Hlavní Město

Tatsuya: *Ihned jakmile jim cestu zatarasí první muž, ihned aktivuje Sharingan (Eternal Mangekyou), cítí kolem všechny ty chakry a tak počítá že ty oči bude potřebovat ihned ze začátku. Navíc díky schopnosti vycítit chakru pro něj není těžké poznat že jsou pod účinky Genjutsu, nicméně počítá že Arita a Tatsuya mají výhodu že něco slyší, protože ti dva před nimi musí mít špunty do uší aby zvuk (Genjutsu) nezasáhlo i je. Ta bolest hlavy je jistě velice nepříjemná ale Tatsuyu to moc netrápí, dokáže to vydržet. Otázka je co jejich soupeři udělají teď.* „Klan Tekubi.. jak nepříjemné.“

*Nevedel veľmi čo robiť, nikdy pred tým nevidel niečo také, no už by si na to mohol i zvyknúť. Žena lietala pred nimi, ďalší muž mal tri páry rúk... ako by bol v inom svete. Avšak hlasný vzduch píšťaly túto myšlienku hneď vymazal z jeho hlavy. Jeho telo pocítilo vlnu ochromenia - nemohol sa pohnúť a aby toho nebolo málo, tak jej začala neskutočne bolieť hlava. Ako by mu v nej pomaly ale iste umierali mozgové bunky a on bol čím ďalej tým hlúpejší - aj keď to už viac nejde.*

Ten no Juin
*Začnú z nej vyleťovať chrobáky a celkovo hmyz, ktorý špirárovito zaútočí na Tatsuyu. (Bōsui no Jin) Snažiac sa ho obaliť a zabrániť mu tak v pohybe, zatiaľ čo bude žrať jeho chakru.*

Hyakku no Juin
-Jeho telo sa obalí chakrou a rozbehne sa proti Aritovi. Jeho telo sa obalí chakrou Raitonu, pripravený jej buchnúť lakťom. (Erubou)*

Surudoi Kuchō
*Prestal hrať na flautu tú melódiou a začal hrať úplne niečo iné. Privolal tak svojho démona Kaisha, ktorý zaútočil na Tatsuyu. Museli odstrániť najslabší článok a potom sa postarať o toho silnejšieho.*

Obchodník
*Pod vplyvom genjutsu.*

Tatsuya: *Když se kolem začnou slétat brouci, vytvoří kolem sebe žebra Susanoo, která jej chrání (vzhled) -> Susanoo: Kai. Kromě toho pak jeho žebra pokryjí černé plameny Amaterasu (Enton: Kokuen no Tate). Všichni brouci co se přiblíží k jeho Susanoo jsou ihned zapálení černými plameny, navíc poté odezní zvuk flétny, který způsobuje paralýzu a Tatsuyův Sharingan v ten moment prolomí dané Genjutsu a může se opět hýbat. Blbé je že těch brouků je v první moment tolik že nic nevidí a pak přijde útok od té bytosti klanu Tekubi, která na něj zaútočí o velké síle (26), naneštěstí pro démona (Kaisha), není dost silný aby to Susanoo třeba jen poškodil a co víc, jeho ruka skončí v plamenech, které ho budou nezastavitelně spalovat. Když brouků opadne dostatečné množství a Tatsuya už vidí tak se začne rozhlížet aby si mohl prohlídnout všechny soupeře, je jich tu totiž fakt dost.*

*Ledva čo sa chuunin dokázal pohnúť jej zasiahol útok muža s tromi pármi rúk. Nebol to tak silný úder, aký bol na poslednej misii s Tatsuyou, no i tak odletel pár metrov, pričom mu z chrbta spadli bábky na zem, aby sa nedolámali pri náraze. Vyrazil mu dych. Chcel si na tejto misii opraviť reputáciu, ale asi chcel trochu veľa. Stále bol slabý a veľmi neschopný. I jeho to veľmi, až trochu priveľmi deprimovalo. Na to, že bol chuunin by pokojne prehral i proti chytrejšiemu geninovi, uvedomoval si až priveľmi svoju neschopnosť, no veľmi nevedel, čo s ňou robiť. Onen muž s tromi pármi rukami sa k nemu vydal pomalou chôdzou, nebol dôvod sa ponáhľať o Tatsuyu sa starali tí dvaja a toto dieťa ležalo na zemi, bolelo ho telo od jeho rany, od nárazu a ešte stále i hlava od genjutsu v ktorom ešte pred chvíľou bol. Arita sa snažil spamätať, musel sa spamätať, musel v rýchlosti niečo vymyslieť. Urobiť zo seba ešte väčšieho slabého hlupáka a počkať si na správnu príležitosť? Jeho súper ho istotne teraz podceňuje.*

Ten no Juin
*Zhrozene sledovala, ako jej hmyz pomaly a iste horí v čiernych plameňoch. No i cez to mu aspoň znemožnila vidieť čo sa okolo neho deje a dala tak príležitosť kolegovi zaútočiť na toho silnejšieho a otravnejšieho, o švába sa v rýchlosti postará ich tretí komplic a bude to v poriadku, budú mať čo chceli. Musela k sebe naspäť privolať trochu preživšieho hmyzu, musela pripraviť novú generáciu, čo ovčetkom potrvá dlho.*

Surudoi Kuchō
*Privolaný démon Kaisha zaútočil svojou maximálnou rýchlosťou, ale ani to nestačilo k tomu, aby jej čo len trochu zranil. Onen ninja z Kiri bol obalený čosim zvláštnym spolu s čiernymi plameňmi. Myslel si, že to jeho démon po zásahu nejako utrasie, no nech sa s ním snažil ako len chcel, čierne plamene horeli ďalej a nenachádzali svojho konca. Na chvíľu zahral falošne, aby si tak trochu uľavil, prišom sa rozhodol, že s démonom bude naň útočik, aj keď si bol istý, že mu onen démon zahynie, no pokiaľ neprerazí jeho obranu, tak ľahko ho nenechá.*

Hyakku no Juin
*Pomalým krokom kráčal k dieťaťu, čo zložil na zem. Celkom ho zaujímalo, čo za zbytočnosť to na misiu pritiahli, stačilo pár úderov a mohol jej pokojne zabiť bez väčšej námahy. Cestou k nemu nahromadil chakru vo svojej ruke, chystal sa použiť Oukashou a tým dolámať zvyšok jeho kostí. Kvôli špuntom v ušiach síce nepočul ich nádherne puknutie, no s tým sa na teraz musel zmieriť.*

Tatsuya: *Zatímco je v obraně svého Susanoo tak odpečetí svou Gunbai (do pravé ruky) a Tanto (do levé ruky), poté se otočí čelem k tomu co kráčí k Aritovi a vrhne proti němu svou Tanto, poté druhou rukou švihne proti Tanto a Nukeninovi svou Gunbaií a tím švihnutím Gunbaie vytvoří silný poryv vzduchu, který má dost síly odfouknout několik nepřátel v jednom směru (Aora U-Indo) ale kromě toho to nyní bude fungovat i tak že to zrychlí let jeho Tanto, které by se Nukeninovi mohla zabodnout někam do zad a to pěkně hluboko.* Kdo vám dovolil, přestat se snažit?!

*Arita vyčkával na to, kým príde správny moment. Sledoval, ako sa k nemu muž s niekoľkými pármi rukami. Chcel počkať kým príde dostatočne blízko, aby mohol použiť Jiongu: Muchi, teda aspoň sa o to pokúsiť, veľmi nesledoval okolie, podstate mal čo robiť, aby mohol sledovať svoj problém a u Tatsuyi vedel, že sa o seba postará a tak sa plne mohol venovať problému v ktorom lietal. Už, už bol muž s niekoľkými pármi rukami pri ňom, než zastal. Sám nevedel prečo, než sa jeho tvár skrivila do bolestnej grimasy. Arita radšej ani neváhal a použil Jiongu: Muchi. Vlákna z tela ho prebodli na niektorých miestach. Keď muž s maskou padol na zem mŕtvy, na brucho, všimol si v jeho chrbte tanto. Svoje zlaté oči obránil na Tatsuyu, ktorý viac menej zachránil krk, aj keď si bol na 90% istý, že by sa o toto postaral sám. No, sťažovať sa nemohol a ani nechcel, mal aspoň istotu, že prežil.*

Ten no Juin
*Pracovala na novej generácii hmyzu, pričom odskočila zopár metrov dozadu, aby si udržala bezpečnú vzdialenosť. Postrehla, ako sa postarala o jedného z nich, takže teraz musela sledovať i slabšieho shinobiho, ktorý sa pomaly začal spierať zo zeme. Vytrhol tanto z chrbta jej kolegy, zapravil si ho za oblečenie a pomocou shunshin sa presunul o niečo málo dopredu. Poslala som teda na neho svoj hmyz, no keď k nemu letel, on zložil pečate a použil Katon: Goukakyuu no Jutsu, čím jej smažil.* Ts. *Vyšlo z jej úst, dvaja užívatelia katonu, čo viac si mohla želať. Následne hodil k jej smerom tanto, ktoré bolo ešte pred chvíľou v chrbte jej známeho. Hodila po tom svoj kunai, aby tomu zmenila trasu, no tanto sa strhlo bokom a ďalej pokračovala jej smerom.*

Surudoi Kuchō
*Ak by nehral na flaute, aj by sa vyjadril, lenže bol zaneprázdnený, jeho prsty hrali o sto šesť, nevedel ako dlho vydrrží jeho démon a on stále nič neurobil s jeho nezvyčajným jutsu, kvôli ktorému sa nemohol ani len priblížiť. Nenapadalo jej, čo by sa dalo s tým robiť, možno by mali jednoducho uisť a skúsiť to na niekoho iného... kúskom oka uvidel, že jeden z nich už nebol na svete živých, skutočne sa museli preskupiť pokiaľ len stále mohli. Ten z Kumo nebol problém, ale ten z Kiri mu riadne pil krv.*

