Kirigakure no Sato

*Rias im v Yugakure vytvorila portál, ktorým Batsu i Kaori (po rozlúčke s matkou) obaja prešli. Ocitli sa nejaký kus od dediny.. Napriek tomu, že na celom svete nesvietilo Slnko, tu bolo ešte horšia klíma - a to kvôli tomu, že Zem Vody bola obklopená vodou..* "Jediná vec, ktorú neznášam na tom, že je Nukenin.." *Už sa chcela pohnúť, ale na chvíľu zastavila. Nič nehovorila, len sa za krátku dobu pohla rovno za Batsuom..* "Ať už sme doma.." *Zopakujú sa jej tie slová v hlave.. Skutočný domov bude mať vždycky v Yugakure. Nicméně ako lovec nukeninov a žena, ktorá sa pomernú časť svojho života túlala svetom.. nemá najmenší problém zabývať sa kdekoľvek.. Z pečate si cestou vytiahla tenký, dlhý plášť. Prehodila si ho cez seba, aby jej nebola zima. Mala oblečené len šaty - doma bolo teplo.. Plášť ju trochu chránil pred zimou.* Máš predstavu ako rýchlo nás Tatsuya vybaví?.. *Nechcelo sa jej strácať čas nejakými oficialitami. Nikdy neprestupovala zo žiadnej dediny do inej, nevie aký to je proces, čo to obnáša. Ako lovec mala prístup všade bez väčších problémov..* Chcem to mať za sebou čo najrýchlejšie to bude možné. *Necítila chakru okolo seba a ani nemala aktívny Tenseigan, ktorý by odhaľoval chakru ako auru okolo ľudí, ktorí by sa k nim mohli blížiť..* Tu je ale zima. Sú krpci dobre oblečení?..

*Batsu se ohlédl na Kaori a na děti.* Neboj se, jsou dostatečně zachumlaní. Nenastydnou. *Co se otázky ohledně oficialit u Tatsuyi tak upřímně ani sám nevěděl co bude potřeba a co vše bude po Kaori chtít.* Upřímně nemám tušení. Tatsuya tak nějak ani neví že sem dojdeš ale doufám že nebude mít nějaké velké požadavky. *Přidal k tomu i úsměv. Jakmile prošli bránou Kirigakure tak ihned si jej několik shinobi prohlíželo. Poznali že se jedná o Batsua, přece jen ho tu znalo dost lidí. Batsu tedy bez problémů i s Kaori mohly projít do části která patřila klanu Quincy a do jeho sídla. Odchytil jednoho z shinobi kteří zde byly.* Zajdi za Mizukagem. Předej mu zprávu že by s ním Batsu Quincy potřeboval mluvit a zda by se mohl dostavit k němu domů. *Muž přikývl a hned vyrazil k Tatsuyovi. Batsu se podíval na Kaori a trochu nervózně se usmál.* Kaori, mohla by jsi otevřít? Nebo podržíš děti?

A čo keby sme sa vyhli nepríjemnostiam s Tatsuyou tým, že som tu len.. na čas.. ako potulný ninja, lovec nukeninov? *Nechcelo sa jej riešiť 'vážne veci', tak hľadala skulinky, ktorých by sa mohla chytiť, byť by to boli sebeväčšie hovadiny.. Ak by bol pri bráne problém, jednoducho by si to vybavila zatiaľ statusom potulného ninju, ktorý pracoval ako lovec nukeninov. Snáď sa to premlelo rýchlo a bez okolkov.. Pochodovali dedinou a ona sa všade po okolí obzerala. Pripadala jej tak strašne škaredá, vzdialená, ale zároveň aj tak známa. Asi za to boli zodpovedné jej gény pochádzajúce z Hozuki klanu a jej rodinná história spätá s touto dedinou a celou Zemou Vody. Teraz mohla byť ona v tom honosnom sídle, kde Tatsuya jebáva tie svoje štetky.. Otvorila dvere - ale len preto, lebo vonku jej už bola pekná zima. Inak by zaklopala a počkala, kým im niekto otvorí.. Ak vôbec niekto. Zoširoka dvere otvorila a vošla ako prvá. Za Batsuom zatvorila a hneď sa aj vyzula a stiahla zo seba plášť, ktorý rovno zavesila na vešiak.* To chce horkú sprchu na zahriatie. *Objala si ramená dlaňami a začala sa od Batsua otáčať.* ..potom mám zopár otázok na teba. *Prehrabla si rukami vlasy a otočila sa úplne celá. Z poslednej návštevy si ako-tak pamätala, kde sa čo nachádza. Jej prvé kroky v krásnom sídle smerovali rovno do jednej z kúpeľní.. Mohlo sa zdať, že kašle na deti, ale tak to nebolo. Batsu jej ukázal za ten čas, čo spolu strávili v Yugakure, že sa o ne vie postarať. Bol skvelým otcom, tak sa nebála ich nechať na starosti jemu. Práve naopak.. Ešte niekedy sa bála starať sa o ne sama.. Zavrela sa v kúpeľni, kde zo seba stiahla šaty, zložila pečate a skočila na pár minút do horúcej sprchy. Z pečate si predtým odpečatila svoj obľúbený šampón a sprchový gél. Obe mali medovú vôňu, takže keď pomaly vyšla zo sprchy, voňala ako sladký medový koláčik. Síce sa sprchovala krátko, ale rituál po sprche trval dlhšie, a tak ešte stále nebola vonku z kúpeľne.*

Doufám že by to mohlo jít. Ale u Tatsuyi nikdy nevíš. Uvidíme jak to celé ve výsledku dopadne. *Batsu si to zamířil do pokojíků které připravil dětem. Měl přesně 2 ale tentokrát to musel udělat jinak. Nepočítal s 2 dětma takže postýlku s Ayako přesunul do pokoje kde ležel Suguro. Jen z toho důvodu že to bylo blíže ložnici.* Jen se běž zahřát. Už jsi tu byla takže víš kudy kam. *Na Batsuově tváři se objevil náznak zvědavosti.* Jasně...samozřejmě se můžeš ptát jen na co budeš chtít. *Batsu zamířil do své ložnice. Byla honosná ale nijak přehnaně. Vytáhl ze skříně jiné oblečení. Černá košile a jen tmavé volné kalhoty. Prostě domácí oblečení. Rozpustil si taky vlasy které mu jen tak volně nyní padaly na ramena. Když na jeho dveře někdo zaklepal tak skočil dolů otevřít. Tatsuyu se nepovedlo kontaktovat takže Batsu věděl že tam nakonec bude muset jít solo ale co. Teď se bude věnovat dětem a Kaori a pak se za Tatsuyou zastaví. Mezitím se posadil do obýváku, zapálil krb a udělal si kávu. Čekal až Kaori dojde. Ucítil vůni medu. Co jiného než to že Kaori jde ze sprchy.* Doufám že jsi si sprchu užila.

*Nahá sa promenádovala po kúpeľni. Hľadala rôzne veci - napríklad krémiky. A ak niečo nenašla, vytiahla to zo svojej značky Kuchiyose: Raiko Kenka. Na hlave mala osušku, ktorá do seba vpíjala zvyšok vody z jej červených vlasov. Postavila sa ku zahmlenému zrkadlu a nakreslila na neho srdiečko. Usmiala sa a paru zotrela svojou dlaňou tak, aby sa v ňom videla. Začal dlhý rituál krášlenia sa. Nanášala na seba krém, aby mala hydratovanú pokožku, potom sa starala o pleť a nakoniec do ešte vlhkých vlasov nastriekala nejaký olejíček, vďaka ktorému boli krásne hebké, lesklé, vyživené a zdravé. Tu v sídle bolo hezky teplo, preto zvolila typické oblečenie. Ešte pred zrkadlom párkrát poriadne vcucla hornú aj spodnú peru do úst, aby im dodala rudú farbu aj bez nanášania nejakého rúžu. Až potom vyšla von a zamierila do obývačky. Neostávala stáť medzi dverami ako vyplašené malé žieňa v novom prostredí. Prešla nimi elegantne a hrdo, ako pani domu, rovno idúc ku Batsuovi. Posadila sa niekde blízko neho do pohodlného kresla a prehodila si nohu cez nohu. Bola bosá, nechty na nohách mala upravené a namaľované načerveno, rovnako ako na rukách. Za chvíľu nebude nutné strácať čas takýmito blbosťami. Bude stačiť zájsť do dimenzie a tam si urobiť manikúru a pedikúru behom zlomku sekundy.. Pozrela sa na Batsa. Sedel si tam ako boh. Neohrozený, krásny..* Hmm.. Áno. Užila. Jedna drobnosť tam chýbala, ale to sa dá prežiť. *Myslela tým dobrý sex s nejakým pekným chlapom.* V prvom rade by som potrebovala vedieť, kde budem spať ja. A potom sa môžeme pobaviť o tvojej predstave, ako tu budeme fungovať. *Začala Kaori. Keďže netušila, že Tatsuya sa na nich vydlabol, tak sa pokúšala konverzáciou stretnutie s ním oddialiť ako sa len dalo.*

*Batsu věděl že setkání s Tatsuyou nakonec příjde ale taky se mu do toho moc nechtělo. Měl za sebou náročné týdny kdy se prostě staral o děti a Kaori. Chtěl si trochu odpočinout. Tak nějak mu došlo na co Kaori narážela a odměnil to jen šibalským úsměvem. Přišla ta pravá otázka, jak tu vlastně spolu budou fungovat.* Místností je tu dost. Vybavené jsou dostatečně, ale není překvapením že nejvíc honosná je moje ložnice. Takže tu máme několik možností. Já si vezmu jiný pokoj a ty se nastěhuješ do mého pokoje. Další možnost na kterou pochybuju že přistoupíš je to že by sis vzala nějakou z jiných místností která by se ti zamlouvala nejvíc. A třetí možnost..... *Batsu hodil na Kaori flirtující pohled.* Se můžeme o moji postel spolu podělit. *Batsu doufal v tu poslední možnost ale byl si dost jistý že nakonec stejně dojde na tu první a on si bude muset najít nějakou jinou místnost. Co se představy týče tak Batsu neměl v tomhle nějak extra velký plán. Nečekal že Kaori opravdu půjde s ním takže museli společně něco vymyslet.* To je dobrá otázka. Samozřejmě tu buď jako doma. Co se dětí týče jsou ve společném pokoji. A co se fungování týče, tak se o ně budeme nejspíš starat oba. Musíme něco vymyslet.

