Podzemí

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Já bych to nazval že ti dávám nabídku, kterou dostaneš jednou za život.. ve tvém případě to má daleko větší váhu. Taková nabídka, která se neodmítá ale můžeme to říkat jednání. *Usoudí že by Takovi mohl dát prostor k tomu aby se mohl vyjádřit.* „Ta jeho schizofrenie by mohla být problém.. pokud to někdo z vesnice zjistí, mohlo by se to otočit proti mně.“ *Kdo by taky byl nadšený kdyby mu vládl muž, který je psychicky narušený. Nechá Taku aby si hledal co chce, přitom má překřížené ruce na hrudi a pozorně Taku pozoruje.* Nemusela být zničená, po smrti Feudálního Pána a celé jeho rodiny byl veškerý majetek zkonfiskován a něco se stalo majetkem předchůdce našeho současného Feudálního Pána a něco skončilo u obyvatel na znamení dobré vůle, ovšem není vyloučené že tu láhev sebral nějakej hrabivej voják. *Okomentuje, Akai by si tu láhev možná i rád odvezl domů.. ovšem postačí mu když mu Taka nalije a dá mu ochutnat. Když dostane onu láhev do rukou pozorně si ji prohlédne a podle žádosti Taky ji nakonec otevře a pak si přičichne.* Je to vaše láhev, nalévejte. *Není to tak že by Takovi začal zničehonic vykat, pouze o něm mluví v množném čísle.*

*když kontrolu nad tělem vzal od Taky Taka, povšiml si jisté podobnosti mezi Akaiem a "Nemu". Vzpomíná si, jak se k tomu vyjadřoval už tehdy, když je vytáhl z vězení. Minimálně jedna další osobnost si toho všimla taky. Ale nic zatím neřekl. Dokončil svoji obchůzku po pracovně, odložil tedy dýmku s dlátkem a nalil do obou skleniček. Láhev byla zavoskovaná a zapečetěná, ale není si jistí, jestli si Akai nemyslí, že je v ní jed. No, jistě. poví a nalije do obou sklenic přiměřenou dávku (tři čtvrtě sklenice) a láhev zase zašpuntuje. Určitě tam cítíte jistý sladký nádech. Jakmile ochutnáte, měl byste i poznat zdroj. poví, pozvedne sklenku a první se napije, aby utišil jeho případné pochybnosti. Nechá ty dva loky chvíli povalovat na jazyku a pak je spustí hrdlem dolu. Ta lehká sladkost není od ničeho jiného než od medu nejlepších včelařů na světě. Bourbon dozrával v sudech právě po tomto medu, který vzešel od většího množství včelích královen, které do něj přidali každá kapku svého feromonu. Alkohol už ho nechal úplně rozložit, ale ta nasládlá chuť tam je. Pak položí skleničku a pokračuje ve svém čištění. Pokud vám opravdu chutná, měl bych pro Vás malý dárek. Za tu, jak říkáte, nabídku. poví a rozhlédne se. Hm. Jo. Ten kámen vedle vašeho levého ucha. Zatlačte na ně. poví a cpe při tom dýmku. Pak se otočí na Nemu, která se nejspíš už vrátila do svého těla. (Netuším) Dáte si také? Určitě by to Vašeho ducha povzbudilo po té době jinde. A víte, že my bychom si nic špatného nevzali. usměje se. Pokud bude chtít, sežene další skleničku po místnosti,  pokud tam nějaká někde vidět je. Pokud ji někdo vypil už tehdy, asi to nebylo moc příjemné. řekne mimoděk a dokončí přípravu dýmky. Tehdy ho asi navštívilo dost velmi naštvaných včel. dokončí svoji myšlenku, zapálí dýmku, potáhne, vyfoukne a opře se o opěradlo, zatímco přehodí nohu přes nohu. Tak. Určitě je to pro nás poslední šance na normální, relativně normální, život. Tím jsem si jistý. Nejsem si ale tak úplně jistý ale s jinou věcí. poví a opět si potáhne. Máte to v očích oba dva. Nevěříte nám. Opravte mě, jestli se mílím, ale cítíte se lehce ohrožen, že? zeptá se. Nedivím se. Je nás v tom těle moc. Ale doposud jsme měli jistý režim, který se změní. Proto jsem tady taky já a ne jiné já. Muselo by se stát něco velmi nepříjemného, aby vyšel ven i ten nepříjemný z nás. Třeba jako nezkrocený Jinchuuriky, nebo jeho Bijuu. Kdyby nebyl Noctis schopný ovládnout svého Bijuu, nechytali bychom spolu jiné a Vy jste si pak od něj nevzal jeho část. Nemám pravdu? zeptá se nakonec a opět potáhne ze své dýmky. Taka byl vždycky chytrý a dokázal odhadnou situaci. Ale ve srovnání s tímto Takou, byl jako dítě.