Tanzaku

*pootočí hlavu a podívá se na JoJa. Prohlédne si Byakuganem tělo Ryuua. Leží natažená na zkosené stěně kráteru. Hlava vedle nich jí pobaví.Jestli ti na něm záleží, tak najdi nějakou boudu v lese. Do zítra bude v pohodě. Jestli ho vezmeš do města k lékařům, tak ho zabijou rovnou. poví Maiy a během toho si třikrát zakašle a vyplivne nějakou krev. Z Konohy bude chvíli trvat, než dorazí, tak mu dej ještě chvíli tady, aby se trochu srovnal. Za půl hodiny můžete zmizet. vrátí hlavu zase k obloze a deaktivuje Byakugan. Ještě... KUCK, KUCK, KUCK... Kolik za něj dostanete? Stálo to aspoň za to? zeptá se JoJa. Jestli si berou jeho hlavu, tak je to v podstatě jasné. Jen koukni na Mizura, než půjdete, jestli tě mohu poprosit. dodá ještě. Zná Ryuuovo tajemství a tak ví, že kdyby sem neměla namířeno Konoha, tak by mohl ležet tam kde je a bylo by to taky v pohodě.*

JoJo
*Nechápavě zvedl obočí, ale holka Ryuua asi znala lépe, než on sám.* No dobře, jak myslíš.....nechám mu den a pokud se nezlepší, půjde k lékařům. *Stále jí nemohl věřit, třeba ho taky nemusel amít moc v lásce a prostě by ho nechala umřít, což JoJo.....moc nechtěl, sice ho tak dobře neznal a pracoval s Ryuuem jen okrajově, ale stále byl jedním z nich.* Za toho? Dost, ale nevím přesně kolik, zda se jeho cena nezvedla zase. Po tomhle se určitě zvedne a budu moci vyjednat víc peněz...uvidíme. *S těmiho slovy se rozešel směrem k sídlu Feudála, kde našel Mizura a Feudálního pána.* Komu vděčím za tohle všechno? Za to zničený, tomu nukeninovi, co umřel. Za váš život, támhle tý holce a tomuhle vocasovi. *Ukázal Jojo na Maiy ležící v dálce, když vyšli s Feudálem a Mizurem vem, stejně tak ukázal na muže co uměl Hachimon.* A vy jste kdo? Nikdo, jedno vám povím, milý pane. Mně o váš život nešlo, šlo mi o peníze a ty nyní mám. Jestli někomu vděčíte za přežití, tak lidem z vaší vesnice a ne nikomu cizímu. *S těmito slovy dotáhl Mizura někam blíž k Maiy. Vzal do jedné ruky Akaitovu hlavu, složil ruční pečetě a vytvořil Kage Bunshin. Který sebral Ryuua a jeho věci.* Díky, opatrujte se, oba dva. *Zavolal na Maiy a rozešel se pryč mimo prostor, kde mohli být kdykoliv zadrženi shinobi z Konohy.*

*Jen se pousměje. Nemusíš se bát, zítra už bude zase stejně protivný. dodá jenom. Zkontroluje si ještě stav Mizura, který po zrušení Hachimonu odpadl. Sice by nic nezmohla, ale snaží se zůstat při vědomí. Už jen kvůli tomu, že tam sedí feudální pán. Maiy využije ještě deseti bodů chakry kdy se jí z rukávů vyplazí několik bílých hadů, kteří se spojí do její podoby a vydají se za feudálním pánem, aby tam stala jako podpora Samurajům. Dobrý den pane. Jste v pořádku? zeptá se jí klon a pohledem si přejede jeho stav. Jelikož se tváří stejně otráveně jako asi každý feudální pán tak bude v pohodě. Samurajové se na ní moc netváří, ale tak u nich je to normální. Asi do hodiny dorazí z vesnice lékařská jednotka, jednotka Anbu pro ochranu na převoz, vůz feudálního pána a vůz pro zraněné a mrtvé. Mizura si vezme do parády hned lékařská jednotka. Ten je na tom předci o něco hůř. Maiy dají zatím dlahy a připraví na odvoz. Jakmile dorazí Anbu, tak se klon složením pečetě rozpadne na hady a ti se odplazí.*

JoJo+Ryuu
*Vzal tedy Ryuua a chvíli pátral po nějakém místě, kde by se utábořili. Do druhého dne tedy počkal, než se Ryuu nějak zotaví. Ryuu se doopravdy do druhého dne zotavil, ale byl vyčerpaný. Fyzicky doopravdy vyčerpaný. Když se probudil, uviděl spícího Jojoa, který se opíral o dveře nějaké malinké kůlny, která sloužila jako jejich provizorní přístřešek. Jeho zranění byla z většiny zahojena, tak byl rád. Probudila Jojoa a společně pak vyrazili na delší cestu. Mířili do Sunagakure, aby zde odevzdali to, co zbylo z Akaita. Ryuu však čelil nespočtu otázek ze strany Jojoa. Proč se zotavil, jak se zotavil a vlastně co je zač, protože jinak by nikdo něco takového, co přežil Ryuu, nezvládl. Ryuuovi už šlo všechno to vyptávání tak na nervy, cítil se od JoJoa velmi ohrožený v tuhle chvíli, že si chvíli rozmýšlel, zda ho nechá být. Ale když JoJo začal mluvit o tom, že Ryuuovi nedá pokoj dokud nepřijde k tomu, co je vlastně zač, rozhodl se mu Ryuu ukázat své schopnosti. Očividně JoJo neměl zdání, co je Jashinismus. Proto bylo pro Ryuua vcelku snadné při malé šarvátce získat JoJoovu krev. Se slovy "Promiň příteli." Pozřel Ryuu jeho krev a následně JoJoa obětoval Jashinovi. Nakonec došel do Suny sám během dvou dnů od místa, kde zabil JoJoa....u brány se prokázal lejstrem od Mizukaeho a došel odevzdat Akaitovu hlavu do sídla Kazekageho. Kde is od Suny převzal vypsanou odměnu. S tím pak vyrazil na další cesty.*

