Země Hor

*Už nějaký ten pátek na misi nebyl, avšak se rozhodl jít rovnou na věc. Avšak sám musel vycestovat až do vzdálené země Hor. Na cestu si sebou vzal i batoh s jídlem, protože ta cesta nebyla zrovna krátká. Samozřejmě měl i boxery, brýle s termovizí, kunaie a další příslušenství. Navíc, musel jít po svých, takže to občas byla celkem komplikace. Sám takto světem nikdy necestoval, takže to byla premiéra. Mise byla jednoduchá, nějaký shinobi terorizoval menší vesnici, avšak bližší informace neměl. I to, že tahle mise byla přes Raikageho předaná Sunagakure Danteho překvapilo. Vždy si myslel, že v Sunagakure je spousta života, ale očividně se mýlil. Po cestě se vyhýbal všem tepelným stopám, které měly humanoidní tvary. Moc dobře si uvědomoval, že kdyby to byla bestie, tak by musel pomocí Hachimonu rychle zdrhnout a doufat, že jej nenajde někde odpočívat. No, nakonec šel po cestě a v dálce uviděl jednu tepelnou stopu. Nasadil si boxery a potichu se plížil. Nebyl si jistý, zda jej bestie musí vidět, nebo jej prostě vycítí, ale zbytečně dělat hluk by bylo zbytečné. Když je u té osoby na dvacet metrů, uvědomí si, že se jedná o Misaki. Napřímí se a vydá se za ní normálně.* Ahojky Misaki. Tak to vypadá, že se nyní budeme potkávat častěji, *usměje se mile Dante a dojde vedle ní.*

*Když si Dante tak nedává na tichý pohyb moc pozor, Misaki se otočí jeho směrem. Pronese ta svá slova a poslouchá Misaki.* "No, je pravda, že tohle je druhá mise ranku B a vždy tam byla Misaki se mnou," *pomyslí si a pousměje se.* No to jo, nebo prostě osud chce, abychom chodili na mise společně, *dodá Dante, když je konečně u ní.* "Akorát mě mrzí, že Kaede se stále nestavila.. Ale tak, nevadí, prostě si asi přeje soukromí," *pomyslí si, když v tom se jej zeptá na informace o misi.* No, bylo mi řečeno, že nějaký shinobi drancuje vesnici a my to budeme muset vyřešit. Jen, tohle je vaše území, takže hádám, že je pro vás ta vesnička důležitá, *otázal se Dante a začal termovizí sledovat, zda tu nebude nějaký další pohyb.*

*Když mu Misaki informace potvrdí, Dante se usměje. Když se na chvíli odmlčí, posadí se na zem. Viděl tam pár lidí, ale žádný se na dálku nějak nevyznačoval.* "Hm, tohle bude asi složité, ale nevadí. Bude to alespoň zábava," *pomyslí si a vyslechne si její další slova.* No dobrá, můžeme jít do té vesničky. Jen Misaki, mám takový nápad. Co takhle, kdybych se tam pokusil proplížit a zaútočili bychom na něj každý z jiné strany? Mohu ti slíbit, že si mě ani nevšimne, jak budu rychlý. Nebo možná všimne, ale to už o něm budeme vědět oba a budeme moci zaútočit, *zeptá se Dante, protože mu to přijde logické, avšak chce hlavní slovo nechat na někom, kdo ví, co dělá.*

*Vyslechne si její slova a postaví se.* No jo, dobře. Já spíše myslel, že bych to tam prozkoumal. Ale budu ti věřit, že to takhle bude nejlepší, *odpoví jí, avšak v hlavě si řekne:* "Ty tupče, mohl jsi říci o té klanové technice. Ona sama ti ji již ukázala. No tak možná příště, kdy bude infiltrace potřeba." *Nakonec se tedy rozejdou do té vesnice. Kupodivu tam je několik shinobi, kteří donášejí pytle s plodinami k jednomu domu.* "Tohle bude ono, určitě. Nebo si jen dělají vlastní spižírnu. No, tak či ona, Misaki na to určitě bude mít lepší odhad než já. No, ale snad jí to nebude otravovat, že se tak často ptám," *pomyslí si Dante, avšak nakonec se zeptá:* Hej, Misaki, nezdá se ti to odnášení pytlů nějaké podezřelé?

