Budova Starších

(Probíhá v budově Raikageho, jen už tam rpg probíhá- NPC Raikage)
*Raikage se dozvěděl pár informací o bájných stvořeních. Mělo se jednat o démony, kteří mají obrovskou sílu a představují v rukou shinobi velkou zbraň, co by pro vesnici mohlo znamenat nezměrnou výhodu. Tito tvorové jsem ale pouze legendy. Izumo byl ale zvědavý a přišlo mu, že v lidských báchorkách a pověrách je vždy část pravdy, proto se musí na světě něco podobného nacházet.Nechal si zavolat několik ninjů z ANBU, aby jim zadal misi. Když přišel velitel týmu, který sám raikage vybral, Izumo mu sdělil o co půjde.* Váš úkol bude tajně prozkoumat všechna zákoutí tohoto světa a najít něco, co by bylo podobné legendám zvaným bijuu. V týmu máte stopaře i bojovníky, ale pokud byste nalezli takové stvoření, máte přímý zákaz s ním bojovat. Vaše první kroky budou nahlášení této situace a to přímo mně. Nikdo v celém světě, kromě členů skupiny a mě nesmí vědět o tom, že podobná mise probíhá, rozumíte?!(samozřejmě ještě rada starších) Další důležitý rozkaz je, abyste své kroky volili s rozvahou a respektem ostatních zemí, nechceme nikoho vyprovokovat k nevrlým vztahům. To je vše, teď běžte!*Velitel skupiny jen přikývl a potom se vydal rozkazy předat členům skupiny., kteří se rovnou vydali svůj úkol plnit. Na Raikageho ale teď čekal další důležitý krok. V pověstech bylo řečeno, že takové bijuu měli svou sílu zapečetěnou v Shinobim, aby se dali alespoň částečně kontrolovat. Sice to nebylo úplně jasné, ale raikage chtěl být radši připravený na vše, teď byla tedy řada na tom, vybrat někoho, do koho by případně bijuu zapečetil.* ,,Měl by to být někdo mlady, ale aby už nějaké zkušenosti měl. Když bude mladý, bude mít víc času, naučit se s něčím takovým pracovat, což bude určitě náročné." *Izumo se tedy rovnou začal hrabat ve spisech shinobi ve vesnici. Začal tím, že vyčlenil všechny, kteří měli hodnost menší než chuunin. Pak si začal prohlížet jednotlivé profily.* ,,Na posledních zkouškách všichni od nás z vesnice pohořeli, Temari ta dostala obrovskou nakládačku, stejně tak ale dvojčata. Natsu, ten se snažil něco udělat, moc se mu to ale nepovedlo. Michi, ten dopadl úplně stejně, jejich oponenti byly hold silnější, ale na takových hodnostech to ještě nic neznamená." *Izumo začal listovat dál, ale pak si na něco vzpomněl.* ,,Michi mě vlastně trochu zaujal. Přesto jaké zranění obdržel, se nehodlal vzdát, bojoval, dokud mu fungovalo tělo. Ale zajímavé bylo, že jako jediný z účastníků ovládal nějakou speciální schopnost. Jsem si jistý, že Kumenju které vyvolal, by jeho soupeře rozdrtilo, kdyby neztratil vědomí. Dobře, mohl by to být jeden z adeptů." *Raikage ještě chvíli hledal a vyčlenil si pár lidí. Zbytek dne pracoval jako běžně na papírování a na přemýšlení o bijuu mu už nezbyl žádný čas.*

*Jak je všeobecně známo tak mezi povinnosti Kagů patří mluvit o bolístkách se svými poddanými a řešit miliony jejich vlastních problémů které jsou jemu tak trochu více -méně volné. Tak tomu je i v případě Temari, která si není jistá ani co by se za nehet vešlo, jak na ní bude nová Raikage reagovat. Ví kdo Temari je? Jaký vztah měla k Prvnímu? Možná slyšela o jejich klanu, který v nouzi převzal rozsáhlou organizaci na záchranu postižených oblastí Kumo při tom velkém neštěstí kdy zmizel i samotný První. A i kdyby vše probíhalo dobře, jak bude reagovat ona samotná? Pořád nedokázala přijmout smrt Prvního a tak pro ní bylo dost těžké přijít na místo kde ho viděla třeba i denně, kam měla větší přístup než jiní shinigami. Ale nyní to musela překousnout, musela potlačit emoce a přejít do tolik známého politického módu. Hodně se naučila od matky, ale i jednání Prvního na ní zanechalo jistou stopu. Proto dokázala snadno skrývat, co si doopravdy myslí i když nyní… ne dnes a zde, to bude opravdu těžká zkouška. Cítila to, ale nemohla jinak. Přišla do chodby kde se většinou čekalo na přijmutí, ale dnes zde byla sama. Tedy až na jednoho Anbu, kterého dobře znala. Pozdravila ho a požádala, zda může požádat o slyšení u Druhé. Po té už jen vyčkala až si na ní nová Raikage udělá chvilku a pustí jí za ní dovnitř. Čekala na první pohled klidně, ruce složené před sebou. Neměla na sobě shinobi úbor, ale hezké černé šaty které se hodí do lepší společnosti jaké nosí například politici. Však Temari má mamku, která se pohybuje v hierarchii klanu Doku hodně vysoko a navíc je i celkem známou Kunoichi na rozdíl od ní samotné. V tom proud jejích myšlenek přeruší výzva ke vstupu. Zvedne trochu víc hlavu aby se už nadále nedívala do země až bude vstupovat do kanceláře k Druhé. Nahodí nucený úsměv který vypadá celkem normálně a mile. Pozdraví a vejde tedy dovnitř. Zastaví se v přiměřené vzdálenosti od Druhé a mlčky vyčká, až jí sama osloví. Nedívá se přímo na ní, ale spíš někam na její stůl. Přesněji na pár známých věcí, které zde ještě zůstali po Prvním. *

*už pár dní ve svém úřadu byla a prozatím všechny řadové shinobi, kteří požádali o schůzku, prostě nechala vycukat, dokud to buď nevzdali sami a nebo je nechala čekat klidně i několik dní u své sekretářky. Dřív nebo později to vzdali. ano, několik z nich po těch několika dnech přijala, když byli opravdu tak urputní, ale byla to spíše výjimka než pravidlo. Sama dostala už za vyučenou od Starších, že tolik změn během tak krátké doby, co je v úřadu a které chtěla prosadit, prostě nikdo nepřijme. A doporučili ji, ať se alespoň pro zatím drží při zemi a stane se jaksi víc diplomatická i vůči běžným shinobi. Přeci jen ty čekající lidi neunikli nikomu. Manami se tohle kárání vůbec nelíbilo, ale pravdou bylo, že teď ze všeho nejméně potřebovala nějakou vzpouru nebo nedejbože aby se proti ní obrátila její vlastní vesnice. Prvního znala od vidění, několikrát za ním přišla s vlastní žádostí, které, pokud to bylo možné, vždy vyhověl. Když byla mladší, tak ho respektovala jako autoritu, jako vůdce a zakladatele vesnice. No, postupem času na něj měnila názor a myslela si, že by měl být průbojnější ohledně jejich spojenectví s říší Kou. Sama pak mučila toho zrádce z řad klanu Doku, dokud se nepřiznal. Ale ve chvíli, kdy ji sekretářka oznámila, že na slyšení čeká Temari Hayo, otočila. To jméno ji bylo známé, ačkoli se nejspíš osobně nikdy nepotkali vzhledem k dost odlišným povolání a povahám. Neuteklo ani pět minut, než Temari sekretářka oznámila, že může dál. Pokud někdo znal politické myšlení Prvního, pokud někdo znal Prvního, tak to byla právě ona. Když ale vstoupí, tak ještě něco podepisuje, než se po chvíli na Temari podívá. Studentka Prvního* Temari Hayo... Musí být pro tebe těžké ocitnout se tady...[/b] *promluvila tichým hlasem, měla tušení, že to, proč tato kunoichi sem přišla, se ji nebude líbit, ale nechá ji, ať ji požádá sama*

Temari: *Vlastně po tom všem co slyšela o Druhé jak nakládá s lidmi co čekají na přijetí jí rychlé přijetí zaskočí. Po pravdě to nečekala. Vlastně si dobře spočítala, že zde nejspíš zůstane ještě dlouho do zavírací doby, než to Druhá vzdá a bude muset kancelář opustit. Jen doufala, že k tomu použije dveře které k tomu účelu slouží a ona jí na sebe bude moci upozornit uctivým pozdravem. Nu nestalo se a místo toho se ocitla s předpisovým pozdravem přímo před Druhou raikage, která právě dokončila jakýsi zápis. Nedokázala odolat a stočila pohled k ní jakmile jí samotná Druhá oslovila. Bylo to zvláštní protože do této chvíle se po pravdě tak trochu bála. Jenže nyní to brala docela jinak. Nebylo to proto, že by na ní zapůsobila lidsky starostlivá slova Druhé. Ale spíš si tváří tvář osudu uvědomila, že co se má zde stát, to se stane a ani jedna z nich to nedokáže změnit. Pokud tedy Druhá očekávala vyplašené dítě, tak se spletla. Před ní stála mladá žena, která jí klidným hlasem odvětila.* Ráda Vás osobně poznávám Druhá. Děkuji za Vaší starost, ale nemusíte mít žádné obavy. Zvládnu to, jako vše předtím. *Když se Raikage odmlčí, pochopí sice Temari že ji tak dává prostor promluvit více, třeba proč přišla ale to není její styl. Nastane tedy nejspíš malá odmlka, kdy si Temari vzpomene že má Raikage ještě cosi vyřídit.* Omluvte mě, málem bych zapomněla vyřídit vzkaz od mé matky Mizukage ????? Kladla mi na srdce, ať Vás ujistím že klan Doku stojí za Vámi přes všechny ty nešťastné události, které se staly. Náš Starší (Vůdce Doku NPC, kterému se tak uctivě přezdívá pro jeho vysoký věk a zvláštní vzhled přestože Doku nestárnou tak on vypadá starý. I tak jde o formálně stále nejsilnějšího Doku.) k tomu dodává ujištění, že již provedl patřičné kroky k tomu, aby se podobná věc již nikdy neopakovala. *Temari se odmlčí. Nechá Raikage, aby si vše mohla promyslet. To že za ní stojí klan Doku není vůbec zlé. Byl to jediný připravený klan pomoci i v této těžké době díky tvrdším tréninkům a přísnější vnitřní organizaci. Ale kdo ví, možná to pro Druhou nic neznamená.Tak či onak Temari nejspíš hned nevyklopí proč přišla, nejdřív se bude muset Raikage vypořádat s těmito snad ne alespoň ne-nepříjemnými formalitami.*

*Manami nebyla vysloveně krutá, ačkoli její povolání ji k tomu předurčovalo. Ale v téhle nové pozici se musela naučit být také diplomatická. Byla politická osobnost, což nebyla zrovna nejlepší volba. Rada Starších s její volbou rozhodně nesouhlasila, ale nezmohli nakonec nic. Takže ji mohli jen krotit v jejích radikálních názorech a plánech. Kumogakure nebyla připravená na Raikage, která byla primárně mučitelka a neměla by problém se chovat tak k celé své vesnici jako ke svým obětem. Trochu by to připomínalo nadvládu, kterou má v Kiri Mizukage. Nadvládu strachu, pokud se to dalo tak nazvat. Ale i sama Manami si uvědomila, že tohle není řešení pro její vesnici. Když během chvilky přijala Temari, tak si kunoichi před sebou prohlédla. Procházela její složku ve chvíli, kdy si vybírala nové ANBU. Byla v jejím užším výběru na tuto pozici. Ale to nejspíš kunoichi před ní nikdy nezjistí. Když před ní stála, nestála před ní ale kunoichi, ale někdo, kdo by mohl z fleku být politicky aktivní člověk. Samozřejmě znala lépe její matku než ji, ale ta podobnost se nedala zamaskovat ničím. Chtěla být přeci jen trochu milejší, ale nebylo to způsobené jen tím, že dostala bonk od Starších, ale klan Doku díky jejich pohotovosti ve chvíli napadení vesnice vážně obdivovala. Nikdy nejednala s významnými doku nějak povýšeně, ani teď, když už byla Raikage. Pokud by taková byla celá vesnice... Byli by silnější, nebyli by jen podružnými spojenci Říše Kou. Možná proto Temari věnovala lidštější slova než které by řekla komukoli jinému. Chtěla ji zrovna vyzvat, aby se usadila do jednoho z křesel, které měla před stolem, když Temati opět promluvila, tentokrát k čistě politickému tématu. Ty slova ji těšila, přeci jen Doku jako klan se ukázal jako velmi schopný v krizových situacích. A to bylo zapotřebí. A pokud za ní stojí takový klan, měla zčásti vyhráno.* Vážím si podpory tvého klanu, Temari-san. Zařídím, aby nebyli zapomenuty zásluhy členům klanu Doku během té tragédie, která nás mimo jiné připravila o vůdce vesnice, kterému se nikdo nevyrovná *přikývla Druhá, než ukázala na jedno z křesel naproti ní, aby se Tem posadila* Mám tuto návštěvu brát jako politický akt klanu či za tím stojí i nějaké tvé osobní požadavky? *zeptala se slušně a to, že použila při oslovení Temari formální oslovení -san, i když Temari byla hluboko pod její úrovní? Na tom ji v téhle chvíli nesešlo. Ať si klidně díky tomu Temari o sobě myslí něco víc. Manami by ji rychle srazila hřebínek, kdyby to bylo nezbytné*

