Dojo

*Suzume sedí v pokoji a čte si ve svitku, ale pomalu už jí to přestává bavit. Může být tak kolem druhé odpoledne, když sroluje svitek a zvedne se od stolu, protože se rozhodla, že by si dneska mohla jít potrénovat zásobu chakry. Vezme si s sebou nějaké vybavení a pomalu sejde po schodech dolů, zamíří do předsíně, kde se obuje a pomalu se vydá ulicemi Kumogakure až do tréninkové oblasti. Poté co tam dojde, tak se trochu rozcvičí a následně složí několik pečetí a promění se svého bratra. (Henge no Jutsu) Poté techniku zruší a zkusí to znovu. Když je spokojená, tak složí další pečetě a vedle ní se objeví dva klony. (Bushin no Jutsu) Poté udělá pár kroků a podívá se na oba dva klony.* ‘No, mám takový pocit, že by to mohlo být ještě lepší,‘ *pomyslí si dívka a oba dva klony zruší. Znovu složí pečetě a vytvoří další dva klony.* Pořád to ještě není ono, *řekne si znovu a pak klony opět zruší a vytvoří je znovu.* No to už vypadá trochu lépe, *řekne si spokojeně a oba dva klony opět zruší. Následně opět vytvoří dva klony a prohlédne si je.* Jo, to už by šlo, *řekne si spokojeně. Poté se rozhodne, že si na chvíli odpočine, protože už použila celkem dost chakry a je trochu unavená. Posadí se na zem, zavře oči a začne se soustředit na svou chakru, kterou se snaží trochu uklidnit, tak jak o tom předtím četla ve svitku. Moc se jí to nedaří, ale nevzdává to a snaží se dále, protože se nechce tak jednoduše vzdát. Jak se tak dále soustředí na svou chakru, tak se jí po nějaké době podaří si zklidnit chakru a ovládnout jí.* Phu tohle je úplně něco jiného než jsem doteď trénovala, ale celkem mě to baví, *řekne si spokojeně Suzume. Ještě nějakou chvíli sedí a odpočívá, než se nakonec zvedne a složí několik pečetí a poté se pomalu rozejde ke stromu a rozběhne se po něm. (Kinoboti no Waza) Poté se odrazí od kmenu stromu a doskočí na zem.* ‘Myslím, že to ještě může být lepší,‘ *pomyslí si Suzume. Znovu se rozběhne po stromu a dostane se ještě trochu výš, opět se odrazí od stromu a doskočí na zem. Poté co si trochu vydechne, tak se znovu rozběhne po kmeni trochu a opět se dostane a trochu výše, až skoro nahoru. Poté co doskočí dolů, tak se jen spokojeně usměje.* ‘Mno, mám takový pocit, že jsem už spokojená s chozením bez rukou,‘ *řekne si v duchu. Poté se opět posadí na zem, protože už byla dost unavená po dnešním tréninku. Opět zavře oči a začne se soustředit na svou chakru, aby jí trochu zklidnila, než se nakonec vypadá domů. Chakry už po tréninku moc nemá, ale zabere jí to stejně času jako předtím.* ‘Phu, mám takový pocit, že jsem to trochu s tím tréninkem přehnala, abych vůbec došla domů,‘ *řekne si v duchu Suzume. Poté se pomalu zvedne ze země a vydá se domů, aby si odpočinula.*

*Byl pěkný den a Suzume se probudila celkem brzo, tak se rozhodla, že vstane a půjde trénovat. Pomalu se vydá do koupelny, aby provedla ranní hygienu a pak se vrátí zpět do svého pokoje, aby se oblékla do černého trička a modrých tříčtvrťáků. Následně se rozejde dolů na snídani. Poté co se nají, tak se vrátí zpět do svého pokoje, kde si vezme ještě nějaké vybavení a pak se pomalu rozejde dolů, aby se obula a vydala se do ulic Kirigakure no Sato. Nějakou chvíli se prochází ulicemi, než se dostane do tréninkové oblasti. Nějak moc neřeší kdo tam je. Rozhodne se, že si dá malou rozcvičku a pak by mohla zase potrénovat zásobu chakry.*

*Kureya si dneska ráno docela o dost přivstal a zašel do doja. Dlouho tam nebyl, tak se rozhodl, že by si mohl zase trochu zatrénovat. Vzal si na sebe černé tričko s krátkým rukávem a černé kraťasy. Dlouhé vlasy má klasicky v culíku a páska přes pravé oko je samozřejmostí. Po cestě do doja se staví u stánku a koupí si něco k snídani a k obědu.* "Kdyý už tam jdu, tak tam zůstanu pěkně dlouho." *Pomyslí si a s chutí se zakousne do bagety. Když vejde do doja, je tam prázdno. Dá si oběd do kouta a nejdřív se protáhne. Pak si vytáhne boxovací pytel, a začne cvičit různé údery, kopy, hmaty a tak. Když zrovna provádí kombinaci kopů, do doja vejde malé děvče. Na pozdrav jenom kývne hlavou jejím směrem, jinak ji ignoruje a dál pokračuje v tréninku.*

*Suzume se trochu protáhne a následně se vydá před dojo, kde si ještě trochu procvičí házení zbraní. Poté si začne zkoušet různé techniky z akademie, jako Bushin no Jutsu nebo Henge no Jutsu. Po nějaké chvíli jí to přestane bavit, tak se posadí na zem a začne se soustředit na svou chakru.* 'Ach jo, dneska mě to nějak nebaví samotnou trénovat, raději bych trénovala s někým,' *pomyslí si Suzume a jen si smutně povzdechne.*

*Chvíli trénuje a pak si všimne, že to děvče tam jen tak sedí.* "Ne kadžýho baví trénink sám. Třeba ve problém v vtom." *Pomyslí si Kureya a přijde k děvčeti. Sedne si vedle ní a řekne.* Ahoj, jmenuju se Kureya. Proč tak skleslá. Nebaví tě trénovat samotnou? Jestli chceš, tak budu trénovat s tebou. Můžu tě i něco naučit, když budeš chtít. *Nabídne ji a usměje se.*

Trénink - Zásoba chakry

Odehrává se mimo Dojo

Tak Nyoko, je čas pokračovat. *poví, zatímco klečí se semknutými daněmi u pomníku, který zde vytvořila před časem. Vstane a očistí si oblečení. Odchází od pomníku, aby si se vydala na nejvyšší vrcholek zdejší oblasti, kde má v plánu trénovat své soustředění chakry. Využije to rovnou pro novou techniku. Jakmile se vyškrábe až na vrchol, na chvíli si oddechne. Dalo jí to docela zabrat se sem dostat, aby nespadla. Na sobě má svůj dres, na kříži připevněné Kakutö a pod ním vak na vybavení. Najde si větší kámen, na který si na tomto vrcholku stoupne. Docela tu i fouká a tak to může snadno využít pro svůj trénink. Chvíli soustředí chakru a poté poskládá pečetě.* Suiton: Kirigakure no jutsu. *poví a otevře oči, aby se dívala před sebe. Kolem ní se začne tvořit mlha do oblasti deseti metrů, tu ale vítr hned odvane.* Tss. Možná jsem to měla zkoušet nejdřív dole. *řekne si, ale teď už to nehodlá měnit. Opět soustředí chakru a skládá pečetě. Aktivuje techniku, která kolem ní začne vytvářet mlhu do okruhu deseti metrů. Vítr si s ní začne ale zase pohrávat.* Tak to ne. *poví a pokračuje v držení pečetě. Využívá dál svoji chakru, aby bojovala s větrem a udržovala mlhu na místě. Zatímco vítr tu mlhu táhne pryč, Akira tam vytváří stále další. Tohle tempo se snaží udržet dobré dvě minuty, ale ačkoliv tam nakonec nějaká mlha zůstává, přesto se jí nedaří jí roztáhnout dál než na těch deset metrů. Na to je vítr dostatečně silný, aby jí v tom bránil.* Sakra. *odplivne si.* Na to zapomeň. Ani náhodou. *poskládá pečeť a opře se do techniky pořádně chakrou.* Suiton: Kirigakure no jutsu. *Opět se začne tvořit mlha. Akira pracuje s větším množstvím chakry, aby tu mlhu roztáhla a zhustila. I když jí vítr nepřestává něco brát, zůstává jí na místě tentokrát mnohem víc. Přesto ale nedokáže roztáhnout její pole dál než do patnácti metrů.* Nedovedu si to představit, jak to má vypadat. Ne tady. Musím nakonec dolů. *řekne si a seskočí z kamene. Vítr odtáhne pryč i zbytek mlhy, která se snáší níž z útesu, až se nakonec rozplyne do té jedné velké, kterou je Kiri neustále obklopena. Akira sleze ze skal zpět do tréninkové oblasti a najde si kout, který je převážně před větrem krytý a je dostatečně velký, aby si mohla techniku připravit.* Fajn, tak teď. *postaví se do pomyslného středu, této oblasti a poskládá pečetě.* Suiton: Kirigakure no jutsu. *doposud mlha nebyla tak velká a ačkoliv jí obnovovala, spotřebovalo jí to tak 4 body chakry. Teď tu není ale žádný vítr a tak má možnost, tu techniku roztáhnout dál. Hned jak jí aktivovala začala se po prostoru rozlévat mlha. Je mnohem hustší a také na větší rozloze, než byla ta nahoře.* Udrž to. *říká si a přidá chakru. Mlha kompletně vyplní tento kout oblasti a roztáhne se do velikosti o rozloze přes padesát metrů v poloměru. Díky této velikosti i cítí, jak jí rychleji opouští chakra, než by vůbec plánovala. "To je teda záhul." proletí jí myslí a techniku uvolní. Teď tu spotřebovala další tři body svojí chakry a dostala se na polovinu.* Dobrá. Ještě jednou. *řekne si a najde si jiné místo, kde mlha není. Ačkoliv techniku už zrušila, mlha tam stále zůstává. Proto jde kus dál. Objeví podobné místo kolem Doja.* Zkusíme to i na výšku. *vyzve sama sebe. Vyskočí na střechu Doja a poskládá pečetě.* Suiton: Kirigakure no jutsu. *aktivací techniky hned vidí rozdíly v krajině. Kolem Doja se začne zvedat mlha. Zabírá opět oblast v poloměru padesáti metrů, ale je jen kolem Doja. Výš se zatím nedostala.* Ještě. Ještě. *opakuje si Akira a přidává další chakru. Mlha se tak nestíhá valit do stran a tak se začíná hromadit. Roste do výšky a začne schovávat i Akiru se střechou Doja.* Jo, ještě pojď. *zatne zuby a chytí pečeť pevněji. Lehce se sehne a propustí více chakry, aby jí dostala daleko nad svoje dosavadní možnosti. Díky tomu tu spotřebovala dalších pět bodů chakry. Přeruší techniku a padne na kolena.* Jo. Příště to bude ještě lepší. Základy tu ale jsou. Už to chce jen jí rozvíjet dál. *řekne a posadí se.* Teď to chce ale pauzu. *dodá a lehne na záda, kde ztěžka oddechuje. Mlha kolem ní pomalu mizí. Jak se dál rozlévá do stran, tak klesá níž, až ji nakonec vánek a čas rozpustí do ztracena. Akira po celou dobu v klidu spí na střeše Doja, kde sbírá síly na to, aby mohla vůbec odsud odejít.*

*Mineto má dnes volný den a tak se rozhodne si zajít do Dojo potrénovat svoje Kenjutsu. Zjistil totiž po geninských zkouškách, že vlastně tak moc dobře neumí zacházet se zbraněmi. Oblékl si doma čisté věci. nachystal si senbony s sebou, protože se dnes rozhodl pilovat techniky hodu a chtěl i zvýšit přesnost a počet senbonu co může hodit. Nachystal si litrovou čutoru s vodou, kdyby náhodou měl žízeň a na cestu si vzal nějaké ovoce, ať má nějaké ty vitamíny v sobě. když šel z kuchyně, všiml si, že otec má na stole položenou nějakou divnou knížku. Došel k ní a viděl napsané na předním obalu. Rodokmen a historie klanu Kansetsu. Autor: Tobirashi Kansetsu. Mineto si všiml že je v půlce knížky zastrčený papír. Zvědavý Mineto okamžitě otevře stránku kde je založen papír a podívá se.* Mami? cože?* Mineto vidí fotku své matky a její příjmení než si vzala otce. Její informace, že to byla nadaná lékařka a že své techniky z klanu uměla používat pořádně.* No nic tuhle knížku si večer musím přečíst. Teď už vyrazím.* Vyjde z domu A míří rovnou trénovat.*" Takže máma byla z klanu Kansetsu? znamená to že bych to mohl zdědit? no to je jedno teď se musím soustředit na trénink."* Stále mu to ale nedalo a po cestě  na trénink stále přemýšlel nad tím co vše ten klan umí. Proč mu o tom nikdy rodiče neřekli a co vše je ten klan zač. po příchodu k budově dojo už ale myšlenky zahnal a vešel dovnitř.* "Dobře takže už se soustřeď jen na trénink Mineto" Porozhlédl se po celém Doju a viděl kolik věcí je zde k dispozici na trénink. Byl ohromen velikostí a věcmi k dispozici. Vlastně ještě aby to tak nebylo když Mizukage chce mít své vojáky vždy připravené k akci. Mineto Si lokl trochu vody, aby neměl moc sucho v ústech a už se porozhlížel po nějakém dobrém místě na trénink. Díval se a díval až našel šest tréninkových slámových panáků.* Hele to je dobré místo.* řekl Mineto a přišel k nim. Podíval se pořádně a viděl že každý panák má dva terče. Jeden na hlavě a druhý na těle.*" Dobře takže zkusím vrhnout tři senbony na tři panáky, tak aby se do každého zabodl jeden senbon." řekl si mineto a odstoupil deset metrů dál. protáhl se. rozcvičil si ruce a vzal si tri senbony do ruky. dal si je mezi prsty, zamířil a hodil. šlo slyšet jak se zabodly ale všechny senbony vedle.* Sakra. Znovu.* zakřičel Mineto. přišel k panákům povytáhl senbony a vrátil se zpátky na místo z kama házel.*" dobře chtělo by to se pořádně soustředit na ty místa." Soustředil se na tři terče a hodil. Bohužel moc slabě a tak se senbony ani nezapíchly. Mineto si pro senbony přišel a zase se vrátil na místo. soustředil se na terče ale už věděl že ma hodit silněji. mrsknul tedy rukou, vyslal senbony ale bohužel kromě jednoho se žádný ani netrefil. Mineto přišel vytáhl aspoň ten jeden úspěšný senbon z terče a posbíral ty další dva. Vrátil se na místo a zkoušel to stále dokola. Po půl hodině ho ale začalo bolet zápěstí a tak si šel odpočinout a napít se.*" V čem jen dělám sakra chybu?." Pomyslel si. Protáhl si trochu zápěstí a vrátil se zpátky k tréninku. Zkoušel různé techniky hodu, dokonce i sílu ale stále se mu podařil maximálně jeden trefit. Po hodině už to jeho levá ruka nezvládala a tak si šel odpočinout na lavičku v Doju. napil se a stále přemýšlel jak to udělat aby dokázal všechny tři trefit. Přitom jak přemýšlel za ním přišel starší ninja.* Trénuješ Kenjutsu co? Jak ti to zatím jde hochu?* Mluví na něj starší ninja. Mineto se na něj podívá a vidí jak je ozbrojen. čtyři katany u sebe. Pás okolo těla jen s kunaiemi a plno bočních pouzder.* No snažím se trefit tři senbony do těch tří terčů ale stále mi to nejde. Slibuji že už sem vyzkoušel a vyměnil snad všechny taktiky hodu.* říká mu Mineto. Muž se začne jen smát podá mu ruku a říká.* Chlapče pojď ukážu ti to jak to máš dělat. Je to strašně primitivní.* Mineto se zvedne jde s ním k terčům a sleduje pána jak vezme tři senbony a vrhne je přesně do hlav každého.* Je to úplně primitivní dívej zaměříš se za místo kde chceš hodit tak takhle vrhneš zápěstím. Vidíš?.* Popisuje mu muž. Mineto jen udiveným pohledem čumí. Stoupne si tedy, vezme do ruky tři senbony a zkouší je hodit stejně jako ten muž ale bohužel jen dva se trefí do těla a k tomu skoro ke konci terče.* Ale né špatně dívej se.* Řekne mu muž a stoupne si za Mineta. Vezme mu ruku a za pomocí zkušeného ninji vrhne senbony. Kupodivu se všechny tři zabodly.* No vidíš už znáš aspoň techniku vrhnutí. Tak trénuj a budeš v tomhle expert.* Řekl muž a poplácal Mineta po hlavě.* Děkuji.* Odpověděl Mineto a trénoval dál. Už mu to šlo dobře, tedy aspoň se vždy trefil. Uběhla už nějaká hodinka a Mineto se rozhodl, že už půjde domů.*" Pro dnešek už by to stačilo." Řekne si a vyráží domů. Po příchodu domů první co chce je přečíst si knížku. Hledá po celém domě ale kniha nikde.* Tati? kde je ta knížka, která zde ležela?* Zeptá se Mineto otce.* Spálil jsem jí. Jsou to jenom lži a vůbec co se hrabeš v mých věcí?* zeptá se ho otec.* Už mě to přestává bavit. Jsi furt jenom ožralý, Nic neděláš. Máma se kvůli tobě musí otáčet v hrobě!!.* Řekne Mineto a v tu chvíli mu přistane facka na jeho popálené místo.* Okamžitě táhni z mých očí ty spratku jeden.* Začne na Mineta křičet otec a Mineto odejde do pokoje si lehnout.*" Však počkej otče jednou ti to vše vrátím."* Mineto jde spát protože je zničený po svém tréninku. Dalšího dne je už Mineto připraven dopilovat trénink v házení senbonů. Ráno si doplní čutoru s vodou a vyráží rychle do Doja. Připraven, nachystán už na místě. Ještě procvičit a jde se na to. Dnes aby si to Mineto okořenil si stoupne patnáct metrů. Vzpomene si na mužovu radu a háže jak to ukazoval on. Kupodivu všechny tři uprostřed terců.* Super!!! Jsem dobrej!* Vychvaluje se Mineto a tak tak opakuje zase. Po hodině tréninku se stalo pouze dvakrát že minul. Stále mu to šlo a tak byl Mineto rád že dobře potrénoval. Odešel domů spokojen a s dobrým pocitem hřejícím v něm.*

Trénink Síla

*čas na zlepšení svých fyzických stránek. Akira se dostaví do Doja, kde už jednou posilovala svojí fyzičku. Tu má teď už ale jinde, než když tu byla naposledy. Vleze si rovnou ke strojům kam si zatím nandá závaží. Ke každému dá tolik kolik si myslí, že zvládne. Připraví si činky k lavici a začne zase s nohama. Vleze si do stroje na posilování nohou. Zapře se o plošinu, kterou bude zvedat nohama šikmým pohybem vzhůru a pustí se do toho. Zabere nohama a pomalu zvedá plošinu. Pociťuje, jak se jí napínají svaly na nohou do takové míry, kdy se dostanou do fáze, že začne závaží zvedat. Napne nohy a pak zase začne pomalu spouštět. I při tom je potřeba, aby měla stále zatnuté nohy a tak to je přínosem po celou dobu cvičení. Desetkrát zvedne plošinu se závažím, než si dá pár vteřin oddech a pustí se do toho znova. Opět zvedne plošinu až do napnutých nohou desetkrát a spustí. Vyleze ze stroje, aby se napila a přesunula k jinému. Tentokrát na ruce, kdy přes lana na kladkách zvedá závaží. Jedna ruka, druhá ruka, obě. Jedna ruka, druhá ruka, obě. Pokračuje tak dál a dokud neudělá takhle dvacet opakování. Dojde se napít a vrátí se. Jedna ruka, druhá ruka, obě. Stále dokola až udělá zase další dvacku. Povolí ruce a protáhne se, aby uvolnila trochu tlak ve svalech. Kopne tam ještě doušek vody a přesune se k činkám. S těmi je více možností, jak pracovat. Nejdřív bicepsy. Pak tricepsy. Na to prsa. Bicepsy. Tricepsy. Prsa. Stále dokola. U každého svalu udělá 10 opakování, než jde na další sval. Takhle to točí po pěti sériích. Po tomhle si sedne na lavici, u které je činka na Bench. Napije se z láhve a natáhne se na lavici. U všeho má teď větší zátěž a tak není Bench výjimka. I tady si naložila víc než posledně. Teď je tu ale sama a tak to nemůže zase přehánět, aby si něco neudělala. Sebere činku z podstavce a nechá jí chvíli nad sebou vyset. Pak začne spouštět ruce. Dostane tyč kousek nad hruď a zase zvedá. Udělá deset zdvihů, pár vteřin pauza a zase deset zdvihů. Když se zase posadí pře přemýšlí, jak to trochu zefektivnit. Tohle jí přijde už moc monotoní a tak i bez účinku. Předci si to sjede ale ještě jednou, aby se trochu rozehřála. Nakonec je ninja, tak to chce trochu skloubit. Sežene si lano, kterým sváže dohromady více závaží a udělá si na tom smyčky, aby to mohla nosit na zádech jako batoh. S tímhle závažím, která má něco kolem 30 kilo, se pak vydá venku okolo Doja. Zpevňuje si záda, nohy a i dýchání, protože přidat na tělo k vlastní váze ještě takovou navíc, už je znát. Když oběhne Dojo po páté, postaví se  proti zdi. Soustředí svoji chakru a přilepí se na stěnu. Pak začne skládat jednu nohu za druhou a vycházet se závažím po stěně. Přejde střechu a na druhé straně zase sestupuje dolu. Otočí se a jde zpět. Takhle tam po Doju chodí, dokud nepřejde celou jeho délku. Vráti se do posilovny a odloží závaží zpět. Sáhne po lahvi s vodou a vyprázdní jí. Tak tohle bylo trochu moc. řekne si a protahuje si bolavá záda. Nečekala, že to bude taková zátěž, ale rozhodně to pomohlo. Cítí tlak snad na všech svých svalech, jak jí dávají najevo, že tu jsou. Ještě chvíli si dělá odpočinku, než si vezme opět to závaží a dělá výpady přes tělocvičnu Doja. Na konci udělá deset dřepů a jde zpět. Takhle přejde tělocvičnu Doja šestkrát, než nakonec padne na hubu vysílením. Ztěžka oddechuje, ale dává se dohromady. Napije se vody, uklidí náčiní a vydá se pomalu domu. Pro dnešek toho má dost.*