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Samozřejmě že Akai má jisté pochybnosti o tom zda to není jedovaté, proto by se stejně nenapil dřív než Taka. Jeho paranoiu v tomto posiluje i fakt že ztratil snoubenku a potomka, uvnitř dost trpí a i v tento moment truchlí ale Akai se za dlouhé roky života naučil pohřbít své emoce a netahat je tam kam nepatří. Akai by byl ukázkový člen jednotek Rootu, možná by se hodil dokonce jako velitel ale naštěstí skončil jako 1. Mizukage, což mu vyhovuje daleko více, protože může splnit své cíle a ambice.. což už splnil a nyní je jeho cílem akorát zařídit aby to co vybudoval přetrvá a mohl to předat dalším generacím. Samozřejmě že po Takovi ochutná a nechá si tu chuť povalovat na jazyku a skutečně si to vychutná. Na jeho výrazu nelze poznat zda mu to chutná či nikoliv.* Výtečné, zařadil bych to mezi nejlepší tři láhve alkoholu jaké jsem kdy ochutnal. *Pak zatlačí na ten kámen dle slov Taky, pokud jde o Nemu tak už je ve svém těle ale byla mimo něj tak dlouho že je dost zesláblá a na první pohled se může zdát že spí.* Nemu nyní nebude schopna mluvit, byla mimo své tělo po celou dobu co byla s tebou a i když jsem se o tělo staral už není nejmladší a trvá čím dál delší dobu než se vzpamatuje. Představ si že budeš po několik dní bez pevné stravy, řádných tekutin a pohybu. Tělu bude pak trvat než se probere, navíc i když se o ní starám tak se to nemůže srovnávat s tím jak by fungovala běžným způsobem. *Pak se znovu napije a dá Takovi prostor k tomu aby se vyjádřil.* Nevěřím nikomu, ze všech lidí, kterým jsem kdy věřil už žijí jen dva.. včetně Nemu. Druhým je nejvyšší generál Kirigakure, který je mi přítelem od dětství. *Nechce aby si Taka připadal tak že mu Akai věří méně něž komukoliv jinému.* Nicméně.. necítím se ohroženě, pouze chci zachovat to co jsem vybojoval a co jsem společně s Amayou budoval. Tohle je jejím odkazem a je mou povinností zachovat to.. jinak by její smrt a smrt našeho dítěte byla zbytečná. Kdyby se to tu celé sesypalo, vypukla by další válka a už by mi nezbylo nic jiného než definitivně ukončit existenci Iwagakure a této Země jako národa. *Akai doufá že Taka bude rozumět tomu co Akai říká, je vidět že tento muž už dosáhl všeho po čem v životě toužil a nyní bojuje jen za to aby to přetrvalo a dal svým úspěchům a činům nějaký smysl.* Noctis své Bijuu ovládl, nevím zda jsi slyšel o nově vniklém turnaji čtyř šampionů ale Noctis během něj rozdrtil šampiona Konohy a zabil šampiona Sunagakure. Čímž stanul jako vítěz a během celého souboje se ani nedotkl své vlastní chakry. *Pak odloží již prázdnou skleničku.* Inu, pro mě za mě si tu založ rodinu, žij si tu jak jen uznáš za vhodné pokud to nebude poškozovat Kirigakure a její autoritu či naše zákony. Poprosím tě o jedno.. shrň mi sám osobně co bude podle tebe znamenat že budeš Tsuchikage? Ne pro svou osobu jako takovou ale ten titul Tsuchikage obecně.