Tatsuya: *Souboj se vyvíjí správným směrem ale dle Tatsuyi to trvá už příliš dlouho. Jako první se tedy rozhodne urychlit skon toho démona, který je sice v plamenech Amaterasu a během několika chvilek z něj nezbyde nic než popel ale prostě už to trvá moc dlouho. Nejdřív zapečetí Gunbai, kterou nadále nebude potřebovat.. pak se ujistí že má na levém boku stále pouzdro s katanou. Když je vše připravené tak deaktivuje veškeré své obrany a místo nich aktivuje jiné.. od zad se mu začnou tvořit rudá chakrová křídla designu Susanaa, když jsou dotvořená tak se mu po celém těle vyskládá (vytvoří) červené chakrové Susanoo brnění až má takto pokryté celé tělo (přibližná podoba -> jen je brnění po celém jeho těle a na zádech má složená křídla)….. Susanoo: Shi no Tenshi. Pak vystartuje v plné rychlosti (38) proti démonovi a drží se přitom tělem blízko u země jako kdyby se přikrčoval.. plynulým pohybem takto jakmile dorazí k démonovi tasí svou katanu, která je taktéž posílená Susaneem.. to Susanoo kopíruje její tvar ale i čepel a tak je ostrá jako obvykle. Tuto katanu pak rychle tasí a současně přejde do seknutí ze strany na stranu a projde takto přitom kolem démona, kterého nechá za svými zády. Démon nejspíš nebude schopný ani zahlédnout ten útok (vlastně ten kdo ho ovládá) a mělo by jít o dokonale čistý řez, kdy by měl jeho trup oddělit od zbytku těla.. jednalo se o samurajský útok stylu Iaidō. Pak se zrakem zaměří na Nukenina s flétnou a pomocí Shunshin no Jutsu (bez pečetí) se přesune pod takovým úhlem aby se zastavil přímo za jeho zády ale sám Tatsuya je přitom zády zase k němu a tak opět sekne, vypadá to jako kdyby sekl normálně do prázdného prostoru před sebou ale při síle a rychlosti toho švihu a otočení katany ve skutečnosti sekl za sebe.. dokonalý útok k oklamání.. vypadá to že člověk sekne před sebe ale přitom sekne ty za sebou a takto by měl Nukeninovi způsobit velice hluboký řez přes záda, který by měl přetnout dokonce i jeho míchu a skončit to i s ním.. toto byl zase samurajský útok stylu Kumo-Ryū Uragiri. Přesně tak.. tento Ninja využívá samurajských bojových technik s mečem.*

*Arita úspešne dohliadal, aby Ten no Juin, nemalo čas niečo podnikať proti Tatsuyovi, ktorý sa to podľa všetkého rozhodol v rýchlosti ukončiť. Veľmi nevidel čo robí, mal svoju prácu, ktorej sa musel venovať. S pomocou chakrových vlákien ovládal tanto, ktoré si požičal od Tatsuyi, zatiaľ čo kunai, ktorý letel jeho smerom ho zasiahol, pretože bol moc rýchly, aby s ním vedel niečo urobiť. Tento súper bol rozhodne o dosť rýchlejší než on, alebo ten pred tým. Sykol bolesťou a snažil sa na ono miesto nemyslieť. Ten no Juin sa pomocou krídel presunulo priamo k blondiakovi, ktorý nemal šancu jej postupu zabrániť, kvôli rýchlosti, ktorú dosahovala (37) a zrazila jej tak päsťou k zemi, človeče, skutočne bol rád za to, že nemá kosti, ak by ich mal, už by bol niekoľkokrát mŕtvy, teraz si to odnesú len jeho orgány.*

Tatsuya: *Nukeninku/Nukenina (už nevím), který byl z klanu Tekubi skončí s velice hlubokou sečnou ranou přímo v zádech s přetnutou páteří a tak brzy na to zemře.. čím dříve tím lépe, protože dokud nevydechne bude trpět. Pak se vydá směrem k místu kde je Arita a poslední Nukenin, nyní již nemá aktivní své Susanoo: Shi no Tenshi, ovšem Sharingan (Eternal Mangekyou) si aktivní ponechá. Zastaví se tam asi takových 6 metrů po levé straně od toho Nukenina odkud má krásně výhled na to jak si s ním Arita snaží poradit.. i když v tomto případě spíše neporadí. V pravé ruce stále svírá svou katanu (Tatsuya) a uvažuje nad tím co dalšího udělá, což může zabrat asi 3 vteřiny.* Nechceš se vzdát? Uteč.. nebudu tě pronásledovat.. prostě zmiz a už se nevracej, protože jinak skončíš jako všichni ostatní.. zemřeš mou rukou. *Zavolá směrem k tomu Nukeninovi dost hlasitě aby to nemohl přeslechnout.*

*Arita si skutočne nevedel poradiť s niečím, čo bolo rýchlejšie, silnejšie než on. Možno by ho i niečo napadlo, ale než by niečo stihol urobiť, bol by niekoľkokrát mŕtvy. Taká bola hold skutočnosť s ktorou sa musel zmieriť. Teraz bol neskutočne rád, že si nejako dokázal uchrániť svoj krk, rodičia by skutočne neboli radi, ak by sa domov z misie nevrátil. Jeho telo ho bolelo, no snažil sa to nejako predýchať, aj keď cítil, že jeho snaha je marná, necítil sa nijako lepšie, až mal pocit, že čoskoro stratí vedomie. Ani nepočul, čo Tatsuya hovorí, vôbec nepostrehol, že vôbec niečo povedal.*

Ten no Juin
*Otočila hlavu na modrovlasého Shinobiho. Nemala dôvod bojovať za tých mŕtvych a keď mala tú možnosť zachrániť si svoj krk, prečo nie. Nechala švába, ktorý doteraz bral jej pozornosť švábom a radšej mávla krídlami tak rýchlo ako len mohla, rozhodla sa zmiznúť v lese medzi stromami. Nájde si iných spoločníkov a skúsi prepadnúť iný voz...*

Tatsuya: *Nechá soupeřku v klidu odletět.. není jediný důvod ji pronásledovat.. cílem mise bylo cíl dostat do cílové destinace a ne chytat nějaké Nukeniny a tak je po všem. Tatsuya deaktivuje Sharingan a s tím i všechny jemu přidružené techniky a zastaví se asi metr od Arity, kterého si prohlíží.* Hele, žiješ vůbec? *Zkoumá pohledem zda je fakt naživu ale při bližším zkoumání usoudí že skutečně žije a tak nechá Aritu Aritou a jde hledat své zbraně, které při boji vrhl či jinak ztratil a postupně si je posbírá. Najde i skrývajícího se obchodníka aby ho uklidnil že to skončilo a že je on i se svým zbožím v bezpečí a mohou pokračovat v cestě, jen že musí počkat ještě na Aritu až posbírá sebe a pak i své vlastní loutky. Vzhledem ke zranění ho dokonce nechá se svézt ve vozu.*

*Žil, tým si bol istý, pretože cítil neskutočnú úľavu, keď ten nukein zmizol a nechal ho existovať na zemi. Nejako sa mu ani zdvihnuť nechcelo, musel skutočne so sebou niečo urobiť, ak má skutočne takto skončiť zakaždým na zemi, život bude vážne zaujímavý a pritom tak úžasne krátky.* Žijem. *Povedal mu na to chvíľu na to, čo sa ho to spýtal Tatsuya a pomaly sa začal zbierať zo zeme. Cítil sa ako rozbitá bábka, no rozbitú bábku by mohol poskladať či opraviť, no u seba to dvakrát ružovo tak nevidel. Postavil sa na nohy a obzrel sa. Začal hľadať svoje bábky a keď ich našiel, tak sa k nim i vydal. Prišiel k nim a hodil si ich na chrbát. Trvalo mu to dosť dlho, Tatsuya za tedy našiel i obchodníka, ktorý sa ukrýval kdesi v lese a pozbieral svoje veci. Sám však nemohol vyjsť z údivu, keď mu Tatsuya dovolil sa zviesť na voze na miesto, kam mali prísť. Cesta tam bola pokojná a blondiak ju presedel na vozy, aby si doprial trochu oddychu, hlavne svojim orgánom. Keď dorazili do mesta, kde sa ich misia končila, vyliezol z voza na svoje nohy. Mal by neskôr poďakovať Tatsuyovi, aj keď už teraz videl, že sa bude ponáhľať ako minule niečo urobiť.*

