Mononoke

Kai Yoshimitsu
(Kai) Požád nie. Chňápu. *odpoví a následně jen padne na zem.* (Kai) Odlpočávím. *zkrkolomý jednoduché slovo a zasměje se. Nechává se od ní hladit a nijak na to nereaguje a jen leží dále a kouká na Mizuki. Už je značně červený a dost povolný. Jakmile prsty najde jeho řetízek, začne hledat ten její.* (Kai) Neblj se. Neztlatím ho. Dávjám na ňaj pozoj. *kdyby někdo poslouchal jejich rozhovor, musel by si myslet že tu mluví nějací blbci. Přeci jen tolik chyb v jednoduchých slov není možné, pokud nejste retard. Oni sice nebyly, ale alkohol dělal divy. Kaiův svět se točil a on nedokázal najít rovnováhu, aby se posadil.* (Kai) To doufám, še se neštaně. *poví ji a pohledí ji do očí. On ho neztratil a doufá, že ona ho neztratí také. Byla by to škoda, kdyby ho ztratila a Kai by byl z toho dosti smutný. Ale když se tam stane, stane se a on bude muset hledat další. Pohlédne na stůl a uvidí tam další svoji flašku s dalším alkoholem. Té se ale ještě chvíli nedotkne. Dál tam tak leží a kouká do stropu, než ucítí čísi ruku na své hrudi. Pohlédne na svoji hruď a hledá zdroj té dlaně a jeho pohled skončí na Mizuki. Usměje se na ní a nijak na to nereaguje. Sice neví co má zalube, ale bránit by se asi nedokázal. Teda až do chvíle, co ho polechtá na boku. Snaží se to vydržet, ale čím víc ho lechtá tím víc to nejde vydržet. Nakonec se začne smát z plných plic a chytne její ruku, aby ji zastavil.* (Kai) Stačí. *poví jakmile má chvíli čas mezi smíchem. Také se rychle posadil, aby unikl z jejího dosahu. To ale neměl dělat. Pokoj, na který koukal se mu třikrát otočil dokola a on nevěděl, kde je zem a kde nebe. Tudíž se začal kývat jak kyvadlo a nakonec skončil opět na zemi, vedle Mizuki. Také se z toho udeřil do hlavy, ale nijak to nevnímal.* (Kai) Blbý nápjad. *řekne a usměje se na Mizuki. Tohle od ní nečekal a nevěděl, co má jiného dělat, než se posadit. Podíval se ji do oči.* (Kai) Co tje to napjadlo? Chcež mje zabjít? *zeptá se ji s humorem. Ruce natáhne od sebe a tak jedna skončí Mizuki na klíně.*

*Cosi nesrozumitelného zamrmlala, když zmínil, že na řetízek dává pozor, a tak že ho určitě neztratí. Jako by snad měl čas při jejich poslední společné misi čas si dávat pozor ještě na tohle, když sotva uhlídal svůj vlastní život. Mizuki mu na to nic nepověděla - ne, že by vyloženě nechtěla, ale osobně jí dost užíral ten pocit, že nedokázala pořádně artikulovat. Dobře nezvládala, když nad něčím ztrácela kontrolu, a tak ani tahle situace nebyla výjimkou. Samotnou ji to dost rozhodilo, protože snad nikdy ještě pořádně opilá nebyla, a tak tohle bylo vůbec poprvé, co takový pocit zažila. Ve všech ostatních ohledech to ale špatný pocit rozhodně nebyl, a proto se podvědomě celou dobu uculovala. A samozřejmě ji v tu dobu nenapadlo nic lepšího, než na Kaie, bezvládně ležícího na zemi, vztáhnout ruku a zkusit, jestli je lechtivý. Sama se musela spokojeně zasmát, když to zabralo a pozorovala, jak se jeho tělo prohýbá pod jejím dotekem.* Kdo by žřekl, žse jsi taková citlivka? *Uchechtla se a ještě chvíli v tom pokračovala, než ji chytil za ruku. I v takovém stavu měl celkem pevný stisk, a tak jen nespokojeně vydechla, když se posadil. Pak ho samozřejmě se svými nynějšími reflexy nestihla zachytit, když padal k zemi.* Heej! Jzsi v pohoděě?! *Vydechla šokovaně a nad senseie se trochu naklonila, starostlivě jako obvykle. Jakmile se pousmál, oddechla si. Pff, takhle ji děsit.* Řžíkáš snad, že je to moje chyba, že jsi vzstal? *Postěžovala si, než si odfrkla. Když jeho ruka skončila na jejím klíně. Celou tu dobu z ní sálalo teplo, což bylo vzhledem ke schopnostem Mizuki a jejímu odporu k teplu poměrně nezvyklé, ale alkohol ji zavíral zevnitř. Pohledem sjela ke svému klínu, ale místo toho, aby na to nějak jinak zareagovala, natáhla ruku k flašce a místo toho, aby dál spořádaně pila ze sklenky, napila se rovnou z láhve. Pak se spokojeně pousmála.* Ušž se nezvedej! Si radši lehnu... *Zamumlala a pomalu se položila vedle něj na zem.*

Kai Yoshimitsu
(Kai) 'Prej citlivka. Ji ještě ukážu, kdo je citlivka. *pomyslí si a lehce nafoukne tváře, aby ji ukázal, že ho to urazilo. Chytne ji ruku, odstrčí ji a začne se smát. V tom také vystřelí do sedu a nepobude tak ani vteřinu a už opět leží na zemi.* (Kai) Blbjá oťazka. Pjat se má žďa Šembera v pojodě v ťomťo šťavu. *zamumlal na ní. Jeho další slova nemyslel tak, že ho donutila vstát. Ale tak, že ho začala lechtat.* (Kai) Jo, to žíkám. Je to tvoja chyba, šest sem vžtal. *potvrdí ji její doměnku a jeho ruka skončí na jejím klíně. Sledoval ji, jak na to bude reagovat. Jenže se jen natáhla po flašce a napila se rovnou z ní. Usmál se na nit.* (Kai) Uš kalšeš na skleňku? *zeptá se ji, když se napila. Sleduje ji, jak si Úlehla vedle něj přímo na zem. Jeho obličej byl celý nějaký červený a on začínal ztrácet své zábrany. Svoji ruku, kterou měl u ní na klíně, skončila na jejím břiše. Otočil dlaň na její břicho a pousmál se.* (Kai) A lochtiva zi? *zeptá se ji a polechtá ji přímo na břiše. Jakmile však přestane, posadí se a natáhne se po další lahvi alkoholu, kterou hodlá ještě vypít. Podívá se na ni, jak leží.* (Kai) Na žďaví. *poví a otočí celou lahev do sebe. Dá si pár loků a pak přestane. Opět ulehne vedle ní a nechá alkohol pracovat. Otevřenou láhev drží v ruce, dál od Mizuki, jako kdyby se bál že mu ji sebere. Tu druhou však položil na zem mezi ně. Alkohol začíná dobře pracovat a on cítí, jak ten alkohol zabíjí jeho mozkové buňky.*

*Zakřenila se na něj, když jí zase začal předhazovat, že je to její chyba.* Zsám víš, že ne! Moj-je chyba, pfff! *Pak už jeho ruka skončila v jejím klíně, ale aniž by na to nějak víc reagovala, pouze celou situaci zapila lokem z láhve. Skleničky vlastně byly vždy tak trochu zbytečná věc v jejich domácnosti - na co jsou vlastně dobré? Proč přelévat tekutinu z jedné nádoby do jiné? V tuhle chvíli pro Mizuki něco takového naprosto ztratilo jakýkoliv smysl.* Hmm, hahvu, *zamručela na jeho otázku, ještě s alkoholem v puse, a proto ze sebe nic kloudnějšího nevyloudila. Nespokojeně zatřásla láhví, když si všimla, že tekutiny zbývá možná tak na jednu sklenku. Přimhouřila oči, jako by chtěla té láhvi vynadat, že se sama nenaplní, protože alkohol jí čím víc ho pila začínal přicházet k chuti. Místo toho, aby to té láhvi dál pohledem vyčítala, raději si lehla na zem vedle Kaie. Jakmile zamumlal ta slova, nějakou chvíli trvalo, než jejich význam došel do mozku Mizuki. Jakmile ji však polechtal, vyplašeně vypískla a zvedla nohy v sebeobraně, byla připravena ho dokonce v případě nutnosti pokopat, pokousat - cokoliv, co by se v tu chvíli dalo. Jakmile se natáhl ke sklence, chvíli ho sledovala, než se po zemi odkutálela do bezpečnější vzdálenosti, zhruba o půl metru dál od něj, proto se ani nemusel bát, že by mu sebrala láhev se sake. Vyčítavě na něj hleděla, než se zašklebila a vyplázla na něj jazyk.*

Kai Yoshimitsu
*Možná to její vína byla nebo možná ne. Teď ale o tom rozhodně neměl mozkovou kapacitu, aby nad tím přemýšlel. Proto to již dále nechal být. Pokukuje po ní, jak pije z lahve a nad její odpovědi na jeho otázku se musí zamyslet, než pochopí její pravý význam. Ji se slova pletou víc jak jemu. Ale jakmile je pochopil, zasmál se.* (Kai) Tjak nevyhohjanja *pronese nějakou popleteninu slov a sledoval ji. Zřejmě ji docházelo alkohol a on tušil, co následuje, když jo vypije. Bude chtít jeho a on se v momentálním stavu zrovna nehodlal dělit. Když se napije z nové lahve, plácne sebou na zem a vidí jen Mizuki, jak se vzdálila a vyplazuje na něj jazyk.* (Kai) To še dela? Vyhahovat jakyz na švěho uditěle? *vyslový další skomoleninu slov a kouká na ní. Zasloužila by si potrestat, ale v tomhle stavu to určitě nedá. Nadzvedne hlavu a opět se napije z flašky. Zase pár loků a položí ji na zem a drží ji dal od ní. Nechal onu flašku stát na podlaze a otočil se na bok. Zvedl se na všechny čtyři, respektive na ruce a kolena a rozešel se za ní.* (Kai) Zahlouhis tlezt. Tahse neoutykaj. *řekne a začne se blížit. Nečeká, že by ho poslechla a zůstala by na místě. Proto mu zbývalo jen to, aby ji chytnul za nějakou končetinu nebo oblečení a pak ji má. Blížil sen pomalým tempem a když byl dost blízko na to, aby po ní skočil, zkusil to. Skočil po ní a ruka se mu sápala po její noze.*