KONEC

Trénink Kenjutsu

*Když tu byla naposledy, všimla si zde prostor, kde by se mohlo dát trénovat souboj se zbraní. Proto se rozhodla vrátit, ale tentokrát se zaměřit na trénink Kenjutsu. Prohlíží panáky, kteří tu jsou a kteří slouží k tomu, aby se na nich dalo trénovat. Mají na svých "rukách" připevněny tyče, které slouží jako katany. Ty "ruce" se po těě loutky otáčí kolem dokola a tak simulují útok katanou, kterému je třeba se bránit. Cedule informují o tom, že užívání pravých zbraní je zakázané a tak si vezme dřevěnou katanu, která tam pro tréninky je připravena. Postaví se před loutku a ta se začne otáčet. Nic extra, rychlost 3, síla 3. Takže Akira blokuje údery loutky a už od začátku se začíná nudit. Je to celkem monotónní. Nějaké zkušenosti už se zbraní má, ale tohle je docela velká potupa, když si představí, jak to musí vypadat pro někoho, kdo by je sledoval. Což se tak i stalo. Muž, který pozoroval Akiru od stěny si lehce povzdechl a vydal se směrem k nim. Pomocí své dřevěné katany srazil panáka stranou a podíval se na Akiru. Takhle se chceš zlepšovat? To je k smíchu. Za mnou poví a odvádí jí zpět do tělocvičny. Akira jde za ním, protože už z toho prvního pohybu pochopila, že ovládat katanu umí a rozhodně se jí bude trénovat lépe s někým, kdo u toho přemýšlí, než jen u nastaveného stroje. Jaké máš zkušenosti? VIděl jsem, že to umíš alespoň držet. Jenže to není všechno. poví a dívá se na Akiru. Zatím jsem každýho zabila na první úder. No a koho ne, tak jsem ho zabila později. pokrčí rameny. Jasný, takže nulový. Tak tě budu učit. poví a postaví se vedle ní. Proč? Nejsou tu zkušenější? zeptá se ho. Není si jistá, proč by se měl starat zrovna o ní. Protože to očividně chceš ovládnout. Na co bych učil někoho, kdo to už umí. To ztrácí význam. Dělej přesně to co já. poví a zaujme vedle ní postoj, s dřevěnou katanaou v ruce. Akira ho tedy napodobí se svojí dřevěnou katanou. Pokrčená kolena ostří před sebou mířící vzhůru. Muž se pak začne ladně pohybovat i s katanou. Akira s menším zpožděním opakuje ty samé pohyby co on. Myslela si, že do něčeho bude hned bušit, dokud to nerozseká. Místo toho se tu divně kroutí. K čemu tohle je? zeptá se muže. Ten se zastaví a podívá se na ní. Aby si mohla rychle útočit, musíš umět rychle reagovat a vyhnout se nepřátelskému úderu. Tohle je pomalá verze. Pro začátečníky. Až skončíme, bude to vypadat takhle. skočí před ní a postaví se do základního postavení. Pak se začne hýbat. I když Akira vidí jen šmouhu, než si na tu rychlost zvykne, pořád to má ty ladné pohyby. Akira jenom zírá. Už mě tedy chápeš? zeptá se jí. Ještě není schopna normálně odpovědět tak jen přikývne a opět se vrátí do postavení. Asi dvě hodiny se věnují tomu jeho "tanci s katanou" s malými přestávkami, kdy se musí napít. Po první hodině si Akira ani nevšimla, že postupně zrychlili až na dvojnásobnou rychlost. Začala to zjišťovat až ve druhé hodině, kdy se časový interval mezi celou sadou zkracoval. My zrychlujeme? zeptá se. Ano. Po každé sadě jsem trochu zrychlil. Byla jsi celkem rychle schopna se přizpůsobit. Ještě to neín úplně ono, ale už se můžeme věnovat i boji. Tento tanec si cvič i sama, kdykoliv budeš mít možnost. Získej to pod kůži, aby to bylo tvojí součástí. Akiri přikývne a poděkuje. Muž pak odchází, ale Akira ještě chvíli zůstala, aby si dál procvičovala pohyby s katanou. Tentokrát si vytáhla ale Kakuto a cvičí s ním. Je o něco těžší než dřevěná katana, ale i tak to zvládá. Pamatuje si to celé už nazpaměť a tak nemá problém sama zrychlovat a získávat obratnost z toho, která se v tom ukrývá. Zítra jí slíbil, že se pustí do boje už, tak chce být na to co nejlépe připravena.*

KONEC

*Už sa v Kirigakure nachádzala pár dní. S Tsuchikagem, otcom, služobníctvom a ďalšími účastníkmi z Iwagakure prišli do Kirigakure o čosi skôr, aby sa vyhli tomu najväčšiemu návalu, ktorý nastal tesne pred prvou skúškou. Tú už mali všetci za sebou a ani ju len nenapadlo, že by písomný test nezvládla. Niektoré otázky boli síce záludné, ale nič, čo by nedokázala ako členka Kashiko-Sa klanu vyriešiť. Členovia tohoto klanu boli veľmi inteligentní. V priebehu dňa, kedy písali písomný test, sa dozvedeli aj výsledky testu. Pár ľudí neprešlo, a tak sa zúžil okruh budúcich chuuninov. Po tých pár dňoch už vedela moc dobre, kde presne sa nachádzala tréningová oblasť tejto dediny. A vedela aj ako najrýchlejšie sa k nej dostať. Vybrala sa z hotelu von. Otec bol zase niekde preč, ale bolo jej to jedno, kým jej dal pokoj. Celá 'návšteva' Kirigakure sa niesla v dosť miernej atmosfére a nálade, až to bolo pre Tsuki neuveriteľné, že takto dlho videla otca bez toho, aby jej ublížil. Príliš sa nevideli odkedy sem dorazili. A ona si to užívala. Ak by bol Aizen ninja, podozrievala by otca, že ju ním nechal špehovať. Na chrbte mala batoh, kde mala niečo málo pod zub a hlavne veľa, veľa vody, aby dodržiavala pitný režim. Chcela si dnes zacvičiť niečo z Taijutsu. Udierať vedel každý. Ale nie každý vedel udierať správne a ešte k tomu tak, aby sa pritom aj čo najviac chránil. Pomalým krokom si vykračovala uličkami, aby sa dostala do tréningovej oblasti. Po nejakom čase došla až ku jednému doju. Nešla ale dovnútra,* "Tu by to mohlo byť okay.." *podotkla Tsuki, keď sprava pri dojo našla tréningových panákov..* "Paráda.." *zložila si zo svojich ramien náklad v podobe batohu a hodila ho za panáka ku stene doja. Tam si aj kľakla na zem a začala sa v batohu hrabať,* "Kam som ich až strčila?.." *po krátkej chvíľke vytiahla zabalené čisto nové obväzy. Pečlivo si obviazala obväzom obe svoje hánky. Vyskúšala niekoľkokrát skrčiť svoje prsty, aby zistila, či ju obväz neobmedzuje..* Fajn.. *zamrmlala si a ešte párkrát ohla prsty. S tým sa aj zdvihla zo zeme a zamierila pred panáka, dostatočne ďaleko, aby sa o neho neudrela nejakou náhodou. Začala sa rozcvičovať - ako už klasicky mala vo zvyku. Začala pomaly od hlavy a postupovala smerom dole, postupne rozcvičujúc všetky kĺby na trupe, rukách a nohách. Nevynechala ani prsty. Nechcela sa zraniť takto blízko pred druhou skúškou. Po dôkladnej rozcvičke si v hlave zosumarizovala, čo sa teoreticky naučila. Teraz to bolo potrebné preniesť do praxe. Postavila sa pred panáka a dostatočne k nemu blízko. Natiahla pred seba ruky, vystrčila dlane, a potom ruky v lakťoch skrčila. Pritiahla si ich k hlave a začala dlaňami udierať do panáka k tomu určeného. Začala najskôr pozvoľným tempom, potrebovala, aby si ruky na tento pohyb zvykli, a aby sa zamerala na celkovú techniku. Nie na rýchlosť, či silu úderov. Aj keby to mala robiť úplne pomaly, tak si dáva pozor na spôsob, akým udierala. Svalstvo rúk muselo byť pevné, nie uvoľnené. Navyše sa musela sústrediť aj na pohyb celkovo celého jej tela. Stála pred panákom s dominantnou nohou vpredu, čo bola u nej ľavá noha, telo mala jemne natočené doprava. Keď zasiahla panáka pravou dlaňou, jej telo sa mierna stočilo doľava. Keď zasiahla panáka ľavou rukou, stočilo sa doprava. Na toto si musela dávať pozor, lebo takto mohla zvýšiť účinnosť svojich úderov, stabilitu svojho tela pri súboji a podobne. K tomu všetkému musela pridať ešte aj sústredenie sa na dýchanie. Správne dýchanie jej mohlo pomôcť zvýšiť svoju výdrž a zbytočne sa rýchlo neunaviť. Vždy pri údere vydýchla a ako sa jej ruka vracala naspäť, sa nadýchla..* "Sústreď sa!.." *povzbudzovala sa v mysli a neustále tieto výpady dlaňami opakovala. Údery neboli silné, takže obväz držal dobre, ale ruky ju už boleli a brneli. Pohyb telom nebol náročný, to si prisvojila skoro okamžite, a aj keď mala už toho natrénovaného mnoho, neustále jej robilo problém dýchanie. Sústrediť sa na to bol vopruz. Prešla tak hodina a pol, kým si dala konečne prvú prestávku. Ruky takmer necítila a robilo jej problém sa vôbec aj normálne napiť. Bolo stále ráno, ale už sa cvičisko začínalo zapĺňať. Nu, netrénovala nič, čo by bolo tajné. Kým jedla, pozorovala ostatných trénujúcich..* "Ako som si myslela, nikde nič zaujímavé.. Každý si svoje esá necháva ukryté.." *po jedle a vode sa vrátila znova k tomu, čo trénovala. Opäť mlátila do panáka, snažiac sa osvojiť si správne dýchanie, pričom pohyby tela jej už išli skoro dokonale. Takto pokračovala s malými pauzami na oddych asi ďalšie dve hodiny. Ono sa to nezdalo, ale správne dýchanie bolo dosť ťažké. A pritom sa sústrediť ešte aj na pohyb tela a na mlátenie..... Hurá! Konečne si dokázala zosynchronizovať dýchanie a pohyb tela. Nastala teraz ďalšia časť tréningu. Zdvihla vyššie ramená a stiahla krk nižšie, aby si takto bránila ramenami jednak krk, ale aj tvár a bradu. Týmto spôsobom mohla zabrániť tomu, aby ju niekto knockoutoval ranou do tváre zboku. Teraz sa však musela naučiť, že ramená musí držať hore, krk stiahnutý nižšie. A to celé v momente, keď tou danou rukou útočí. Trochu poposkočila na mieste, vyklepala vyčerpané a napäté ruky a zase sa vrhla do mlátenia panáka. Teraz sa musela sústrediť na dýchanie, ktoré musela synchronizovať s pohybom svojho tela a zároveň si dávať pozor na to, aby sa ramenami kryla v momente, keď rukou útočila. Keďže pohyb telom pre ňu nebol náročný, osvojila si aj krytie ramenami vcelku rýchlo. No pokračovala ďalej až do podvečeru, kedy bola už naozaj veľmi vyčerpaná. Chcela však, aby toto celé pre ňu bolo automatické a nemusela pritom myslieť na dýchanie a sústreďovať sa.. No ešte to pár dní potrvá, kým si to zautomatizuje na takú úroveň, že na to už nebude musieť myslieť.*

KONIEC RPG

Ryuu *Dnes byl rozhodnutý, že zkusí trénovat se svými zbraněmi. Tanto, kunai, v podstatě to jediné, co nyní měl "na skladě". Zkoušet různé útoky, kombinace, možnosti vykrytí a podobně.Nejprve se vydal ke cvičným panákům, s kunaiem a tantem v ruce, kdy se panák spustil a Ryuu na rychlost odrážel útoky toho dřevěného stvoření. Šel v tomto tréninku na rychlost, protože bylo potřeba se zbraní v ruce rychle reagovat, díky železu byla zbran a ruka těžší a tak musel na trénovat reakce včasné a rychlé, aby tíha zbraní nijak nebránila jeho vykrytí. Odrážel takto útoky klidně i půl hodiny. Tu to byl útok na hlavu, tu na koleno, na žebra....a tak dále. Ryuu reagoval včasně a rychle, plochou zbraně vždy vykryl určitou dřevěnou ruku. Po půl hodině se odebral do Doja. Respektive k venkovní části Doja, kde byly terče a Ryuu mohl trénovat hod na cíl. Vzal Kunaie i shurikeny, které měl. Od každého 10 kusů a začal házet. Nejprve se soustředil přesně na cíl tak, že mu jedne hod zabral dokonce minutu, než přesně zamířil. ale i přes jeho snahu se ne vždy trefil do středových kruhů. Častokrát byl úplně mimo terč a jen 2 z 10 pokusů se zarazily do slámy terče. Ryuu naštvaně chodil pro zbraně a pokračoval v tréninku, kdy si sice pomalu, ale jistě zlepšoval. Nejprve to byly tři, pak čtyři, pět, až sedm zbraní úspěšně zaražených v terči. Ale i tak musel zapracovat na síle a rychlosti házení. Přece nemohl svému cíli říct, aby posečkal, že ho za půl hodiny možná trefí. Raději své zbraně sklidil a šel trénovat s tantem. Nejprve v pochvě, aby si neublížil, zkoušel rúzné úchopy, přehazování zbraně z ruky do ruky a podobně. Házení z ruky do ruky, přes záda a podobně mu docela šlo, zatím ji vždy chytil, ale bohužel dost blbě a pokaždé by z toho byla rána v dlai, kdyby bylo odhalené ostří. Musel tedy víc trénovat a vychytat ten úchop a hod tak, aby se vždy trefil na rukojeť. Musel se se svou zbraní stoprocentně sžít, a pochopit její rozložení váhy a poměr ostří x rukojeť, vědět rozměry a podobně, aby byl schopný vždy přesně chytit onu rukojeť. Z tohoto pohazování přešel Ryuu s různým útokům do prázdna, kdy trénoval přehmat, kombinace seků a podobně. Sek s nataženou rukou, bodání. Útoky se zbraní podpořené předloktím a podobně. Už teď věděl, že si bude muset pořídit nějaké zbroje na předloktí, protože by se nerad sám poranil. To ještě nevěděl, že právě toto sebepoškozování jednou bude přímo žádoucí. Nicméně pokračoval se svém tréninku. Jakmile dokončil tuto část, respoektive ho už začala bolet ruka z toho, jak křečovitě držel Tanto, šel opět na házení. Potřeboval tohle doopravdy zlepšit. Akira to měla snadné, mohla své shurikeny ovládat jak se jí zachtělo, ale Ryuu se musel trefit na první dobrou, nedělat kraviny. Proto se dal opět do tréninku házení, kdy vrhal jeden shuriken bezmyšlenkovitě za druhým s přáním se trefit. Což s mu taky dařilo, hlavně když u toho nepřemýšlel a nesnažil se přehnaně mířit, jeho ruka to prostě věděla, kam hodit. Musel si jen víc věřit a být v klidu, nenervovat se, dýchat a prostě věřit v to, že se mu jednou podaří trefit vždy střed. Zatím to bylo všechno okolo, ale brzy se to změní a brzo bude mistr v hodu na cíl. Spokojeně se usmíval, když sbíral své zbraně. Pro dnešek stačilo....ještě si v rychlosti dal sto kliků, sklapovaček a dřepů, aby posílil celé své tělo, hlavně ty ruce, které si zopakoval kliky otočenými tak, aby protáhl a posílil tricáky. Jakmile došel do sirotčince, dali se ještě do oprav, které měli s klukama naplánované, opravit díry ve střeše a zabednit rozbité okno, aby jim dovnitř neteklo a nefoukalo. Což nebyla žádná sranda, jelikož ho hrozně bolely ruce z dnešního tréninku, ale ona fyzická práce taky pomáhala, takže i přes bolest prostě pracoval, aby měli dům co nejlépe zabezpečný a on měl dobrý pocit z celého dne. Večer v posteli si pak pohazoval s kunaiem a přemýšlel, kam ho jeho "cesta ninji" povede. Myslel na paní z Konohy s podivným přívěskem a na to, co říkala. Ryuu ani neměl tušení, že nějaká země válek vůbec existuje.....natož co by tam on dělal. Ale i tak na to nemohl přestat myslet.*


KONEC RPG

* Mineto šel ráno nachystat snídani i pro svého otce. Takové gesto na jejich spřátelení, když se konečně věci okolo jejich vztahu uklidnila. Nachystal vajíčka i se svým oblíbeným čajem a počkal na otce než dojde z koupelny. Když došel jeho otec do kuchyně a posadil se ke stolu, tak se pustili do snídaně.* Hmmmm.... Snídaně šampionů, to jsi mě překvapil.* Řekl otec Minetovi. Mineto pouze kývnul hlavou a pokračoval v jídle. Když dojedli a dopili čaj, tak se Mineto pustil do úklidu. Nádobí utřel a dal ho odkapat. Šel si do koupelny vyčistit zuby a umýt hlavu jako každé ráno. Nachystal si vodu a ještě i jablko na svačinu a vydal se směrem do Dojo. Když přišel k Doju, tak se rozhlížel, kam si sedne aby mohl provést svou meditaci. Všiml si, že v jedné místnosti je úplně prázdno a tak toho využil. Položil si svou flašku s pitím i s jablkem nan lavičku a vpustil se do meditace. Zaujmul svůj klasický meditační postoj, který mu vždy zabral a začal meditovat. Splnil s klidem, který jej obklopoval a hlavu měl vyčištěnou. Cítil jak se jeho chakra uvolňuje z těla a vrátí se zpátky jako čistá. Cítil každý proud chakry v jeho těle. po hodině si dal pauzu a šel se napít. Své suché a popraskané rty smočil studenou vodou, kterou měl v láhvi a poté se zakousl do svého jablka, které si přichystal. Po nasycení byl spokojen a mohl se vrhnout zpět do svého klidového stavu, aby mohl pokračovat v meditaci. Sedl si na zem do tureckého sedu a zaujmul meditační postoj. Tím jak to Mineto dělával hodně často se i do meditačního procesu dostával rychleji, což pro něj bylo skvělé. Po téměř dvou hodinové meditaci už ale přišli do místnosti shinobi co chtěli trénovat boj. Mineto se tedy zvedl, vzal svou flašku na pití a vydal se směrem domů. Když přišel domů tak na něj táta křičel už ze dveří.* Pojď máme tu jídlo.* Mineto si tedy sedl, poděkoval a pustil se do něj. Po jídle si šel dát horkou sprchu a šel si lehnout ke své knížce, kterou měl rozečtenou. Bohužel pro něj v půlce čtení usnul i s knížkou na sobě. Další den ráno Mineta vzbudil až budík. Vyskočil rychle z postele a bohužel pro něj, zakopl a bouchl se do hlavy.* Kurva.* Zakřičel Mineto. Zvedl se a šel se najíst. Nakrájel si jablko a další ovoce a udělal si takovou ovocnou mísu. Okamžitě s radostí se do ní pustil a celou jí snědl. Hned po snídani si šel dát sprchu a vyčistit zuby. Když přišel do kuchyně aby si napustil flašku s vodou. Všiml si, že na stole je dopis. Vzal jej do ruky a četl co na něm stálo.* Ahoj synku. Přejí ti příjemný den. Bohužel dojdu až pozdě v noci ale věřím, že ty to zvládneš a postaráš se o sebe. Mám tě rád. Tvůj táta.* Mineto jen tak pokrčil ramena šel si naplnit svou flašku čistou vodou.* Tak co dneska? Asi si zajdu na své oblíbené místo.* Zamumlal si Mineto sám pro sebe a vydal se tedy do tréninkové oblasti ke svému milovanému místu. Vyletěl z domu jako namydlenej blesk a letěl přímo na své místo. Když přišel k lesu, tak si všiml, že si nevzal svou flašku s vodou. Mineto to tedy otočil a letěl zpátky domů. Čmajznul flašku a šel zase zpátky. Když přišel na své místo, tak jak vždy svítilo přesně tam kde chtěl a dokonce už i jeho had společník tam byl.* Ale ahoj příteli. Dlouho jsme se neviděli.* Řekl mu Mineto ikdyž věděl, že had neodpoví. Sedl si tedy za hadem a vedle sebe položil flašku. Odmotal si obvazy a zaujmul vedle hada svou meditační polohu. Netrvalo ani dlouho a had klasicky jako vždy, vlezl Minetovi na ruku a okolo jizvy se mu obmotal. Mineto si začal pročišťovat hlavu i chakru a ba dokonce zkoušel i pouze chakru ze sebe dostat ven, aby tak trénoval větší zásobu své chakry. Mineto bohužel svými pokusy ztratil pojem o čase a už se začalo stmívat. Had jej na to ale upozornil tím, že se odmotal z ruky a odplazil se pryč.* To už je tolik?* Řekl si Mineto a utíkal rychle domů. Jak Mineto přišel, tak se okamžitě pustil do chystání večeře pro něj i pro otce. Cítil se i silnější po dnešní meditaci a tak měl dostatek energie. Po nachystaní jídla si to své snědl a šel do sprchy. Když otevřel dveře od koupele a pára z koupelny začala vycházet ven, tak na Mineta přišla únava. Přišel k posteli, do které zapadl okamžitě a šel hned spát. Večer ho ale vzbudil rachot. Mineto okamžitě vystartoval z postele a vzal si do ruky kunai. Okamžitě na sebe hodil jen domácí tepláky aby nebyl nahý a prudce otevřel dveře od pokoje.* Kdo jsi a co tu chceš?* Zakřičel Mineto. Najednou uslyšel jen obří smích vycházejíc z kuchyně a když se tam podíval tak tam stál jeho otec.* Uklidni se velký hrdino to jsem já. Pouze mi spadla sklenička, když jsem si šel pro jídlo.* Řekl otec a Mineto se uklidnil. Popřál dobrou noc otci a šel pokračovat ve svém lahodném spánku.*