C - misia

*Naomi po smrti svojho brata neprokrastinovala tak ako by sa asi od nej čakalo. Možno mala naozaj po smrti tak blízkeho človeka - vlastného dvojčaťa - nárok zavrieť sa v izbe, plakať a nevychádzať von aspoň nejaký čas – no Naomi dočasne zas a znova potlačila emócie do truhlice vo svojom vnútri a ešte viac než kedykoľvek predtým sa sústredila na svoj cieľ. Nájsť ľudí, ktorí boli zodpovední za unášanie detí z Iwy.. Chcela ich násjť, pochytať a potrestať nie len za únos Midoriho a smrť Naota – no aj za utrpenie Murasakiho a aj jej vlastné, ktoré jej svojou činnosťou spôsobili. Bola by ochotná sa nechať sama zajať len aby ich zničila pekne zvnútra. Ešte nikdy nebola tak odhodlaná uspieť ako v tejto chvíli. Do misí sa Naomi pustila s dvojnásobnou vervou, trávila čo najviac času mimo domov - aby sa nemusela pustiť do vypratávania Naotovej izby... aby nemusela čeliť tej bolesti kým svojho brata nepomstí. Jedna misia za druhou, vypomáhanie v reštaurácii, v skleníkoch – hodiny hudby s pani Hayou – robila všetko preto aby zamestnala svoju myseľ a svoje ruky v nádeji, že tým rýchlejšie potlačí bolesť a prázdnotu ktorú cítila. Ubíjal ju fakt, že už nikdy sa nebude môcť s Naotom zblížiť, nikdy nebudú mať spolu vzťah aký mal Sora a Aoda.. zostala navždy sama vo večne tmavej noci - v jej vlastnej nočnej more. Naomi kráčala kamennou cestou, ktorá bola pomerne strážená a frekventovaná odkedy sa svet zahalil do temnoty. Viedla tadeto totiž jedna z dôležitejších obchodných ciest. Vlastne sama po nej v tento deň kráčala za tak trochu obchodným zámerom.. Kráčala rýchlou chôdzou aby dorazila čo najskôr do hraničného mesta zeme kamenia. Vyslali ju sem z nemocnice v Iwagakure aby doručila tunajším medikom batoh plný liekov. Naomi si ešte len šetrila na termovíziu takže bola nútená niesť si v ruke po celý čas malú lucerničku, ktorou si svietila na cestu. Bolo to otravné, no nemala veľmi na výber. Našťastie bola ubezpečená, že v tej oblasti kam ide už monštrá nezahliadli nejaký čas takže neočakávala žiadne problémy ani súboje. Vyrazila z domu hneď čo sa prebudila a trvalo jej skoro dňa rýchlou chôdzou dorazila na miesto kde ju už netrpezlivo očakávali. Odovzdala im lieky a vďačne prijala skromnú malú izbičku, ktorú jej prichystali aby v nej prespala a mohla sa plná energie vydať na cestu nasp hodín kým sa jej podarilo traviť mesto kam mala doraziť.* (Muž) Dúfam, že nevadí, že je izba trošku skromnejšia. *Ospravedlnil sa jej starý pán, ktorému sa na krku hojdala zašlá ninja čelenka Iwy.* Vôbec nie, pane. *Upokojila ho okamžite veľmi zdvorilo a keď otvoril dvere a podal jej kľúčik – zachovala pokojný výraz aj pri pohľade na skutočne jednoduchú malú miestnosť.* (Muž)Och to som rád, máte tam prichystané aj nejaké jedlo – ešte raz by som Vám chcel poďakovať. Sme naozaj radi, že ste ku nám dorazili tak rýchlo, mladá slečna. Bez tých liekov by naši medici toho asi veľa už nezvládli. *Usmial sa na ňu bezzubým úsmevom. Jeho zvráskavená tvár jej pripomenula pani Hayu – ani ona si nemohla užívať zaslúžený ninja dôchodok, kvôli večnej noci.* Slúžiť Iwagakure a jej občanom je moja povinnosť, pane. *Uklonila sa mu a na moment mu Naomi dokonca úsmev opätovala – hoci bol veľmi neúprimný. S poďakovaním sa napokon zavrela v izbe kde nebolo nič len posteľ, malý stolík so stoličkou a drobná skrinka. Na stole bola prikrytá miska z ktorej sálala vôňa, ktorá naplňovala miestnosť. Jej žalúdok hlasno zaškvŕtkal a tak z pliec zhodila batoh, odložila lucernu a posadila sa na stoličku pri stole, ktorá pod ňou hlasno zavŕzgala hoci bola Naomi ľahunká ako pierko. Po celom dni bez jedla sa na ten pokrm Naomi doslova vrhla a zhltla ho tak rýchlo, že si ani nestihla všimnúť čo jej to vlastne naservírovali. Nejaký chleba si strčila do batôžku na spiatočnú cestu a potom sa pomaly pripravila na spánok. Noci boli pre ňu najťažšie a tak aj keď bola unavená na svet snov sa netešila – jej prekliate - neskutočne živé nočné mory jej každý večer pripravili strastiplný zážitok, ktorý drásal jej srdce vždy novým a inovatívnym spôsobom. Neukazoval sa jej v nich len umierajúci Murasaki a Naoto ... ale aj jej otec a Sora. Skoro ako keby tá agónia, nemala nikdy skončiť. Naomi sa teda tak ako vždy opäť zobudila ešte unavenejšia než keď išla spať. Obliekla sa a keď odovzdala kľúčik od izby – s lucerničkou v ruke si to mierila naspäť do Iwagakure oznámiť v nemocnici úspešne zvládnutú misiu. Pridala do kroku nakoľko vedela, že ju zase čaká celodenná štreka.*

Počet slov: 756

*Naomi mala mierne sklonenú tvár a očami blúdila po nekonečne tmavom okolí ako keby čakala, že na ňu každú chvíľu vybehne nejaké monštrum, ktoré ukončí tú agóniu ktorou si po smrti svojho brata prechádzala. Kráčala z hraničného mesta Zeme Kamenia bez prestávky už asi dvanásť hodín, bola pekne ďaleko od civilizácie a pri tom bola len v polovici svojej cesty naspäť do Iwagakure. Nakoľko sa v tej naozaj malej izbe vyspala neskutočne mizerne - mala pocti, že počas chôdze zaspí. Cítila sa skoro ako námesačná.. a jej stavu naozaj nepomáhalo, že jediný zdroj svetla okrem jej lampášiku bol len mesiac vysoko nad ňou. S povzdychom zaklonila tvár.* Nakoniec mi zostaneš aj tak len ty. *Prehovorila ku mesiacu trošku vyčítavo a počas chôdze zavrela oči ako keby čakala, že začuje jeho hlas, že jej odpovie a uistí ju, že on - mesiac - ju naozaj nikdy neopustí. Namiesto toho však Naomi len obalilo ticho, počula len svoje vlastné kroky na kamennej, prašnej ceste a jej mierne vŕzgajúce uško na lampášiku. Došlo jej, že ak nespraví niečo preto aby sa trochu prebrala - kvôli nepozornosti môže zablúdiť a tak na chvíľu zastavila, upevnila si lampášik zboku na batoh tak aby jej stále dostatočne osvetľoval okolie a pri tom jej nezavadzal. Vzala si do rúk svoju flautu a s povzdychom na nej začala hrať tichú, smutnú melódiu. Jej hra na flaute bola dokonale čistá a v mysli skoro počula ako ju pani Haya doprevádza na klavíri. Vďaka tejto melódii sa aspoň na moment necítila tak sama. Privrela viečka a pokúšala sa potlačiť vďaka hudbe úzkosť, ktorá v nej narastala. Oblečená bola do čierneho kimona a jej po pás dlhé, vlnité, neskrotné vlasy jej poletovali okolo tváre tak ako si zmyslel vietor, ktorý sa s nimi nezbedne pohrával. Jej však bolo jedno, že je strapatá - bola predsa sama, bola tu len ona a mesiac ... jej najvernejší poslucháč.*

*Je to med, co má halucinogení účinky, znám lokaci dvou rojů, když ho získáš, můžeš si jakožto žoldák přijít k dobrým penězům, * odvětil mu muž, kterého mu vytipovala jeho zločinecká organizace, pro kterou plnil nejrůznější zakázky. S každou se čím dál více začleňoval do jejího vnitra a šance že ho konečně přijmou po splnění této mise, byla snad větší než žízeň po proflámované noci doplňené o značnou degustací alkoholu. Ono se mu to vážně povedlo! Získal ten med.* Nikdo přeci neví, kolik ho doopravdy bylo. Čtvrtka může být postradatelná... * napadlo ho a záhy na to do sebe začal lepivou pochoutku s hustou a naoranžovělou konzistencí futrovat jako by šlo o obyčejný produkt od kolonií, které má každý farmář v zemi Ohně na zahrádce,* ...možná že i třetina. * Po pár minutách zjistil, že lepkavá tekutina chutná lépe než čekal, že mu nic nedělá a že obsah lahví mizí až moc rychle na to, aby to byl teď schopný zastavit.*

*Jako lusknutím prstů se objevil několik dnů cesty od místa, kde byl původně. Nevěděl, jak se sem dostal, bolely ho nohy a po cestě kterou odřídil mozek opojený drogou byl naprosto znavený. S vycházejícím měsícem zavíral oči a usínal na náhodném místě, kterým byla cesta, po které si to zrovna kráčela jistá dívenka s růžovými vlásky. Zatímco si nukenín pochrupoval pod peřinou s prachu, začala ho rušit nějaká melodie. Obličej se mu začal křivit napětím z toho, že ho kdosi budí.* ,,Však už je tma! Jaký hovado, by tu teď hrálo?!" * popotáhl nudli, která mu z důvodu nastydlých zad začínala vytékat z nosu, okamžitě si zacpal dlaněmi uši a převalil se na bok, ze kterého muzika přicházela, aby mu sluchovod ucpala jako pomyslná druhá vrstva po ruce ještě zem. V tom o něho někdo zakopl. Vyskočil na nohy, oblečený v jemném plandavém tričku tmavém jako okolní šero a čelenkou ninja vesnice vyzobrazující smajíka. I on sám by pochyboval, že nějaká taková osada vlastné někdy existovala, kdyby ve finále vůbec tušil, jak se mu to dostalo na hlavu. Zajímavé bylo, že byla uvázaná směrem dozadu. Vyděšený vyběhl jako střela a schoval se za nejbližší kámen o velikosti jeho samotného, kterých tu bylo kupodivu dost.(V zemi Kamenů Wow) Vykoukl jen lehce z poza šutru tak, že mu mimo rozcuchaných dredů koukaly pouze oči. Hmatal po kunai, aby vyřešíl příchozí nebezpečí. Jenže v tu chvíli zjistil opravdu zásadní věc.... neměl na sobě kalhoty ani batoh ve kterém byl med! Kde mohl jeho jediný majetek skončit?*