*Akai z otvoru, který se objevil po zatlačení na kámen mohl vytáhnout další, úplně stejně zaprášenou láhev. Škoda. Jako společnost, i když v jiném těle, byla příjemná. poví a po vyfouknutí dýmu se napije zase a odloží skleničku. Sice jste mě sem povolal, ale máte určitě pochybnosti o mém úsudku. Nedivil bych se, já je o nás mám taky. Můžu Vám upřímně říct, že ze všech nás, jsem já ten jediný, který má všech pět pohromadě. No... odmlčí se na chvíli. Asi to není zrovna nejlepší přirovnání, ale doufám, že mi rozumíte, jak to myslím. Nemám stoprocentní pravomoc nad tělem, ale mám jí i tak hodně. pokrčí rameny. Není si jistý, jak přesně by tohle dokázal vysvětlit, aby to bylo pochopitelné. Pokud bude něco nejasné, klidně se ptejte. Sami jsme přečetli hodně knih o rozdvojených osobnostech, ale pro tři a více snad neexistuje žádná studie. pokrčí rameny. I tak je ale dobré, i pro nás osobně, že tu někdo jako já je. zakončí tuto myšlenku. Takže to zvládl. Opravdu nevěřil, když tehdy do chlapce to oslabené Bijuu pečetil, že to zvládne. lehce se pousměje. Je to určitě jistá výhoda mýt takovou zásobu chakry.  potáhne z dýmky a vypustí nad sebe kroužek z dýmu. Tsuchikage. zopakuje a zakloní hlavu, kdy ji opře o opěradlo. Je potichu a jen vypouští oblaka dýmu. Asi po minutě hlavu spustí a otočí jí směrem k oknu, aby se podíval ven. Při tom pohybu je vidět, že mu oči kmitají. Není to ale pohyb z místa na místo, spíše jako kdyby ty dvě oční bulvy vibrovali v hlavě. Všechny osobnosti teď mezi sebou komunikují, snaží se každý předat svůj názor a protlačit ho ven. Ačkoliv je každá verze ve svém znění jiná, v podstatě jsou stejné. Vrátí pohled k Akaiovi a položí dýmku do popelníku. Asi po pěti minutách ticha promluví. Použiji na začátek malou metaforu. poví a vytáhne z tabatěrky trochu tabáku, který si položí do dlaně. Představte si, že toto je Tsuchikage. Ale může to být i Mizukage, Hokage, Feudální pán, vůdce klanu, vůdce samurajů, nejvyšší generál. V podstatě kdokoliv, má před jménem podobný titul. poví a položí tabák na okraj popelníku. Pak vezme do ruky dýmku. No a tohle jsou v podstatě ty samé osoby. Jen s odstupem času. poví, obrátí dýmku a lehce s ní klepne o okraj popelníku. Do něj vypadne malá, lehce žhavá koule popela, která jakmile se dostala na přímý vzduch tak rychleji dohořela až vyhasla úplně a zůstala z ní jen hromádka popela. Je to jakási ideologie. Něco, co si lidé vytvořili, protože to potřebují. Oni ale neví, že to potřebují, přesto ale někoho takového sami stvořili. Protože život je pak lehčí. Lidé se vyvinuli, vyspěli, začali přemýšlet. Ale ne všichni jsou ochotni ten dar řádně využít. Proto si stvořili takové tituly. Zatímco ostatní si žijí svůj život, přemýšlí jen nad tím, co budou dělat dnes, zítra, možná za půl roku, kam pojedou na dovolenou, člověk s takovým titulem musí přemýšlet daleko víc a za spoustu takových lidí. Proto mohlo vzniknout něco takového, jako je Iwakagure, Kirigakure a v podstatě i ta Vaše říše Kou. Odstranil jste jistý článek, mezi nimi a tou říší. Tím že jste sem dosadil Tsuchikage po mě, dal jste jim ten článek zase zpět. Oni nadále, ačkoliv to chvíli trvalo, zase začali věřit tomu titulu, který je ale zase pod tím vaším. Proti si i myslím, že jste se rozhodl pro mě. Protože já jsem ten článek, kterému tu lidi už věří. poví a uklidí bordel, který udělal kolem popelníku, napije se a dlátkem začne čistit fajfku. Každý takový titul ale pohasne. Za rok, za deset, za sto či tisíc. Kdo ví, co tu po lidech, kteří nosili tento titul zbude. dodá a opře se zase do sedačky se sklenicí v ruce. Předtím ale tu Akaiovu doplnil a dolil i svoji.*