Konec Mise S - Mayi Ryuu

Kaede
Hota Vzhled Hota

*Kaede dostala další misi a tentokrát si mohla vybrat, s kým na ní půjde. Hota, to bylo jasné, jako její člen týmu, ten zbývající, šel automaticky. Jeho práce teď byla sice jinde, ale pro jednou souhlasil. Dále kontaktovala Soru, zda půjde s nimi, samozřejmě si mohl vzít i svého bratra Aodu. Poslala mu po geninovi svitek s popisem mise - "V okolí Tanzaku řádí malá skupina nukeninů, maximálně o třech lidech. Počet je však nejistý. Odhadovaná síla nukeninů je maximálně hodnosti chuunin, případně tokubetsu Jounin. Nechávají po sobě značku " Sejít se měli za dva dny od obdržení zprávy u brány Konohy. Kaede se oblékla celá do černého. Do vlasů si ve vysokém culíku zavázala rudou stuhu, která dříve obvazovala svitek, který jí dal Dante. Na svém kakuto, které bylo uvázáno u pasu, měla připevněnou rolničku bez srdce, takže nevyluzovala zvuky. Ofina už byla dávno pasé, měla vlasy všechny stejně dlouhé. Na její tváři bylo vidět, že je starší, enž když jí mohl Sora naposledy vidět - Chuuninské, a také mnohem utrápenější. Prázdný pohled bez známky citu, znuděný, nezajímavý, plamínky života byly tytam. Její černé kimono, bylo protkané popruhy brašny, kteoru měla nad křížem zad, na které měla mimo jiné i Tanto, popruhem od jejího legendárního vějíře, který nesla křížem skrze záda. na Stehni měla brašničku s kunaii. čelenku konohy neměla, nepotřebovala ji. Hota byl ve svém Jouninském oblečení, jelikož byl na tom mnohem lépe hodnostně, než Kaede už ve chvíli, dky se připojil k jejich týmu, nebylo se čemu divit, že stačil být za dobu od chuuninských Jouninem. Čekali na Soru a případně i Aodu, dle Sorova rozhodnutí, u brány.*

*Sora bol touto dobou v Konohe, takže sa k nemu zvitok dostal rýchlo a zavolal Aodu. Samosebou pôjdu spolu. Aoda nenechá svojho brata ísť len tak, hlavne potom, čo sa stalo na ich poslednej misii. Smrť Danteho, ak by nebolo jeho Sora by tu už tiež nebol, nemohol teda dopustiť pustiť svojho brata samého, aj keď tentokrát s nimi bola Kaede a ešte jedna spoločnosť. Sora sa obliekol do niečoho jednoduchého, čelenku si uviazal okolo čela, prekvapivo mu došiel make-up a tak mu trvalo dlhšie zakryť pečať od mamy, cez to však pri dobrom pohľade bola vidieť. Aoda bol oblečený podobne, akurát farby mali prehodené, čelenku mal rovnako na čele ako modro vlasý chlapec. Obaja mali všetko pripravené, puzdrá so zbraňami a iným vybavením, bielovlasý chlapec tanto, jeho mladší brat kabuto po ich ľavom boku, aby obaja mohli v prípade problému tasiť, Sora na chrbte ešte batoh s maskou od mamy a na rukách jeho bojové rukavice, rovnako ako na očiach aj v tejto tme slnečné okuliare. Spoločne vyrazili k bráne, netrvalo im to nejako dlho, ale ani krátko, prišli akurát na čas.* Kaede-chan. *Prehovoril k nej prvý Aoda, Sora mlčal, všimol si ten jej výraz. Mohlo to zapríčiniť veľa vecí, ale obaja si boli istý, že jednou z vecí bol Dante, ktorého videli umrieť, bolo to na ich spoločnej misii a úprimne... Sora aj keby mohol tak by jej asi nezachránil. Nie kvôli tomu, že sa usiloval o dievča, ale preto, lebo bol voči ním agresívny od samého začiatku. Na misii si robili tiež čo chceli, nečakali, neprehodili si informácie, ak by sa porozprávali, zistili by, že sú dvaja, zistili by čo ich čaká, neboli tak hlúpi, tak by tam obaja... teda štyria nezahynuli proti slabému nukeinovi úrovne B. Mal by to Kaede povedať? Predsa len ten pohľad bol iný, jej oči boli iné. Všetko na nej bolo iné, nebolo to tak, že by nemal odvahu jej to povedať, bolo v tom niečo iné, čo nevedel opísať. Obaja bratia si všimli niekoho, koho nepoznali a tak usúdili, že by bolo dobré sa predstaviť.* Som Sora. *Predstavil sa.* Aoda. *Povedal i svoje meno on, aj keď si boli istí, že ich Kaede už aspoň trochu popísala.*

Kaede
Hota

*Otočila se za hlasem. Samozřejmě Hotu obeznámila s touto hadí dvojicí. On sám byl z klanu Dokusei. Takže nebylo moc velkým problémem nějaké vycházení s nově příchozími. Aoda jako první přispěchal ke Kaede, co ho viděla před lety naposledy, vyrostl. Byl to pro ní větší šok, než tmavnutí Sorových vlasů. Pokusila se o milý úsměv, však snaha se počítá.* Aoda-kun! *Roztáhla paže a objala ho, sic jen na krátký čas, déle to nezvládla. Pak se podívala na Soru, u něj byla mnohem uvolněnější, než s kýmkoliv z Konohy momentálně, ale i tak se nezmohla na nic víc, než na letmý pozdrav a už o mnoho smutnější úsměv.* Tohle je Hota...bývali jsme v jednom týmu, dokud Izumi nepláchnul. Gyo sensei je na misi, takže jdeme společně. Oi! slyšel jsem, že jste z klanu Dokusei. Já taky, takže předpokládám, že dneska spolu budeme vycházet v klídečku, jeden nafrněnej člověk nám tu stačí. *Šťouchl ramenem do Kaede a ta se rozešla ven z vesnice.* Komunikace je základ, tak na co se specializujete kluci? Já primárně na taijutsu, kenjtusu a fuinjutsu. Kaede znáte, tak to asi už víte, co umí. *kaede se jen ohlédla. Narvala si ruce do kapes a sledovala cestu před sebou, kopajíc stehnem do termovizích brýlí. Z kapsy vytáhla brýle s rudými sklíčky...prohlédla si je a pak nasadila na oči. Sice viděla hůře, ale pomáhalo jí to skrýt zarudlé oči. V něčem měl ten nukenin pravdu...ty brýle byly výborným doplňkem ke každé příležitosti. Obzvláště dnes. Musela se dát po cestě k Tanzaku do kupy, jinak bude mít sama problém. Zkontrolovala si na zádech umístěný vějíř.*