*Mesiac žiaril vysoko nad jej hlavou, melódia naplnila okolie... všetko bolo ako výjav z pokojného sna. Na moment si vďaka hudbe vyčistila myseľ, pocítila kľud aký cítila len keď hrala na nejakom hudobnom nástroji. Vtedy nemyslela na bolesť zo straty svojho dvojčaťa Naota, nemyslela na komplikovaný vzťah, ktorý mala s otcom - nemyslela na svoju pomstu a hnev ktorý ju z vnútra pohlcoval.. necítila strach či sa ešte uvidí s jej jediným kamarátom Sorom - necítila nič, nemyslela na nič, vnímala iba tóny hudby. Táto idylka však bola razom rýchlo prerušená. Naomi zakopla o zvláštny mäkký kameň - ktorý sa zrazu pohol a Naomi sa tak neskutočne zľakla až jej z úst vyšiel typický, dievčenský, vyľakaný piskot. Až keď sa ten čudný balvan postavil došlo jej, že je to muž pokrytý nánosom prachu. Svetlo z jej lampášika osvetlilo totiž jeho telo ... jeho celé telo a tak Naomi po prvý raz uvidela ako vyzerá skutočný nahý muž tam dole. Naomi v lekárskych knihách síce naďabila na takéto obrázky - no nikdy nevidela nahého ani svojho otca či brata - toto bola pre ňu teda veľmi šokujúca a nečakaná lekcia anatómie.* "Čo je to za úchyla!?!?" *Úplne očervenela a spadla jej sánka, skôr než by si stihla zakryť oči či ujsť alebo čokoľvek iné, chlapec sa rozutekal preč prvý. Ako keby to ona - malinká, mladá ružovo-vláska predstavovala nebezpečenstvo. Pokúsila sa nedívať na jeho holý zadok keď od nej utekal preč a tak zdvihla svoj zarazený pohľad ku jeho čelenke, ktorú mal nasadenú opačne. Ten symbol jej nedával zmysel o nič viac než celá táto situácia - bol to smajlík! Naomi by najradšej niekam utiekla, keď však napokon ten chlapec zaliezol za kameň a vykukol na ňu - prišlo jej ho ľúto. Pôsobil vystrašene, bol strapatý, pokrytý prachom, ležal tu na ceste bohvie ako dlho, očividne sa mu stalo niečo zlé - možno ho niekto prepadol alebo tak. Naomi by ani vo sne nenapadlo, že sa díva na Nukenina. Tých si predstavovala ako mocných, temných záporakov z kníh, ktorí majú každý svoj krok dopredu perfektne naplánovaný. Hoci sa chcela stať lovcom nukeninov, ešte tak neučinila takže bingo knihu nevlastnila a teda jej tvár tohto ninju nebola ani len povedomá. Rozhodne teda tohto chlapca s holým zadkom pokladala za obeť a niečo čestné, naivné a zodpovedné v nej jej jednoducho nedovolilo aby sa pohla ďalej a odignorovala to. Naprázdno preglgla, trasúcou rukou si založila flautu do bočného vrecka svojho batoha, ktorý mala nasadený na chrbte a vystrela pred seba ruky aby videl jej prázdne dlane.* N-nemusíš sa ma báť. *Pokúsila sa znieť pokojne, nechcela ho vyľakať ešte viac - hoci bola v tejto chvíli pravdepodobne vystrašená viac než on.* Prepadli ťa? Okradli? Ja .. som Naomi.. a - ak mi to dovolíš, môžem ti pomôcť. *Navrhla svojim tenkým hláskom.* Ja, mám so sebou nejaké náhradné oblečenie. *Pri týchto slovách očervenela ešte viac, no snažila sa tváriť a znieť profesionálne.*

*Po chvilce vyčkávaní na strategické pozici za kamenem se začalo ukazovat, že ta dívenka prevděpodobně ani netuší, koho že to potkala. Teda ne že by byl Dango nějaký významný... Měl však svůj portrét v Bingo knize a nebyl si jistý, zda mu vadí vic to, že je mezi největšími zločinci světa nebo jeho výraz připomínající žvýkání šťovíku. Tak či tak, vyfotili tam jeho ošklivější stranu a proto bylo potřeba, aby se  s tím do budoucná něco urgentně udělalo.* Zdravím paní... slečno... dítě... asi něco takového, * zamával rukou na znamení pozdravuj.* Je to tak! Jsem tu kvůli úkolu! Mise se tomu myslím říká... jo tak nějak. Ty jsi koukám také shinoby, * začal hrát divadelný hru, na kterou růžovláska vlastně dorazila dřív než jí vymyslel.* Dokud nesplním misi, nebudu se moct vrátit do vesnice. Takže pokud by jsi mi pomohla, bych byl moc... jak je to slovo... Jo! VDĚJČNÝ! *  začínal z poza kamene vykukovat čím dál jistěji, avšak od pasu dolu byl stále krytý.* Za to oblečení bych byl moc rád, * odvětil jí na nabídku. Nevadilo mu behat tu nahý, ale kdyby šel další noční muzikant kolem, asi by mu to připadalo podezřelé. *

*Ten chlapec, teda muž - sa zdal byť poriadne rozhodený svojou zahanbujúcou situáciou. Koktal - a bľabotal trošku nezmysly. Naomi nikdy nebola v podobnej situácii a teda sa nevedela vžiť do toho čo asi prežíva odzbrojený Shinobi, ktorého s holým zadkom nachytal iný ninja.* Stačí Naomi. *Opravila ho keď chvíľu dumal nad tým či je slečna, paní alebo dieťa. Zložila si pri tom z chrbta batoh - držala ho v jednej ruke zatiaľ čo tú druhú strčila do jeho vnútra a začala sa v ňom hrabať. Kráčala pri tom pomalým krokom ku skale za ktorou sa ukrýval.* Tomu rozumiem, pravdepodobne by ťa už stráže pri bráne poriadne vysmiali. *Prikývla súcitne a keď konečne nahmatala to čo chcela - vytiahla nakoniec z batôžka úhľadne poskladaný štvorec látky. V tomto svetle nebolo veľmi vidieť akú farbu malo len, že je to svetlá, jemne vyzerajúca látka.* Prepáč, nič lepšie nemám, no myslím, že ti bude... pás má na gumičku - pôvodne bola totiž nariasená. *Vysvetľovala keď ku nemu prišla dosť blízko na to aby si od nej mohol vziať ten záhadný kus oblečenia čo mu ponúkala a pri tom nemusel opäť odhaľovať svoje mužstvo.* Na akej misii si to vlastne bol? A kto ťa obral o veci? Čo si pamätáš ako posledné? *Zaujímala sa s hlavou naklonenou mierne na bok, už sa ani toľko nečervenala. Ovládla ju zvedavosť. Ak by si Dango vzal to ponúkané oblečenie - po tom čo by si ho nasadil zistil by, že si obliekol ružovú sukňu, ktorá hoci bola Naomi po kolená - jemu musela siahať tak maximálne do polky stehien. Zakryla mu teda holý zadok ale mal by si dávať pozor na zákerné vánky čo by mu ju mohli podvihnúť v nestráženej chvíli.*

*Děkuji ti, *vzal si od ní úhledně složený kus oblečení a rychle ho natáhl přes pas. Když začala dívena pokračovat s otázkami, tak si teprve všiml, že to není úplně něco, co by měl muž nosit. Začal to proto rychle štelovat do takové výšky, aby z pod sukně nevykukovalo něco, co by z pod sukně nikdy nikomu vykukovat zřejmě asi nemělo. Až pak vylezl ze svého úkrytu v podobě kamene ven.* Víš milá zlatá. Sháněl jsem suroviny do farmaci... faramaceuti... léčivé věci pro léčivé lidi co léčí lidi v mé vesnici, * při vyprávění zaujal dramatickou pózu s rukama v bok a u toho koukal jestě dramatičtěji do prázdna.* Jenže pak mě dostali! Dostali mě tak moc, že si nepamatuju, kde mě dostali, * z ničeho nic s příchozí zápletou ukázal na Naomi prstem, aby upozornil na zvrat celého příběhu.* Potřebuju mapu, * zamyslel se a začal klacíkem kreslit velké země do hlíny namýchané s naplaveným pískem. Jejich velikost ani z daleka neodpovídala reálu a plno jich tam chybělo. Proto na jejím středu byla země Větru, jejíž rozloha byla poloviční jako země Ohně. Druhý kontinent Dango pro jistotu začmáral úplně.* Kde že to jsme? * koukl na svojí záchranu zmateně a nad hlavou se mu vyklubalo několik pomyslných questionmarků.* Jo jasně... země Kamenů, * zamrkal očima a špičku klacíku zabodl do místa, kde země ležela. Zrovna tuto zemi znal dobře jelikož se tu nějakou dobu potuloval.*,,Byl jsem v zemi Ohně. Takžeeee," *spojil si tyto dva body neviditelnou úsečkou a pomalu po ní pohledem putoval.* Aha! Tady je hospoda, myslim, * vykřikl po chvilce. Samotný hostinec od nich nebyl moc daleko a byl směrem, ze kterého pravděpodobně přišel. Musel se tam předtím zastavit.* ....a když mě videli s cenostmi, určitě mě zmlátili a okradli, * dodal ublíženě ač tam nejspíše  dorazil úplně sjetý.* Musíme tam vyrazit a učinit tomuto přítrž! * chytl Naomi jednou rukou kolem ramen a s hrdinsky namířeným klacíkem vzhůru udal směr, kterým je potřeba se vydat.*

*Keď vyskočil spoza kameňa - nevyprskla od smiechu len vďaka tomu, že bola dobre vychovaná a mala pomerne silnú empatiu. Pevne však zovrela pery a v duchu sa navždy so svojou ružovou sukničkou rozlúčila. Rozhodne by ju už nechcela nosiť - a aj tak ju určite poriadne vyťahá. Odvrátila pohľad od jeho holých nôh a snažila sa sústrediť na zmätočné vysvetľovanie do ktorého sa ten chlapec púšťal. Trošku nervózne sa zasmiala pri tom dramatickom rozprávaní do ktorého sa ponoril, no keď na ňu z ničoho nič ukázal prstom - úsmev jej na perách zamrzol. Pozrela sa doprava a doľava - nebola si istá čo tým celým myslí, a mala chuť vyhŕknuť niečo v zmysle: "Ukazovanie prstom je neslušné!" ... no po tom čo ho videla nahého asi nemalo zmysel lipnúť na nejakej etikete. Zahľadela sa na to čo začal kresliť na zemi, napriek tomu, že prižmúrila oči a naklonila hlavu na stranu - vôbec jej tá mapa nedávala zmysel. Rada by mu poradila kde to sú ale v tej jeho mapke sa nevyznala. Po chvíľke sa však záhadným spôsobom zorientoval a objal ju okolo pliec.* Hee? *Zažmurkala a zdvihla ku nemu tvár s červenými líčkami. Niečo v nej jej nahováralo, že je to asi blázon.. no bola príliš zodpovedná a súcitná a tak napriek jeho čudnému chovaniu ho tu nechcela len tak nechať bez pomoci.* T-tak dobre, pomôžem ti .. ale uhm ako sa vlastne voláš? *Opýtala sa ho keď ju držal rukou okolo ramien. Ak sa má kvôli nemu vrhnúť do boja za jeho ukradnutú výbavu - bolo by fajn aspoň vedieť kvôli komu hodlá riskovať svoj krk.* A odkiaľ si? *Dodala nakoľko ten smajlík na jeho ninja čelenke nič o jeho príslušnosti nevypovedal.*

