Kumamuchi

*Dnešek byl Michiho velký den, rozhodl se pořádně si zatrénovat,aby předehnal svého bratra a stal se silnějším. Po dobré snídani co mu přichystala mamka a následném najedení, vyrazil Michi ven na své místečko co našel,bylo na kraji vesnice, celkem klidné a jeho bratr ho tam určitě hledat nebude. Vybavení ninji co si nakoupil dneska nebral, chtěl trénovat svou chakru, aby déle vydržel v boji. Sice fyzicky se bratrovi nedokáže rovnot, ale skrz techniky a chakru ho jistě porazí.*" (Michi) Dneska je náš velký den, budeme na to místo chodit trénovat, aby jsme zesílily a pak bratra porazíme! Tentokrát neprohraji!/ (Kazuki) Když myslíš Michi-nii, ale tohle není moc velká zábava, takže to jde mimo mě/ (Michi) Buď víc nadšený pro věc, ber to jako hru, až budeme bojovat proti skutečným nepřátelům tak nás mohou i zabít/ (Kazuki) Dobře, dobře Michi-nii budu se snažit a pak všechny porazíme jeeej"* Debatovali při cestě v hlavě Michi a Kazuki, když konečně dorazili na místo,tak tu byl krásný klid. Bylo to takové menší trošku zarostlé hřiště, děti tu asi kdysi hráli fotbal, ale teď to vypadá že už se nikdo o to nestará, ideální místo na trénování. *Je čas na trénink!* Svolal natěšeny Michi, bohužel moc technik neznal, takže musel pracovat s tím co má a se svou představivosti, což nebude takový problém. Přeci jen i když Michiho představivost nebyla bůhví jaká tak naopak Kazuki ji měl skvělou a s tím se dalo pracovat. Michi se ještě jednou rozhlédl a pak udělal pečeť. Jednalo se o Henge no jutsu, díky této technice se mohl Michi proměnit na kohokoliv. Michi se proměnil na svého otce, ke kterému nejvíc vzhlížel. Skvělý ninja a bojovník klanu Kumamuchi. Dlouhé tmavé vlasy a oblečení shinobi Kumogakure, tak teď Michi vypadal. Technika to byla nenáročná avšak její udržování bralo nějakou chakru, což se Michimu hodilo, potřeboval se dostat na svůj limit, přeci jen jak nejlépe něco trénovat, než-li tím že se bude pokoušet prodlužovat své limity. Dále se Michi prošel po hřišti, až ho napadl další nápad, došel k nedalekému stromu a pomocí Kinobori no Waza načerpal svou chakru do chodidel a poté natáhl nohu a chodidlo dal na kmen stromu, to samé udělal s druhou nohou, poté šel po stromu nahoru, dokud nenašel dost pevnou větev na kterou si stoupl tak, aby byl vzhůru nohama, krev se mu tímto vstřebávala do hlavy, ale to nebylo nic co by Michi nevydržel, poté si začal potichu počítat.* Jedna, dvě, tři, čtyři.....* Takto nějakou dobu stál a počítal, dokud jeho chakra nezačala klesat tak, že začal cítit únavu (Pro adminy: Prostě aby chakra spadla na limit, což jsou asi dva body chakry). Michi začal cítit že dlouho chakru v nohách neudrží a tak slezl dolů a zrušil Henge no jutsu, byl dost zadychaný. Michi to vydržel tak 25 minut. Vyčerpaný se vrátil domů aby si odpočinul, avšak takto pokračoval dalších pár dní. Vždy se vrátil na stejné místo a opakoval úkon, proměnil se na otce, stoupl si na větvi stromu aby byl vzhůru nohama a poté začal počítat, dokud nezačal cítit že mu dochází síly. Michiho časy jak dlouho se udržel se začali navyšovat vždy o několik vteřin, což znamenalo že jeho trénink přinášel svá ovoce. *" Nesmím prohrát, musím překonat svého bratra, a pak překonám i svého otce! Budu nejlepší a nejsilnější ninja ve vesnici! Nebudu žádný otloukánek, nebude mě muset nikdo chránit, všichni mě budou uznávat. Ochráním všechny stejně jako táta. Dal jsem se na dráhu ninji aby na mě byli všichni hrdí, abych nemusel se bát o svůj život ani o život mé rodiny. Nestačí se chovat jen drsně, musím být i silnější. To je můj cíl!"* Motivoval se Michi při každé cestě na trenink. Někdy musel trénink odložit na večer, jelikož byla i akademie, ale vždy si ten čas našel, díky své motivaci. Při posledním tréninku dosáhl Michi času 35 minut, což bylo o deset minut více než když s tímto začal, trvalo mu to něco kolem dvou týdnů ale i tohle je úspěch, bylo vidět že jeho zásoba chakry se navyšovala a když bude takto pokračovat, bude se navyšovat dál. Michi seděl pod stromem a trochu zrychleně dýchal, protože opět dosáhl svého limitu, avšak byl spokojen se svými výsledky.*" (Michi) Vidíš to Kazuki? Náš trénink se vyplácí, tímhle tempem budeme před bratrem napřed v chakře./(Kazuki) Je to skvělé Michi-nii tímto tempem uděláme dojem, a celkem mě to i baví, je to zajímavá hra jeeej./ (Michi) chce to naučit se další techniky, ať můžeme trénovat i boj. Původně jsem zamýšlel využít představivost a zkusit ty techniky použít v boji, ale na to neumíme nic lepšího, avšak i to, že trénujeme výdrž chakry se hodí, uvidíš Kazuki, náš trénink nepřijde vniveč"* Po tomto tréninku vyrazil Michi opět domů, rozhodl se že se k tomuto vrátí poté, co se naučí nové techniky, tentokrát takové, díky kterým bude moci nejenom trénovat zasobu chakry, ale i boj takový.*

konec rpg

*Seiji po opustení akadémie sa vydal krokom prečítať si svitky klanových techník, ako mal zvykom vždy po škole. Po ceste sa zamyslel, čo bude robiť poobede, ale nič ho nenapadalo. * "To bol zase nudný deň." *Škola ho v poslednom čase moc nebavila. Seiji sa pozrelal na budovu jeho klanu, ako sa postupne približuje, keď dorazil k dverám budova bola, ako obvykle otvorená a zamieril si to priamo do klanovej knižnice. Z hornej poličky vytiahol svitok, pri ktorom skončil a rozbalil ho na stole nalial si čaj z termosky, ako bolo preňho zvykom a trochu si z neho napil.* Seiji prečo tu chodíš každý deň už ma to tu nebaví. *Ozval sa hrubým hlasom Yamane. (Seijiho alter ego) Seiji sa poobzeral, ale knižnici si nikoho nevšimol tak sa nebál Yamanovy odpovedať.* Neboj do budúcna sa nám základné informácie o nás budú hodiť a navyše som myslel, že čaj máš račej než ja. *Seiji sa usmial, keď Yamane neodpovedal a ponoril sa späť do čítania svitku*