*Sora sledoval ako Aodu objala. Pravda, brat mu po ceste spomínal, že Kaede videl naposledy veľmi dávno na rozdiel od neho, ktorý ju naposledy videl pred chuuninskými skúškami - teda, obaja ju videli tam, ale Sora sa s ňou rozprával pred skúškami, zatiaľ čo Aoda nie a tak to bolo ich prvé veľké osobné stretnutie po dlhej dobe. Trochu sa pousmial, keď to videl, no cez to bola Kaede taká aká bola.* "Mal by som ho potom nejako oživiť a zabiť osobne, za to, že bol taký debil?" *Uvažoval, na jej pozdrav len kývol hlavou a potom si obaja bratia vypočuli to, čo povedala o Hotaovi. Prikývli, chápali, než sa dostal k slovu on.* Sora-chan má trochu bitkársku povahu, ale budem ho krotiť najlepšie ako viem. *Zasmial sa. Vedel, že jeho brat má problém s vychádzaním s dosť ľuďmi. Kaede bola v jeho prípade asi najväčšou výnimkou. Hoc si toho nikto iný nevšimol, on svojho mladšieho brata poznal dokonalo a videl cez neho, do neho a všetko okolo a vedel povedať, že Kaede považoval za blízku osobu takmer na rovnakej úrovni ako bol Aoda a ich mama, či Chika - teda patrila takmer do jeho okruhu rodiny. Sora nad jeho slovami len odfrkol, bola pravda, že si ľudí rozdeľoval do skupín, ale nehodlal bratove slová komentovať - predsa len mal pravdu.* Obaja sa špecializujeme na taijutsu. *Bol to ich život - hlavne Sorov.* Tiež zvyknem v boji používať kuchiyose - to isté aj Aoda-chan a okrem toho som zdatný stopár, bude to chcieť len trochu dôvery v tomto z vašej strany. *Vzhľadom k tomu, že nechcel prezradiť svoje oči. Tajil ich pred všetkými a nikto sa jej nepýtal, ktorý sa s nimi doteraz nevideli ako to, že vidí, ako to, že pozná počet nepriateľov... a dúfal, že ani Kaede či Hota nebudú mať také otázky a budú mu v tomto dôverovať - v tom, že to bol výborný stopár na svoju hodnosť a na svoj vek. Vysvetlil im zase bojový štýl Aody a jeho. Traja v taijutsu a Kaede bola ninjutsu a genjutsu. No pri troche šťastia by mohol použiť Shisha, aby chytil nepriateľa do krátkeho genjutsu, no aj to stačilo. Zatiaľ u seba žiadne jedy nenosil, nemal na to ryo, aby ich dokázali využiť hadie kuchiyose, za to ich ale obaja bratia vedeli využiť dostatočne.*

Výborně, tak je na Kaede-chan, aby nás kryla za pomoci ninjutsu. To zmákneme, co říkáš? *Zavolal na Kaede. Ta se jen ohlédla.* Hmmm... *Pokud bude schopná něco dělat, nepochybovala o tom, že bude alespoň malým přínosem. sora říkal, že je skvělý stopař. Kaede o tom nepochybovala. Hota jen zvedl obočí.* No tak to jsem zvědavej teda, co nám předvedeš. *Sám si upřel ruku o jednu ze svých katan. Už se vzdalovali od konohy natolik, že nebyla ani vidět při ohlédnutí. Nejen kvůli tmě, ale protože prostě byla už dávno daleko za lesem.* Doporučoval bych, abys šel za ní a hlídal okolí. Sice nejsme ani napůl cesty k Tanzaku, ale nikdy nevíme, kdy na ně můžeme narazit. Kaede je nějaká přejetá poslední dny. Ani pořádně nepozdraví. Na tebe se nexichtila jako na vraha, třeba tě nevykopne během vteřiny. *Naklonil se Hota k Sorovi. Sice byl od jejích chuuninských dlouho pryč, ale stále znal členku svého týmu dost dobře na to, aby pochopil, že uvítání Aody bylo čistě ze zdvořilosti. Za to na Soru se dívala déle než vteřinu, což muselo něco znamenat. On sám byl Kaede celý den ignorovaný, dokud neměla nutnost mu předat informace. Cesta utíkala relativně pomalu, Kaede šla rychlejší chůzí, ale neběžela, Hota taky ne, stále bylo dost času na odchyt té skupiny a hlavně se nikdo nechtěl vyčerpat před možným soubojem.*

*Obaja prikývli. Budú v tomto spoliehať na ňu. Sora poznal silu jej fuutonu a uznával ju - čo robil veľmi zriedkavo. Uznával snáď len štyroch ľudí okrem Kaede - Mamu, Aodu, Chiku a Mou, čo sa o nich starala, keď mali zapečatené spomienky a tým to zostane ešte po veľmi dlhú dobu. Aoda to vedel a tak nechcel do ich vzťahu medzi nimi veľmi zasahovať. Ani jeden nevidel v tom druhom to, že cítia to samé - ale Aoda a Hota si toho všimli.* Len žiadne otázky. *Povedal a napravil si na svojej tvári čierne slnečné okuliare, ako by už teraz nebola tma a ako kráčali, tak občas aktivoval byakugan, hlavne potom, čo Konoha zmizla z ich dohľadu. Spozornel však, keď začul hlas Hotu.* Pravdepodobne poznám príčinu. *Povedal mu na to len, no urobil ako mu kázal - nedokázal by sám so sebou žiť, ak by nebol v jej blízkosti, potom, čo bola takáto. Možno stráchal trochu i svoju chladnú hlavu, ktorú si snažil vybudovať. Idiot sa nechal zabiť a Kaede smútila a ignorovala podľa jeho celý svet, okrem Sory. Za to Sora bol svedkom smrti ako Danteho, tak Reisua či Mai a Nai alebo ako sa volali... neboli to pre neho podstatné mená ani osoby. Cesta bola pokojná, ubehla rýchlo a Sora sa držal v blízkosti Kaede. To bolo aj prvýkrát, čo dal niekomu inému prednosť pred Aodom. Ten to bral ale s nadhľadom, vedel a nič si z toho nerobil. Nerozprával, pokiaľ neprehovorí sama, veril, že potrebuje svoj čas a, že len prítomnosť toho druhého im pomáha. Modro vlasý chlapec však vedel, že sa s ňou po misii bude musieť porozprávať. Sora však náhle zastal, keď boli v cieli. Naznačil, aby zastali aj oni. Byakugan pod jeho slnečnými okuliarmi neboli jeho oči vidieť. Naznačil im štyri chakrové sústavy, ktoré nepatrili im. Boli to ich ciele. Štyria... taktiež ukázal aj ich smer, kde presne sú a akú približnú vzdialenosť medzi sebou majú. To všetko jeho oči vedeli povedať, tak ako to vedel naznačiť bez toho, aby použil slová.*