*Vnímala slova Raikage a hluboko uvnitř nemohla uvěřit, co slyší. Druhá se zdála být nejen jejím lidem (Doku) nakloněna, ale i jí samotné. Alespoň to si Druhá přála, aby si myslela. Ale Temari si navzdory všem jejím slovům dost dobře uvědomovala kde je její místo. Neměla moc času o tom přemýšlet, ale i tak ji napadlo díky slovům patřícím Prvnímu, že se možná Druhá snaží jen projevit jistou povinnost kterou jí do hlavy vtloukali radní. Pak jí Druhá ukázala na křeslo a ona si sedla s tichým slovem.* Děkuji. *Ruce si složila vzorně na klíně a na venek neprojevovala v přítomnosti Druhé žádné známky obav. Uvnitř se ale stále cítila i nyní dost nejistá. Přesto to dokázala skvěle skrýt. Nakonec přišla i druhá slovní část a Temari se opět dostala na řadu. Bylo jí jasné, že na přímou otázku bude muset přímo odpovědět ale ještě malou chvilku ne. Protože přeci jen by bylo neslušné nezareagovat i na pochvalu Raikage ať už byla myšlena sebevíce či sebeméně upřímně.* Jste přespříliš laskavá a přesto jak by podotkl náš Starší… *Schválně nasadí jen jemně hrubší hlas pro odlehčení situace, když napodobuje slova která už nejednou sama slyšela.* Klan Doku však jen plnil rámec vlastních povinností a není tedy příhodné aby jste se zatěžovala přespřílišnou dobrotou vůči nám Madam. Doku je závazek, Doku se rodí, Doku je štít i zbraň, Doku je Kumo! *Trochu si odkašlala a pozorovala i nadále s příjemným úsměvem Raikage a to, jak na její malé představení zareaguje. Nakonec se rozhodne, že přeci jen musí pomalu přejít k tématu na který se jí Raikage ptala. Rukou ukáže k oknu a zahledí se na jedno místo trochu déle, jako by tam někoho stále viděla stát.* První byl extra dobrý člověk. Nezáleželo mu jen na lidech, on miloval celou naší Vesnici. *Pak otočila během dalších slov svůj pohled k Druhé, když pokračovala.* Počítal do ní všechno, zvířata i domy a měl důvod tu to milovat, když to zde vybudoval vlastníma rukama. *Temari měla na chvíli bolest smíšenou s pochopením.* Snažil se mě to naučit, ukázat mi na čem doopravdy záleží a já ho upřímně ze začátku nechápala. Přijal mě a já ho za to měla ráda, ale jeho myšlení jsem velmi dlouho považovala za slabost. *Trochu se nad vlastními slovy zastydí a přemýšlí chviličku jak pokračovat dál.* Matka mě tlačila do politiky, abych všemu více rozuměla a já se méně věnovala tréninku… *Nyní Temari sklopí pohled k zemi když dodá hlasem v kterém jen těžce potlačuje bolest.* ...kdybych byla silnější mohla jsem tomu zabránit. Věděla jsem, že jeho dobré srdce ho oslabuje a že to jednou přijde. Ale brala jsem to tak, že mám spoustu času nejspíš proto že jsem Doku… *Ovládne se a zatne ruce v pěst, mírně zvedne hlavu a tentokrát se podívá Raikage přímo z očí do očí když se dozná.* Vlastně jsem ho tím zabila. Byla jsem to já, ne ten vrah… ne ten zrádce Doku...ale já. *Zhluboka vydechne a očividně se nutí s dalším přiznáním.* Já si myslím… ne cítím, že v pozadí toho všeho za smrtí Prvního bylo víc, než se nám podařilo zjistit. Chci se vydat tam ven a pátrat po tom všem abych mohla udělat alespoň něco. Já vím, že to vypadá, že odtud chci utéct ale není to tak. I když musím přiznat, že žít chvíli mimo Kumo bude pro mě lehčí, tak to není ten pravý důvod proč Vás chci požádat aby jste mě dovolila sloužit dál ve službách Kumo jako zvěd na volné noze. Budu připravená pomoci s jakoukoliv misí, jako šachová figurka která je dál v bitevním poli a stejně tak budu dál přijímat mise. Jen potřebuji čas na pátrání, přemýšlení a trénink na úrovni jaký nemohu provádět přímo v Kumo. Chci zesílit a jde o trénink o kterém mi řekli mé kuchiyose (vrány). *Jde o Senjutsu, které vyžaduje trénink na speciálním místě. V místě kde vrány a ptačí kuchiyose žijí. Ale to možná Raikage dojde, pokud o něčem takovém už někdy slyšela. Samotná Temari se na Raikage nyní dívá pevně odhodlaným pohledem. Na postoji Teari je jasně vidět, že se nedá odbýt. Tahle věc pro ní hodně znamená, jde o osobní odkaz a to co navrhla je alespoň pro ní samotnou dost rozumné řešení. Jedno ale jde uhodnout i tak, pokud ji odmítne, tak nejspíš ještě požádá o propuštění. Ta mladá žena prostě chce odejít a udělat to co řekla, dost možná by odešla i kdyby jí to zakázali. Raikage by pak přišla o možná jednou v daleké budoucnosti i nadějnou Kunoichi. Pro Tem jako by se zastavil na chvíli čas, přesně jako u odsouzence který čeká na ortel, zda bude popraven za chviličku na dvoře, nebo bude smět žít...*

*byla to od Manami nejspíš taková trochu zákeřná zkouška, když dávala Temari najevo, že je jí a klanu Doku nakloněná. Teda alespoň ta část se samotnou Temari byla zkouška, jestli ji naroste hřebínek. No, nestalo se tak. Dívka před ní znala své místo a Raikage jen s velkým sebezapřením skrývala nad touto situací svůj úsměv. Co se týkalo Doku, měla pro ně slabost. Její kolegové mučitelé z tohoto klanu patřili mezi ty tvrdé chlapy, kteří ji imponovali. Ne, že by ostatní nebyli tvrdí přes jejich trénink týkající se jejich povolání, ale pro Doku měla jaksi i osobní slabost. Což se nejspíš projevilo i na tom, jak jednala teď s Temari. A to, jak se zachovali Doku při únosu Prvního. Nemohla jinak, než aby ten její osobní crush povyskočil o něco výše. A když byla teď politicky aktivní osobou, neměla problém s tím, aby dala veřejně najevo, že kdyby se takhle jako Doku chovali všichni, byla by jejich vesnice silnější. Jistě, do akce při té katastrofě se zapojovali i ostatní shinobi nejen Doku, ale bylo to v jednotkách jedinců. I sama Manami byla přítomna. Ale ostatní klany to nepojali komplexně, jejich vedení bylo příliš paralyzováno, aby dokázali pomoci nějak centralizovaně. To Doku ano a byl to jen další důvod proto, aby si je držela na své straně. Po Temariině představení se jen upřímně usmála* Jsem obeznámena s loajalitou a smyslu pro povinnosti tvého klanu, Temari. Ale pokud ostatním klanům někdo nedá najevo, že při krizové situaci pochybily, nic se nezmění. Mám plnou důvěru ve vedení a ve vašeho Staršího. Nemohu říct, že jeho slova podpory mě neimponují, ale nemohu čekat podporu bez toho, aniž by druhá strana byla nadále považovaná za stejně důležitou jako ostatní strany, které nebyli schopné koordinovat svou pomoc. *odvětila s úsměvem, mohla by se držet při zemi, možná měla, protože se mohlo stát, že by se její vlastní klan proti ní obrátil zády. Ale záleželo na tom? Věřila, že pokud bude mít na své straně Doku, nebude mít problém něco prosadit. No, politicky naivní představa. Nechala Temari říct, co měla na srdci. Ohledně slabosti Prvního ji musela sama zamyšlená musela dát za pravdu. Jen ona to měla naopak, nejdřív ho chápala, bezmezně obdivovala. Pak se to otočilo, ale vždycky ho respektovala. Ale neskákala Temari do řeči, opřela se do křesla a podložila ji bradu spojenýma rukama. Přeci jen byla zvědavá, co po ní nakonec dívka bude chtít. Nedávalo to najevo, ale překvapilo ji, že si dávala za vinu smrt Prvního, když s tím prakticky neměla nic společného. Ale pokud se víc věnovala politice a ne tréninku shinobi, chápala to. Doposlechla si celý monolog Temari a teď už vážně při pohledu na dívku přemýšlela. Ona sama to brala, jako kdyby Temari utíkala. Mohla udělat cokoli, ta moc nad dívčinou budoucností byla zrádná a opojná. Mohla by ji přivázat kouli na nohu, zadat ji cokoli, při čemž by musela zůstat ve vesnici. Nejkrutější by ji přišla nabídka jejího osobního strážce. Bylo by to příliš kruté vzhledem k tomu, že Temari měla blízko k Prvnímu. Kdyby byla Temari její studentka, věděla by, že tohle delší přemýšlení nevěstí nic dobrého. No, většina jejích studentů byla mrtvá a ti přeživší ji netroufli veřejně proti ní říct křivého slova. Taková její skromná vláda teroru. Ale Starší ji rychle vyvedli z omylu, že by mohla takto fungovat na tomto postu. Ne, že by nechtěla udělat nějakou krutou věc. Vnitřně by ji to uspokojilo mezi těmi papíry a snahou být diplomatická. Ale dost by si protiřečila, kdy by "vyznamenala" klan Doku a zároveň by krutost obrátila proti dceři jedné z významných z tohoto klanu. Na co ale Manami slyšela byl trénink Senjutsu. Sama si jím prošla a vlastně díky tomuto tréninku měla na tváři ty obrovské tři drápance od Nekomaty. Nechala Temari ještě hodnou chvíli vydusit, než by ji odpověděla. To, že by byla rozhodnutá ji dát tento titul, neznamenalo, že si to její odhodlání odejít z vesnice nemohla užít. Bylo ji jasné, že by odešla tak jako tak. Musela myslet víc dopředu. Kdyby dopustila, že se z Temari stane nukenin (a že předpokládala, že by odešla tak jako tak), tak může na podporu Doku zapomenout. Potřebovala je. A ta potřeba někoho bylo něco, co se jí samotné připouštělo vážně špatně.* Nemám problém s tím udělit ti titul Okubyōna Sennin. Ale ne natrvalo. Dám ti ho na 7 let od dnešního dne. Myslím, že je to dostatek času na tvé hledání pravdy, trénink a naučení se Senjutsu. *odmlčela se a nevědomky si přejela rukou po tváři, kde měla ty tři jizvy po drápech Nekomaty* Ale mám ještě jeden požadavek. *opět se odmlčela pro ještě zahuštění atmosféry mezi nimi* Chci od tebe každého půl roku zprávu. O tom, jak pokračuje tvůj trénink, o čemkoli zajímavém, co vyhodnotíš jako něco, co bych měla jako tvá nadřízená vědět. Nebo co by mohlo jako informace pomoci vesnici. Je možné, že nastane situace, kdy tě budu muset povolat zpátky do vesnice. Ale budeme věřit, že taková krizová situace nenastane. *nakonec se na Tem usmála, přeci jen ta zmínka o senjutsu bylo něco, co Manami dalo ten stimul, aby Temari pustila. Zdálo se ji to jako férová nabídka. Ano, dá ji titul, ale na časově omezenou dobu. A sedm let je pro Doku jako nic*

Sebevražda:

Temari: *A stále trpělivě čekala, netrpělivost hluboko skrytou uvnitř sebe samotné a na tváři příjemný úsměv. To že by nevydržela i tak ale čekat by nejspíš nehrozilo. Proti nudným poradám a politice vůbec byly malé pokusy o mučivé pauzy nakonec zhola nic. A promluvit nakonec bude muset, to věděly obě. Ještě než přišlo hlavní téma, tak si samozřejmě vyslechla ráda slova pochvaly která patřila jejímu klanu.* Jste až přespříliš velkorysá. Myslím, že vše co rozhodnete bude správné a dobré pro všechny. *Schválně neřekla ta mrška pro Doku. První by chtěl aby myslela na blaho celé vesnice, ne na vyvyšování jednotlivců či klanů ale zda bude dobré povýšit jeden klan nad ostatní do budoucna či ne? To rozhodnutí musí nést stejně jako důsledky Druhá. Však kdo je ona aby ji poučovala že? Pak přijde na řadu zajímavější téma. Pokud však Druhá očekávala že Temari bude nadšením skákat do stropu, nebo jí do řeči a jen děkovat tak se zmýlila. Temi si dopřála chvíli ticha aby si mohla srovnat myšlenky v hlavě. Přemýšlela proč Druhá řekla co řekla, co jí k tomu vedlo a co s ní dál zamýšlí. Teprve když se rozhodla promluvila.* “Dovolte mi poděkovat za propustku, kterou jste mi poskytla. Ráda bych promluvila upřímně a otevřeně pokud mi to dovolíte. Pokud ne, pak přijímám vše co jste mi rozkázala a splním to jak nejlépe dovedu.”

*Pouze pokud jí Druhá dá svolení tak se opře zády o opěradlo židle a zadívá se zamyšleně Druhé do očí. Zvláštní má ona sama pohled, nebojí se jí protože je pravá kunoichi co již hleděla smrti do tváře. Nebojí se zemřít, ví že se tomu jednou prostě nevyhne.* “Když tedy dovolíte… Takže ráda bych uvedla nějaká upřímná data. Vím co se o Vás říká ohledně Vaši tvrdosti a zásad. Nebýt radních nejspíš by byla celá vesnice vzhůru nohama v přísném režimu. Nejsem pro Vás důležitá já samotná ale to kým jsem. Jen z toho ohledu jste mě i přijala hned že? Jiní se k Vám nedostali doteď.” *Matka Temari i Doku sledují každý krok nové Raikage a Temari tak ví víc než jiní. I když samotná je bezvýznamná, její hodnotu má spíš její matka. Povzdechne si a dodá.* “Nepotřebujete ale mě, kdybych odsud odešla i bez Vašeho svolení tak by se pro Vás nic nezměnilo. Má matka by byla stejně na Vaší straně stejně jako zbytek Doku. Vy ji neznáte ale ona by mi zradu neodpustila. Takže to nemusíte dělat protože jsem Doku.” *Tohle přiznat Raikage bylo dost těžké stejně i jako pár dalších vět.* A ano, přemýšlela jsem o tom že odejdu. Není to ale kvůli tomu že bych neunesla smrt Prvního. Je to složitější ale ve zkratce mě nebavilo stávat se loutkou v politice. Nemít život, jen samé...tohle si zapamatuj Temari. Tenhle když lže si hraje s prstenem a tenhle… *Mávne nad tím rukou. * Rozhodla jsem se že chci najít toho kdo je za smrtí Prvního. Chci pochopit pro co musel zemřít, možná zesílit natolik abych jeho smrt pomstila a změnit svůj život pokud zde zůstanu nedokážu. Je pro mě důležité najít sebe samotnou než se sem znovu vrátím. Ten trénink senjutsu nemá být útěk dítěte, ale pomůcka pro změnu. *Temari chápe, že Raikage tohle jen těžko dokáže pochopit. Každá smrt jednoho dalšího blízkého vzala kousek z ní který zemřel taky. Nejdřív její část rodiny, pak přátelé které chránila, nejlepší kamarádka a nyní někdo komu na ní záleželo a něco víc v ní viděl. Těžko říct zda se dokáže Raikage vcítit když tohle nezná. Dál pevným pohledem oplácí pohled Raikage když dodá.* Nechci aby to vypadalo, že proti Vám něco mám Druhá ale já se rozhodla že chci sloužit nadále jen Kumogakure a nevím co se za těch sedm let stane ale vrány ode mě budete dostávat pravidelně pokud chcete. Cestu zvládnou rychle a ať se stane později cokoliv, vězte že se nepostavím proti Kumo.