* Mineto se dnes připravoval na svůj trénink. Chtěl si procvičit svou rychlost pomocí pěstních soubojů. Připravoval se tedy ráno menší rozcvičkou a ta se skládala z běhu na pět set metrů, dvaceti kliků a dvaceti angličáků. Jakmile tuhle rozcvičku dodělal, přišel domů kde si protáhnul svalstvo a šel se najíst. Ráno si vařil tentokrát speciální zelený čaj, který dodával přírodní energii z bylin. Minetovi aj začal chutnat, takže mu to vůbec nevadilo, že jej musel pít aby měl více energie. Na snídani mu otec dělal ovesné vločky s mlékem a na cestu mu nachystal jablko. Jakmile Mineto pojedl, tak se rozhodl ještě pro studenou sprchu na uvolnění svalů. Takzvaně jak říkával Mineto šokovou terapii pro svalstvo. Jakmile byla sprcha za ním, což pro něj bylo to nejhorší před tréninkem. Šel si napustit studenou vodu do litrové láhve, kterou sebou nosíval. Hlavně proto, že když trénoval, tak se strašně potil při tomhle rychlostním tréninku, což způsobovalo dehydrataci. Sbalil si věci na trénink a svačinu s vodou a vyrazil do Doja. Když přišel do Doja, tak se šel do šatny pro muže přesléct do oblečení na trénink. Skládalo se z elastických tréninkovách tepláků a trika, které si mohl zapotit a popřípadě i roztrhnout. Když se přeslékl, dal si ještě jednu protahovací rozcvičku před začátkem tréninku. Jak už měl hotovo, přišel k tréninkovému panáku. Zaujmul bojový postoj a na začátek začal pomalu boxovat do něj. později začal zrychlovat a přidávat do něj různá komba. Například pravá, levá, Pravý hák a levý zvedák. Základní útočné kombu co znal od táty, když mu radil jak se prát, popřípadě bránit. Jenže čím více Mineto zrychloval, tím se mu to více pletlo. Jednou si dokonce i o panáka sám natloukl hlavu. Když to ale Minetovi už šlo co nejrychleji dokázal, tak se k panákovy postavil rovně a vzpřímeně a začal pouze do něj klasicky dávat rány. První pomalu a rána co rána rychleji. Nejednalo se mu o sílu ale spíše o rychlost. Mineto jel co nejrychleji dokázal ale stále mu to nestačilo. Pot už mu tekl po celém obličeji ale ani to ho nezastavilo. Nakonec to co jej zastavilo bylo špatné dýchání, díky tomuhle se Minetovi udělalo špatně a zatočila se mu hlava tak, že spadl a při pádu se nepěkně bouchl do hlavy. Když se probral tak nad ním stála jedna dívka co zde též trénovala a mávala nad ním rukou.* Hej kámo? jsi v cajku? Žiješ?* Zeptala se holka Mineta,* Jo, jo, promiň nějak jsem nezvládnul dýchání pří rychlostním boxu.* Odpověděl Mineto. Dívka se začala pořádně smát. Podala Minetovi ruku a zvedla ho.* Běž se napít a najíst a pak za dvacet minut si dáme trénink spolu okey?* Mineto byl šokován ale zároveň i rád. Kývnul chápavě, že souhlasí a šel si sednout na lavičku kde měl jídlo i pití. Jakmile si sedl už mu nebylo ani tak blbě, pouze hlava jej bolela. Vzal si jablko a okamžitě se do něj pustil. Snědl ho okamžitě a tak se už pouze napil a byl připravený na trénink. Jakmile dívka došla tak se okamžitě postavila do bojového postoje a pěsti dala před sebe. Jakmile si jí Mineto všiml tak viděl jak dívka na něj ukazuje jednou rukou ať už jde za ní. Mineto došel k dívce a začal se protahovat.* Jo počkej jen se protáh...* Nestihl to ani doříct a přistála mu jedna nečekaná tečka do rypáku. Mineto se nestihl ane vzpamatovat a už vletěla druhá.* Musíš čekat i nečekané.* Řekla dívka a tak se spustil souboj. Mineto použil poprvé své kombo a to tak že levou rukou pouze naznačil, že chce bouchnout ale v zápětí vyslal pravý hák. Dívku to zasáhlo přesně do levé lícní kosti.* Jo tak pán chce naplno.* Řekla dívka a vpustila se do Mineta. Mineto schytával rány a ani nevěděl z kama. Pokaždé když vykryl jednu dostal další dvě. Zkoušel se bránit co nejlépe to šlo ale i to bylo málo.* Očekávej dopředu dva tahy hráče. Je to lehké a úplně stejné jak šachy.* Jenže to se dívce řeklo, když Mineto šachy neměl rád. Jak tak rány furt padaly na Minetův obličej, tak se z ničeho nic objevila i na jeho obličeji krev. Mineto si uvědomil, že pokud to tak půjde dál skončí zmlácen holkou a to by byla ostuda. Pořádně sledoval další tahy dívky a jak to nejméně čekala tak odrazil její pravou ruku a svým pravým hákem dal dívce tečku. Přímý zásah pro Mineta. Nesměl se ale rozhodit. Okamžitě se do dívku pustil. Dívka se ale nenechala a bránila se též. Byl to zajímavý souboj a strašně rychle padaly pěsti. Vždy když vykryl útok Mineto, tak ho hned opětoval ale dívka byla též připravená a tak odkryla ten jeho. Asi minutu v kuse si nedali ani jeden ránu. Pro Mineta dost vysilující ale nenechal se. Až v jednu chvíli si všiml jednoho místa, které si dívka nekryje a jak uviděl možnost, tak né moc silně ale spíš rychle dal dívce ráno. Dívka spadl na zem a tak jí Mineto podal pomocnou ruku.* No vidíš, přeci si se něco nového naučil.* Řekla dívka Mineto byl rád. Zvedl dívku a uklonil se jí jako poděkování za zápas. Poté ho jen už čekala sprcha v Doju po tréninku a přesléct se do svého normálního oblečení. Po sprše mu bylo fajn a v čistém oblečení mu bylo úplně nejlíp. Jakmile měl vše splněno, tak se vydal domů, kde ho čekala svačina. Mineto pojedl a šel si ještě nakonec dne dát kilometrový běh po kiri aby se mu svaly ještě trochu uvolnili. Jakmile i to měl hotové už si šel zcela vyřízen lehnout a spát. Jenže ani to se mu nepovedlo, protože jej otec poprosil jestli by mohl uvařit večeři. Mineto tedy vstal z postele a šel uvařit večeři. Po naservírování na stůl si šel ještě udělat svůj oblíbený čaj a sedl si za otcem ke stolu, kde pojedli. Mineto po večeři šel ještě uklidit nádobí a hodit si tedy ještě rychlou a teplou sprchu před spaním. Jak měl hotovo, tak jej ta teplá sprcha tak zničila, že myslel že nedojde ani k posteli ale naštěstí došel a okamžitě do ní spadl.*

*Akira se vrací do Doja. S sebou má jen svoje Kakuto a u pasu láhev s vodou. Doufá, že tu najde mistra, který jí učil základy práce s katanou. Má štěstí.* Výborně, vrátila si se. Pamatuješ si poslední lekci.? zeptá se jí a jde k ní. Ano, pamatuji. Trochu jsem to cvičila i sama. poví a divá se na něj. Dobrá, tak si to zopakujeme, ať to vidím. podá jí dřevěný meč a o další se sám opře. Akira přikývne a otočí se do strany. Zaujme postavení, kdy má lehce pokrčená kolena, aby byla vždy připravená na výpad do jakékoliv strany. Meč drží v obou rukách a míří šikmo od ní vzhůru. Pak žačne s výpady kupředu. Kterou noho udělá krok vpřed, tím samým směrem jde od shora dolů sek mečem. Udělá tekhle několik metrů, než jí mistr zastaví a zavolá zpět. Dobrá, perfektní. Teď si to vyzkoušíš s protivníkem. Začni nejdřív tak, jak jsi doposud se svou zbraní bojovala. poví a postaví se proti ní. Akira pokrčí rameny a přikývne. Je docela problém si teď představit, jak to dělala předtím, když se naučila tohle. Nakonec ale vyrazí proti němu. Žádná ladnost jen náhodné seky svým mečem. Ačkoliv je v tom jistá energie, nechává tak spousty volných prostorů, kam může protivník zaútočit. Těch si všimne mistr a rozhodně je využije. Během deseti vteřin, kdy spolu "zápasili" se vyhnul všem jejím úderům a každý jeho zasáhl její nechráněné místo a to dost bolestivě. Řekněme, že bys teď byla už šestkrát mrtvá. Tyhle místa si musíš buďto hlídat, nebo se je odnaučit tam mít. Myslím, že až spolu skončíme, nebude možné tě tak snadno zasáhnout. říká, zatímco si Akira mne levá žebra, kam dopadl nejbolestivější úder. Vůbec jí nešetřil, aby jí dal najevo, jak nebezpečná ta místa pro ní jsou. Když to teď říkáte, o některých jsem nevědomky věděla. Jsem naživu ale. Mám i své další fígle, které zabírají, když se někdo dostane blízko. poví Akira a narovná se. Ja bych to viděl jen na tvé štěstí, nebo jejich hloupost. Zaujmi postavení a udělej proti mě výpad. Dnes budeme zkoušet jen základy. Ve skutečnosti se to pak bude tvářit daleko složitější a rychlejší. poví mistr a také uaujme postavení proti Akiře. Jakmile jsou oba připravení, udělá výpad, jako předtím. On ho zablokuje a udělá tak krok zpět. AKira pokračuje dalším výpadem na druhou stranu. On zase blokuje a dělá další krok zpět. Takhle postupně přecházejí s tím, že chvíli útočí Akira, chvíli on. I tady si začne Akira po nějaké době uvědomovat, že je to stále rychlejší. Nakonec se KLAP po setkání jejich mečů ozývá každou vteřinu. Když je ale zrovna v útoku mistr, udělá tři výpady hned po sobě. Akira to sice nečekala, ale dokázala na to zareagovat a třikrát ho zablokovat. Výborně. Zajímavé, jak rychle se učíš. Ale moc se neraduj. Hodně tě šetřím. Po prvním úderu bych ti zlomil mečem, po druhém bys už byla mrtvá a třetí by byl jen tak. poví a narovná se. Nezdá se to, ale i tak je to hodně vyčerpávající a tak si na chvíli sedne. Potřebuje doplnit tekutiny. Jakmile se srovná její hydratace, můžou pokračovat. Jejich pohyby jsou teď rychlejší a ačkoliv mistr nepředvedl ještě plný potenciál svého umění, dostává Akira i tak pořádně zabrat.*

543 slov

KONEC

* Dnes Mineto vstal nějak brzy a tak se rozhodl, že zajde do obchodu nakoupit na snídani. Když došel do obchodu, tak měl sebou lístek s nákupem co mu otec nechal na stole. Musel obejít ale tři obchody aby nakoupil všechno co bylo na seznamu. Když už měl hotovo, tak mohl vyrazit zpátky domů. Po cestě se nic zvláštního nestalo, pouze Mineto pozdravil pár kolemjdoucích. Když došel domů, tak se rovnou pustil do chystání snídaně. Začal dělat na snídani vajíčka s nějakou zeleninou a uvařil sobě a otci čaj. Jakmile měl hotovo, tak šel jídlo položit na stůl i s čajem. Počkal na otce, který se zrovna přeslíkal a jakmile došel ke stolu a usedl, tak se pustili do jídla. Po jídle se otec ujmul nádobí a Mineto mohl jít aspoň do sprchy. Pustil na sebe studenou vodu, aby se trošku schladil a po sprše si šel vyčistit zuby. Jakmile byla jeho ranní hygiena dokončena, tak se šel přeslíct do čistého. Když byl Mineto už v čistém přemýšlel co dnes bude dělat.* Měl bych jít asi trénovat, když za chvíli mám chuninské zkoušky. Ale na co se mám vrhnou?* Mumlal si sám pro sebe Mineto. Přemýšlel dlouhou dobu ale stále se nemohl rozhodnout, co bude dělat.* Síla! to je ono.* Vykřikl Mineto u sebe v pokoji. Jakmile byl rozhodnut, tak vyšel z pokoje a vydal se rovnou ven. Jakmile sahal po klice od dveří zavolal na něj otec.* Synu.... Buď opatrný.* Mineto se na něj pouze otočil a kývnul chápavě hlavou. Jakmile vyšel na ulici tak už byl rozhodnut i kam půjde.*" Půjdu rovnou do Doja, vždyť tam bude i něco na posilování."* Pomyslel si Mineto a vyrazil směrem do Doja. Jakmile přišel k Doju tak si uvědomil, že si nevzal pití a tak se mladý Mineto vydal zpátky domů, pro láhev s vodou. Jakmile přišel k domu a už popadal kliku od dveří, tak se dveře otevřely.* Ještě jednou děkuji a kontaktujeme vás.* Řekl cizí muž otci a vyšel ze dveří. Podíval se na Mladého Mineta a usmál se na něj.* Ahoj synku. Važ si svého otce.* Řekl muž Minetovi a odešel. Jakmile Mineto došel dovnitř, tak se otce zeptat kdo to je.* Ale... Pouze jeden můj pacient...* Říkal otec nejistě a potichu. Mineto si šel pro flašku s vodou a vyrazil zpátky do Doja. Jakmile už byl na místě, tak vyrazil rovnou k posilovacím strojům. Prvně se podíval na bench a dal si tam padesát kilo. Lehl si a na široký úchop a jel dvě série po deseti. Jakmile měl odjeté série tak si naložil o deset kilo víc a zase si lehl zpátky pod bench. Tentokrát si dal tři série po deseti, protože si věřil, že je silnější. Když měl hotovo, tak si šel pro osmi kilové činky a začal posilovat s němi. Vždy jednu zvedl, tak aby mu loket zůstal v pravém úhlu a pak zase dal činku dolu. Takhle měnil vždy jednu ruku. Jakmile měl dodělaných třicet opakování, tak se vydal na takzvanou pumpovačku. Vzal si pětikilové činky a sedl si na lavičku. činky si dal tak, aby měl dlaně směrem od vrchu dolů. Jakmile byl připraven tak začal vždy jednu ruku dávat před sebe, jak kdyby dával ránu pěstí a pak jí dal zpátky a to samé udělal druhou rukou. Tenhle cvik Musel Mineto udělat osmdesátkrát, aby měl vůbec nějaký účinek na svalstvo. Jakmile byl u třicátého opakování, tak už mladík funěl bolestí, protože cítil jak mu bicepsy hoří. Mineto se ale nevzdával a pokračoval dále. Když už byl u sedmdesáti, tak mu dokonce i slza ukápla a pot mu tekl z čela přímo do očí. Když už měl hotovo, tak činky okamžitě zahodil a dýchal jak o život. Ruce ho pálily ale věděl, že to je pouze dobře. Mineto si dal deset minut pauzu než šel pokračovat a šel se hlavně napít. Utřel si pot z obličeje do trička a vyrazil zpátky k posilování. Přišel zpátky k benchi a nechal tam naložených těch šedesát kilo. Vzal si bench do rukou a nahodil si jej na hruď. dlaně měl směrem k hrudníku a vždy bench zvedl k úrovni nosu. Tohle byl namáhavý cvik na ramena ale i tak jej musel Mineto udělat a to deset opakování a tři série. Když tohle Mineto dojel věděl, že musí jít cvičit i nohy, aby i v nich měl pořádnou sílu. Vzal si tedy zase bench a naložil si tam o dalších deset kilo více. Sedmdesát kilo si vzal na záda a začal dělat dřepy. jak odjel prvních deset, tak se to zdálo Minetovi docela v pohodě ale když to odjel podruhé, tak už cítil bolest i v nohách. Mineto ale musel odjet ještě dalších deset, protože jinak by to pro Mineta nemělo význam. Nakonec to mladý kluk ze svých posledních sil zvládnul, ale myslel si že brzy odpadne. Vydal se k flašce a vypil jí celou. Utřel si zase pot a na konec tréninku si dal ještě deset kliků. Jakmile byl trénink u konce vydal se směrem domů.* Ale co by to bylo za trénink, kdybych si nedal trochu kardia.* Řekl si Mineto pro sebe a celou cestu od Doja až domů utíkal co nejrychleji mohl. Jeho dům byl od Doja asi kilometr, takže pro Mineta to bylo skvělé zakončení, protože už pomalu umíral ale zase se cítil silnější víc než kdy dřív. První věc co udělal jakmile přišel domů byla okamžitě voda, protože měl žízeň jak kdyby nepil sto let. Když svou žízeň uspokojil, tak vyrazil si dát studenou sprchu, aby se trochu otužil. Po sprše měl už vše splněné a tak si dal ještě menší protažení, aby se mu svali dobře protáhly po tak náročném tréninku.*