NPC
*Sayuri bola so svojou malou "družinou" v ich úkryte, v neveľkej jaskyni s množstvom chodieb. Stála vo vchode do jednej z nich a dívala sa pred seba do tmavého lesa, nervózne si pri tom hrýzla ukazováčik na pravej ruke a druhou rukou si objímala trup. Odkedy viedla túto ich drobnú skupinku mali šťastie. Ich krádeže, rabovania a nejaké drobné vraždy im prechádzali.. Doba bola zlá, vo svete vládol chaos po tom čo začala nekonečná noc. A oni neboli hlúpi - teda aspoň z počiatku sa snažili byť nenápadní a priveľmi na seba nepútali pozornosť, no obávala sa, že ich chunninsky spolukomplicovia 16 ročný Taka a jeho rovnako staré dvojča Kato to tento krát ich poslednými činmi poriadne prepískli. Sayu sa obávala, že na nich Konoha vyšle ľudí aby zarazili ich pomerne silnejúce aktivity.* (Tokito)Tak už sa prestaň mračiť Sayuri.. sú to v podstate stále deti. *Prehovoril vysoký 24 ročný muž hodnosti Tokubetsu joinin a podišiel ku svojej o dva roky mladšej milenke. Chytil ju okolo pása jednou rukou, zatiaľ čo druhou jej odhrnul z krku niekoľko prameňov vlasov a dal jej tam drobný božtek.* (Sayuri)Nie Tokito, už nie sú deti - prestaň ich obhajovať! Deťmi prestali byť keď vyvraždili ninjov v tej dedinke kde mali len ukradnúť ich zásoby a zbrane! *Naštvala sa a odstrčila od seba jej milého - otočila sa na neho ukázala na neho ukazováčikom a mračila sa pri tom.*  (Sayuri)Deťmi prestali byť keď si im dovolil aby znásilnili dceru jedného z tých ninjov, deťmi prestali byť keď jej do brucha vyrezali náš symbol šťastia po tom čo s ňou skončili. *Bola poriadne vytočená. Svoje ninja povinnosti opustila keď na svet padla nekonečná noc a spolu s jej drahým ušli z Konohy. Časy sú ťažké, doba bola zlá - no aj tak sa jej bridilo to, ako ich malá skupina pokračovala. Nepáčilo sa jej kam to smeruje - vedela, že titul nukenina bude mať už len za zradu, že opustila Konohu, že sa odmietala podvoliť Hokage ... a hoci mala za sebou aj nejaké zločiny, nikdy nevraždila ani nemučila ľudí pre radosť.* (Tokito)Povedz čo chceš a spravím to. Mám ich zmlátiť? Alebo sa chceš rozdeliť? Chceš ich opustiť? Spravím to! *Snažil sa ju upokojiť, hoci mu tí dvaja prirástli ku srdcu a mal ku nim skoro otcovské puto, no Sayu mala zlé tušenie. Zaťala zuby a otočila sa opäť ku Tokitovi chrbtom.. oprela sa o stenu jaskyne a opäť si začala hrýzť nervózne ukazovák.* (Sayuri)A čo ak je na to už neskoro? *Opýtala sa ho naštvane a v hlase jej bolo cítiť obavy.. skoro ako keby čakala, že sa z tmavého lesa vyrúti armáda listových ninjov a prinútia ich pykať za všetky zločiny.*

Kaede
Hota

*Cesta pokračovala potichu. Kaede mlčela, i když sem tam očima přejela po Sorovi, který se přemístil k ní. Hota také mlčel, nebylo co k řešení, prostě sem přišli vyřešit jejich práci. Sora ukazoval nějaké posunky, zatímco Hota si připravil katany, jen je jemně povytáhl z pochvy, aby se lépe tasily. Kaede si rozepla bundu, pod kterou měla jen černé tílko poukazující na její ženskost. Sundala si brýle a dala si je do kapsy, kterou zapnula. Kývla Sorovi na důkaz toho, že chápala, co se dělo. Sama rukou naznačila, že Hota a chlapci by měli jít první a ona je bude jistit ze zálohy. Došla k Sorovi.* Nech mě je nejprve překvapit fuutonem a pak vás budu jistit? *Zašeptala, snažila se udržet čistou hlavu a tak by tohle mohl být dobrý plán.*

--------------------------------------------------------
Taka

*Zeleno-oké dvojče sedělo v zadní části úkrytu...viděl, že jejich vůdkyně Sayuri by ho nejraději vykostila a pohodila někde, nebýt Tokita, asi by tomu již tak bylo. Nervózně si ňoupal nehty a sledoval starší dvojici. Minule to doopravdy přehnali a bylo to jeho vinou. Jeho o pár vteřin mladší dvojče akorát dělalo, jak Taka řekl. A prostě se nechal unést a bratr se chytil. Nedalo se svítit, následky měly přijít ať už z Konohy, nebo z jejich vlastních řad. Pomalu se zvedl ze země a protáhl se, sice mlčel, ale i tak bylo jasné, že dvojici sleduje. Sice mu bylo teprve 16, ale záviděl jim. Možná pro to udělal, co udělal. Nevadí, život šel dál, tedy...to si alespoň myslel.*

*Sora si lepšie natiahol rukavice na rukách, trochu sa pretiahol. Boli dostatočne ďaleko, aby si ich nukeinovia všimli. Maximálna úroveň mala byť B... takže si nemyslel, že tam bude niekto, kto ich bude až tak výrazne ohrozovať. Sora už so zopár B nukeinmi bojoval, rovnako ako Aoda, ale každý nukein sa líšil i na tomto ranku a tak sa nemôžu nechať zaskočiť tým, že by boli nukeini silnejší než doposiaľ. Nevedel určiť čo a ako, videl len kde sú, videl čo robia. Nemusel sa ani pozerať na svojich spoľubojovníkov, Aoda sa tiež trochu rozcvičil, Hota povoľoval katany a Kaede... v tomto prípade trochu preklínal svoje oči a snažil sa sústrediť na to dôležitejšie.* Dobre. *Pokývol hlavou. Kaede ich trochu prekvapí, všetci ich prekvapia. Ucítil ruku na svojom ramene, ktorú mu tam položil Aoda, aby jej ujistil, že to zvládnu, že je tu a postará sa o svojho mladšieho brata. Sora mu venoval menší úsmev, než sa otočil na Hotu. Nevidel dôvod si tentokrát dávať masku, nestíhal by čítať z pier toľkým ľuďom. Hota bol vyššej hodnosti, takže mu zveril jeho i bratovú dôveru v tom, že bude viesť tento útok on.*