*Áno, jasné, že musí vytiahnuť tú spálňu!.. Našťastie nebola tak moc zvyknutá na spanie v teplom objatí mužského tela, keď ona bola tou, čo od tých mužov utekala a chudáci sa ráno prebúdzali v prázdnej posteli. A už sa nikdy neozvala - väčšinou..* Tvoja spálňa je vážne honosná a pekná. *Zabubnuje prstami o operadlá kresla, na ktorých mala položené ruky a na jeho nevinný flirtík nereagovala. Radšej.. Bola to pekná drzosť, keď ju zbuchol!!.. Nastalo ticho a ona premýšľala.* Vieš čo, Batsu-kun.. Tvoja spálňa by bola moc dobrým riešením, ale.. upravím si nejakú inú izbu podľa svojich predstáv. Vieš, my ženy potrebujeme svoj babský kútik. *Tak, to bude najlepšie riešenie. Prerobí si nejakú izbu podľa svojho vkusu. A niekde ďaleko od detí, ak sa to bude dať, aby ju ich plač nebudil..* Dobre, že to spomínaš.. ten spoločný pokojík. Rozmýšľala som nad tým trochu v sprche. Je rozumné mať ich aj naďalej v spoločnej izbe?.. Vždycky, keď začne plakať jedno, pripojí sa aj to druhé.. Nevyskúšali by sme ich mať oddelene?.. Ešte sú maličkí, nepotrebujú spoločnosť jeden druhého. *To bol názor Kaori. Nebolo nič horšie a otravnejšie, keď začalo plakať jedno dieťa a druhé sa ako na povel pripojilo tiež. Snáď by mohli byť pokojnejší, keď sa nebudú jeden druhému pripájať do chórusu.* Jak si mi spomínal, že izbu majú vedľa tvojej spálne,tak.. Neviem, či sa mi podarí vybrať si izbu hneď vedľa vás, tak ťa chcem požiadať, aby si ma vždycky zobudil, ak budú v noci hladné. Kým budem mať mlieko, chcela by som ich kojiť. Mamka hovorila, že moje mlieko je pre deti najlepšou výživou, ak chceme, aby si vybudovali pevnú imunitu a boli z nich silní ninjovia. *Povedala a hneď na to sa pozrela na Batsua.* To fungovanie nejako vyladíme. Viac ma teraz.. zaujíma otázka ohľadom priezvisk. Neviem, ako si to mal ty vymyslené..

*Batsu byl dost překvapený když Kaori vybrala druhou možnost ale tak aspoň mu zůstane jeho ložnice.* Můžeš si vybrat jakoukoliv místnost chceš, kromě západního křídla. Tam žije.....no řekněme služebnictvo. Jsou to všechno shinobi z klanu Quincy kteří mi prostě chtěli ukazovat svou oddanost a vděk za to že jsem je přijal. Je jich tu 5 takže se nemusíš nijak bát. 3 muži a 2 ženy. Když budeš něco potřebovat jen jim řekni o pomoc. *Batsu moc neřešil že v jeho domě někdo bydlí, aspoň měl vždy uklizeno, nakoupeno a technicky vzato se nemusel doslova o nic starat krom svých povinností.* Klidně můžeme. Pokoje jsou oba u mé ložnice. Přesunu teda Ayako zpět do jejího pokoje. Když by měli hald tak tě probudím. Jen mi pak musíš říct kterou místnost sis vybrala. *Co se příjmení týče tak to byl oříšek nad kterým dlouho přemýšlel. On sám nosil příjmení Quincy jakožto vůdce svého klanu. O příjmení Kansetsu už přišel jelikož již nebyl součástí tohoto klanu. Batsu už v Yugakure si všiml jedné malé věci u Ayako.* Příjmení Quincy asi nebude tak lehké dát oboum. Většinou se klanové příjmení dává těm kdo ovládají sílu tohoto klanu stejně jako já přišel o příjmení Kansetsu. Upřímně si ale myslím že Suguro nebude mít stejné schopnosti jako já. Natož Ayako dle mého mé síly podědila. *Batsu vytáhl přívěšek Staru.* V blízkosti Ayako začal odpovídat na její chakru. Jediný kdo jsou schopni tento přívěšek používat jsou Quincy. Takže Ayako nejspíš podědí mé příjmení a nejspíš část tvého pokud souhlasíš.

Jak sa spolu porozprávame, pôjdem si ich prejsť a niektorú vybrať.. Beriem na vedomie, že západné krídlo ide mimo mňa. *Ak to nebude potrebné, ani tam nebude vstupovať. Aj keď ich Batsu označoval ako členov klanu, ktorí mu boli vďační, ona ich stále brala ako iba sluhov. Príliš sa nad nimi nebude vzrušovať, kým si budú plniť prácu tak, ako majú. Viac ju ich existencia netrápi..* Skvelé. Uvidíme, ako porastú a ako si budú medzi sebou budovať vzťah. Ja som jedináčik, tak neviem moc, či je dôležité, aby potom boli v izbe spolu. Ale jedno viem.. Nejakí súrodenci mi chýbali. Doma určite. Ale aspoň som mala krásny vzťah s rodičmi. A stále mám. To chcem pre malých rovnako tak.. Našťastie som bola vždy dosť komunikatívna, extrovertná a priateľská, tak som nemala problém nájsť si kamarátov na akadémii, a potom tak celkovo v dedine. I vo svete. *To sa pousmiala. Lebo väčšina jej známostí bola jednorazová záležitosť. Ale musí priznať, že si vo svete našla aj plno 'priateľov'.. Síce nikoho, za kým by bežala, keď by sa potrebovala porozprávať.. Potom dôjde na rozhovor ohľadom priezvisk. Jemne pohupovala vyloženou nožkou a počúvala Batsua. Bohužiaľ mal pravdu, ak je to tak, ako hovoril.* Takže je predsa skoro celá po tebe.. *To však znamenalo, že Suguro zrejme podedil schopnosti po Hozuki klanu. Po klane, ktorého gény mala Kaori. Mimovoľne sa trochu usmiala a vypadalo to, akoby sa usmievala preto, že je Ayako po Batsuovi..* Obávala som sa toho, že by to mohlo dopadnúť takto.. robenie rozdielov medzi deťmi na základe priezvisk. *Samozrejme ju štvalo, že len jedno z detí bude nosiť klanové priezvisko. Obzvlášť, keď to nebol Suguro.* Nepáči sa mi to, Batsu-kun. Ani za mák sa mi to nepáči. Budú sa na Sugura pozerať cez prsty. Bude odsunutý na druhú koľaj, minimálne tu v klane. Ayako má už osud daný, jedného dňa prevezme tvoju pozícii v klane. Kde takú istotu môže vziať náš syn? *Nemohla niečo také dopustiť..* Budú medzi nimi robiť rozdiely.. *A sama to moc dobre poznala, lebo často na akadémii ona šikanovala tých, čo boli menej ako ona..*

Taky jsem jedináček ale můj vztah s matkou....inu byl trochu jiný než ten co máš ty se svou. *Batsuovi prošly hlavou všechny myšlenky a vzpomínky na to jak se do teď zdraví, jak vypadalo jeho dětství a vůbec celý jeho vztah s rodiči.* Co se týče mě na akademii tak se mě lidi spíš stranily. Syn hlavy klanu, narozený se stříbrnou lžící v puse, protekční dítě.........jo bylo toho hodně co na mě házeli. *Toto dětství dost utvrzovalo to jak Batsu fungoval do doby než se narodily děti. Kamenná tvář, neutrální tón a žádné emoce. Ale teď to vše bylo jinak. Ohledně příjmení musel usoudit že Kaori má pravdu. Avšak i on měl s tím co říkal pravdu, Ayako byla Quincy a tak jako jediná z těch dvou měla na toto příjmení nárok. Batsuovi došlo že nejspíš budou muset něco vymyslet co nebude ani jednoho z nich diskriminovat nebo odtlačovat od společnosti.* Co tedy navrhuješ Kaori. Dobře víš jaké je to s klanovým příjmením. I já o to své přišel a mám jen to nové. *Batsu opravdu nevěděl jak tuto celou situaci vyřešit. Chtěl aby Ayako nosila jeho příjmení ale byl by rád kdyby ho nosil i Suguro.*

*V hlave si povzdychne..* To by ma ani vo sne nenapadlo, že by to mohli mať aj dobre narodené deti ťažké. Ja som to v Yugakure nezažila. Neviem, či tam je iná mentalita ľudí, ale mne nedával nikto pociťovať, že by som bola protekčné dieťa.. *Trochu stiahne čelo.* S odstupom času, a keď teraz nad tým premýšľam.. Možno si to mysleli. Ale čert ber, čo si kto myslí. Dôležité je, ako sa človek chová.. *Pokrčí ramenami a trochu ich zvesí, lebo si nevedela dať rady.* Ja, samozrejme, našej dcére nechcem vziať právo na to, aby nosila priezvisko, na ktoré má nárok. Je pre mňa ako matku ťažké prijať fakt, že druhé dieťa to právo nemá. *Odmlčí sa. Je to pre ňu o to ťažšie, pretože sama v živote mala všetko. A nevedela si ani predstaviť, aké to je žiť s vedomím, že si len niekoho dieťa. A pes po tebe neštekne.* Asi to musím prijať. *Rozhodí svojimi rukami. Jedinou útechou bolo to, že bola Gremory. A v tomto smere bude svojho synáčika viesť. Bude Gremory rovnako, ako ona. Škoda len, že ho nebude môcť verejne používať.. Ale jedného dňa.....* Budem zlá, Batsu-kun, ak to Sugura nejako poznačí. Naozaj zlá. *Zloží ruky na svoju hruď. Kirigakure pre ňu teraz nič neznamenala, preto by sa neštítila si ju aj celú znepriateliť, ak by niekto dal Sugurovi pocítiť, že je niečo menej, než jeho sestra.. A potom tu je tá záležitosť s jeho temnou chakrou a Meitonom, ktorý zdedil. To bolo jasné už po narodení.. Malé značky na ručičkách..*

Když někdo vidí že máš něco navíc, nebo ti něco chybí tak hned se na tebe snesou oči. Stejně tak to bylo u mě a mnoho dalších. Proto většina mého dětství byla trénink. *Měla pravdu. Chtěl aby obě děti měli stejná práva, stejné možnosti ale toto už jen z podstaty toho že každé mělo jiný klan a Suguro navíc ještě Meiton tak už to je rozlišovalo.* Nechci nadržovat ani jednomu Kaori. Mám je rád oba stejně, jak Ayako tak Sugura. Kdyby to bylo na mě tak své příjmení dám oboum. *Batsu to myslel vážně. Ale prostě toto byla pravidla která už dlouhou dobu fungovala.* Nedovolím aby někdo něco Sugurovi udělal. Bez rozdílu na příjmení nechci aby kdokoliv z nich byl upřednostněn nebo utlačován. A pokud to bude jako u mě......tak si myslím že jméno Quincy bude spíše prokletím. Stále nás ostatní klany plnohodnotně nepřijaly. *Byla to pravda. Vše zhatila tato věčná noc. Už to mohlo být ale bohužel nic z toho se nestalo. Klan se zatím rozrůstal ale nebyl stále ještě plnohodnotně uznán.* Suguro ale taky něco podědil po mě. To oba víme. *Ukázal značku na jeho dlani.* Tady v Kiri už je známo že taková schopnost existuje a lidé už to berou, i když jsem byl do teď jediný uživatel. Naučím ho vše co sám umím.