*Natsu už byl nějakou dobu genin. Navíc od té doby co padlo rozhodnutí raikage tak Natsuovi bylo jasné že bude studentem akademie ještě rok. Natsua to vnitřně trošku štvalo, dalo by se říct že na jednu stranu je naštvaný na svého bratra díky kterému bude student akademie ještě dlouho. Má druhou stranu ho to i potěšilo protože se pak bude oči vrátit na scénu a rychle bleskově překonal. Natsu se snaží být co nejsilnější aby byl i co nejužitečnější a aby o něj byl veliký zájem. V době kdy měl volno narazil nechtěně na takovou zajímavou místnost uvnitř sídla svého klanu. Natsu na takobouto místnost nikdy nenarazil. Je možné že je slepý ale rozhodl se to prozkoumat, svítilo se tam a tak usoudil že tam někdo je. Nechtěl dát najevo svojí přítomnost a tak šel dál. Natsu uslyšel nějaké hlasy které se ozývali opodál. Když se přiblížil tak viděl jak tam je sám.* "Asi je to taky člen klanu." *Pomyslel si Natsu. Lekl se že by to mohl být nějaký neznámý lupič co se vloupal do sídla aby získal nějaké informace o našem klanu.* Co to tady čteš? *Zeptal se Natsu hned co k němu přišel. Natsu si už všiml toho že má nejspíš taky rozdvojenou osobnost když slyšel hlasy a viděl tu jen jeho. Natsu pak na svitku viděl techniku která dovolila rozdělit tělo na dvě a jedno bude mít originál a druhý bude mít jeho druhá osobnost.* Tohle je nebezpečná technika. *Řekl mu Natsu.*

*Seiji zdvihol hlavu na odpoveď na prvú otázku ale Natsu sa pozrel do svitku a očividne poznal techniku.* Myslíš ? *Seiji rýchlo znovu sklonil hlavu a snažil sa prečítať si znovu popis. Ale o nebezpečenstve techniky tam nič moc nepísalo. Seiji znovu zdvihol hlavu. * V čom je nebezpečná ? *Spýtal sa zvedavo Seiji zvedavo.* Vieš teraz si nie som moc istí ohľadne tej techniky. Vieš ju používať ? *Seiji zacítil možnosť sa niečo naučiť tak sa ju hneď pokúsil využiť. * Ak nie tak nevadí. A ozaj čo si si tu prišiel pozrieť ty ? Moc ľudí tu moc nechodí.  *Seiji sa usmial a zvedavo sa pozrel na Natsu.*

Já? Já tu techniku neumím, ale otec jí umí, říkal mi že je velice nebezpečné ji používat. Když rozděluješ tělo tak se všechno dělí na půl že? Tudíž se ti dělí i zásoba chakry budeš mít poloviční, pokud někdo zabije tvojí druhou půlku tak se s tím tělem nemůžeš spojit jinak by jsi měl půlku těla mrtvou a nemohl by jsi jí ovládat. *Natsu ani pořádně není jestli se s ní pak dá spojit, tohle mu už otec neříkala a tak si tím nebyl jistý.* Navíc má kontrolu tvoje druhá osobnost nad tvojí vlastní půlkou, pokud by tě chtěla teďka tvoje druhá půlka zabít tak až se rozdělíte tak tě klidně zabít může. *Dodal Natsu a sedl si na židli která byla kousek od něj.* Od kdy jsem sem přišel? No, narazil jsem na tuhle místnost dneska, nikdy předtím, jsem si jí nevšiml a tak jsem chtěl to jít prozkoumat abych věděl co to tady je. Teda pokud ti tu vadím tak můžu odejít. *Řekl mu Natsu a čekal na další jeho reakce.*

*Seiji si pozorne vypočul, čo mu Natsu povedal a potom mu poďakoval za vysvetlenie.* Aha už rozumiem Díky. *Seiji si vytiahol zošit z tašky a urobil si krátky popis o technike, ako to vždy po prečítaní svitku robil. Keď si vypočul poslednú vetu od Natsu trochu sa zarazil. * Tak to som to nemyslel.*Seiji sa pozrel na Natsu* Vôbec mi tu nevadíš len som trochu prekvapení keďže vetšinu času tu nikoho nestretnem. Ozaj ja som Seiji a ty si ?
*Seiji uhol pohľadom a odložil si zošit späť do tašky.* Tu ma už nič nedrží dnes som ešte neobedoval. Ak nemáš nijaké plány môžeš sa pridať.*Dodal a zabalil svitok a vrátil ho na pôvodné miesto.* Zaplatil by som ti jedlo aspoň by som ty vykompenzoval tu pomoc. *Mal pri sebe dosť peňazí na dve jedlá, keby sa trochu uskromnil, ale cítil, že by to bolo tak správne.Pozrel sa na Natsu a čakal na jeho reakciu.*

*Natsu se díval jak si zapisuje veškeré info co zjistí.* Ty si takhle zapisuješ všechno co se dozvíš? *Zeptal se Natsu, celkem ho zaskočilo že si takhle zapisuje informace. Je to celkem dobrý nápad.* Takže ti nevadí když ti budu dělat společnost. Jinak to jídlo beru, aspoň ušetřím ryo. *Řekl Natsu a přijal jeho nabídku na jídlo. Tedy šel ven z místnosti a šel na čistý vzduch. Chtěl se nadechnout čistého vzduchu, uvnitř sídla byl už delší dobu. Když odcházel z místnosti tak teda se ještě představil.* Jsem Natsu. *Odpověděl a pak na něj čekal venku.*