*Když mu Misaki řekne, aby se klidně šel zeptat, on se místo toho se vsákne {Kagerō} do země a dostane se o uličku dál, když vyleze do půli těla a tam se je rozhodne poslouchat.* No tak, pohněte s těma pytli. Za chvíli sem přijde a pokud tam bude o pytel méně, tak jsme mrtvý všichni, *poví starší hlas.* No jasně, sensei, ale ty pytle jsou strašně těžké, *poví o něco mladší hlas. Dante se zase chtěl dostat do země a hledat Misaki, avšak si všimne pohybu na střeše.* "Sakra, Misaki dost možná sleduje," *pomyslí si a jen se po udusané hlíně pohne k rohu, aby mohl hledat Misaki. Zahlédl jí na konci ulice, takže Dante se opět vsákl do země a mířil přímo k Misaki v plné rychlosti (12). Zrovna se vracela, takže Dante vylezl ze země těsně před ní úplně celý.* Misaki, někdo nás z dálky sleduje, *zašeptal jí do ucha.*

Pohled Dante: *Dante si z pokleku stoupne a na slova Misaki zareaguje:* Gomen, ale tohle bylo nutné. Nechtěl jsem být zpozorovaný, jak jdu k tobě, *dostane ze sebe Dante a pak podá hlášení, že někoho viděl. Nechá Misaki domluvit, avšak se stále dívá tím směrem. Tepelná stopa se občas dostane přes střechy a nebylo pochyb, že je to buď ten druhý chunnin, nebo přímo sám ten tyran.* "Sakra, musím vypadat nenápadně.. Jak tohle udělat? No, mohu zkusit toto," *pomyslí si a obejme Misaki, přičemž stále sleduje ten pohyb.* Ne, nebyla jsi to ty. Ten někdo se k nám za chvíli dostane. Skáče po střechách, *pošeptá jí do ucha a pak z ní dá ruce pryč a usměje se na ní.* No, zjistil jsem, že tu má každou chvíli přijít, což i potvrzuje to, že se k nám brzy dostaví s těch střech. A myslím si, že ten souboj budeme muset sfouknout tady, *poví Dante šeptem a když uvidí, že se na ně řítí nějaká vlákna, odstrčí Misaki bokem a sám uskočí zpět.*

Pohled Liriam: *Liriamu se vůbec nelíbí, že mu sem vešli nějací shinobi. Ten kluk vypadal dosti nezkušeně, takže se spíše koncentroval na tu kunoichi. Když se chtěl vrátit zpět k tomu chlapci, nějak se mu povedlo zmizet.* "Jak to udělal? Schovat by se za tu dobu nestihl, jako kdyby se do země propadl. No nic, měl bych se připravovat, jak eliminovat co nejrychleji tu velitelku," *pomyslí si a začne skákat ze střechy na střechu. Udržuje si od ní odstup alespoň padesát metrů, aby jej nemohla jen tak postřehnout. Vždy si dá na chvíli pauzu a sleduje jí přes optiku. Po pátém přeskoku si všimne, že před ní stojí ten chlapec.* "Nejsem v genjutsu, tak jak to, že je ten klučina daleko rychlejší než já? A to se tam prostě objevil?" *Nechápe, avšak pak vidí, že se ti dva obejmou.* "Nejspíše se bojí, chudáček. Udělám to ale rychle," *pomyslí si a vystřelí na ně vlákna (Jiongu: Muchi). Překvapí jej, když se tomu oba vyhnou a místo útoků se rozhodne držet tempo se soupeři.*