*Jmenuju se Danggggg... * Jak rychle odpověděl, tak rychle se i zarazil. Došlo mu opožděně, avšak stále za včasu, že jí své jméno pro každý případ říct nemůže.* ...Dan. Jo jsem Dan. Tak se přesně jmenuji a jsem z vesnice ukryté v... * začal hledat pohledem něco, co by mu mohlo pomoct. Jenže ono tu nebylo nic!* Z vesnice ukryté v prachu. Tam bydlim. Je to z druhého kontinentu... možná ze třetího dokonce, * netušil zda nějaký třetí vůbec je, ale pokud to netušila ani ta dívenka, byl v suchu. Raději však odvedl pozornost zpět k ní.* A ty jsi? Jako jméno, druh a rasa. * Přistihl se, že začíná lehce panikařit a tak se věrohodně opřel rukou o nějaký imaginarní kámen, který tam vlastně nikdy nebyl.* Myslím,  že nesmíme ztrácet čas. Zločinci mohou každou sekundou zmizet z místa a vzdalovat se nám, * dodal, když domluvila. Pravděpodobně si její příjmení a vesnici odkud je v následujících sekundách už nebude pamatovat a tak nebyly další informace potřeba. Sebevědomou chůzí zamířil po cestě k té zmiňované hospodě, kde podle všeho byl, zatímco mu sukně nádherně vlála do větru a odhalovala holý zadek.*

*Naomi nahla hlavu na stranu keď sa jej išiel predstaviť a pri tom z nejakého dôvodu vydal zvuk ako zvon. "Ding, Dang, Dong." ... Ak by boli v komixe - nad hlavou by sa jej pravdepodobne objavil otázniček. Dedina ukrytá v prachu znela pomerne uveriteľne, nad tým sa nepozastavovala, no ten tretí kontinent. To s ním by mu vyšlo keby nebola Naomi taká neuveriteľná bifľoška.* Tretí kontinent neexistuje. *Špitla a trošku podozrievavo prižmúrila oči, zvažovala či ho niekto neudrel do hlavy pri tom prepade.* Nie si zranený? Chcem povedať - netočí sa ti hlava alebo tak? *Opýtala sa ho a bola ochotná mu skúsiť ošetriť hlavu pomocou základnej liečiacej techniky, ktorú ovládala.* Nemám ťa prezrieť? Viem síce len základnú prvú pomoc.. ale uhm.. *Navrhla počas chôdze - keď cupitajúc kráčala za ním - samozrejme sa na jeho zadok nedívala - odvrátila pohľad hneď čo mu nezbedný vánok nadvihol ružovú sukňu.*

*To si jen myslíš. Přesně proto neznáš mojí vesnici, * zdvyhl nápaditě ukazováček a šibalsky se u toho pousmál. Společně se pak vydali k hostinci. Na Naomi byla vidět určitá nejistota nebo spíše starost o Danga. Stále se mu pokoušela vnutit pomoc i když Dangovi lékařské schopnosti byly na trochu vyšší úrovni než ty její. Samozřejmě tuto informaci nemohla tušit a čím méně o jeho schopnostech věděla, tím lépe. I proto snědý hoch tyto nabídky odmítal převážně zavrtěním hlavy.* Tamhle to je, * zastavil na malý moment a ukázal na dřevěnou stavbu v povzdálí. Z té se táhnuly opilé hlasy, smích a poměrně výrazné světlo, které ozařovalo okolní cestu a porosty.* Musíme potichu, * koukl na dívenku a přiložil jí ukazováček ke rtum, aby zdůraznil to, že se z nich teď stávají assasínoninjové. Prozíravě se přikrčil a pomalu cupital na špičkách, jako kdyby mohla ta měkká zem plná prachu vydávat nějaký rámus. Rukou pro jistotu ještě pokynul, aby růžovka věděla, že ho má následovat.* Máš jedinečné štěstí, že jsi souhlasila s pomocí. Teď se naučíš spousty utlumátních technik, které by tě sebezkušenější sensei nikdy nenaučil, * zašeptal a pomalu očakami vyjel nad parapet okna, jako kdyz krokodýl na hladině vody vyčkává na svojí kořist.* Tato technika je genjutsu natolik silné, že na ní nefunguje Kai v žádné formě. Jakožto žena ho do pěti let s jistotou plně ovládneš za spravných podmínek a tato sukně je přesně to, co potřebujeme, * dodal a lehce uchopil cíp růžové látky mezi polštářky palce a ukazováčku. Pak se doplížil ke dveřím a stále schovaný za stěnou je otevřel. Vrzavý zvuk nenamazaných pantů okamzitě strhl pozornost namazaných hostů, přesně jak Dango potřeboval. Rukou si vyhrnul sukni a vystrčil nohu mezi futra dveří. Když cítil veškeré pohledy na chlupaté končetině, tak s ní začal vábně hýbat. K dokonalosti už jen chybělo, aby Naomi vytáhla z kapsy saxofon a začala hrát nějakou romantiku.* Hele! Co to tam je venku za buznu v otřesný sukni?! * zakřičel jeden z hostů. Polovina, která měla už od počátku jisté podezření si tak jen potvrdila, že jde o nějakého týpka a ta, která byla natolik opilá, že tomu snad i uvěřila, okamžitě procitla do reality.* No víš... mně tahle technika ještě nikdy nezabrala... * podíval se Dango na Naomi a lehce skepticky pokynul rameny.* ...ale nikdo nebude napadat vkus moji Girl, kterou znam asi hodinu! * Se zvýšeným hlasem povstal a jeho tělo se začalo obalovat Raitonem. Ránou pěstí pak urval kus otevřených dveří a obrovskou rychlostí nalítl dovnitř. Než by se Naomi stihla vůbec narovnat, prolétl by vchodem jeden z opilých mužů a zaryl nosem do země přesně před ní.* Tyyyyy! * řekl nabroušeně, když jí spatřil. Neohrabaně začal vstávat a nepůsobil jakkoliv přátelsky. Jenže to nebyl jediný problém, který dívence vznikl.* Hej! Co tam děláš?! * ozvalo se v dálce. Z poza rohu hospody vyšel další chlapík, který si odskočil nejspíše na malou. Na své dva metry a několik vypitých panáků saké rozhodně nepůsobil nemotorně. Navíc nebyl oproti svému kamarádovi potlučený a tak se Naomi dostala do této hospodské šarvátky a milostného trojúhelníku stejně rychle, jako celá potyčka začala.*

*Nervózne sa zasmiala keď zdvihol ukazováčik a opäť sa ju pokúšal s veľavýznamne zdvihnutým obočím presvedčiť, že skutočne pochádza z tretieho kontinentu. Brala to proste tak, že žartuje.. a hoci sa na jeho humor zo začiatku veľmi nechytala začínala sa celkom rýchlo adaptovať. Celkovo sa Dang či Ding alebo Dong? Či ako sa to volal.. celkovo sa Dingdong choval proste tak čudne a atypicky, že by mu možno aj bola ochotná ten tretí kontinent uveriť. Netrvalo dlho a v diaľke skutočne zbadali drevenú chatrč uprostred ničoho. Trošku sa jej uľavilo pretože sa niekde v kútiku duše obávala toho, že si ju len vymyslel. Keď jej Dingo priložil následne ukazováčik na pery - pozrela sa mu do očí a zarazene zažmurkala. Následne však prikývla a urobila gesto akože si ústa zamyká a potom ten imaginárny kľúčik hodila za seba ponad rameno. Mlčala tak ako chcel zatiaľ čo on .. stále rozprával. Napodobnila ho pri nakúkaní cez okno do vnútra budovy a potom zo záujmom načúvala keď jej hovoril, že ju naučí nejaké super ultimátne techniky. Avšak .. hneď jeho prvá neporaziteľná genjutsu technika ho porazila na plnej čiare. Hoci im to nehralo do kariet - keď sa na ňu otočil a priznal sa, že mu tá technika vlastne nikdy ešte nevyšla - vyprskla a rozosmiala sa. Proste si nemohla pomôcť - to však už ale Dongove telo obalili blesky a nabehol do vnútra hájiť päsťami jej módny vkus. Keď pred ňou pristál na zemi prvý nepriateľ ospravedlňujúco sa usmiala.* Len sa chcem uistiť, ste naozaj zločinci, zlodeji a vrahovia, že? *Nahla hlavu na stranu a ak by boli v komixe asi by sa jej vedľa tváre objavila veľká kvapka.* Čo si to povedala?! Ty malá .... *Nedohovoril to, pretože spoza krčmy vyšiel ďalší chlapík a zapínal si nohavice.* Hej! Čo tam robíš?! *Okríkol ich a vytiahol z puzdra na stehne kunai.* Prišli sme po vybavenie a nohavice môjho .. ehm toho - no Dingdonga! *Ako to povedala zložila si z pliec batoh aby bola pripravená bojovať - och a že veru musela, ten bradatý muž, ktorého Ding vyhodil dverami sa na ňu rozbehol a vyzeralo to, že ju chce chytiť - uskočila do strany, urobila kotrmelec a keď zostala čupieť - udrela dlaňou do zeme čím na bradatého muža zoslala techniku ​Raiton: Denpō Sekka. (Muž dostal zásah Raitonom o sile 44 Nin. +25 Ranton +10 Klan +9) Ten druhý po nej hodil kunaj - ktorému sa uhla len tak-tak a priskočila ku tomu bradatému mužovi, ktorý ležal paralyzovaný na zemi. Nestačilo jej, že vydáva chrčiace zvuky, stoja mu vlasy aj brada dupkom a stúpa z neho para - uškrabla ho ešte hrotom svojej skrytej čepele, ktorá bola potretá jedom aby mala istotu, že po nej nevypáli žiadnu techniku kým bude bojovať s tým druhým mužom, ktorému trčala košeľa z poklopca nohavíc.*