*Jakmile položila láhev zpět na stůl a nespokojeně sledovala nízkou hladinu alkoholu v ní, pohlédla na svého senseie. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, co řekl, a pak se zatvářila ještě nespokojeněji.* Jáá? Náhodvou moooc vyhchoovaná! *Zaprostestovala. Pečlivě vážila slova a moc se snažila vyslovovat více méně normálně, zato jí ale trvalo o něco delší dobu, než ze sebe něco dostala. Díky tomu se jí ale stále dalo rozumět, i když plácala páté přes deváté. Aby se ji sensei znovu nepokusil lechtat, raději se od něj o kus odkulila. Jako by mu chtěla ukázat, že na ni nedosáhne, nemohla si pomoct a udělala to, co udělala. Mělo to ale zjevně opačný účinek, podle toho, že se k ní po čtyřech začal blížit. Vykulila oči a byla připravena se mu znovu odkulit z dosahu, jakmile to ale udělala, ucítila, že ji někdo drží za kraťasy, čímž jí její "válení sudů" překazil. Nespokojeně se zakřenila.* Puuusť! *Vydechla, a musela se zasmát, když ji takhle chytil a začal se jí sápat po noze. Trochu si svým chováním a svými slovy protiřečila, přeci jen jí v téhle situaci a za tohohle jejího stavu a stavu Kaie přišlo všechno náramně vtipné, stejně jako tahle jejich zdánlivě dětská hra. Proto nedokázala zastavit svůj smích.* Uhzž mě nelechtaaaj! *Zakroutila se, ale stále se smála. Skoro, jako by snad byla lechtivá na dálku. Nebyla si jistá, co myslel Kai tím trestem, ale předpokládala, že opět začne tam, kde posledně skončil.*

Kai Yoshimitsu
*Jeho skok byl úspěšný a tak ji držel za kraťasy, které se ji pomalu i svlékali, jak za ně tahal. Na nějaké "Pusť" nereagoval a chytl ji za nohu. Její smích byl skoro nakažlivý, protože se taky začal smát. Jak ji tak držel, začal ji pomalu přitahovat k sobě. Snažil se zatím vyhnout k tomu, aby ji nějak svlékl a tak ji držel za nohy a pak za tričko.* (Kai) Neučešeš mi! *řekne, když už ji má ve své moci. Sám ležel vedle ní na zemi. Konečně ji chytnul za rameno a tak si ji stáhl tak, aby ji viděl do obličeje. Byla celá rudá od smíchu a on to samé. Otočil ji na záda. Přesunul se nad ní a jakoby seděl na ní. Ruce měl nad ní a připravoval se ji zlechtat. Přiložil ji své ruce na její břicho a začal ji lechtat. Nakonec skončil na jejím trupu z boku. Zatím neměl v plánu ji nijak osahávat, ale jen prostě lechtat. Po chvíli nakonec přestal, aby ji dal šanci na to, aby se pořádně nadechla. Byl si jist, že z nynější situace mu neuteče.* (Kai) Vzdáváš se? *řekne překvapivě dobře a usměje se na ní.*

*Kraťasy si stihla rukou povytáhnout, ale v podstatě to nebylo potřeba, protože Kai, jak se k ní plazil blíž, tak přehmátl tak, aby jí nic nesvlékal - nejdřív ji chytil za nohu, pak za tričko. Mizuki se samozřejmě nemohla přestat smát, ani ve chvíli, kdy ji zrovna nelechtal. Jako by snad byla lechtivá na dálku a předběžně. Jakmile zmínil, že mu neuteče, zašklebila se a jak na truc se zkusila vyvlíknout, ale nešlo to, držel ji dost pevně. Podnapilí lidé mívali větší sílu než obvykle. Skončila na zádech, zatímco on ji zasedl nohy, a tak mohla pohnout jen horní polovinou těla. Jakmile ji začal lechtat, přirozeně se cukala a smála se ještě víc.* S-stoop! *vydechla mezi smíchem, a když přestal, zrychleně dýchala. Z její tváře se přitom ta červeň vůbec nevytrácela. Celou tu dobu se mu pokoušela chytnout zápěstí, aby ji lechtat přestal. Ve chvíli, kdy jí dal prostor na to se nadechnout a zeptal se ji na tu otázku, zašklebila se.* Já? Vždát se? *Šklebila se dál a nevěřícně mu zírala do tváře, jako by snad ani nevěřila, že se jí na něco takového zeptal. V tu chvíli se pokoušela vykroutit, ale nic nezmohla. Mohla se hýbat zhruba tak od pasu dolů, a tak mu jen vzdorně pohlédla do očí a odfrkla si. Byla vždycky docela soutěživý typ, takže jakmile ji takhle někdo dostal do úzkých, v podstatě jí ukousl kousek z její hrdosti.*

Kai Yoshimitsu
*Její smích byl opravdu nakažlivý a on se už smál také. Přesně tohle měl v plánu, aby prosila o to, aby přestal. Jenže nic víc ze sebe nevydala a její pokus chytnou mu zápěstí byl neúspěšný. Byla opravdu celá rudá a on ji musel dát trochu prostoru, aby se mohla nadechnout. Nechtěl ji tu zlechtat k smrti.* (Kai) Vžďaj sa. Nebjo bjudu pokjačuvat. *vysloví ji poslední varování, ale tuší že to nepomůže a tak mohl udělat jen jednu věc. věděl, že víc lechtivá bude, když ji vyhrne tričko. Možná měl teď divné myšlenky, ale bylo mu to fakt momentálně jedno. Vyhne ji tričko, tak aby ji neviděl její poprsí a opět ji začne lechtat na břiše a sleduje, jak se směje a snaží se mu v tom zabránit.* (Kai) Vžďaj sa! *křikne k ní, aby to už konečně vzdala. Po tomto začínal být sám docela unavený, asi za to mohl ten alkohol. Celou tu dobu se smál s ní a po tom všem ho začalo bolet břicho. Proto opět na chvíli přestal a dostal nápad, kde by mohla být taky lechtivá. Musí se otočil celý a tak nyní sedí zády k její hlavě a tehdy ji začne lechtat na chodidlech. Dokud neuslyšel, že se vzdává, nepřestával.*

*Nepatrně se zašklebila, když mu nedokázala znehybnit ty neposedné ruce. Její reflexy byly navíc dost zpomalené, což situaci zrovna nepřispívalo.* Vzdát see?! *Vyloudila ze sebe a přerývavě dýchala. Jednoduše po tom všem nedokázala popadnout dech. Stále se kroutila jak žížala, aby se nějak dostala z tohohle jeho sevření, ale byl silnější, a tak nezmohla prakticky nic. Jakmile ji začal lechtat na břiše, ještě se to dalo, ale když jí prsty přejel po pasu, zase se zachvěla a neovladatelně se smála. A to nevěděla, že může být hůř.* Neee! *Zaprotestovala. Byla dost soutěživý typ. Nevzdávala se - opravdu jen výjimečně. A zanedlouho toho litovala, protože chodidla měla extrémně citlivá. Zmítala sebou a do očí jí vhrkly slzy. Pokusila se ho rukama za tričko přitáhnout a odkulit mimo, aby ji nechal, protože už to začínalo pro její bránici být skoro neúnosné. Fyzická bolest smísená s bolestí psychickou, kterou způsobila ta absolutní bezbrannost. Šlo o poslední pokud se ho nějak zbavit, protože neměla sílu se s ním nějak víc přetlačovat, a proto, pokud ani tohle nezabralo, neměla na výběr.* V-vzdávám se! *Vydechla se slzami zaplavenýma očima - slzami, které jí začaly pomalu stékat po tvářích. Jednu ruku si držela na břiše a přerývaně dýchala, pokud ji přestal lechtat, tentokrát už bez smíchu. Její tváře byly rudé jak rajčata, minimálně. A její oči vytřeštěné jako oči panenky. Takhle vyčerpaně se dlouho necítila - celý tenhle malý souboj s jejím tělem ji neskutečně unavil.*

Kai Yoshimitsu
*Nevzdala se a tak pokračoval. Po chvíli svoji pozornost přesunul k jejím nohou, kde ji začal lechtat taky. Cítil jak sebou škube a snaží se osvobodit, jenže to ji nedovolil. Netušil proč, ale tuto chvíli si užíval. Mít dívku ve své moci a dělat si s ní prakticky cokoliv. Ona se mohla jen smát, co ji bránice stačila a zmítat sebou, aby se osvobodila. Neviděl ji do obličeje a tak netušil kdy přestat, ale jakmile se vzdala, přestal a zlezl z ní. Sedl si vedle ní a jednou rukou sáhl po flašce. Naposledy se na ní podívá, jak je celá rudá a pak zmizí za flaškou. Tu do sebe otočí a dá si několik loků. Mnohem více než předtím. Položil ji zpět na stůl a byla tam polovina z toho, co tak bylo předtím.* (Kai) Tjen alhohol je vynjikajicí. *zakoktá a několikrát během toho škytne. Momentálně ji chtěl nechat pořádně oddychnout. Ale to jak tam leželo a ten alkohol co měl v sobě ničilo jeho zábrany. Měl čím dál větší chuť si ji tady vzít. Proto opět sáhl po flašce a dal si další dva loky. Položil ji na stůl a přesunul se k Mizuki a ocitl se nad ní. Jestli se posadila, položil ji na záda. Už skoro ani nevěděl co dělá a tak se ji na chvíli zadíval do očí a pak se ji pokusil políbit.*

*S velkým sebezapřením se musela vzdát. Nepamatuje si, kdy to udělala naposledy, ale v tuhle chvíli by jinak hazardovala se svým zdravím. Nejen, že se během toho cukání několikrát udeřila do hlavy, nehledě na modřiny na loktech, jak sebou šila, ale navíc i břicho ji začínalo dost bolet. Díky tomuhle ponížení z ní ale slezl. Chvíli se vzpamatovávala ze své "prohry" a nabručeně sledovala, jak do sebe lije ten alkohol.* Však ušž ti je úplnmě jedno, co piješ! *Poznamenala trochu rýpavě a zkusila se z téhle pozice dostat do sedu. Jenže to bylo ve chvíli, kdy už Kai pokládal na zem alkohol, a tak zanedlouho skončila opět na zádech.* H-he, už nee! *Zaprotestovala a přivřela oči. Když je ale otevřela, zahlédla ten podmanivý výraz v jeho očích a rty, které se přibližovaly k těm jejím. Chtě nechtě si rty olízla a promnula je mezi sebou, pak se ale vzpamatovala a natáhla dlaň vůči jeho tváři - zdálo se, jako by ho chtěla pohladit, ale nakonec schytal ránu. V tu chvíli se pokusila opět posadit, ale i kdyby se jí to povedlo, vzhledem k tomu, jak byla v tuhle chvíli neohrabaná, spadla a skončila hlavou Kaiovi přímo na hrudi. Její srdce rychle bilo a tvář měla ještě červenější než před chvílí, kdy nemohla popadnout dech. Musela se opět zasmát, i přes celou tuhle divnou situaci, která právě vznikla. I když ji Kai rozhodil, zdála se být naprosto uvolněná a bezstarostná - jako by tohle celé byla jen pouhá hra, zábava. Pokud teď skončila Kaiovi na hrudi, jen se hlavou otřela o jeho tričko a nasála jeho vůni.* "Příjemné," *proběhlo jí hlavou a spokojeně přivřela oči. Vypadala jako kočka schoulená do klubíčka, jen trošku červenější. Ve skutečnosti v téhle rozjařené náladě vypadala roztomileji než obvykle, krotká jako beránek - vzhled ale mohl klamat.*