---------
Kato

*On na rozdiel od brato bol trochu ďalej, takže nevidel čo sa delo. Nevidel nervózneho nikoho. Možno to trochu prehnali, ale Kato bol vždy od mala zvyknutý robiť to, čo robil o pár sekúnd starší brat. Ak by skočil z okna, skočil by za ním... alebo ak by skočil do studne a utopil sa, Kato skočí do studne a utopí sa tiež! V tomto prípade ale aj on cítil, že sa tentokrát nemal nechať uniesť rovnako ako jeho brat, možno niekto príde, možno nie, doba bola zlá a kto by sa venoval... aj keď, misie podľa všetkého fungovali už normálne a tak bolo dosť možné, že si po nich niekto príde. Zhlboka sa nadýchol a vydýchol, urobil pár rýchlych krokov, aby sa dostal ku Takaovi a zastal po jeho boku. Všimol si Sayuri a Tokita. Ona bola nervózna, on ju upokojoval, aj keď mu to veľmi dobre nešlo. Bral ho ako svojho otca, ujali sa ich a žili spolu. Svoje ružovozlaté oči presunul na brata.* Čo myslíš, príde niekto? *Spýtal sa ho s obavami v hlase. Bol na svojom staršom bratovi predsa len trochu závislí.*

NPC
*Tokito si povzdychol, položil Sayuri na ramená svoje dlane a zľahka jej ich stlačil.* (Tokito)Zvládneme to spoločne. *Šepol a zozadu ju objal. Sayu neprotestovala a tento krát sa z jeho objatia ani nevykrútila. Bola síce spočiatku napätá, no v jeho objatí sa po chvíľke trošku uvoľnila.* (Sayuri)Na čas.. by sme sa mali úplne stiahnuť. *Povzdychla si napokon a oprela sa hlavou o jej milého. Tokito sa usmial a súhlasne prikývol.* (Sayuri) A Kato a Taka nepôjdu bezo mňa do terénu.. inak prisahám, že ich vlastnoručne vykastrujem. *Tokito sa potichu uchechtol a položil si bradu na jej hlavu.* (Tokito)To znie ako plán. *Šepol s úsmevom a Sayuri na moment zavrela oči.* (Sayuri) Povieš im to sám - aj tak ťa majú radšej. *Hlesla a Tokito sa pousmial.* (Tokito) Mňa majú možno radšej, no teba rešpektujú.. si náš vodca a vedia, že to prehnali. *Po týchto jeho slovách si Sayu vzdychla a chytila jeho ruky, ktorými ju zozadu objímal. Tokito sa usmial keď sa ku nemu takto privinula a spokojne zdvihol pohľad ku nebu - v tom si však periférne všimol nepatrný pohyb. Zaklonil teda hlavu dozadu a prižmúril oči - zadíval sa na rolničky, ktoré boli pri pripevnené pri strope jaskyne.. na rolničky boli totiž napojené lanká a týmito lankami mali potiahnuté okolie ich úkrytu. Doteraz to využívali len ako prevenciu / alarm pred nejakými monštrami, ktoré by sem mohli zablúdiť, no teraz tu spolu so Sayuri stáli s obavou, že ak sa rolničky rozoznejú, bude to môcť pokojne znamenať príchod ninjov, ktorí ich budú chcieť odovzdať spravodlivosti. V okolí boli poumiestňované aj výbušné lístky, ktoré mohol kedykoľvek odpáliť - no nechcel by sa unáhliť ak by šlo len o nejaký planý poplach.* (Sayuri) Čo sa deje? Zbadal si niečo? *Opýtala sa ho opäť nervóznym hlasom a ruku si dala rovno ku svojmu puzdru s kunaimi. Tokito ju pustil, a pomocou ručnej pečate urobil svojho klona.* (Tokito) Možno o nič nejde, len .. nezaškodí, byť opatrný. Preverím to.. *Dodal a jeho klon sa vydal von z jaskyne - s plánom vyliezť do korún stromov a skontrolovať či sú v bezpečí. Sayuri sa zamračila a sama bola v pohotovosti.* (Sayuri) Tak fajn.. ak to budú listoví - zmizneme. *Informovala Tokita a potom sa rezkým krokom vydala ku dvojičkám.* (Sayuri) Zbaľte sa, len to najnutnejšie - možno budeme musieť ísť. *Pozrela sa na nich prísne, no samozrejme ani jej neboli ľahostajní. Ak by jej na nich nezáležalo tak by už dávno ležali päť stôp pod zemou. Sama si vzala do ruky batoh do ktorého začala bez ladu a skladu hádzať svoje a Tokitove veci. Tokito podišiel ku niečomu čo vyzeralo ako malý drevený batoh a pri tom ako si ho nasadil na chrbát - mračil sa do tmavého lesa pred sebou.*

Kaede
Hota

Dobře...jdeme na to. Vy dva po stranách, Kaede na střed, já hned za ní, vystřídám jí, jakmile začne fuutonem, jdu na ně se vším, co mám. *Přitáhl k sobě Hota skupinku. Podíval se na bratry.* Spoléhám na vás. Musíme je rozdělit a zároveň si ale krýt záda. Poznáš jak silná je jejich chakra? Dle toho se dá odhadovat i síla. *Optal se Sory. Kaede tiše stála a jen přikývla. Podívala se na Soru, pak na Aodu a nakonec na Hotu. Tři taijutsu/kenjutsu a ona sama. Neměla z toho dobrý pocit, ale musela do toho dát všechno, co mohla. Jedním trhnutím shodila vějíř ze zad. Patou boty kopla do spodní části konstrukce a vějíř se rozevřel na celou svojí velikost, až za ním Kaede před zraky chlapců zmizela.* Jen si připravím něco. *Nadechla se, koncentrovala chakru do vějíře a několikrát máchla ve vzduchu, jakoby ovívala imaginární osobu stojící u lesa. Tím si připravila techniku Tatsu no Ōshigoto. Mračna začala zatahovat nad vysoko posazeným měsícem. Což byl efekt její techniky. Díky tomu se dokonce i mlha začala více tvořit v lese. Efekt zatím technika neměla žádný. Kaede si sama mohla určit, kdy využít efekt techniky.*