*Manami jen přikývla na slova o její velkorysosti. Pravdou bylo, že opravdu z nějakých trochu sobeckých důvodů chtěla vyzvednout Doku nad ostatní, ale tak nějak tušila, že by se ji to mohlo vymstít nejdřív asi z jejího klanu, protože zrovna klanoví si k ní dovolili víc než ostatní. Ale mohlo by se to vymstít celkově. Ale nechtěla to nechávat jen tak. Rozhodně minimálně přijde vedení ostatních klanů menší bonk za to, že se nezachovali správně při zmizení Prvního. A Doku poděkování, že vynaložili veškeré možné síly, aby pomohli při téhle katastrofě. Nic velkého, přeci jen by to mohla být její osudová chyba hned na začátku její vlády. Když ji Manami odsouhlasila titul, sice časově omezený, ale odsouhlasila, mohla jen odhadovat, jak se teď Temari zachová. Rozhodně nečekala nějaké jásání a přehnané děkování a tak. Kdyby si to myslela, tak by nedokázala číst v lidech, což bylo jedna z důležitých věcí v její profesi mučitelky. Měla touto konverzaci mile překvapená, takže ve chvíli, kdy by požádala Temari o to, aby mohla promluvit upřímně, vyhověla ji po malé chvilce. Byla prostě jen zvědavá, kam si dovolí kunoichi před ní zajít a co ji chce říct. Už ten její odvážný pohled do očí ji utvrdí v tom, že udělala dobře, že ji nechá promluvit. Přeci jenom ty řeči o ní jsou v jisté míře vážně jen řeči. Ale jí to tak vyhovuje. Vyslechla si ji až do konce. Jistě, mohla ji teď pustit, poslat ji pryč bez nějaké reakce. Nejspíš by to od ní všichni čekali, ti, kteří dali na řeči o ní. Ti, kteří ji opravdu neznali. Ale ta hrstka, která ji znala, věděla, že Manami si cení upřímnosti, i když ji třeba není úplně po chuti. Což byl i tenhle případ, byly věci, které se ji nelíbily, ale udržela svůj poker face. Nechala ji domluvit, nechala si chvilku na rozmyšlení, než promluvila tentokrát ona* Cením si tvé upřímnosti, Temari. Nebýt radních, tak se obávám, že by tady seděl nějaký Třetí Raikage s mojí hlavou na stole. Uznávám, že některé postoje, které mám, se neslučují s postojem Prvního. ale nejsem zase taková zrůda, jak se může tvrdit. *nepatrně se ji zkroutily rty do úsměvu* Ano, moje cesta kunoichi nebyla lehká a moji studenti to měli zrovna tak. A co se týká toho, že tebe jsem přijala hned a někteří se ke mě ještě nedostali? Není to tvým postavením, postavením tvé matky. Zaujala jsi mě jako člověk, jako kunoichi, která se skoro vzdala cesty kunoichi kvůli politice. Bylo mi jasné, že jsi do toho byla nějak natlačena tvou matkou, což sama teď přiznáváš. *trochu si povzdychla a oplácela Temari pohled* Ano, nepotřebuji tě. Mohla bych tě odmítnout a nechat tě prohlásit za nukenina ve chvíli, kdybys odešla. Ale rozumím tvým důvodům a nepřipadáš mi jako dítě, které utíká. Víš, co chceš, a půjdeš si za tím, tak to vnímám já. A proto to nemám důvod nepodpořit *na chvíli si odmlčela a přemýšlela, co všechno může Temari říct. Co všechno ji vůbec chce říct, protože kdo ví, jestli se Temari bude chtít jednou vrátit do Kumo. No, nakonec se rozhodla* Pokud od tebe budu dostávat zprávy, nebudu mít problém s tím ti tu volnost ve světě nechat, pokud to bude prospěšné jak pro tebe tak pro vesnici. Ale až se rozhodneš vrátit zpět a já stále budu na této pozici, promluvíme si. *ne, nechtěla ji prozradit své záměry, ale už teď věděla, že tuhle kunoichi bude chtít mít blíž než někde ve světě*

*Zvláštní bylo, jak obě rychle přešly celý první úvod. Temari si ale i tak všimla, že Raikage nejspíš přemýšlela o tom, co její úvodní slova mohla znamenat. Pak už to šlo jen.. složitěji. Po pravdě Temari očekávala pouze dvě možnosti. Buď, že jí rovnou odmítne a nebo, že jí pak až jí vyslechne pošle prostě pryč. Možná s nějakými těmi slovy o tom, že se k tomu vrátí někdy později. Jenže Raikage začala už úvod velmi zajímavě. Přiznala, že část z toho co se říká je pravda, ale že není až taková zrůda. A čím víc Raikage mluvila, tím víc Temari nechápala jednoduše PROČ? Jak to, že jí zajímá ona? Pokud by to měla vzít podle sebe, jí Duhá příliš nebrala. Přišla jí jako někdo, kdo si jde za svým přes mrtvoly a docela už počítala s tím, že jednou takovou mrtvolou bude brzy i ona samotná. Jenže možná, že se tak trochu spletla. Možná, ale jen možná tam uvnitř bude něco málo s čím by se dalo pracovat a pokud ne, vždy se může vrátit ke svému starému plánu. Temari takhle podobně ještě nějakou dobu přemýšlí. Tentokrát se odmlčí snad ještě po slovech Raikage déle než poprvé. Pak váhavě přikývne.* Asi bych teď měla říct něco jako… Rozumím a poslechnu Druhá, že? *Temari se uvolní svaly ve tváři a poprvé se jí na tváři objeví spíš trošku dětsky rošťácký úsměv. Než ten milý naučený a tak trošku politicky standardní.* ...jenže já tomu nerozumím. Vážně ne a ani trochu. *Zkoumavě se znovu zadívá do očí Raikage ale pak na chvilku zavře oči, jako by se k něčemu rozhodla. Hned jak je otevře tak vstane, levou ruku položí na opěradlo židle a pak se mírně trošku ukloní.* Děkuji, nevím proč jste to udělala ale arigato. Doufám, že Vám přinesu jen užitečné zprávy a že se vrátím silnější než dřív tady i tady. *Ruku si nejdřív při prvním tady položí na srdce a pak při druhém naznačí svaly.* Rozhodně nejspíš naše setkání znovu bude dost zajímavé Druhá, už teď ale mohu říci že se na něj těším. *Pak chvilku počká, aby to nevypadalo hloupě a zeptá se.* Smím se vzdálit?

*Manami přemýšlela o tom, jestli Temari neřekla až příliš. Možná se měla držet své pověsti a prostě ji nevyslechnout a poslat ji pryč s tím, že druhý den dostane svůj titul a ukončit to. Proč to neudělala, věděla jen ona. Manami se dost často vyskytovala mezi členy klanu Doku a někteří byli i docela vysoko v hierarchii klanu. Jistě, nesnažila se nikdy ovlivňovat vedení jiného klanu, když o vedení toho svého neměla zájem. Měla možnost zajímat se o politiku jako Temari, ale ona to odmítla s tím, že je přeci kunoichi a ne politička. Zpětně toho možná lituje, obzvlášť když se po svém způsobu dostala do pozice Raikage. No, každopádně o Temari slyšela už dřív a vzhledem k tomu, že ona byla dřív ve stejné pozici, ale rozhodla se jinak, tak ji tato kunoichi prostě zaujala. Zajímaly ji její důvody, proč se zaprodala politice a vzdala se cesty kunoichi. Tak to Manami viděla. No, slova Temari ji ten názor trochu upravila, ale stejně byla zvědavá, jak Temařina cesta bude pokračovat. Poslouchala ji a když se Temari tak rošťácky usmála, tak se Manami uvolnila trochu také. Přeci jen doufala, že pod tou skořápkou politicky aktivní Temari je někdo trochu jiný. A doufala, že ten člověk se ji bude líbit o něco víc. No, Manami ji teď svůj proslov nehodlá nijak vysvětlovat, ať si nad tím trochu láme hlavinku a o to další jejich setkání bude zajímavější. Vykouzlila na své tváři asi ten nejupřímnější úsměv, který dokázala* Také se na naše další setkání těším *odvětila a když se ji Temari zeptá, zda se může vzdálit, tak přikývne* Samozřejmě tě nebudu zdržovat od tvé cesty. Zítra ráno ti nechám donést svitek se schváleným titulem *těmito slovy ji propustila, ale místo toho, aby se začala věnovat svým papírům na stole, tak kunoichi zaujatě sledovala, dokud ji neztratila z dohledu*

*Jakmile na závěr Druhá promluví, tak se Temari dál už nemusí nutit k úsměvu. Je zvláštní, že Raikage se na další setkání s ní těší. Jen chviličku ještě nad vším uvažuje, než jí Druhá propustí. Přikávne a mírně se ukloní, jen tak zdvořile rozhodně ne přehnaně a vlezle. Pak už následují jen konečné instrukce a Temari se najednou uvolní. Zcela přirozeně a samovolně už není ztuhlá a prkenná (napjatá nikoliv nemotorná) jako když vešla.* **Vyrazím tedy zítra ráno. Budu Vás pravidelně informovat o svém pohybu abych mohla být užitečná ale prvně zamířím na Ptačí Horu. Děkuji za Váš čas.** *Už se otočí a odchází nejen spokojeně ale stejně hezky drží tělo jako když vešla jenže pak se na moment ještě zastaví ve dveřích. Možná její další slova budou tak trochu drzá, ale nedokáže si je odpustit.* **Dohlédněte mi na Kumo prosím a moc ho nezničte než se vrátím, ano?** *usmívá se na chvilku jako předtím, tak trošku šibalsky když se mihne už jen jako stín a zmizí někde na chodbě.*

KONEC

*Po návratu ze zkoušek se Temari cítila občas trochu zvláštně. Moc to ale neřešila a spíš očekávala až jí dojde pozvánka do kanceláře Druhé. To že jí na návštěvě během zkoušek přitáhla za nohy jednoho člena z jejich vesnice inu… no nevypadalo to zrovna dobře. Jenže on ji děsně dopálil a tak by to nejspíš udělala stejně i kdyby dostala druhou šanci si znovu vybrat. a to ani nevěděla, že je to člen z klanu Druhé. Nejspíš by jí to jen přidělalo pár vrásek na tváři ale což už se stalo a odposlouchávat se prostě nemá. Není to slušné a někdo by to jejich klan měl už konečně naučit i když… její klan to vlastně dělal také. Jen to většinou nebyli úplní idioti ovládání záští víc jak rozkazy. ale bohužel i tací se občas našli v klanu Doku ale když moc dělali problémy tak se většinou o ně klan sám postaral. Doku měli poslední léta přísnější disciplínu než kdy jindy. Zmizení a smrt Prvního je vyburcovala kdysi k daleko větším výkonům. Vedení se činilo a každý měl během cvičení dopředu své rozkazy na snad milion situací! Temari se z toho až trochu zamotala hlava. ni si nevšimla jak ušla tu vzdálenost před kancelář Druhé kam ji povolal jistý anbu. Klidně tam došla s vlasy rozpuštěnými na zádech. Měla na sobě hezké černé šaty, které by se hodily sice spíš do kanceláře ale nijak jí nebránili v pohybu či nutnému boji. Jistě, nepřišla se sem rvát s Druhou či jejími anbu. ale nikdo nikdy nevi jaké jiné nekalé živly mohou čekat na slyšení ve stejné místnosti a temari byla životem naučená být vždy připravena pokud možno na vše. Jak se ukázalo jeden živel zde již čekal. Malý SHimiru, velký následovník odkazu. Musela se pousmát a nijak nedávala najevo své vnitřní obavy. Naopak ho pozdravila a posadila se vybíravě vedle něho v čekárně.* Shimiru, ráda tě vidím. *Pokud byl nervózní, tak mu položila mile na chvilku dlaň na rameno a pak jen mlčky kývla. Nic neřekla a ruku stáhla.Čekala až budou povoláni ke vstupu dovnitř. Jakmile je pak někdo pozve tak ve dveřích mile pozdraví a bez zaváhání vejde nejspíš se Shimirem po boku. Netváří se překvapeně, ať uvnitř stojí kdokoliv ani vyděšeně. Je dokonale vyrovnaná a na venek spíš vypadá, jako by zde bylo všechno přesně tak jak to sama očekávala.* Přála jste si nás vidět, Druhá? *Ostatní v místnosti ignoruje pokud tam jsou. Protože v přítomnosti Druhé neznamenají vůbec nic a jen těžko by si na ní něco ze špinavých triků troufli.*