V to dúfam, Batsu-kun, že to nedovolíš... V tom dúfam, inak si tu urobím plno nepriateľov. *Momentálne už brala ako dané, že sa usadia v Kirigakure. Veď kde inde?.. Nicméně stále si nechávala tú možnosť, že by to nevyšlo, pre seba. Ale v takom prípade naozaj nevedela, čo budú robiť. To bude oveľa ťažšie rozhodovanie, než výber nejakých priezvisk..* Obe deti sa podali na teba.. Mohli aspoň obaja vypadať, ako ja, keď už po mne skoro nič nepodedili. *Moc ju to netrápilo. Iba pri Sugurovi trochu, lebo vypadal ako ona. A očividne vlastnil aj gény Hozuki klanu. Ale to sa uvidí časom.. Keby do toho zdedil aj Tenseigan, bol by Gremory ako vyšitý. Žiaľ farba jeho očí už teraz naznačovala, že nebude schopný prebudiť moc, ktorú jednoducho nezdedil.* Čo s tým Tatsuyou?.. *Zodpovednosť bolo niečo, čo nemala moc v láske. A tak aj keď sa jednalo o deti, chcela tému ohľadom ich budúcnosti na teraz uzatvoriť, lebo toho mala už vyše hlavy a vyčerpala si zásobník s vážnymi témami..* Dala by som si nejaký obed a nepotrebujem, aby ma pri ňom obťažoval velevážený Mizukage svojou prítomnosťou a nafrneným nosom smerujúcim až do neba.. Môžem sa ísť najesť, alebo nás poctí svojou spoločnosťou..?

Suguro má tvoje vlasy a nejspíš i klan Kaori. Nejsou obě jen po mě. Je pravda že Ayako je spíše asi po mě ale kdo ví jaké budou jejich povahy až vyrostou. *Batsu si nebyl jistý zda třeba Ayako nebude spíš chtít vyrazit do světa než převzít jméno Quincy ve vesnici. Jestli se třeba Suguro nebude chtít stát dalším Mizukagem. Bylo tu spoustu možností jak to vše mohlo dopadnout. Vyslechl si její připomínku ohledně Tatsuyi a jen se zasmál.* "Ten by asi nebyl rád kdyby tohle slyšel." Zatím to necháme. Kdyžtak se za ním zastavím k večeru nebo zítra. Jelikož ho nikdo nenašel nebo se k němu nedostali tak stejně za ním budu muset já. *Batsu zrychlil průtok své chakry. Přesně tak totiž dával vědět svému "služebnictvu" že něco potřebuje. Během chvíli tu byly 2 mladé dívky okolo 22 let, obě v bílém oblečení se znakem Quincy na levé straně oblečení.* (Dívka) Co si přejete Batsu-sama. (Batsu) Chci vás jen poprosit o uvaření oběda. Vy dvě jste co se týče vaření tady nejlepší. Kaori, co by sis dala. Jen si řekni. Ony to uvaří. *Usmál se na Kaori a dívky upnuly svůj pohled na ní. V tom pohledu bylo něco jako žárlivost. Přecejen díky úpravám přes Meiton byly pozitivní emoce k Batsuovi silnější a tak se jim moc nelíbilo že tu byla jiná žena, která byla hezčí než ony.*

*Mimovoľne sa usmiala, keď sa Batsu zasmial nad jej slovami. Už vtedy, keď sa prvýkrát stretli, to bol pekný namyslenec!.. A vedela si predstaviť, ako mu ego narástlo ešte len teraz, keď si uchmatol post Mizukageho.. Čo Mizukageho.. Ale aj jej miesto na tróne, o ktorý ju pripravila vlastná matka. No Kaori si umanula, že to miesto získa naspäť. Len problém bol ten, že sa jej moc do shinobi záležitostí nechcelo ísť. Ale to sa možno zmení, mala pred sebou ešte plno rokov.. A ak naplno ovládne Jigen, ktorý sa učila.. Ha!.. Potom bude mať celé desaťročia..* Tak výborne, nemusím si ním zaťažovať hlavu. Dnešok nemôže byť lepší. *Posledné slová si povie skôr sama pre seba a stále si pohupuje nohou hore a dole, ale v jemnom, pomalom rytme. O malú chvíľu sa tu zjavili nejaké dve mladé štetky. Kaori si ich prísnym pohľadom premerala. Oprela si hlavu o ruku, čo lakťom zložila na operadlo.* Dala by som si niečo výživné. Musím sa stravovať plnohodnotne, aby boli naše deti silné. *Stretla sa s takými pohľadmi už veeeeeľmi veľakrát, ani to nedokázala spočítať. Druhou rukou si pritom namotávala prameň svojich rudých vlasov na ukazovák.* Výber nechám na vás, len berte ohľad na deti. *Presne vedela, čo sa za tými pohľadmi skrývalo. A užívala si to. Bol to jeden z mnohých dôkazov, že bola proste pekná... niečo viac, než ony. A to bolo na tom to krásne. Inak si z nich absolútne nerobila nič. Otočila sa k Batsuovi.* Aký máš plán na teraz, kým bude obed hotový? *Ako zabehnutá pani domu dala druhou rukou najavo, že slečny môžu ísť. A či ju poslúchnu, alebo nie, bolo jedno..*

*Dívky si s nelibostí vyslechly požadavky které jim Kaori předsunula a odebraly se do kuchyně. Krev v nich vřela ale nemohli s tím nic dělat. Vyloženě je sralo že tato žena se teď bude potulovat po panství jejich pána. Batsu si toho taky všiml. Nebyl idiot. Ale nijak to neřešil. On si vybral Kaori a tyto dívky? Nic k nim necítil. Byla to jejich volba tu zůstat a sloužit mu. Jeho pohled se opět upřel na Kaori.* Inu. Zatím žádné velké plány nemám. Děti spí takže si asi budu užívat chvilku pro sebe a chvilku klidu. Je pravda ale bych měl jít pořešit ještě nějaké pracovní záležitosti, ale jestli vydrželi do teď tak jeden den navíc ještě vydrží. *To si tedy aspoň myslel. Na dveře někdo zaklepal a Batsu se zvedl z křesla a otevřel. Za nimi stal další z generálů Kirigakure. Batsuovi bylo jasné že jeho klid právě končí.* (Generál) Jste zpět pane Quincy. (Batsu) Tak jest. Co pro vás mohu udělat? (Generál) Pro mě nic. Ale pro vesnici. Je tu kopa lejster které nesou vaše jméno a čekají na vaše posouzení. (Batsu) Mohl jsem čekat že nebudu mít chvíli klidu když jsem byl pryč tak dlouho. (Generál) Tady. Jakmile budete mít hotovo přineste je prosím do kanceláře. *Muž podal Batsuovi 2 nadité složky plně papírů a Batsu věděl že jeho klid končí. Muž odešel a Batsu se vrátil zpět do pokoje.* No Kaori. Asi jsem si nedobrovolně našel nějakou zábavu. Klidně si zatím projdi dům a najdi si místnost která ti bude vyhovovat. Já ještě přesunu Ayako do jejího pokoje a budu se věnovat téhle administrativě. Pracovnu mám kousek od pokojů takže kdyby něco bylo potřeba tak vše uslyším. *Batsu se na ni usmál a odebral se směrem do své pracovny. Nebyla tak velká ale byla pěkně vybavena a uspořádána. Knihovna s lejstry, poctivý dřevěný stůl, pohodlná židle, zakázková lampa a na stěně obrovský znak klanu Quincy. Celá místnost byla laděná do černé barvy v kombinaci s vínově rudou. Byl to přesný opak toho jak chodili oblékaní lidé z klanu Quincy ale Batsu měl tuhle kombinaci prostě rád a bylo mu jedno co si o tom kdo bude myslet. Usedl za stůl a netrvalo dlouho kdy mu jeden z jeho sluhů donesl čaj který ho měl nabudit. Byl to takový rituál který už tu byl zvykem. Zasedl za stůl a pustil se do papírování.*

*Oči nechala na Batsuovi. Pohľadom zaseknutým na jeho chrbte ho vyprevadila až von z miestnosti.* "Nech to nie je Tatsuya. Nech to nie je Tatsuya.." *Opakovala si v hlave a neustále pohupovala svojou nohou. Zastavila sa, až keď počula hlasy. Naťahovala sa ušami ako len vedela, ale aj tak nepočula žiadne zmysluplné slová, len nejaké huhňanie. Ale nebol to Tatsuyov hlas, to jej stačilo. Znova sa oprela hlavou o ruku a o chvíľu sa Batsu vrátil. Spustil na ňu, že má prácu. Mávne nad tým rukou.* V poriadku, Batsu-kun. Ja si už nejakú zábavku nájdem aj sama. *Keď odišiel, rozmýšľala nad tým, že by predsa len išla a našla si tu nejakú miestnosť. Ibaže to sa jej teraz nechcelo. Má to do večera čas. Rukou sa pohrávala s pramienkami svojich vlasov..* "Prechádzka by mi mohla pomôcť trochu zapremýšľať nad tým, ako si tú izbu zariadim.." *Ešte ani nemala miestnosť vybratú a ani nevedela, ako bude veľká.. a už rozmýšľala nad tým, ako si ju zariadi. Postavila sa z kresla, ale ostala stáť.* "Len vonku je zima.." *Šaty, čo mala na sebe oblečené, neboli vhodné na prechádzku v studenej Kirigakure. Leda by sa prezliekla, ale to sa jej jednak nechcelo a druhak nebolo jej príjemné nosiť niečo teplejšie..* "Kabát bude musieť stačiť.." *Nepočula plač detí, takže ich ani nešla skontrolovať. Batsu spomínal, že ak by sa zobudli, bude ich počuť a postará sa.. Preto neváhala a vydala sa na dlhú prechádzku tmavou Kirigakure. Nebola tu dlhé roky.. Naposledy ešte spred občianskej vojny. Mnoho sa tu zmenilo. Behom dvoch hodín síce neprešla celú dedinu ani zďaleka, ale zmapovala si ako-tak klan Quincy a nejaké hlavné záchytné body. Čo bolo námestie, kde bolo napriek tme živo, aréna a ešte sa stihla obšmietať okolo sídla Mizukageho, kde sa aj zastavila u jedného stánku. Mali tam plno ovocia - nakrájané v miskách a pripravené ku konzumácii..* Pardon, namiešate mi ovocie, ktoré si vyberiem? Nie je problém. Toto je všetko na výber. Veľkú alebo malú misku? Z tohoto si vezmem veľkú. A do malej mi dajte banán, jahody, čučoriedky a mango. To bude všetko, slečna? *Kaori pokýve hlavou.* Mhm, áno. Všetko. *Predavač jej to zatiaľ pripravil. Mohol to byť tak 16 ročný mladý muž, zrejme to mal ako misiu. Chudák..* Tu to je. Bude to 50 ryo. Super, ďakujem. Majte sa pekne a príďte aj nabudúce. *Kaori si vzala obe misky so sebou a posadila sa neďalekú lavičku, na ktorej si začala pochutnávať na ovocnej mise..* "A vieš ty čo...." *Položila misku vedľa seba a vytvorila jedného svojho klona, ktorého poslala s tou veľkou miskou naspäť do sídla klanu Quincy.. Možno ju už Batsu aj hľadal, keďže obed za dve hodiny bol zrejme už aj urobený.. Len ona si neuvedomovala, že už prešlo tak veľa času. A podľa Slnka sa nedalo orientovať, keď jej nad hlavou žiadne nesvietilo.. Akonáhle klon dorazil, nevšímal si nič a nikoho a rovno šiel za Batsuom - predpokladal, že bude ešte vo svojej pracovni. A tam by mu misku s ovocím odovzdal. A potom sa zrušil.*