Kai Yoshimitsu
*Její kousavou poznámku o tom, že mu je jedno co pije, raději přehlédl a dělal, jako kdyby ji neslyšel. Položí flašku na stůl a přesune se nad Mizuki s úmyslem ji políbit. Už opravdu neví co dělá, ten alkohol s ním dělá divy. Všiml si jak si olízla rty a tak si myslel, že mu to nebude vadit, jenže to nebyla pravda. Natahovala k němu ruku a už to vypadalo, že ho pohladí, kdy v tom se ozvalo "Plác!". Kai schytal jednu facku, která ho zaštípala a v jeho podnapilém stavu udělal divy. Jeho hlava se otočila o 90 stupňů bokem a neudržel se nad ní. Spadl na záda přímo vedle ní a jeho tvář dosti pulzovala. Ani se neptal, že co byla. protože to věděl. Avšak nečekal, že položí svoji hlavu na jeho hruď, takže ho to docela překvapilo. Sledoval ji, jak se tře o jeho tričko a přihmouřila oči. Musel se pousmát a začít ji hladit po tváři. PO chvíli také přejel k jejím vlasům a tak dál jen ležel. Zatím ji hladil jen levou rukou a jeho pravá ruku zamířila ji hladit někam jinam. Mohl za to jeho stav nebo někde v hloubi duše po ní opravdu toužil? To se asi nikdy nedozvíme. Ale jeho pravá ruuka ji začala hladit na boku jejího hrudního koše a směřovala postupně níž. Nyní se nacházela na jejím boku a nakonec skončila na jejím zadečku. Tam ji začal hladit a občas ji ho lehce zmáčkl. Koukal na její rudý obličej vážně toužebně. Ale zase respektoval její rozhodnutí. Nebyl to nějaký sexuální maniak, který by si ji prostě vzal násilím. Ale v momentálním stavu fakt nevěděl, co se stane a co udělá.*

*Škleb v její tváři se akorát rozšířil, když jí na její rýpavou poznámku vůbec neodpověděl. Jako by jí snad tímhle mlčením nepřímo potvrdil, že má pravdu. Mizuki milovala tenhle pocit vítězství, ať už byl klamný nebo ne. Jeho dalším jednáním ji ale překvapil, takže už se netvářila tak suverénně, možná až trochu... Arogantně? Jako před chvílí. Samozřejmě, že nezareagovala tak pohotově, jak původně chtěla. Vlastně kdoví, co vlastně chtěla, protože její tělo chvilkama úplně odporovalo jednáním tomu, co měla v hlavě. A tak Kai schytal ránu.* "Asi jsem to trochu přehnala," *proběhlo jí hlavou, když se sensei svalil vedle ní a chvíli nehybně ležel na zemi. Pohledem uvízla na jeho bezvládném těle a uvědomila si, že zřejmě nebyla její chyba, že spadl. Jednoduše už ztratil veškero stabilitu. Ona sama si poměrně fandila, ale když se zkusila posadit, skončila hlavou na jeho hrudi. Nebylo to tak, že by chtěla, ale musela uznat, že Kaiova hruď tvořila docela příjemné místo pro ležení. Proto se o něj začala trochu lísat, aniž by si uvědomila, že by to v Kaiovi mohlo vyvolávat trochu jiné... Představy. Když ji pohladil po tváři, zabořila lehce bradu do jeho břicha, aby se jí do tváře už dívat nemohl. A v tu chvíli ucítila jeho dlaň na svých hýždích a dychtivě se zachvěla.* "Co to děláš, ty pako?" *Pomyslela si, a v tu chvíli zvedla obličej a zadívala se na něj. Ten jeho výraz byl nepopsatelný, zvláštní - nebyla si jistá, jestli se na ni takhle někdy díval.* Ty ožralo jeden... *Zamumlala a nafoukla tvář, jako by si snad myslela, že si s ní hraje. Ani ve snu by ji nenapadlo, že to myslí vážně. A proto se po chvilce taky zasmála. Zdá se, že artikulaci už dostala jakž takž pod kontrolu, ale alkohol si stále vesele proudil jejími žilami. Její tvář byla stále červená jako rajče.* Hej hej, co Kami-sensei? *Zašeptala směrem k němu a trochu přísně přivřela oči. Jako by matka vynadávala svému synovi, že opět snědl tu poslední sušenku. Její srdce bilo tak hlasitě, jako by chtělo vyskočit z hrudi. To asi ten alkohol, nebo co. Mizuki sama měla pocit, že to musí být slyšet. A proto uhnula pohledem. Nebo to snad bylo proto, že nechtěla vědět, co jí na to Kai odpoví?*

Kai Yoshimitsu
*Když se mu bradou zaryje do hrudi, je mu to docela příjemné. Něco takového s Kami nezažil. Možná mu to chybělo a tak to hledal jinde a nebo chtěl zkusit něco jiného. Jelikož ji už neviděl ani do tváře, položil hlavu na zem a zadíval se na strop. Nechal svoji ruku, ať dělá vše za něj. Když ho nazve ožralou, krátce se zasměje. Je pravda, že nyní byl nejspíš ožrala a ožralý určitě byl. Ten alkohol, co tu měli byl opravdu dobrý a chutnal. Nebo to bylo tím, že toho už vypil opravdu hodně? Kdo ví.* (Kai) Co Kami? S ní sem tohle nezažil. *řekne docela smutně. Možná mu nějaké intimnosti v tom vztahu chyběli a to ho možná donutilo se ožrat a zkoušet to na svoji studentku. Možná někde v hloubi duše věděl, že to co se chystá udělat je špatná věc, ale chtěl vědět, jaké to je s jinou ženou. Levou rukou, kterou ji hladí po vlasech přejede k její bradě a nadzvedne ji. Zadívá se ji do očí a zkusí si její hlavu nějak přisunou k jeho, aby ji už mohl políbit. Jelikož líbal jen Kami v tom stavu v jakém je, nevěděl, jaké to je líbat holku, které nemá kůži spálenou. Chtěl to vědět a největší šanci měl nejspíš zrovna u Mizuki. Tohle byla nejlepší šance na to, aby to zjistil. Jestli nevyužije ani tuto, asi to s holkama vzdá úplně. Jestli se mu nepodařilo přitáhnout její hlavu k jeho, pořádně ji zmáčknul její zadeček.*

*Vlastně jí ho bylo docela líto, když se tak zatvářil při zmínce o Kami. Nezažil s ní tohle? Jak je to možné? Dost živě si pamatovala, jak o té holce tenkrát básnil, jak o ní nemohl přestat mluvit - byl zamilovaný až po uši, anebo to tak aspoň vypadalo. Jenže teď se jí naprosto vážně snažil zahnout. A právě proto se ho Mizuki možná podvědomě snažila svést na tu "správnou cestu" konkrétními otázkami, které směřovala k tématu jménem "Kami".* Ale to nebylo to, na co jsem se ptala... *Zamumlala, a i když by ho s tímhle jeho výrazem chtěla ušetřit těchhle jejích poznámek, nemohla si pomoct. Místo toho tiše hleděla do jeho očí a snažila se vysledovat, co v jejich vztahu s Kami bylo špatně. Tohle ale nebyla vhodná příležitost si hrát na terapeuta, ne, když ji Kai hladil po hýždích a ona si to... Užívala? Minimálně to nebylo nijak nepříjemné. Jakmile ji Kai začal vést rukou pomalu k jeho rtům, přimhouřila oči a na poslední chvíli přiložila pravý ukazováček na jeho rty. Možná to mělo být něco jako varovné gesto.* Seš si jistý? *Zašeptala sladce, několik málo centimetrů od jeho tváře. Že si zrovna ona hrála na moralistu, to k ní nějak zvláštně nesedělo. Přesto ji na Kaiovi záleželo, a tak ho nechtěla udělat něco, čeho by později mohl litovat. Podle jeho slov v tomhle nehrál roli jen alkohol, který do sebe tak naházel, ale i nějaký problém na straně jejich vztahu. Ale do toho úplně neviděla.*

Kai Yoshimitsu
*Věděl, že tohle není ta odpověď, kterou vyžadovala.* (Kai) Když se ji to neřekneš, nezjistí to. *dodá, aby ji odpověděl na její otázku. Přejede ji levou rukou po tváři a skončí na její bradě a přisune si ji blíže. Když ji chce políbit, ucítí na svých rtech její prst. Tohle znamení znal a když se chtěla ujistit, zda to chce, podíval se ji hluboko do očí. Sám už byl rozhodnut a to snad mohla poznat z jeho chování.* (Kai) Já jsem. A co ty? Nechci tě tlačit do něčeho, co nebudeš chtít. *odpoví ji a zjistil, že už artikuluje docela dobře. To byla známka, že už ten alkohol v sobě má nějakou dobu, aniž by do sebe nalil další dávku. Netušil, jestli ji tato odpověď stačila a tak čekal, co udělá ona sama. Dokonce i svoji levou ruku přesune k jejímu zadečku a tak se tam ocitnou obě jeho ruce. Chytne ji za boky a přesune si ji nad sebe.* (Kai) Tak? *zeptá se ji ještě jednou. Chtěl ji dát čas na to, aby si v sobě utřídila myšlenky. Sem tam ji lehce zmáčkl její zadeček a stále se ji díval hluboko do jejích světle modrých očí. Jestli sundala prst z jeho úst, zvedl hlavu a zkusil ji opět políbit.*