*Dango mezitím přiskočil dovnitř a poté , co zahodil lavici i s dvěma týpkama, kteří na ní seděli, přesunul se jako správný alkoholik rovnou k výčepu. No a to právě na čas. Zrovna tam ležel tác plný panáků saké. Skočil za muže kterého příchozí hluk nevyrušil od toho, aby si pro tácek spokojeně docupital, chytl ho za hlavu a praštil mu s ní o pultík tak silně, až se dva prckové ve skle lehce poalkoholovali. Na počest omráčeného pána tam jednoho okamžitě poslal. To už se však řítili další zájemci o místa na baru. Dango však svojí holou kůži odmítal dát jen tak, stejně jako tvrdý alkohol ležící za ním. Z otočky poslal jednomu týpkovi kopanec na solar tak silně, že muž zajel pod jeden z dřevěných stolů. Při té otočce stihl ještě zapít další vítězství a připravit se na třetího muže, který se po něm ohnal. Nukenin se však stihl rychle přikrčit, rozepnout muži opasek, který mu z kalhot okamžitě vytáhl a vkusný kus oblečení tak záhy skončil dole u kotníků, kam se zákazníkovi zamotal do nohou a třetí v pořadí se tak vyřadil sám pádem na zem, zatímco si Dango opřený dopil třetí kus, který ohodnotil hlasitým krknutím. S rukou před pusou zaslechl ženský hlas. Koukl se tím směrem, zda to není Naomi. Naštěstí nebyla... nebo spíše naneštěstí. Jednalo se totiž o nějakou hysterku ohánějící se batohem. Zřejmě drahá polovička některého z pánů. Neohrabaně se pokoušela zasáhnout Danga do hlavy. Ten však bez problémů uhybal a u toho jí páskem šibnul po zadku. Pak čapl batoh, nasadil ho ženě na záda, hodil jí na pult a to poutko nahoře (za které se batohy věší) zahákl za pípu, aby nemohla vstát. Jednou rukou jí mírně chytl pod krkem a druhou rukou vytáhl tričko. Do odhaleného pupíku jí pak nalil další panák a ozvláštnil si tak tento pijácký maraton bodyshotem.* Tak poslední na hospodu! * koukl k razné servírce, která za celou dobu neudělala jediný pohyb. Podal jí jednoho panáka a sám si vzal poslední zbývající. Hrdinsky si s ní pak přiťukl. Zbytek hospody zřejme o další hanění sukýnky Naomi přestal stát a tvářil se jako kdyby se nic nedělo a nebo se schoval kam to jen šlo. Dango tak zamířil k východu, kde si na šatník zrovna nějaký pán s doutníkem odkládal kabát.* A ty nečum tak provokativně! * řekl snědý hoch, když se oba střetli pohledy a dal mu ze spod pěstí na bradu, až se okamžitě omráčenému muži zaryly přední zuby do doutníku.* Moment! * chytl ho Dango za čelo a přimáčkl mu hlavu ke zdi. Druhou si pak nasadil onen kabát a fešný klobouk, aby působil civilizovaně.* Můžeš, * kývl s povelem na něj, jako kdyby ho vnímal a v tu chvíli mu pustil hlavu. Týpek se jako padající list sesunul na rameno mafiána s růžovou sukní. Ten si zatím nasadil rukáv na druhou ruku a takto nabral pána jako pytel brambor ven.* Jak to jde? * zeptal se zápasící Naomi a u toho si škytl. Než mu byla věnovaná pozornost dívenky, vytáhl z huby bezvladné osoby doutník i s otisky zubů a vložil si ho do levého koutku pusy.* Asi budu potřebovat ještě jednou tu mapu. Nikdo podezřelý tu není. * Když konečně boje ustaly natáhl si z plných plic tabáku a pak levým koutkem úst vyfoukl mohutný dým na dívenku s růžovými vlásky.* Dobrá práce! *

*Muž sa na ňu rozbehol čelmo ako nahnevaný býk .. uskočila do strany len tak tak, aby ju celú nezvalcoval. Ani vo sne by ju nenapadlo, že sa jej návrat do Iwy takto skomplikuje, no teraz už nemala na výber. Kým sa chlap otočil, jej telo obalili čierne mračná a celkom tak splynula s nocou - teda až do momentu čo z jej tela začali na všetky strany šľahať čierne blesky (Raiunkūha). Niekoľko z nich v plnej sile zasiahlo muža s otvoreným poklopcom - pri tej sile, ktorou jej blesky disponovali viac nebolo treba. Keď ku nemu Naomi pribehla - pre istou ho uškrabla svojou skrytou čepeľou tak ako aj toho druhého. Rada si vždy veci poistila. Keby vo vnútri krčmy nezneli zvuky boja mohol by Dango počuť typické praskanie bleskov, no takto si mohol všimnúť len záblesky spoza okna či z otvorených dverí ktoré ožarovali okolie. Keď sa objavil vo dverách Naomi stála medzi dvoma bezvládnymi telami. Tí muži ležali mierne uškvarení na zemi zatiaľ čo sa Naomi tvárila namosúrene, že sa im nepodarilo získať jeho veci po ktoré sem pôvodne prišli. Trošku si odkašľala keď na ňu vyfúkol dym a ľavou rukou sa pokúsila pred tvárou ten štipľavý dym rozvíriť.* "Škoda, že neovládam Fuuton" *Pomyslela si a namiesto toho aby jeho pochvalu nejako okomentovala - len sa mierne začervenala a uhla pohľadom do strany. Nepatrne prikývla a aby zahnala svoje rozpaky, postavila sa na špičky a nakukla poza Danga do vnútra krčmy.* Ty si tiež nezaháľal. *Podotkla pri pohľade na tú spúšť. Trochu ho podceňovala, no zdalo sa, že hoci je trhlý - bojovať vie veľmi dobre.* Mapu.. ah mapu. *Zašomrala napokon súhlasne, trochu ustúpila dozadu a upriamila pohľad na zem medzi nimi. Zložila pečať vďaka ktorej pred nimi v prachu a zemi vznikla presná kópia toho čo Dango kreslil predtým. Bola zmätená a doškrtaná tak ako si ju Naomi pamätala.* Kde je ešte podľa teba šanca nájsť tvoje vybavenie? *Opýtala sa ho a zdvihla pri tom pohľad ku jeho tvári.*

*Shodil pána z ramene na zem, založil si ruce za zády a stejně jako Naomi i on ustoupil o krůček dozadu. Koukl na zem do míst kam zírala Naomi, pak na divenku, pak na zem, zase na ní a opět na zem. Z prachu se mezitím objevila mapa.* No šikovná, * vyndal si z pusy doutník a odklepal ho na zem.*  Je to velice odvážný nápad, ale je tady doupě banditů, * odcvrnkl doutník, který se zaryl do hlíny v místě kus od nich. Poukazoval na polohu zmiňované organizace. Následně se Dango otočil zpět na hospodu.* Hmm možná jsme tam měli jít dřív než sem, * pomyslel si nahlas, zatimco mu při pohledu na vymlácenou hospodu po čele tekla ztékala pomyslná kapička potu.* Kdo to ale mohl tušit že... Hospoda nebo doupě banditů... obojí zní skoro stejně podezřele, * podrbal se skepticky ve vlasech.* Tak se rozluč s pány a vyrazíme, * zamával na léžící zákazníky a vesele zamířil směrem k zlodějskému sídlu.* Už jsi někdy bojovala s bandity? Tihle mohou být nebezpečnější než ten strejda před hospodou. Takže musíme pracovat zoupovědostně. Jakože opatrně a dvakrát měřit, než začneme řezat... pak to ještě jednou změřit, aby jsme zjistili, že to je stejně na číču uriznuté. * Po intelektuálním kázání se na ní zazubil a žduchl do ní ramenem. Mezitím za kopcem začala vyčuhovat střecha vysoké budovy.*

*Keď ju pochválil začervenala sa a pohľadom preletela po mužovi, ktorého zhodil Ding na zem. Potom sa však obaja zasústredili na mapu, ktorú nechala vytvoriť na zemi. Pri zmienke o brlohu banditov si od nervozity zľahka zahryzla do pery. Nepáčilo sa jej to.. obzrela sa okolo seba na tú spúšť.* No to sme naozaj asi mali.. znamená to, že títo ľudia boli v tom čo sa ti stalo nevinne? *Pískla a narastala v nej nervozita. Uvažovala do akých problémov sa kvôli tomuto môžu dostať. Teraz alel už bolo neskoro nad tým dumať, vzala svoj batôžtek, prehodila si ho zase cez rameno a cupitala za svojim tajomným známym.* Myslíš zodpovedne? *Pozrela sa na neho s obavami a drobný úsmev mu opätovala keď sa na ňu zazubil. Následne však jej pozornosť pritiahla strecha, ktorá sa týčila v diaľke.* Ako veľa banditov tam môže byť? Čo za plán teda navrhuješ?
Spomínaš si na nejaké zadné vchody alebo tak? Vyjasnili sa ti už trošku tvoje spomienky? *Pýtala sa ho popri chôdzi.*