*Batsu seděl nad lejstry ve své pracovně. Práce se mu pěkně nahromadila a tak to zabralo docela dost času. V papírech ale on uměl chodit. Byla to sice ta nejvíc nudná práce jakožto generála ale musel to dělat. Někdo zaklepal na jeho dveře a vstoupila jedna ze služek.* (Služka) Batsu-sama. Oběd je hotový. Půjdete se najíst? (Batsu) Počkáme na Kaori než přijde. Já tu mám ještě práci. Udržujte jídlo v dobré teplotě. *Šlo vidět že služce se moc nelíbilo že zmiňuje Kaori ale nemohla s tím nic dělat. Zavřela dveře a zmizela. Netrvalo to dlouho a v jeho pracovně se objevila Kaori. Batsu se podíval na misku a klon byl najednou pryč.* "To je milé. Děkuji ti Kaori." *Batsu ji nijak neměl v plánu uhánět. Až bude chtít tak přijde. Kdyby chtěl tak má její pohyb kompletně pod dohledem a věděl by každý krok který udělá. Ale proč by tohle dělal. Neměl k tomu nejmenší důvod. Dokončil papíry které nejvíce hořeli a vytvořil si klína kterého s nimi poslal do kanceláře. Ostatní administrativu si nechal na zítra. Mezitím uždiboval z misky s ovocem. Bylo to příjemné zpestření práce. Batsu sám se vydal zpět do obýváku. Po cestě ještě zkontroloval Ayako a Sugura. Spali a to bylo to nejlepší co mohlo být. V obýváku se posadil do křesla a začal relaxovat. Jen on a jeho myšlenky.*

Tatsuya: *Aktuálně se vracel z oblasti klanu Inuzuka s maličkým štěňátkem (vzhled -> jen postrádá tu modrou barvu). Moc dobře věděl že tu je Batsu ale na dnes měl domluvenou schůzku s vůdcem klanu Inuzuka, který mu dal jeho klanové štěně. Kromě toho se Tatsuyovi nelíbí ten přístup že Batsu nejdřív bez varování aspoň pár dní napřed vypadne na několik dní a pak se po několika týdnech vrátí.* Tentokrát nad tím nemávnu rukou jako posledně... čeká nás pořádný rozhovor kamaráde. *Upřímně.. neplánoval bejt zase tak přísnej ale to že si ještě přišel a drze si za Tatsuyou posílá poslíčky že chce aby přišel k němu něco vyřešil... už moc dobře ví co s ním. To štěňátko je ale teď důležitější než Batsu a tak rychle míří k sídlu Mizukageho do své kanceláře.. má tam nějakou práci.* Poslíček.. *Tehdy se nadšeně usměje.. přesně v ten okamžik ho napadlo co Batsuovi provede.* Hehe.. *Ještě dneska by se za ním mohl vydat třeba během takových třeba 5ti hodin ale brzy na to ucítí příjemnou vůni a pach, který zná z dob než získal tak dobrý čich. Jde o specifickou vůni Kaori, kterou poznal z dost těsné blízkosti (hehe) a tak se vydá tím směrem.. nějak se mu nechce věřit že to je ona ale ono když se začne lépe koncentrovat.. její chakru už pozná a to moc dobře a tak přijde ke Kaori k lavičce.* Co ty tady? *Zeptá se a postaví se před lavičku.*

*Veru tak, Kaori si človek nemohol len tak s hocikým pomýliť. Mala špecifickú medovú vôňu <3.. Klon zdúchol veľmi rýchlo. Kým si to mieril ku klanovej oblasti Quincy, tak si Kaori po tých dlhých pár týždňoch celkom oddýchla od krpcov. Žiaden plač, krik.. Nikto ju nepríjemne neťahal za bradavky. Tak mala celkom pohodu. Oprela sa pohodlne o nepohodlné operadlo lavičky a prehodila si nohu cez nohu. Kabát bol dosť dlhý na to, aby ochránil aj jej nahé nohy pred chladom. A mala obuté aj čižmičky na vysokom opätku, ktoré jej siahali až niekde ku kolenám, tak bola pekne v teple. Akurát si z misky vyťahovala pekne veľkú jahodu, keď uvidela pred sebou nejaké nohy. Zdvihla pohľad hore a jej prazvláštne modré oči sa zabodli Tatsuyovi do tváre..* "Veľký zaneprázdnený Tatsuya." *Zašklebila sa pre seba.* Sedím. A nejaký chlap ma tu obťažuje. Aby toho nebolo málo, zacláňa mi vo výhľade. Uhni, Tatsuya, máš tlsté sklo. *Položí mu ruku na bok a snaží sa ho slabým tlakom donútiť, aby sa uhol. Keď tak urobí, tľapne rukou vedľa seba na lavičku, aby sa posadil.* Dáš si?.. *Podstrčí mu misku s trochou ovocia, ktoré tam ešte ostalo - zopár kúskov banánu, asi dva väčšie kúsky manga a niekoľko bobuliek čučoriedok. Poslednú jahodu mala v ruke ona.* Koho to máš so sebou? *Zvieratá jej nikdy nič moc nehovorili, preto nebola zo šteniatka na mäkko..* Pre teba tu toho moc nemám.. Ale počkaj. *Odloží jahodu naspäť do misky a z pečate Kuchiyose: Raiko Kenka odpečatí pár plátkov nejakej šunky. A začne ju šteniatku dávať.. Ale ani sa nezaujímala o meno. Proste ten vzťah ku zvieratám nemala.* Pekných pár rokov sme sa nevideli. Gratulujem k tvojmu splnenému snu. Aspoň zatiaľ jednému z nás sa to podarilo.

Tatsuya: „Nezměnila se.. ani trochu.“ *Tohle mu ihned proletí hlavou a tak Kaori uhne aby ji nepřkeážel v tom jejím výhledu ať už se chtěla dívat na co chtěla. Po jejím gestu se posadí vedle ní a neodmítne a dá si.. natáhne se po tom druhou rukou, zatímco štěně mu spokojeně odpočívá v klíně.* Koho? Jméno ještě nemám ale jde o mého Ninja psa.. kterého prý budu potřebovat abych mohl v budoucnosti vykonávat nějaké klanové techniky ale dost mi jednou pomůže i ohledně stopování. *Nebude se tajit tím že se stal členem nového klanu a pokud jde o to že toho psa nemá pojmenovaného.. nic ho prostě ještě nenapadlo. Štěně.. rádo si dá ty kousky šunky a Tatsuya Kaori nebrání aby mu něco dala, co by se taky mohlo stát že.* Děkuju a co ty tady děláš? Jsem nečekal že bych tě tu mohl potkat.. navíc za mnou tu určitě nejsi.. takže ses přišla tentokrát pobavit do Kirigakure?

*Zdvihla ruku so šunkou a presunula ju s Tatsuyovi, rovno nad hlavu toho malého patkaňa. Chvíľku ho naťahovala a šunku vždycky zdvihla rukou vyššie, keď ju chcelo šteniatko zakusnúť. Náramne ju to bavilo, ale vždycky, keď už šteňa začalo nahnevane skučať, dala mu ju.* Ninja pes? Takže to je kuchiyose? *V tejto chvíli ju nenapadlo, že predsa Kirigakure má klan založený na spolupráci s ninja psami. Ale ju to aj razom napadlo. Pri Tatsuyovi si spomenula na Kaede, pošahané bielovlasé dievča, čo na Kaori neustále žiarlilo. No a tá mala tiež čokla.* Nehovor mi, že.. si kvôli nej presedlal do jej klanu. *Kaori podvihne obočie a dá šteňaťu posledný kúsok šunky.* Hmm.. Pred časom mi Kirigakure poskytla pobavenie. Ale je to už skoro rok.. *Na okamih sa odmlčí. Bije sa v nej potreba mať to za sebou a zároveň sa jej do toho nechce ísť..* Mal by si si urobiť poriadok so svojimi mužmi. To jedno malé pobavenie s jedným z tvojich ninjov prinieslo do môjho života dve veľké starosti.. *Pichne ruku do misky a vezme si tú svoju poslednú jahodu.* Ale čo ja ti budem hovoriť. Zháňa sa po tebe po celej dedine a ty si vraj nezastihnuteľný.. Tak sa priznaj.. Že ona ťa drží pekne pod papuču? *Zasmeje sa a naráža tým na Kaede. Ani Kaoriným ušiam neunikla informácia, že sa Tatsuya chystal do chomúta..* Nechala by som sa od teba pozvať na obed, no.. urobím dnes maličkú výnimku a pozvem ťa ja. Nejak si pohubol od našej poslednej stretávky. Stará sa o teba dobre?.. *Zdvihne sa z lavičky, aby tak dala najavo, že odchádzajú.*

Tatsuya: Ne.. Kuchiyose není. Je Ninja psem ale přitom se narodil a žije v tomto světě. Je to vlastně pes, který se inteligencí bude blížit té lidské ale hlavně má rozvinutou chakrovou soustavu jako ty nebo já. *Zkusí ji to vysvětlit ale ani on sám to úplně nechápe.. sám pak časem pozná jaký je rozdíl mezi ním a obyčejným psem (například když by pak jednou mohl i mluvit).* Starosti? *Docela ho zajímá co přesně má Kaori na mysli.* Ah Batsu? O tom vím že mě shání ale pro něj jsem k nezastihnutí.. pokud něco chtěl.. měl si za mnou dojít sám.. schopnosti najít mou chakru má. Navíc jsem vymýšlel jak ho potrestám za jeho další.. neposlušnost, další ignorování povinností, které padly na mou hlavu a nějak ho potrestat za jeho nezodpovědnost ale už mě něco napadlo tak jsem si říkal že se dneska.. třeba za takové 4 nebo 5 hodin zastavím. *Kaori ho pak pozve na oběd a tak se zvedne, nemá prolém si s ní někam skočit.. tedy pokud ho nepovede směrem k domu Batsua (to by odmítl) ale tak ono případně to co po něm vlastně Kaori potřebuje s ním může vyřešit i někde na oběde jen on dva.. koneckonců Batsu k tomu není potřeba. Tatsuya ale nemá ani nejmenší tušení co by mohl Batsu chtít.* Pověz mi co ti Batsu tedy způsobil? Abych věděl jak ho správně potrestat.. když už.. tak už pořádně.