*Bylo to již několik dní co Shimiru opustil Iwagakure a jeho zranění se prakticky vyléčila. Dnes ovšem měl trochu zvláštní úkol a to dostavit se do kanceláře Druhé Raikage. Jak je u Shimira známo dostavil se tam přibližně o půl hodiny dříve než by měl, přeci jen byl až moc dochvilný a nikdy ještě nepřišel pozdě, ba naopak kdyby přišel tak by to bylo docela podezřelé. Shimiru jako vždy měl na sobě svůj černý kabát, černé kalhoty a černé vysoké boty. Na zádech měl své dva meče a pravém boku měl pouzdro s vybavením. Přes levé oko se mu blejskala čelenka Kumogakure, která smaozřejmě oko zakrývala. Seděl tam už nějakou chvíli když viděl známou tvář a to Temari. Shimiru jen mírně kývl hlavou na znak úcty a pozdravu. Nedá se říct, že by nebyl nervozní, samozřejmě, že byl. Přeci jen nevěděl co ho čeká a nedokázal si ani vypočítat proč tam vlastně je, i když svou teorii samozřejmě měl. Temari tu nervozitu asi vycítila protože mu dala dlaň na rameno, na to jen Shimiru pootočil hlavou a mírně se pousmál. Když dostali povolení ke vstupu Shimiru vyrazil hned za Temari, kde všechny pozdravil. Čím déle byli v té mistnosti tím více byl nervozní, prostě z toho neměl tak dobrý pocit, naopak měl pocit, že se má stát něco špatného. Nedával to však najevo. Když Temari promluvila pouze mlčky přihlížel.*

*Raikage po návratu z chuuninských zkoušek měla dost napilno. Jednak byla už vážně donucena se vdát. Byl to skromný obřad v rámci jejího klanu. Prostě nic, o čem by měla vědět celá vesnice. I když nejspíš to mělo být velké, ale ona si na velké slavnosti nepotrpěla. Hlavně to nebyl nikdo, koho by měla nějak ráda. Nebyla to svatba z lásky, to by se ani u Druhé nečekalo. Prostě se nechala donutit do svatby v rámci klanu. Už bylo taky načase, aby si ji klan zkrotil svatbou se synem vůdce klanu. Který mimo jiné byl v kanceláři Druhé, když před kancelář dorazili Shimiru a Temari, které si nechala také zavolat. Tentokrát bohužel musela nějakou dobu Temari počkat, ne jako posledně. V její kanceláři se kromě ní a jejího novomanžela nacházel ještě ANBU, který hlídkoval v nemocnici v Iwě. A co ten klanový stopař, kterého přitáhla Temari skoro polomrtvého? Ten tam byl taky v poněkud lepším stavu než když ho Temari hodila k nohám Druhé. ANBU rozhodně tenkrát neměl za úkol Temari špehovat, jen měl hlídat účastníky chz, aby nedělali blbosti, pokud byli zranění. A to, že slyšel, co slyšel... Bylo jen dobře pro Raikage-sama. Protože kdyby uvěřila verzi toho klanového stopaře... Bůh ví, jestli by si nevyřídila účty s Temari už po cestě z Iwagakure. Ona, už byla víc politik než dřív, ale pořád byla impulsivní. To byla prostě povahová vlastnost, kterou ji nikdo neodpáře. Takže pokud něco mohli ti dva slyšet, byl to právě hlas Druhé* Nikomu jsem tuhle akci neschválila, rozumíš?! Nikomu! Takže pokud za tím stojíš ty, budeš si muset zvyknout na to, že hlavní slovo mám v téhle vesnici já! *její slova byla chladná a zněla krutě, ale když ona byla tak vytočená... Jistě, prosazovala v minulosti Doku před jinými klany, ale dokázala najít nějakou křehkou rovnováhu mezi všemi. Alespoň si to do téhle chvíle myslela. A pak zjistí, že si na ní troufá její tehdy ještě budoucí manžel* Mně ale tvoje výmluvy nezajímají! *to byla poslední slova, co mohli Temari a Shimiru slyšet, než se zbytek konverzace vedl už soukromě ještě asi čtvrt hodiny, než jako první ze dveří vyšel nachytaný stopař. Jakmile si všiml Temari, tak radši rychle zmizel na dalšími dveřmi. Nezavřel za sebou dveře do kanceláře Druhé, takže ti dva měli výhled na ledově klidnou Druhou a záda jakéhosi černocha z jejího klanu. Bylo to poznat podle jeho pláště, jak se označovali vůdci klanu a jeho rodina, a byl na něm znak klanu Taigājointo. Druhá se podívala za svého manžela a všimla si za dveřmi Temari a Shimira* (ANBU) Raikage-sama vás požádala, abyste odešel, pane *připomněl mu klidným hlasem a naznačil Temari se Shimiru, že mohou vstoupit. Muž ještě jednou probodl svou ženu chladným pohledem, než se otočil na podpatku a uviděl Temari* (Muž) To jsem si mohl myslet! *pronesl s nechutí a odkráčel pryč. Druhá se jen zhluboka nadechla a  donutila se k úsměvu na Temari a jejího studenta. Bystrému pozorovateli by nemusel uniknout její snubní prsten na levé ruce, který byl totožný s tím, co měl muž, co právě odešel... a ani její únava, ačkoli se snažila, aby se to na jejím výrazu neprojevilo. Jednala s různými lidmi bez přestání už druhý den včetně noci* Ano, Temari-san *odvětila, než by se otočila na svého ANBU. To, že nikde nebyl viděl, její Strážce původem z Kiri, nebylo v těchto dnech nic divného. Ačkoli některým by se mohlo zdát, jako by Druhá žádného Strážce neměla* Zajisti, ať nás nikdo neposlouchá. Když říkám nikdo, tak absolutně nikdo *pronesla naprosto vážně a ANBU jen přikývl a zmizel vykonat přesně tenhle příkaz. Druhá čekala, dokud by ji ANBU nedal vědět, že je čistý vzduch, zatímco si prohlížela oba dva*

*Ono vyřídit si a vyřídit si jsou dvě rozdílné věci. I kdyby nebyl svědek vypovídající v jejich prospěch z oné noci, pak by stejně nebylo lehké Temari se jen tak zbavit. Byla dcerou vlivné rodiny Doku a jejich Staršímu (vůdce Doku) říkávala důvěrně strýčku. Pokud by zde bylo slovo proti slovu bez důkazů, musela by i samotná Raikage jednat velmi opatrně a citlivě. Naštěstí se ale do této situace nedostali a Temari se Shimiru se tak naskytl zvláštní pohled. To jak nejdřív zdrhl špeh, který jí poznal a začal pak zdrhat ještě víc jí vnitřně velmi pobavilo. Co však viděla dál, brala velmi vážně. Muže ignorovala i když jí na něm neunikl jediný detail. Jakkoliv zareagovat na jeho pohrdání však bylo pod její úroveň. Na koho však nezapomněla byl Anbu, který je zval dál. Usmála se na něho a vděčně mu za pozvání slušně poděkovala. Nezapomínala na žádné detaily slušného vychování. Poslušně zůstala stát, na první pohled stále uvolněná a bezstarostná. Nikdy by se neposadila u někoho doma, či v kanceláři jen tak i kdyby byla ona na vyšší pozici. maximálně kdyby jí vážně naštval ale to u Raikage rozhodně nehrozilo. Když pak Druhá vydá ten zvláštní rozkaz, tak mírně tázavě nadzvedne jedno obočí. Jen na chvilku ale stejně nic neřekne, jen tak nevinně dá najevo své protivnici u stolu že je stále ve střehu naslouchat. Když si je pak začne bez dalších slov prohlížet, tak se tím temari skvěle baví. Ona sedávala u stolu na poradách s maminkou Mikuzaki už jako malá a byla v tomhle vážně dobrá. Pokud by šlo o to kdo déle vydrží jen mlčet a zírat, Temari by jistě byla z nich dvou ten důstojnější šampión. Nakonec však přeci jen něco řekne, čímž si dovolí narušit to božské civění Druhé.* Myslím, že jsem Vám nejspíš způsobila problémy s Vaším klanem, že? Prosím přijměte mou omluvu, měla jsem vše zařídit diskrétněji s ohledem na Vás. *Temari na znamení upřímné pokory skloní oči k zemi. Všimla si, že Druhá měla úplně stejný prstýnek. A tiše, velmi tiše dodá.* Mrzí mě to s Vaším chotěm. Ráda bych Vám osobně pogratulovala ale přijde mi to nyní poněkud nevhodné… *Z jejích úst zní starost a vcítění o osud druhé, ale na závěr ještě dodá.* …my ženy jsme ale dost silné i bez nich, ne? *myslí muže, zvedne zase hlavičku a s upřímným povzbuzujícím úsměvem k Druhé dodá.* Často jsme více podceňované a přesto jsme lepší než oni. Tím nejlepším důkazem jste vy sama jako Druhá. *Doufá, že jí její upřímná slova alespoň trošku potěší ale i tak ještě rychle dodá.* Ale mé oko lékaře říká, že byste si měla najít více času na sebe. Prosím, slibte mi že až zde skončíme jakkoliv, tak si dopřejete minimálně jeden plnohodnotný den odpočinku prosím… *Snad dokonalá slova bez podlézání. Jen obyčejné vysvětlení detailů kterých si samozřejmě musela všimnout. Temari nebylo nikdy radmo podceňovat. Ale i Druhá by si na ní mohla něčeho všimnout, zatím sice maličké přec už trošku formující se bříško Temari měla. Přestože jinak její postava vždy dokonalá byla. Jiní by si toho díky šatům nevšimli, ale oči ostříží jsou Druhé jistě stejně dobré jak ty Temari.*

*Když odcházel ten muž, Shimirovi samozřejmě neuteklo nic. Prohlížel si každého, koho potkal, ale jak mu řekla Temari, tak aby si to nechal jen pro sebe. Když vešli dovnitř, a on samozřejmě slušně pozdravil a samozřejmě se i uklonil. Dobrý den, Raikage-sama jsem Shimiru Ryogui z klanu Kumamuchi. Začal si nenápadně prohlížet Druhou Raikage. Samozřejmě mu ty prstýnky neušli, ale nebyl jediný kdo si toho všiml. Přeci jen jak ji tehdy řekl. Vždy o krok před ním. Stále jen sledoval Raikage a mlčky poslouchal o čem spolu mluví. Trochu nervozní samozřejmě byl, přeci jen nikdy s Raikage na přímo takhle ještě nemluvil. Poté si, ale všiml něčeho čeho si předtím ještě nikdy nevšiml, což bylo u Shimira divné. * "Dobře buď Senpai něco snědla nebo je to ta druhá možnost." *Pomyslel si kdy se na ní trochu překvapene i podíval. Divné, že si toho všiml až teď, že ? Ale jelikož z toho všeho byl nervozní tak se soustředil i na detaily co nesouviseli s Raikage. Poté jen dál mlčky sledoval co se bude dít.*

*jistě už není taková, že by se chtěla Temari zbavit, kdyby slyšela jen tu dost smyšlenou verzi, ale během cesty do Kumo by si ji prostě vzala stranou a vážně si o tom, co se doslechla, promluvila. Mrzelo by ji to, protože ji začalo prostě připadat, že spolu začínají tak nějak v rámci možností vycházet. Prostě ji na tom záleželo, Temari pro ní znamenala ten odkaz Prvního, který původně chtěla roztrhat během prvních několika dní své vlády. Teď byla ráda za to, že to neudělala a raději poslechla Starší a vyslechla si tenkrát Temari. Přeci jen Kumogakure byla její vesnice, její domov, který milovala už za vlády Prvního. Její ambice byly na jiné rovině, kterou musela svým způsobem pohřbít. Ale nevadilo ji to. Jen při takových jednání jako měla teď se svým manželem se ukazovala její divoká nezkrotná stránka, která by byla schopná rozebrat každou budovu v Kumo, aby to vypadalo podle jejích představ. Čas ale způsobil to, že se ji prostě Kumogakure líbí taková jaká je. Nic by neměnila, ačkoli si pořád pohrávala s myšlenkou na obměnu geninských zkoušek, byla ráda, že se děti nezabíjeli jako jinde. Prodloužilo jim to přeci jen trochu ten bezstarostný čas. Už měla taky nejvyšší čas přemýšlet o dětech, jen po tomto rozhovoru by musela nejspíš dřív svého manžela umlčet, než by snad chtěla, aby si plnil své manželské povinnosti. Věnovala Shimirovi nepatrný úsměv, když se ji představil a přikývla, než se zase začala věnovat Temari. Když po oboustranném civění Temari přeruší to ticho, v duchu si oddychne. Sama stojí za stolem a ještě z ní je cítit napětí po předchozím jednání. Byla z předchozí konverzace tak konsternovaná, že nebyla schopná ze sebe vidět ani hlásku bez toho, aniž by si udržela tu politickou tvář bez výrazu. Pomyslela si, jestli by si dovolila dát před Temari najevo svou slabost. Zjistila, že nejspíš ano, ale nebyly tu samy.* Tvá omluva není na místě, Temari-san. To já bych se měla omluvit. Měla jsem předpokládat, že se něco takového stane. Ten stopař má mnohem lepší představivost než jsou jeho schopnosti jako stopaře *promluvila s menším úšklebkem, pořád ji to tak iritovalo, že prostě ten poker face neudržela* Co se týče mého muže... Když už najal mizerného stopaře, aby Tě v mých očích očernil, tak mohl najmout někoho, kdo ho neudá při pouhé představě mučení *byla podobně znechucená tím, co se stalo, jak asi její muž byl znechucený Temari, ale nedávala to najevo. Rozhodla se s ní jednat narovinu a upřímně. Bylo i na jejím těle vidět, jak jejich konverzace pokračovala, jak slova Temari dopadala na úrodnou půdu, jak se celý její tělo uvolňuje. Nepotřebovala, aby ji někdo lichotil nebo ji někdo lezl do zadku, ale tenhle způsob konverzace, ten způsob klanu Doku, ji byl přeci jen mnohem milejší, než neurvalé chování jejího muže. Pokud někdy bude vůdce klanu, Kumo se měla na co těšit... Její nevtíravé lichotky a starost o její zdraví přešla milým úsměvem. Sama si ovšem samozřejmě všimla té změny u Temari.* Rozhodně se postarám o to, aby se podobné incidenty neopakovaly v nejbližších měsících. Blahopřeji *upřímně se na ní usmála, přeci jen si byla dost jistá, že Temari jen tak zničehonic nepřibrala, ale že je v očekávání. Měla z toho upřímnou radost a to ji také vrátilo tak nějak pevně na zem. Když ji ANBU oznámil, že je vše vyřešené a zmizel, tak oběma naznačila, aby se posadili a sama si konečně sedla. Původně měla na stole krabičku s cigaretami, ale tu vzhledem k Temařině pravděpodobnému stavu schovala do šuplíku. K její cti ale v její kanceláři kouř cítit nebyl!* Mimochodem gratuluji ke splnění chuuninských zkoušek, Shimiru-san *věnovala už zcela poker face Shimirovi* A teď abychom se dostali k tomu, proč jsem vás oba pozvala... Jsou tvé oči, Shimiru *začala další až příliš nebezpečné téma Druhá, ale tomu ANBU důvěřovala natolik, že věděla, že je nikdo nemůže odposlouchávat. A pokud by přeci jen slyšel on sám, tak to má snad ten nejvyšší stupeň utajení. Neměla od návratu domů žádné snadné jednání a nečekala, že tohle bude jiné*