------------------------------------
Taka

*Podíval se na své dvojče. Skousl rty.* Na tuty a když ne z Konohy, tak nás sejme on. *Naznačil pohybem hlavy směr k jejich Anikimu - Tokito. Vzhlížel k němu a zároveň mu záviděl, ale věděl, že je držel pospolu, byl jako jejich starší bratr a Taka k němu vzhlížel.* Neboj, držíme spolu jako tým, nakonec to všechno překonáme. *Viděl, jak Tokito vytvořil klon a ten se dal na průzkum. Rozešel se ke dvojici starších nukeninů.* Můžu to jít prozkoumat taky...alespoň to málo udělám. *Už udělal krok ven z úkrytu. Čekajíc na povolení.*

*Sora si nad hlavou Hoty vytvoril poznámku vedúci misie- vytvoril mu tak skupinu, do ktorej ho bude radiť po celú dobu tohto času, potom uvidí, do akej skupiny jej zaradí. Zatiaľ mu Hota pripadal sympatický a dobrý... zveril mu teda jeho dôveru i dôveru brata. Málo kedy niekomu cudziemu dovolil kázať mu... ale bol z klanu Dokusei, z jeho dediny a tak to jednoducho urobil. Predsa len bol i o hodnosť vyššie než sám Sora a o dve než Aoda. Bol teda skúsenejší, aj keď nie každý s vyššou hodnosťou bol skúsený - to sa naučil. Pokývol nad jeho slovami a postavil sa do formácie, ktorú zadelil. Nad jeho otázkou pokrútil hlavou, nevidel.* Nevidím, ale ak sa k nim dostanem dostatočne blízko, dokážem najsilnejšiemu z nich chakru odstaviť. Navyše. *Odmlčal sa a začal ukazovať smer, kde videl výbušné lístky a drôty s pascami, či rolničkami.* Sú tu výbušné lístky a rolničky. *Dodal k tomu, aby každý vedel kde čo je, aby sa nedostali do pasce, aby si zbytočne neublížili. Aj keď nevedel, či si dané miesta podľa opisu, či umiestenia zapamätajú. Modro vlasý chlapec pokývol hlavou zarovno s jeho bratom, keď povedala, že si niečo pripraví, nechá to v tento moment na nej, on nič viac teraz urobiť nemohol. On i brat si všimli zmenu počasia, keď mávla vejárom, ktorý nosila na chrbte. Jej fuuton bol silný, to Sora uznal ihneď ako ho uvidel, teraz mu pripadal ešte silnejší. Svoj zrak presunul na Hotu a vyčkával na jeho ďalšie pokyny, než si všimol niečoho, čo bežalo od ich úkrytu.* Blíži sa sem... buď nukein alebo klon. *Nedokázal rozpoznať. Dodal k tomu ešte smer z ktorého prichádza.*

------ ----

Kato

*Díval sa na brata a očakával jeho odpoveď, aj keď ju kdesi v kútiku duše poznal. Prehnali to a teraz ich čakali následky za ich činy. Trochu sebou cukol, keď ukázal smerom k Anikimu. Popravde by radšej v tomto smere uvítal shinobi z konohy, než jeho. Tá predstava ním striasla, nad jeho slovami prikývol. Bol rád za svoje dvojča.* Prekonáme to spoločne. *Znovu prikývol a nasledoval jej, ako sa vydal preč.* Pôjdem tiež. *Vyhŕkol zo seba takmer ihneď, potom čo sa ponúkol Taka. Nechcel tu byť bez neho a nechcel jej nikam púšťať samého, aj keď obaja odignorovali to, že si majú ísť zabaliť, aj keď len to najnutnejšie.*

*Sayuri s povzdychom preletela pohľadom po Katovi a Takovi keď odignorovali jej prvé slová o tom aby si začali baliť saky-paky. Na čele jej navrela žilka a v prvej chvíli im mala chuť vyhubovať. Predsa len do týchto problémov sa dostali najme kvôli nim, nehodlala ich spustiť z očí.. Nevybuchla však tak ako by sa od nej asi očakávalo, ovládla sa a len všetok ten nahromadený hnev vydýchla nosom.* (Sayuri)Ak chcete Tokitovi pomôcť pošlite za ním tiež klony, vy ale pekne zostanete ale tu s nami a budete baliť. To je rozkaz. *Jej hlas bol síce nekompromisný, no zároveň znel tak nejako materinsky. Chcela ich mať pod dohľadom, dozrieť na nich aby sa im nič nestalo. Vedela, že tam vonku to môže byť nebezpečné a teraz dva krát toľko. Kútikom oka sledovala uprený Tokitov pohľad a niekde vzadu na zátylku jej naskočili zimomriavky v očakávaní toho najhoršieho. Už ani nevnímala čo do batohov všetko hádže, bola myšlienkami mimo - viac sa sústredila na vchod do ich skrýše než na to čo jej prechádzalo rukami. Tokitov klon medzi tým pomaly napredoval v korunách stromov - s prižmúrenými očami, rovnako ako jeho originál sledoval okolie. Pohyboval sa tak aby sám nespustil žiadne z ich poplašných nástrah, no zároveň mal v ruke pripravené shurikeny ak by ich bolo treba predsa spustiť. Ak by zahliadol skupinku, ktorá po nich šla - okamžite by hodil shurikeny, no nie ich smerom - nie - zaktivoval by pascu a varoval by tak svoj originál a všetkých v jaskyni, že je tu nebezpečnstvo ešte skôr než by sa rozplynul po potencionálnom útoku ich oponentov.*

Kaede
Hota

Rolničky a lístky? *Hota tak vteřinu pomlčel.* Jdi dál od nás, nejlépe tak dvě stě metrů, použil fuuton a zaktivuj jejich past. Sora-kun! Ty předpokládám víš jejich přibližnou polohu, povedeš nás z levé strany, taky se vzdálíme tak sto metrů zpátky. Zaútočíme tedy ze zálohy, aniž by si nás všimli díky pastem. Rozumíme? *Kaede přikývla.* Jasně... *Zavřela jedním pohybem vějíř a rozutekla se dál po cestě oněch dvě stě metrů. Prudce zastavila. Nasadila si termovizi. Viděla v dálce akorát tak velké kulové, protože klon nevyzařoval fyzické teplo. Ale ona hlavně potřebovala vidět, zda její tým už je na svém místě. Byl. Nadechla se - Fuuton: Daitoppa, její nejpoužívanější jutsu zmákla levou zadní. Proud vzduchu se řítil mezi stromy, aktivujíc tak rolničky po levé straně nukeninů poblíž lesní cesty. Hota ve chvíli, kdy se Kaede nadechovala, naznačil Sorovi rukou, aby vyrazili kupředu s jeho bratrem do lesního porostu.*