*Tatsuya jej rýchlo vysvetlil, že nejde o kuchiyose. Zo zvedavosti ohľadom chakrovej sústavy, sa jej oči trochu viac rozžiarili - čo bolo v tom tmavom okolí dosť vidieť. Aktivovala Tenseigan, aby sa zamerala na čokla...* Oh, waw.. To som nečakala.. *Viac k tomu nehovorila. Mohlo to znieť, že reagovala na psa. Lenže ešte nikdy nevidela takú auru chakry, ktorú mal Tatsuya. Keby ju mala popísať jedným slovom.. starobylá?.. Pozrela sa na neho a teraz jej pripadal ako veľmi stará duša v mladom tele.. Oči jej prestanú žiariť a zafarbia sa znova do tej zvláštne bledej modrej farby..* Brzdi trochu, Tatsu. Nedokážem si ani predstaviť, čo všetko musel zanedbať, ale trochu jeho času z dňa potrebujem aj ja. *Schválne hovorí tak nekonkrétne, že sa to dá vysvetliť hocijako. Moc sa jej nechcelo 'chváliť,' že má s Batsuom dieťa. A rovno dve... ŽE JE VÔBEC MATKOU... O N A !.. Kľučkovala, ako sa len dalo.. Pôvodne chcela Tatsuyu vziať na ten obed k Batsuovi, ale dal jasne najavo, že tam nehodlá ísť..* Mizukage-sama, potrebovala byť som tip na nejakú dobrú reštauráciu. Nejaká vaša obľúbená?.. *V Kirigakure bola stratená, čo sa týkalo výberu reštaurácií. V Kiri nikdy v žiadnej nebola,* ..a na úrovni? *Dodá, ale to bol požiadavka skôr pre ňu.* To by som radšej prebrala v súkromí, nemusí nás počuť celá ulica.. *A na teraz sa tomu rada vyhýbala. Kde je teraz ten Batsu..?.. Nemohol tu byť radšej on s Tatsuyou?..*

Tatsuya: *Tak nějak si to její spojení že to nečekala spojí s tou informací o psovi a že se na něj podívala svým Doujutsu ale nenapdlo ho že by tak reagovala na jeho chakru (zaznamená pohyb její chakry do očí).* Proč bys potřebovala trochu jeho času? Nicméně fajn.. občas mu nějaké volno od toho dopřát mohu.. to mě nezabije i když to volno co měl on.. potřeboval někdo jiný a on jim ho nedopřál. Musím Batsuovi připomenout že Kirigakure je stále ohledně počtu Ninjů na docela nízké úrovni a.. *Zastaví svou mluvu a uklidní se, nebude tu o tom Kaori básnit když je to ta poslední věc co by ji mohla zajímat.* Pokud jde o oběd tak nějaké místo bych znal.. takové sídlo Mizukageho by mohlo posloužir dobře.. je tam kuchyně a uvaří o co si požádáme. *Vydá se tam tedy s Kaori s tím že i tak ji cestou ukáže nějaké ty lepší restaurace.. ty nejdražší ze kterých se dokáže zatopit peněženka i dost vysoko postaveným Ninjům s platem jako je třeba Batsu nebo vůdci klanů. Jako dovolit si to mohou ale ne denně. Takto Kaori dovede do sídla, tam odloží štěně k jedné ženě, (sekretářka) aby se o něj mezitím postarala a sám vezme Kaori do kuchyně kde si mohou objednat jídlo, které jim pak donesou do jeho kanceláře kam Kaori vezme. Je tam plno Anbu a Tatsuya si výslovně vyžádá že dnes už nechce být rušen.* Je vám to jasné? I kdyby sem přišel samotnej Akai s tím že nakonec žije.. nechci být rušen. *To poslední o co stojí je aby mu tam někdo naběhl a naložil mu ještě další práci a akorát mu zkazil rozhovor s Kaori, které umí být dost zajímavé a zábavné.* „Z toho co jsem pochopil tak Batsu je v té situaci jako já naposledy s Kaori.. prostě pro její pobavení… klikař.“ *Kaori nabídne aby se posadila na jeden pohodlný gauč, případně křešlo.. dle jejího výběru.* Něco k pití? Alkoholické.. nebo nealkoholické.. *Zeptá se když dorazí a mají čas než jim přinesou jídlo.. což je asi to jediné co k nim Anbu pro nyní ještě pustí.*

*Nechcela mu teraz hneď vysvetľovať, prečo potrebuje trochu jeho času. Dozvie sa to - či už dnes od Kaori, alebo mu to povie Batsu. Našťastie Tatsuya začal hovoriť ďalej, tak jeho otázku prešla mlčaním a iba mala na tvári malý víťazoslávny úsmev.* "Ešteže mu ide to žvanenie.. To bolo o vlások." Som si chcela urobiť nejaký prehľad v Kirigakure, ale dobre. Väčšie súkromie budeme mať v sídle. *Potrebuje to tu trochu spoznať viac, keď už tu má bývať. Koľko sa tu zdrží, ani ona sama netušila. Jej predstava bola taká, že minimálne aspoň na čas, kým budú deti viac-menej samostatné a budú mať už svoje vlastné povinnosti a starosti. A až budú schopní sami cestovať - budú mať dostatok skúseností k tomu, aby prežili mimo dedinu. Jej skromný odhad bol.. No.. Radšej neodhadovala roky, lebo jej z toho bolo fakt na nič.. Pripútaná na jedno miesto.. Ale dokázala si predstaviť hodnosť. Chuunin?.. Tatsuya bol tak milý, že jej cestou k sídlu ukázal nóbl, drahé reštaurácie. V jeho sídle sa posadila na gauč a urobila si pohodlie. Predtým si ale sňala zo seba ten kabát, ktorý ju vonku chránil pred chladom. Tu to už nebolo potrebné. Cez oblečenie na nej nebolo vidieť, že má za sebou pôrod dvoch detí. Nepovedal by to na ňu nikto. Mávne namietavo rukou* Alkohol nie. Tvoja snúbenica má dokonalý talent na to vyrušovať človeka v tom najlepšom. Nechcem vidieť ten jej ksicht, určite nie dnes.. Kto je zvedavý na tú scénu, čo by prišla.. *Spomína na deň, kedy Tatsuyu spoznala. A ako náhodou.. sa tam objavila aj Kaede.* ..a alkohol spôsobuje vrásky. O toto sa musí človek aj starať, vieš? *Rukami prejde pred sebou zhora od hlavy, až ku kolenám. Ešte stále malých kojila, tak alkohol ani nemohla.* Ty si pokojne daj, mne to vadiť nebude. Možno z teba bude ten starý Tatsuya a nie nafrnený Mizukage. *Rýpne si do neho.*

Tatsuya:Tak já tě tu pak mohu provést i tak pokud chceš. *Navrhne Kaori, nevadí mu to pro ní udělat. Ještě aby m uvadilo být ve společnosti tak.. sexy ženský jako je Kaori. Když se ocitnou v jeho kanceláři a Kaori si sundá ten kabát a odhalí co měla pod tím.. může na ní oči nechat. Moc se nehlídá ale zase na ní nečumí úplně okatě ale je jisté tohle Kaori neunikne.. musí ji být jasné že chlapům stačí jeden pohled a jdou do kolen a Tatsuya.. tomu se ty lejtka fakt zapalujou ale on narozdíl od jiných nějakou sebekontrolu má... občas... výjimečně (xD).* Nechceš jo? Tak jako stejně nás nikdo rušit nebude.. nepustí se vůbec nikoho ale je to tvá volba. *Nakonec Kaori nalije něco nealkoholického a sobě.. vezme skleničku s nějakým prvotříním rumem a tak si dopřeje a z jednoho svitku si tam odpečetí i trochu ledu a s tím se pak vrátí ke Kaori naproti které se posadí aby si mohl užít ten krásný výhled na její úchvatné tělo.. přitom takto může být i nenápadný, protože se na ní dívat musí když s ní mluví ne? Kaori přitom podá něco normální a pokud to nebude chtít.. prostě se to tam nechá.* Jsem to pořád já neboj! Jen.. Batsu všechny už sere a mám toho kvůli tomu nad hlavu ale teď.. na to kašlu. Mám tu tebe a to je důležitější.. tebe vždycky rád uvidím.

*Batsu sice věděl že Kaori příjde až bude chtít ale i on už byl dost netrpělivý.* "Kde je? To snad není možný." *Soustředil se na chakru a ještě jej posílil o přírodní chakru kterou stihl v mezičase načerpat. Bylo mnu jasný kde je.....u Tatsuyi. Batsu si vytvořil jednoho klona kterého nechal doma kvůli dětem a sám vyrazil rychlím krokem směrem k sídlu Mizukageho. Po cestě míjel spoustu lidí ale ignoroval je. Šel přímo do sídla a vletěl dovnitř jako uragán.* Takže, došel jsem za Mizukagem, kde je. *Nechtěli ho pustit a kolem Batsua se začala ještě zvedat temná chakra.* Tak ho zavolejte. Vím že je tady, nejsem blbej. A jestli nedojde tak se skrze vás klidně dostanu silou a vůbec mě to nezajímá. *Batsu byl jako vyměněný. Vždy klidný a chladný Batsu najednou plný emocí které s ním cloumali. Nadechl se a na férovku zařval.* Tak mě tu máš Tatsuyo. Když ne ty za mnou tak já jsem si došel za tebou. *Bylo mu úplně u prdele že někdo uslyší že mu říká jménem. Věděl jak tehdy o Kaori básnil a sám dobře věděl jak to dopadlo když ji poprvé viděl. Hnal se do chomoutu ale to neznamenalo že je Tatsuya svatej a pro Batsua byla Kaori velice důležitou.*

*Znova zavrtí zdvorilo hlavou.* Nie, naozaj. Moc tomu neholdujem, príležitostne. Väčšinou aj tak len pri nejakých moc významných príležitostiach. Ja dokážem byť živel aj bez alkoholu. Potom mi aspoň nebýva zle. A všetku zábavu si dokonale pamätám. Žiadne výpadky pamäte, prázdne okná.. *Dalo sa na nej vidieť, že na okamih sa uzavrela do hlavy. Hneď jej nabehlo zopár spomienok na zábavu, ktorú vo svete zažila. Zdvihne k nemu opäť pohľad až v momente, keď stál pred ňou a nalieval jej nejakú minerálku.* Ďakujem. *Gény Hozuki klanu sa v nej nezaprú a hneď sa musela napiť. Vysychalo jej v hrdle - len otázka.. či sa už ozývala dehydratácia (veď bola vonku už cez dve hodiny), alebo to na ňu pôsobila prítomnosť Tatsuyi, ktorý bol.. neznesiteľne pekný, ako vždycky. Teraz na ňom bolo vidieť omnoho viac mužských rysov, než keď sa videli prvýkrát.. Rovnako ako on, aj ona sa dokázala kontrolovať.* To rada počujem. *Očarujúco sa usmeje, reagujúc na jeho slová o tom, že ju vždycky rád uvidí.* Máš moc práce so svojimi podriadenými, pozerám.. Ako to zvládaš?.. Je to vládnutie také, aké si si predstavoval? *O jeho túžbe sadnúť na pomyselný trón Ríše Kou vedela už z prvého stretnutia. Viac ju zaujímalo toto, než nejaký jeho vzťah s bláznivou Kaede. Čochvíľa pri rozprávaní a chvíľu po tom, ako im bolo donesené jedlo, sa sídlom začal niesť hluk. Ten bordel robil Batsu. Ani vo sne by si nemyslela, že by to bol Batsu. Hlas z takej diaľky nepočula moc dobre, ani netušila, čo vlastne hlas hovoril. Chakry nedokázala cítiť, pokiaľ sa technikou nesústredila a neaktivovala ju.* Čo si to hovoril o tom nerušení?.. Čo je to tam za pošuka?.. "Tých neposlušných ľudí tu má zjavne viacerých.." *Prestane jesť a obráti sa na dvere, lebo mala pocit, že dotyčný by tie dvere asi s radosťou vyvalil, keby sa k nim dostane.*