*Přimhouřila oči. Samozřejmě měl pravdu - neuměla si představit, že by Kami něco pověděla, nebo že by jí něco řekl Kai, byl by přeci sám proti sobě. Pořád tu byly nějaké morální hodnoty, které se někde hluboko v Mizuki ozývaly, ale nebyly dostatečně hlasité na to, aby se změnily v nějaké výčitky svědomí. Pokud se tady teď něco stane, není to její chyba. Nejde o nic, co by jí mělo zajímat. Ona ho varovala. Když zmínil, že si je jistý, tak sjela prstem z jeho rtů a sama se k nim přiblížila tak, aby se jich dotkla. Jen zlehka, nic extra vášnivého - zhruba jako kdyby koštovala neznámou příchuť zmrzliny. Mizuki pomalu zavře oči a cítí Kaiovy rty, zatímco ty její horce pulzují. Pokud nepočítá takové ty dětské lásky, ještě před akademií, tohle byl její první opravdový polibek. Nikdy by si to nepřestavovala takhle, nikdy si nemyslela, že to bude zrovna Kai, i když k němu měla vždycky dost blízko a trávila s ním spousty času. Hlavně si ale neuměla představit, že by její první pusa vzešla z nevěry. To byla myšlenka, která ji ani nenapadla. Není to tak, že by byla zvrácená a bez svědomí, ale tohle nebylo něco, co by mělo zajímat ji, ale Kaie. S tímhle pocitem položila dlaně na jeho hruď a zatlačila ho tak k zemi. Pokud v tuhle chvíli neležel pohodlně na zemi, teď už ho do polohy ležmo dostala. Určitě téhle situaci přispěl alkohol, ale aspoň Mizuki měla pocit, že nejen ten má v tomhle svou zásluhu. Zábrany padají, ale člověk by stejně neudělal nic, co by se mu vyloženě příčilo. A zřejmě to chtěl.* "Kami se mu znelíbila, huh?" *Proběhlo jí hlavou a v tu chvíli se odtáhla od jeho rtů a otevřela oči, aby se zadívala do těch jeho. Chtěla v nich najít odpověď na otázku: "Proč? Co se stalo?". Jakmile ji ale nenašla, napřímila se, čímž získal Kai perfektní výhled na její tělo. V tu chvíli čapla žlutou halenku za spodní okraj a vyhrnula si ji přes hlavu. Jakmile byla dole, odhodila ji kousek od nich. Zaslechla nějaké kroky, a tak se musela pobaveně pousmát - zdá se, že bratr ještě neodešel.*

Kai Yoshimitsu
*Mizuki byla teprve druhá holka, kterou dal pusu. A musel nechat, že je to něco jiného, než když ji dával Kami, která měla ty rty spálené. Tohle bylo něco, co cítil když ji poprvé políbil. Tohle bylo něco, co mu v tom vztahu částečně chybělo. Jeho srdce zrychlilo a jeho dech byl ještě rychlejší. Jakmile mu přiložila ruku na hruď, pomalu začal dávat svoji hlavu k zemi. Nakonec ležel na zemi a ona byla nad ním. Sice to nebyl žádný extra polibek, ale určitě byl lepší, než který zažil za ty s Kami. Kdyby mohl, líbal ji dneska celý den, ale věděl, že to nepůjde. Nevěděl, kdy její bratr odejde a jestli je náhodou nepřekvapí. Ale to bylo v daleké budoucnosti. Sám měl zavřené oči a užíval si tuto chvíli. Jakmile se začala vzdalovat, snažil se udržet kontakt, ale nešlo to, nakonec otevřel oči a hleděl na její krásné tělo. Lehce přizavřel oči a prohlížel si ji, jako kdyby ji chtěl svléknout jen pomocí očí. Jakmile si sundala tričko, byl opravdu nadržený a jeho malý kamarád se tam dole začal ozývat. Všiml si jak se pousmála a uslyšel nějaké kroky. Byl si jist, že je to její bratr, která ještě neodešel. Ale jeho zatím nemohl řešit. Svoje ruce měl stále na její pozadí, které čas od času zmáčknul v dlaních. Mizuki byla opravdu něco jiného, něco co zatím ještě nepoznal. Zvedl své ruce k jejímu pasu a pak na záda. Sám se zvedl, aby se přiblížil k jejím rtům. Pomalu je přiložil k těm jejím a políbil ji. Zatímco levé ruka zjela zpět na její zadeček, tak ta pravá začala pracovat na tom, aby ji sundal její podprsenku. Nevěděl jak dlouho mu to zabere, ale jakmile ji vzadu rozepnul, lehce se vzdálil od jejích rtů. Přestal ji mačkat i její zadeček a chytl si spodek svého tílka. Lehkým a rychlím pohybem si ho přetáhl přes hlavu a sundal si ho. Jestli si v tu chvíli sundala svoji podprsenku mu bylo jedno, protože se opět přiblížil k jejím rtům a opět ji políbil. Myšlenky na Kami se ztratili někde v hluboko jeho hlavy a nebo je alkohol momentálně vymazal.*

*Jakmile položila dlaně na jeho hruď, jednoduše mohla cítit tlukot jeho srdce. Tohle nebylo něco, co by mohl předstírat. Proto překvapeně přimhouřila oči, když se od něj trochu odtáhla. Možná si myslela, že Kai potřebuje jen vypustit trochu páru a vynahradit si to, co mu chybělo. Jenže ono to začínalo vypadat, že tu nejde jen o to, kdyby si ji chtěl jen přivlastnit, mohl si ji vzít hned a na nic se neptat. Pokud by to byla jen touha, co ho pohánělo. Jenže on to nechával na ní, a ve chvíli, kdy ji chtěl políbit, měla vždy dost času, aby z toho vycouvala. Ona ale nechtěla. Dokonce se rozhodla, že zajde o něco dál a vršek si sundala.* "Začíná tu být poměrně... Teplo," *pomyslela si a odhodila kus látky z dosahu. Samotnou ji úplně nerozhodilo, když zaslechla bratrovy kroky - předpokládala, že to znamená, že bude brzy odcházet. S upřeným pohledem proto sledovala, jak ze sebe Kai svléká tílko a následně prstem přejela po jeho hrudi. Dost možná ho to mohlo zalechtat, ale Mizuki tomu nevěnovala pozornost. Přimhouřila oči a prstem přejela po některých jizvách, které už jednou viděla. Bylo to tenkrát, když ho donutila se jít konečně vykoupat. Tenkrát ho poprvé viděla z poloviny nahého, ale byla o dost mladší než teď.* Ty jsi dolňák, huh? *Zašeptala, když opět ucítila tlak jeho dlaní na jejích hýždích. V tu chvíli sebou ale trhla a stočila hlavu ke dveřím, protože na ně někdo zaklepal.* (Bratr) Chceš něco koupit? *Ozvalo se zpoza dveří a Mizuki přirozeně čapla okamžitě deku, která se nacházela pár metrů od ní a pro jistotu se přikryla.* N-ne, to je dobrý! *Vysoukala ze sebe a cítila, jak se jí srdce snažilo dostat z hrudi. Kvůli tomuhle se Kai zřejmě ani nedostal k sundávání její podprsenky, své tílko si ale sundat mohl. Jakmile Mizuki slyšela, jak se bratrovy kroky vzdalují, oddechla si, a pak se rozesmála. Cítila se tak nějak... Provinile. Jako když malé dítě sní sladkost, na kterou nemělo sáhnout. V téhle situaci ale bylo něco, co ji přitahovalo, možná to byl právě ten adrenalin.*

Kai Yoshimitsu
*Jak přejela po jeho hrudi, mohla ucítit menší zachvění, jak ho to polechtalo. Ale snažil se to na sobě nedat znát.* (Kai) Jen se mi líbí, když mají holky pěkný a pevný zadek. *odvětí ji na její otázku, když ji zmáčkne její zadeček. Tohle mačkaní ženského pozadí se mu vážně líbilo. Ale když se nějaké ty kroky přiblížili, stuhl a už ji nestihl ani sundat její podprsenku, protože přes sebe hodila i deku. Musel být ticho a vyjednávání nechal na ní. Jakmile ji uslyšel smát, podíval se ji do očí. Sundal z ní tu deku a rukama si ji přitiskl ke své hrudi. Tehdy ji dal pusu a zavřel u toho oči. Obě ruce se následně pustili do práce s pokusem ji sundat podprsenku. Nevěděl ani jak dlouho mu to trvalo, než ji konečně sundal, ale ji rozepl zepředu, spadnou ještě nemohla, protože byla sevřena mezi jejími prsy a jeho hrudí. Ruce opět přesunul na její zadeček a začal ho mačkat, již trochu silněji. Zdálo se mu, že ji toto vůbec nevadí a začínal si myslet i opak. Možná se jí to i líbilo, kdo ví. Opět vzdálil svoji hlavu od její a pootevřel oči aby se ji podíval do těch jejích. Také svoji hruď vzdálil od její, aby gravitace vykonala zbytek práce, kterou začal a stáhl její podprsenku k zemi. Jestli to teda Mizuki dovolila.*

*Nad jeho odpovědí se musela pousmát. Bylo jen přirozené, že chlapci v jeho věku se rádi poddávají takovým vášnivějším lákadlům, jako je tohle. A i Mizuki se do takového věku pomalu ale jistě dostala.* Hmm? Takže... jsi spokojený? *Zeptala se ho Mizuki s mírným šklebem ve tváři. Co se týkalo jejího těla, cítila se poměrně sebevědomě. Jakmile se bratrovy kroky začaly vytrácet, všimla si dychtivého Kaiova výrazu. Zpětně jí ten smích přišel trochu nevhodný. Možná, že tahle celá situace pro ni byla zčásti "zábava". A přesto k němu chtěla mít ještě blíž. Než stihla cokoliv udělat, sundal z ní deku a bez větších problémů jí při polibku rozepl podprsenku. Nechala ho a přitom ten polibek prodloužila, aby si ho dokázala pořádně vychutnat, ne jako to první "pokusné" spojení. Netrvalo dlouho a jeho ruce opět skončily na jejích hýždích, tentokrát ale už očividně propustil uzdu své vášnivosti, a tak si musela skousnout ret a dychtivě přivřít oči. Naklonila se k jeho uchu, po kterém přejela koncem jazyka.* Nejsi ty trochu hrr? *Zašeptala. Nebylo to tak, že by ho chtěla nějak brzdit, ale rýpnout si jednoduše musela. V tu chvíli její podprsenka držela jen silou vůle, tím, že na něm byla přitisklá celým svým tělem. Když se ale po těchhle slovech odtáhla od jeho tváře. Už nemusel ničemu pomáhat, ten kousek bílé krajkované látky spadl na zem sám od sebe. Napřímila se, aby svoje vnady předvedla v plné své kráse, alespoň na chvilku, než spojila své rty s jeho a dolehla tak svým odhaleným vrškem těla na jeho nahou pokožku. Na rtech ucítila ještě závan alkoholu, který Kai v takových dávkách pil, a tak se musela zakřenit nad jeho hořkostí - přesto v tom bylo ale něco... Sladkého.*