/dodatek: Taka při příchodu do pracovny zrušil Henge. Dál ale potlačuje svoji chakru./

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Ah, to si mohu nechat jo? Tak teda děkuju.. upřímně jsem za to vděčný. *Poděkuje mu tiše a zasměje se nad tím.* Rozumím tomu, stále jsem nakonec ten nepřítel co mu sebral něco co vybudoval a změnil to k obrazu svému. Sebral jsem mu mnoho let života a tak podobně, ať mu nabídnu či dám cokoliv nevrátím to.. což ani nechci, udělal bych to znovu. Měl jsem cíle a splnil si je. Nyní musím v takových pořádcích žít a stejně tak i on a vy všichni co v té hlavě jste. *Poví klidně zatímco si prohlíží tu láhev, kterou si právě vytáhl ze skrýše co mu Taka ukázal.* Stále věřím že to je i v současnosti prospěšné a v budoucích generacích to bude ještě prospěšnější. O tom písečném démonovi se bavit nebudeme, nakonec ten chlap bude v budoucnosti vaše starost. *Noctise ani aktuálně nepotřebuje a možná ho ani potřebovat nebude ale dává to skutečně jistou výhodu. Aktuálně poslouchá slova Taky ohledně toho co dle něj znamená být Tsuchikage.* Ve výsledku máš či máte pravdu, nicméně každé takové místo potřebovalo, potřebuje a bude potřebovat své vůdce, lidé neumí být jednotní a potřebují někoho kdo je sjednotí ať už tím že si je získá, strachem, bohatstvím či silou.. prostě takové lidi potřebují. Nicméně souhlasím se vším co jsi řekl, nicméně aktuálně titul Tsuchikage má stejnou hodnotu jako kdysi s jedním rozdílem. Kdysi byl Tsuchikage podřízen Radě Starších a Feudálnímu Pánovi své Země ale dnes je tento Tsuchikage podřízen Mizukagemu a teprve pak Radě Starších. Samozřejmě nad tím vším je stále jeden Feudální Pán, který je nad vším ale on sám ví že u lidí má hlavní autoritu titul Mizukage. Tudíž můžeš si tu vládnout jak se ti chce, pro mě za mě si tu zaveď že ženy musí chodit nahoře bez.. máš defacto veškeré pravomoce jako dřív ale musíš se v každém případě podrobit autoritě Mizukageho jako svého.. nadřízeného. Tvůj úkol je takový udržet loajalitu tohoto lidu jak vůči Iwagakure tak i vůči Kirigakure. To je to co jsem chtěl zdůraznit, sice nakonec i my skončíme a předáme to dalším ale defacto i 3. Tsuchikage bude od 2. Mizukagem ale prostě pro ně už to bude zcela běžná zaběhlá věc a budou takto vzkvétat, neříkám že to bude věčné ale prostě silou jsem spojil tyhle dvě Země a to bude můj odkaz, nadále už nechci dobývat další Země a zvyšovat moc říše.. můj aktuální cíl a ambice do konce mého života budou spočívat v tom dohlédnout na to aby to přetrvalo jak dlouho to bude jen možné. Nicméně to je prostě moc filozofie, která nakonec v tomto rozhovoru nemá váhu. *Akai odloží láhev a nahodí velice vážný výraz.* Jsem ochoten ti postupem času odstranit pečetě.. neřeknu kdy a neřeknu kolik ale jsem ochoten ale pouze v případě že budeš plnit svou roli. Jsem schopný uznat a odměnit poslušnost, loajalitu a poslušnost.. ale ne tu slepou. Ovšem tohle je hodně důležité a odpověď si hodně dobře promysli.. myslíš že dokážete při oznámení tvého návratu do úřadu Tsuchikage a návratu domů mezi své lidi odpřisáhnout během inaugurace na Tsuchikage odpřisáhnout věrnost vůči říši a jmenovitě vůči křeslu Mizukageho a našemu společnému Feudálnímu Pánovi? Pokud ne řekni to rovnou a já místo titulu Tsuchikage ti dám možnost odejít svobodně do důchodu a dožit si život jak sám uznáš za vhodné.

To je to nejmenší. V tomhle sílde jich mám ještě pár schovaných. poví Taka a přikývne. V podstatě pak Akai řekl to samé, jen svými slovy. Nakonec přijde na přetřes i to, co mu už "Nemu" řekla během cesty. V podstatě to bude takové, jako to bylo tehdy u Vás v kanceláři, jen okázalejší, honosnější a s naučenou frází. Takže nic nového. pokrčí rameny a upije. Nakonec položí sklenku na stůl, vezme si do ruky dýmku a začne jí plnit. Je chvíli potichu, ale nakonec předci jen promluví. Měli bychom jedno přání. poví se svěšenou hlavou nad dýkou a zaměřuje svoji pozornost na ni. Ačkoliv se necítíme, že bychom byli nějak staří, pořád jsme ve věku, kdy chtěl mít Taka už vybraného svého nástupce, kterého by učil, předával mu zkušenosti a připravoval by ho na post Tsuchikageho. Důchod nikdy pro něj nebyl takový, že si sedne na verandu domu a dívá se, jak kolem pobíhají děti. Než se někdo další takový najde, už budeme dost starý. vysvětluje zatím ke své dýmce. Pak vzhlédne a podívá se na něj. V pohledu je znát, že tu není tenhle Taka, který tu byl doposud, ale ten původní. Povedlo se Vám mě zlomit takovým způsobem, že po psychické stránce nebudu už asi nikdy v pořádku. Budu mít v hlavě spoustu mě podobných, s jinými názory, povahou a emocemi. Proto se chci zeptat, jestli by bylo možné na čas opustit hradby Iwagakure i Kirigakure? Ještě před inaugurací a tím vším. Najít si v Bingo někoho z Iwi nebo Kiri a prostě si sám za sebe vyzkoušet, jestli to tam pořád je. Nepočítam, že by to bylo bez dohledu, ale i bez dozoru na každém kroku by to bylo fajn. Na pár měsíců či týdnu udělat to, co jsem chtěl. Cestovat. Se všemi těmi pečetěmi se stejně na moc dlouho nikde nezdržím. A nemyslím si, že bych to chtěl takhle zabalit, že prostě shořím. Ne dokud dýchám. pokrčí rameny a zapálí dýmku. Předal bych pak tomu Raciaonalistovi kontrolu. dodá nakonec a potáhne z dýmky. Pořád do mě hustil, ať se zeptám, tak jsem ho nechal samotného. poví zase Taka, který se vrátil, aby se mohl původní skrčit v temném prostoru. Klidně můžete poslat i Nemu. Přímo mě nevadí. poví a pokrčí při tom rameny. Na Takovi byl předtím vidět i zlomený výraz, než se vrátil tenhle a vrátil jeho pohled do neutrálu.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Tiše bez jediného slova naslouchá všemu co Taka poví, Akai už začíná také zvládat rozeznat s jakým Takou zrovna mluví i když je neumí správně označit. Taka následně podá svou žádost a Akai nad tím přemýšlí, velice se soustředí a různě přemýšlí.* Inu, asi s tím nemám problém. Klidně si sám odběhni někam ven a zachytej si nějakého Nukenina.. dám ti čas do skončení nadcházejících Chuuninských Zkoušek, které se rychle blíží a tak bys mohl mít něco přes pár měsíců času. *Akai mu nejspíš dá dost pozitivní odpověď, rozhodně by asi nečekal že ho tam nechá jít bez přímého dozoru jako je Nemu, Anbu či jakýkoliv jiný Ninja.* Mimochodem ještě jedna věc, tahle kráska se stala jakýmsi symbolem pro aktuálního Tsuchikageho.. tudíž budu požadovat abys ji převzal jako další v řadě. *Akai při těch slovech na stole rozvine pečetící svitek ze kterého odpečetí jeden z mečů sedmi legendárních šermířů ze Skryté Mlžné (Kabutowari).* Když vidím tvou pečeť Byakugō na čele, smíchanou s pečetí od Nemu tak si jsem jist že sílu budeš mít dostatečnou k jejímu ovládání.