941 Slov

*Dnes opět vyrazil do doja, aby si trochu zatrénoval se zbraněmi. I když ještě nebyl přesně rozhodnutý, co bude trénovat, měl sebou veškeré své vybavení. Nakonec by to ani nemusely být zbraně, co bude trénovat. Ryuu vešel do Doja, přešel přes kruh, který tam byl několik let vyrytý do podlahy. Překročil čáry tak, aby se nedotkl botou rytiny v podlaze. Odložil si na straně u stěny mikinu, pití a nějaké své věci, protáhl se. Svázal si vlasy do culíku a zahleděl se na vybavení Doja. Ostny na stěnách, různé pasti, věci, které vypadnou při došlapu na určité místo na podlaze a podobně, dělaly z tréninku v Doju jiný zážitek, než by kdo čekal.Nicméně Ryuuovi konečně došlo, co by mohl trénovat, rychlost...jak lépe uhybat před letící kládou,než rychlým úskokem. Pořádně si tedy utáhl boty, gumičku kolem vlasů a stoupl si do středu kruhu, kde kdysi trénovali s Akirou. Protáhl si ruce i nohy a pečlivě si prohlédl jakoukoliv část viděl, stěny, sloupy, schody, okna, vše mělo něco do sebe. Vytáhl pro jistotu kunai a chytil ho do obranného úchopu, s jistotou, že kdykoliv dockoliv odrazí. Rozeběhl se, nakoncentroval chakru do nohou a vyskočil, směřoval svůj skok na jeden ze sloupů, který byl sice obušený ostny, ale Ryuuovi se zdálo, že je tam dostatek místa na to, aby se na něj mohl přichytit a běžet po něm, což také udělal, vyběhl až na jeho vrchol, běžel rychle a sledoval ostny na sloupu tak, aby se jim mohl vždy vyhnout. Zajímavé bylo, že se sloup v polovině přetočil a kompletně pozměnil strukturu řad ostnů, přesně to Ryuu tušil, i sloupy měly skryté mechanismy. Měl co dělat, aby ve své rychlosti stíhal pokládat nohy na správná místa. Jakmile se takto dostal na vrchol,odrazil se a skočil na zábradlí na druhé straně Doja. Nemusel dlouho čekat a jeho tlak, který vyvinul na sloup při odrazu, spustil další mechanismus a celá protější strana oplocení patra Doja - zábradlí, vypustilo na protější stranu salvu senbonů. Letěly rychle, Ryuu většinu odrazil kunaiem, ale jeden jej velice silně a prudce trefil do ramene, do stejného, kde jej kdysi zranil Akira.* To se mi mstíš? *Pomyslel si Ryuu, když padal zády na podlahu. Počítal s tím, že prostě spadne na zem a nic se mu nestane, ale podlaha v patře se pod ním v místě, kde by dopadl, otevřela a Ryuu propadl skrze patro. V letu se zkusil protočit tak, aby spadl na všechny čtyři a ne na záda. Podařilo se. Rukama a nohama se opíral o zem, uslyšel chod mechanismu celé budovy. Sebral kunai, který se válel vedle něj na zemi a rozeběhl se na druhou stranu budovy, očima zkoumal stěny, které proti němu vypouštěly salvy senbonů. Ryuu se snažil je všechny odrazit, tu uskočit, tu zastavit, nebo se prudce skrčit, vyskočit vysoko do vzduchu, zrychlit běh, odrazit je kunaiem. Jakmile doběhl k druhé stěně, opřel se o ní a rychle se pokusil vydýchat, protože přesně, jak si představoval, se ze stropu snesla kláda, která se řítila přímo proti jeho obličeji. Rozeběhl se jí naproti, koncentroval chakru do nohou a vyskočil, chvíli se mu zdálo, že letěl vzduchem, než dopadl na kládu a udělal kotoul dopředu, aby zmírnil pád. Zastavil se až na jejím konci, nicméně nezastavoval, odrazil se od konce klády a vyskočil, snažíc se dosáhnout na zábradlí,což se mu - nepovedlo a proletěl kolem zábradlí, prsty štrejchnul o podlahu druhého patra a opět padal k zemi. Vytáhl v rychlosti kunai s navázaným drátem a hodil ho na kládu, zabodl se a Ryuu a přítáhl během pádu ke kládě. Proletěl tak těsně nad zemí a vyletěl do vzduchu, stejně jako kláda, která se houpala jako veliká houpačka uprostřed obří místnosti. Díky tomuhle se mohl vyhoupnout na zábradlí na druhé straně a vyskočit tak na druhé patro Doja. Zde jej čekali trénovací panáci, ale ne ledajací, kompletně obrnění ostny ze senbonů. Tím by mu v zadku nadělali hezkou paseku. Ryuu se dal do “souboje” s figurínami. Snažil se vyhnout všem útokům a když ne vyhnout, tak alespoň zablokovat kunaiem, případně uskočit dozadu, aby se mu nic nestalo a on z tohoto tréninku rychlosti a reflexů, neodešel roztrhaný na cucky. Krčil se, uhýbal horní polovinou těla do stran, snažíc se vyhnout útokům panáka, vyskočil vysoko do vzduchu, hend po dopadu se opět musel skrčit a tak dále, dokud mu pot nezačal téct a štípat ho do očí. Odskočil o kus dozadu a panák se zastavil. Ryuu schoval kunai a rozhodl se ještě pro několik koleček kolem dokola Doja, jeho vnitřního patra vedeného po celém vnitřku. Po cestě posledního, asi desátého kolečka, kdy se snažil neustále sprintovat, zpomalil a začal sbírat senbony, které sem nalétaly. Odnesl je do přízemí, kde je uklidil do speciální nádoby, stejně tak všechny senbony, které popadaly na zem nebo se zabodaly do stěn ve spodním patře doja. Napil se u toho pořádně vody, kterou měl odloženou na straně u stěny a opět senbony vrátil do nádoby u dveří. Netušil, jak dát kládu zpátky do stropu a tak jí nechal se houpat uprostřed místnosti. Oblékl si mikinu a dopil pití, lahev vyhodil do koše u dveří. Otřel si pot z čela a vyběhl z doja, jak nejrychleji uměl. Sprintoval skoro celou cestu do sirotčince, kde sebou plácl na zem a rychle se vydýchával, skrdce mu tlouklo až v hlavě, potřeboval popadnout dech. Ležel tam dobrých několik minut, než se zvedl a s totálně hořícími svaly na nohou se vypelhal do patra s koupelnou, aby se umyl.*

912 slov

*Po té, co se po včerejším tréninku Ryuu probudil celý rozbolavělý, se rozhodl, že dnes trénovat nebude...fyzicky, ani na sílu, ani na rychlost nebo dokonce ani ne kenjutsu a ninjutsu. Slezl z postele a oblékl se do čistých věcí. Sešel schody do jídelny a vzal si kus chleba a lahev plnou vody, ještě kus sýra a vyrazil ven ze sirotčince. Šel poměrně pomalu a celý rozlámaný procházel ještě spícím městem. Během cesty a jeho svaly postupně zbavovaly kyseliny mléčné a než došel do tréninkové oblasti, měl svaly na nohou protažené a už jej tolika nebolely. Našel si klidné místo u řeky, kde si odložil jídlo a pití, vak se zbraněmi i tanto. Rozložil deku, kterou si vzal v sirotčinci a sedl si na ní. Sledoval slunce, které vycházelo zpoza útesu a složil jednoruční pečeť. Jeho chakra se začala soustředit do jednoho místa v těle. Pomalu zavřel oči a odpočítával minuty, kdy jakmile došel k desítce, přehmátl na pečeť jinou a všechnu chakru uvolnil. V podstatě jí vyhnal ze svého těla. Opět přehmátl na pečeť, která mu pomáhala s koncentrací chakry do jednoho bodu a odpočítával. Vteřiny do šedesáti a minuty do desíti. Jakmile napočítal deset minut, složil jinou pečeť a chakru uvolnil. Vždy takto dokázal uvolnit až 5 bodů chakry, takže tentokrát počítal pouze do osmi, aby mi trocha chakry k životu potřebná, zůstala v těle spolu a maličkou zásobou (ten jeden bod, který si nechá z celkové zásoby).Počítal tedy do osmi minut koncentrace chakry a tu pak jednoduchým “kai” utnul a vyhnal z těla. Lehl si na zem celým tělem a tiše oddychoval. Měl pocit, že se mu točí celý svět, jeho chakra se sice okamžitě začala “načítat”, ale ne tak rychle, jak by si jeden přál, proto jí musel pomoci a to tak, že utišil svůj dech, nastavil mu správné, jednolité tempo a v mysli se pokusil vytlačit všechny myšlenky a soustředit se jen a pouze na své nitro. Meditací totiž mohl docílit nabytí chakry mnohem rychleji, než přirozenou cestou. Stačilo, aby se soustředil na své tělo a duši, na chakru, která byla všude kolem něj, ve vodě, ve vzduchu, v listoví stromů i trávě, ačkoliv chakra v přírodě nebyla stejná, jako ta Ryuuova, jistota, že tam něco podobného je, jeho mysl uklidňovala a dodávala mu osobně pocit klidu a smíru ve svém nitru a tím podporovala jeho meditaci. Ležel tam několik hodin, ruce spojené na hrudi, vypadal, jakoby spal. Z dýlky se mohlo zdát, že byl mrtvý, jak maličko se jeho hrudník při dýchání zvedal.Po několika hodinách meditace, kdy se mu z poloviny doplnila chakra, se zvedl a svlékl se do trenek. Bezmyšlenkovitě skočil do vody a potopil se na úplné dno řeky. Posadil se na kámen a chytil se jej rukama, aby jej proud vody nestrhl. Dýchal žábrami a očima sledoval okolo plavající ryby. Měl pocit, že toto místo mu dodává ještě více klidu a pomáhalo mu více se soustředit na sebe, než hluk, který se rozléhal tréninkovou oblastí, jelikož v ní, logicky, nebyl sám, ale tady ano. Pokračoval tedy ve své meditaci pod vodou, nemusel se ničeho bát,vždyť měl žábry, které filtrovaly vodu a braly z ní potřebný kyslík. Dalších několik hodin tedy dřepel pod vodou, ruce i nohy, přesněji prsty, měl celé rozmáčené, ale dokázal i přes jisté mezníky jeho chakrové kapacity, je přečerpat zase o jeden malý krůček. Ryuusi říkal, že i málo je lepší než nic, kdyby chtěl, dokázal by se opět totálně ztrhat a donutit své tělo přijmout mnohem více chakry, ale cítil, že by mu to mohlo být osudné a nechtěl riskovat, každý trénink si zasloužil svůj čas a klid, stejně jako kdysi, i dnes se spokojil s tímto málem a vylezl z vody zrovna ve chvíli, kdy nějaký potulný pes dojídal jeho svačinu.* Jen si dej brachu… *Usmál se Ryuu a vzal deku, do které se zabalil. Ani mu nepřišlo, že celý den nejedl, nebo že skoro nepil...slunce stejně, jako vycházelo, na druhé straně zapadalo a Ryuu byl akorát hotov s oblékáním a vyrazil domů, odpočinout si. I když celý den meditoval, nebylo to nic fyzicky nenáročného.*

683 slov

Rias Gremory: *Současná situace Kirigakure není zrovna nejpříjemnější, několikrát byla kvůli tomu nucena například hlídat severní bránu Kirigakure apod. Naštěstí zakázku co přijala (žoldácká) se má odehrávat v Zemi Vody a díky tomu bude schopna tuhle zakázku plnit i tak. Jejím úkolem bude dostavit se do jednoho táboru banditů, který je ve spojení s dalšími 6ti a který má svého vlastního velitele a toho má Rias zajmout. Po minulé zakázce její klient zjistil že tu existovalo celkem 8 takových samostatných táborů (banditů) a každý je pod vedením jednoho vůdce ale všichni se zodpovídají jednomu hlavnímu a toho chtějí obchodníci dostat ale k tomu musejí zjistit kdo to je a kde ho najít a to má vědět jeden z těch 7mi zbývajících vůdců táborů a tak bylo najato 7 žoldáků a každý má za cíl zaútočit na jeden tábor a zajmout ty vůdce ať je mohou všechny vyslechnout a zjistit kdo z nich zná identitu toho hlavního a hlavně kde ho najít (každopádně o tomto toto rpg vlastně není). Nedávno dokončila svou loutku Mokusei, která je pouze tréninkový panák se schopností vystřelovat velkou rychlostí Senbony jako z rychlopalné zbraně. Tuhle loutku chce Rias využít k jednomu tréninku a tak se v klidu dostaví do jednoho Doja ve kterém se zamkne aby ji tam nikdo nelezl. Aktivuje tam Tenseigan a z pečetícího svitku odpečetí loutku Mokusei a v pravé dlani si vytvoří malý orb světle modré barvy, podobně jako svit měsíce, který vloží do hrudě loutky Mokusei a ta se postaví na nohy aby stála čelem tváří v tvář Rias, která poté zaujme bojový postoj a stejně tak i Mokusei. * Tak jo jdeme na to! *Telepaticky své loutce dá rozkaz aby s Rias začala bojovat ale pouze pomocí Taijutsu. Mokusei ihned začne útočit ale Rias se zase na druhou stranu začne bránit a různě uhýbat, samozřejmě zkouší různě údery nebo koply blokovat ale vzhledem k tomu že končetiny Mokusei jsou ocelové tak to docela bolí ale už si za svůj život zvykla na daleko horší věci. Po chvilce přejde do útoku Rias a to se musí zase pro změnu bránit Mokusei, která to zvládá úplně stejně dobře jako když se bránila Rias. Sem tam se uhne, někdy prostě útok zblokuje atd. Problém není v tom že jejich skill v Taijutsu je totožný ale v tom že jsou úplně stejně rychlé (Rias a Mokusei). Vlastně o tomhle má tento trénink být, cílem toho celého je aby Rias zlepšila svou rychlost a stala se rychlejší než je Mokusei ale samozřejmě toho nedosáhne během jednoho odpoledne. Jak tak na Mokusei útočí a snaží se za každou cenu provést dostatečně rychlý útok aby dokázala loutku udeřit svou pěstí nebo třeba i blbým kopancem. Tímto tréninkem stráví jedno odpoledne ale déle ne, nejde ani tak o to že by byla unavená po fyzické stránce z té námahy ale Ningyō O Tensō už déle neudrží, protože její zásoby chakry nejsou tak vysoké aby to mohla udržet nějak extra dlouho a ono už jedno celé odpoledne ji dalo skutečně zabrat aby to vydržela. Doma si odpočine ale druhý den jde svůj trénink zopakovat, v klidu si dojde do Doja ve kterém se zamkne a z pečetícího svitku odpečetí loutku své vlastní kopie (Shoyū-Sha). Není pomalejší ani rychlejší než Mokusei ale nemá končetiny z kovu a tak by to nemuselo tolik bolet když se s ní bude prát pomocí Taijutsu stylu. Po boji s Mokusei měla všude modřiny a opravdu to bolelo, samozřejmě si ta místa doma potřela nějakou léčivou mastí, která pomůže v regeneraci ale dneska ji to rozhodně ještě bolet bude…s tím Rias počítá. Opět aktivuje Tenseigan jako předchozí den a pomocí orbu techniky Ningyō O Tensō loutku oživí aby s ní mohla nezávisle bojovat. * Tohle bude zajímavější, bude to jako bojovat proti své vlastní, méně vyzrálé kopii. *tím naráží že ta loutka vypadá jako Rias v 11ti letech a tehdy vypadala skutečně jako dítě ale nyní když je ji už 13 let začíná nabírat správné ženské křivky. Jako první přejde do útoku Rias, která na Shoyū-Sha začne útočit pěstmi a kopy v různých kombinacích a z různých směrů. Shoyū-Sha to vše zvládne krásně blokovat ale že by to blokovala nějak jednoduše se říct nedá ale i tak to zvládá, Rias není schopna překonat její obranu ale zase Shoyū-Sha není schopna prolomit obranu Rias (totožné Taijutsu). Rias se tu zaměřuje hlavně na rychlost svých jednotlivých útoků a pokouší se Shoyū-Sha překonat v tomto ale tohle také nevyhází, protože Shoyū-Sha dosahuje totožné rychlosti jako Rias (Rychlost: 4). To je hlavní důvod proč Rias trénuje tímto způsobem, pokouší se překonat svou vlastní rychlost a zlepšit se, potřebuje být rychlejší a proto musí bojovat s někým kdo je stejně rychlý a ona se bude pokoušet neustále zlepšovat a tlačit své rychlostní výkony za hranici. Myšlenka tréninku je skutečně dobrá ale provedení je trochu složitější, protože člověk se nestane rychlejší jen protože chce. Proto se tolikrát nechá zatlačit do situace kdy ji Shoyū-Sha dává skutečně zabrat a ona se musí velice rychle hýbat aby to vše vyblokovala a to ji pomáhá postupně získat na rychlosti. Takto se to opakuje v několika dnech ale není to pravidelně, někdy se stane že nepřijde vůbec do Doja ale někdy přijde zase klidně tři dny po sobě. Nicméně jednoho dne Rias během zběsilého útočení na loutku Shoyū-Sha zjistí že začíná mít pomalu převahu pokud jde o její útoky (Taijutsu). Jejich skill v Taijutsu se vůbec nezměnil, v tom bojují stále jako začátečníci (dokonce i když ten druh nemá tak v tom ovládá nějaké základy jako každý Ninja). To jediné co se změnilo je Riasina rychlost, která je nyní nepatrně vyšší jak ta loutky Shoyū-Sha a díky tomu se ji povede loutku Shoyū-Sha několikrát udeřit přímo do tváře ale její klouby to rozhodně zabolí protože dřevo ze kterého je ta loutka vytvořená je skutečně tvrdé a do něčeho takového mlátit svými pěstmi je skutečně bolestivá zkušenost. Její síla ještě není na takové úrovni aby dokázala pouhou pěstí zničit dřevo nebo kus malé skály. Samozřejmě v tomto způsobu trénování pokračuje i další dny, díky současnému stavu v Kirigakure stejně nemá moc práce a tak buď někde hlídá bránu, případně jiné místo v Zemi Vody nebo plní nějakou zakázku uvnitř Země Vody ale rozhodně nemá žádné velké úkoly mimo hranice Země. Jak takto často trénuje a je nucená čelit stejně rychlému soupeři nakonec se postupně její rychlost posune z úrovně 4 bodů na úroveň 5ti bodů. *
Délka: 1.070 Slov

Rias Gremory: *Zjistila že z Fuutonu už ovládla všechny techniky ranku D, tím pádem usoudila že je čas vrhnout se na vyšší level a naučit se nějaké techniky pro Fuuton ranku C. Tam by mohla najít nějaké užitečnější ale zase složitější k naučení a o jedné takové se doslechla. Díky této technice dokáže vytvořit stlačený proud vzduchu, který může ovládat a když s tímto proudem vrazí třeba do člověka tak ho bude schopna srazit k zemi. Jedná se o techniku s názvem Fuuton: Kami Oroshi a už si zjistila potřebné ruční pečetě ale to neznamená že to bude lehké k naučení. Prozatím vždy když se učila nějakou novou techniku zabralo ji to několik dní a počítá že čím těžší techniky se bude učit tím těžší budou tréninky a tím déle to bude trvat. Opět pro trénink svých Fuuton technik volí tréninkovou oblast a jako cíl si zvolila jednoho panáka co tam stojí a je připraven až se do něj někdo pustí. Jde o takového toho panáka že když Ninja udeří do jedné jeho části tak jiná část se roztočí a pokud to Ninja nestihne odrazit, vyblokovat nebo uhnout tak ho to udeří. * Takže pokud to Jutsu použiju správně měla bych toho panáka povalit na zem. Poskládá požadované ruční pečetě (Tygr, Had, Krysa) a koncentruje svou chakry aby s její pomocí zkusila pomocí vzdušné podstaty chakry ovládnout okolní vzduch a ten následně ovládnout a stlačit aby jej mohla použít jako nárazovou vlnu, která má srazit tréninkového panáka k zemi ale jak se dalo čekat…nic se nestane. Samozřejmě se s tím počítalo a tak Rias pokračuje v tom že skládá ruční pečetě a stále dokola hromadí a ovládá svou chakru aby ovládla ten vzduch a mohla použít Fuuton: Kami Oroshi, které se snaží naučit. Dokonce si všimne že jak tu začíná trénovat svá Ninjutsu celkem často tak ji i pár jedinců (Ninjů) začíná pozorovat. Má pocit jako kdyby ji každý z nich hodnotil ale snaží se je ignorovat a nenechá se jimi rozptýlit. Místo toho se radši soustředí pouze svému tréninku, nechce se nechat zdržovat a protáhnout tak svůj trénink. Ke konci prvního dne se ji na okamžik podaří ovládnout trocha toho vzduchu v nějakém bodě ale už ho nedokáže ovládat natolik dobře aby ho dokázala stlačit do sebe a využít jako nárazovou vlnu. Kromě toho ovládla jen velmi malé množství vzduchu a tak i kdyby to zvládla stlačit a vyslat jako útok proti panáku tak by to byla až moc malé a mělo by to daleko menší účinek jak plnohodnotná technika Fuuton: Kami Oroshi od někoho kdo ji už ovládá. * Fajn tak dneska to balím. *Vyrazí domů kde připraví zase nějakou tu večeři ale rovnou jde pak spát, koupel si dá až ráno kdy se ještě nasnídá a pak když je upravená a vypadá jako člověk vyrazí do ulic vesnice na nákup. Vypadá to že doma už nemají moc jídla a skoro už není ani z čeho připravovat večeře a tak, takže něco nakoupí a když se vrátí domů tak to vše vybalí a uklidí na místo kam to patří. Než vyrazí na trénink tak ještě připraví takové 4 burgery než vyrazí trénovat. Nechce tam být o hladu a tak si dělá svačinu (dělá to vždy jen jsem to nikdy nezmiňoval). Když dojde do tréninkové oblasti nezahálí a rovnou začne s tréninkem a začne se pokoušet ovládnout vzduch a to se ji i celkem daří, Rias má výhodu že s ovládnutím vzduchu má zkušenosti díky technice Fuuton: Kiryuu Ranbu, která vychází také z toho že Ninja ovládne existující vzduch a ten začne ovládat ale tady jde o něco trochu jiného. Sice vzduch dokáže ovládnout ale musí se naučit ho ještě stlačit a to v dostatečném množství a k tomu je potřeba ovládnout trochu větší množství vzduchu než je tomu u Fuuton: Kiryuu Ranbu. Jako první krok se ale musí naučit ovládnout dostatečné množství vzduchu a tak se tomuto věnuje prakticky celý den (asi 8 hodin). Ke konci dne je už celkem unavená ale zvládla ovládnout už poměrně velké množství vzduchu. Samozřejmě si během tohoto dne dala několik pauz, během kterých se najedla a tak. Dalšího dne přejde k dalšímu kroku a tím je stlačení všeho toho ovládnutého vzduchu do sebe aby to pak mohla vyslat/vystřelit směrem na nepřítele a dojít k účinky že by dotyčného srazila k zemi ale stlačit vzduch není tak lehké a vždy se okamžitě rozletí a Rias nad tím ovládnutým vzduchem ztratí kontrolu. * Myslím že jsem narazila na tu nejtěžší část ovládnutí téhle techniky. *Trochu se nad tím zamračí a uvnitř si v mysli zanadává ale pokračuje ve svých pokusech. Ovládne vzduch (po složení pečetí) a pak ho všechen začne stlačovat do sebe, čímž se začne tvořit shluk velkého množství vzduchu, stlačeného do sebe ale opět to neudrží pohromadě a rozletí se do všech směrů a vyvolá to takovou malou vzduchovou vlnu, která srazí vše ve své blízkosti ale naštěstí to jediné co to srazí je Rias a tak nikoho nezraní. Hezky ji to položí na zadek a ona od bolesti zasyčí. * Jestli budu takhle padat pořád tak budu mít zadek samou modřinu…to mi ho pak Ryuu bude muset namazat mastičkou. *Ta představa ji donutí dát si pravou ruku před ústa a zasměje se tomu. Rozhodně se kvůli tomu nebude červenat, Ryuua bere jako bratra a ne jako někoho u koho by se měla cítit v rozpacích. Každopádně na tohle přestane myslet a pokračuje v tréninku ale ani dnes ke konci dne nedošla k úplnému úspěchu ale pohla se celkem dost, protože vzduch dokáže udržet stlačený už dostatečně dlouho aby ho mohla vystřelit ale vždy ještě než zasáhne cíl ztratí svou soudržnost a rozpadne se. Další den si dá trochu volna a místo tréninku se fláká a odpočívá a hlavně trochu poklidí doma kde žije s Ryuuem aby tam byl pořádek a nikdo ji nemohl říct že kašle na domácnost. Ten další den ale pokračuje v trénování a naváže na to kde skončila. Tentokrát ji stačí takových 6 hodin a konečně to zvládne! Nastal moment kdy prošla všechny ty kroky až do momenty kdy vystřelí stlačený vzduch a ta vlna stlačeného vzduchu narazí do trénovacího panáka a srazí ho k zemi. * Super! Dokázala jsem to! *Rias z toho má radost ale to není důvod přestat trénovat, naopak to zopakuje ještě tak 7x aby si zapamatovala ten pocit a byla si naprosto jistí že techniku ovládla na 100% a taky že ji ovládla. *
Délka: 1.071 Slov