Liriam

Elementy: Fuuton, Doton
Síla: 7
Rychlost: 5
Výdrž: 7

Ninjutsu: 25
Taijutsu: 20
Zásoba chakry: 42

Pohled Dante: *Ihned po úskoku si uvědomí, s kým má tu čest. Byl to někdo z klanu Doku, poznal to díky těm vláknům.* "Fajn, vůči tomuto mi bude Taijutsu k ničemu. No nic, musím se spolehnout na Katon a vše další využít jen ve vhodné příležitosti," *pomyslí si Dante a hned, jak se ty vlákna začnou vracet, uvidí projektily Misaki. Rozhodne se udělat něco, co mu přijde správné. Skočil, aby se dostal na stejnou střechu, co on (Chakura Shotto), avšak uprostřed skoku jej oslepit bombou, kterou má přivěšenou na kunai. Ten dopadne přímo za něj a díky tomu, že jej technika Misaki trefí a on se otočí, tak se to i povede.* "Tak fajn, využijeme trochu taijutsu, když je tu ta příležitost," *pomyslí si a při pádu do něj kopne do hlavy. Nepřítel se na něj jen otočí a něco zapečetí. Dante ani neví jak a už letí do zdi vedlejší budovy a padá na zem, div si něco neudělá.* "Fajn, takže taijutsu je hodně špatný nápad.. Minimálně to základní," *proběhne mu hlavou a skládá se ze země.*

Pohled Liriam: *Ihned si všimne, že ten klučina nic nedělá.* "Takže se lidi z Kumo, co pořád patří do Kumo, nezmění. Na misích budou nechávat dělat za sebe všechny ostatní, jak typické," *pomyslí si, avšak v tom jej překvapí ty projektily, které mu projdou tělem, avšak díky jeho podstatě mu to nevadí, protože srdce nezasáhne. Udělá krok zpět a v tom je oslepen. Další věc, co ucítí, je hodně silný kopanec do hlavy. Čekal, že to bude ta kunoichi, ale kupodivu to byl ten klučina.* "Jak to, že má takovou sílu?" *pomyslí si a rychle složí pečetě, aby jej od sebe dostal daleko (Fuuton: Rassenpuu). Kupodivu se mu to povedlo a klučina skončil asi 20 metrů od něj. Avšak kunoichi od něj byla blíže, tak se jí pokusil chytit pod krkem a přitáhnout si jí (Jiongu: Garrotter)*

Pohled Dante: *Dante se zvedá ze země, přičemž je celkem pošramocený. Potřeboval chvíli vydechnout, ale přitom věděl, že se musí držet na nohou, aby byl v misi plnohodnotně. Vstal tedy a rozeběhl se proti němu, přičemž znovu vyskočil pomocí chakry (Chakura Shotto). Když skáče, ještě vidí, že jej zasahují ledové projektily. On ve vzduchu složil pečetě a vyfoukne obří ohnivou kouli (Katon: Endan). Diví se, že mu to prošlo, a když dopadne na střechu, vytáhne kunaie s výbušnými lístky a je připraven k boji. Když jej zase chtěl vzít vlákny, zabodl mezi vlákna kunaie a ihned skočil, přičemž to odpálil.*

Pohled Liriam: *To, že se mu tento útok s chytnutím nepovede znovu, už jej celkem vytáčí. Když však na něj letí vysokou rychlostí projektily tvořené ledem, on si uvědomil, že není ani zdaleka tak rychlý, jak si myslel. Při pokusu uhnout jen udělal krok zpět, avšak projektily jej dostali. Ten led s ním doslova mrštil o zemi a proto se ani nevyhnul ani ohnivé kouli. Nakonec se zvedl a chtěl chytit toho shinobi a zlomit mu vaz, jenže on místo toho uhnul a umístil mu výbušný lístek na ruku, skočil se střechy a jemu explodovali trochu vlákna na rukou.*