Kai Yoshimitsu
(Kai) Jsem a možná dnes budu ještě spokojenější. *ujistí ji a dál masíruje její pevný zadeček. Sundá ji deku, kterou přes sebe hodila, když je vyrušil její bratr. Jejich následný polibek byl delší, než ty ten předtím a když ho Mizuki nerušila, on rozhodně nehodlal přestat. Jakmile přerušila to jeji spojení rtů, podíval se na ní a viděl ji, jak má skousnutý ret. Proto ihned povolil sevření jejího zadečku. Podle jejího výrazu si myslel, že ho sevřel moc pevně. To jak se naklonila k jeho uchu a lehce ho oblízla, v něm něco vyvolalo. V tu chvíli musel jazykem přejel po špičce jejího ucha také. Ani na její otázku nijak neodpovídal a jakmile se vzdálila, stalo se to, na co čekal. Její podprsenka padla a jeho oči na vteřinu zahlédly tu nádheru. Ovšem neměl moc času se tím kochat, protože se opět přitiskla a tak se jejich rty spojili. Jemu bylo momentálně jedno, jestli z ní cítí nějaké šampaňské nebo ne, prostě si užíval tohle jejich spojení. Oběma rukama ji během jejich polibku chytnul za záda a své nohy trochu zkroutil. Pak se jen převalí dopředu, čímž ji vlastně dostane pod něj a opatrně ji položí na zem. Nechce si na ní úplně lehat a tak má jednu ruku za její hlavou, o kterou se opírá, aby na ní nepadl. Druhou zatím jezdí po jejím bříšku a pomalu stoupá vzhůru. Možná už je trochu hrr do toho všeho, ale kdyby náhodou řekla 'STOP' tak toho všeho okamžitě nechá. Jeho dech je stále rychlejší a rychlejší a momentálně má veškeré myšlenky jen pro Mizuki a nikoho jiného. Jeho ruka, jenž jí jezdila po bříšku pomalu stoupala nahoru, dokud prsty nenarazil na její ňadra. Tehdy mu sjela na bok a pokračoval vzhůru. Zatím se nějakým pudem nedokázal chytnout jejich ňader, teda alespoň zatím. Kdo ví, třeba později se k tomu činu odváží a chytne je. Přejel až k jejímu podpaží a pak zase zpět, pod její ňadra. Pro zatím bylo její bříško ideální místo, kde mít svoji ruku. Na ňadra a ani tam dolů se zatím neodvážil.*

Hmm? To uvidíme, *zavrněla tajemně a nechala ho, ať ji zbaví deky, která byla momentálně tím posledním, co zahřívalo horní část jejího těla. Proto se zachvěla a přiblížila se k jeho tělu - otřela se o něj, aby pocítila jeho teplo a opět spojila jejich rty. Ret si potom skousla ne proto, že by jí něco vadilo, ale protože cítila ten nával vzrušení, který procházel celým jejím tělem. Všimla si ale toho, jak se Kai zarazil, a tak jen promnula rty mezi sebou a dlaní mu přejela přes celou hruď.* Kdyby tu bylo něco, co nechci, řeknu ti to, *ujistila ho. I když to tak nemuselo na první pohled vypadat, Mizuki byla vždycky dobrý pozorovatel - proto okamžitě dokázala přiřadit, z jakého důvodu Kai znejistěl.* "Možná ho Kami hodně... Brzdila?" *Proběhlo jí hlavou možné vysvětlení jeho opatrnosti. Celé jí to ale nedávalo smysl. Pokud chtěl jen upustit páru, trochu si užít, zkusit něco nového, proč se tak zajímal o to, jak se cítí Mizuki? Přeci jen by vůbec nemusel, když jde o jednorázovou zábavu. Během těchhle myšlenek ale skončila najednou pod Kaiem na zádech. Překvapeně zamrkala a lehce se zachvěla, když se jeho ruka dotkla jejího břicha. Příjemně to šimralo, navíc jeho ruka byla podstatně teplejší než její břicho, o to intenzivnější ty jeho dotyky byly. Samozřejmě si všimla, že se vyhýbá veškerým ještě citlivějším místům - možná proto, že ho upozornila, že je dost "hrr", a tak i když její rýpavou poznámku přešel mlčením, vzal si ji k srdci. Celou tu chvíli se očima vpíjela do těch jeho, než od sebe oddálila rty, aby mohla něco říct.* Zahřej... mě, *zašeptala a v podstatě ho rukama objala a nehty přejela po jeho zádech.*

Kai Yoshimitsu
*Skoro to až vypadalo, že mu čte myšlenky. Ale ani mu to nepřišlo divné, protože ji nějaký ten pátek už zná. Proto se po těch slovech pousmál a následně ji položí na záda a žádné si hladit po bříšku. Zatím se jen vyhýbá jejím intimnějším oblastem. I když její slova mluvili za vše. Proto ji začal víc hladit na dolní straně jejího bříška a pomalinku klesal níže. I když se jejich rty vzdálili, ztratil se v jejích očích. Po jejich slovech se vrátil zpět a a opět spustí hlavu níže a jejich rty s e opět spojí. Byl si vědom, že jeho váha může být na ní moc, velká, když leží takto na zemi. Cítil, jak ho objala a nejspíš chtěla na sobě cítit jeho tělo. Proto ji přestal hladit a onou rukou zajel pod ní. Věděl, kde bude ideální místo, aby mohli cítit teplo navzájem. Doufá že se Mizuki rukama drží jeho zad a proto svoji levou rukou skončí na jejím zadečku. Pravou se pomalu začne zvedat. Jejich rty se během toho opět oddělili.* (Kai) Myslím že tohle bude lepší na posteli. *poví a jakmile se na nohou, chytne ji oběma rukama za zadek a opět spojí jejich rty. Jen doufá, se se bude držet a nebude se snažit jít po svých. Dojde k její posteli poslepu a jakmile ucítí onu postel svými nohami, zvedne pravou ruku k její hlavě a opatrně ji položí na postel. Nyní mohl položit svoji hruď na její a tak ji zahřát. Sám se snažil, aby jejich rty byly spojeny co nejdéle. Tento pocit si užíval a nebyl mu nepříjemný. Levou ruku přesunul na její pravou nohu a začal ji hladit po stehně. Pak jen zajel pod její kraťasy a ucítil její kalhotky. Samozřejmě zajel pod a tak si mohl osahat její zadek přímo, aniž by mezi jeho dlaní a jejím zadečkem bylo nějaké oblečení. Zatímco pravou ji hladil ve vlasech.*

*Momentálně byla ve stavu, kdy si jen užívala jeho blízkost. Jestli ho ale nechá zajít dál, tím si nebyla úplně jistá. Alkohol začal vyprchávat (nehledě na to, že toho vypila podstatně míň než Kai), ale její tělo se stejně jeho dotekům bránit nechtělo. Byly tu nějaké morální zásady, kterých by se chtěla držet, a proto by Kaie nikdy sama od sebe nesváděla, když byl zadaný. Když s tím ale začal on, nebylo třeba mít výčitky svědomí, alespoň tak to Mizuki brala.* Umm? *Instinktivně ho objala pevněji, když se začal zvedat ze země, přičemž se prsama musela přitisknout na jeho hruď, aby získala větší stabilitu, přitom se přitiskla k jeho rtům, když je opět přiblížil. Zanedlouho už pod sebou cítila měkkou matraci, což bylo samozřejmě o něco pohodlnější než podlaha. Přirozeně se zachvěla, jakmile ucítila, jak Kaiova ruka šmátrá pod její šortky - nikdy dřív necítila nic takového. A právě tenhle pocit ji zahříval ještě víc než Kaiovo tělo fyzicky. své ruce nechala svézt po jeho zádech až k hýždím, přičemž obě dlaně vložila naprosto nevinně do zadních kapes. Až v tuhle chvíli oddálila své rty od jeho, aby mohla nabrat dostatek kyslíku. Hlavou se jí honily různé myšlenky, ale ani jedna z nich nebyla tak úplně nevinná. Možná v ní bylo něco, co chtělo ven - něco, čeho si mohla všimnout až teď, když dostala podobnou první příležitost. Beze slova skrčila nohy jen proto, aby lýtka mohla "obmotat" kolem jeho pasu. Zapřela se přitom o levou dlaň a rty se natáhla k jeho krku, kterými trochu provokativně přejela po místě kůže, pod kterým by se měla nacházet tepna. Rty trochu pootevřela, aby mohla po stejném místě přejet i špičkou jazyka. Jen si mapovala terén, aby zjistila, co má vlastně Kai rád.*

Kai Yoshimitsu
*To jak na své hrudi cítil její ňadra byl oproti něj jako nebe. Tento pocit byl fakt něco a on si ho užíval. Jak tak na ni leží a rukou zajíždí pod jeho šortky, tak i její ruce sjedou k jeho hýždím. Tohle ještě nikdo neudělal a tak to byl pro něj zvláštní pocit, který se mu ale líbil. Když tohle udělala, nemohl ji odmítnout. Jejich rty se vzdálili a on lehce zvedne hlavu, aby se mohl za dívat do těch jejich očích. Oba měli velmi teplý dech, který mu nebyl nepříjemný. Opravdu tu začínalo být horko a on by si nejraději sundal i své kraťasy. Ale zatím to nechal být a možná si je sundá časem. Nebo mu Mi zuří řekne stop a nikam dál to nedojde? Tak to je ve hvězdách. Cítí na nádraží pohyb jejích nohou a jak je přikládá k jeho zádům. Jakmile začala zvedat hlavu a blížit se k jeho krku, nechal ji. Chtěl vedeme, co má v plánu. Nadzvedl víc hlavu, aby měla lepší přístup k jeho krku a zavřel oči. Celý se zachvěl, když ku olizla místo, kde měl tepnu. Byl to takový.. Zvláštní pocit. Pocit, který u Kami nezažil. To jak pokrčila své nohy mu usnadnila práci a on se tak dostal lépe pod její šortky. Chtěl zkusit se dostat dál, když už byly takto daleko a tak to risknul. Maximálně by schytal facku a odkopla by ho. Vytáhne svoji ruku z jejích šortek a svými boky uvolní trochu místa mezi jejich boky. Začne ji hladit po bříšku a nakonec pomalu začne zajíždět zepředu pod její poslední kousky oblečení. Pravou ruku má na posteli položenou a zatím ji k ničemu nevyužívá. Ruka pod jejím oblečením se blíží ke svému cíli a konečky prstů jsou skoro na místě. Přichází první dotek a tak přejíždí přes její mušličku.*