*Seiji pokíval hlavou na súhlas a nahodil si na seba ruksak krokom k východu si pre istotu prepočítal ryo.* "To by malo bohate stačiť." *Seiji otvoril dvere a zalialo ho slnečné svetlo ktoré ho na chvíľu oslepilo. Vedla dverí naňho už čakal Natsu.* Poznáš tu v okolí nijakú reštauráciu ? Mne je to jedno som taký hladný že zjem všetko. *Seiji sa usmial. Seiji chodil do jednej konkrétnej reštaurácie ale tam bola na druhej strane dediny. Ráno sa nestíhal najesť inak by omeškal školu čiže bol dosť hladný.*

*Seiji pokíval hlavou na súhlas a nahodil si na seba ruksak krokom k východu si pre istotu prepočítal ryo.* "To by malo bohate stačiť." *Seiji otvoril dvere a zalialo ho slnečné svetlo ktoré ho na chvíľu oslepilo. Vedla dverí naňho už čakal Natsu.* Poznáš tu v okolí nijakú reštauráciu ? Mne je to jedno som taký hladný že zjem všetko. *Seiji sa usmial. Seiji chodil do jednej konkrétnej reštaurácie ale tam bola na druhej strane dediny. Ráno sa nestíhal najesť inak by omeškal školu čiže bol dosť hladný.*

*Po chvíli co seiji přišel ven tak ho překvapilo sluneční světlo, přece jenom slunečník světlo je docela ostré dneska a tak není divu, Natsu to nějak moc neoslepilo, nekoukal se přímo na sluníčko.* "Asi ho to oslepilo." *Pomyslel si Natsu v hlavě. Po chvíli se ho seiji zeptal na nějakou restauraci.* Ach ano, poblíž jich je hromada. *Odpověděl mu v zápětí Natsu a vydal se k jednomu z nich. Cestou se rozmýšlel co by si tak dal k jídlu, není moc vegetarián a rád jí přeci jenom maso.*

*Seiji bol rád že nemuseli hľadať reštauráciu a po chvíľke už stáli pred reštauráciou. Seiji počkal kým si objedná Natsu a potom si popýtal prvé jedlo čo nalistoval v jedálničku, boli to nijaké rezance, nijaká zelenina a mäso proste klasika čo si Seiji zvičajne dával po odchode z klanovej budovy. Seiji zaplatil vopred a hneď a po chvíľke im obidvom doniesli čo si objednali.* "Konečne už som to nemohol vydržať." Seiji rýchlo s chuťou zjedol čo mu priniesli a počkal kým doje Natsu. Dobré ? Ja už ale asi pôjdem som celkom unavený. Rád som ťa spoznal dúfam že sa ešte niekedy stretneme. *Seiji sa usmial.* Ak tak niekedy spoločný tréning ak budeš chcieť. *Seiji sa zodvihol zo stoličky a pobral sa domov.*

*Když došli před tu danou restauraci tak Natsu už chtěl si objednat nějaké jídlo, ale myslel si že by bylo dobré kdyby si objednal dřív seiji první, když si ale neobjednával jako první tak si natsu myslel že si může teda objednat jako první. Natsu si objednal rámen s vysokou porcí masa. Když dojedl tak viděl že už má seiji dojezeno. Natsu se pořádně nejedl přičemž se ho seiji zeptal jestli to bylo dobré. Natsu mu na to jen přikývl a tak se zvedl od stolu hned po tom co seiji řekl že už půjde domů.* Jinak, ty bydlíš v sídle klanu? Nebo máš vlastní byt? *Zeptal se Natsu a chtěl tím i zjistit jestli mají společnou cestu domů. Jestli ne tak by mu to ani nevadilo. *Na chvíli se Natsu odmlčel a poslouchal co mu říká seiji, bylo to krátké, čekal že bude mluvit déle jak už je zvyklí od svého bratra.* Společný trénink? Ne děkuju, trénuju sám. *Řekl nepříjemným hlasem, jediný s kým dokáže ještě tak nějak trénovat je Michi ale toho nemohl dneska Natsu najít.*

Sám hovoríš. V pohode každý trénuje po svojom že ? *Dodal Seiji rečnícku otázku a jemne takmer nepostihnuteľne sa usmial.* A bývam pri klanovej budove tam už trafím aj sám, Díky. Tak ja už pôjdem, Ahoj. *Seiji ochotne dodal a rozlúčil sa s Natsu. *Vydal sa prázdnejšou cestou späť.* Čo myslíš Yamane ? *Dodal tichšie Seiji keď sa uistil že už bol sám.*  Čo myslím ? .... Myslím že je v pohode jak sa pýtaš na Natsu. *Ozval sa hrubým hlasom Yamane.* Ale jedlo si mu kupovať nemusel. *Dodal ešte Yamane a potom sa odmlčal* V pohode. *Zopakoval Seiji na znak že všetko počul. A potom sa na zbytok cesty odmlčal.*

*Když Natsu a seiji šli směrem domů tak Natsu ho šel kousek vyprovodit, měl ještě čas a chtěl být doma tak akorát jak vždycky chodil.* Neříkám že musíš trénovat sám, ale já trénuju sám. *Dodal mu Natsu aby si nemyslel že je nejlepší trénovat sám. Když se rozloučili tak šel směrem ke svému domovu kde bydlel i se svým bratříčkem a rodiči. Když Natsu přišel domů tak oba rodiče už byly doma ale Michiho nikde neviděl. To mu nevadilo a Natsu se už stačil najíst večeře kterou mu už máma připravila. Poté se zašel vykoupat a poté šel už do postele spát.*