*Když Druhá citlivě odmítne její omluvu, tak tím vlastně nepřímo Tem sdělí že ví jak to s celou záležitostí bylo. Temari unikne rychlé mrknutí očí jako by zkoušela zda se jí to nezdá. Po pravdě čekala že bude muset vysvětlovat, omlouvat se a snad i přísahat na pádné argumenty které snad dokáže obratně vymyslet a teď… tohle milé překvapení. Navíc jí Druhá oslovila dost osobně a dokonce ani neskrývala pohrdání nad tím špatným stopařem. A tak se osmělila na to zareagovat.* Děkuji i když musím přiznat že jste mě Druhá nyní otevřeně zaskočila a to není opravdu běžné. Vlastně jsem přišla připravená na to, že se budu muset obhajovat ale Vaše síť se nečekaně od dob Prvního zlepšila. *Upřímně je z tónu u použitých slov znát, že si uvnitř Temari hodně oddechla. A pak přijde ještě blahopřání u kterého Tem poprvé před Druhou jen maličko zčervená ve tvářích. Celkem jí to ale sluší když jí potichu odvětí.* Děkuji. Nebylo to lehké rozhodnutí ale rozhodla jsem si je nechat. V mém klanu už bylo dost umírání tak doufám že všem a nejen mě přinesou hodně radosti i když nám s matkou jistě dají hodně zabrat. *Na závěr se odlehčeně zasměje a bezděky si přejede prsty po bříšku, snad se chtěla přesvědčit že jsou v pořádku. Chvilku jen asi všichni přemýšleli než dostali znamení od Anbu. Pak si vyslechli slova Druhé a Temari na ně souhlasně přikývla.* Jak už jsem potvrdila Druhé, tvé oči jsou jiné Shimiru než jaké jsi kdysi měl. Navíc dle mého pozorování s nimi zmizelo i tvé tělesné omezení. Proto bych byla ráda, aby jsi Druhé řekl to co mě znovu a nic si nevynechal. *Podívá se na Druhou a při tom položí chvilku svou dlaň na rameno Shimiru.* Chtěla bych Vás požádat zda byste mohla zohlednit že přede mnou nic netajil. Nelhal, vše sám očividně nechápe a i bez vašeho pozvání byl připravený se mnou za Vámi dojít. *Temari věřila Druhé ale stejně cítila že by se měla přimluvit. Bylo to zvláštní, ještě to nikdy pro nikoho neudělala s výjimkou mrtvého nevlastního adoptovaného brášky. Snad tohle jednání i nadále Druhou mile překvapí že nebude snad náročné.*

"Takže Senpai je těhotná ?! " *Pomyslel si Shimiru, kdy sice na venek měl vážnou tvář, ale uvnitř hlavy to bylo úplně jiné. ((Viz.zde). Dále poslouchal jejich konverzaci dokud, Raikage nezmínila, to o těch očích. V tu chvíli jen Shimiru lehce udělal krok dozadu, nebyl si úplně jistej co chtějí udělat, ale když mu Temari dala svou dlaň na rameno, rozhodl se samozřejmě mluvit, přeci jen Temari věřil, takže věděl, že to může tedy sdělit.* Před chuninskými zkouškami jsem potkal nějakou ženu, nepamatuji si kde přesně to bylo, pamatuji si jen to, že jsem se probudil skoro slepý v hotelu. A měl jsem tyhle oči...jediné co si pamatuji je to, že mi řekla...že tyhle oči mi nesednou. Nevím jak ta žena vypadala, ale ten hlas nezapomenu. *Poté si sundal čelenku a ukázal své levé oko.* Prý se to jmenuje Sharingan a díky tomu dokážu předvídat útoky a také dokážu kopírovat různé techniky, zároveň to umí i silná genjutsu. *Dodal Shimiru, kdy dal ruku v pěst, byl na sebe rozčílený a bylo to vcelku i vidět. * Bohužel se omlouvám, ale víc si toho nepamatuju. Nevim proč to udělala. Jen vím, že když se mi zrak vrátil..už jsem tu ženu neviděl, ale stalo se něco jiného. Ne jen to, že díky těm očím dokážu dělat tyhle věci. Jsem teď rychlejší, silnější víc vydržím. Nevím jak je to možné, ale tak to je. *Domluvil Shimiru a sledoval reakci jak Druhé tak Temari.*

*Druhá udržela tu masku své funkce, ale v duchu se usmála nad tím, jak Temari prostě vyvedla z míry. Nechala ji na její slova reagovat, než si trochu hraně povzdychla* Být to v jiné situaci a být to někdo jiný a mít stejné informace, které momentálně mám... Nejspíš bychom se ocitli v situaci, kdybych chtěla slyšet verzi toho dotyčného a mohla bych dělat blbou, že vím jen to, co by mi řekl ten stopař... Ale bylo by to nás obou nedůstojné, nemyslíš? *chvilku se odmlčela a v duchu si zrekapitulovala, co se vlastně díky tomu rozhovoru dozvěděla. Některé části ji překvapily, něco mile a něco ji postavilo do situace, kdy se musela sebekriticky vrátit na začátek své vlády. Ale nic z toho nehodlala Temari přiznávat a vlastně, i když ji něco z toho velmi zajímalo, se k tomu rozhovoru, který vlastně nebyl určený pro její uši, nechtěla vracet. Nechtěla dostávat ani jednu z nich do nějakých rozpaků.* Kdybych ovšem neměla ty informace, které mám... *na moment se odmlčela, než pokračovala* Tak by k tomuto rozhovoru došlo mnohem dříve a mezi čtyřma očima *dodala už odhodlaně a pokud to bylo alespoň možné, tak by se podívala Temari do očí. Nejspíš ji tím chtěla dokázat, že je pro ní důležitá. I když při jejich prvním setkání by ji nejspíš byla schopná obětovat. Ale takhle už Druhá nepřemýšlela. A byla si už jistá, že Temari tím nenaroste sebevědomí natolik, aby ji přerostla přes hlavu. To už taky zjistila a neměla problém s ní mluvit upřímně. A to se poštěstilo vážně jen hrstce lidí. Když se dostali k Temařinu těhotenství, tak si Druhá dovolila věnovat Temari upřímný úsměv, který patřil mnohem více k těm, které věnuje žena ženě, než aby si v tu chvíli hrála na Raikage* Pak nezbývá věřit, že tvé děti budou zdravé a šťastné *dodala, než se po chvilce objevil ANBU, který zajistil čistý vzduch. Následně si vyslechla slova Temari i Shimira bez toho, aniž by jakkoli reagovala. Bylo ji jasné, že Temari bude za svého studenta bojovat. A cenila si té přímluvy, ačkoli i Temari věděla, že nebyla potřeba. Druhé jel mozek na plné obrátky, no, minimálně jak byl možný vzhledem ke své únavě* Předpokládám tedy, že tvé předchozí fyzické indispozice byly způsobené tvým vrozeným doujutsu... Když jsi tedy o oči přišel, získal jsi běžné fyzické atributy jako ostatní... a k tomu nové doujutsu *na chvíli se odmlčela a zařekla se, že by se měla setkat s jinou majitelkou tohoto dost omezujícího doujutsu* Řekla bych, že moje síť je poněkud děravá, když se stalo tohle. Bohužel nejspíš nezjistíme nic víc, než co už víme... Vlastně nevíme *Druhá se tvářila zamyšleně, ale ne nad tím, jaké závěry by z toho mohla vyvodit pro Shimira nebo Temari. Šlo o odebrání doujutsu a implantaci jednoho oka jiného doujutsu. To byla samozřejmě zajímavá informace, že je to možné. Bylo by možné takhle implantovat i jiné vrozené schopnosti? Nejspíš udělala delší odmlku, než obvykle. Ale to by Temari nemělo rozhodit. Nakonec tohle jednání vypadalo, že nebude tak obtížné, jak si na počátku myslela* Jsem si jistá, že v průběhu času přijdeš i na další výhody a schopnosti tohoto... sharinganu. Cokoli by se objevilo nového, chci o tom vědět. Nejspíš budu muset zapracovat na tom, aby se podobné incidenty na chuuninských zkouškách nestávaly. Ačkoli v tomto případě to bylo spíše k užitku než na škodu, že? *pousmála se Druhá, ale stále se tvářila zamyšleně. Nejspíš ji tohle téma nedá dlouho spát*

*I když si to uvědomila až dodatečně, tak vlastně dopřála Druhé její první malé osobní vítězství. O tom, že ji to potěšilo nemohla pochybovat, každý Kage je rád když má navrch to poznala už u Prvního. Tedy ne že by se v tom vyžíval, ale občas mu to přeci jen uniklo a ona byla skvělá pozorovatelka takže se dokázala hodně přiučit i vypozorovat. Po pravdě jí ale zaujala následující slova natolik, že svou chybu rychle vypustila z hlavičky. Na ta slova musí lehce přikývnout, že ano.* Rozhodně si vážím vašeho jednání Druhá a dokáži ocenit i Váš osobní přístup. I tak si ale myslím, že až mé děti trochu povyrostou tak Vás budu muset vyzvat na cvičný souboj a jednou rozhodně porazit! *Temari to neříká zle, spíš se u toho lehce usměje a má takový mírně zlobivý kukuč. Pro Druhou je tohle celkem uznání, i když to nejspíš neuhodne. Když pak dodá tu větu o čtyřech očích, lehce vážně přikývne.* Nemám důvod Vám lhát Druhá a pokud jde o můj postoj ke Kumo tak ten znáte. Jsem plně přesvědčena že ochráním Jeho odkaz a budu sloužit Kumo jak už jistě víte z minula. Navíc byste měla znát otevřený postoj klanu Doku, kdy se snažíme o zlepšení vztahů a spolupráce. Nemyslíte, že by bylo hloupé se o toto snažit a při tom kout pikle proti Vám, představitelce dalšího klanu a samotné Raikage? *Její slova nebyla uražená, pouze předkládala další informace do debaty. Ale nyní se dostala do místa, kde bylo potřeba vyslechnout si Shimiru. Po té co všichni s mluvením skončí, rozhodne se k tomu celému dodat ještě jeden detail.* Po zkouškách jsem Shimiru navštívila a během ošetření jeho ran jsem jeho stav podrobila hlubšímu prozkoumání. Jak víte specializuji se i na Fuinjutsu a tak pro mě nebyl problém zjistit zda v tom není nějaký háček. *Temari se mírně odmlčí a na chvilku si zkousne rty, než se odhodlá předat další osobní domněnku.* V podstatě jsem nenalezla žádné skryté pasti či stopy po použití omezujících či jiných technik. To však může znamenat pouze dvě věci. Buď z nějakého důvodu ten kdo výměnu provedl spěchal a zapomněl, nebo jeho schopnosti zdaleka přesahují ty mé. Tak či onak bych se přikláněla k první verzi protože ten kdo výměnu provedl se očividně vyznal na velké úrovni i v Lékařských technikách. Výměna je bezchybná, sama bych to nezvládla lépe. *Vážně se zadívá na Druhou a pak poručí na chvíli Shimiru.* Zacpi si na chvíli uši. *okud to udělá, tak Druhé sdělí.* Shimiru mi připomíná Prvního, přesto že je ještě mladý jeho srdce je dobré. Záleží mu na Kumo a tak mě velmi zaujal. Chtěla jsem aby jste to věděla. *Pak mu ruce od uší odtáhne. Pak se vrátí ještě k poznámce Druhé.* Možná že přeci jen něco víme. Můžeme si ověřit osttaní účastníky u pořadatele zkoušek. Hádám, že nás všechny sledovali aby nás chránili. To znamená, že pokud je můžeme vyloučit tak by připadal v úvahu jedině někdo mimo. Ideálně Nukenin, který touží po sbírání KG a má teleportační schopnosti protože výměna nemohla proběhnout uvnitř vesnice, utajit to by nebylo možné… *Temari si povzdechne a chvíli nad něčím přemýšlí. Ona samotná zná jen jednoho Nukenina se schopností procházet branami z místa na místo a který jí osobně řekl, že touží po KG jako platbě. Jistě, mohla by to být Rias, ale nahlas to nevysloví. Nechce aby pátráním po ní, Rias provedla svou slíbenou mstu proti Kumo. Trochu víc se zachmuří.* Měli by jsme zesílit obranu kolem vesnice, vytvořit sledovací štít aby jsme měli přehled o každém kdo vejde či odejde. nesmíme být dále zranitelní jako nyní… *Když ji pak popřeje zdraví i štěstí, její obličej roztaje. S úsměvem přikývne, opět.* Děkuji, vynasnažím se aby měli co nejlepší budoucnost na které se jednou budou i oni sami podílet. *Když pak začnou řešit Sharingan, tak musí chtě nechtě s Druhou souhlasit.* Ano, tentokrát jsme měli všichni štěstí. Shimiru celkem hodně získal, ale příště už takové štěstí mít nemusíme. S bezpečností musíme vážně více pokročit. Ale to není jediné téma. *Povzdechne si a mrkne na Shimiru.* Co nyní řeknu jsi nikdy neslyšel, rozumíš? *Pak se otočí na Druhou a přejede rukou po pečeti kterou má skrytou mezi prsty. PUF! V dlani má jakýsi svitek, očividně jde o zprávu převázanou stuhou vysoké důležitosti a především je na ní vosk na pečeť, která do ní nikdy nebyla otisknuta. Nikdo však nemůže pochybovat, že tam původně patřila pečeť Prvního ale nikdy na ní už nedošlo.* I První měl své nedostatky a já je dokázala vidět. Vypracovala jsem spousty návrhů na změny, které jsem s ním jednou až mě bude brát víc vážně probrat. K tomu ale už nedojde… *Posune ruku víc k Druhé, malinko zaváhá ale nakonec jí svitek v ruce nechá pokud si ho vezme. Tohle pro ní není lehké, dát jí ten svitek.*