Je dopoledne a Genos sedí na střeše akademie, kouká na mraky a přemýšlí nad životem "stanu se vůbec geninem? Musím se stát!" *Zvedne se ze střechy a skočí dolů* prve se rozhlíži a pak vyrazí ulicemi KIRIGAKURU směrem k Doju. Cestou si omotává ruce bandážemi se závažím "musím trénovat! Musím být silnější! Abych přežil!" Jakmile dojde k Doju tak se zastaví *prohlíží si dojo a říká si "buď tady začnu a nebo skončím." vstoupí do Doja a rozhlíži se, uprostřed Doja vidí čtyři Muk Yan Jong - ("Mu žen čuang"). Sedne si v rohu a začne meditovat aby se uvolnil od všech možných myšlenek o neúspěchu, jakmile má hlavu čistou tak se zvedne a začne posilovat se slovy "neuspět je přípustné!" Po dvěstě kliků padá k zemi vyřízený, snaží se zvednou ale jeho tělo ho neposlouchá a v zápětí usne z vyčerpaní. Když se probudí tak nad sebou vidí obličej staršího může který se na něj usmívá, Genos vyskočí do nohou a *zeptá se* "kdo jste?" v zápětí mu muž odpoví "vědu zdejší dojo," Genos v vykřikne "já se ale ptal na jméno!" muž se zasměje a řekne "to přece není důležitý." *Genos se podívá na může co odchází a řekne* " děkuju. Muž se zastaví a odcekne. "nemáš za co děkovat" *otočí se a odejde.* Genos zamíří směrem k Muk Yan Jong - ("Mu žen čuang"), a vrhne se do tréninku Taijutsu. Začíná lehkými pěstmi a časem začne přidávat i kopy, čím silnější údery dává tím rychleji začínají kolesa rotovat. Jeho síla a rychlost je úchvatná ale reflexy pomalí "BOOM" dostane ránu tyče na kolesa a letí na druhou stranu Doja! Když se snaží zvednout tak ucítí bolestivý pulz na hrudníku a v zapětí vykašle krev, vypadá to na vnitřní zranění ale Genos se zvedá a míří zpátky k Muk Yan Jong - ("Mu žen čuang"), aby dokončil co začal. Jakmile se schopý a začne zase trénovat údery tak už není tak rychlí a silný jako předtím a začne dostávat menší rány od týče na kolesu, s každou ranou je pomalejší a slabší. Když už je na konci sil tak ze své zbylé energie dá co nejsilnější kop do Muk Yan Jong - ("Mu žen čuang"), a přelomí jej vejpůl! Ale s tou ránou padá k zemi vyčerpáním, jeho dech se rozlehlá po celém Doju, řekne si "tohle je pro dnešek konec!" A s bolestmi se zvedá a míří k východu z Doja. Dlouhou cestou zpět do sirotčince pokulhává a neni schopen rychlého pohybu. Cestou si říkal "musím být na sebe tvrdší! Musím být silnější a rychlejší! Zítra se tak nebudu šetřit! Jakmile se dostal do chudinskě čtvrti tak to už měl kousek od sirotčince, okno od jeho pokoje bylo otevřené, tak vylezl po římse do okno a vklouzl dovnitř. Když byl uvnitř tak se udivil, nikdo tam nebyl, trénoval celý den a začínalo se už stmívat a nikdo z jeho spolubydlících (sirotku) tu nebyl. Řekl si "aspoň tu budu mít klid po tréninku" Když si sundal závaží a pohlédl na bandáže tak se jen pousmál, to co viděl byla krev na rukou a nohou, bandáže byli kompletně nasáklé krví. Vešel do koupelny na chodbě sirotčince aby si umyl ruce, z kohoutku tekla špinavá voda *pomyslel si* "v té vodě snad chcípla krysa." Jakmile měl umyté ruce tak se vrátil zpátky do pokoje a lehl si do své postele, kde vyčerpaním usnul během minuty.

Rias Gremory: *Není to moc dlouho co byla povýšena na Tokubetsu Jounina a co se ji do ruky dostal seznam technik Fuutonu pro tento rank. Nemůže říct že by těch technik bylo zrovna málo (5). Jako s prvním se rozhodla začít s technikou při které Ninja vyfoukne vzduch do své ruky, kde se zformuje do koule větru. Koule má velkou sílu a lze ji vystřelit po cíli, dokáže prorazit i skálu (Fuuton: Eabōru no Jutsu). Z technik Fuutonu co se doteď naučila ji tahle přijde jako nejvíce účinná k útoku, z toho co ovládá jde většinou jen o vytvoření proudu vzduchu, který maximálně buď soupeře srazí na prdel nebo odrazí vržené zbraně. Jako místo tréninku si zvolila tréninkovou oblast zlomených kostí kde si postaví do řady tři panáky, kteří slouží jako cíle při trénování vrhání kunaiů a jiných vrhacích zbraní…popřípadě střelba z luku. Rias si dá pravou ruku před ústa a zhluboka se nadechne a koncentruje během toho chakru do svých plic a pak pomalu vydechne s úmyslem udržet kontrolu nad chakrou a vyfouknout tento vzduch do své ruky (dlaně) kde by se měl zformovat do koule větru ale ten vzduch se ji v dlani neudrží ani 5 vteřin a okamžitě se rozptýlí a všechna ta chakra vyjde vniveč. * Aspoň vidím že se něco děje, tím pádem to dělám správně...chceš to čas, jako vždy. *Pronese sama k sobě tím že mluví do prázdna, občas si prostě povídá sama se sebou a na tom není nic špatného. Výhoda této techniky je že není nucená skládat pořád dokola pečetě, stačí ji jen držet tu dlaň jedné ruky před ústy a v té se pokusit zformovat kouli větru a to je jednodušší než skládání pečetí celý den. Opět se zhluboka nadechne a kombinuje manipulaci s kontrolou chakry aby ji dostala do vzduchu v jejich plicích a dodala mu tu vzdušnou podstatu chakry. Samozřejmě že to vyvíjí malý tlak na její plíce ale jak si už zvykla na používání Fuutonu tak ji to už nebolí a vyhne se namožení svalů kdyby to dělala moc často. Poté dlouze vydechne do své dlaně a chakra, která ovládá ten vzduch ho navede přímo do té dlaně kde bude rychle rotovat v jedné oblasti a vytvoří se tak koule větru, která vypadá jako takové maličké tornádo (svým tvarem). Naneštěstí se to udrží takové 4 vteřiny a ten vítr se neudrží pohromadě a rozptýlí se na všechny strany společně s chakrou, která tak přijde opět vniveč. * Tsch! Tohle učení nových technik mě stojí snad polovinu života! *Sama si umí spočítat kolik času ji měsíčně stojí tohle trénování a dokáže si to jen tak spočítat z hlavy a proto ji začíná poslední dobu frustrovat to že tohle učení technik ji žere naneštěstí tolik času. Ten čas by se dal přitom využít daleko lépe! Každopádně nepřestává s tím a opět se zhluboka nadechne a silně se koncentruje na svou kontrolu chakry, kterou díky manipulaci s chakrou pošle do plic společně s hlubokým nádechem a smíchá ji tak s vzdechnutým vzduchem a určí tomu vzdušnou podstatu. Poté pomalu ale dlouze vydechne jedním výdechem všechen ten vzduch do své dlaně kde se začne díky kontrole chakry a její manipulaci se ten vzduch začne měnit do podoby malé větrné koule, která tvoří takové maličké tornádo ale než Rias stihne do té koule fouknout a vystřelit ji proti terči tak vzdušná koule ztratí stabilitu a soudržnost a ten vzduch se rozptýlí do okolí. Nespokojeně si povzdychne a místo aby to zkusila znovu si jde sednout pod jeden strom kde si odpečetí něco malého k snědku a v klidu tam sedí a jí nějakou tu čokoládovou tyčinku. * Kdybych aspoň nebyla limitovaná chakrou…to bych pak mohla trénovat déle a tím pádem efektivněji. Nebyla bych nucená pak vždy čekat než se mi chakra zase obnoví a natrénovala bych toho za jeden den výrazně více a to by znamenalo naučení se nových technik za výrazně kratší dobu. *Jediná možnost jak něčeho takového dosáhnout by bylo umět z lidí vysávat chakru a sem tam trocha té chakry někomu sebrat ale to by znamenalo někoho napadnout a pomocí Chakra Kyuuin no Jutsu mu násilně odebrat chakru a to ji za to nestojí. Kdyby měla nějaký rychlejší a jemnější způsob jak to provádět tak by do toho šla ale ona tu možnost nemá. * Asi je čas přestat snít a pokračovat v tréninku. *Pronese jen tak a pomalu se zase zvedne a dá si tentokrát levou ruku před ústa a zhluboka se nadechne a přichází zase s tím stejným, chakru v plicích spojí se vzduchem a dojde k efektu že tam dodá větrnou podstatu chakru a pak dlouze jedním výdechem vyfoukne ten vzduch do své dlaně kde se ji začne formovat do malé větrné kuličky ve které ten vzduch stále proudí v kruhu aby se tak udržela ve stabilní formě a dalo by se říct že Rias má v levé dlani takové maličké vzdušné tornádo. * Tak a teď vystřelit. *Zaměří se na jednoho z těch panáků co si přinesla jako terče a jemně do té větrné koule foukne a díky chakře ji prudce a rychle vystřelí jenže ještě než střela dojde k cíli tak ztratí svou soudržnost a rozptýlí se do okolí. * Byla jsem tak blízko! *Postěžuje si a pokračuje úplně stejně jako v minulém pokusu ale střela prostě ani po 10ti pokusech není schopna vydržet dost dlouho aby doletělo až k terči. Po 4 hodinách tréninku Rias padne na všechny čtyři z velkého vyčerpání. * Sakra…víc…už…nedám. *Mezi jednotlivými slovy jsou několika vteřinové pauzy vzhledem k tomu jak moc zadýchaná je, hold velký úbytek a celkový nedostatek chakry je svině. Pro dnešní den to tedy Rias zabalí a vydá se domů ale každý krok ji přijde více vyčerpávající a jako kdyby to bylo větší a větší utrpení, doma si ani nedá nic k jídlu ale rovnou si lehne a následujících několik hodin prospí. Probudí se až někdy k večeru kdy si dá něco k jídlu a dopřeje si horkou vanu ve které mezitím přemýšlí co má udělat jinak aby ji ta větrná střela/koule vydržela dost dlouho aby s ní mohla trefit terč a nic ji nenapadne ale když se dívá sama na sebe v zrcadle poté co se osušila tak ji něco napadne. * Možná je v tom špatné rozložení chakry, prostě ji není dost aby techniky vydržela! Jako když dáš do něčeho co se rychle pohybuje málo lepidla, které to drží pohromadě…rozletí se to na kusy! *Rychle se oblékne a ještě s mokrými vlasy dorazí do tréninkové oblasti zlomených kostí k místu kde ještě před takovým půl dnem trénovala. Tam to zkusí znovu, nejprve si dá pravou ruku před ústa a zhluboka se nadechne, v plicích nakoncentruje dost chakry, které dá vzdušnou podstatu chakry a pak ji do té dlaně vyfoukne a vytvoří si v ní malou vzdušnou kouli, která je jak to tornádo (už mě to nebaví popisovat to pořád dokola xD). Jediný rozdíl mezi tímto pokusem a desítkami předtím je ten že tentokrát do toho Rias vložila o takových 10% více chakry než používala celou dobu. Následně tu kouli z dlaně vyfoukne/vystřelí a koule skutečně prudce vyletí a po zásahu to udělá celkem hluk takového silného nárazu ale Rias je trochu v šoku, protože nebyla schopna trefit panáka a místo toho zasáhla zem vedle něj ve které je velký doulek a je dost silně poničená (popraskaná). * Super a teď abych se s tou technikou naučila střílet. *Rias na to pro dnešek prcá a jde domů a k tréninku se vrátí až následující dopoledne kdy už v jak tu techniku vytvořit a vystřelit ale musí cvičit v jejím správném používání. To si možná říká ale skutečnost je taková že musí zlepšit svou mušku aby svůj cíl vůbec dokázala zasáknout ale v současném stavu věcí by Rias nemohla trefit nepřítele ani kdyby stál přímo před ní a nemohl se hýbat. Takto pokračuje její „odstřelování“ panáků pokračuje a ne jen jeden den ale i další dny, naučit se použít techniku jako takovou nebyl zase takový problém a nezabralo ji to tolik času jak si Rias myslela ale ta přednost je už něco jiného a zabere ji více času než naučení se samotné techniky (Fuuton: Eabōru no Jutsu). Postupně se ale její muška začne zlepšovat ale bude to hold chtít čas než bude její muška tak dobrá aby mohla říct že dané Ninjutsu ovládla kompletně. Hold tuhle střelu není schopná ovládat chakrovými vlákny jako je tomu u shurikenů apod. Dřív nebo později to ale zvládne a to je to hlavní.
Délka: 1.413 Slov

Misia D - upratanie skladu zbraní

*Konečne je geninom a práve započla jej prvá misia. Psíka zatiaľ nemá ale to len skrz to, že sa ešte čaká, kým nové šteňatá trošku podrastú. Naomi to nevadí, stále je aj tak dosť vyvedená z miery skrz všetko, čo sa udialo na geninskej skúške. Už odvtedy prešlo zopár týždňov a stále to nevie dostať z hlavy, preto je aj celkom vďačná za to, že od Mizukageho dostala prácu, ktorá ju trochu zamestná. V rozpise jej prác sa nachádza triedenie zbraní v doju a upratovanie skladu. Nedávno sa tu konal nejaký menší turnaj čisto pre členov Kirigakure a ninjovia po sebe zanechali celkom slušnú spúšť. Naomi preto začne najprv s triedením väčších zbraní, keďže je to pre ňu oveľa jednoduchšie. Každý druh má svoj špecifický tvar. Popri zapichovaní katán a rôznych mečov do stojanov premýšľa o svojej skúške, či chce alebo nie* "Nemala by som sa ospravedlniť rodine toho chlapca...?" *Túto myšlienku ihneď vytrasie z hlavy. Sama ako rodič dieťaťa by asi nechcela stáť zoči-voči vrahovi svojho dieťaťa. Koniec koncov tak či tak podpísali súhlas s priebehom skúšky, ktorá ukončuje štúdium na akadémii. Naomi si zahryzne do pery a radšej pokračuje v triedení. Ku koncu jej už zostanú len nejaké kunaie, shurikeny a menšie vrhacie zbrane, ktoré uloží do košíkov s daným názvom zbrane. Naposledy skontroluje, či na zemi už nič nezostalo a vezme do rúk metlu. Pozmetá všetok odpad zo zeme spolu s prachom a nametie to na metličku a vysype do koša. Ako ďalšie poutiera všetok prach na poličkách a drevené povrchy pretrie ešte špeciálnym prípravkom na drevo, vďaka čomu si povrch udrží lesk. Nakoniec chytí mop a kompletne celé dojo poumýva. Spočiatku si myslela, že to bude jednoduché ale opak je pravdou. Takéto samotné upratovanie dá celkom zabrať, možno dokonca viac, než tréning. Mop je sám o sebe totiž celkom ťažký a na niektorých častiach doja sú na zemi aj kvapky krvi zo súbojov. Mopom jej dole nejdú, tak si na toto musí nájsť v sklade tiež špeciálny prípravok, vďaka ktorému nezničí drevenú podlahu doja. Kľakne si na kolená a kefkou začne škvrny drhnúť. Kefku si namáča do kýbliku s vodou, ktorá je onedlho ružová, respektíve jemne červená z krvi. Nezabúda na pitný režim a sem-tam si mokrým uterákom prejde po čele a hrudi. Jednak aby sa zbavila potu a takisto kvôli ovlaženiu tela. Keď už škvrny na zemi tak moc nevidno, pokračuje v mopovaní, až kým sa nedostane ku koncu doja. Kým sa podlaha vyschne, posadí sa pred dojo a trochu odpočíva. Uvažuje, či by naozaj nebolo vhodné aspoň nejako prejaviť sústrasť chlapcovej rodine ale ako dieťa netuší vôbec ako na to. Možno by sa mohla spýtať brata, ak sa konečne dostaví domov* "Poďme to rýchlo dokončiť, nech môžem ísť konečne do vane." *Povzbudi samu seba a vezme kýbel so špinavou vodou a mop. Mop opláchne v umývadle doja a povesi ho, aby sa usušil. Kýblik vyleje do odtoku a trochu ho vyplachne, aby nesmrdel a aby nezostal špinavý. Všetko upratovacie náčinie odloží a vyberie sa do sídla Mizukageho odovzdať hlásenie o splnení jej prvej misie*