*Stál před domem opřený o zeď, rodiče byli někde pryč a bratr ani nevěděl kde je, každopádně jelikož před hodinou skončilo vyučování na akademii, tak očekával že se nejspíše někde zdržel při cestě domů, dlouho spolu nemluvili od toho incidentu, navíc měl Michi to štěstí poznat pár nových lidí od té doby, dokonce i někoho kdo se mu mohl rovnat jako soupeř, s kterým může soutěžit o to kdo bude silnější. *''(Michi) Kde to pako je? Asi tuší že tu na něj čekám, tak se bojí jít domů./ (Kazuki) Určitě ví že jsi nejsilnější a tak se tě snaží překvapit./ (Michi) Tsch, snad tu na něj nebudu čekat dlouho, kdyžtak si ho můžu vyhledat později ale o to horší to pro něj bude až si ho najdu.''* Michi netrpělivě vyčkával na svého bratra, každou minutou byl víc a víc netrpělivý.*

*Natsu cestou z akademie se byl ještě se spolužákem zajít na zmrzlinu a tak se trošku zpozdil. Co dolizali zmrzlinu tak se Natsu rozloučil se svým přítelem, který se vydal domů pochlubit se se svou novou známkouy kterou dneska dostal. Když Natsu odbočil do pravé strany tak už měl jen přímou cestu domů. Po nějaké chvíli (asi 5 minut) pomalou chůzí došel k jejich domů kde se o zeď opíral jeho bratr.* Ahoj, celkem nezvyklé že jsi v tuhle hodinu doma. *Řekl mu Natsu když ho viděl být opřený o zeď. Natsu kolem téhle hodiny většinou domů chodil ale nikdy ho v tuto hodinu neviděl ani doma ani před barákem.*

Nemám důvod se zdržovat doma, mám důležitější věci na práci než se zdržovat doma, každopádně jsem si chtěl s tebou ještě promluvit ohledně toho, co se událo před půl rokem u Raikageho.* Michi se vražedně podíval na svého bratra.* Nebýt tvého jazyku, mohl jsem už teď být Geninem, všichni ostatní už se na Genina v naší třídě dostali, a já musím čekat ještě posranej půl rok na akademii.* Michiho slovník byl dost nezvyklí, dříve takto nemluvil, ale většinu toho pochytil od Kenzoa, který byl vulgární neustále. Michi se naučil díky němu taktizovat a využívat špinavé triky ve svůj prospěch. * Kdyby jsi nebyl takový práskač, nemuseli bychom uklízet na poště a hnít na akademii.* Dodal nevraživě, bylo fakt že bylo mnoho svědků kteří by nejspíš Michiho tak či tak napráskali, avšak to že ho zradil vlastní bratr, ho štvalo nejvíce.* Kvůli tobě jsem se stal středem pozornosti, ostatní žáci na mě dorážejí a já se pak musím zabývat jejich otravnou přítomností.

*Natsu poslouchal Michiho. Normálně by jo naposlouchal protože měl kolikrát nudný hlas. Ovšem teďka to bylo jiné, v jeho hlasu se ozývala zlost na Natsua.* Nebýt mého jazyku tak jsi už genin? A k čemu by ti to bylo? I kdyby se to nestalo tak by jsi byl geninem a čekal by jsi na zkoušky na chuunina. Vyšlo by to nastejno. *Řekl mu Natsu s klidným hlasem i když se mohlo zdát jak že na něj Michi slovně útočí. Natsu si ani jeho slovníku nevšímal i když je o dost jiný než minule.* Přeci jenom i být na akademii není tak hrozné, navíc já dokážu porazit své bývalé spolužáky i když oni už jsou geniny. Záleží jak moc jsi silný, nezáleží jakou máš hodnost ale o tom jak dokážeš být chytrý a využít vše ve svůj prospěch. *Zhluboka se Natsu nadechl a pokračoval.* I když budeš mimo vesnici jako uprchlík tak to pak nezáleží na hodnosti. Venku mimo vesnici ani nemáš žádné hodnocení, jediné jaké dostaneš označení je uprchlík neboli nukenin. Jinak, pokud jde o střed pozornosti, stačí si jich nevšímát, ty co urážejí mají co dělat se sebou a mají daleko větší chyby než my. *Řekl mu Natsu na jeden nádech a tak se musel znova zhluboka nadechnout.*

Hah, takže to když mě nedávno chtělo dát nakládačku trio debilů, kvůli tomu co se stalo, tak vlastně si jich nemám všímat a nechat se zmlátit..... já zapomněl Natsu práskač se nemá čeho bát, každý o něm určitě ví,že kdyby na něj sáhli, tak by zasáhli učitelé po chvíli, a že ty nepospícháš na Geninskou zkoušku neznamená že já taky ne....* Vyhrkl ze sebe naštvaně, dost ho rozčilovalo jak Natsu odpovídal, jako kdyby byl Michi hloupější a nevěděl nic, poté se však ušklíbl.* A jestli myslíš že se dokážeš rovnat těm slabochům,kterým říkáš kamarády tak ty já porazím během chvíle, nedávno jsem potkal nějakého blba, který tě očividně znal a spletl si mě s tebou, měl brýle a byl ze stejného klanu, dostal pěknou nakládačku.* Vychloubal se před Natsuem, ty rány po senbonech co měl kluk na ruce od Michiho museli pěkně bolet, avšak Michi také schytal jednu ránu do ruky od senbonu, bolest to byla pěkná, přeci jen zapíchnutá jehla je pěkně bolavá, kord když jich je víc.* Připletl se mi do cesty, a byl rád že pak odešel.

