Haya

*pocítil neklid, který se hrnul od Naomi. Pravděpodobně se už odpojila a vrátila se do bdělého stavu. I on se tedy pomalu vracel z meditace. Uvědomuje si, že načerpal příliš přírodní chakry a vstoupil do sage modu. Potvrzením mu bylo i nápor otázek, které pak měla Naomi, když otevřel oči. Pomalu, pomalu. Ať se ti nezamotá hlava. První napojení dost vyčerpá. poví a trochu se protáhne v zádech. Říká se tomu senjutsu. Jsou to symboly, které se objeví, když někdo vstoupí do Sage modu. Dost to zesiluje techniky, protože je to navázané na přírodní chakru, která je všude kolem nás. poví. Lehce se zasoustředí a začne zase chakru vypouštět do okolních rostlin. Vše se rozpohybuje a trochu nabere na objemu, rozkvete víc, listy zezelenají. Prostě vrátí chakru přírodě a jakmile vyčerpá zbytek přírodní chakry, černé znaky na obličeji zmizí.*

*Naomi sa na prírodnú chakru napojiť nepodarilo, dokázala ju vnímať, no nie sa jej "dotknúť" bola tam akási neviditeľná stena ktorá jej v tom bránila. Skutočne sa jej ale točila hlava - kým jej však otec nepovedal, že je to z tej meditácie, myslela si, že je to len z únavy. Následne so zatajeným dychom počúvala jeho vysvetlenie ohľadom zvláštnych symbolov, ktoré sa mu zjavili na tvári. Úcta, láska a rešpekt, ktorú ku nemu cítila sa po jeho vysvetlení obohatili ešte o obdiv. Prišlo jej to neuveriteľné, že dokázal niečo takéto. Keď dohovoril a tie značky z jeho tváre zmizli - v kruhu okolo neho sa začalo diať niečo magické. Ako keby tam niekto mávol čarovným prútikom. Tráva sa zachvela, zdala sa jej zelenšia a vyššia než bola predtým. Naomi fascinovane natiahla ručičku a so zatajeným dychom prešla dlaňou zľahka po trepotajúcich sa lístkoch.* To je krásne. *Hlesla keď ju ten dotyk zľahka pošteklil na pokožke.* "Snáď sa to raz naučím aj ja." *Pomyslela si a potom si priložila dlaň voľnej ruky ku ústam a zívla si.* Myslím, že mi to naozaj pomohlo, cítim sa pokojnejšie. Ďakujem ocko. *Špitla a pošúchala si oči. Bola si istá, že keď sa teraz dostane do postele - zaspí len čo sa jej hlava dotkne vankúša. Mala totiž nutkanie si pokojne ľahnúť aj tu - do tejto chvejúcej sa trávy.*

Taky mi to chvíli trvalo, než jsem se to naučil. Ale chce to cvik. pokrčí rameny. Matka umí hodně pomoci, když umí člověk dobře požádat. dodá a pak se postaví. Neví, jestli je to z toho, jak projevila zájem o jeho blízkou zálibu, nebo jestli se v něm něco zlomilo, ale když se postavil, zvedl Naomi i s dekou do náruče a odnáší ji do jejího pokoje. Tam ji položí do postele, ale bez nějakého dalšího zachumlávání, pusy na dobrou noc či dalšího podobného se zase otočí a odchází z pokoje. Dobrou. A hodně štěstí na zkouškách. poví jenom a odejde z pokoje. Dojde si zase sednout do kuchyně a dopíjí pivo, které si předtím načal. Přemýšlí tak trochu nad sebou, nad nimi a nad tou věží. Je toho hodně co si musí v hlavě urovnat.*

*Naomi sa pri slovách svojho otca rozhliadla po okolí a bola jednoznačne motivovaná obracať sa na Matku častejšie.. veď predsa, inú matku aj tak nikdy nespozná takže stálo za to investovať čas práve do tohto vzťahu. Ku prírode mala vždy blízko - hlavne ku stromom.. odkedy sa pamätá - vždy sa snažila dostať do koruny stromov kde sa spokojne uvelebila a obzerala odtiaľ okolie. Niekoľko krát potrápila ich pestúnky pretože len čo sa naučila chodiť - utekala im do záhrady a snažila sa vyliezť na stromy čo tam rástli a ktoré dovtedy mohla pozorovať len spoza okna. Ako tak uvažovala nad tým najsprávnejším spôsobom ako Matku o niečo poprosiť - jej otec sa zdvihol zo zeme a prišiel ku nej. Zaskočilo ju keď ju zdvihol ku sebe do náručia.. tento moment ale hodlala využiť a tak s tým najspokojnejším úsmevom dala svoje drobné rúčky okolo jeho krku a položila si hlavu na jeho rameno. Takto pritúlená sa nechala odniesť do svojej izbičky kde ju otec položil do postele.* Dobrú a ďakujem. *Špitla s úsmevom a zakuklila sa do perinky - takmer okamžite zaspala pokojným spánkom.*