*Taká opravdu nepočítal s tím, že by dostal takovouhle odpověď, v podstatě ještě také rychle. Dokonce to není ani nic krátkého. Času venku bude mít poměrně dost. No, tak to jsem nečekal. Rozhodně děkuji. poví Taka po chvíli a potáhne z dýmky. Prohlédne si u toho zbraň, která se objeví na stole. Nebude to něco podobného stylu, s čím jste tenkrát přišli a Raikagem? zeptá se ho Taka a vezme zbraň do rukou, aby jí potěžkal. Rozhodně má dost síly na to, aby se mohl s něčím takovým ohánět, ale není to pro jeho styl boje. Možná si ji ale aspoň vyzkouší až půjde ven.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Akaiovi nevadí že tam ven Taku pustí, nakonec ho bude mít pod dohledem tak nebo tak, protože v Kirigakure zformuje zpravodajskou jednotku co bude 24 hodin denně na směny sledovat pohyb Taky skrze Tōmegane no Jutsu. Tato zpravodajská jednotka bude psát hlášení o tom co a v jakém čase Taka prostě po celou dobu prováděl a tak bude mít Akai i tak přehled o tom co a kde Taka bude dělat.* Ano je to tak, tohle je jedna zbraň ze sady zbraní sedmi legendárních šermířů Skryté Mlžné. Každá z té sedmičky je unikátní a není žádný další kus takové zbraně, takže pokud jde o tuhle s jménem Kabutowari tak není žádná jiná. *Vysvětlí mu Akai.* Můžeš si ji vzít sebou aby ses s ní trochu naučil ale dej si záležet na tom aby tě s ní nikdo neviděl a kdo ano tak ten nesmí přežít. *Akai chce být prostě opatrný a kdyby se do Iwagakure či Kirigakure doneslo že venku běhá muž, který se ohání touto zbraní mohlo by vzniknout dost nepříjemných otázek a reakcí ze strany lidí Iwagakure.*

*Taka si ho vyslechne. Takže nosit v pečeti a vytáhnout jen když bude jistota, že nikdo nepřežije. shrne si to jednoduše. To bude to nejmenší. poví a nechá zbraň zatím na stole. Zazatkuje láhev, kterou pak odnese zase zpět do její díry. Popelník vyklepe do odpadkového koše a uklidí ho k té lahvy. Když zavře její skrýš, vůbec není poznat, že tam nějaká je. Vrátí se zpět k pohovce a zbraň schová v pečeti na zápěstí, pokud proti tomu Akai nic nemá. [b]Tak. Máme ještě něco? Třeba byste nám mohl sdělit tu přísahu. Bude alespoň nějaký čas na to si jí projít a zapamatovat. /b]nadhodí ještě Taka. Jinak si zatím vytáhne z kimona fotografií může, ve kterého se chce potom změnit, aby mohl Iwagakure zase opustit.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Ano přesně jak říkáš, ovšem nemysli na to že bys mi pláchnul.. stále budeš pod dohledem, pouze nebudeš mít nikoho ve své bezprostřední blízkosti. *Odpoví s naprostým klidem, Taka by určitě nevěřil že by nebyl sledovaný. Což je důvod proč mu to řekl aby Taka měl takový pocit upřímnosti ze strany Akaie.* Pokud jde o přísahu nemusíš si nacvičit nic, většinu řeči pronesu já a ty mi na moje slova odpovíš že z přísaháš. Pokud si k tomu ale připravíš nějakou řeč budu za to určitě rád, myslím že by to bylo i na místě. *Pak si Akai na něco vzpomene.* Měl bych vlastně ještě něco, nechci ti to přikazovat ale rád bych aby tvá pokrevní linie byla zachována. Mohla by mít velkou váhu jako rod zakladatele Iwagakure, ovšem.. abys své krvi zajistil pokračování v další generaci skrze ženou z Kirigakure. Neodpovídej mi na to ale nech si to promyslet v hlavě, Iwagakure je plná svobodných žen pocházející z Kirigakure.