*Reina ráno vstala a šla do koupelny kde si udělá hygienu a pak se převlekla do černého tílka,černé kalhoty .Pak se šla nasnídat .*“Vlastně dneska jsou vánoce sakra malém bych na ně zapomněla.“*Pomyslela si a šla do kuchyně kde si ukrala krajíček chleba a namazala si ho máslem.*“no nic je na čase pustit se do připrav.“*Promyslela si plán v hlavě a přitom jedla .Jakmile dojedla začala umívat nádobí a schovávat ho na své místo. *Tak to bych měla teď je na řadě práh jen škoda ,že teta musela na nakup.*Zašla si do kumbálu pro hadru a začala utírat prach dávala si s tím zaležet.*“ Měla bych i tetě něco koupit za to že se mně ujala.Jsem jí za to všechno moc vděčna.“*Pomyslela si a dokončovala práh, pak se pustila do úklidu podlahy .Vzala si metlu a zametla jí do čista a brdel vyhodila do koše.Zanedlouho se vrátila teta .*Ahoj reino ty se teda činíš. Ahoj této Tamyo už jsi zpátky? *Mluvila na ní teta když se vyzouvala na chodbě. *Jo a pomož mi z nákupem.*Reina šla a pomohla jí z nákupem do kuchyně kde vyskládala tam kde patři.*Reino musíme zajít posvítit .*Reina jen kývla chápavě obula si sandále a šla s tetou posvítit na hroby jejich rodin.Jakmile přišli na hřbitov reina se vydala na hřbitov svých rodičů kde zapálila svíčku a jen u hrobu vzpomínala .Když se pak sešli u brány hřbitovu tak se vídali po vesnici a přáli všem krásné a vesele vánoce.Přitom se dívali co dělají ostatní na vánoce.*Této jen mně napadlo nemohli bychom udělat i něco pro sousedy?*Teta se jen usmála .*Co máš na mysli?*Reina se na ní usmála a jen řekla .*Co kdybychom pozvali sousedy na jídlo.*Tamya se jen smála .*To by nebyl tak špatný nápad.*Tak se obě vydali domu a pustili se do přípravy jídla.Jídlo jím zabralo dost času, když skončili byl už večer a čas jít spát.Další den se pustili do přípravy stolu. Reina chodila po domě a zdobila papírovimy hvězdamy ve zlaté a střibrmné barvě. Na stůl dali červeno bily ubrus.*Této zajdu pozvat sousedy ať se staví najedlo.*Teta jen kývla chápavě a tak se reina vydala obcházet sousedy a zvala je k ním na jídlo jen ty ,kteří byly na tom podobně jako ony dvě.*“ Snad sousedí přijdou.“*Pomyslela si a vydala se zpět domu , kde pomáhala tetě dodělat přípravy na večer.Než měly přijit sousede.*“ Snad to všechno stihneme nerada bych kdybychom to nestihli to bych nebyla nadšena.“*Pomyslela si reina a začala nosit misky na stul a ke každé misce dala hůlky aby nemuseli jíst rukama.Když se blížil večer zašli se převléct do slušného.*“ Cosi sakra vezmu na sebe.“*Tak se začala se přehrabat ve sřini a našla tam šaty po mamince .*“Lepší než nic a navíc to je po mamce .“*Pomyslela si a šla k oknu vyhlížet sousedy. Šaty byly bílé a na sobě měli červe květy.Jakmile uviděla tamaya tak se zpustila slza.*Vypadáš jako tvoje mamka.*Reina se na ni jen usmála .*Děkuju této .Není za co je to práva .*Reina šla a odejmula tetu .Za nedlouho přišli sousede a sedli si společně k jednomu stolu a pustili se do jídla .Po jídle kolovala vánoční nálada všichni se dobře bavili a pili , než odešli domu tak si popřáli krásné svátky .Když všichni odešli tak se reina dala do úklidu a tetu nechala spát. Snažila se neděla hluk aby jí nevzbudila.*“ Jen ať si odpočine.“*Pomyslela si reina a když měla vše hotové tak šla spát zbyta jako špalek. Další den Jak vstáli sedli si společně ke stolu a začali si prohlížet společné fotky a vzpomínali na to jak ještě jejich rodiče žili jak to předtím chodilo.Reina s radostí poslouchala a dobře se s tetou bavila.Když odpoledne teta usla vydala se do města kde se pro ní rozhodla koupit dárek.*“ Musím jí koupit něco zpecialního,ale co.“*Pomyslela si a přemýšlela cestou do města .Když chodila po vesnici dívala se by jí dala jenže neměla to štěstí nebyla bohatá tak si dráhy dárek nemohla dovolit.*“ Sakra proč je všechno tak drahé .“*Když v tom přišla k obchodu s bižuterii kde se líbil náhrdelník nebyl ani moc dráhy ,ale stal ji všechno ryo co měla.Hned se rozhodla si ho koupit.*“ Snad to tetě udělá radost .“*Pomyslela si a dala si ho do kapsy a vydala se za ní domu.*“ Mám z toho velkou radost snad teta bude mít taky.“*Začala mít strach že se jí líbit nebude.Po cestě potkala i kamarády tak jím popřála krásné vánoce a šla domu.Když přišla domu teta spala a nečekala na ní.Reina si šla taky lehnout .Další den vánoc reina spala dil , jakmile stanula začala pomáhat pec tetě cukroví ,ale ona však pekla už v plném proudu.Když skončili s pečením hned skončili převlekli se a sedli spolu ke stolu a dali si spolučaj.*Této mam pro tebe dárek.*Tamaya byla mile překvapena .Reina vytáhla řetízek a dala ho tetě. Teta se jen smála.*Mně si nic dávat nemusela pro mě největší dar jsi ty .*Reině se spustili slzy byla velmi dojata, pak se spolu vídali ven na procházku a příjemně si spolu večer užily.*

konec rpg

*Po úspěšné splnění mise v knihovně její tým čekal další mise a to v ráj Barbeque.Dorazily na místo a byly velice překvapení dneska tam frmol.Zanedlouho pro ně přišel ke dveřím majitel podniků a rozdal jím práci na reinu zbylo umívání nádobí v kuchyní.Protože měli nedostatek personálu, tak měli za misi vypomoct v ráj Barbeque. Jakmile přišla do kuchyně ke kuchyňskému dřezu vykulila oči.*“Dělají si srandu .“*Pomyslela si a viděla před sebou hromadu špinavého nadobí.Tak neváhala a dala se do práce.Umívala nádobí kus po kuse.Jenže aby to ubývalo ,Spiš jí přišlo že nádobí přibývá.*“ To nemůže normální něco vezmu a ono se to objeví zpět třikrát .“*Prohodila si hlavou jako by nic.Na sobě měla černé tílko,černé kalhoty a sandále.Tekl z ní pot jako by se koupala a dotoč pracoval stres s tím že by se něco mohlo pokazit. Když přestávali lidí chodit tak měli trochu menší honičku a dalo se v klidu zvládat .*“ To je dneska tak jedinečný den že tu chodí tolik lidí nebo snad každý chce sem přijit na jídlo ,protože je nebaví vařit.“*Honilo se reině v hlavě a když skončila z nádobím podívala se na ruce a viděla že je má celé zvráštíte z té vody .Na chvíli se opřela a jen se dívala na své ruce, jenomže za nedlouho se jí zase nádobí začalo kupit ,tak se zase dala do práce i když už se fakt nechtělo .Měla nádobí už plné zuby ,ale i tak chtěla v misi uspět tak si musela máknout a zatnout zuby .Když měla nádobí umíte a žádné jí ještě nepřišlo tak pomáhala s utíráním a dávala ho na své místo kde to patřilo.Když zas nějaké donesly tak se vrátila zpět k umívaní a jen se nemohla dočkat až tuhle misi bude mít za sebou.*“ To je dobrý nápor na tělo a hlavně na ruce.Stejně už moje ruce vypadají jak kdybych měla sedmdesát let.“*Pomyslela si ,ale začala přemýšlet coby mohli mít příště za misi i když doufala ,že to nebude mytí nádobí.Jenže pomalu jí to začalo bavit ,protože chytla rytmus a grif a tak jí šlo mytí daleko rychleji a mezi čase ,ještě pomáhala s utíráním nádobí.*“Tolik nádobí jsem nikdy neviděla a ani neuklízela.“*Prohodila si jako by nic a soustředila se aby to měla co nejrychleji za sebou a krom toho byla ráda ,že na té misi není sama ,ale má tam i svůj tým.Když do milá poslední kus nádobí byla celkem dost unavena když skončili postavili se ke kuchyní a čekali na majitele.Když přišel majitel s úsměvem na tváří tak jím oznámil že jejich mise skončila úspěchem a že zprávu pošle dal ,ještě jím poděkoval.Když se reina vydala domu měla radost že misi zvládla ,ale byla tak unavená ,že když došla domu lehla si a hned usla.

*Po dvou úspěšných misích čekala reinu a její tým třetí mise .Reina se ráno sešla se svým týmem na akademii kde za ní má přišel ředitel akademie a řekl jím aby Uklidili akademii.Poté se odebral zpět do ředitelny ,kde měl ještě nějaké papírování .Reina šla do akademie s týmem kde navštívili kumbál uklizečky a půjčili si její vybavení .Pak si rozdělili práce na reinu vyšlo umývání podlahy.Vzála si kybél nabrala do něj vodu a přidala čističi prostředek a hadru pak šla do nejvyšší ho patra a začala s vytíráním zbytek týmu umýval okna nebo vynašel koše a dával do nich prázdné pytle.Reina začala vždy od zadní stěny a postupně místo vedle místa postupovala ke dveřím a vždy si dala zaležet i pod lavice mi aby to vypadalo dobře. Tuhle misi dostáli ,protože uklízečka nemohla přijít tak dostali místo ní.Vycházel jí kybél čisté vody na jednu třídu a tak často chodila pro čistou vodu. Ale přišlo jí že jí to utíká rychlé ten čas.*“ Myslela jsem že budeme mít horší misi ,ale to hle se dá zvládnout.“*Pomyslela si a pokračovala dál.Pracovali tvrdě aby na ně mohl byt ředitel hrdy a oni na sebe taky.Dřela tvrdě až z ní běžel pot sice jí bolely kolena a zadá z toho jak klečela a byla přitom předhoněna ,ale život není peříčko a museli to vydržet ,protože slabí nemají místo mezi shinobi.*“ Musíme tu to misi zvládnout abych mohla konečně na lepší mise než jsou D.“*Prohodila si jako by nic a únavu nedávala na sobě znát.Nejradši by se někde natáhla a prospala se ,ale nemohla svůj tým zklamat tak se snažila ze všech svých sil aby jím ta mise byla uznána.Když byly v půlce dali si na chvilku malou přestávku sedli si na schody a trochu se pobavili.Pak se zvedli a pokračovali dál.Ale misi co misi se lepé poznávali a stmelovali pouta přátelství co mají mezi sebou.*“ Je fajn mít mezi sebou lidi ,kteří ti umí zvednout náladu někdy i tlak.“*Pomyslela si a přitom se po chechtala. Byla ráda že mise nemusí plnit sama ,ale že má tým na který se může spolehnout.Pomalu končili a byly radí ,že další mise bude za ní má.Reinu začal pomalu bolet cely člověk ,ale brala to jako trénink a přípravu do života.Naposled vytírala chodby a schody příjednemu aby to zbytečně předtím nevytřela nemusela to dělat znovu .Když byly hotoví schovaly půjčené vybavení vrátili zpět kam patří a čekaly na ředitelé.Když ředitel přišel šel si zkontrolovat jejích práci ,pak se vrátil.A oznámil jím že jejich mise byla úspěšná a že zprávu předa dal.Pak se s nimi rozloučil a odešel zpět a reina s týmem vydali na zmrzlinu aby svůj úspěch oslavili.*

