Hřbitov

*Další den a další mise! Jako vždy měla ráno hygienu, převlečení, snídani a pak vyrazila na menší běh. Klusem si to mířila na hřbitov, kde její mise měla spočívat v tom, že měla vytrhat plevel kolem hrobů, protože hrobník byl nemocný. Opět žádná náročná mise spíše jedna z těch lehčích. Trvalo ji to pár minut, než se dostala ke hřbitovu. Samozřejmě se nejdřív rozhlídla kolem sebe a pak se protáhla. Chtěla si tak pohledem zjistit situaci. Zda tu někdo je, kolik těch hrobů tady je a kde by měla začít. Bylo brzké ráno a nikdo tu nebyl. Počasí ji opět přálo, protože bylo slunečno a navíc val pěkný vítr, který dodával pozitivní energii, i když na takovém místě. Netrvalo to dlouho a Ari si vyhlídla, kde začne. Hrobů bylo celkem dost, ale ne u všech něco rostlo. Jenom na některých. Rukavice neměla, ale ji to nevadilo. Následně se vydala k jednomu hrobu, u kterého si klekla a začala trhat plevel, který dávala vedle sebe. Nečetla ani jména na hrobech, protože ji to nezajímalo. Sama tady nikoho neměla, protože popel jejich prarodičů byl doma na krbu. Neměla tu k nikomu city a taktéž tu neměla nikoho blízkého. Sice to bylo smutné, že někteří lidé tu umřeli na misích, ale ji to netrápilo. Brala to jako součást života. Někteří umřou a někteří budou žít. Ona tomu nemohla zabránit. Trvalo to pár minut, než zvládla vytrhat plevely u hrobu. Následně se jenom postavila a pokračovala trhat dál. Nejdřív hledala, kde najde další plevel u hrobu, ale netrvalo to dlouho a našla další. Proto opakovala svůj postup, který udělala u toho prvního. Když vytrhala všechen plevel, tak šla na další. Pokračovala pak dále. Opět si našla další hrob, kde znova udělala to stejné. Nic náročného. Čím déle tady byla, tak tady občas zahlédla přijít nějakého človíčka. Někteří brečeli u hrobů a někteří u těch hrobů jen stáli a mluvili k nim, jak nějací blázni. Ale ona nebyla bůh, aby mohla soudit, ale i tak soudila ve své hlavě. Plýtvání dechu na mrtvé. Takhle by to pojmenovala. Ignorovala to však, ale občas se koukla na ty lidi. Ovšem pokračovala ve své práci, která se ji už krátila. Když totiž procházela hřbitov, tak už moc plevele nenašla. No, ale i tak se ji zadařilo a našla to u některých, které byly trochu dál od středu. Samozřejmě pokračovala v tom, jak to dělala předtím. Vytrhat plevel a jít na další. A tak dále a tak dále. Dokud by to neměla celé hotové. Dohromady ji to zabralo tak čtyři hodiny, než všechen plevel vytrhala u hrobů. Mělo to hotové. Ovšem další byl to, že teď ten plevel musela uklidit. Rozhlídla se kolem sebe a pohledem našla popelnici. Ihned se k ní vydala a chytla si ji rukou. Následně jen s popelnicí jezdila po hřbitově a dávala do ní ten plevel tak dlouho, dokud všechen neposbírala. Štěstí ji přálo a všechen plevel se vešel do té popelnice, kterou vrátila zpátky. Pak si jenom hezky došla přímo před hřbitov a koukla na něho. Ruce si dala bokem a jenom se usmála nad tím vším, jak ji to všechno šlo hladce. Štěstí ji fakt přálo a dobrá nálada ji nechyběla taktéž. Následně se jenom vydala pryč, aby mohla podat hlášení, že misi úklid hřbitova zvládla! *

KONEC RPG