*Taka jen přikyvuje, než přijde na přetřes jiné téma. Jinak řečeno, takový řízený sex s nějakou ženou z Kirigakure. poví jednoduše svými slovy. Debata o tomhle mi není nepříjemná, jen ho spíš zaskočila. Nebudu ani tlumočit, co všechno se mi teď odehrává v hlavě. poví když se jeho osobnosti začnou překřikovat. Teď to tam vypadá, jako když malé dítě přijde do cukrárny a může ochutnat jakoukoliv jednu cukrovinu. povzdechne si lehce. Ale rozumím, kam tím směřujete. Je to logický tah. přizná Taka a potáhne z dýmky. Zamyslíme se nad tou volbou. poví a hlavou mu proletí obraz Němu, která byla v té ženě. Tím kompletně utnul veškeré dohady a má v hlavě zase na chvíli klid. Bude ale složitější najít někoho, koho by schválili všichni. Navíc ta žena o nás bude muset vědět. Nemohl bych ji to nerict a pak přijít jako někdo jiný. Asi mi rozumíte, že? vysvětlí trochu své obavy.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Jak říkám je to nakonec na tobě, pokud si chceš založit rodinu a myslím že jednou bys chtěl tak bych se nezlobil kdyby sis našel ženu s krví Kirigakure, ovšem není to příkaz.. *Dokonce ani Akai nemá nad lidmi takovou moc aby jim mohl diktovat s kým mají žít, zakládat rodinu a vychovávat děti. Kdyby mu v tomto Taka vyhověl a našel si ženu s krví Kirigakure byl by určitě rád a ještě větší radost by mu udělal případný potomek ale jak už jsem dříve zmínil, tohle je rozhodnutí Taky a Akai mu nemůže říkat jak se rozhodnout.* Rozumím že by se musela vypořádat s tvou složitou osobnostní nebo spíš osobnostmi. Pokud ty sám něco nechceš tak můžeš klidně odejít a nezapomeň, neustále tě sleduju.

*Taka se pomalu postaví. V ústech má dýmku a volnyma rukama chytí pečeť, kdy se změní zase na toho muže. Dobrá. Necháme se doprovodit mimo vesnici a pak se od vašich lidí oddělím. poví a přejde ke dveřím, u kterých se ještě zastaví a krátce se zadívá na tělo Nemu. Vezme za kliku a ještě se otočí na Akaie. Chvíli mlčí. Děkuji. poví a odejde z místnosti. Vrací se se svojí ochrannou jednotkou zase pryč, zatím co si venku vyklepává dýmku o zápěstí druhé ruky, zadívá se na něj nějaký stařec. Prohlíží si ho se zaujetím v očích. Nakonec ale zavrtí hlavou, jeho zájem zmizí a zase odchází. Taka nad tím přemýšlí, ale taky to nakonec nechá. Neví proč by v tom měl pokračovat.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Dobře, dole bude čekat dvojčlenná eskorta, ta tě doprovodí k bráně. *Poví klidně a ponoří se do opěradla toho křesla ve kterém je položený. Zatímco Taka odchází tak Akai pošle do Kirigakure skrze Tensō no Jutsu rozkazy ohledně vytvoření zpravodajské jednotky s cílem sledovat skrze Tōmegane no Jutsu Taku 24 hodin denně a sepisovat podrobná hlášení o tom co dělá. Samozřejmě pokud by se setkal s někým kdo stojí za zmínku či prováděl něco co je důležité k okamžitému ohlášení tak mají urychleně Akaie kontaktovat.*