*Po třech úspěšných misích je čekala čtvrtá.Měli sráz u jednoho z domu kde zadavatelka mise na ně čekala ,když tam všichni dorazili žena je poprosila aby jí našli její kočku a každé mu dala fotku její kočky .Šlo vidět ,že je s toho docela dost zničena.Pak se rozdělili a začali parat po vesnici ,reina začala v klanových čtvrtích ,ptala se každé ho koho potkala jestli kočku neviděl ,ale obvykla odpověď byla že ne.* „To přece není možné aby ta kočka zmizela jen tak beze stopy.Kdybych byla kočka kde bych mohla byt?“*Pomyslela si a začala hledat i kolem popelnic.Sice to bylo nepříjemné ,ale musela to vydržet ten puch.Nevzdávali se i když nedávali to mu šanci ,že by jí mohli najít.Když prošmejdila pár popelnic byla naštvána.*“Ta blba kočka ,proč to nemohlo byt něco jiného.“*Pomyslela si a pokračovali dal.Hledali jí dlouho ,ale po kočce ani vida ani slechu a pak se všichni sešly na náměstí aniž by to planovali.Když si jeden druhému řekli že nic nenašli nebyli moc natčení.Ale Nevzdávali to reina se ptala lidi až jedna hodna paní jí řekla ,že tu kočku viděla potulovat se u nemocnice ve stínu tam ležela.Reina se tam vydala i když nedávala to mu šanci ,že tam je.Když tam došla tak se zase sešli jako tým a dostali na pat ,že kočku obkliči a chytí ještě se napřed podívali na fotku jestli kočka s fotkou sedí.Podle fotky to sedělo tak se k ní rozešly a každý šel z jedné strany.Když byli na svých místech tak reina mávla tak se všichni proti kočce rozeběhly a skočili po ní ,ale kočka mezi ní mi proskočila a tak všichni tři skončili na sobě na hromadě.Rychle se postavili a začali utíkat za kočkou.Pronásledovali jí celou cestu ale neuměli jí dohnat.Když v běhla do slepé uličky tak se vydali za ní když se za stavili pár metru za ní tak se kočka otočila byla naježena a prskala na všechny strany.Reina se rozhodla ,že chytí a tak rozběhla proti kočce skočila po ní ,ale kočka byla rychlejší a vyhla se jí a reina skončila zasípaná popelnicemi.*“Tu kočku zabíjí.“*Pomyslela si a vztáhla cela umazaná z popelnic .Prozněnu její dva týmový kolegové se jí snažili zabránit aby utekla..Druhy se po ní vrhl ale ona se mu od zad odrazila a přistala to mu poslednímu ve tváří a drápala ho.Reina běžela je mu naproti ,ale on tu kočku vzal z obličeje a hodil jí po reině ,Reině přistala v přímo v tváří a sedla si s ní na zem ,ale držela jí pevně ale kočka jí drápala do tváře tak se snažila kočku nějak chytit aby jí víc neubližovala.Když se jím podařilo kočku šikovně chytit tak šly za tou pani a kočku jí vrátili byli celí doškrábaní ,krom toho reina smrděla jako popelnice a strašák tomu.Pani jim poděkovala a řekla jím že mise byla úspěšná a že zprávu pošle dal.Po úspěšně misi se reina vydala domu aby si dopřála koupel.*

*Reina byla ve svém novém pokojí a prohlížela si knihy a svitky ,které byly uložené v knihovničce a dívala se postupně.Pak je zase dávala na své místo.Zatím nenašla nic co by jí mohlo zajímat.*“Má tady dost věcí ,ale plno z nich mně nezajímá ,ale mohlo by tady byt něco co by mně mohlo zajímat.“*Pomyslela si a pokračovala dal v prohlížení věcí v knihovničce.Jakmile měla po nějakém čase půlku prolezenou tak si sedla ke stolů a prohlížela si na stole kresby ,které malovala arisu. Nejvíc jí zarazila kresba na které je muž s fialovými vlasy, pak o dost mladší blonďák a černovlasý chlapec.*“Není náhodou ten černo vlasy kluk můj brácha ?“*Pomyslela si a jen se na tu kresbu dívala se zda to může čí nemůže byt on.*“Stejně to je jedno mohl to byt i někdo jiný.“*Prohodila si v hlavě a pokračovala dal prohlížení knihovničky.Když byla ke konci prohlížení tak našla svitek ,už vzhledem se jí dost líbil byl černý se zlatou ozdobou.*“Co pak je asi vevnitř?“*Pomyslela si a neváhala a otevřela ho.Když si ho začala číst zvedla přitom obočí. Byl tam postup jak přivolat kumenju a detailní popisek jak postupovat.Bylo tam i napsané i o jednotlivých bytostech a na jakých úrovních se dá vyvolat určitý počet bytostí z rovna na její úrovní je velká želva.Reina si to četla pečlivě a pak se vydala ven na dvorek.Postavila se doprostřed dvorku a přečetla si jak postupně postupovat aby to mohlo fungovat.Položila svitek před sebe na zem svitek a poskládala pečetě a soustředila svou chakru a zavřela přitom oči.*“Musím to nějak zvládnout a nebudu aspoň tak slabá.“*Pomyslela si a soustředila se jen na to aby vytvořila bránu kumen Sowaka. Poskládala pečetě a otevřela oči.*“Kumen Sowaka.“*Jenže nic se nestálo to a tak se snažila dál a nevzdávala se.Pokračovala dal a neúnavně jenže jí vyhnalo do stínu slunce ,které se opřelo a bylo velké horko.Tak si vzala ze země svitek a šla si na chvilku sednout do stínu ,ale napřed si zašla pro studené piti aby se osvěžila.Když se vrátila zpět do stínu vzala si svitek do ruk a začala si to číst ještě víc pořádněji.*“Sakra proč mí to nejde přitom to vypadá tak jednoduché,ale v čem dělám chybu není možné abych to nedokázala.Nebo že bych se pletla.“*Pomyslela si a jen tam seděla a četla si to pořád dokola.Když se setměla šla dovnitř a šla spát a druhý den seděla v obývacím pokoji a četla zase ten stejný svitek,prostě se toho jen tak nechtěla toho vzdát.Chtěla se to naučit používat, jenže nevěděla kde nebo v čem děla chybu snažila se na to přijit.Pak svitek nechala ležet na gauči a vydala se ven na dvorek a začala úplným základem a to bylo soustředění chakry. Sedla si do tureckého sedu ruce si položila na kolena.Pak začala dýchat z hluboká .Nadechovala se nosem a vydechovala pusou. Přitom zavřela oči a snažila se poslouchat jen tlukot svého srdce a vánek co příjemně foukal.Po nějaké době se zvedla ze země a protáhla se ,protože byla cela dřevěná z toho jak seděla dlouhou dobu.Pak si vytáhla z kapsy boxer a snažila se na něm udržet“Hien.“Chakrou udělané ostří aby vydrželo co nejdéle měla pocit ,že na techniku je zapotřebí stejnoměrná chakra. Během roku opakovala cviky pořád dokola a stále trénovala i vytvoření Kumen Sowaka. Vyšla z domu na dvorek soustředila chakru a poskládala pečetě“Kumen Sowaka“ a přední se vytvořil mály kruh ,který pak zmizel.*“Že by to bylo ono.“*Pomyslela si a začala z novu soustředit chakru a myslela přitom na slova maminky arisu.*“Budu tě chránit ,ale když ona bude chránit mně kdo bude chránit jí? Jedině já jí budu chránit a budu chránit každé ho kdo bude žit v suně.“*Pomyslela si a Poskládala pečetě“Kumen Sowaka“ objeví se přední o něco větší kruh a vydržel o něco dyl ,ale žádná sláva to nebyla.Ale nevzdávala se.*“ Budu chránit každého kdo bude v suně žit,chci byt silná a pomáhat lidem z vesnice a hlavně chci zastavit ty co by mohli vesnici zničit.“*Pomyslela si a doufala,že se jednoho dne její sny vyplní.Začala soustředit chakru jak nejlíp uměla,zavřela oči a dost se soustředila a snažila se myslet na bránu Kumen Sowaka,želvu ,která z ní by se měla objevit,Na lidi v suně ,kteří by potřebovali pomoc a nejvíce ze všeho ochránit svou mamku Arisu. Měla své sny a touhy zatím si chtěla jít a snažila se ze všech sil aby se jí to splnilo.Poskládala pečetě a přední se objeví velký červený kruh který uprostřed zářil modrými barvami.Reina stála s úsměvem na tváří a zároveň i udívém.*“Není možné tak přece jsem to dokázala.“*Pomyslela si a jen se dívala na svůj výtvor ze kterého se vynořila velká želva ,ale místo tváře měla masku a když se želva objevila na dvorku hleděla na ní s otevřenou pusou a vykulenýma očima ,protože to ještě nikdy neviděla.Přitom si všimla že ta brána zmizela a stála tam želva a dívala se na ní.*“To jako tady zůstane nebo to i nějak zmizí?“*Pomyslela si a Poskládala pečetě a objevila se brána a želva v ní zmizela ,pak i brána zmizela.Reina se pak vydala domu kde se snažila vstřebat to co se jí dnes povedlo.*