Tatsuya: Rozumím a máš pravdu.. naprosto s tebou souhlasím.. ono k čemu by to pak mělo smysl když by se člověk uměl bavit jen pod vlivem alkoholu nebo drog že? *Zasměje se nad tím a napije se ze své skleničky. Stejně jako Kaori na něm.. on si zase na ní všímá že je snad ještě krásnější než tehdy.. něco mu na ní přijde jiné.. něco díky čemu je daleko přitažlivější než posledně ale není schopen říct co to je. Nicméně přitažlivá může být jak chce ale rozhodně s ní nezamýšlí nic.. nevhodného. Není to idiot aby něco takového prováděl přímo ve vesnici a jako že kdyby chtěl tak by se s ní mohl přesunout kam chce a nikdo by nikdy nezjistil kde byl a co dělal ale on.. prostě to nemá za potřebí. S Kaori si chce popovídat a sobecky si užít její přítomnost.. sice se s ní viděl jen krátce ale je to ženská, kterou by si uměl představit jako takovou parťačku na párty.. prostě taková ta kamarádka. Z myšlenkových pochodů ohledně toho ho vyručí otázka Kaori na kterou odpoví bez delšího zamyšlení.* Nebudu lhát.. pokud jde o řešení potíží tak to není lehké ale to jsem očekával.. nejhorší je ale světová situace s tou tmou a také ohledně civilistů.. jako kdyby mi svět házel klacky pod nohy ale jinak.. je to celkem fajn. Dokázal jsem sjendotit lid říše jak Kirigakure tak Iwagakure a nemusím vládnout lidem strachem.. nyní musíme vytrvat a až se vše vrátí do normálních kolejí tak.. tehdy začnem prosperovat.. i když občas mě někdo nasere. *Někdy tehdy dostanou na stůl jídlo ale než se do něj mohou pustit tak se k nim začne doléhat hluk, který dole způsobuje hysterický Batsu.. který k tomu nemá ani sebemenší oprávnění. Tatsuya se zamračí a brzy na to nahoru dosrazí Anbu, který vylíčí co tam Batsu vyvádí a každé jeho slovo.* Ten pošuk.. Batsu.. co mu sakra jeblo? *Chce se napít ale tak trochu se mu v ruce ten pohár rozletí a akorát si pořeře ruku sklem. Není zase tak nasranej ale.. blbě se to setkalo a právě se dokončila tvorba lékařské pečetě (Byakugō no In) a tím došlo k narůstu síly (+50) na který není zvyklej.* Tsss... kurva! *Neléčí to a místo toho tu ruku sevře v pěst a nechá tu bolest pulzovat, zatímco mu kapky krve dopadají na koberec. Většinou je klidný.. opravdu klidný ale teď si musel trochu pomoct aby se udržel klidným.* Pusťte ho sem.. případně.. znamení kdyby něco znáte.. nebude nejspíš potřeba. *Tatsuya si za záda stáhne svoje orby (Gudōdamy) a vyčkává na Batsua tak že stojí přímo naproti dveřím kterými musí projít.* Ten debil.. tohle má už i svědky.. sere mě.. to vypadá že sis našla mužskou verzi mé Kaede. *Tím posledním se Kaori spíš zasměje. Pokud jde o to Senjutsu, Batsu ho dávno nemá.. za prvé měl by správně čerpat aspoň 3 odpisy (nečepal ani jeden) a tak dejme tomu že dokázal načerpat takové minimum aby mohl vycítit tu chakru a pak mu to zase krachlo a následně vytvořil klona co se postará o děti a pak ta stíhačka vyrazila.* Kaori.. za to co uvidíš a uslyšíš se omlouvám ale mám tu.. jednoho sobeckého, nevděnčého sráče co si nevážil výhod, které jsem mu dával.. je potřeba se postarat o tohoto neposlušného Ninju. *V moment kdy Batsu otevře dveře a projde jimi do kanceláře Tatsuya na něj ihned vykřikne.* Co si to kurva ty ubohej čůráku myslíš že děláš! Nic.. absolutně nic tě neopravňuje se chovat jako čůrák! *Ještě víc sevře krvacející ruku.. nasral ho.. nasral Tatsuyu a hodně.* NA KOLENA! TO JE PŘÍMEJ PŘÍKAZ A NEBUDU HO OPAKOVAT! *Tatsuya neječí.. vyloženě řve takovým způsobem že pokud tohle venku uslyší někdo kdo je náhodou kolem tak padne na kolena stejně tak.* Teď budeš takto a budeš mě kurva poslouchat a POKUD.. POKUD budu tak hodnej.. nechám tě se k tomu vyjádřit. *Zhluboka se nadechnee.. je potřeba toho říct víc ale je nutné chytit správný dech. Batsu to přehnal a to kurva hodně a ať Tatsuyovi poví cokoliv.. nic neospravedlní jeho chování.. ať mu vyhodí sebešlechetnější důvod. Kdyby tohle udělal někde kde nikdo není vzal by to ale o tomto.. si budou lidi vyprávět.. sídlo je plné lidí. Jak by to vypadalo když by Batsu shazoval a ignoroval Mizukageho autoritu tím že se dobývá do jeho kanceláře a ještě vyhrožuje členům Anbu jednotek.* Takže poslouchej ty malej sráči.. řvát mi tady a dobývat se sem před všemi těmi lidmi.. první průser, to že jsi opustil své povinnosti aniž bych ti to vůbec dovolil a byl pryč týdny.. druhý průser.. to že si jako kdyby ti to tu patřilo se sem vrátíš a požaduješ abych za tebou přišel že něco potřebuješ.. inu fajn to nenazvu průserem ale jen tím že se chováš jako kokot.. to ještě přehlédnu.. další věc.. to že mi tu budeš zvedat svou temnou chakr ua vyhrožovat vlastním lidem že skrze ně dostaneš i silou... tos kamaráde.. tos posral nejvíc. *Už takto měl na Batsua pifku jak je nasranej ale tímto.. to dorazil.* Tak prosím.. podívej se a pověz.. stálo ti za to že si tu dáváme oběd za to? Garantuju ti jedno.. tento oběd ze kterého jsi nic neměl.. bude oběd na který do konce života nezapomeneš ale teď.. dávám ti šanci se mi k tomu vyjádřit ale.. DÁVEJ SI POZOR NA TO JAKÝM TÓNEM BUDEŠ MLUVIT A CO Z TÉ PUSY VYPADNE! *Tohle bylo hodně výrazné varování.* To co povíš.. může obrátit celej tvůj život vzhůru nohama a věř když ti řeknu tohle.. radši si pořádně promysli co všechno mi povíš.. máš prostor. *Tatsuya byl vždycky milej, klidnej a nejednal ukvapeně ale takto.. ho nikdo nepoznal. Pokud zde někde byl někdo kdo si myslel že je hodnej a není dost silnej k drsnému jednání a že se k němu lidé mohou chovat jak chtějí.. tak tady mají nasraného.. vytočeného Tatsuyu.*

*Nakonec ho pustily, Batsu byl rozlícenej. Ani sám nechápal co se to s ním děje, takhle s ním emoce ještě snad nikdy nemávaly. Vešel do dveří a ještě stále z něj stoupala temná chakra. Rozhlédl se rychle po místnosti, neviděl pověstně Tatsuyovi zbraně....tohle bylo vážné a i jemu to docházelo. Bylo jasné že tohle už není o kamarádské úrovní, teď už to byla věc politická. Jakmile uslyšel příkaz a tón, kterým byl vydán tak mu bylo jasné že tady se teď rozhodne o jeho budoucnosti. Chakra se rozplynula a Batsu padl na koleno. Jeho příčetnost se pomalu ale jistě navracela zpět k normálu. Vyslechl si vše a konečně mu kurva došlo co vlastně teď udělal. Každé slovo co teď řekne může způsobit to že děti příjdou o otce a to nemůže dopustit. Polknul všechnu ale kompletně všechnu svou hrdost a začal s vysvětlováním, klidným ale i přes to velice pokorným tónem.* Mizukage-sama. Omlouvám se za svou dlouhou nepřítomnost ale moje přítomnost byla důležitá jinde. Sám jsem nevěděl že se tato věc takto protáhne a tak jsem vám dal pouze vědět že to bude déle trvat. Hlavním důvodem proč jsem byl pryč byly děti. Za dobu mé nepřítomnosti se mi narodily 2 děti a jako otec jsem se o ně staral po dobu toho co jejich matka byla po porodu, což se protáhlo na ony týdny. Dle původního plánu jsem se měl vrátit ihned zpět do Kirigakure společně s dětmi sám, avšak jsem cítil povinnost vůči jejich matce abych se o ně a i o ni postaral. Přece jen, to nebyla její volba mít tyto děti. Jakmile jsem byl schopen se vrátit tak jsem se ihned vrátil a jak se vám jistě už i dostalo tak své povinnosti jsem začal ihned dohánět. *Jedním okem se podíval na Kaori. Teď bylo jeho samotnou mužskou ctí otřeseno úplně na maximum.* Důvodem proč jsem vyrazil přímo sem bylo......čekal jsem doma na matku svých dětí a dlouho se nevracela. Následně jsem její chakru ucítil zde a.......vzpomněl si jak jste ji kdysi vychvaloval a básnil o ní. Mé emoce mě na tuto chvíli ovládly a to celé vyústilo v tuto situaci. Nejen že velice miluji naše děti ale tuto náklonost stále držím i k jejich matce. Omlouvám se za své vtrhnutí a jsem připraven příjmout trest. Prosím jen o jedno, chci být i nadále otcem svým dětem. *Jeho pohled stále mířil do země. Každé slovo volil aby neřekl nějakou blbost. Za tohle trest příjde a on to věděl velice dobře ale stále doufal v to že se aspoň bude moct starat nadále o své děti.*