Trénink zásoby chakry.
*Dneska se Atsumi vydal do podzemí, aby měl trochu jinou změnu tréninku. Než jenom někde sedět a meditovat. Proto se vydal do Podzemí, jelikož jeho originální prostředí je to co Atsumi hledal. Samé řeky magmatu a lávy k tomu všemu i to neuvěřitelné vedro. To je to co Atsumi hledal. Originální prostředí pro trénink. Navíc k tomu všemu je v Podzemí poprvé, takže je z toho i trochu udiven. Proto Podzemí trochu prozkoumával a byl neustále udiven že něco takového je přímo pod Kirigakure. Dokonce si pomyslel že kdyby spadly ty podpůrné sloupy a stěny. Tak by bylo s Kirigakure amen. Pak se ale přestal rozptylovat našel se jedno náramné místo. Což byl balvan vysoký jako člověk u jedné lávové řeky. Na ten daný balvan si sedl a začal meditovat. A ihned poznal že tenhle trénink bude o dost těžší než ostatní. Hlavním důvodem bylo teplo, kvůli kterému se nemohl pořádně soustředit. Normálně by teplo nebylo problém pro Atsumiho, jelikož mohl kontrolovat teplotu svého těla tak i okolí. Ale tentokrát to nechtěl použít, protože chtěl mít trénink těžší. Ale byl tu i jiný aspekt. Kromě velkého tepla, které vyzařovala láva tu byl znepokojivý pocit právě z tý lávy pod Atsumim. Stačilo jenom malé uklouznutí a bylo by po něm. To si Atsumi neuvědomil, když si to místo vybral ale ani se mu nechtělo hledat jiné místo. Proto se rozhodl to nechat jak to je a prostě se soustředit na meditaci. Většinou by touhle dobou byl už v menším transu ale tentokrát se mu nedařilo díky podmínkách ve kterých byl. Už jenom samotné cítění chakry v něm mu dělá veliké problémy. Pokaždé když se mu podaří vycítit chakru, tak i zároveň zmizí. Z Atsumiho pohledu to byla jako hra na honěnou. Atsumi se snažil najít v sobě chakru a potom se jí chytit a držet se jí. Ale pokaždé c jí našel a pokusil se jí chytit, tak mu proplula mezi prsty a zmizela. Jako kdyby samotná chakra dnes neměla chuť se nechat chytit. A nebylo ani divu. Prostředí ve kterém Atsumi byl bylo Atsumovím přímím opakem. Zkrátka Atsumi do toho dle prostředí nezapadal.* ,,Přežili jsme pouštní slunce při druhé chuuninské zkoušce. Tak tohle bude to samé." *Pomyslel si Atsumi a konečně se mu podařilo se chytit chakry. Teďka mu ztačilo se jí jenom držet. Což nebylo tak snadný. Chakra bylo divoká a nevyzpytatelná. Měla nepravidelnou cyklaci v Atsumovi těle a celá bublala jako voda v bodu varu. Nepřirozeně se přelívala ze strany na stranu a bouřila se. Jako kdyby se chtěla dostat z toho kruhu ve kterém se pořád pohybuje. A jenom se rozlít po celém těle. To bylo pro Atsumiho dosti bolestivé, taktéž si začal všímat toho nepříjemného pocitu vevnitř. Něčeho jiného než chakry která se snažila dostat ven. Až později si uvědomil že ton pocit je z toho, jak se mu už dělalo na blití z toho vedra. Měl neuvěřitelný pocit že mu někdo váží jeho orgány v těle a že se za chvíli rozteče. Bohužel to už díl nemohl vydržet a musel přestat meditovat. Rychle snížil svojí tělesnou teplotu skoro na nulu a okolí nechal na pokoji. Pak jenom otevřel oči a byl udiven kolik toho vypotil. Byl celí zpocený a balvan na kterém seděl byl taky od něho mokrý. Rychle se tedy rozhodl se od sud dostat a tak vstal. Sice se mu u toho trochu zatočila hlava a málem tak spadnul do lávy ale toho momentálně neajímalo. Cíl který teď Atsumi měl bylo se dostat z Podzemí na čerství a svěží vzduch. Což taky udělal a venku si jenom sedl na zem a dýchal, aby se mohl aklimatizovat a ochladit. Sice se na něho kolemjdoucí dívali jak na blázna ale určitě by Atsumiho pochopily kdyby jim to vysvětlil. Pak jenom když už mohl se vydal domů se uvolnit.*
Konec rpg.