Nemyslel jsem tím nechat se zmlátit. *Odpověděl mu Natsu a ať si to přeloží tak jak Michi chce. Po chvíli dodá.* Myslel jsem tím slovní narážky, když tě někdo zmlátí tak je pak jeho vina co se stane dál. *Odpověděl mu na to Natsu aby neřekl že na něj doslova sere.* Myslíš si že já jsem práskač? Kdybych byl práskač tak to budeš mít ještě horší. Kdybych tě chtěl ponížit za každou věc tak máš deprese. *Odpověděl mu Natsu a jen kouktem jednoho oka se na něj podíval.* Navíc kdyby na mě někdo sáhl tak skončí v nemocnici. Myslíš si že by se za mě někdo postavil kdyby tam nikdo nebyl? *Odpoví Natsu vážnějším hlasem. Ostatní lidi mu jsou celkem jedno ale Michi je jeho brácha a nemůže mu to být jedno, kdyby to nebyl jeho bráška tak se rozejde pryč.* Myslíš ty ze třídy? Ne, já se jim nerovnám, já jsem silnější než oni. Oni mě nedokáží porazit, ani naše bývalá třída ve které jsme byli a z bývalých spolužáků se stali geninové. *Řekne mu Natsu jako narážku na to že hodnost opravdu nic neznamená. Má totiž za to že pro Michiho hodnost je vše co si přeje a že na ničem jiném nezáleží.* Jinak pokud dokážeš se vychloubat před slabšími tak by jsi se měl vzpamatovat, nebo pokud chceš na nich trénovat svojí sílu tak ti oni nepomůžou, běž raději zkusit zmlátit nějakého jounina. *Odpoví mu Natsu aby se Michi tolik nevychloubal. Podle Natsua si na slabší dovoluje jen sráč který si musí jenom něco dokázat ale nedokáže se postavit někomu silnějšímu aby dokázal zjistit kde má mezery a na čem ještě musí zapracovat.*

*Poslechne si všechno co má jeho bratr na srdci, poté přivře oči a odpoví na jeho slova.* Tobě stále nedochází co se stalo, ani jakou pozici ve třídě mám, nechápeš vůbec nic. Nevidíš anebo nechceš vidět krutost světa, pořád všechno vidíš jednoduše. Kde já vidím problém, tam ty vidíš jen zbytečné reakce.* Natsu Michiho prostě nechápal, vlastně nikdo krom jedné jisté dívky,kterou poznal. Štvalo ho že ostatní ve vesnici jsou takový zaslepený hlupáci.* Že já jsem slaboch co si něco dokazuje, protože nenechám ostatní aby se mnou zametali? Že ty jsi silnější?* Michi se narovná a udělá pár kroků vpřed aby stál několik metrů za svým bratrem, byl k němu otočený zády když najednou.* Předveď mi svou sílu!* Vytáhl z brašny čtyři senbony a poté se rychle otočil a hodil je směrem kde stál bratr, rozhodl se s ním bojovat, aby mu dokázal že svět není tak jednoduchý jak si myslí.*''(Kazuki) Zase chceš zápasit s Natsu-nii?/ (Michi) Jo a tentokrát neprohraji!''

já že nevidím krutost světa? Uhmm. *Odpověděl mu Natsu jako reakci a chvíli takhle přemýšlel.* Nebude to tím že nechceš vidět že tu je něco za co stojí bojovat? Že tu je stále světlo. *Natsu tím narážel tím že na světě není jednom temnota, je tam i světlo, za které stojí bojovat.* Dokazuješ si něco silou. *Když to řekla tak Michi už stál za ním, Natsu si vytáhl světelnou bombu do pravé ruky a pevně jí stiskl a tak dokáže michiho oslepit, sám na tu chvíli co stiskne tu světelnou bombu ohne obličejem aby ho nezasáhlo ostré světlo které to vydalo. Michi neměl nejmenší šanci se tomu vyhnout. Natsu se hned poté prudce otočí a vidí v jeho ruce senbony a tak levou rukou ho bouchne do hrudi aby nestihl vystřelit senbony, a pravou rukou mu následně zasadí pěstí do obličeje. Nemá šanci se tomu vyhnout. I kdyby zavřel oči aby se vyhnul ostrému světlo tak nestihne zareagovat na Natsuovi pohyby.*

* Nečekal že jeho bratr bude rychlejší jak on, oslepující světlo zařídilo že Michi vůbec nic neviděl, navíc dostal ránu do hrudi čímž mu vyrazil dech a donutil Michiho upustit senbony, poté dostal ještě ránu do obličeje. Michi vyplivnul krev a udělal několik kroku dozadu, když se mu začal vracet zrak tak byl velmi naštvaný.* To jsi neměl.... takové špinavé triky jsem měl od práskače čekat.* To oslepující světlo byl dost špinavý trik,ale Michi se rozhodně nenechá porazit. Michi se rozeběhl na Natsua s nataženou pravou pěstí, avšak měl v plánu se těsně před ním zastavit a zablokovat případný útok a poté provést protiútok tím, že se pokusí Natsuovi pokusí podrazit nohy, avšak pokud Natsu neudělá žádný tah,tak se Michi jen před ním zastaví připraven se vyhnout jakémukoliv útoku, pozorně při běhu sledoval Natsua,kdyby se nahodou pokusil udělat nějaký pohyb, pomocí kterého by se znova pokusil Michiho nechat oslepit*

Oprava

* Nečekal že jeho bratr bude rychlejší jak on, oslepující světlo zařídilo že Michi vůbec nic neviděl, navíc dostal ránu do hrudi čímž mu vyrazil dech a donutil Michiho upustit senbony, poté dostal ještě ránu do obličeje. Michi vyplivnul krev a udělal několik kroku dozadu, udržel se na nohou avšak se musel pořádně nadechnout.* To jsi neměl.... takové špinavé triky jsem měl od práskače čekat.* To oslepující světlo byl dost špinavý trik,ale Michi se rozhodně nenechá porazit. Michi se rozeběhl na Natsua s nataženou pravou pěstí, avšak měl v plánu se těsně před ním zastavit a zablokovat případný útok a poté provést protiútok tím, že se pokusí Natsuovi pokusí podrazit nohy, avšak pokud Natsu neudělá žádný tah,tak se Michi jen před ním zastaví připraven se vyhnout jakémukoliv útoku, pozorně při běhu sledoval Natsua,kdyby se nahodou pokusil udělat nějaký pohyb, pomocí kterého by se znova pokusil Michiho nechat oslepit*