Rias Gremory: *Skutečně už ovládá dost technik z Fuutonu (7) ale tak proč nepokračovat dál? Začíná to vypadat že čím hlouběji se do Fuutonu dostává tím účinnější a užitečnější techniky toho elementu jsou. Sice techniky ranku C/B ještě nejsou kdovíjak super ale už by rozhodně dokázala vymyslet nějaké praktické využití těchto technik. Navíc technika jakou se chce naučit teď bude rozhodně jedna z těch nejužitečnějších, aspoň co se týče technik Fuutonu. Technika, kterou se hodlá naučit spočívá v tom že Ninja švihne rukou a vypustí z ní větrnou čepel, která vyletí jedním směrem a při zasažení působí řezné rány, technika nese název Fuuton: Juuha Shou. Tentokrát nebude trénovat proti nějakým panákům ale proti kusu silného špalku dřeva do kterého má v plánu střílet ty vzdušné čepele. Klíčem k ovládnutí techniky je zvládnout manipulace tvaru chakry a samozřejmě manipulace podstaty chakry ale to je potřeba vlastně u všech elementárních technik. Zaujme místo před nějakým tím špalkem a nahromadí chakru do své ruky od prstů po zápěstí a pak tou rukou ze strany na stranu švihne směrem na ten kus dřeva s cílem vyslat ze své ruky vzdušnou čepel a seknout tak do stromu ale nestane se nic než jen to že Rias během toho pohybu ze své ruky vyšle chakru jen tak zbytečně pro nic za nic. * Použít manipulaci tvaru tak dobře že to tvar udrží i po vystřelení asi nebude úplně lehké, zase manipulace podstaty nebude až takový problém. *Poví jen tak pro sebe aby ujistila samu sebe že tak těžká ta technika na zvládnutí nebude. Pokračuje v tom že teda zkouší vyslat z pravé ruky po švihnutí tu chakru ve formě velmi tenké čepele, která má obsahovat právě vzdušnou podstatu chakry a má dojít k tomu že by to mělo být skutečně ostré že by to mělo provést hluboké zaseknutí do toho stromu ale nic se neděje a prostě jen utíká chakra ven, zbytečně! Rias nemá ráda když ji zbytečně utíká chakra ale co ji taky zbývá že? Nějak se tu techniku naučit musí a tak ji nezbývá skutečně jiná možnost než se opakovat stále dokola dokud nepřijde na to jak se to dělá. Pokračuje tak znovu, znovu, znovu a znovu ale vždy se ta chakra jen tak vypaří do prázdna jako kdyby o nic vážného nešlo. Rias takto prostě jen zbytečně plýtvá chakru bez nějakého účinku a trvá to tak asi 3 hodiny a po uplynutí této doby si Rias radši dá přestávku a tak si sedne na prdel. Sáhne si po jednom svitku a ten před sebou rozloží a položí na něj pravou dlaň a pomocí chakry z něj odpečetí misku s nějakým jídlem a láhev perlivé vody a dopřeje si tam takové občerstvení. Když to vše sní tak to zase zapečetí zpět ale tu láhev nechá venku a jen si ji položí někam stranou aby ji měla případně kdykoliv po ruce až se bude chtít zase napít. Ještě se nezvedá ale pozorně upře pohled na ten kus dřeva na kterém trénuje a nahodí nepřátelský pohled, jako kdyby to byla její matka nebo někdo koho k smrti nenávidí ale něco ji pak na tom kusu dřeva šokuje a tak se okamžitě po všech čtyřech doplazí až k němu aby se mohla podívat z blízka. Prsty pravé ruky přejede po jedné díře nebo spíše mezeře v tom kmenu a vypadá to jako kdyby do toho někdo sekl miniaturní čepelí, protože je to opravdu tenká rýha a na délku má tak 12 milimetrů na výšku tak 2 milimetry. * Vypadá to že se mi podařilo vytvořit miniaturní větrnou čepel, kterou jsem zasáhla. *Sice to je maličký krůček ale má z toho radost poměrně velkou! Postaví se na nohy a odstoupí od toho kmene do vzdálenosti takových 6ti metrů a začne koncentrovat chakru do své dlaně, kterou pak uvolní poté co tou rukou ve směru kde je ten kmen uvolní a pokouší se ihned v ten moment udat chakře díky principu manipulaci tvaru chakry udat tvar dlouhé, zaoblené ale tenké čepele ale nějak současně využívá princip manipulace podstaty chakry aby vytvořila vzdušnou čepel a ne jen nějakou obyčejnou čepel z chakry, která stejně nakonec nic neudělá, protože tu ostrost tomu dodává právě elementární podstata futonu. Každopádně Rias její plán vyjde a skutečně se ji podaří udat té chakře tvar jaký chtěla a dokonce tomu zvládla dát vzdušnou podstatu chakry ale ta čepel je tak strašně maličká že kdyby s tím trefila člověka maximálně ho trochu škrábne a to je vše. Pokračuje v tom ještě další 3 hodiny ale už ke konci začíná cítit že běží skoro až na výpary své chakry, které nemá moc a co je horší tak to skončí tak že Rias si pouze sedne k tomu kmeni o který se opře zády a ztratí vědomí… hold nedostatek chakry je kurva a Rias to skutečně přehnala. Nemá takové zásoby chakry aby si mohla dovolit trénovat po takovou dobu a nedát si ani hodinku nebo dvě na aspoň částečnou obnovu své chakry. Probudí se někdy kolem večera a okamžitě samu sebe praští do čela. * Sakra, moc jsem tu únavu podcenila. *Poví si tiše a pomalu se zvedne s tím že se vydá zpátky domů. Dalšího dne si dá pauzu úplně ale ten další co přijde pak tak to se už svému tréninku opět věnuje. Někam kolem 11ti hodin dopoledne/ráno stojí před tím kmenem a už proti němu vysílá ty miniaturní vzdušné čepele s tím že se pokouší čepele postupně zvětšovat a dělat je silnější ale není tak tak lehké jak si myslela. Jako ono odhadnout jejich rozměry není zase tak těžké, stačí se podívat na ty rýhy v kmeni stromu a díky tomu může usoudit že to bude chtít ještě hodně tréninku. Pokračuje v tom dlouhé hodiny ale není tak blbá any jako posledně trénovala 6 hodin s jednou malou pauzou a tak si určila že bude trénovat pouze do 3 hodin odpoledne (Cca 4 hodiny tréninku). Po celou tuhle dobu pokračuje ve vypouštění vzdušných čepelí do cíle a jakmile jsou 3 hodiny odpoledne tak Rias odejde a svůj trénink ukončí ale v 6 hodin večer se opět vrátí a rozvrhne si to na další 4 hodiny tréninku (takže do 10ti hodin). Sice takto tréninku věnuje 8 hodin denně ale to není nic tak hrozného ne? Navíc mezitím tam má mezeru kdy má 5 hodin volného času během kterého se může věnovat svým zálibám apod. Hlavně se ji mezitím obnoví značná část chakry a tak je schopna ty další 4 hodiny pokračovat! Jak postupuje čas a Rias za sebou má více a více strávených hodin tímto tréninkem tak větrná/vzdušná čepel, kterou vystřeluje ze své ruky je čím dál tím větší a větší a hlavně průraznější a ostřejší. Naneštěstí není možné už používat ten jeden kmen, který používala po celou tu dobu protože těch malých rýh po těch menších čepelí je tam tolik že ten kmen je už na odpis a tak si Rias najde zase jiný a pokračuje tam kde skončila a pokouší se udat své čepeli tu správnou velikost. Jak tak pokračuje tak zjistí že ten kmen ničí čím dál tím rychleji, protože její čepele jsou silnější a silnější. Postupem času dojde do takového bodu kdy přesekne celý ten kmen na dvě půlky jednou jedinou čepelí techniky Fuuton: Juuha Shou. * Vau, super! *Rias je nadšená a tak odejde ven z Kirigakure aby si našla nějaký strom a prostě proti němu tu větrnou čepel Fuuton: Juuha Shou vyslala v plné síle a šup, stromeček spadne na zem. * Super, tahle technika se dá hodně dobře využít. *Usměje se nadšeně a tak se vrátí do Kirigakure věnovat se jiným věcem, tuhle techniku už ovládla a tak není potřeba se ji věnovat nějak víc. *
Délka: 1.277 slov

Tréning atributu sila

*Naomi sa spoločne s Itsukim vydajú do doja, kde nedávno prebehla jej misia. Za ten čas sa to tu stihlo opäť raz zašpiniť ale to je momentálne aj tak nepodstatné. Plánuje dneska zabrať na svojej svalovej hmote a rovnako chce trochu trénovať aj samotného Itsukiho* Dneska si dáme poriadne zabrať, čo ty na to, Itsu? *Psík súhlasne zašteká a tak sa vrhnú do práce. Naomi sa najprv rozcvičí a nechá Itsukiho váľať nejaké guľaté závažie o malý kúsok menšie od neho, aby nabral svaly do zadných nôh. Po činkách vystrieda tréning bez pomôcok a začne klikovať. Nejde jej to síce tak dobre ako chlapcom v jej veku, je predsa len dievča. Aj tak si však dá riadnu dávku do tela. Spláchne smädné hrdlo vodou a pokračuje k tyči, aby sa mohla zdvíhať. Itsuki zatiaľ dostane špeciálnu tréningovú pomôcku z ich klanu. Dostal do úst od Naomi akýsi kus ohybneho zariadenia z gumy, ktoré mu tlačí čeľusť od úst. Chce totiž zvýšiť silu stisku jeho čeľuste* V pohode Itsu? *Spýta sa keď klesá dole. Opäť raz sa zdvihne a znova dole. Itsu sa snaží z plných síl, aby dokázal ostatným a hlavne sebe, že nie je len slabý článok tohtoročného vrhu. Trochu síce na odpoveď zakňučí ale nenechá sa odradiť a znova sa pokúša ústa zatvárať. Naomi prejde znova k činkám ale predtým vyberie Itsukimu z úst cvičebnú pomôcku a nechá ho behať po doju. Občas ho donúti vyskočiť a odraziť sa od steny, čosi ako predvoj pred naučením techniky značkovania. Svoje činky tentoraz povýši o kilo ťažšie a popri zdvíhaní robí aj výpady vpred, aby posilnila aj svoje stehná. Týmto štýlom kráča dlhými krokmi po doju s tým, že sa pokúša mať pri sklopení nohy v pravom uhle. Presne tak, ako ju to učil brat. Po hodine si dajú prestávku na jedlo a doplnenie energie. Takisto si doprajú zopár dúškov čerstvej vody. Itsukimu Nao naleje z vody do misky, ktorú priniesla a spoločne si ľahnú na podlahu doja* Čo ty na to? Je to celkom fuška, však? *Zasmeje sa trochu vyčerpaná Naomi a usmiata sa otočí na Itsukiho* Ale neboj, vycvičím z teba tak úžasného ninja psa, že tvoji súrodenci k tebe budú ešte vzhliadať. *Pohladká ho po hlave a poškrabká za uškom* Vieš, práve preto som si ťa vybrala. Najviac trénujú práve tí, ktorí stoja v tieni svojich blízkych. Rovnako ako sa ja snažím prekonať Atsushiho, tak sa ty snažíš prekonať svojich bratov a sestry. A spolu to dokážeme, verím tomu. *Itsuki zašteká a postaví sa zo zeme. Skočí na Naomi a začne jej oblizovať tvár* Ale nuuu, to šteklí, Itsu. *Začne sa smiať jeho panička a veľmi jemne ho od seba odsunie* Pokračujeme? *Spýta sa a rozbehnú sa kolom dokola vnútorného areálu doja. Potrebujú znova trochu rozohriať telo a Naomi má na tento účel najradšej práve beh. Baví ju behať s Itsukim, možno dokonca viac než s Atsushim, za čo pravdepodobne môže fakt, že mentálne sú s Itsukim skoro na rovnakej úrovni* Chytaj! *Zvolá na neho a hodí mu cvičebný krúžok, ktorý Itsuki hravo schmatne vo vzduchu do úst. Vďaka tomuto tréningu si Naomi skrz švihnutia rukou trénuje bicepsy a Itsuki presnosť a zmysly. Nao sa snaží hádzať krúžok aj viac do výšky a našťastie to drobnému chlpáčovi príliš veľký problém nerobí. Skáče čo mu sily stačia a vždy chytí krúžok skôr, než dopadne na zem. Skvele vyvinuté zmysly a reflexy majú pravdepodobne v krvi obaja. Naomi ho za skvelý výkon pochváli a dá mu drobnú pusinku na nos. Sama si dá ešte sériu sklápačiek, klikov a drepov, až kým nie je úplne vyšťavená a kým jej pot nesteka po všetkých častiach tela* Pôjdeme pomaly domov? *Spýta sa svojho spoločníka a unavený Itsuki sa sotva zmohne na odpoveď. Upracú po sebe dojo a Naomi pobalí všetky pomôcky, ktoré patria jej klanu. Spoločne sa vyberú domov a cestou si ešte dajú pomaly poklus ako zakončenie dnešného skvelého tréningu. Doma ich už čaká výdatne jedlo od tety Mikoto a pohodový večer. Naomi si ešte pred spaním prezrie nejaké obrázky z jej tajnej schránky a premýšľa o tom, že by si mohla zohnať nejaké ďalšie materiály*

KONIEC RPG

Rias Gremory: *Poslední dobu se začala zajímat o Kenjutsu a tak si našla pár knih, které ji trochu objasní teorii o Kenjutsu. Zrovna sedí uvnitř jednoho Doja v tréninkové oblasti, které je prázdné a zády se tam opírá o jednu vnitřní stěnu v jednom rohu a z toho místa si čte právě jednu z těch knih. * „Kenjutsu se týká technik , které zahrnují použití veškerých zbraní ať už jde o meče, kunaie nebo třeba i střelbu z luku, kuší a dalších podobných zbraní. Dalo by se říct že i vrhání kunaiů nebo shurikenů na cíl je Kenjutsu. Kenjutsu lze použít v kombinaci s Taijutsu, Ninjutsu nebo Fuinjutsu a existují i techniky Kenjutsu, které samy o sobě požadují kontrolu chakry. Existují dokonce případy kdy se Kenjutsu kombinuje s Genjutsu.“ *Rias dál už číst nepotřebuje, zcela to chápe ale radši si tuto knihu přečte celou a zjistí že v užívání holého Kenjutsu není samurajům rovno ani mezi Shinobi. Sice jsou způsoby jak se jim vyrovnat právě během kombinování Kenjutsu s Ninjutsu apod. ale to už není holé Kenjutsu. * Takže i vrhání zbraní je považované za Kenjutsu jo? *Zvedne se ze svého místa a odejde do místní knihovny kde vrátí tuto půjčenou knihu a začne hledat mezi svitky o různých technikách (volně dostupných) nějaké techniky, které jsou označené jako Kenjutsu. Trvá ji to asi 15 minut než takovou techniku konečně najde! Když si prohlédne ten svitek tak se dočte že jde o techniku díky které bude Ninja schopen útočit kunaii/shurikeny tak, že se od sebe navzájem odráží. Dokáže tak útočit například za roh, aniž by se tam sám musel dívat. Super na té technice je že nevyžaduje ruční pečetě, jmenuje se Seikakuna Shōjun a podle obtížnosti by ji měl zvládnout Ninja ranku C (Chuunin). * Já jsem ranku B (Jounin) takže bych měla být v pohodě. *Svitek zase vrátí, jednou si ho přečetla a víckrát to už není nutné, stejně už nebude schopna ten text zapomenout a tak by mohla z fleku napsat takových 90 kopií toho svitku. Vyrazí domů kde si vezme své kunaie a pak zamíří do tréninkové oblasti do Doja kde rozmístí různé terče na různá místa. Poté zaujme místo ve středu Doja a vezme si do každé ruky takové 4 kunaie a ihned začne první 4 různě rozhazovat danými směry a pak proti každému z nich vrhne další 4 kunaie s úmyslem aby narazily do těch prvních a došlo tak k vzájemnému kontaktu a odražení od sebe. Mělo by tak správně dojít k odražení právě do těch terčů a pokud by to Rias provedla správně tak každý z těch 8mi kunaiů zasáhne střed jednoho z těch 8mi terčů. Takto by to mělo dopadnout ale skutečnost je taková že ani jeden z těch kunaiů nebyl schopen svůj terč zasáhnout. * Sakra ale. *Ne že by čekala něco jiného, tohle je už o něčem jiném než používat chakru a tvořit různá Ninjutsu či Fuinjutsu ale už jde o pohyby jejího těla jako takového a k tomu je potřeba trochu té zručnosti ale to je něco co Rias teprve musí získat a k čemu se musí postupně propracovat.  Ještě to zkouší tak hodinku ale uzná že ještě není připravena na to aby ji zvládla a tak to vzdá a jde domů. Druhý den se pokusí k tréninku přistoupit trochu jinak a to tak že začne trénovat samotné vrhání zbraní a svou přesnost v tomto. Trefit terč, který se nehýbe do středu není nic těžkého ale ona se musí naučit trefit s velkou předností dokonce cíle, které jsou v pohybu. Proto si své terče různě rozhoupe ať jsou v pohybu a sama během různého běhání na ty terče vrhá své kunaie a nemá problém během toho provádět různé akrobatické skoky jako jsou různé přemety apod. Takto je pro ni znatelně složitější zasáhnout stře terče a během různých momentů se skutečně stává že není schopna trefit střed terčů a proto se musí postupně zlepšovat ale tohle je běh na dlouhou trať a nenaučí se to během několika dnů, prostě potřebuje dostat do ruky aspoň trochu té zručnosti se zbraněmi, nic jiného se nedá dělat. Dny tak plynou dál a Rias kromě tréninku samotného vrhání zbraní začne trénovat své umění v Kenjutsu také i v jiných oborech jako je například boj na blízko pomocí své Kuratchi nebo třeba s kunaii kdy ji soupeře dělá většinou nějaký z jiných členů Kirigakure z lidí o kterých ví že v Kenjutsu se chtějí zlepšovat stejně jako ona a tak se s nimi utkává v takovýchto zápasech kdy ale většinou dostane totální nakládačku. V jeden moment mimo Kirigakure dokonce pomocí techniky Tenseiganu oživí trojici mrtvol, které má v pečetícím svitku -> oživí je pomocí Ningyō O Tensō. Každá tato „obživlá“ mrtvola funguje jako její loutka, kterým dá kunaie a začne bojovat i s nimi a postupem času se její um v Kenjutsu začne mírně zlepšovat. Když to na sobě ona sama pozná začne se opět pokoušet o ovládnutí Kenjutsu techniky Seikakuna Shōjun. Začne zase navštěvovat to Dojo ve kterém si rozmístí různě ty terče a začne rozhazovat kunaie tak že do nich pak vrhá další s cílem nechat je od sebe různě odrážet. Nějak moc se ji to nedaří ale jak to provádí častěji a častěji tak se v tom začne zlepšovat a jednou se ji to i skoro povede ale pak dostane takový nápad jak si to ulehčit a to tak že ty kunaie po vržení začne navádět chakrovými vlákny aby zvýšila přesnost těch kunaiů/shurikenů. Sice ani tak to nezvládne ihned ale asi po 3 dnech je schopna při pomáhání si chakrovými vlákny ovládnout tu Kenjutsu techniku (Seikakuna Shōjun). Každopádně to samozřejmě nestačí, protože jde o takový podvod a tak to pak začne zkoušet bez vláken ale zase to chce hodně času aby to zvládla ale Rias věří že jakmile se do toho jednou dostane už ji to vše ohledně Kenjutsu půjde o trochu lépe! Proto tvrdě dře aby zvládla co si usmyslela že zvládne a jde si tak tvrdě za tím! Jak tak plyne čas Rias se v tom začne zlepšovat a po malých krůčcích ji to jde lépe a lépe až nakonec tuhle Kenjutsu techniku plně ovládne! Sice ještě bude muset podstoupit hodně tréninku aby s tou technikou byla skutečně dobrá ale aspoň může být hrdá sama na sebe že tu techniku ovládla! *
Délka: 1.050 slov

Trénink taijutsu

*Dneska měla na návštěvu k Hakumurovi a jeho rodičům přijet teta a strýc, kteří se u nich měli celý den zdržet a poté večer zase odjet. Jeho teta a strýc jsou jedni z mnoha šlechticů v zemi vody a tak se ani moc často nevídají. Nemá rád tetu a ani strýce už jenom, protože mají dost podobné názory co matka i otec. Hakumura se s nimi nechtěl vidět a tak raději se rozhodl že půjde ještě brzo ráno ven dokud to ještě šlo, protože by ho jeho otec pak už nikam nepustil. Takhle to může svést na to že zapomněl. Hakumura se teda vydal směrem od domu a vydal se cestou k nějakému nedalekému parku. Chtěl začít trénovat taijutsu, ale přesto nevěděl ani jak. Hlavně když trénuje převážně víc sám. Když Hakumura došel k nedalekému parku tak se postavil ke stromu, postavil se do postoje, který si myslí že je celkem dobrý a chtěl začít do něj mlátit, neuvědomil si, ale že ho to bude bolet a tak do stromu uhodil s co největší silou on dokáže. V tu chvíli co bouchnul do stromu tak rychle stáhl tu ruku zpět a chytl se za ní druhou rukou.* Sakra, to bolíííí.“ *Pomyslel si Hakumura a chvíli se ještě za tu ruku držel. Rozhodl se jít teda směrem k aréně kde poblíž arény jsou přímo věci na cvičení. Došel až k aréně, jde už někdo cvičil. Nešel ale přímo do arény, šel do takové budovy, která byla u toho, bylo tam vybavení na půjčení jako jsou činky atd.. Hakumura šel k boxovacímu pytli a zaujmul ten samý bojový postoj jako měl v tom menším parku když chtěl mlátit strom. Hakumura už v tom svém postoji začal střídavě levou a pravou rukou. Mlátil do toho celkem rychle, ale měl v tom systém, snažil se navíc i dýchat podle pohybu rukou, tudíž při každém úderu hluboce vydechnul. Mlátil ale celkem rychle, tudíž nestačil tolikrát vydechnout aby se mohl znova nadechnout. Dal si chvíli odpočinek. Chtěl se pořádně nadechnout než zase začne mlátit do pytle. Po chvíli byl už vydýchaný a tak se rozhodl znova začít, tentokrát ale do toho pytle nemlátil tak rychle a při každém úderu stíhal vydechnout a hned na to se nadechnout, aby ho nebolelo v boku z důvodu toho, že by tam měl až moc vzduchu. Po chvíli bouchání do pytle se rozhodl že zapojí i nohy, a tak do něj začal kopat. I v tomto měl systém, který střídal, jednou šly obě ruce po sobě a poté obě nohy po sobě, jednou zase jen jedna noha a druhou nechal tam kde je. Je to kvůli tomu že ne vždy bude moct použít všechny končetiny. Tento trénink začíná po čase být i unavující a tak si musí dávat po nějakých časech pauzu, aby vůbec mohl pokračovat a rychleji zasílit. Když už si sám myslel že cvičí celkem dlouho tak se rozhodne že by si mohl začít procvičovat různé kopy a údery z různých stran a otoček. Postavil se jako obyčejný člověk, tudíž obě nohy byli skoro vedle sebe a stál na místě, najednou udělal jednu otocku po směru hodinových ručiček a pravou rukou uhodil do pytle přímo z otočky, uhodil předloktím. Trošku to mlasklo, a když udělal ještě pár takových otoček tak to tam měl po čase červené, ale na obou rukou, protože to nedělá jenom jednou a tou samou. Poté co toto skončí tak začne kopat z otočky. Vždy se otočí kolem své osy a kopne příslušnou nohou, pokud se otočí po směru hodinových ručiček tak kopne levou a pokud proti směru tak kopne pravou. Chvíli to střídá než ho to po chvíli začne unavovat. Dal si chvilku pauzu. Usmyslel si že by to mohl být dobrý nápad. Po velice krátké pauze šel znova trénovat. Rozhodl se to teď kombinovat. Kombinoval ruce, nohy, údery z otoček, normální, kopy z otoček a normální kopy bez otočky. Chvíli takhle trénoval dokud se sotva držel na nohou, pomalu nedokázal ani už stát, ani zvednout nohu do dostatečné výšky a tak se rozhodl že toho nechá a půjde domů.*

KONEC RPG - 676 slov.