odehrává se v ulicích Kirigakure


*Jednou si takhle Nokotta sedí doma a čte si v knížkách. Už vynechává knihy s pohádkami a příběhy. Spíš se teď zaměřuje na různé cestovatelské knihy, zkoumá takhle jiné prostředí a kouty světa. Zaujala ho jedna věc o něčem, čemu se říká fata morgana. Podle toho popisu to vypadá skoro jako přírodní genjutsu. Říká si, že se nějaká genjutsu naučil, ale vlastně jich moc ještě nepoužil a nějak se v nich plácá. Chtělo by to trénovat, ale kdo by se nechal dobrovolně jen tak uzavřít do genjutsu, když tam může trochu trpět. Jsou ale vlastně i věci, kde moc trpět nemusí. Zkusí trochu potrápit matku. Dojde k oknu a vykoukne z něj. Podívá se na opační roh domu, než je, chytí pečeť a začne zoufale křičet. Aktivuje tak Utsusemi no jutsu na to místo. Slyší dusot matky, která se tam rozběhla. Když vyskočila ze dveří, hned vběhla na to místo se slovy. Co se děje Nokotto? ale tam nikdo není. To už se ale Nokotta potichu, ale svižně přesouvá domem na druhou stranu domu, aby vykoukl z okna a seslal to samé na dvorek před domem. Co blbne? zaslechne jí jak si poví a běží zase před dům. Tak co je?! už slyší trochu z jejího hlasu i trochu toho vzteku. Jenže to už je zase Nokotta na druhé straně domu a použije to z pokoje sester, které tu nejsou na roh domu pod jeho oknem. TAK A DOST!! Nokotta se usmívá a chce vyběhnout zase jinam, když se náhle kolem jeho hlavy prožene mámina papuče. TY MALEJ PREVÍTE! JÁ TI DÁM DŮVOD KŘIČET! vykřikne na něj a už se sápe pro druhou botu a vybíhá po něm. Sakra. zahuhlá a zatím, co se dívá matce do očí, použije Kanashibari no jutsu. Matka se zastaví. Nokotta využije těch pár vteřin na to, aby vyskočil z okna a začal utíkat přes dvorek pryč. U toho kličkuje jako zajíc, protože je mu jasné, že na matku to dlouho působit nebude a ona má v ruce ještě jednu papuči. Jak si myslel. Zrovna se otáčel aby zase změnil směr, když se mu silně přilípla na tvář a Nokotta padl jak dlouhý tak široký na zem. TY JEDEN SYČÁKU. POČKEJ AŽ SE VRÁTÍŠ DOMŮ. JÁ TI DÁM MĚ TAKHLE CHYTAT DO GENJUTSU. NO POČKEJ AŽ SE TO DOZVÍ OTEC. TEN TI UKÁŽE, CO JE TO GENJUTSU, TY JEDEN MRŇAVEJ HADE.... SAKRA, POLÍVKA. slyší za sebou křik matky. Rychle se zvedá a pokračuje v běhu. Nakonec ho zachránilo to, že musí máma hlídat oběd. Ale představa toho, že by měl být v otcově genjutsu, tak to se mu moc nelíbilo. Prý má jedna z nejsilnějších a také nejnebezpečnějších genjutsu. Může se jen modlit a doufat, že bude mít více rozumu a bude na jeho straně v tomhle malém šprýmu, který si z matky dělal. Ale což. Vyběhl ze dvorku, jakmile přelezl plot a sral si to do vesnice. No tak to bylo ofous. Ale byla to sranda. Teď to chce někoho jiného. Hm, potkat tak někde sestry. řekne si, když kráčí vesnicí. Jde kolem hostince, kde jeden z těch hajzlíků, co sesekali Bura, má nejspíš misi ve zdejším hostinci a roznáší pití. Usměje se a pískne. Když se na něj ten hajzl otočí a podívá se Nokottovi do očí, sešle na něj také Kanashibari no jutsu a pak jen odběhne pryč. Vykukuje pak ale z poza rohu a sleduje. Co je? Proč tam tak stojíš?Kde to vázne? Bude to pití? Hej mladej, chceš snad vyhodit? Máš tu misi, tak makej a roznášej ten chlast. Ty vole, koho ti to sem poslali? Že mu jednu snad třísknu. ozývají se na kluka nadávky ze všech stran. Ten se nemůže vůbec pohnout a zírá do místa, kde viděl naposledy Nokottu. Dokonce si všimne, jak na něj kouká a směje se mu. Už se k němu šourá nějakej chlap, když se technika prolomí a kluk se zase s tím pitím rozejde. Vrazí do toho chlapa, co k němu jde a všechno to pití na něj vyleje. Co se stalo dál ale Nokotta už neví. Slyšel jen nadávky a radši se pakoval pryč, aby ho nikdo nechytil. Oukej. No ták to se povedlo. Koho dalšího? usmívá se a jen tak si prochází vesnici. Ohoho. zastaví se a zaleze za roh. Po ulici právě přechází jeden ze senseiů z akademie. To by mohlo také být fajn. Chytí pečeť a přesune svůj hlas za jeho záda. Hej. CO je? sensei se otočí. Prosím? ale mrká tam do prázdna. Jen se na něj otočí nějaká dívka. Co si přejete? v tom bere Nokotta další příležitost a pošle svůj hlas za její záda. On? Nic. oba se podívá po směru hlasu. Ano? He, co chceš? opáčí se na ní nějaký chlápek, který prochází zrovna kolem. Nic. Kecá. pokračuje Nokotta za záda toho chlápka. Jak to myslíš? takhle by tam mohl Nokotta stát a chlámat se, dokud by měl dost chakry. Postupně se tam začal dělat řetěz z těch lidí, jenže jak se soustředil víc a víc na ty, co se přidávali, tak úplně pominul toho prvního. Ten ho teď chytá za flígr, zvedá ze země a otáčí si ho k obličeji. Ha, Nokotta Souryuu. Na akdemii ne, ale blbnout venku, to by šlo co. Asi si zajdeme... rychlí pohled do očí, aby ho na chvíli zneškodnil Kanashibarim no jutsu, vytrhnutí a pelášení pryč. Za cesty stihne ještě udělat 4 klony Kasumi Jūsha no Jutsu, dokud na ně všichni vidí a rozprchnout se po okolí. Měl to jen tak tak. Radši si to zamířil někam do klidu. V tuhle chvíli do Dojo, kde se potřeboval trochu vydýchat a tak si dal meditaci, aby si zase uklidnil chakru.*

943 slov

KONEC