Tatsuya: *Batsu psolechl.. padl na koleno jako by to správný Ninja před svým „králem (Feudálem -> je to vlastně to samé), či Kagem“  měl udělat. Neodmlouval a je jasně vidět že si hodně rychle uvědomil jak moc je v hajzlu. Tatsuya ho pak nechá nepřerušovaně mluvit.. nechce mu do toho skákat i když to že o Kaori přímo básnil.. takto by to nenazval ale je pravda že u nějakého toho pivka o ní něco málo řekl. Nejvíc ho šokují ale ty děti.* Tak to jsi myslela tou dvojicí nepříjemností, které ti zpsůobil? *Rychle mu to začne dávat smysl.* Batsu.. nikdy jsem nečekal že toho budeš mít s mou snoubenkou tolik společného ale.. potrestat tě musím. Ví o tom moc lidí a oba víme že kdybych to nechal být.. bude to jen známkou slabosti.. která by mohla způsobit dalekosáhlé následky a proto. *Batsu po svém vysvětlení může vidět že Tatsuya se stihl uklidnit i když je je pořád dost vytočenej ale dokázal to dostat pod kontrolu a hlavně.. díky Batsuovi si mohl ulevit.* Dělám to nerad ale s okamžitou platností jsi degradován na vojensou pozici pěšáka bez možnosti.. odejít.. pokud jde o případné vypracování nahoru.. to bude záležet na mém úsudku ale v nejbližší době bych s tím nepočítal. Dále.. ti odebírám možnost opustit Kirigakure bez mého souhlasu i kdyby to bylo jen na den s předešlým oznámením... bez mého výslovného souhlasu se nepůjdeš podívat ani před bránu.. opět do odvolání. *Pak se otočí na Kaori.. brzy poté zase na Batsua.* Chtěl jsem tě poslat na nějakou dobu i do vězení ale jsou tu děti o které se musíš postarat a proto.. na půl roku ti uvaluji domácí vězení.. můžeš se vzdálit maximálně do 100 metrů od svého domu a nakonec.. po uplynutí domácího vězení budeš plnit veřejně prospěšné práce (mise), které ti budu osobně vybírat a pokud jde o normální mise tak.. o ty budeš žádat také u mě.. chtěl jsem ti odebrat i tvou pozici v klanu ale.. rozhodl jsem se prokázat i milost a tu ti ponechám.. mohu jen dodat že mě to celé mrzí a.. zklamal jsi mě.. čekal jsem od tebe víc.. je tu toho pak víc o čem si musíme promluvit a co ti chci oznámit ale.. to prozatím stačí.. každopádně hádám že Kaori bude chtít občanství dětí a dokonce i to své hádám že? *Otočí se a jde k oknu u kterého si z ruky začne postupně vytahovat střepy z ruky.* Batsu.. můžeš se už postavit. *Je jasný že to Tatsuyu štve.. navíc když on ví že ještě není konec.. tohle bude mít mezi nimi ještě dozvuky ale.. co se dá dělat.* Mimochodem Batsu? Netušil jsem že jste svoji ale teď když to vím.. no Kaori je mi docela blízká a rád s ní občas budu trávit čas.. pokud bude chtít a tak.. zkus se naučit ovládat.. nerad bych aby se to opakovalo.

*Batsu chápal co mu Tatsuya říkal a nemohl proti tomu říct jediné slovo a tak mlčel. Nevěděl k čemu tohle vše povede ale k čemu tak. Přišel o svou hodnost, svobodu a co pro něj bylo nejhorší..........nejspíš o přítele. Batsua toto zlomilo. Vyslechl si verdikt a postavil se. Jeho oči stále mířili na zem. Na chvíli se podíval na Kaori. Ten pohled měl v sobě tolik studu kolik Batsu ještě nikdy v životě necítil. Jeho oči se opět stočili zpět na podlahu a Batsu se rozhodl pronést už jen pár slov.* Děkuji za vaši milost Mizukage-sama. Pokud nebudete mít nic proti tak otázku občanství probereme později. Nyní pokud nemáte nic proti se odeberu zpět do svého domu. *Pokud mu to Tatsuya dovolí tak pomalým krokem a s hlavou stále svěšenou s pohledem do země odejde, jen mezi dveřmi řekne poslední věc.* Nejsme svoji......jen ji stále miluji. *S těmi slovy odejde a přes pohrdavé pohledy všech okolo si to zamíří rovnou domů. Je na čase začít jeho domácí vězení a co pro něj bylo možná i mnohem důležitější, vyrovnat se s tím co se teď stalo a že se takto zachoval. Jeden výbuch a stálo ho to vše co svůj celý život budoval. Teď mu zbyli už jen děti. Jakmile došel domů tak v jeho vždy uspořádaném domě odhodil svoje oblečení na zem a prostě ho tam nechal ležet. Pomalým krokem došel do pokoje se Sugurem a pak do pokoje s Ayako kde se posadil. Bylo ticho a on jen koukal do stěny.* "Teď se na vás budou koukat skrze prsty moje radosti. Co jsem to sakra udělal."

*Spozornela o to viac, keď zaznelo Batsuove meno..* "Ten sa o čo snaží?.. Prísť o hlavu?" *Moc sa jej nepáčilo, že tam robil bordel zrovna Batsu - kvôli deťom hlavne. Na druhej strane jej to tak neskutočne imponovalo, až sa neubránila malému nechcenému úsmevu, ktorý ale veľmi rýchlo skryla tým, že si vzala ďalšie sústo z jedla, ktoré im sem priniesli. Tatsuya bol ale zaneprázdnený, a tak sa chudák ešte ani nepustil do svojho jedla. Len okrajovo si všimla, že sa Tatsuya porezal na skle od pohára, ktorý mu v ruke praskol. Neriešila to, nebola medička a Tatsuya bol už veľký kluk, čo si poradí.* No to pŕŕ. Mňa do toho láskavo neťahaj. Ja som si nenašla nikoho. *Uviedla na správnu mieru Kaori hneď, ako si Tatsuya začal robiť nejaké nezmyselné závery. Samej jej nešlo do hlavy, prečo tak vyvádzal. Žiarlivosť k tomu nepripisovala, vždy bol taký vyrovnaný a pokorný. Nepôsobil ako chlap, ktorého by rozrušila takáto vec. Asi sa pekne zmýlila. Nicméně ona nerobila unáhlené závery a než Batsua pustili hore, stihla si dať ešte jedno sústo jedla celkom v pokoji. Nevzrušovala sa nad tým príliš. Keby nebolo detí, nevzrušovala by sa vôbec.. Leda by sa tu tí dvaja rovno pobili. Na to by sa pozrela s veľkým nadšením.* Prosím, rob, čo je potrebné. *Dala mu za pravdu. Tatsuya mohol byť Batsuov priateľ, brat.. ale v prvom rade to bol jeho Mizukage. Na takúto drámu tu bolo príliš veľa očí.. Chápala to až moc dobre, pretože v rodine vodcov vyrastala od malička. Najprv jej dedo, potom jej otec. Keď si dovolila viac, ako mohla v spoločnosti, kde sa to nesmelo a nepatrilo, dostala náklad aj ona.. Či už sa brala za dôležitú princezničku, alebo nie.. Jej fantazírovanie bolo odsunuté stranou vo chvíli, čo dovnútra Batsua pustili. Prestala jesť, Tatsuyov tón a výška hlasu zapôsobili aj na ňu - akoby káral ju samotnú. V hlave si dala rukavičkou pomyselnú facku, aby sa prebrala z prvotného šoku. Určite sa to v tejto chvíli nepatrilo, ale nedokázala odolať - sledovala pred sebou tú drámu ako v telke, nemohla tam nechať to jedlo len tak ležať.. Tak sa začala napchávať. Pomaly a slušne, samozrejme..* "To si si pekne posral, Batsu." *Tatsuya bol prísny, krutý. A bolo to tak správne. Batsu úplne otočil. Z vytočeného hrozivého muža sa stal.. jeden obyčajný maličký shinobi. Nemal moc na výber. Pokorne prijal všetky slová, čo mu Tatsuya nadelil. Celý čas sa do situácie nijak nevkladala. Normálne vo vzduchu cítila, ako Batsuove ego, cnosť a hrdosť utrpeli. Keď padli slová o nej a o tom, ako Tatsuya o nej Batsuovi rozprával, prešla si ich oboch pohľadom. Naprv jedného, potom druhého a vo vnútri jej tancovali iskričky. Ktorej žene by sa to nepáčilo, že?.. Ostávala duchom prítomná. Mlčala aj v dobe, keď Tatsuya začal tému občianstva pre ich deti..* "Všetko by bolo omnoho ľahšie, keby si ma jednoducho nemiloval.." *Dívala sa, ako Batsu odchádzal - ak mu to bolo umožnené. Akonáhle sa zatvorili za ním dvere, odložila príbor na tanier a postavila sa. Prešla k oknu, kde Tatsuya stál a vzala si jeho ruku do svojich dlaní.* Ukáž to sem, mám menšie prsty a jemnejšie dotyky. Pôjde mi to lepšie. *Pokiaľ jej to dovolil, začala mu zvyšky skla vyťahovať. Vytiahnuť niektoré bolo pekne zapeklité. Mlčala pritom, ale napokon sa ozvala.* Prosím, len ho nezatracuj ako priateľa. *To by ju mrzelo najviac.. keby prišli o svoje priateľstvo.* Také priateľstvá sú vzácne, Tatsuya. Dúfam, že to len tak nezahodíte a nájdete si k sebe ešte cestu. *Zatiaľ nič viac nekomentovala. Nechávala Tatsuyovi priestor k tomu, aby sa upokojil.*

Tatsuya: *Toho jejího úsměvu si neměl šanci všimnout, ovšem na co reagovat už může to jak se brání tomu že ona si nikoho nenašla.. donutí ho to se na krátký okamžik i přes stupňující se nasrání se usmát. Jak tam pak na Batsua řve a dává mu sežrat všechno co si navařil ani si neuvědomuje že tam Kaori v klidu papá to jídlo, zatímco sleduej tyhle dva jako drama.. nejspíš by mu to ani nevadilo, být v její pozici možná by si to užil úplně stejně. Pokud jde o to co vše řekl či udělal Batsu před odchodem.. Tatsuya to přejde mlčením ale ne takovým tím co znamená ignoraci ale nazvěmě to.. přísné mlčení. Ovšem z nějakého důvodu aniž by to mohl ovlivnit informace že svoji vlastně ani nejsou mu udělá.. radost. Ihned se za to ve své mysli profackuje za to že mu udělá radost něco takového, možná nejsou svoji ale Batsu dal jasně najevo že ji miluje a také že psolu mají děti a ještě k tomu dvě a tak na tyhle myšlenky.. není moc prostor. Bez jediného slova nechá Batsua odejít, bylo to tvrdé ale jinak to nešlo a ještě se to místy trochu zhorší ale nechce.. to Batsuovi naložit všechno a ihned.. když Kaori nabídne že mu pomůže vytahat ty kousky skla.. není proti. Tuhle pomoc rád přijme.* Děkuju. *Jak je blízko vnímá svým citlivým nosem tu medovou vůni ještě intenzivněji a půsoí to na něj takovým uklidnujícím dojmem. Stejně jako Kaori ani on nemluvil až do momentu kdy pormluvila ona.* To nemám ani v plánu.. akorát. Musel jsem dát stranou osobní postoj vůči němu.. jako můj přítel jsem mu poskytoval dost výhod a to byla.. nejspíš chyba. Jen to chce trochu času jak pro něj tak pro mě.. je složité být svému přítely současně nadřízeným a udržet si férové jednání. Když ho musíš potrestat.. není ti to ukradené a dost tě to pak zamrzí ale hold to jinak nešlo.. pokud z toho vzešlo něco dobrého.. už se to jistě nebude opakovat.. takže když budeš mít čas.. rád ti to tu ukážu. Zdá se že tu nějakou dobu pobudeš. *Možná to může znít že ji zve na rande ale skutečnost je taková.. že o to mu teď moc nejde, jen v Kaori vidí.. dobrou kamarádku se kterou by se rád lépe poznat a vybudoval si s ní pevné přátelství.. vždycky mu byla.. sympatická.*