Trénink zásoby Chakry

*Samyueru stal brzy ráno a vykoukl z okna ubytovny. Venku bylo zataženo a vlhko, kapky rosy se mu rozprostřírali po okně.* ,,Dnes je den přímo na trénink... Teď ale vymyslet tréninkový plán." *Sedl si ke stolu kde měl připravené Onigiri.* Itadakimasu! *Hned jak dořekl tak se vrhnul na jídlo. Byl to jeden z jeho nejoblíbenějších pokrmů, vždy ho snědl s nadšením a jiskrama v oku.* „Dobré jako vždy!" *Pomyslel si a úsměv se mu roztáhl od ucha k uchu. Zvedl se od stolů a přesunul se do ložnice kde měl na nočním stolku připravenou uniformu. Jakmile se prevlekl, tak se rovnou odebral do koupelny kde si ošplíchnul obličej studenou vodou.* „proč?... Proč vždy když se do zrcadla podívám vidím jen nenávist sama sebe!" *Odtrhne se od umyvadla a vrhne se ke dveřím z bytu. (Jeho být v ubytovně se tvořil ze tří částí - koupelna, ložnice, jídelna. Všechno bylo skromné, v ložnici byla kalimatka s malým stolkem, v koupelně bylo malé umyvadlo s rozbitým zrcadlem a jídelnu tvořil malý stolek se základně vybavenou kuchyňkou). Venku před ubytovnou se zastavil a zamyslel.* „Tak kam vyrazím trénovat?... Co třeba... Rybník klanu Sairen." *Vyrazil kus za hlavní budovu klanu Sairen kde se nacházel onen rybník. Bylo to obávané místo kam nikdo kromě klanu Sairen nemohl ale stejně tak nikdo nechodil, bylo to dost zanedbané místo. Trvalo to zhruba pět minut než tam došel, ale vyplatilo se to. Miloval to místo a cítil se tu jako doma, vždy se mu tady lépe soustředilo. Odhodil si tašku se svačinou pod jediný strom co tam byl. Sednul si na břeh rybníku, zhluboka se nadechl a vydechl. Začal s koncentrací Chakry, začal cítit jak mu v těle proudí chakra, začal cítit každou část těla. Soustředil se zhruba deset minut a úplně ztratil ponětí o okolí, jediné co cítil bylo jeho tělo, to jak mu proudí chakra každou končetinou. Cítil že je připraven na SUIMEN HOKOU NO WAZA, zvedl se a udělal krok blíže k rybníku a ladným krokem zkusil jednou nohou vstoupit na hladinu vody. Noha zůstala stát na hladině vody, pomalu odlepil druhou nohu z břehu a položil ji vedle druhé. Obě se drželi na hladině vody.* Dokázal jsme to!.. Konečně se mi to podařilo! *Zaradoval se. Vešel přesně doprostřed rybníku a posadil se. Nádech, výdech. Uvolnil se a začal se soustředit, všechna voda okolo něj mu dávala pocit jistoty a síly. Přeci jen jeho klan měl k vodě velkou lásku. Začal cítit každý proud, každou vibraci vody. Začal se cítit jako součást rybníka, každeho živočicha v rybníku cítil jako by byl hned vedle něj. Konečně se cítil jako v pohodlný domova. Nedokázal to popsat ale měl pocit jako by voda byla jeho krev.* „Proč hledat domov... Proč hledat místo kam patřím... Jsem nikdo... Už od začátku jsem byl nikdo i nic..." *Najednou se přestal soustředit a začal se nořit do temnoty dna. Pomalu ale jistě se nořil hlouběji, už necítil klid, cítil pouze nenávist a bolest.* „Proč?.. Proč cítím jen nenávist a bolest... Jsem vážně jen kus odpadu co nikdo nechce?!" *Ležel na dně rybníku a koukal jak světlo nad ním mizí, cítil jak ho temnota pohlcuje a zevnitř požírá. Odstrčil se od dna a nechal se pomalu odnést proudem zpátky na hladinu. Znovu začal vidět světlo, snažil se ho dotknout ale byl příliš daleko od hladiny. Schopil se a v plaval na břeh, nohy měl stále ve vodě ale druhá část těla ležela na suchu. Byl už na hranici svých sil, všechna síla z něj zmizela jako světlo při soumraku. Ležel tam bezmocný a hleděl před sebe na západ slunce, přišlo mu že byl ve vodě minuty ale ta ho pohltila na hodiny. Vyškrábal se ve z vody a lehl si pod strom kde měl věci.* Má cenu vůbec ještě žít? *A s těmito slovy usnul.*

Konec 631slov.

Trénink síly

*Čas na zlepšení svých silových stránek. Samyueru se zastaví v Doju, kde už jednou měl v plánu posilovat, ale vykašlal se na to. Hodně si od toho slibuje a doufá že tady se mu povede kvalitní trénink. Vleze si rovnou ke strojům kam si zatím nandá závaží. Ke každému dá si o něco víc než si myslí, že zvládne. Připraví si činky k lavici a začne začne s rukama. Lehne si na lavici a začne zvedat činky na stranách šikmým pohybem. Raz, dva, raz, dav... Zvedal až na každé straně měl po deseti. Pociťuje, jak se mu napínají svaly na rukou do takové míry, kdy se dostanou do fáze, že začne závaží zvedat. Napne ruce a začne zase zvedat. I při tom je potřeba, aby měl stále zatnuté ruce a tak to je přínosem po celou dobu cvičení. Desetkrát zvedne činky se závažím na každé straně a dá si minutu odpočinek, ale ruce má pořád napnuté. Opět začne zvedat druhou sérii, zase na každé straně deset. Zvedne se z lavice, aby se napil a přesunul k jinému stroji. Tentokrát na nohy, kdy přes lana na kladkách zvedá závaží. Jedna noha, druhá noha, obě. Jedna noha, druhá noha, obě. Pokračuje tak dál a dokud neudělá takhle dvacet opakování. Dojde se zase napít a vrátí se. Jedna noha, druhá noha, obě. Stále dokola až udělá zase další dvacku. Povolí nohy a protáhne se, aby uvolnil trochu tlaku ve svalech. Kopne do sebe ještě doušek vody a přesune se zase k činkám. S těmi je více možností, jak pracovat. Činky si vezme do rukou a rozpřáhne ruce, k prsů. Od sebe, k prsů, od sebe. Takhle to udělá třikrát a skočí na zem kde udělá klik na činkách a vyskočí zpátky na nohy a zase. K prsů, od sebe. K prsů, od sebe. Takhle to točí po pěti sériích. Po tomhle cvičení si sedne na na kalimatku, u které je těžký dysk s dírou uprostřed. Napije se z láhve a natáhne se na kalimatku. U všeho má teď větší zátěž a tak tohle není výjimka. I tady si naložil víc . Zapřel nohy, vzal disk za hlavu a začal se tělem naklánět ze strany na stranu. Dělal to tam aby měl tělo ve vzduchu a nohy zapřené aby měl napnuté břišní svaly. Levá. Práva. Levá. Práva. Naklánět se že strany na stranu s diskem za hlavou. Udělá na každé straně dvacet a jde se zase napít. Pak začne s druhou sérii, ale tentokrát si nohy zapřel o lavičku protože mu začali docházet síly. Když se zase posadí přemýšlí, jak to trochu zefektivnit. Tohle mu přijde málo efektivní. Předci si to sjede ale ještě jednou, aby se trochu rozehřála. Nakonec je ninja, tak to chce trochu skloubit. Sežene si lano, na které přiváže závaží a z druhého konce ho přiváže k sobě. A začne běhat z jednoho konce Doja na druhý. Tam. Zpátky. Tam. Zpátky. Udělá si to pětkrát na každou stranu a na deset sekund si odpočine. Následně začne s druhou sérii. Tam. Zpátky. Tam. Zpátky. Zas pětkrát na obě strany, jakmile je hotov odváže si lano a dojde se napít. Postaví se proti zdi. Začne soustředit svoji chakru a přilepí se na stěnu. Pak začne dělat shyby s diskem položeném na břiše. Nutí ho to vždy jít do vodorovné polohy, nikoli níže a tak to dělá obtížnější. Udělá dvacet shybu a seskočí dolů, kde se protáhne. Přijde k lavici kde si sedne aby se napil a odpočinul. Tak tohle bylo trochu moc. řekne si a protahuje si bolavá záda. Nečekal, že to bude taková zátěž, ale rozhodně to pomohlo. Cítí tlak snad na všech svých svalech, jak dávají najevo že trénink byl efektivní. Ještě chvíli si dává odpočinek, než si vezme opět to závaží a dělá výpady přes tělocvičnu Doja. Na konci si skočí pro činky aby si udělal pár kliku. Udělá si patnáct kliku na činkach. Takhle přejde tělocvičnu Doja šestkrát a vždy si udělá patnáct kliku. Ztěžka oddechuje, tak přestane a dává se dohromady. Dojde se napít vody, uklidí závaží a vydá se pomalu zpátky na ubytovnu Klanu. Pro dnešek toho má dost a další trénink ho čeká zítra.*

Konec - počet slov 688.

*Yin měl dnes trochu volnější den a proto se rozhodl, že si trochu zatrénuje. Přišlo mu, že trochu zaostává v zásobách chakry. Měl dojem, že by mohl být schopen vydržet seslat víc technik, než je teď bez toho, aniž by se unavil tak rychle. Proto se vydal do tréninkové oblasti, kde si dnes chtěl zacvičit. Oblečení měl všední. Nějaké tričko, kraťasy a pevnou obuv. Veškeré vybavení měl u sebe, tak jak to má ve zvyku. Měl v plánu tady strávit celý den, proto si sebou zabalil i jídlo a pití, aby tady mohl být tak dlouho a nemusel zbytečně ztrácet čas tím, že si zajde domů. Když tam dorazil, pohodil si tašku s jídlem a pitím stranou a vydal se trénovat. Yinova obět pro dnešní trénink byl jeden velký kus šutru, který tam byl od dob, co tam Yin byl poprvé. K tréninku ho využíval poměrně často. Yin se před něj postavil a složil pár ručních pečetí a následně vyslal z úst na ten kámen ohnivou kouli (Katon: Goukakyuu no Justu). Počkal, než technika dorazí do cíle a následně složil další ruční pečetě a seslal na kámen salvu 10 menších ohnivých koulí, přičemž všechny mířil do jednoho místa. Po zásahu poslední Yin složil další pečetě a vyšle na kámen o něco větší ohnivou kouli, než je Goukakyuu no Jutsu (Katon: Endan). Poté, co dokončil tuhle sérii, tak si projel hřbetem ruky po čele a následně si celou tuhle sérii zopakovat. Katon: Goukakyuu no Jutsu, Housenka a zase na to Endan. Yin měl Katon rád, jeho techniky ho zatím bavily nejvíce. Yin usoudil, že je čas si dát menší přestávku. Nebyl tady sice nijak extra dlouho, ale vysolil ze sebe na něj poměrně velké množství chakry a tak si potřeboval na chvíli sednout. Vydal se na lavičku, kam si pohodil ty věci a napil se. Trochu si kousnul jídla, které si udělal a vydal se hned zpátky, aby mohl pokračovat ve svém tréninku. Po pár krocích zase zaujal stejnou pozici jako minule naproti velkému šutru a začal skládat ruční pečetě. Zhluboka se nadechl, v hlavě si zakřičel název techniky a vyslal na kámen ohnivou kouli. Po jejím nárazu složil jinou sadu ručních pečetí a vyslal tam 10 menších ohnivých koulí a na závěr to završil větší ohnivou koulí. Začínal cítit, jak mu dochází chakra, ale nechtěl přestat. Chtěl se dostat velmi blízko své spodní hranici a vydat ze sebe všechno, aby tenhle jeho trénink měl vůbec nějaký smysl. Složil ruční pečetě a začal znova. Goukakyuu, Housenka a Endan. Už byl poměrně udýchaný. Takhle rychle ze sebe snad tolik chakry ani nedal. V boji je to jiné. Tam ho držel na nohou vždy adrenalin a nikdy se mu ani snad nestalo, aby došel až do takovéhle fáze, kdy byl s chakrou takhle nízko. Pořád ale chtěl jít dál. Za jeho Ninjutsu se mu vždycky všichni smáli a teď by jen koukali. Tím, že už Yin věděl, že je dávno úplně jinde, než kdy dřív ale nechtěl přestávat. Chtěl jít dál. Chtěl držet krok s Renjim. Chtěl, aby na něj byla mamka pyšná a aby mu zase otec nevynadal, že se fláká a nic neumí. Složil proto ruční pečetě a vyslal na kámen ohnivou kouli. Poté dalších 10 menších a nakonec skládal ruční pečetě a po jejich složení chtěl vypustit Katon: Endan, ale jeho tělo už mu to nedovolilo. Dostal by se příliš nízko a kdo ví, jestli by se z takové ztráty vůbec vyhrabal. Proto se to rozhodl pro dnešek zabalit a chakru, která mu zbývala si nechat v sobě a vydal se domů, kde ho čekala příjemná sprcha a pak postel. Další den se sem vydal znova a prováděl úplně to stejné. Takto pokračoval již několik dní a dělalo mu radost, když viděl, že je schopen dokončit i poslední set a pořád se jakž takž držet na nohou.*

-Konec RPG-

Trénink zásoby čakry.
Je čas si zvýšit zásobu čakry. * Řekne sám sobe Atsumi. A začal si připravovat věci. A hlavně měl důvod dnes nebýt doma. Proto si rychle balil věci na trénink a když už šahal na kliku že odejde. Tak se otevřeli dveře ve kterých stál Atsumin otec v shinobi uniformě s čelenkou na čele. S neuvěřitelně prázdnou tváří, která nic neříkala.* Otec: Kam jdeš? *Atsumi kolem něj prošel a řeklmu* Na trénink. *A zabouchl za sebou dveře.* ,,Sakra zrovna jemu jsem se chtěl vyhnout." *Pomyslí si Atsumi a rychle zažene ostatní myšlenky společné s jeho otcem. Nechtěl si totiž kazit den a tak se rychle vydal na cestu do doja. O kterém slyšel od spolužáků z akademie. Když dorazil byl překvapen, jak to vypadalo. Spousta lidí kolem, ale hlavně to bylo několik budov u sebe s běžeckou dráhou a ringy na zápasy a vevnitř byly samé stroje na posilování.* ,,Tak jsem půjdu až si budu chtít zvýšit sílu." *Pomyslí si a radši šel ven. Pak si ale uvědomil že je tady moc velký rámus. A na aby meditoval potřeboval klid, proto že v tom nebyl moc dobrý. A tak šel za budovu jednoho doja, kde to bylo lepší. Tam si odložil věci a sedl si do tureckého sedu. S loktema položenýma na stehnech a otevřenýma dlaněma spojené palci.* Tak jde se na to. *Řekl Atsumi a zavřel oči. A pomalu i začal dýchat. Snažil se soustředit jen a jen na tok čakry v něm. Bohužel mu to moc nešlo, proto že se mu zbystřil sluch a on slyšel hluk od soubojů. A ani mysl mu moc nepomáhala, proto že ho furt nutila si vzpomenout na různé věci. Ze jmena na jeho otce, kterého moc často nevídal po smrti matky. To ho neuvěřitelně rozrušilo a tak si dal sám sobě facku.* Kruci soustřeď se. *Řekl sám sobě a ihned mu nato odpověděl muž, který mezitím přišel.*Cizinec: Máš pravdu soustřeď se. *Atsumi se na něj podíval a řekl.* Kdo jsi? A jak si mě našel vždyť jsem za budovou. Cizinec: To nemusíš vědět a vycítil jsem tvojí čakru jak se jí snažíš ovládat. *Atsumi chápavě kývne že chápe.* A co chceš? * Zeptá se. A cizinec odpoví.* Cizinec: Přišel jsem ti pomoc. Protože to vypadá že máš problém. Nemám pravdu. *Atsumi s neutrálním výrazem se na něj dívá. A čeká co z něj vypadne. Protože byl ochoten přijmout radu kterámu pomůže.* Cizinec: Dobře, asi posloucháš. Tak se vrať do polohy. *Atsumi tak učinil.* Cizinec: A teď vyprázdni svou halu a vše okolo a jen se soustřeď na můj hlas. Kývni až budu moc pokračovat. *Chvíli to Atsumovi trvalo, ale pak kývnul že může.* Cizinec: Tak a teď se zaměř na svoje nitro na to hřejivé místo uprostřed tebe. *Atsumi tak učili a začal cítit čakru uvnitř hrudě. Bylo to příjemné a nádherně teplé.* Cizinec: Teď se zaměř na ty vlákno co z toho vychází a následuj je. Hlavně s nimi nebojuj a jen nech svojí mysl se vést. *Atsumi se nehal unášet vláknama, tak jak řekl cizinec.* Cizinec: Ano, to je ono. Jen tak dál. ,,Je to tak příjemné a uklidňující" *Pomyslel si Atsumi a stále vnímal proud čakry vněm jak se mele a vlívá do sebe. Jek se neustále hýbe a cirkuluje v jeho těle. A než se nadál tak jeho čakra zesílila a nabylo na objemu. A ani nevnímal čas proto že uběhly 5 hodin. A on pak přestal. Chtěl hlavně poděkovat záhadnému cizinci za radu ale už tam nebyl. Tak ho chvíli hledal ale nikde nebyl.* Kam zmizel? *Zeptal se sám sebe Atsumi a vydal se domů, kde nikdo nebyl.*
Konec rpg.

Trénink síly.
*Dnes a na příští měsíc měl Atsumi naplánováno trénovat svojí sílu. A byl tvrdě rozhodnut že zesílí. Hlavní důvod byl, ale ten že dnes byl s potupou poražen v páce. Se svým spolužákem z akademie. Z toho byl tak vytočený že ani nepřemýšlel nad ničím jiným.* Jak ten debil mohl vyhrát? Vždyť celou dobu nic nedělá. *Řekl si sám pro sebe a mířil si to rovnou do doja. Protože při minulé návštěvě si všiml, že tam jsou posilovací stroje.* Doufám že ho budu moc zabít při geninských zkouškách. *Zabrblá si pod vousama. A dorazí do doja. Jako vždy je tam spousta lidí, různých věkových kategorii. To se Atsumovi nelíbilo že je tady tolik lidí, ale neměl na výběr, protože ho lákalo si vyzkoušet si ty posilovací stroje. Naštěstí nějaká byla volná. První čeho se rozhodl dotknout byly činky. Většinu ani neuzvedl což ho ještě více utvrdilo v tom že potřebuje trénink. Vzal si jeden pár a začal cvičit. Snažil si si hlídat dech a trochu napodobovat ostatní. Zvlášť jednu skupinku lidí, ke kterým se tak trochu připojil. A oni si toho rozhodně všimli, protože nasadily drsnější tempo. Snažil se je napodobovat tak dobře jak to jen šlo. Všechny cviky i pohyby těla. Neustále střídali různé posilovací stroje u kterých ani Atsumi nevěděl jak se jmenují. A jak se na nich cvičí. Ale nějak to zvládal a držel s nimi krok. Tak to to bylo celí den, až do večera. Kdy se s ostatníma protáhl a chystal se na odchod. Když v tom ho ta daná skupina odchytla. A zatáhla do rohu.* Takže. Co se děje? Vadívám snad že jsem svámi podstatě cvičil. *Zeptal se a čekal jasnou odpověď že ano, ale výsledek byl jiný. Povětšinou ho chválili za to jak cvičil a že s nimi udržel krok. A někteří byly hrdí že mezi mladými je někdo kdo tvrdě trénuje. To Atsumiho velice potěšilo. A tak s nima ten měsíc neustále trénoval.*
*O měsíc později: Atsumi právě vychází z akademie s ďábelským vítězoslavným úsměvem na tváři.* Ano, drtivě jsem ho porazil.
Konec rpg.