Pohled Dante: *Když si všímá, že Misaki používá mnohem více pokročilé techniky, jen si povzdychne.* "No tak fajn, teď udělat něco, abych mohl Misaki pomoci. No, to vlastně asi nepůjde, protože mé techniky jsou tu akorát na škodu. Stejně však něco udělám," *pomyslí si Dante odhodlaně a skočí za Misaki (Chakura Shotto). Slyší její slova, avšak on mlčí. Když se proti nim rozeběhne a on by chtěl udeřit do čelisti, rychle se prohodil s polínkem a dostal se tak přímo za něj. Dante se však postaví tak, aby Misaki nebyla v jeho trajektorii a spustil svůj menší plamenomet (Katon: Ryuuka no Jutsu) a tím dal Misaki příležitost posílit její vlastní techniky.*

Pohled Liriam: *Větrná čepel mu zničí další vlákna a je mu jasné, že pokud to takhle půjde dále, tak je v háji.* No samozřejmě, že tu něco mám, ale bude to pro toho tvého prevíta, *zamručel a rozeběhl se po Dantem. Ihned svojí chakru nechal působit v ruce a chtěl jej udeřit vší silou (Doton: Domu). Jakmile však udeří, rozrazí tím kůl a už jen cítí, jak se mu vaří záda a on trochu poklesne, protože tu bolest nezvládá.*

*Dante už věděl, že plivat plameny zrovna budou brzy konečné. I Misaki to pověděla, avšak ona jej chtěla ukončit. Vytvořila nějakou techniku a poté jen oheň vytvořil, jakoby explozi. Byla to právě síla její větrné techniky, která úplně změnila podstatu plamenů. Naštěstí se trefila přímo do hrudi a prošlo to jím tak, že mu zničila obě dvě srdce. Danteho však trochu jeho vlastní plameny trochu popálí. Ihned po skončení techniky se podíval na bezvládné tělo nukenina.* Misaki, ty tedy umíš překvapit. Nebýt tebe, tak tu dnes asi zaklepu bačkorami. Nesnáším tyhle lidi z Doku klanu, *poví Dante vyčerpaně a sedne si, protože je vysílený.*

*Misaki řekne, že je ráda, že je konec, Dante udýchaně poví:* Jo, konečně. Pokud bych měl bojovat ještě chvíli, nejspíše by mi došla chakra a já musel bojovat za pomocí Hachimonu. *Když mu začne povídat o technice s názvem Rasengan, Dante se na Misaki jen podívá a dodá:* No, když vidím, co to dělá, tak v to musím doufat. Tohle vypadá jako velmi užitečná technika.*Návrh toho, že by se mohli vrátit, Danteho postavil na nohy a mrkl na ní způsobem, že souhlasí. Na její otázkou, zda je v pohodě, jen mávne rukou.* No, jen mě ty jeho Fuutonové techniky celkem štvaly. Zvláště, když se mnou hodil o tu zeď, *přizná trochu Dante, avšak je připravený na to, že vyrazí zpět s Misaki.*

*Dante jen kývne na její slova, protože měla pravdu. Musel by poté do nejbližší nemocnice, aby se dal do kupy. Když mu začne ukazovat několik forem této techniky, jen na ní vyvalí oči.* "Tohle je super. Snad se najde i podoba, kdy se tento Rasengan spojí i s chakrou Katonu. To by mohlo býti hodně silné, pokud by to krom toho silného nárazu přidalo i trochu toho ohně. No, ale je hodně zajímavé, že ovládá tři elementy. No, možná i já budu moci někdy dělat více elementů, než jen Katon," *pomyslí si a poslouchá její další slova.* No jasně, to chápu. Už tak se ty techniky zdají až moc nebezpečné a pokud by se něco pokazilo, tak by mě to dost možná mohlo sejmout, *konstatuje, protože to byla pravda. Na její další slova jen poví, celkem sklesle:* No jo, jenže já jsem zatím ovládl Katon a nic jiného jsem neprobudil, takže takto v boji budu asi nejlepší proti uživatelům Fuutonu. *Nakonec mu poví, že by už klidně šla. Dante se jen usměje a poví:* Jo, jasně. Nebudu tě tu zdržovat, já se stejně budu muset vydat do Kumo a tam se také ohlásit, že jsem přežil. *Nakonec Dante jen mávne směrem Misaki a tím se jejich cesty rozdělí.*