O špinavých tricích mi řekni něco ty když jsi se mě snažil napadnout zezadu. *Odpoví mu Natsu jako reakci, neměl v plánu mu nějak moc ublížit, navíc mu ublížil víc než chtěl, viděl že vyplivl krev což nečekal. Nejspíš to byla silná rána do obličeje nebo se jen dobře trefil. Jemu samotnému to tak ani nepřipadalo protože se myslel že má celkem slabý úder, musel se opravdu dobře trefit. Spíš náhoda.* Tohle je souboj, kdyby to bylo tam venku tak by jsi už měl v břiše Kunai nebo jinou zbraň. *Řekl mu Natsu takový menší holý fakt. Když se proti němu Michi rozeběhl tak Natsu vytáhl Kunai a postavil se do speciálního postoje. (Viz. Odkaz) Levou ruku měl nataženou i s Kunaiem dopředu.* Radši ihned zastav. *Řekl klidným hlasem Natsu, nechtěl mu ublížit ještě víc, radil mu dobře a doufal že zastaví.*

Postoj -

* Když se Natsu dal do svého postoje a vytáhl kunai tak se Michi zastavil a uskočil dozadu. * Takže to chceš takto? Michi si vytáhl z brašny kunaie, které sevřel v rukách tak, že špičky kunaiu byli namířené směrem dolů od malíčku,aby Michi mohl snadněji útočit i bránit. Michi zaujal bojovou pozici, kdy ruce měl před sebou a špičky kunaie měl nakloněné do bocích.* Pojď si pro mě,pokud se nebojíš.* Bylo jasné že v současné pozici,by bylo pro Michiho nevýhodné zaútočit, jelikož nevěděl jaký pohyb by při útoku udělal,tuto bojovou pozici u něj viděl poprvé.*

*Když Michi uskočil stranou tak Natsu zůstával v tomhle postoji a stále byl připravený že Michi udělá další krok a zaútočí, v tu chvíli pak závisí jak by michi zaútočil tak by Natsu měl výhodu toho že Michi tenhle postoj nezná a tak nemohl vědět co se Natsu chystá dál nebo jak se v tomhle postoji brání.* Já se nebojím zaútočit, ale bojím se ublížit někomu blízkému. *Řekl mu Natsu a stále zůstával v téhle pozici.* "To snad nemyslíš vážně, zaútoč ať to co nejdříve skončíme." *Natsu byl v klidu a stále koukal na Michiho.* Myslíš že tohle si kazuki přeje? Aby jsme spolu bojovali. *Zkusil mu domluvit Natsu aby mu nechtěně neublížil.*

DODATEK: to v uvozovkách říkal Zangetsu.

* Michi se ušklíbl, konečně mohl vyzkoušet své nové dovednosti a těmi bylo psychické vydírání.* (Michi) Kazuki a já jsme jedno tělo,proto spolupracujeme jako jeden./ (Kazuki) Jeeej tohle vyhrajeme* Pravdou bylo že Kazuki se také velmi změnil od té jisté události, vypadalo to jako kdyby nechtěl vidět krutou pravdu, bral vše s nadhledem a s radostí. Michi se rozhodl využít to co Natsu pověděl* Říkáš že nechceš zranit někoho kdo je ti blízký? V tom případě.....* Michi si dá kunai z levé ruky ke tváři a poté si udělá lehkou řeznou ránu na tváři, avšak kunaiem si projel po tváři pomalu, přitom zatnul zuby, jelikož i když se nejednalo o hlubokou ránu,tak to bolelo,z rány na levé tváři začala ihned téct krev.* Jestli se nevzdáš, budeš sledovat jak se tvůj blízký zraňuje a jen tvojí vinou* Sice to nebude vítězství jako takové,ale furt vítězství jako vítězství, navíc to dokáže že Natsu není připraven na krutost světa.*

*Když Michi začal mluvit ke kazukimu tak se Natsu jen pousmál. Zdá se totiž že se Michi a kazuki nějak smířily a dokážou spolupracovat, ale nějak na to nechtěl více reagovat. Když ho poté začal psychicky vydírat tak se Natsu urazil.* Poslouchal jsi mě? Říkal jsem že ti nechci ublížit, je mi jedno jestli si něco uděláš sám, je to tvoje vina. A že je to moje vina? Není moje vina že si sám ubližuješ aby jsis něco dokázal že jsi lepší nebo tak nějak, znova ti to opakuju, nevadí mi pokud si ublížíš pokud to nebude mou vlastní rukou. *Odpověděl mu Natsu aby dokázal to že nepodlehne jen tak něčemu, je neobvyklé že Natsu je na svůj věk věk odolný a v jejich věku si čeština dětí ještě hrají. Ovšem Natsu a michi byl jiný případ. Natsu pořád klidně stal ve svém postoji, jediné co se mu pohnulo byli oční víčka a vlasy na které narážel vítr.*