*Obsah Prohlášení v režimu návrhu:
Já První Raikage vydávám ke dnešnímu dni v platnost obsah tohoto prohlášení ohledně Změny Geninské Zkoušky z důvodu, že Kumogakure byla již příliš dlouho podceňována a nyní nadešel čas to změnit. Pro společnou budoucnost je nezbytné, aby naše vesnice vzhledem k nové politické situaci nezaostávala v síle, která jako jediná nám všem společně dokáže přinést mír a především bezpečí. Je nutné aby si každý už od útlého věku uvědomil, že být Shinobim není žádná legrace a rozhodně že nejde o snadné peníze. Z těchto důvodů si dovoluji vytvořit novou změnu prospěšnou pro nás všechny. Divíte se, že já První dokáži odsoudit vaše děti k boji na život a na smrt? Změna je nutná, přesto já sám nechci zabíjet naší budoucnost. Stejně jako jsou potřební ninjové, tak jsou důležití i pekaři, farmáři a každý z vás nejmenších. Proto nechť je veřejně vyhlášeno že se každý rok bude konat zkouška na místě, které pro ni připraví hlavní zástupci Akademie. Uspět smí jen jeden ze dvou soutěžících studentů. Druhý pak musí zemřít.
Tak ať se to veřejně zná a všichni to své děti učí! Samotná zkouška, však bude fungovat stejně jako zkouška Chuninská. V momentě kdy je jasný vítěz, zkouška končí. Smrt se nepřipouští, pouze neúspěšnému dítěti budou dočasně vymazány vzpomínky a bude mu navždy odepřeno stát se shinobim. Kumogakure je dost velká na to, aby šlo vše zařídit tiše a neúspěšná rodina bude přestěhována do protilehlé oblasti. Neúspěšné dítě se pak může stát například skvělým cukrářem, nebo zručným tesařem. Aby bylo zajištěno, že bude veřejné tajemství dospělých udržováno a neporušováno tak každý dospělý kdo informaci prozradí bude bez výjimky podle závažnosti popraven či v mírnějších případech přímo neúmyslného prozrazení vyhoštěn z Kumo navždy. Tímto se nepřipravíme o dobrou pracovní sílu a své blízké jako tomu tak je v okolních vesnicích. Pokud jde o další vesnice, tak jim bude a to zdůrazňuji zveřejněna jen verze pro děti a o pravém průběhu nebude nikdo veřejně informovaný mimo vesnici informovaný.
S tímto nařízením také celkově nařizuji zvýšení celkové bezpečnosti Kumogakure na dvojnásobné stavy. Pokud bude někdo v Kumogakure přepaden a řádně usvědčen, bude odteď popraven. Peněžní tresty a vězení se v tomto případě ruší. Pokud bude chycen zloděj, bude mu odňata ruka. Pokud se vše bude opakovat, bude popraven. Toto nařizuji pro blaho nevinných obyvatel Kumogakure a na znamení lepších zítřků Já Izumo Akinori osobně.
A úplně dole byla v předloze podepsána krasopisně Temari s věnováním Prvnímu.*

*Temari klidně čeká na vyjádření Druhé, až dočte. Tedy pokud jí k tomu něco hodlá říct a hlavně zda jí svitek vrátí nebo si ho nechá.*

Mé doujutsu? Myslíte tím Chimanako ? *Zeptal se trochu překvapeně.* Před Chuninskýma zkouškama se mi stalo, že jsem ho probudil, ale plně neovládal. Je možné, že oči opravdu tohle dokáží ? *Poté se podíval Druhé přímo do očí.* Další výhody...hm. Na škodu to určitě nebylo, připadám si s tím Sharinganem, rychlejší a silnější. Jediné co tak ho musím mít stále skryté, jakmile ho nechám odkryté. Po několika minutách mé oko začne pálit a ani nemluvím o tom, kolik chakry mi to bere. *Dodal a poté se podíval na Temari, která mu řekla ať si zacpe uši. Samozřejmě Shimiru tak udělal, neuposlechnout rozkaz Temari, pro něj bylo něco co by neudělal. Pouze tedy sledoval a přemýšlel o čem asi tak mluví. Když mu ruce ovšem dala dolů, sledoval byl vcelku zmatený. Když ovšem Temari začala mluvit o tom, že by měli zlepšit bezpečnost vesnice, tak si obě mohli všimnout, že oko Shimira běhá sem a tam, což jak Temari věděla znamená, že svůj mozek využívá naplno.* Omlouvám se, že vám do toho skáču Senpai a Raikage-sama, ale ta osoba musela znát Iwagakure až příliš dobře. Jen tak by si tam nenakráčela a neudělala to. Logicky potom, pokud ta žena uvidí více shinobi, kteří něco hledají nebo stráží, bude více obezřetná a tím pádem to ve vesnici neudělá, ale opět. Jak ji potom chytíte ? Proto by bylo nejlepší nechat hlídat vesnici ANBU, tak, aby je nikdo neviděl. Ale brány Kumogakure a vše ostatní by mělo být stále stejné. Je to jako chytat myš. Pokud dáte sýr do pastičky s rukavicí, myš ucítí, že je něco špatně a sýr si nevezme. Pokud ovšem to dáme v rukavicích, myš nic nepozná. *Dokončil svou myšlenku, poté se však Temari objeví svitek mezi prsty a Shimiru jen nechápavě sleduje. Co se děje.*

*bylo nad slunce jasnější, že ji to potěšilo, že dokázala Temari jaksi převézt, ale to teď nebylo tak nějak na pořadu dne. Její vlastní síť ANBU a informátorů prostě byla lepší, na tom by se obě shodly. Ale Druhá ani Temari zrovna nebyly ty, které by si začaly tady poměřovat své... schopnosti, jak druhé vytřít zrak. Nebo snad ano? Druhá by taková rozhodně dřív byla. Ale když Temari zmínila jejich vzájemný souboj, na nepatrný zlomek vteřiny Druhé uniklo zajiskření v očích. Byl to jen mžik, ale Druhá si byla téměř stoprocentně jistá tím, že to Temari jako velmi bystré pozorovatelce neuniklo. Posledních sedm let byla jen tou politickou figurkou na šachovnici Země Blesku, se kterou se počítalo. Vlastně na šachovnici celého shinobi světa. Jistě, byly vzácné chvilky, kdy tomu utekla nějakým tréninkem, aby úplně nepřirostla ke stolu, nebo cvičným soubojem. Jenže to byly souboje, do kterých nemohla dát všechno. Tahle výzva od Temari skýtala přeci jen poněkud lepší druh zábavy než co Druhá měla za sedm let své vlády. Vyslechla si lehce kritizující slova Temari, jako ji snad obviňovala z toho, že se proti ní spikla. Či spíš že by ji z toho obviňovala, kdyby neměla pádné informace už ze svých zdrojů* Nemyslím si, že bys proti mě kula pikle, jak jsi to trefně nazvala. I kdybych ty informace, které mám, neměla... Vyslechla bych si tvou verzi dřív, než bych dělala unáhlené závěry *odpověděla smířlivějším tónem. Začínala na sobě pozorovat jisté znaky chování, které ji tak v mládí iritovaly na Prvním. V politice prostě nevyhledávala spory, snažila se spíš o nějakou dohodu a spolupráci. Vliv Staršího Doku se prostě nezapřel, poupravil si Raikage do snesitelné a vhodnější podoby. Možná její slova vyzněly obezřetně s náznakem nedůvěry. Ale čemu se dalo divit po tom, co zažila vlastně zradu od vlastního chotě. Každopádně přešly k hlavnímu bodu tohoto setkání a tím byl Shimirův sharingan. Vyslechla si jak profesionální názor Temari, o kterém neměla nejmenší pochybnosti. Kdyby to bylo možné, z hlavy by se ji kouřilo usilovným přemýšlením. Ve chvíli, kdy Temari zmínila teleportační techniky, vybavilo se ji zničehonic to podivné zmizení Prvního... Ale radši se do těchto úvah nechtěla pouštět. Samozřejmě vyslechne i Shimira a věnuje mu poněkud delší zamyšlený pohled. Když ale ji Temari poví to, co patřilo jen jim, ve tváři se ji usadí jemný úsměv. Ano, Shimiru byl velmi zajímavý chlapec, to už věděla z více zdrojů. Ale nijak se k tomu dál nevyjadřovala. Bezpečnost Kumo byla jedna z věcí, na které už o něco pokročila od zmizení Prvního, ač to nemuselo být patrné. Vyslechla si oba názory ohledně bezpečnosti a když domluvil Shimiru, musela se pro sebe zasmát* Akane nepřeháněla *poznamenala a sledovala, jestli se v Shimirově obličeji objeví nějaká reakce. Ale vrátila se po chvilce k tématu* V naší vesnici je od doby útoku na Prvního dvojnásobná ochrana. Byla to jedna z prvních věcí, o které jsem se zasadila. I přes jistý nesouhlas Rady ohledně zvýšení počtu ANBU jednotek. Jejich primárním cílem není vyzvídat důvěrné informace, ale chránit ty, na kterých záleží nejvíc... *nemohla si trochu ještě nerýpnout do toho incidentu v nemocnici. A k zamyšlení mohla vést i její nedokončená myšlenka. Odpověď na otázku, na kom ji osobně nebo spíše jako Raikage záleží. Když ovšem se v Temařině ruce objeví svitek, je na Druhé, aby dokázala skrýt překvapený výraz. Uvědomovala si vážnost a důležitost téhle chvíle. A zcela chápala Temařino zaváhání. Tenhle svitek nebyl původně určen ji, ale jejímu předchůdci. Přesto se po tom svitku nevrhala jak hladovějící. Pohlédla Temari do očí* Jsi si jistá, Temari-san? *hodlala postupovat na nejvýš obezřetně a opatrně, jako kdyby to nebyla vůbec ona. Přeci jen před Temari na mikrookamžiky dokázala ukázat tu víceméně neznámou tvář vlastní osoby, která měla do krutosti, které byla její pověst plná, hodně daleko. Pokud ji přesto podá svitek, Druhá si ho vezme a chvilku ještě váhá, než rozlomí vosk na svitku a začte se. Pokud by měla být upřímná, běhal ji z téhle situace mráz po zádech. A uvědomovala si to, co kdysi dávno cítila k Prvnímu. Tu bezmeznou oddanost a úctu. Ale ano, nikdo nebyl bez chyb, ani První. Už dávno upustila od změny geninských zkoušek ve stylu říše Kou. Bylo to příliš brutální pro Kumo. Ale tato varianta se ji líbila. Ale nedala na svém výrazu nic znát. Byly to změny, které sice mohla rozhodnout sama za sebe, ale naučila se vyslechnout si názory Starších. Přeci jen byla závislá na věrnosti všech klanů ve vesnici. Aby se nedostala do podobné situace jako První. Ačkoli to byla hodně špatná souhra okolností. Ve chvíli, kdy zvedla zrak zpátky na Temari, už nebylo pochyb, že se na ní únava přeci jen podepisuje víc, než by si měla ve své pozici dovolit* Vážím si toho gesta a vím, že nejsem ta pravá osoba, které byl tento návrh určen... *začala Druhá a na chvíli se odmlčela, zatímco svitek srolovala do úhledné roličky a kdyby nebyl rozlomený vosk, tak není skoro ani náznak o tom, že ho někdo četl* Ale zvážím veškeré návrhy a proberu je se Staršími *trochu alibistická odpověď i na Druhou, která byla ve většině případů otevřená a přímá. Alespoň co se týkalo komunikace s Temari. Svitek položila mezi ně na stůl a dala tak možnost Temari, aby si ho vzala. Ona ty důležité body měla v hlavě. A určitě si je při nejbližší příležitosti sepíše*