* Kairen šel ráno nachystat snídani i pro svého otce. Takové gesto, aby ukázal, jak má svého otce rád. Nachystal vajíčka i se svým oblíbeným čajem a počkal na otce než dojde z koupelny. Když došel jeho otec do kuchyně a posadil se ke stolu, tak se pustili do snídaně.* Hmmmm.... Snídaně šampionů, to jsi mě překvapil.* Řekl otec Kairenovi. Kairen pouze kývnul hlavou a pokračoval v jídle. Když dojedli a dopili čaj, tak se Kairen pustil do úklidu. Nádobí utřel a dal ho odkapat. Šel si do koupelny vyčistit zuby a umýt hlavu jako každé ráno. Nachystal si hodně vody a ještě i jablko na svačinu a vydal se směrem do Dojo. Když přišel k Doju, tak se rozhlížel, kam si sedne aby mohl provést svou meditaci. Všiml si, že v jedné místnosti je úplně prázdno a tak toho využil. Položil si svou flašku s pitím i s jablkem na lavičku a vpustil se do meditace. Zaujmul svůj klasický meditační postoj, který mu vždy zabral a začal meditovat. Splynul s klidem, který jej obklopoval a hlavu měl vyčištěnou od všech myšlenek. Cítil jak se jeho chakra uvolňuje z těla a vrátí se zpátky jako čistá. Cítil každý proud chakry v jeho těle. po hodině si dal pauzu a šel se napít. Své suché a popraskané rty smočil studenou vodou, kterou měl v láhvi a poté se zakousl do svého jablka, které si přichystal. Po nasycení byl spokojen a mohl se vrhnout zpět do svého klidového stavu, aby mohl pokračovat v meditaci. Sedl si na zem do tureckého sedu a zaujmul meditační postoj. Tím jak to Kairen dělával hodně často se i do meditačního procesu dostával rychleji, což pro něj bylo skvělé. Po téměř dvou hodinové meditaci už ale přišli do místnosti shinobi co chtěli trénovat boj. Kairen se tedy zvedl, vzal svou flašku na pití a vydal se směrem domů. Když přišel domů tak na něj táta křičel už ze dveří.* Pojď máme tu jídlo.* Kairen si tedy sedl, poděkoval a pustil se do něj. Po jídle si šel dát horkou sprchu a šel si lehnout ke své knížce, kterou měl rozečtenou. Bohužel pro něj v půlce čtení usnul i s knížkou na sobě. Další den ráno Kairena vzbudil až budík. Vyskočil rychle z postele a bohužel pro něj, zakopl a bouchl se do hlavy.* Kurva.* Zakřičel Kairen. Zvedl se a šel se najíst. Nakrájel si jablko a další ovoce a udělal si takovou ovocnou mísu. Okamžitě s radostí se do ní pustil a celou jí snědl. Hned po snídani si šel dát sprchu a vyčistit zuby. Když přišel do kuchyně aby si napustil flašku s vodou. Všiml si, že na stole je dopis. Vzal jej do ruky a četl co na něm stálo.* Ahoj synku. Přejí ti příjemný den. Bohužel dojdu až pozdě v noci ale věřím, že ty to zvládneš a postaráš se o sebe. Mám tě rád. Tvůj táta.* Kairen jen tak pokrčil ramena šel si naplnit svou flašku čistou vodou.* Tak co dneska? Asi si zajdu na své oblíbené místo.* Zamumlal si Kairen sám pro sebe a vydal se tedy do tréninkové oblasti ke svému milovanému místu. Vyletěl z domu jako namydlenej blesk a letěl přímo na své místo. Když přišel k lesu, tak si všiml, že si nevzal svou flašku s vodou. Kairen to tedy otočil a letěl zpátky domů. Čmajznul flašku a šel zase zpátky. Když přišel na své místo, tak jak vždy svítilo přesně tam kde chtěl. Sedl si tedy přesně na místo, kde dopadaly paprsky světla a vedle sebe položil flašku. Odmotal si obvazy a zaujmul svou meditační polohu. Kairen si začal pročišťovat hlavu i chakru a ba dokonce zkoušel i pouze chakru ze sebe dostat ven, aby tak trénoval větší zásobu své chakry. Kairen bohužel svými pokusy ztratil pojem o čase a už se začalo stmívat. * To už je tolik?* Řekl si Kairen a utíkal rychle domů. Jak Kairen přišel, tak se okamžitě pustil do chystání večeře pro něj i pro otce. Cítil se i silnější po dnešní meditaci a tak měl dostatek energie. Po nachystaní jídla si to své snědl a šel do sprchy. Když otevřel dveře od koupele a pára z koupelny začala vycházet ven, tak na Kairena přišla únava. Přišel k posteli, do které zapadl okamžitě a šel hned spát. Večer ho ale vzbudil rachot. Kairen okamžitě vystartoval z postele a vzal si do ruky kunai. Okamžitě na sebe hodil jen domácí tepláky aby nebyl nahý a prudce otevřel dveře od pokoje.* Kdo jsi a co tu chceš?* Zakřičel Kairen. Najednou uslyšel jen obří smích vycházejíc z kuchyně a když se tam podíval tak tam stál jeho otec.* Uklidni se velký hrdino to jsem já. Pouze mi spadla sklenička, když jsem si šel pro jídlo.* Řekl otec a Kairen se uklidnil. Popřál dobrou noc otci a šel pokračovat ve svém lahodném spánku.*


Počet slov: 806

* Kairen se dnes připravoval na svůj trénink. Chtěl si procvičit svou rychlost pomocí pěstních soubojů. Připravoval se tedy ráno menší rozcvičkou a ta se skládala z běhu na pět set metrů, dvaceti kliků a dvaceti angličáků. Jakmile tuhle rozcvičku dodělal, přišel domů kde si protáhnul svalstvo a šel se najíst. Ráno si vařil tentokrát speciální zelený čaj, který dodával přírodní energii z bylin. Kairenovi aj začal chutnat, takže mu to vůbec nevadilo, že jej musel pít aby měl více energie. Na snídani mu otec dělal ovesné vločky s mlékem a na cestu mu nachystal jablko. Jakmile Kairen pojedl, tak se rozhodl ještě pro studenou sprchu na uvolnění svalů. Takzvaně jak říkával Kairen šokovou terapii pro svalstvo. Jakmile byla sprcha za ním, což pro něj bylo to nejhorší před tréninkem. Šel si napustit studenou vodu do dvoulitrové láhve, kterou sebou nosíval. Hlavně proto, že když trénoval, tak se strašně potil při tomhle rychlostním tréninku, což způsobovalo dehydrataci a ještě aby toho nebylo málo, tak jeho klan mu samostatné dodával častou dehydratací. Sbalil si věci na trénink a svačinu s vodou a vyrazil do Doja. Když přišel do Doja, tak se šel do šatny pro muže přesléct do oblečení na trénink. Skládalo se z elastických tréninkovách tepláků a trika, které si mohl zapotit a popřípadě i roztrhnout. Když se přeslékl, dal si ještě jednu protahovací rozcvičku před začátkem tréninku. Jak už měl hotovo, přišel k tréninkovému panáku. Zaujmul bojový postoj a na začátek začal pomalu boxovat do něj. později začal zrychlovat a přidávat do něj různá komba. Například pravá, levá, Pravý hák a levý zvedák. Základní útočné kombu co znal od táty, když mu radil jak se prát, popřípadě bránit. Jenže čím více Kairen zrychloval, tím se mu to více pletlo. Jednou si dokonce i o panáka sám natloukl hlavu. Když to, ale Kairenovi už šlo co nejrychleji dokázat, tak se k panákovy postavil rovně a vzpřímeně a začal pouze do něj klasicky dávat rány. První pomalu a rána co rána rychleji. Nejednalo se mu o sílu ale spíše o rychlost. Kairen jel co nejrychleji dokázal ale stále mu to nestačilo. Pot už mu tekl po celém obličeji ale ani to ho nezastavilo. Nakonec to co jej zastavilo bylo špatné dýchání, díky tomuhle se Kairenovi udělalo špatně a zatočila se mu hlava tak, že spadl a při pádu se nepěkně bouchl do hlavy. Když se probral tak nad ním stála jedna dívka co zde též trénovala a mávala nad ním rukou.* Hej kámo? jsi v cajku? Žiješ?* Zeptala se holka Kairena,* Jo, jo, promiň nějak jsem nezvládnul dýchání pří rychlostním boxu.* Odpověděl Kairen. Dívka se začala pořádně smát. Podala Kairenovi ruku a zvedla ho.* Běž se napít a najíst a pak za dvacet minut si dáme trénink spolu okey?* Kairen byl šokován ale zároveň i rád. Kývnul chápavě, že souhlasí a šel si sednout na lavičku kde měl jídlo i pití. Jakmile si sedl už mu nebylo ani tak blbě, pouze hlava jej bolela. Vzal si jablko a okamžitě se do něj pustil. Snědl ho okamžitě a tak se už pouze napil a byl připravený na trénink. Jakmile dívka došla tak se okamžitě postavila do bojového postoje a pěsti dala před sebe. Jakmile si jí Kairen všiml tak viděl jak dívka na něj ukazuje jednou rukou ať už jde za ní. Kairen došel k dívce a začal se protahovat.* Jo počkej jen se protáh...* Nestihl to ani doříct a přistála mu jedna nečekaná tečka do rypáku. Kairen se nestihl ani vzpamatovat a už vletěla druhá.* Musíš čekat i nečekané.* Řekla dívka a tak se spustil souboj. Kairen použil poprvé své kombo a to tak že levou rukou pouze naznačil, že chce bouchnout ale v zápětí vyslal pravý hák. Dívku to zasáhlo přesně do levé lícní kosti.* Jo tak pán chce naplno.* Řekla dívka a vpustila se do Kairena. Kairen schytával rány a ani nevěděl z kama. Pokaždé když vykryl jednu dostal další dvě. Zkoušel se bránit co nejlépe to šlo ale i to bylo málo.* Očekávej dopředu dva tahy hráče. Je to lehké a úplně stejné jak šachy.* Jenže to se dívce řeklo, když Kairen šachy neměl rád. Jak tak rány furt padaly na Kairenův obličej, tak se z ničeho nic objevila i na jeho obličeji krev. Kairen si uvědomil, že pokud to tak půjde dál skončí zmlácen holkou a to by byla ostuda. Pořádně sledoval další tahy dívky a jak to nejméně čekala tak odrazil její pravou ruku a svým pravým hákem dal dívce tečku. Přímý zásah pro Kairena. Nesměl se ale rozhodit. Okamžitě se do dívku pustil. Dívka se ale nenechala a bránila se též. Byl to zajímavý souboj a strašně rychle padaly pěsti. Vždy když vykryl útok Kairen, tak ho hned opětoval ale dívka byla též připravená a tak odkryla ten jeho. Asi minutu v kuse si nedali ani jeden ránu. Pro Kairena dost vysilující ale nenechal se. Až v jednu chvíli si všiml jednoho místa, které si dívka nekryje a jak uviděl možnost, tak né moc silně ale spíš rychle dal dívce ráno. Dívka spadl na zem a tak jí Kairen podal pomocnou ruku.* No vidíš, přeci si se něco nového naučil.* Řekla dívka. Kairen byl rád. Zvedl dívku a uklonil se jí jako poděkování za zápas. Poté ho jen už čekala sprcha v Doju po tréninku a přesléct se do svého normálního oblečení. Po sprše mu bylo fajn a v čistém oblečení mu bylo úplně nejlíp. Jakmile měl vše splněno, tak se vydal domů, kde ho čekala svačina. Kairen pojedl a šel si ještě nakonec dne dát kilometrový běh po kiri aby se mu svaly ještě trochu uvolnili. Jakmile i to měl hotové už si šel zcela vyřízen lehnout a spát. Jenže ani to se mu nepovedlo, protože jej otec poprosil jestli by mohl uvařit večeři. Kairen  tedy vstal z postele a šel uvařit večeři. Po naservírování na stůl si šel ještě udělat svůj oblíbený čaj a sedl si za otcem ke stolu, kde pojedli. Kairen po večeři šel ještě uklidit nádobí a hodit si tedy ještě rychlou a teplou sprchu před spaním. Jak měl hotovo, tak jej ta teplá sprcha tak zničila, že myslel že nedojde ani k posteli ale naštěstí došel a okamžitě do ní spadl.*


Počet slov: 1032

Pokračování trénink síly Tue Jul 06, 2021 7:36 pm.
*I když Atsumi toho idiota porazil. Tak měl obavu že by ho velice rychle předehnal. Tak se rozhodl že si udělá větší náskok v síle. Na štěstí to měl blízko doja. Tak tam ihned šel, ani si nic nebral z domu. Když tam dorazil jeho skupina tam bohužel nebyla. A tak Atsumi neměl na výběr než trénovat sám. Udělal si rychlou rozcvičku, při které přemýšlel co bude cvičit. Když už to měl vymyšlené tak, si ze začátku udělal svojí základní sestavu. Která se skládala z 20 kliků, 20 sklapovaček a 20 dřepů. Poté si ihned vzal dvojici činek v hodné váhy a začal s nimi cvičit. Po nějaké chvíli cvičení s činkami mu už odpadávali ruce. A tak se rozhodl že změní cvik. Tentokrát si zvolil posilovací stroj na nohy. U kterého zvedáš závaží pomocí svalů na nohách. To po chvíli taky vzdal, protože byl hladový a už neměl na nic sílu.* Ježiši měl jsem se najíst. *řekl Atsumi a vydal se domů se najíst.*
Praví konec rpg.

Trénink rychlosti.
*Dnes si Atsumi naplánoval že si půjde zatrénovat. Zvlášť mu připadalo že je poslední dobou hodně pomalý. Proto by se nejraději na dnešním tréninku zaměřil na rychlost a tak nějak zlepšil i svoje reflexi. A hlavě nechtěl být ve stejným baráku, kde je jeho otec. Který dnes večer přišel z mise. Naštěstí ještě spal, takže Atsumi měl malou šanci že ho potká. Proto potichu vylez ze svého pokoje a pomalinku se plížil pryč. Bohužel někdy zavrzali prkna na podlaze. Při kterých se Atsumovi tajil dech. Ale byl to vždy planý poplach. I tak byl Atsumi pořád na trní. Teprve tehdy, když stál na opačné straně dveřích jeho domu a zamykal se konečně uvolni.* Dýky bohu že se neprobudil. *Řekl si Atsumi a klidným tempem se vydal do doja. Cestou si ještě koupil pití a jídlo u jednoho stánku. Ale jinak šel poklidně dál. Když dorazil, byl rád že tam čeká jeho skupina z minula. Byl s nimy totiž domluvený a už se čekalo jen na něho. Byly dokonce ochotní přijmout Atsuminin návrh na trénink rychlosti. A protože nechtěl zdržovat, tak se rychle rozcvičil aby mohly už trénovat. Jako na zahřátí běželi co nejrychleji 150 m. A poslední 3 lidi museli dělat jako trest 20 dřepů. Atsumi byl samozřejmě jeden z posledních, takže dělal dřepy. Potom od někud vzali dva plné pytle míčků. Pak se jeden ze skupiny postavil před zeď a jeden po jednom po něm začali rychle házet míčky. A člověk před zdí měl za úkol chytit co nejvíc míčků. Protože tolik kolik jich nechytil, tak tolik musel dělat dřepů. Atsumi jich nechytit 57. Takže musel dělat 57 dřepů. Tohle ještě udělali několikrát a potom šli na cvičný pěstní souboje. Než se Atsumi dostal na řadu tak to chvíli trvalo. Takže si čas trávil tím že za pomoci kekkei genkai chladil ostatním co byly už po zápase zranění. A když už na něj došla řada, tak se postavil proti dospělému muži se zelenýma očima a s úsměvem na tváři. Když souboj začal tak Atsumi ihned zaregistroval ránu mířící na něj. Proto si dal Atsumi ruce před sebe že mu to vykryje, ale ihned jak se rána přiblížila k bodu kdy jí mohl vykrýt, tak se zastavila a místo rány na obličeji cítil bolest na břiše způsobenou kopancem. Atsumi byl chvíli zmatený z toho co se stalo, ale rychle ho probrala další rána, tentokrát do hrudníku. Ale hlavně co ho překvapilo byla rychlost rány. A všech ostatních ran. Byly tak rychlé že se Atsumi nemohl nijak bránit. Většinu ran ani nezaregistroval. A tak tam bezbranně stál snažíc se soustředit a vykrýt alespoň jednu ránu.  Což se mu povedlo, ale vzápětí schytal další. A nějak celkově si Atsumi pomalu začal zvykat na tempo. Dokonce po nějaké chvíli se mu povedl protiútok, který nevyšel* ,,Alespoň něco." *Si pomyslel a soustředil se dál. Pak ale přišel zlom v podobě Atsuminiho rány v obličeji protivníka. Atsumi byl šťastný že se mu podařil útok, který nebyl blokovaný. Ale hoší bylo to že se protivník jenom pousmál a nasadil rychlejší tempo. Takže se Atsumi vrátil zase na začátek. Kdy nezblokoval ani jednu ránu. Sice byl Atsumi v tempu a rychle si začínal zvykat na nové tempo, ale ani to nestačilo aby nějak výrazně zvětšil počet zablokovaných ran. Pak ale přišla chvíle Atsumininova největšího soustředění, kdy i soupeř to musel začít brát vážně. Protože Atsumi byl tak neuvěřitelně soustředěný že 2 minuty si jenom blokovali rány. Nic jiného nedělaly. Když najednou se Atsumi rozptýlil obličejem soupeře. A nezablokoval jednu ránu, která ho poslala na zem. Tím se souboj ukončil a Atsumi pomalu začal cítit cítit bolest ze schytaných ran. A tak tam Atsumi chvíli ležel a chladil celé své tělo pomocí kekkei genkai. A jako poslední cvičení bylo hra na honěnou. Která pomohla Atsumovi povolit svaly. Dokonce ho to i bavylo, ale bohužel už byl večer. A tak se rozhodly skončit. Atsumi si jenom zabalil věci a vydal se domů. Kde si jenom lehl na postel a ihned usnul.*
Konec rpg.

Trénink síly.
Já jsem to vážně udělal. *Řekl si Atsumi pro sebe do zrcadla. Jelikož byl rád a překvapen, že přežil geninské zkoušky. A stal se geninem. Dostal svou čelenko a oficiálně se mohl prohlašovat jako shinoby z kirigakure. Z toho byl opravdu šťastný. Ale taky měl plnou hlavu různých myšlenek. Které se většinou týkali toho co bude dál. A další věc byla ta že se jeho zranění ještě úplně nezacelila. Proto si rychle udělal rychlou hygienu a vydal se do obýváku. Ale při každým kroku ucítil bolest v chodidlech.* Au. Na to že to byl můj první souboj, jsem toho schytal dost hodně. *A s těmito slovy došel do obýváku, kde na něj čekal otec s připravenou snídaní. A který mu odpověděl.* Otec: Jsi měl vidět mě po geninských zkouškách. Já jsem byl tak zřízený že jsem nemohl dva týdny vůbec stát. *Atsumi byl překvapený a zaražený. Než mu otec naznačil že se má posadit.* ,,Asi to s tím řádným otcem myslel vážně." *Pomyslel si Atsumi a začal jíst. Zatím co na něj začal mluvit otec.* Otec: Půjdeš trénovat že ano. Přece jenom tě znám. Takže hlavně vypí ten čaj, je zbylí které zmírní bolest. Dobře. *Potom bylo ticho a tak Atsumi přikývl a otec jenom dodal.* Otec: Já vím že to teď je asi divné. Potěch mnoha letech kdy jsme se vůbec spolu nebavily, ale chci to změnit...    I když to bude trat pomalu. *Poté co to otec řekl, tak to dotklo Atsumiho a on se lehce k němu otevřel. Takže snídaně byla šťastná a když se Atsumi vzdával na cestu do doja, tak si nezapoměl na čelenku kterou měl přivázanou na rameni. Ale dokonce ho vyprovodil otec. Atsumi byl šťastný z toho že se částečně udobřil s otcem a tak plný energie dorazil do doja. Kde bylo narváno jako vždy. Jeho trénovací skupina tam bohužel nebylo. A tak musel trénovat sám. Především si chtěl dneska zlepšit kondici, jelikož kvůli jeho chodidlům nepřipadá v úvahu jakékoliv běhání nebo moc velká zátěž na chodidla. Proto se rozhodl se dnes soustředit na horní část těla. A proto začal s činkami, nejdřív od těch lehčích až poty co dokázal unést. Zkoušel i s činkami dřepovat, ale to nešlo až moc to působilo na chodidla. Proto vyměnil činky za hrazdy, kde cvičil jiné cviky. Dokud ho to nepřestavilo bavit. Proto začal přemýšlet co dál, když tu si všimnul něčeho co chtěl vyzkoušet. Byly to kliky ale trochu odlišně provedené. Měl si u nich nohy výš než hlavu. A pak tam byl ještě jeden způsob, který ho taky zaujal. A u něho to bylo jakoby si klikoval obráceně, jelikož si se držel židle a nechal svůj zadek padat dolů.* ,,To musím vyzkoušet." *Pomyslel si Atsumi a začal to napodobovat. A byl překvapen, protože tyhle cviky vůbec nepůsobily bolest v chodidlech. Takže je tam dělal tak dlouho než si musel dát přestávku na pití. Po které si ještě dal prkno než půjde domů. Ale asi po jedné minutě vyplivl krev, jelikož zapomněl že má i jiní rány než na chodidlech. A to jednu v břiše a druhou  v boku hrudníku. Takže se musel Atsumi vydat domů dřív než předpokládal a další špatnou správou bylo to, že asi při cestě přestali působit byliny na bolest. Takže musel Atsumi jít s ukrutnými bolestmi domů. Kde jenom padnul na gauč. A kde začal litovat, že šel na trénink. A přitom nepřestávali bolet rány. Ale zároveň si nemohl dojít udělat další čaj s bylinami proti bolesti, protože by si ty rány ještě více rozdráždil. A to nechtěl.* Doháje, to bolí jako bych, chodil pod tisíci  jehlách. *Postěžoval si a naštvaně bouchl do gauče.* ,,Táta doma není?" *Se zeptal sám sebe v hlavě a pak i dodal.* ,,No přece jenom říkal že to půjde pomalu." *Po tomhle se překulil na bok, zavřel oči a pokusil se usnout. Aby si ulehčil od bolesti.*
Konec rpg.