*Pod sebou spatřil někoho jít.* Tak holka... Někde jsem jí viděl, * pomyslel si. Měl pravdu. Poznal ji v dobách, kdy byl ještě shinoby. No pár let to už bylo a tak s dávkou let a alkoholem v krvi zmateně tápal v hlavě. V tom mu podjela noha a on tak sjel rozkrokem přimo na větem kde stál.* Au! * zkřivil se mu obličej a pomalu se překlápěl do strany. V tom začal padat k zemi. Ozvalo se zapraskání, přišlo pár trefených větví a on ležel zarytý nosem v zemi přimo před dívenku.* Ahoj, * představil se tlumeně, zatímco z pusy vyplivoval kusy zeminy.*

*Vyskočil na nohy a namířil ruce před sebe, aby alespoň působil, že se brání, když dívenka držela v ruce zbraň. Postupně při sledování jejího obličeje přimhouřil podeziravě oči a přemýšlel, kam s ní. Přišla mu povědomá, ale jeho paměť nechtěla spolupracovat.* Ty nevypadáš jako nepřítel, * řekl opatrně a udělal ještě jeden úkrok od blondýnky.* Jmenuju se Dango.... a ty jsi..?* Představil se jako první. Možná by mu její jméno mohlo pomoct. Jisté bylo, že se k němu mohl dopídit jedině zdvořilou cestou.* ,,Nemá čelenku... Možná také nukenín? Třeba to byl jen zákazník z minula," * pokračoval v úvahách potichoučku uvnitř své mysli.*

*Děkuji moc. Jsi vážně velkorysá, * začne se zběsile uklánět. V jeho hlase je při tom cítit lehká stopa po sarkasmu.* Ano Kumo, *zastaví se v kývání, jako to dřevěné zvířátko na pružině, které se dává na přední palubovku u auta.* Takže jsme se vážně někde viděli, * zazubí se, když mu potvrdí jeho doměnku.* Misaki, * zopakuje po ní dumavě a umělecky si při tom podepře bradu.* Jo! Misaki! ...tak tu neznam, * pokrčí rameny. Pravděpodobně to jméno  zapomněl už další den co se potkaly. Naopak ony zkatavé dlouhé vlasy rozhodně ne.* Ale to nevadí! Můžeme být znovupřátelé, * při vymyšlení nového slůvka hrdě založil ruce v bok.* Jako přátelé a po pouze, * začal objasňovat, i když to nebylo třeba.* Což znamená, že by jsme měli dohnat spousty věcí, co takový přátele dělají! * vyjekl nadšeně. Pak si ale vzpomněl, že neví jakýh věcí, jelikož přátele nikdy neměl. *

*Abych pravdu řekl, tak těch momentů, kdy mě chtěli Doku zabít bylo nespočet. Nepřišlo mi, že bych tam patřil, * zavzpomínal na nehezkou minulost ve vesnici. Bez přátel a s neustávajícím pocitem, že ho na každém kroku čeká smrt. Ač to bylo úsměvné, tak jako nukenín si připadal v bezpečí o mnoho více.* No vidíš, * nadzvedne nadšeně oči a záhy také bělavé obočí. U toho zahrabe v kapse a pak si začne rvát do úst maličký sáček. Mezi prsty a skrze obal lze vidět, že jde o žvýkací tabák. Už teď mu z něho lehce žloutky přední dolní zuby. Nakonec se vrátil zpět ke své větě.*...a mě si znovu potkala. Údajně... Žeby osud, * zazubí se s vybouleným spodním rtem.*  Jak se ti vlastně daří v životě a co ráda děláš? * zeptal se a u toho složil nohy do tureckého sedu, který vyšperkoval kmenem stromu, o který si nezjištně opřel záda. Ne že by ho to nějak zajímalo a pravděpodobně to znova zapomene. Byly to však důležité informace k tomu, aby vymyslel plán na nějaký obohacující program.*