*Toru ráno vstal docela pozdě, předchozí den byl pro něj velmi náročný. Dneska nemusel do akademie, měl volný den. Avšak byl doma sám, jeho máma měla službu v nemocnici. Vstal tedy z postele a šel si udělat snídani, čokoládové cereálie, jak byl zvyklý. Ještě v pyžamu je snědl, jeho vnímání bylo ještě zahalené mlhou ze vstávání. Došel do koupelny a provedl ranní rutinu. Pak si řekl, že strávit celý den v pyžamu, byť to zní jako skvělý nápad, nebude prospěšný nápad pro jeho kariéru ninji. Došel do pokoje a převlékl se z pyžama do domácího oblečení. Přemýšlel, co bude dělat, na fyzický trénink byl moc unavený a ninjutsu taky nezvládne trénovat skvěle v tomhle stavu. Napadlo, že půjde meditovat, tomu pomůže se zásobou chakry a snad se ji taky naučí lépe vnímat, rozhodl se jít ven na dvůr, do altánu, teda spíš kamennému  přístřešku, kde nebylo takové vedro. Sednul na zem, zavřel oči a nejdřív se soustředil na zem, na to jak sedí. Vnímal dřevěnou podlahu pod ním. Začal pomalu a hluboce dýchat, snažil se vnímat každý dech.* „Nádech, výdech, nádech...“ *Přestal myslet na dech a začal vnímat jádro své chakry. Moc dobře věděl, že se nachází v centru břicha, znal nákresy chaktrového systému, viděl je několikrát u mámy v nemocnici i doma. Cítil svoji chaktru, její jádro, vnímal ho s plným vědomím. Teď přesunout část chakry jinam. Zkusil to. Nic se nestalo. Nebylo to vůbec, tak jednoduché, jak čekal. Začal se tedy víc soustředit. Chtěl alespoň část chakry vzít a jen jím trochu pohnout. Na čele se mu udělala vráska z toho usilovného soustředění. Povedlo se mu část chakry vzít a pomalu ji roztočit a posunout o kousek výš, když chtěl ještě výš směrem k pravému ramenu, ztratil nad ní kontrolu. Jeho progres náhle všechen zmizel. Než zkusil jít na druhý pokus, tak se trochu protáhnul. Vstal a trochu si popošel tam a zpátky. Poté se znova posadil a zopakoval proces. Když začal opět vnímat jádro své chakry, lehce ho roztočil a snažil je jím pohnout. Tentokrát se snažil ji dostat do levé nohy, chvíli to vypadalo, že se mu daří. Dostal se na začátek stehna, jenže pak ztratil opět kontrolu. Otevřel oči a kouknul se na sluníčko, aby odhadl čas. Už se velmi blížil čas oběda podle jeho odhadu, proto vstal a přešel do kuchyně.*
„Teď si dám pauzu, ale odpoledne to zkusím znovu,“ *pomyslel si odhodlaně. Otevřel lednici, aby zjistil, co mu máma připravila k obědu. Našel v lednici krabičku s kuřecím a rýží, jeho oblíbené, ke krabičce byl přilepený lísteček, na kterém stálo: TADY MÁŠ OBĚD, MÁM TĚ MOC RÁDA MÁMA. Usmál se, i přestože máma byla věčně v práci, tak vždycky mu všechno zařídila. Starala se o něj a zároveň ho naučila být samostatným už mladším věku. To nic neměnilo na tom, že mu občas chyběl čas s ní. Dneska spousta dětí byla se svými rodiči a on uvidí mámu, až večer přijde z práce. Dojedl svůj oběd a kouknul se na hodiny.*„Teď bude určitě největší vedro, to ven nepůjdu, jdu si číst do pokoje.“ *Zamířil do svého pokoje a plácnul sebou o postel. Z nočního stolku si vzal knížku, svoji nejoblíbenější momentálně. Lidské tělo pro děti, tuhle knížku dostal před týdnem od mámy a hrozně se mu líbila. Lidské tělo ho fascinovalo, teď to spojil se svým dopoledním tréninkem a přečetl si kapitolu o chakře. Znovu se tam zadíval na systém chakry, ten velmi známý obrázek. Přečetl si celou kapitolu, pochopil, že chakra je ze dvou složek, fyzické a mentální. Doufal, že mu to pomůže s meditací odpoledne. Než šel ven znova to zkoušet, přečetl si ještě jednu kapitolu z knížky. Poté zamířil znovu do altánu, byl to kamenný altán, nacházející v dvoře jejich klanového sídla, díky obklopení ze všech stran tam nebylo takové vedro. Sednul si na zem a zopakoval to, co ráno, tentokrát se zklidnil rychleji než dopoledne. Trochu rychleji také začal vnímat jádro své chakry. Tentokrát se hned začal pořádně soustředit. Vzal chakru a pomalu sní začal hýbat, přesouvat ji do své levé ruky. Snažil se pomalu, ale plynule ji přesunout, roztáčel ji, snažil se, aby udržel, co nejstabilnější tvar. Tentokrát neztrácel kontrolu, myslel na ni jako na celek ze dvou částí. Už ji dostal ke svému levému ramenu, už byl docela vyčerpaný soustředěním, ale nepřestal. Postupně ji přesunul do levé ruky, když v tu chvíli zaslechl hlas, ztratil kontrolu. Pohyb jeho chakry se zastavil. Byl, ale spokojený, dostal se mnohem dále než dopoledne. Vyskočil na nohy, protože ten hlas ihned poznal, máma se vrátila z práce. Vběhnul do chodby a objal mámu a přitom nadšeně říkal,* ahoj mami, co bude k večeři? Mám docela hlad. *Máma se na něj spokojeně usmívala, byť v jejích očích byla vidět únava z práce a odpověděla mu na otázku,* koupila jsem nám rámen a pak potom jsem nám vzala dango jako dezert.

*Toru se vrátil z akademie relativně brzy. Přemýšlel, co bude do večera dělat, nakonec se rozhodl jít si zaběhat, neboť dneska na akademii měli teorii a nic moc praktického nedělali. Doma se ještě najedl lehkou svačinou, aby měl energii k běhu. Převléknul se do jiného oblečení a vzal si pár ryo, kdyby náhodou potřeboval. Napsal na papírek vzkaz mámě, kdyby náhodu přišel později, nebo ona dřív z práce a vydal se do ulic. Rovnou se rozeběhl směrem k tréninkové oblasti, kde byla postavena překážková dráha, což byl jeho cíl. Nasadil tempo lehkého klusu, přeci jen se nepotřeboval unavit dřív, než tam dojde. Probíhal uličkami Suny, neboli Skrytá v písku. Těšil se až pozná okolní svět, až uvidí jiné vesnice a jiné země. Snažil se uhýbat lidem, dneska bylo v ulicích docela rušno, když dorazil do tréninkové oblasti, dal si ještě kolečko kolem celé oblasti. Pak si chvíli odpočinul a přesunul se k překážkové dráze. Dráha obsahovala několik překážek, od jednoduchých na přeskok, přes tří metrovou stěnu na přelezení až po přeručkování. Toru si dal za cíl ji zdolat, co nejrychleji, aby si zlepšil rychlost v různých podmínkách, jeho geninské zkoušky se blížili a chtěl být, co nejlépe připraven. Připravil se na začátek dráhy a vystartoval. Překážky přeskočil dobře a hlavně rychle, za nimi následoval slalom, který mu nešel tak dobře, jak si představoval, měnil směr běhu pomalu. Po slalomu běžel chvíli rovně, než ho čekali větší překážky, na které už musel vyskočit a potom z nich seskočit. Pak ho čekala tří metrová stěna, přelezl ji a pak opatrně z ní seskočil, teď ho čekal delší běh terénem, už začínal být docela udýchaný. Doběhl k části, kde musel přeskákat po balvanech, tahle část mu dala velmi zabrat nejen, že hodně zpomalil, ale dvakrát málem spadnul. Nakonec ho čekala poslední část, přeručkovat po laťkách na druhou stranu, vyskočil. Chytnul se a přeručkoval. Rozhodně si někdy bude muset zlepšit sílu, dvakrát se málem neudržel a musel se překousnout, aby to dokončil. Běžel do cíle překážkové dráhy, kde se zhroutil na zem a zrychleně dýchal. Ležel na zádech a zkoušel chytit svůj dech, rozhodně se musí zlepšit, není tak rychlý, jak by si přál. Postavil se na nohy a řekl si sám pro sebe,* „dám si trochu delší pauzu, půjdu si do nejbližšího krámku koupit limču.“ *Vydal se do nejbližší uličky, kde věděl, že si bude moct koupit limonádu a potom pokračovat ještě chvíli v tréninku.*
*Došel do blízké uličky a přišel ke krámku. Vešel dovnitř a vybral si liči limonádu, přešel k pokladně.* Dobrý den, prosil bych tuhle liči limču. *Prodavač se podíval na chlapce a usmál se na něj a odpověděl mu,* poprosím dvě ryo. *Toru mu podal dvě ryo a odešel z krámku i s limonádou. Upíjel ze svého pití a mířil zpátky k tréninkové oblasti. Tam se posadil na kámen a dopíjel své pití, když ho dopil. Seskočil z kamene a vydal se k rovné části tréninkové oblasti. Plánoval, že si procvičí svoji rychlostní vytrvalost. Odhadnul si trasu na vzdálenost zhruba 150 metrů. Naplánoval si zaběhnout tuto vzdálenost šestkrát a to sprintem. Postavil se na imaginární start své trati. Vysprintoval a doběhl do svého cíle. Snažil se polapit svůj dech, ale neměl čas na odpočinek, svižnou chůzí se vracel na místo startu, kde trochu zklidnil svůj dech. Znova vyběhl, stále se cítil docela v pohodě, udržel si rychlost a dech mu jakžtak stačil. Tentokrát se vrátil lehce pomalejší chůzí, ale znova se postavil na start. Tentokrát sice doběhl, ale dechově už nestačil, velmi rychle dýchal, cítil, jak mu buší srdce. Čtvrtý a pátý běh vypadal docela stejně. Už se musel překonávat, nohy mu při běhu ztěžkly, dech mu docházel před cílem, přesto nějak ty běhy dal. Vrátil se zpátky na start k poslednímu běhu. Připravil se a vyběhl s vědomím, že je to poslední běh. Nohy mu taky těžkly, ale věděl, že je to poslední běh, co ho čeká, překonal to, dokonce nepatrně zrychlil. Doběhl velmi slušnou rychlostí do cíle a opřel se o kolena. Snažil se popadnou dech, pár minut zůstával takhle, než se mu trochu zklidnil dech a zpomalil tep. Potom si řekl, že by se měl trochu vyklusat, rozhodl se, že cesta domů je akorát tak dlouhá pro výběh. Lehkým klusem se vracel z tréninkové oblasti směrem domů. Probíhal uličkami města lehkým klusem, dostal se do klanové čtvrti, došel domů. Bylo pozdní odpoledne, stihnul přijít předtím než dorazila máma. Zamířil rovnou do koupelny. Sundal si špinavé oblečení a umyl se po těžkém tréninku. Když se konečně cítil čistý, oblékl si čisté oblečení a zamířil do kuchyně. Kouknul se, co tam mají, měl chuť na něco sladkého, chyběl mu cukr po náročném tréninku. Našel tam zmrzlinu, rozzářil se úsměvem a nabral si pár lžic zmrzliny do mističky. Potom si sednul ke stolu, s radostí zmrzlinu snědl a čekal na mámu až přijde z práce, aby ji mohl povědět, co dneska dělal.*