*Zamyšleně kráčí ulicemi, přemýšlí proč vše prostě nevyřešila jako vždy. Odtaživostí, nezájmem či zmizením. Jenže to nebylo lehké už ve chvíli kdy jí na chodbě přepadla spolužačka Michiho. Temari věděla už dávno od pohledu, že je šíblá. Ona se nechovala jen jako pozrhlá holka, tohle byl ten jasný případ kvůli kterému musíte být vždy připraveni uhnout z hlavní chodby aby vás v přívalu prachu nečekaně nezadupala Miko do země. Byla tak moc energická, že jí Temari nemohla vystát. A přesně tahle Miko se jednou neřízeně hnala po vyučování za Temari. Ta se jen letmo ohlédla a pomalým načasovaným krokem ustoupila ke zábradlí. Miko nečekala tuto reakci a proletěla s hlasitým...* Teeeemaaaaaaariiiiiiiiiiiiii *...doslova kolem ní ze schodů. Ozvala se děsivá rána, kterou následovaly udivené výkřiky a klení učitele. Temari se pomalu a smutně usmála, načež se pomalu rozešla ze schodů dolu. Tam na ní čekala Miko, která se zrovna snažila vyplést z učitele na kterého dopadla. No nebyl z toho dvakrát nadšený. Ale nikdo se k ničemu z přihlížejících neměl a Temari kdo ví proč k Miko přišla a dostala jí i učitele na nohy. Zrovna, když chtěla pokračovat mlčky pryč od nich tak se Miko konečně s obrovskýma omluvama ztratila učiteli a vzala Temi za ruku aby jí zastavila.* Počkej prosím! *Možná to byl důraz v jejím hlase co Tem zastavilo. Ale i přesto rychlým škubnutím vyprostila ruku ze sevření.* Možná toho budu litovat, ale co se tak na mě lepíš Miko? *A litovala už záhy, kdy se jí Miko začala svěřovat o svém problému s nešťastnou láskou i o tom jak se mu to stydí říct. A pak když došlo na to, zda by Michimu kterého je prý kamarádka nemohla donést dopis, tak zalitovala úplně.* “Takže ti tři blbečci je pomlouvali, no to je vážně skvělé...” *Povzdechla si a jen aby se zbavila už konečně Miko tak neochotně souhlasila za což si vysloužila mačkavé objetí ze strany Miko. Tentokrat dostat ze sebe Miko bylo vážně o dost těžší, než se jí vyhnout ale nakonec se zadařilo a po obržení jeho adresy Temari už konečně sama kráčela k domu obou bratrů. V kapse trn hloupý dopis a ne z moc dobrou náladou díky té hloupé Miko!* Co je zas tohle? *Utrousila si pro sebe hned po té co vyšla z poza rohu a spatřila dva bratry jak spolu bojují. Něco na sebe křičeli a tak se váhavě rozhodla připlížit nenápadně blíž. Po chvilce vykoukla z poza diry v plotě a pak se na plot kolem jednoho domu vyhoupla a usadila se na něm. Nyní mohla oba z první řady sama nerušeně pozorovat. Nehodlala zasahovat, nebyl to její problém pokud se nechtěli tedy oba zabít. Ale to jí ani nějak nepřišlo a tak prostě čekala až se něco stane.* Hmm že by Michi týral Natsua? *Řekla spíš pro sebe protože dané situaci moc nerozuměla a omylem si oba prohodila.Najednou jí došlo že by jí mohli slyšet. Pozdě, pokud si jí všimli tak klidně dál seděla na plotě a pohupovala nožkama, jen zvedla mlčky dlaň na pozdrav.*

*Michiho vydírání s Natsuem extra nehnulo, takže si udělal zranění na tváři zbytečně, zatímco mu krev tekla po tváři tak se snažil vymyslet jak dál zaútočit. * Že mi nechceš ublížit? Stále si neuvědomuješ že už jsi tak učinil dávno? Stále to odmítáš vidět?!* Natsu si zřejmě neuvědomoval, že Michimu ublížil tou zradou kdy ho naprášil, možná se ho pak pokusil zastat, ale to Michi viděl spíš jako pokus získat si u Raikageho kratší trest. * Nevíš nic o bolesti...* Michi se chtěl znova rozeběhnout na Natsua, avšak než stihl udělat pohyb tak slyšel povědomí hlas.*" Co to sakra?..."* znervózněl že má za zády dalšího nepřítele a tak se otočil o 90 stupňů a jednu ruku s kunaiem měl nataženou směrem na Natsua a druhou směrem,kde se ozval povědomí hlas. Když se podíval rychle na to místo,tak hned tu osobu poznal* Temari....* dodal zmateně, nechápal jak se tu najednou mohla objevit, jediná osoba kterou uznal jako sobě rovného, poté se rychle otočil zase směrem na bratra, nerad to dělal ale potřeboval ukončit boj.* Tsch... teď už nemám na tebe čas, vyřídím si to s tebou později.* Dodal tónem jako kdyby měl navrch ač neměl žádný nápad na protiútok, kterým by nedal bratrovi výhodu. Může ho porazit později, avšak stále soustředěně sledoval bratra, ani si neotřel krev z tváře, která mu už kapala z brady na zem. Nechtěl dát bratrovi příležitost zaútočit na něj zatímco Michi nedával pozor. Navíc by se do boje mohla připlest opět Temari jako minule, což by mu opět zkazilo možnost dokázat že je nejsilnější.*

Hádám že jsi chtěl tímto způsobem vyhrát, že je to tak? *Zeptal se ho Natsu tónem skoro jako kdyby věděl že to udělal jen kvůli vítězství.* Já že jsem ti ublížit dávno? Můžeš si za to sám, kdyby jsi učinil jinak tak by se to nestalo. Dáváš vinu mě, přitom ty nechceš unést pravdu která tady je a nechceš ani uznat že jsem silnější, už jenom kvůli tomu jakým způsobem se snažíš dosáhnout vítězství, to už není boj. *Řekl mu Natsu s klidným hlasem, jestli si to přeloží tak jak chce je jeho problém ale v tu samou chvíli uslyšel hlas dívky se kterou se nedávno potkal. Ten hlas znal velice dobře protože to není tak dávno. Natsu se ani neotočil, jen viděl jak Michi polevuje v obraně a tak kvůli tomu Natsu se normálně postaví a zatáhne Kunai, na dívku se ani neotočí, nepotřebuje jí vidět, stačí mu jen když ví kdo to je.* "Takže temari." *Pomyslí si Natsu když uslyšel jeho bratra říkat její jméno.* Vyřídíš později? Jsem zvědavý jak když jsi mě ještě nedokázal ani trefit. *Řekne mu důstojně Natsu aby si Michi uvědomil že není nejsilnější a že Natsu je daleko silnější, přeci jen chodí trénovat po škole se spolužáky v tom stylu všichni proti Natsuovi. Ale pro Natsua to je celkem málo jelikož je všechny dokáže porazit během pár chvíli díky svým trikům.* Ve skříni na zdi v obývacím pokoji jsou kapesníky a náplast. *Řekl Natsu, spíš jako by mu radil než jím opovrhoval, přeci jenom byl to jeho bratr, jeden z mála koho měl tak nějak rád.* Co tady děláš? *Zeptal se Natsu temari, když k ní byl otočený zády.*