-----------------------------------

Taka

*sklopil pohled, otočil se na patě a šel sbalit věci, jak jejich Sayuri řekla. Prostě to tak bylo, nedalo se přes její rozkazy přecházet jen tak. Věděl, že kdyby neuposlechl, měli by s bratrem těžké chvíle. Sic k nim byla mateřská, byla to drsná neoblomná žena. Dával zrovna poslední kusy hadrů do batohu, když se spustil rámus rolniček nedaleko nich po levé straně jejich úkrytu. Taka vyběhl ke vchodu, pevně chytil svitek u svého boku.* Tokito! Co se děje? *Vyhrkl. Mladý Yamanaka přemýšlel nad tím, zda jít se svým starším vzorem bránit jejich skupinu a nebo zda uposlechnout Sayuri, která by dle něj nyní volila spíše ústup. Pralo se to v něm. ale zatím nepostupoval, vyčkával rozkazů.*

*Sora pokývol nad jeho rozkazmi hlavou a vydali sa ich vykonať. Videl ich polohu viac než dobre. Ako sa klon skrýval v korunách stromov, kde bol originál pokiaľ neboli prehodení... kde bol zvyšok. Videl každý jeden ich pohyb, cez to sa však prestal pozerať tak ďaleko, aby sa mohol sústrediť na to, čo bolo okolo nich. Bude to už doba, čo mal svoj byakugan tak dlho v kuse aktivovaný, ale jeho oči si museli začať zvykať aj na horšie. Nasledoval spolu s bratom Hotu, než sa rozozneli rolničky a mladí shinobi z konohy znovu poslúchli skúsenejšieho shinobiho a vydali sa po ľavej strane do porostu lesa. Sora znovu oddialil svoje videnie, aby videl klona - či originál, aby videl kde je a či je stále na tom istom mieste. Rolničky zneli lesom, presne tak, ako chceli... žiadny nukein nemohol rátať s tým, že ich niekto uvidí... Sora vedel, že je možné cítiť chakru niekoho iného, on sám to dokonca v budúcnosti bude vedieť, ale čo sa mu dostalo do uší, tak sa to jeho očiam nevyrovná*

------
Kato

*Ako vždy nasledoval príklad jeho brata a otočil sa na pätách rovnako ako on. Z tej ženy išla čistá hrôza, ktorá mu spôsobila zimomriavky na chrbte a husinu po všetkých častiach tela, až ním striaslo a rýchlim krokom šiel za bratom. Vzal si tašku a začal tak isto mlčky baliť. Len to najdôležitejšie... Ponožky... pyžamko... papučky... plyšáčik a mnoho ďalších vecí pre neho dôležitých, než sebou vyľakane trhol. Rolničky. Zneli hlasno a snáď všetky, ktoré v lese mali. Vystrašene sa pozrel na brata.* Taka, prišli si pre nás. Prehnali sme to tak moc, že si pre nás prišli. *V jeho hlase bol počuť i strach, možno to robiť nemali, odtrhli sa z reťaze... a teraz si po nich prišli, aby ich zabili.*

*Chlapci sa snažili znovu ju nevytočiť čo oceňovala - ešte potrvá kým si to u nej vyžehlia to bolo isté. Po tom čo vyviedli s nimi nemala veľa trpezlivosti a oni to vedeli. Tak ako tak, chvatné balenie sa chýlilo takmer ku koncu, keď v tom sa lanká upevnené pri strope jaskyne silno rozochveli. V sekunde čo sa rozozneli jaskyňou rolničky - jej svet sa zastavil. Sayuri srdce vynechalo úder a na moment zmeravela.. Vymenila si pohľad s Tokitom a obom sa v očiach zračila rovnaká emócia - strach. Tokito sa obzrel cez plece do lesa a zaťal zuby v rovnakej chvíli čo ku nemu dobehol Taka. Pokúsil sa zachovať pokoj a byť pred chlapcami a svojou láskou statočný.* (Tokito) To nič, zachovajte pokoj. *Šepol a položil chlapcovi dlaň na plece, zľahka mu ho stlačil aby ho upokojil. Sayuri sa obzrela na Kata, ktorý si balil do batohu plyšáka a v duchu zakliala pri predstave, že by sa mohlo niekomu z nich niečo stať. Premkol ju nekonečný, bezodný strach.* (Sayuri)Rýchlo, musíme preč. *Zvolala tvrdým a rozhodným hlasom, teraz si nemohla dovoliť byť slabá. Musela ochrániť svoju malú, nepodarenú rodinu. Prehodila si cez plece batoh a spoločne s Tokitom urobili ručné pečate. Lesom bolo v tej sekunde počuť množstvo výbuchov - (odpálené výbušné lístky a svetelné bomby.) Na moment sa mohlo zdať, že sa nekonečná noc na chvíľu skončila a opäť sa objavil úsvit - toľko svetla sa v okolí zrazu objavilo. Sayuri sa rozbehla k východu a pokynula aby Kato a Taka bežali za ňou. Netušila či toto rozptýlenie bude stačiť na to aby sa odtiaľto dostali. Ak však Kato a Taka Sayuri nasledovali tak ako chcela - Tokito by sa rozbehol za nimi a kryl im chrbát. Jeho klon medzi časom v lese len horko ťažko uhol výbuchom, ktoré jeho skutočné ja spolu so Sayuri odpálili. Nebolo to však nemožné nakoľko presne vedel kde sú všetky pasce nastražené. Keď napokon zbadal ženu s obrovským vejárom okamžite po nej hodil pripravené shurikeny s cieľom ich prenasledovateľov zabaviť a zdržať dosť na to aby mohla jeho rodina uniknúť čo najďalej.*