*Proč říkáš furt mno? To je nějaká pouštní nemoc? Jako kdyby nestačilo, že tam baštíte kaktusy... * Podíval se na ní s lehce nakloněnou hlavou do strany. Kupodivu to co řekl myslel vážně. * Takže jsi dobrodruh co miluje přířodu? Bez lidí... * pokusil se to shrnout, protože se z té odpovědi nic kloudného nedozvěděl.* To by jsme si mohli udělat nějaký výlet na zajímavé místo, * navrhl jí. Jeho samotného čas netížil a jí zřejmě také ne, tak proč by to nemohlo klapnout.* Máš nějakého favorita nebo mám zapátrat v paměti já? * zabručel a pomalu začína otevírat složku v mozku plnou nepodstatných věcí. Jako nukenín si taky už nejáká ta místa prolezl a to někdy i nedobrovolně. Stejně tak ale nepochyboval o tom, že toho pouštní slečna znala ještě více než on sám.* Mě baví ležet... a u toho kouřit nebo žvýkat tabák.*

*Jednou jo... Ale nedobrovolně, * zasmál se a skepticky se podrbal ve vlasech.* To až takový výlet chceš zkusít? Budu potřebovat půjčit deku. To mě budou bolet nohy. A pak ruce až budu muset plavat. Leda že by jsi mi zaplatila plavbu, * podíval se na Misaki tázavě a maličko lišácky. Nerad investoval do věcí co nepotřeboval, pokud to nebyl tabák. Koneckonců těch peněz neměl úplně na rozdávání. Život nukenina...* A jakou z těch zemí na druhém kontinentu by jsi chtěla navštívit? Přijde mi, že čím dál jde člověk na západ nebo východ od Země Ohně, tim chudší ten kraj je. Západ končí někde pod tím bílým hnusem, * Měl na mysli sníh samozřejmě.* a na východě mají otroky. Tam jsem měl podle všeho skončit... Že bych tam chtěl dobrovolně, když jsem odtamtud utekl, to ne.* Nastínil část svého příběhu. Byla ale pravda, že tam stále byly i hezké země. Zem Medu a Klíčů chudé nebyly a ošklivé také ne. Nebránil se proto výletu po boku hezké blondýnky a požíračky kaktusů. Bylo jen důležité v čas zastavit a nedojít na východ až moc daleko.*

*To už jsi říkala, že jsi tam ještě nebyla, * odpověděl jí, protože mu přišlo, že se trochu opakuje. V hlavě si přitom přehrával pomyslnou kazetu zpět a snažil se rozpomenout, zda to tak opravdu bylo.* Každopádně! * vyhrkl ze sebe z ničeho nic po chvilce.* Můžeme vyrazit na jih. To je dolu, * sdělil jí a ukázal pod sebe.* Teda ne pod zem. Na mapě to bývá dolu... * upřesnil, aby náhodou nedošlo k omylu.* ...pokud jí teda neotočíš vzhůru nohama, to by byl nahoře. Nebo v pravo... vlastně i vlevo. Když ji roztrháš tak všemi směry, ale zároveň žádným. Ale kdyz ji otočíš, tak by to nemělo mít vliv. Země se netočí podle papíru, že? * zazubil se na ní poté, co se do toho vysvětlování naprosto zamotal.* Teda myslim. Podle mě je země placatá a nemůže se točit. To by jsme pak spadli do nebe, * zaťukal si na čelo, když přišel s touto převratnou teorií. Zatímco tu sypal z rukávu jedno moudro za druhým, tak začalo být šero.* Možná by jsme se měli utábořit a vyrazit až zítra, * navrhl konečně i něco kloudného.* Máš ráda opékání buřtů? * zeptal se a začal vyndavat z batohu špekáčky.*