*Pozorovala oba bratry zamyšleně, zaslechla zrovna zajímavou část ohledně záhadného obvinění z ublížení. A pak si jí prostě všimli a oba se na ní zaměřili. Povzdechla si a vychutnávala si jejich překvapení dokud Michi nevyslovil její jméno. Musel to být on, protože Natsuovi neřekla své jméno. A Michi očividně krvável z tváře a navíc prohrával? Seskočila tedy dolů a ladně jako kočka dopadla na nožky. Pomalu šla k Michimu a bylo jí jedno zda na ní míří zbraní či ne. Na otázku Natsua ale odpověděla.* Hledám Michiho... *Na chvilku se zastaví a trochu se sehne aby dosáhla do pouzdra na nožce a vytáhne odtud čistý kapesník a malý sprej s dezinfekcí.* Drž! *Přikáže Michimu a pokud se extra nebrání tak mu ránu ošetří a dostane náplast, pokud bude odporovat tak by místo náplasti mohl taky dostat bouli na hlavě.* Nevím o co tu jde a nemusíte mi to říkat, ale nebudete už v tom pokračovat? *Pokud se k boji nebudou mít tak trochu víc spokojeně pokračuje.* Ještě jsem neobědvala, nepozveze mě? *Je to od ní drzé ale jí to nevadí. Navíc je to fajn záminka jak oddálit důvod proč přišla. Klidně sleduje oba bratry.*

Tsch* Hodil jeden kunai tak aby se zapíchl do země před Natsua.* Být tebou sklapnu, jinak o ten jazyk přijdeš.* Natsu si stále koledoval o to, aby dostal nakládačku, svým vyjadřováním k tomu Michiho doslova provokoval. Michi se i tak potřeboval naučit nějaké útočné techniky, jeho fyzická síla nebyla nejlepší, avšak co se týče síly technik a ovládání chakry, v tom trénoval nejvíce, aby se pak dokázal snadněji vypořádat se svými soupeři, aniž by ho nějak brzdila jejich výhodná pozice,či cokoliv jiného. Navíc Temari už seskočila dolů a mířila směrem k němu, Michi neměl důvod na ní nějak mířit zbraní, ač byl stále na pozoru,kdyby se o něco pokusila. Když se sehnula a něco tahala z brašny tak zpozorní. *''Chce se mnou taky bojovat?''* Pomyslí si Michi, dokud neuvidí, že vytáhla kapesník a nějaký sprej. Temari mu začala jeho ránu na tváři ošetřovat, což vůbec nečekal. Při dezinfekci jen zatnul zuby, jelikož to pálilo jako čert, nakonec dostal na zraněné místo náplast.* Tsch nemusela jsi mi pomáhat, umím se postarat o sebe sám....ale díky.* Poslední dvě slova řekl potichu, aby je Temari stěží slyšela, nerad děkoval či se omlouval někomu. * Pokud tenhle pablb přestane kecat nesmysli, tak boj zatím nebude potřeba.* Poté Temari navrhla oběd, Michi se mírně usměje, jelikož tohle byla jeho slabost, avšak nesnažil se to dávat najevo.* Když jsi mě ošetřila, něco ti asi dlužím....* Snažil se vypadat drsně avšak v hlavě byl plný radosti.*'' Hurá jídlo, dneska jsem vlastně ještě neobědval, mohl bych si dát nějaké hodně dobré jídlo,abych nabral síly! Navíc s plným žaludkem se nejlépe přemýšlí! ''

Pozn.: Natsu si jí všiml ale vůbec na ní nereagoval, tudíž temari neměla možnost postřehnout toho že Natsu si jí všiml.

*Poté co Temari ošetřila ránu michimu kterou si způsobil aby dosáhl takového neférového vítězství.* Říkej si co chceš, nejdříve se musíš stát silnějším. *Řekl mu Natsu, aby už přestal s tím machrovávím, přeci jenom se ho Michi ani nedokázal dotknout. Poté Michi Natsua nazval pablbem, Natsuovi to nějak extrémně nevadilo, spíš to bral jako srandu protože věděl že se ho Michi nemá šanci dotknout. Natsu už byl navíc připravený vytáhnout kouřovou bombu, už jenom kvůli tomu jak do něj ryje své slova, Natsu na tuhle jeho narážku neodpovídal, jen se začal lehce smát, přišlo mu to vtipné, vyhrožovat někomu koho se nedokázal ani dotknout natož nějak zranit. Když padlo slovo o obědu tak Natsu věděl že odejde. Ještě tomu ale neučinil a tak chvíli poslouchal. Po chvíli co se spolu bavili, nebyl to zas tak dlouhý rozhovor, se Natsu rozhodl odejít. Vzal si do ruky kouřovou bombu jen tak pro případ a poté se k nim otočil zády. Když si oni chtěli dát oběd tak on chtěl jít trénovat. Jakmile se tedy otočil zády tak vyrazil směrem do města s jednou rukou v kapse s druhou rukou volně jde měl j kouřovou bombu. Kdyby ho chtěl někdo napadnout tak jednoduše zmáčkne tu bombu a využije příležitosti.* Nezapomeň na mě zase zaútočit zezadu jako před chvílí. *Řekne mu Natsu na rozloučenou.*

*Pouze na jeho reakci souhlasně mírně kývne hlavičkou.* Dobrá, stejně tam chodím často. Uvidíme se tedy někdy později Michi. *Načež se k němu otočí zády a prostě odchází. Při tom letmo zvedne jednu ruku na rozloučení ať už se dívá či nikoliv. Když pak zase chlapácky promluví, pomyslí si něco o tom proč musí být chlapi vždy takoví pitomci ale nahlas to nekomentuje.* Hmm tvůj bratr (myslí Natsua) mě ignoruje. *Otočí pohled za zády Natsua, který očividně pomalu odchází.* Chápu že s někým jako je on nevycházíš. Ale přesto by mě zajímalo jak je doopravdy silný… *Temari uvažuje že by ho vyzvala? Možná na chvilku ano, i když by si to sama v ten moment nedokázala sama sobě odůvodnit.* Máš tolik peněz že mě vážně chceš… *Nedořekne to, přeruší jí Natsuova poznámka. Lehce se zamračí.* To byl tedy hrdinný odchod… *Rozhlíží se a pak se sehne pro malý neškodný kamínek, pohodí si s ním v ruce a pak poměrně dost dobrým hodem zkusí Natsua trefit do zad. Hod mu nemůže nijak ublížit, jen by to měl trochu cítit. Ať už trefí či ne, podívá se znovu na Michiho.* Musím s tebou pak probrat dvě věci.