*Když Druhá přizná, že by vyslechla i její verzi než by se rozhodla tak se Temari zvláštně usměje. A nedovolí si zamlčet následující poznámku u které nemá problém se dívat Druhé z očí do očí.* Odpusťte Druhá, ale obě víme že kdysi tomu tak nebylo. Jsem ráda že tomu už tak není. Když zmíní jméno Akane, tak jen nadzvedne obočí. Tu ženu ona sama neznala. Ale nehodlá se na ní Druhé ptát. Naopak jí velmi zaujme to co Druhá řekla ohledně zesílení obrany. Kupodivu si ztěžka povzdechne a zavrtí hlavou, že to nestačí což také vzápětí potvrdí vlastními slovy.* Pořád je to málo. Pokud je bezpečnost nyní dvojnásobná pak navrhuji čtyřnásobnou. Nebo raději osminásobnou. *Zvedne hlavičku a zkoumavě se zadívá Druhé z očí do očí.* Pokud se totiž naplní má pouhá temná doměnka, tak ani vojenská pohotovost nám proti tomu soupeři nebude stačit. *Mávne nad tím rukou jako by zaháněla něco nepěkného, třeba mouchu co by si usmyslela Shimiru sednout zrovna na nos.* Nejspíš jde jen ale o mou velkou představivost pro které nemám žádné důkazy ohledně toho kdo za tím vším stojí. Mohu jen doufat, že celá záležitost se příliš rychle nevyhrotí a vydrží až do doby, kdy budu moci opět pokračovat ve svém pátrání. *Ztěžka si povzdechne. Něco Temari očividně velmi trápí a na malou chvíli to nedokáže, nebo nechce skrývat. To jde vyčíst z jejího vážného výrazu. Po chvilce ale zase vypadá jako vždy, normální vyrovnaná silná žena. Pak přijde na řadu svitek, u kterého pouze na dotaz zda si je jistá od Druhé vážně přikývne. Počká až ho dočte a po celou tu dobu ji pozorně sleduje jako by se snažila z jejího výrazu zachytit cokoliv i třebas jen nepatrný náznak o tom co si myslí. Pak si vyslechne její slova a nejdřív se jí smutně při nepřímé zmínce o Prvním zaleskne v očích. Ale vydrží to! Od té doby zesílila i uvnitř sebe a pak na další slova se kupodivu tiše rozesměje.* To je dobré, odpusťte Druhá. Ale nikdy by mě nenapadlo že na mě vytáhnete takovýhle skrývající trik. *Nesměje se zle, naopak jako by byla ráda že Druhá už není jen tou sadistickou osobou jako když do židle po Prvním usedla. Nakloní se k ní trochu víc přes stůl a poznamená.* Potvrdím Vám proto něco, o čem První nezanechal žádný záznam a z čeho mě už dávno vy sama podezíráte. *Temari nyní vypadá přímo kouzelně nevině jak to jen dokáží sebevědomě nevinné ženy.* První mě trénoval jako svého nástupce. Proto jsem byla jeho žákem, který se měl postupně vedle něho vypracovat přes strážce až na místo na kterém sedíte. Nikdy jsem to ale nechtěla, dokonce jsem se jeho snu ve mě po Jeho smrti vzdala. *Temari se narovná a dále se moc hezky usmívá.* Ale nedávno, mě jistý přítel donutil si vzpomenout jak je ten sen důležitý. *Vybaví se jí odehraný rozhovor a to, jak sama po delší době hloupě a snadno vyletěla. I ta slova, co pak odpřísáhla.* Nemusíte se bát, že bych proti Vám něco v současné situaci podnikla. *Její oči příjemně Druhou propíchnou zkoumavým pohledem.* Jsem věrná Kumogakure a vždy tu budu abych její budoucnost ochránila. Ale jednou, možná za pár dalších generací zde budu až mě bude Kumo potřebovat. A v krizi jí zachráním, pozvednu a povedu k lepšímu zítřku. Jednou se stanu zdejší Raikage až nebude nikdo jiný kdo by vesnici mohl chránit. Do té doby hodlám sílit a být tu když mě zavoláte protože věřím že nyní je Kumo v dobrých rukou. *U posledních slov se snaží tvářit co nejvíc přirozeněji, nechce aby z ní cítila nějaké přetvařování když to říká přesně tak jak to nyní sama cítí. Pak se letmo konečky prstů dotkne svitku, který přisune o trochu zpět blíž ke Druhé. A ruku bez svitku stáhne zpátky.* Myslím, že se pletete. Možná nebyl určený Vám, ale nyní patří té pravé osobě. Doufám, že ho budete dobře opatrovat. *Pak se tázavě zadívá na Druhou.* Je zde ještě něco, co by jste s námi ráda probrala? Protože ode mě je to momentálně vše, snad jen jednou bych s Vámi ráda mluvila kousek za vesnicí až přijde správná doba probrat něco… *Důležitého, jistě to myslela. Pak na Druhou mrkne.*

Shimiru: *Nadále poslouchá jejich rozhovor, když se opět zmíní o Akane, tak si dá lehce prst na ústa a začal přemýšlet.* Akane? Ta Jouninka co nás měla na starosti ? Takže přeci jen tam nebyla jen od toho, aby nás hlídala. *Řekl klidně, když ovšem opět začali mluvit o ochraně vesnice, Shimiru jen lehce zavrtěl hlavou.* Zkuste se, alespoň zamyslet. Pokud zvýšíte tu obranu nikoho nechytíte, zároveň by jste mohli rozpotat ve vesnici paniku. Lidi nejsou hloupý, jakmile uvidí ve vesnici více stráží začnou panikařit. Nezvyšujte obranu celé vesnice, ale lidí co ve vesnici mají podobné oči jako jsem měl já nebo lidi celkově s Kekkei Genkai. Když se ten člověk tak lehce dostal ke mě a dal mi ty oči, je vidět, že není hloupý. Musel tu vesnici mít skvěle zmapovanou, a věřte mi, že Chuninské zkoušky byli velice dobře chráněné. Tím, že zvednete obranu, to spíš jen usnadníte. Pokud ta žena byla známý nukenin nebo něco takového, je více než pravděpodoné, že musela použít něco lepšího než je Henge no jutsu. Pokud vám tu bude pobejhat více Shinobi, bude lehčí pro ní splinout s davem. *Řekl opět lehce Shimiru, kterému se zvyšování obrany prostě nelíbilo. Ano bylo to skvělé proti nukeninům, kteří nejsou nijak silní nebo proti banditům a podobně, ovšem tahle žena byla očividně něco víc. Po nějaké chvíli když slyšel jejich rozhovor o Prvním Raikage, Shimiru nadále jen, tiše naslouchal, i když na něm bylo vidět, že nad tím dost přemýšlí. Po nějaké chvilce, kdy začne mluvit Temari o tom jak chce chránit vesnici, Shimiru se na ní dívá doslova pohledem, který mluví za vše. Vzhlížel k ní a to co řekla si sám vzal velice k srdci.*

*ani Manami nemá problém dívat se Temari do očí. Přeci jen jejich vztah už přešel z toho skoro nepřátelského, kdy Manami tenkrát byla jen zvědavá na Temari, v něco o něco osobnějšího, co dovolilo říct oběma věci, které by jinak nepadly* Pak směřuj své díky vašemu Staršímu. Zatím mám svou hlavu pevně na krku *usmála se odlehčeně, vzpomněla si také na jejich první setkání. Přišla ji to jako věčnost, kdy ji tahle kunoichi přeci jen otevřela oči. Spolu s Radou. Ale přeci jen Temari a jejich rozhovor měl na ní tenkrát velký vliv. Když dostala reakci Shimira o Akane, tak se na něj jen nepatrně usmála* Akane měla zjistit informace o vás dvou se Shinzaburem. O stylu boje, o něčem netypickém... *odpoví mu, než svou plnou pozornost směřovala opět na Temari. Pečlivě poslouchala její obavy a samotnou ji to znepokojilo. Ne proto, že by si myslela, že před ní Temari něco tají. Ano, tak nějak ji to došlo, ale důvěřovala ji. Bylo těžké si představit, že je tu někdo, kdo by byl dostatečně silný, aby Kumo skončila v prachu a propadlišti dějin. Ale nechtěla nad tím přemýšlet. Nechtěla na to vůbec myslet. Ale museli být obezřetní. Třeba přijde den, kdy se o tom budou s Temari bavit. Prozatím Druhá mohla jen vyčkávat. Vyslechla si i názor Shimira, nebyla zas tak zaslepená, že by si snad myslela, že někdo tak mladý nemůže mít dobrý názor. Ale nijak na to nereagovala stejně jako na Temari a její obavy. Pak přišlo celé to okolo svitku a Druhá měla rozhodně o čem dalším přemýšlet. Když ji lehce odbyla a Temari se začala smát, tak se na ní překvapeně podívala. Tentokrát své emoce nechtěla skrývat. Na to už byla docela unavená.* I zázraky se dějí *narážela na to, jaká byla před těmi lety. Byla potěšená, že tahle nenápadná vsuvka udělala Temari radost. Bylo to evidentní. Temari pro ní byla vskutku důležitou osobou, ačkoli to nedávala tolik najevo, jak by si možná přála. Byla příliš Druhou a velmi málo Manami co se týkalo Temari. I když se nad ní nemusela nijak povyšovat, tak prostě tu masku Raikage zatím nedokázala sundat. Další slova Druhou rozhodně potěšila, protože jak řekla sama Temari, podezírala ji z toho od prvního setkání. Usmála se na ní, když se odmlčela* Možná nebudeš muset čekat celé generace, Temari-san. To mě přivádí k tomu, že jsme od našeho prvního setkání nevedly ten mnou slibovaný rozhovor. Za pár let, až budeš připravená na plné nasazení pro Kumo... *trochu tajemně se ji podívala do očí, když si něco umanula, prostě nechtěla ustoupit. Neměla to v plánu ani teď, jen si na svůj okamžik pár let ještě počká, než vychová další slibný květ pro jejich vesnici. Temari ovšem probudila v ní zvědavost, co s ní bude chtít probrat. Ale prozatím to nechala být. Však budou mít snad ještě dostatek času* Pro dnešek je to všechno. Děkuji vám oběma, že jste přišli *usmála se na každého zvlášť, bylo netypické, že by Druhá někomu děkovala, ale prostě tohle bylo nakonec velmi příjemné setkání a dalo ji to hodně podnětů k zamyšlení. A Shimiru ji zkrátka začal zajímat ještě víc*

*Když zmíní, že svůj dík má směřovat ke Staršímu tak se maličko šibalsky usměje.* Myslíte Strýčka? Není vážně špatným člověkem i když moc lidí se k němu dost blízko nedostane takže ho nedokáže více poznat. Ale vyřídím mu přes mamku až s ním bude zítra na obědě aby mu to za mě poděkovala. *Tyhle dvě informace byly vážně kouzelně složené dohromady. První byla všem známá a druhá se dala tak trochu očekávat, ale stejně si prostě nemohla odpustit na to neupozornit. Nakonec ještě dodá.* Mikazuke Vás otevřeně podporuje dávno a Starší ji rád naslouchá. Dokud zde budou, klan Doku bude plně stát na vaší straně a na to mohu dát ruku do ohně. *Chtěla aby Druhá slyšela ještě před jejím odchodem malou dobrou zprávu. Snad jí to potěší, zvlášť když to byla pravda. Když odpoví pak Shimiru tak k tomu jen sama dodá.* Copak sis myslel Shimiru, že s tím co se stalo se nic nezmění? Být na místě Druhé posadím ti do zad rovnou šikovného ANBu a to ne kvůli nedůvěře ale jako pojistku pro případ že by se s tebou dělo něco co nedokážeš ovlivnit. Existují možnosti, kdy se schopnosti zvrtnou a ovládnou uživatele nebo šance, že je někdo lepší v pečetích než já a přeci jen do tebe skryl nějakou časovanou bombu. *Dále se k jeho názoru nevyjadřuje, protože on ve svém věku nemůže rozumět tomu proč řekla co řekla. Navíc jako jediná má informace, které zatím nechce vytáhnout na povrch aby Kumo neublížila. Když pak zmíní že zázraky se občas dějí, tak přikývne. * Hai, ale kolem mě jen zhola výjimečně. O to víc si jich pak vážím. *Když upozorní na ten rozhovor, tak se lehce zamračí. Nad slovy Druhé chvíli přemýšlí ale nic z toho co jí napadá se jí příliš nelíbí a když pak zmíní že nebude muset čekat až tak dlouho tak si domyslí že asi hádá správně. Lehce si povzdechne, není moc ráda.* Musím přiznat že kdyby to trvalo takovou menší chvilku, například dvě stě let tak by mi to nejspíš zase až tolik nevadilo… *Slovy se pokouší zmírnit to, co je ale i tak snadno poznatelné. Temari stále nemá zájem být Raikage, bere to spíš jako pozdější povinnost. Když pak Druhá zmíní, že mohou odejít tak se lehce ukloní.* Doufám, že dáte na mé rady a najdete si trochu času na sebe a odpočinek. Buďte zdráva Druhá. *Pak kývne na Anbu pokud ho pak venku potkají a odejde nejspíš i se Shimiru.*

Shimiru: * Nadále poslouchal rozhovor mezi Raikage a Temari.* Něčem netypickém hm. *Řekl si spíše pro sebe Shimiru a chvilku o tom přemýšlel, dokud mu Temari neřekla, že by mohl být časovaná bomba, to ho lehce zaskočilo a na sucho polkl, neměl z toho dobrý pocit, ale co mohl teď dělat. Pouze lehce přikývl a raději se poté už zdržel dalších poznámek. Nijak extra poté nevnímal, protože stále musel přemýšlet o tom, o čem spolu mluvili. Když však vše skončilo, tak Shimiru se jen uklonil a pomalu odcházel s Temari pryč.*


-------------------Konec--------------

Změna geninských zkoušek



*Manami už byla v poněkud pokročilém těhotenství, když se vydala ještě na schůzi Rady Starších. Sice v posledních měsících omezila své pracovní nasazení na minimum a svěřila tu nutnou administrativu a schůzky právě Radě Starších, tak přeci jen připravila jeden návrh na základě návrhu Temari, který chtěla zrealizovat předtím, než bude už plně zaměstnaná péčí o dítě. Jistě, mohla to vyřešit až poté, ale přeci jen ji záleželo na její vesnici víc, než na svém pohodlí. Kdyby ji někdo na začátku její vlády řekl, že se bude skoro až kolíbat s velkým břichem vesnicí, tak by se každému vysmála. Přeci jen měla Hirashin značky všude možně, ale od té doby, co byla těhotná, nechtěla tenhle způsob přesunů riskovat. Pokud se dřív spoléhala spíše na své ANBU než na svého strážce, tak teď ninja z Kiri chodil s ní jak ocásek. Nechtěla, aby to vyznělo, že mu nevěří. Měl své kvality, které ji imponovaly a pro které by ho nevrátila zpátky Mizukagemu. Mrzelo ji, že nejspíš návštěvu Kiri na chuuninské zkoušky bude muset zrušit. No, ještě uvidí, ale zatím neměla v plánu nechávat dítě samotné v roce s Kaitem. Ale na to byl ještě čas se rozhodnout. Teď vstupovala do Budovy Starších, kde měla s Radou schůzku. Všem nechala doručit návrh změny geninské zkoušky podle návrhu Temari. Druhá uznala, že je to velmi dobrý nápad, ačkoli teď v tom hrálo roli i její dítě. Bylo samozřejmé, že bude ninja jako ona a Kaito. Sice měla tělo i mozek rozhozený hormony, ale pořád si byla jistá, že pokud by její syn nebo její dcera skládali tuhle geninskou zkoušku, budou silnější. A že Druhá chtěla, aby její dítě bylo silné. Bude jednou ve vedení klanu a musel být silný. Dorazila na schůzku s Radou a Strážce nechala stát před dveřmi. Přece jen něco nepotřeboval vědět.* (Druhá) Pěkný den, pánové. Věřím, že se shodneme na tom, že změna geninských zkoušek je nezbytná *začala pěkně zostra a ačkoli se snažila nedat najevo nějak své těhotenství jako svou slabost, tak bylo evidentní, že ji zmáhá jen se posadit za stůl. Ale nechtěla být vnímaná jako slabá žena! Mezi radními se spustila diskuze a Druhá je jen poslouchala. Ona jim totiž poslala verzi geninských zkoušek, kdy opravdu k zabití jednoho studenta Akademie při souboji 1v1 dojde. Jak mohla předpokládat, tak sice všichni byli pro změnu, ale tohle jim příliš připomínalo říši Kou. Druhá se jen v duchu usmívala, než je přerušila* (Druhá) Tohle byl můj první návrh, se kterým jste mě poslali před lety k šípku *teď už ten trochu lišácký úsměv neskrývala a pohledem se střetla se Starším Doku, než před ně předložila návrh od Temari. Samozřejmě, že pak ta diskuze byla mírnější. Druhá byla jen pozorovatelkou, než se do toho zapojila. Normálně by s nimi diskutovala, ale těhotenství si na ní vybíralo svou daň, ať chtěla nebo ne* (Druhá) Geninská zkouška od příštího měsíce bude probíhat tak, že studenti budou bojovat proti sobě jeden na jednoho se zbraněmi. Budou srozuměni s tím, že souboj končí smrtí jednoho. Takto bude geninská zkouška prezentována i světu. Dospělí shinobi ale budou vědět, co nastane. Ve chvíli, kdy by mělo dojít k zabití slabšího studenta, bude souboj ale přerušen. Tahle informace se nesmí pod hrozbou popravy dostat na veřejnost. Mírnější trest by dostal člověk, který by průběh zkoušky prozradil dítěti před zkouškou. Slabšímu studentovi bude dále znemožněn další pokus na geninskou zkoušku, bude mu upravená paměť a jeho rodina bude přestěhována do odlehlejší části vesnice, kde bude bývalý student moct být nápomocný vesnici v některém civilním povolání. *pronesla Druhá a sledovala Radu, na kterých to celé leželo. Přeci jen potřebovala jejich souhlas, aby to pak vyhlásili a předali tuto informaci veřejnosti. Což se nakonec stalo, nikdo nebyl ze zásady proti a Druhá mohla slavit menší vítězství s pomocí Temari. Ale teď hlavně před sebou měla ještě pár týdnů těhotenství a péči o své dítě*