*Víš Naomi. Když se to tak vezme... Oni na nás zautočili slovně. To znamená, že jsem byli v právu, * vymyslel si na rychlo jednoduchou obhajobu a pak tiše dodal.* Možná jsme to tam nemuseli vymlátit tak moc, ale to už je vedlejší.* Zatímco jim před zraky rostla mohutná věž, Naomi nadhodila první možnost v podobě zadního vchodu.* Je to tak! Určitě mají zadní vchod. Jenže o tom nikdo krom nich asi nebude vědět. Možná proto to je zadní vchod, *zamyslel se, že když to bude zadní vchod, tak by mohl být logicky ze zadu té věže. Samozřejmě to po taktické stránce samotné stavby nedávalo žádný smysl.* Co kdybych jsme vylezli po zdech nahoru skrz okno, prošli věž a pak si otevřeli hlavní vchod? * přihodil i trochu své dávky kreativity, ač mu úplně nedošlo, že když budou vevnitř, tak už otevřít hlavní vchod nebude potřeba.* Nejradši bych tu věž celou zboural. Jenže na to je moc široká, * zabručel si pro sebe a lehce si hodil své drady dozadu, až zacinkaly korálky v nich. Tou dobou už stáli poměrně blízko věže. Lehce pod sto metrů. Možná už je někdo spatřil, možná už na ně míří ostré hroty šípů. Zatím byl však klid před bouří.*

*No to skutočne asi nemali.. na druhej strane ona tam doslova len tak stála a tí chlapi sa po nej vrhli takže.. si to asi môže ospravedlniť. Nevedela však čo sa dialo vo vnútri a či Ding nevyužíval zbytočne veľa násilia než bolo za potrebné.* Asi áno. *Súhlasila s ním teda nakoniec a pridala do kroku aby mali za sebou túto výpravu čo nájrýchlejšie za sebou. Vypočula si všetko čo hovoril o vchodoch o jeho plánoch. Na moment pritiahli jej pozornosť gorálky v jeho dredoch, no potom sa začala opäť sústrediť a zadívala sa na vežu - až úplne na jej vrch čiže musela zakloniť hlavu dozadu.* A čo keby sme teraz pre zmenu skúsili najprv len zaklopať a opýtať sa ich? Koniec koncov - určite nás už pozorujú ich stráže. *Podotkla, vytiahla z bočného vrecka batohu bielu čistú vreckovku a uviazala ju o flautu. Zdvihla túto pomyselnú vlajku mieru a mávala ňou vo vzduchu počas chôdze ku tej veži.* Môžeme sa s vami porozprávať? "Chcela vykríknuť svojim tenkým hláskom ak jej v tom Dingdong nejako nezabránil.*

Dango Yoshikava
*Naomi, jsou to extrémně nebezpeční bandité. Myslíš, že se budou chtít bavit? * začal jí nechápavě vyčítat. To už však dívenka začla vykřikovat. Dango se okamžitě rozhlédl, zda na ně něco neletí. Nikde nic... prozatím! Naopak se nedělo vůbec nic. Nukenin proto opatrně dokráčel ke dveřim a zatnutou pěstí zabušil. Otevřelo se malé kukátko, ve kterém se zjevily zelené oči.* Co chcete?! * zeptala se muž na druhé straně otráveně. Zjevně nemě sebemenší náladu vést dlouhý rozhovor.* Neukradli jste náhodou omylem sklenice s extrémně vzácným medem? * odpověděl Dango najivně otazkou.* Medem? * odvětil bandita a na chvilku se zarazil.* Určitě ne. * Kukátko v tu ránu zaklaplo a dveře zůstaly opět tiše stát.* No prcku. Vypadá to, že to pánové neudělali, * pokrčil Dango rameny. Ani náhodou ho nenapadlo, že by mu vrátník mohl lhát.* Tak to jsme v koncích, * dodal smutně, poklekl a se vztyčenýma rukama k nebi začal zoufale brečet.*

*Naomi tam zostala stáť a zúfalo sledovala celú tú scénu - od zaklopania po strohú odpoveď muža za dverami až po Dangove zrútenie sa. Čupla si ku nemu a spravila to čo by urobilo akékoľvek dievčatko v jej situácii. Objala Danga a privinula si ho ku sebe.* Neplaač, to bude dobré. *Snažila sa utíšiť jeho srdceryvné vzlyky a vravela si, že ak toto neobmäkčí muža za dverami tak už nič. Odviazala bielu vreckovku a začala mu Dindongovi utierať slzy ako hrachy, ktoré mu tiekli po tvári. Jej malá bystrá hlavička zatiaľ uvažovala ako tomuto nešťastníkovi pomôcť.* Čo.. čo ak by som ti pomohla zohnať ďalší ten med? *Ponúkla sa, hoci sa už teraz na svojej ceste zdržala viac než by mala - nemohla ho tu proste takto nechať.*

*Na kolenou a lehce shoulený v klubíčku jeho hysterický nářek připomínal něco mezi brekem malého dítěte a projevem Donalda Trumpa. Když mu Naomi cosi podala, tak to přes slzy ani neviděl a rozhodně to nebylo tím, že si ten co tento příspěvek psal byl líný kvůli slabém signálu vygooglit, co znamená slovo "vreckovka." Zkrátka to přes slzy neviděl a tak nemohl ani tušit, co mu Naomi podala! Jediné co udělal tak bylo, že to čapl a hlasitě se do toho vysmrkal.* Ty to ale nechápeš! * odpověděl na její útěchu.* Xiaomi. To není jen tak nějaký med, * zvedl ruku před svůj a její obličej s palcem opřeným o ukazováček a prostredníček, jako kdyby byl nějaký Mishelinský kritik.*  Tenhle med je mnohem oranzovější a mnohem lepkavější a mnohem...* na malou chvilku se zarazil, *no je teda pěkně hnusnej na ochutnání. Je ale děsně vzácný a vzácný věci jen tak nenajdeš. Proto jsou vlastně vzácný.  To dáva smysl, * začal se do toho opět klasicky zamotávat, protože délka souvětí pomalu překračovala jeho mozkovou kapacitu. Bylo to však jedno, jelikož se zevnitř ozval dveřmi tlumený posměšek.* To je komedie. Dva exoti, * uchechtl se bandita. Dango okamžitě zvedl hlavu s úplně odlišným výrazem. Tento se od smutného dost lišil. Opět rozhořelé pomyslnými plamínky v očích měly blíže k tomu, který měl v hospodě.* Tak to ne! Musíme ten med najít za každou cenu! * Vstal a ráznou chůzí došel až k ocelovým dveřím. Rozpřáhl se a při úderu navíc vyslal silnou tlakovou vlnu vytvořenou Meitonem. Kovová futra povolila a pustila dveře svojí cestou. Ty zmizely někde v útrobách budovy i s tím týpkem, který tu dělal vrátného.* Až po Vás slečno, * udělal lehký úkrok a rukama ukázal na díru, kterou tam udělal. Uvnitř jistě čekalo spousta zábavy a ještě více nepřátel, které toto počínání rozhodně nenatchlo. Ovšem možná tam s nimi byly i ty sklenice plné vzácného medu.*

*Dingdong bol živel. Ak by ho mala pomenovať jedným slovom tak nič výstižnejšie skrátka nebolo. Bol ako búrka - nespútaný vetroplach ktorý bol raz tu a raz tam. Asi preto tu s ním bola namiesto toho aby si len pomyslela "čudák" a pobrala sa preč. Nič jednoduchšie neexistovalo než odísť a nechať ho samého ako takého smutného macka Pú, ktorý hľadá svoj stratený med. Naomi tu však zostala, pretože odjakživa rada tancovala v búrke a daždi a pri tom so zaklonenou hlavou fascinovane pozorovala na oblohe žiarivé blesky. Prvé zahrmenie ktoré tento krát prišlo nastalo po tom čo sa im vrátnik za dverami začal posmievať. Výraz jej čokoládového kamaráta sa zmenil a ona s povzdychom zhodila z pliec tašku pretože vedela, že prichádza opäť ďalšia akčná časť ich príbehu. Zhlboka sa nadýchla a keď vyrazil dvere, ktorými pripučil vrátnika postavila sa a prikročila ku Dongovi. Urobila také princeznovské pukrle keď pokynul, že má ísť prvá a tak vošla dnu - kde sa začala okolo seba okamžite rozhliadať a snažila sa uhádnuť či má ísť doprava alebo doľava.* Keď nevieš choď doprava. *Zašomrala a ukázala ukazováčikom na schody vpravo vedúce niekam hore.* Keby si bol ten najoranžovejší, najlepkavejší a najhnusnejší vzácny med - bol by si niekde hore? *Opýtala sa ho zvedavo a tak trochu dúfala, že si niečo vybaví - možno tu už bol. Bolo by skvelé ak by sa mu v mysli objavila nejaká spomienka.*

*Když Naomi řekla doprava, tak nevěděl, která vlastně pravá je. Bylo to teda 50/50 a bohužel si vybral tu špatnou pravou která pravá nebyla. Už už chtěl vyrazil do levé uličky, když v tom si všiml jak Naomi ukazuje na tu skutečnou pravou. Zatáhl proto ruční brzdu, přešel do smyku, seškrábnul bahno co se mu přilepilo v chůzi venku z chodidel na podlahu a zamířil za dívenkou.* Kdybych byl najoranžovejší, najlepkavejší a najhnusnejší vzácny med - byl bych rozhodně nahoře, * pokýval hlavou s nejvíc random odpovědí na nejvíc random otázku na světě. To už však začali přicházet banditi, kteří tu žili a to tak že z Dangové pravé strany, která stále pravá nebyla a i z té Neomi pravé strany, která vedla ke shodišti.* Kryju ti záda, * oznámil jí a hodil po dvou mužích běžících uličkou dva disky z Raitonu. Jeden paralizoval svůj cíl, avšak ten druhý se netrefil a bandita tak postupoval dál. V reakci na blížící se souboj tělo na tělo Dango sáhl pod růžovou sukni po pouzdru na kunai. Bohuzel zjistil, že se tam to pouzdro stále záhadně nebjevilo a tak si jen hlasitě plácl po zadku. Nepřítel však na nic nečekal a rozmáchl se ostrou čepelí tak šikovně, že Danga dokonce pořezal do ruky a využil tak jeho zaváhání. Snědý nukenin si další zaváhání nemohl dovolit, což moc dobře věděl. Přešel tedy do taijutsu. Zandal nepříteli Kolení výpal do podbrišku a celou kombinaci zakončil Loketní vraždou na nos. Přičemž se bandita skácel na zem.* Musíme ale rychle, než přijdou další! * otočil se přes rameno na Naomi, zatímco bral banditovi kunai z bezvládných rukou.*

