Mononoke

Trénink zásoba chakry

*Torua probudilo slunce svítící do jeho pokoje. Jemu se však z postele nechtělo, avšak nesnášel jen tak ležet v posteli a nic nedělat, proto vstal a převlékl se do domácího oblečení. Vyčistil si zuby a pokusil se učesat si svoje rozcuchané vlasy, to mělo nevalný úspěch a vlasy si dál vesele žily svůj život. Čelenku Suny nechal na stole, neplánoval nikam jít. Sešel dolů do kuchyně, kde už jeho máma připravovala snídani.* Tady máš snídani Toru. Děkuju mami. *Odpoví jí a sedne si ke kuchyňské lince, v poklidu sní svoji snídani a poté zamíří do svého pokoje, už včera se rozhodl, že potřebuje zvětšit zásobu své chakry. Sednul si na podlahu ve svém pokoji. Zklidnil své dýchání a začal ho více vnímat. Soustředil se na každý svůj nádech a výdech. Zavřel oči a pokračoval v koncentrování se na dech. Najednou začal vnímat svou chakru, cítil centrum své chakry, tentokrát už věděl, co má dělat. Vzal část své chakry a zkusil s ní rotovat, šlo to mnohem jednodušeji než posledně. Vzal ji a zkusil přesunout, dařilo se mu to, sice ho to pořád stálo dost úsilí, ale pohyb byl plynulejší a rychlejší. Postupně se mu povedlo přesunout část svoji chakry až k pravému rameni. Rozhodl se pokračovat dále do ruky, povedlo se mu dostat s chakrou až k zápěstí. Poté ji přesouval zpátky do středu svého těla, když se nacházel se svou chakrou u svého ramena, byl vyrušen.* Toru nechceš se jít se mnou projít, *zeptala se ho jeho máma. Toru potřeboval chvíli, aby začal vnímat svět okolo sebe. Potom se zamyslel,* „jestli půjdu, tak přijdu o čas na trénování, ale chci jít. Stejně můžu trénovat až se vrátíme.“ Jo, půjdu rád. Dej mi chvíli, ať se převleču. Dobře, čekám dole, *odpoví mu máma. Toru se převlékne do oblečení na ven a sejde dolů, kde na něj čeká máma. Společně se vydají do ulic Suny a procházejí se směrem k náměstí. Nakonec se rozhodli, že si spolu zajdou na oběd, proto došli až do uličky Yuko. Tam se rozhlíželi, kam vejdou, nakonec se rozhodli jít na BBQ.* Bylo to vynikající, *prohlásí Toru, když vychází z restaurace, po obědě už oba zamíří domů, kde Torua čeká pokračování v tréninku. Když domů dojdou, tak Toru řekne o své plánu mámě a zamíří k sobě do pokoje. Prvně si vezme sklenici s vodou a převlékne se do domácího oblečení, poté už opět sedí na zemi.*
*Začal opět vnímat svůj dech. Vnímal svoji chakru a její tok. Opět vzal část chakry, ale předtím dostal nápad, jak trénink udělat těžším. Pokusil se ji rozdělit na dva stejné díly a stále mít kontrolu nad oběma. Bylo to těžký, svraštil čelo, jak se soustředil. Ztratil kontrolu nad svoji chakrou. Otevřel oči a protáhl.* „Tohle je mnohem těžší, než jsem si myslel.“ *Znova zavřel oči a uvedl sebe do meditačního stavu, při kterém vnímal svoji chakru. Znova zkusil rozdělit svoji chakru a kontrolovat obě poloviny. Tentokrát se mu rozdělení povedlo, ale bylo to mimořádně náročné. Po obličeji mu stékala kapička potu z toho, jak se soustředil. Pokusil se obě půlky přesunout, každou chtěl přemístit na jinou stranu. Když se pokusil o pohyb, začal ztrácet kontrolu nad chakrou. Málem se mu obě poloviny rozpadly, nakonec se mu je povedlo udržet. Znova se pokusil je přemístit, tentokrát opatrněji a pomaleji. Obě části se začaly hýbat, ale Torua soustředění rychle vyčerpávalo. Nedostal se ani do půlky těla, když ztratil kontrolu nad chakrou a opět otevřel oči, tentokrát se i postavil a prošel se po svém pokoji. Přemýšlel, jestli by mu něco nepomohlo. Nakonec si znova sednul na podlahu a uvedl svoji mysl do stavu meditace. Už dneska podruhé rozdělil svoji chakru na dvě části, tentokrát mu to šlo nejlépe, pořádně se soustředil, aby to zvládnul. Poté se pokusil s oběma částmi pohnout. To se mu povedlo, sice pomalu se pohybovaly, ale byly stabilní. Došel s každou k rameni, poté náhle ztratil kontrolu nad chakrou, vyrušila ho rána, která se ozvala zezdola. Toru vstal a seběhnul do kuchyně, kde našel mámu, jak uklízí střepiny z podlahy.* Všechno v pořádku, mami? *Zeptá se Toru a dostane se mu odpovědi,* ano, jen jsem upustila skleničku, když jsem ji uklízela. *Toru pomůže mámě s úklidem střepin a poté dostane od mámy ovoce ke svačině. Poté si s mámou povídali, Toru ji říkal o svých prvních misích, ona mu řekla, jak moc bude v práci příští týden a potom se každý rozešli do svých pokojů. Toru se zadíval na podlahu a přemýšlel, jestli to dneska zkusí ještě znova.* Pro dnešek to stačilo, *řekne si tlumeným hlasem pro sebe a plácne sebou do postele. Aniž by to chtěl, tak usne, dnešek ho vyčerpal. Nespí dlouho, po pár hodinách ho probudí mámy hlas, který mu oznamuje, že je hotová večeře. Po večeři zamíří rovnou do postele, byť se chvíli vyspal, byl stále velmi unavený.*