----- konec RPG ----

*Manami nemohla být jako žena šťastnější, když se dozvěděla, že opravdu otěhotněla. Probudily se v ní ty ženské city, které normálně byly zamčené hluboko v ní. Vztah s jejím manželem Kaitem se dokonce změnil a prohloubil. Ve chvíli, kdy by snad někdo z klanu chtěl po Manami něco, tak ji chránil. Prostě byl ochranitelský vůči Manami a jejich nenarozenému dítěti. Došlo mu, že je víc manžel a otec než budoucí vůdce klanu a bránil ji i vůči vlastnímu otci. Asi v téhle době, kdy v Kaitovi objevila toho ochránce, se do něj konečně Manami zamilovala. Pokud mohla, tak pracovala naplno, samozřejmě s tréninky musela přestat, nechtěla miminko nijak ohrozit. Bála se, aby se to po porodu nezměnilo. Ale i kdyby byl Kaito ochranitelský jen vůči dítěti, tak by za to byla ráda. Každopádně si docela to období těhotenství užívala, ačkoli ji první měsíce bylo dost zle, pak přišly zase jiné věci, díky kterým měla život nepohodlný, ale důležité bylo, že ona i děťátko byly v pořádku. Proto mohla tak nějak i přes nepříjemnosti, které těhotenství přinášelo, fungovat normálně. Ale čím víc miminko v ní rostlo, tak samozřejmě omezovala svou práci na minimum a tu nezbytnou agendu nechala Radě Starších. Domluvila se s nimi, že určitě minimálně do roka jejího dítěte bude fungovat vážně jen minimálně. Dala jim tak svou důvěru, stejně jako oni se před lety naučili věřit ji. Sice si ji museli poněkud zkrotit, ale jinak s Radou vycházela dobře a proč jim nedopřát větší moc, když ona nebude moct. Přišla si tak obrovská, že si neuměla představit, že se někdy vrátí do stejné formy, jako byla předtím. Přeci jen nechtěla být prostě mamina, ale pořád byla Raikage. Ale na to teď nemyslela. Užívala si péči svého manžela a hromadící výbavičku. I ten, kdo Manami znal nejvíc, by si myslel, že se tak ponořila do svého budoucího mateřství, že zapomněla na svou vesnici. Ale nebyla to pravda. Dokonce pár týdnů před porodem zašla za Radou Starších s návrhem Temari ohledně nových geninských zkoušek. Netajila se tím, že je to její návrh. Přeci jen mohla si připsat zásluhy jinde. Ale už jenom ta krátká schůzka ji velmi vyčerpala, že nakonec doma jen polehávala a odpočívala. Vlastně poslední týdny do porodu nedělala nic jiného. Nechtěla kvůli vlastnímu porodu omezovat nijak lékařskou péči obyvatel vesnice, ale do toho evidentně neměla co mluvit, protože vedení klanu ji prostě nechali vyklidit celé jedno patro nemocnice. Když se to dozvěděla, tak se se svým tchánem pohádala. Prostě nechtěla riskovat životy svých lidí jen kvůli vlastnímu porodu. Nakonec se dokázali dohodnout na jednom oddělení s tím, že všude budou ANBU. Naštěstí ANBU podléhali ji a ne jejímu tchánovi, takže bude mít větší pocit bezpečí. A to bylo to, co v konečném důsledku všichni chtěli. Když ale na porod došlo, nikdo to v ten moment nečekal. Naštěstí se všichni okolo zachovali s rozmyslem a dostali Manami do nemocnice, kde už bylo všechno připravené. Manami byla obklopená ANBU a byl tam samozřejmě Kaito. Už po cestě měla takové bolesti, že mu prostě pohrozila, že když už ji teda přivedl do jiného stavu, tak bude i u porodu. Byla zvyklá na bolest, ale tohle ji značně paralyzovalo. Jeden z lékařů byl její ANBU, ale tentokrát v civilu. To byly věci, které ji uklidňovaly. Ale to nejhorší mělo přijít. Jako prvorodička byla o něco víc vyděšená, takže klid a bezpečí byly důležité. Najednou do místnosti vstoupili dva muži, které Manami dobře znala. Jedním z nich byl druhý nejlepší lékař v Kumo a druhým byl další Doku. To vědomí, že tu je někdo takový, ji přivádělo mezi kontrakcemi na otázku, co je sem přivedlo. Tu otázku ji zodpověděla přítomnost chráněnky Temari, která se rovnou nahrnula k ní. No jo, holt porod nedokáže tak dobře utajit jako svatbu. Lékař se hned zajímal o průběh porodu a prostě ANBU lékaře odstrčil, že se o to postará sám. Druhý muž sledoval Kaita* (Muž) Poslala nás Temari-sama, abychom na vás dohlédli a ochránili… *promluvil druhý muž a pořád tak významně pošilhával po Kaitovi. Ten už tak byl popelavě bledý a ještě do toho tohle. Jen Manami pevně stiskl ruku. Ta se podívala na svého manžela a chtěla něco odvětit, ale začala ji další kontrakce. Všichni tři tam byli nápomocní, jen Kaito měl problém celý ten porod přežít. A co měla říkat Manami. Nic horšího a zároveň krásnějšího nikdy nezažila, když dostala nakonec na prsa ten malý černý uzlíček. Přeci jen jejich chlapeček se podobal víc Kaitovi než ji. Malý černoušek s pár blond vlásky. Aspoň něco měl po Manami. Ale teď byla právě ta chvíle, kdy chtěla mít soukromí, takže by poděkovala těm všem od Temari a nechala by Temari vzkázat poděkování a pozdravy ji a malé Ayane. Nakonec, když to bylo možné, tak vyhodila všechny až na Kaita. Ten byl z chlapečka podobně unešený jako Manami. Ta musela jen doufat, že mu to vydrží a jeho ochranitelské sklony budou nadále směřovat k ní a malému Dangovi*

Změna geninských zkoušek

*uteklo několik týdnů od chvíle, co se přestěhovala do čtvrti Doku. Pro všechny to prezentovali, dokonce i vedení klanu Doku, to prezentovalo tak, že je Manami pod jejich ochranou po vypjaté situaci v jejím vlastním klanu. Tak ono to bylo fakticky i pravda. Mimo ANBU se v okolí bytu, kde byla s Dangem, Yuuki a Noriko, pohybovali i strážci vedení klanu a rodiny Saduri, rodiny Yuuki. Od té doby odmítala mluvit s Kaitem, ale několikrát měla v kanceláři svého tchána, který se ji snažil přemluvit, aby se vrátila. A orodoval za Kaita. Problém byl ještě jeden a to byly značky na Dangových dlaních. A jiný druh chakry, který měl navíc k vlastní zásobě. Evidentně se narodil s nějakým kekkei genkai. Takže její tchán chtěl mít svého vnuka a dědice pod dozorem. Sice ano, nebral Manami práva na to být matkou, ale pro celou jejich rodinu byl Dango víc než jen dítě. Byl budoucnost klanu a podle toho měl být podle nich vychovávaný. Další zmetek. Manami se snažila dělat nějaké ústupky, ale když zjistila, že ty ústupky dělá jen ona… Tak prostě přestala. Dokonce dovolila Kaitovi i jeho rodičům vídat malého omezeně, ale když vycítila, že to vede jen k tomu, aby si ji přivázali zpátky ke klanu, tak všechny tyhle rodinné styky přerušila. Už nebyla už tou loutkou, snadno zmanipulovatelnou Raikage. A to chtěla teď dokázat i Radě Starších. Už bylo taky na čase se vzepřít těm staříkům a prosadit si svou. A věděla, že půjde skoro na jistotu proti přesvědčení svého současného ochránce, Staršího Doku. Na to nemusela být jasnovidec, aby nevěděla, jakého přesvědčení ten stařík je. Každopádně teď nimi seděla a všichni tři měli v ruce její návrh na geninskou zkoušku. Druhou změnu za její vlády. Tentokrát ale žádné lži a podvody na jejich spojence a na lidi vně Kumo. Geninské zkoušky ve stylu Krvavých zkoušek v Kiri* (Manami) Nehodlám dál lhát našim spojencům a není pro mě přijatelné vrátit se k původním geninským zkouškám. Takže verze, kterou říkáme studentům Akademie, bude ta jediná skutečná. Souboj jeden proti jednomu. Student u sebe může mít jakékoli vybavení a cílem je zabít toho druhého. *pronesla stručně, evidentně neměla chuť a čas s nimi diskutovat o zbytečnostech* (Doku) Raikage-sama, ale tento návrh jsme tu už měli dvakrát. Jednou na začátku vaší vlády. Poté jako váš vtip, než jste přinesla návrh, který prošel jako současná podoba geninských zkoušek. Mám to tedy brát jako další fórek? *promluvil Starší Doku a sledoval pozorně Manami. Ta věděla, že nemůže dát najevo vůbec nic, protože tenhle sařík zažil už snad tisíc let a různé generace lidí. Toho neošálí jen tak. Ale ona stejně byla připravená jednat otevřeně* (Raikage) Nikoli, pane. Tohle je zcela vážně myšlený návrh. Pokud jde o současné znění geninských zkoušek, tak to jen podkopává naší pozici jakožto spojence říše Kou. Pokud by se čistě náhodou skutečná verze zkoušek dostala k Mizukagemu, mělo by to nedozírné následky pro celé naše spojenectví. Nastupovala jsem na pozici Raikage ve chvíli, kdy jsme proti říši Kou byli jen slabí ubožáci. Jako Raikage jsem už deset let a jsme stále ti samí ubožáci! Máme dvojnásobnou ochranu vesnice, máme dvojnásobný počet vojáků v armádě, ale nejsme schopni vychovat silné shinobi! *Manamin projev byl zapálený a dal ochutnat Radě Starších tu nezkrotnou Manami, kterou byla před nástupem do křesla Raikage. Přeci jen to, že se to dozvěděla Miyako, ji otevřelo oči. Mohl se to dozvědět kdokoli.* (Kazeshi) Myslím, že všichni chápeme, že situace ve vesnici není úplně ideální. A pokud by se ty začínající nepokoje dostaly mimo zdi Kumo, tak by to mělo pro nás likvidační důsledky. A souhlasím s tím, že přesunout pozornost dvou soupeřících klanů na něco v této vesnici tak kontroverzního, není vůbec špatný nápad. Čímž neříkám, že s vámi nesouhlasím. Přeci jen bychom měli zvážit situaci, kdybychom se dostali do podobné situace jako s Prvním, kdy my jako jeho vlastní klan byli naprosto k ničemu oproti Doku. I přes tu maličkost, že zrádce byl z jejich řad *nepatrně se ušklíbl druhý Starší a Manami se v duchu pousmála. Upřímně nečekala, že by s ní někdo z těch tří vůbec souhlasil. Byla si vědoma, že tohle pro ně bude velký krok. Nechtěla ani pomyslet, kdyby se spor mezi Doku a Taigajointo rozvinul v něco horšího. Přeci jen teď už Taigajointo začínají ve skrytu noci útočit na hranicích s klanovou čtvrtí Doku. Začíná ten spor být víc a víc vyostřený, jenže její tchán ani manžel nemají zájem s Doku jednat, což byl kámen úrazu. Uvědomovala si, že ten spor vyostřila ona sama, ale ona nehodlala ustoupit. A Starší Doku na tuhle hru přistoupil, protože si stejně jako Manami myslel, že je to přivede k rozumu. No, nestalo se. Zbýval už poslední Starší z klanu Kumamuchi. Potřebovala jeho souhlas, ale pravdou bylo, že to na ně vychrlila a nečekala ani jeden hlas pro její návrh. Doku rozhodně ne, u toho se divila, kdyby ji ve chvíli, kdy by její návrh prošel, nevyhnal jeho klanové čtvrti. Kazeshi ji mile překvapil, ale Kumamuchi jen znovu a znovu pročítal její návrh a nakonec si vzal čas na rozmyšlenou. Přeci jen to byl velký zásah do mentality vesnice a jak si mohla všimnout, tak třetí Starší byl ohledně všeho velmi zdrženlivý. Musela tedy počkat, jestli její návrh projde*