"On nevie kde je v pravo a kde je v ľavo?" *Pomyslela si keď zbadala ako zazmätkoval. Počas chôdze premýšľala ako mu s tým pomôcť - veď predsa je to celkom životne dôležité v boji vedieť určiť strany. Keď mu povie "pozor z prava" tak sa nemôže otočiť do ľava. Svojimi myšlienkami sa ale nemala čas zaoberať dlhšie.. o chvíľku už neboli sami. Hluk, ktorý pri vchodových dverách spôsobili zburcoval posily. Naplnil ju strach ale aj adrenalín - do dnešného dňa ešte toľko s nikým nebojovala, jej misie boli hlavne o doručovaní zboží a likvidovaní monštier - no toto! Našťastie tu nebola sama, Dango jej pripomenul, že jej kryje chrbát a na dôkaz svojich slov vyslal na mužov bežiacich jej smerom bleskovú techniku. V zákryte s chlapom, ktorého netrafila blesková technika bežal ešte jeden hromotlk. Dango už bojoval s tamtým takže jej zostal ten poloobor. Mierne sa rozkročila a hodlala využiť to, že bola oproti chlapovi tak malinká. Využila to, že bol vysoký a hýbal sa ťažkopádne – ona bola útla, malá a rýchla – urobila rýchly kotúľ dopredu a svojou skrytou čepeľou mu prerezala achillovu pätu. Čepeľ prešla mäsom a šľachami ako maslom a muž sa s celkom ženským, vysokým výkrikom zložil k zemi, zvieral si rukou zranenie ako sa snažil zastaviť krvácanie a vrieskal od bolesti čo pravdepodobne privolá aj ďalších strážcov.* Kde je ten hnusný med! *Pýtala sa ho s rukami v bok a musela sama kričať aby prehlušila jeho rev. Pôsobila pri tom ako nahnevaná včielka. Dango svojho darebáka medzičasom zložil a poháňal ju aby šli ďalej - no mali šancu od toho poloobra zistiť kde ten med je. Celú vežu predsa prehľadávať nemôžu.*

*My žádný nemáme, * řekl muž vyřízeným hlasem. Dango se mezitím postavil, podepřel si bradu a začal dumat. Do pomyslného detektivního převleku mu chyběl snad jen nějaký kostkovaný kabát.* Já ti nevím Xiaomi. Podle mě kecají, * koukl na dívenku zamyšleně a pak odjel pohledem na schody. Viditelně to tu chtěl celé vysekat, i když to bylo samozřejmě plno zbytečné práce navíc.* Kde máte šéfa? * chytl banditu za límec a přizvedl si ho blíž k obličeji.* V dalším patře... Má tam kancelář. * Rukou pak jejich nepříteo ukázal na pravě zmiňované shodiště.* Tak jsi to slyšela. Jdeme nahoru! * rozešel se s vervou a celkem už i urvaný z řetězů výš. Tam uviděl velkou místnost, která vypadala jako nějaká klubovna. Pak samozřejmě další schody výš, avšak co bylo nejdůležitější, byly tam dveře od té kanceláře. Nejdříve však bylo zapotřebí vyřešit další sortu banditů, kteří tu byli. Dango se s tim moc nepáral opět aktivoval Raiton no Yoroi a se svým taijutsu to tu začal vymlacovat. V jednu chvíli skrz celou hernu dokonce letěl mohutný gauč v jaké euforii to celé probíhalo. Důležité však bylo, že s takovou rychlostí a silou pro Danga nebyli bandité soupeři.* Haloooo? Jsi tu někde? * hledal Naomi v bordelu který tu způsobil. Pro představu nezůstal snad jediný kus nábytku na svém místě.* Potřebuju od tebe, aby jsi si pokecala s tím šéfem. I kdyz to tak nevypadá, tak nejsem úplně nejlepší řeč... výřeč... řečuník. Tak ho zkus ukecat ty, třeba na tebe dá, * udělal si cestu skrz bordel k růžovlasé dívenke a pak také dveřím toho bandity.* Ťuk ťuk, *zaklepal a se silou bleskového brnění tím rozmlátil dřevěné dveře za kterými se objevila celkem honosná místnost a co bylo nejdůležitější... I muž uprostřed ní sedící za pracovním stolem.*

*Keď im muž na všetko tak ochotne odpovedal - bojovala s nutkaním ošetriť mu tú ranu. Našťastie nebolo to zranenie ktorému by mohol podľahnúť a to aj napriek tomu, že bol vďaka jedu na jej čepeli bojovo paralyzovaný. To už ju Dango popoháňal ale na poschodie a tak cupitala za ním.. na poschodí, no panečku to bolo rošambo. Naomi nebojovala - no aj tak musela byť v strehu. Dango bol ako neriadená strela vzduchom lietali papiere, nábytok . . poháre, vankúše - ako keby niekto v miestnosti vypol gravitáciu - všetko bolo hore nohami. Naomi si musela vziať nejaký random pohodený štít - zdvihla si ho nad hlavu a ukrývala sa pod ním ako pod odolným dáždnikom. Ukázalo sa to ako dobrá voľba pretože minútku na to čo si ho držala nad hlavou jej smerom letela fľaša, ktorá sa s hlasným treskotom rozbila na tisíc drobných kúskov. Ležali okolo nej črepiny, kúsky pierok, ktoré poletovali vzduchom z vankúšov - Dokonca sa jej do štítu zabodlo aj pár shurikenov ktorými sa snažil brániť nejaký s tunajších obyvateľov. Netrvalo dlho a ona a Dango boli jediní na nohách. Hodila štít na zem a zakryla si oči pred trieskami keď Dango pri zaklopaní vyrazil dvere na kancelárii. Vykukla spoza tých trosiek a na perách mala ospravedlňujúci úsmev. Pokúsila sa však pôsobiť statočne a nebojácne.* Prepáčte, klopali sme ale vaši muži boli neurvalí. *Vysvetlila keď po zvyškoch dverí vošla do miestnosti.* Neprišli sme vám ublížiť. Chceme len náš superhnusný med. A .. a no bez neho neodídeme. *Vysvetlila a aby pôsobila drsnejšie tak si založila ruky na hrudi. Hoci bola nebezpečná asi ako škatuľa plná mačiatok - Dango za ňou by mal byť dostatočne silná motivácia na to aby im vydali to po čo si prišli.*

*Je to tak jak říká! * stoupl si za ní a stejně jako ona si krutopřísně založil ruce na prsou.* My tu med ale nemá.... * chystal se muž odpovědět stejnou větou jako všichni ostatní. Nestihl to však doříct, jelikož v tu ránu u něho byl rozjetý Dango.* Ty budeš lhát malé holce! * chytl ho za hlavu a bouchl mu s ní o stůl tak silně, až vůdci banditů vyjela z pod zadku židle a on se tak v zápětí skutálel na zem.* Nedáváte mi jinou možnost chlapci, * zakroutil Dango nevěřícně hlavou  a pak podíval na Naomi.* Teď ti ukážu další zakázanou techniku, kterou je možné udělat pouze za výjimečných okolností, * koukal na ní smrtelně vázně.* Technika tak nebezpečná, že jí můžeš provést jen ve dvou ojedinělých připadech. Slib mi to! * pokynul hlavou a čekal na dívenky slib.* Tohle jutsu můžeš použít pouze na svého největšího nepřítele, který ti vzal něco tobě drahého...* lehce si odkašlal a pak dodal* ....a pak na svojí drahou polovičku, * více to nerozváděl a stoupl si nad může. Následně si mu začal sedat na obličej. Zatímco muž zoufale skučel, tak jeho obličej zmizel pod růžovou sukýnkou. Když se Dango opět postavil na nohy, v obličeji bandity byla vidět čistá zoufalost.* J-já ten med nemá-nemám ho, * odpověděl zatímco se vyděšeně třásl. Jeho pohled byl po tom co spatřil natolik prázdný.... Stejně jako jeho aktuální touha k životu.* Hmmm. Není možné, aby nám lhal po tom, co jsem na něho použil tak silné genjutsu, * říkal si Dango sám pro sebe. Nerozuměl tomu... ten med tu měl přeci být. Pak mu to ale došlo! Když si bral v té hospodě doutník a mužův kabát, zaslechl vlastně cinkání. Cinkání sklenic plných medu!* Xiaomi... myslím, že je konec. Náš SUPERHNUSNÝ MED je pryč,  * klekl si na zem a koukal ztraceně na tu spoušť. Svět kolem jako kdyby se zastavil. V tom si uprostřed místnosti všiml kulaté krabičky.* To je... * vykulil oči a došel až k tomu.* Extrémně silný zvejkací tabák!!! * zakřičel nadšením. Otevřel to a okamžitě si strčil dva pytlíčky za ret. Pak došel zpět k Naomi zazubil se a vysadil si jí vesele za krk. Přes ten tabák úplně zapomněl, že tu hledal několik hodin nějaký med a že kvůli němu vysekali desítky dalších lidí, kteří o tom neměli sebemenší páru.* Dáš si taky? * zvedl krabičku nahoru k Naomi zatímco si to kráčel vesele ven.* Kam že jsi to vlastně šla? Myslím, že bych tě mohl kousek doprovodit prcku.*