Chápem to príliš dobre. Preto som sa do toho ani nezapojovala. Mal si plné právo.. Nie.. *Zavrtí zrazu hlavou a pokračuje.* ..nie právo, ale povinnosť to urobiť. *Prehrabuje sa mu tam v ruke a pozorne sleduje, kde by ešte mohol mať zapichnutý kúsok skla. Len cez tú krv sa to ťažko hľadalo. Preto mu bruškom svojho prsta jemne brázdila poranenú dlaň, aby ním nahmatala menšie kúsky skla, čo sa mohli ešte v krvi nachádzať.. Trochu zasyčí, lebo si tak na jednom ostrom kúsku svoj prstík porezala. Inštinkt jej povedal, aby si ho rovno vložila do pusy. Neuvedomila si, že mala na ruke aj Tatsuyovu krv. Pre ňu bola všetka krv rovnaká.. s kovovou príchuťou. Robievalo to odmalička..* Mávala som to z prvej ruky, tak sa viem do tvojej situácie vcítiť.. Ale čo ťa po mojich pocitoch.. *Prst už mala z úst vonku, keď rozprávala. Už ním ale nechodila po jeho dlani, vymenila ho za iný.* Ukázal si, že si dobrý vládca. *Zdvihne konečne od jeho dlane pohľad.* Moja kmotrička vždycky hovorila, že moc človeka sa nemeria len jeho silou a schopnosťami, ale aj týmto.. *Nahne sa k nemu a ťukne ho svojim čelom o to jeho..* Tak, myslím, že je hotovo.. *Odtiahne sa od neho.* Skús ju zavrieť, či nepocítiš ešte niekde nejakú bodavú bolesť. *Nebola medik, ale bol to selský rozum..* Už to tak bude.. Asi si aj nič iné neostáva, keď má Batsu domáce väzenie.. Ale najskôr by som chcela vyriešiť deti. *Pôvodne to nechcela riešiť ona a už vôbec nie poza Batsuov chrbát, ale aspoň sa toho zbaví.. Pribehne k stolku a vezme tú minerálku, čo mala ona. Podá mu ju.* Na, napi sa. Dosť ti to krvácalo, nie že mi tu náhodou odpadneš. *Robila si už srandu.* A mňa obvinia z útoku na Mizukageho. *Zvalí sa naspäť na gauč. Ruky mala ešte od krvi, takže odpečatila nejaké vlhčené utierky a začala si nimi ruky čistiť.*

Tatsuya: *Nebude lhát.. trochu to štípe jak se mu v tom Kaori hrabe ale tahle bolest je úplné nic.. v životě zažil daleko horší a byl by to ostudný Ninja kdyby mu taková bolest dělala potíže. Podpora od Kaori je pro něj důležitá a je za ní opravdu rád, víc než by ji mohlo napadnout. Každé tohle slovo podpory pro něj znamená hodně, od Kaori je to takové jiné.. protože ona pochází z úplně jiné vesnice ale zároveň pochází z velice podobných poměrů a tak tomu rozumí. Ono hlavně když ho nazvala dobrým vládcem ale jak se k němu pak natáhne, zavře na okamžik oči do momentu kdy se jejich čela setkají ale je to jen krátký moment a tak když se Kaori odtahuje tak své oči zase otevře. Na její povel si tu ruku pak sevře a necítí že by tam bylo něco dalšího, on je nakonec také i lékař (sekundárně) a tak by si poradil ale Kaori je na to svými tenkými prsty vybavená daleko lépe a tak si pak tu ruku od krve utře do nějakého hadru a k té poraněné ruce přiloží druhou a využije léčivou chakrou (zelenou), kterou si tu ruku začne léčit (Shousen no Jutsu). Netrvá to dlouho a po pořezané ruce tam není jeidná známka. Přesune se s Kaede ke stolu, napije se a pak se zasměje nad tím jejím případným obviněním z jeho vraždy a pokusí se dát si trochu ze svého jídla ale jen nad tím zkřiví tvář a odloží to stranou.* Fuj.. už je to studené. *Mohl by si to dát ohřát ale.. už by to nebylo tak čerstvé a tak si dá něco.. co najde doma.* Ty děti.. nebude to těžké vyřešit.. co jsem cítil tak jedno z nich vlastní Meiton a to druhé ne.. což ono jejich Kekkei Genkai nejsou důležitá.. důležité je že jsou potomci Batsua.. legitimního člena Kirigakure a tak jim nemohu odepřít občasntví ale je nutné počítat s tím že určitě víš že takové občaství je trvalé.. nebude možné abys je pak po letech vzala zpět k vám do Yugakure.. po hádce s Batsuem třeba. Ty.. ty budeš větší oříšek Kaori. Vím že oficiálně odsud máš kořeny díky.. rias (to pošeptá) ale to nemohu použít a zároveň.. inu rád bych ti ho dal a nakonec ti ho i dám ale je potřeba uzavřít jednu kapitolu.. ono prakticky s tím už nic nemůžeš i kdybys chtěla.. legitmita rodu gremory na trůn už byla dávno.. zlikvidována ale chci od tebe aby ses mi závázala i zavázala že o to nebudeš usilovat ani pro sebe ani pro své děti.. chci se vyhnout kudle do zad a vyjdu vstříc v tom.. že informace o tvých očích.. nebudu se jich dožadovat.. poprosím jen o jedno jediné.. jak tohle Doujutsu nazýváte. *Tohle je velice vstřícná nabídka.. vlastně chce jen aby ho ujistila že se nebude snažit získat něco.. co už bylo vyřízené aby získat nemohla.. je jasné že zrada je něco.. co je to poslední co by vyhledával.*

*Kým si čistila svoje krásne štíhle ruky a prstíky od Tatsuyovej krvi, prehodila zase nohu cez nohu, nech jej nie je vidieť až kdesi do žalúdku a vypočula si jeho slová.. Počítala s tým, že s deťmi nebude problém. Horšie to už bolo s ňou.. Asi sa trochu neporozumeli. Utrie si poslednú kvapičku krvi z ruky a chvíľu ostáva nehnuto sedieť. Napokon sa nahne a hodí kapesníčky na stolík pred seba.* Nie len, že sú Suguro a Ayako jeho priami potomkovia. Obaja nesú klany Kirigakure.. Ayako ho podľa všetkého zdedila po Batsuovi.. A Suguro.. *Vráti sa naspäť na gauč, kde sa oprie a pozrie Tatsuyovi do očí.* ..Suguro je môj. *Maličko sa na neho usmeje.* Ja som chcela vyriešiť deti, Tatsuya. Nevyťahuj tému, ktorú netreba riešiť.. Nemám momentálne najmenší záujem sa stať členkou a občiankou Kirigakure. Neprišla som sa sem hrať na nejakú šťastnú rodinku. Nie som tu natrvalo, nie som tu kvôli Batsuovi. Deti ma teraz potrebujú. *Obávala sa však, čo bude za nejaký čas. Líčila tu Tatsuyovi situáciu tak, akoby mala z Kirigakure odísť. Ale tým si ešte sama nie je istá.. Momentálne má veľkú potrebu byť s tými krpatými.. čo bude za čas, nevie.. Ale upísať sa kvôli tomu Kirigakure nemienila.. Možno časom, keď si utriedi myšlienky a rozhodne sa, čo ďalej.. Zatiaľ si to predstavuje tak, že tu bude, kým ju budú deti potrebovať. A potom sa jej život vráti viac-menej do starých koľají "lovca Nukeninov"..*

Tatsuya: ah rozumím.. já nějak předpokládal že tu chceš rovnou i žít ale když je to takhle.. rozumím tomu. Takže s Batsuem nemáš v úmyslu žít ve vztahu jako šťastná ženuška co vychovává děti ale jsi tu jen kvůli dětem.. takže si chceš ponechat občanství Yugakure. *Musí se na moment zamyslet jak to vyřešit a proto přemýšlí.* Inu tak to uděláme takto že do roku 60 zde můžeš zůstat jako taková.. dlouhodobé návštěva. Nebudeš zde moct vlastnit žádné pozemky a nebudeš zde mít ani trvalý pobyt.. budeš prostě žít u Batsua.. nejspíš a budeš tu pro děti ale v roce 60 si na to téma budeme msuet promluvit znovu.. abys to špatně nepochopila zase ty.. není možné ti ten návštěvní pobyt prodloužovat stále dokola.. rozumíme si? *Kaori hold bude v Kirigakure dočasně ale nebude zde moct vykonávat žádnou práci, ani mise.. maximálně tak lovit Nukeniny vzhledem ke svému povolání ale to s hlídáním dětí nebude moct možné kombinovat a tak se nad tím dál nezamýšlí.* Inu fajn.. dětem se zajistí jejich občanství.. Batsu dostane dokumenty co nám pak pošle zpět.. jen budu potřebovat potvrzení z vesnice kde se narodily.. Yugakure hádám že?

*Zavrtí pobavene nad tým hlavou. Batsu bol úchvatný chlap. Páčil sa jej tak veľmi, ako samotný Tatsuya - po fyzickej stránke. Bolo len málo mužov, čo jej tak moc počarovali. Vzácnosť, ktorú si nechávala len sama pre seba. Oni to nemuseli vedieť.* To naozaj nemám v pláne. Splním si svoju povinnosť voči deťom a viac ma nezaujíma. Životný štýl, ktorý som si vytvorila, je pre mňa mojou vášňou a nemienim sa jej vzdať. *Usmeje sa na neho.* Veď ty moc dobre vieš, že moja sloboda je pre mňa dôležitá. Ešte sa nenašiel nikto tak dôležitý, aby ma presvedčil o opaku. Vlastne.. Moje deti ma sem na čas pripútali, ale to dokážem tolerovať. Sú moja krv, hodný kus zo mňa. Neverila som, že by som mohla byť schopná takého citu.. lásky.. k deťom. *Úprimne ich ľúbila. Láska matky k deťom.* Ale s deťmi je to inak, než s mužmi. V určitom bode života ma už nebudú potrebovať.. Tak ako som ja prestala potrebovať svojich rodičov. *Tatsuya jej vysvetlí, že tu môže zostať, ale nie donekonečna.* Počítam s tým a beriem na vedomie, Tatsu. *Výborne, dva problémy na teraz vyriešené. Spadol jej kameň zo srdca a konečne sa môže zase úplne uvoľniť. Kývne súhlasne hlavou.* Áno, narodili sa v Yugakure. To potvrdenie si Kirigakure vybaví sama? *Moc sa do ďalšieho vybavovania nehrnula, lebo takéto veci za ňu robili iní. Preto ihneď tá otázka, kto to bude riešiť. Chcela mať na krku čo najmenej povinností.* Pozvala by som ťa niekedy pozrieť sa na deti, ale vzhľadom na to, čo sa tu dnes udialo.. by sme si mohli dať radšej prechádzku. Aspoň uvidíš, čo ťa čaká, keď raz budeš mať svoje. *Zahihňá sa nad tým.* Čo tak zajtra, nech sa aj v dedine trochu zorientujem..?