Kaede
Hota

*Výbuchy byly tak silné, že na chvíli osvítily okolí v perimetru několik stovek metrů. Oheň po výbuchu lístků se pomalu rozšiřoval celým lesem. oheň zaplavoval i část lesa, kterou procházela Kaede. Oheň byl naprosto znepokojující. Z ničeho nic se ale do jejího vějíře zabodlo pár shurikenů. Zbytku se jen tak tak vyhnula, sic jí tři nehezky poskrábaly. Kaede věděla, z jakého směru svitky přišly a tak tím směrem vějířem vyslal techniku ​Fuusajin no Jutsu (Kyodai Sensu), která namísto písku do svého poryvu větru vtáhla hořící jiskry a jehličí a vzplanutý poryv větru se o síle 34 Ninjutsu řítil na klon. Kaede věděla, že se jedná o klon, měla totiž termovizi a jelikož klony nevydávají žádné teplo, neviděla jej přímo jako barevný flek. Kaede nechávala klon klonem a běžela hlouběji do lesa./ Hota mezitím z druhé strany se Sorou a Aodou vyčkával. Až když se rozezněly zvuky rolniček, dal pokyn vyrazit. Když se ale rozezněly výbuchy, složil Hota ruční pečetě a využil techniky Doton: Doryuu Heki, když před ním i chlapci vytvořil kamennou stěnu, která měla alespoň částečně ochránit jjich těla před výbuchy a prudkým světlem. Samozřejmě chvíli vydržela, ale ne dost dlouho na to, aby odolala i následnému ohni.* Jdeme dál! Sora-kun, vedeš, kudy? *Ve zmatku z ohně a chvilkového oslepení nechal určení směru na mladším chlapci.*

-----------------

Taka

*Popadl svůj batoh a hodil si jej přes rameno. Sayuri byla rázná a jasně řekla, že mají jít. Ale jemu to přišlo zbabělé. Tokito taky. Pro jejich rodinu mají bojovat a ne utíkat.* Sayuri! Tohle jsem zavinil já, tak tomu také budu čelit. *Prudce se zastavil několik chvil po té, co utekli z úkrytu.* Nebudu utíkat. *Sáhl do vaku a vytáhl ruku s boxery na prstech.* budu bránit tuhle rodinu, i kdyby mě to mělo stát život, vy jděte. tohle není vaše vina, ale jenom moje. *Taka shodil batoh, vše potřebné měl u sebe. Odrazil se a vyskočil vysoko do korun stromů. Jasně, Sayuri mu za to pak dá bídu a Tokito taky. Ale on nechtěl utíkat od zodpovědnosti. Už to jednou posral, musel tedy čelit následkům.*

*V momente, čo zbadal, že sa začínali aktivovávať lístky, nukeinovia v ich úkryte začali používať chakru, prekryl si oči a sám ich ešte zavrel a do toho deaktivoval byakugan, aby svojim očiam neublížil, rovnako tak urobil aj Aoda, keď videl svojho brata. Vďačne sa pozrel na Hotu, ktorý ich ešte ochránil dotonovou technikou, ktorá však nemala šancu proti ohňu, ktorý sa začal rozprestierať lesom, mohutné červeno oranžové plamene začali šľahať k temnému nebu, než svoje oči znovu aktivoval. Rozhliadol sa znovu do diaľky, videl pravdepodobne klona, ktorý bojoval s Kaede, no veril, že to vládne a oni sa postarajú o originál so zvyškom v jaskyni.* Tadiaľ to. *Postavil sa do blízkosti ako Hoty, tak i Aody, aby jej videli a viedol ich. Oheň jej dosť vyrušoval, no nakoniec ho dokázal ako tak vytesniť a zároveň ho vnímať tak, aby ich nezaviedol priamo doňho, než zastal približne 20metrov od vchodu a naznačil im kde je. Očami sa znovu vrátil ku Kaede, no napravil si rukavice, aby mu lepšie sedeli a pripravil sa na útok. Čím bližšie k nim bol, tým jasnejšie nad ich hlavami videl nápis: Zabiť. V ten moment niekto z nich vyskočil do korún stromu, no bol od nich ďalej a tak si ich nemohol ešte všimnúť, Sora to ako bratovi, tak aj Hotaovi naznačil. Ukázal im kde presne je, než sa kúsok od neho no na zemi objavil ďalší na ktorého poukázal tiež.*

-----

Kato
*Balil si svojho plyšáčika, pomaly mal aj zbalené, podstate nič dôležité okrem plyšáka na spanie a brata, Sairu a anikiho nemal. Keď však Taka povedal, že pôjde, prestal sa baliť.* Idem tiež! *Povedal ihneď, no batoh si dal spolu s plyšákom na chrbát a rozbehol sa von za bratom. On však nevyskočil na strom, postavil sa pod brata.* Taka idem s tebou! Tiež som za to zodpovedný. *Pozrel sa na svojho brata a potom na stúpajúci dym ohňa k čierno čiernej oblohe.*

*Taka neposlúchol jej rozkaz, nenasledoval ju... nie. Namiesto toho sa rozhodol ísť na smrť - bol ako také neskúsené teliatko idúce dobrovoľne na porážku. Jeho brat Sayu tiež veľmi neprekvapil. Urobil ako vždy to čo jeho brat. Keby sa jeho brat rozhodol skočiť z útesu do rokliny plnej žeravej lávy - Kato by ani nežmurkol, nezaváhal by a proste by skočil za Takom dolu. Nedá sa v skratke opísať čo všetko Sayuri cítila keď sa tí dvaja hlupáčikovia otočili a rozbehli naspäť do plameňov v ústrety istej smrti. Keby si ku nim nevybudovala silné puto, proste by vzala Tokita za ruku a bežala by ďalej. Vykašľala by sa na nich - bola pravda, že v tejto situácii sa ocitli preto lebo prekročili hranicu. No .. k jej smole ich brali s Tokitom ako vlastné decká a teda z celej tej búrky emócií, prevládal hlavne strach. Konala úplne impulzívne - jej tréning, jej sebaovládanie aj pud sebazáchovy. Všetko šlo do čerta. Otočila sa na Tokita a vymenili si rýchly pohľad. Ich myšlienky, ich výraz - boli jednotní. Ako jeden sa otočili a rozbehli sa za dvojičkami aby im pomohli - aby mali aspoň nejakú, mizivú nádej. Sayuri naprázdno preglgla a bežala v ústrety ich osudu spolu so svojim milým snažiac sa ich ochrániť. Medzičasom bielovlasá shinobi pomocou svojho vejára zneškodnila Tokitov klon keď na neho zoslala spŕšku horiacich kúskov dreva a ihličia. Tokito - v tej chvíli zažmurkal - pred očami sa mu rýchlo prehnali spomienky klona.* (Tokito) Videl som len jednu, no nevynaložila extra úsilie pri likvidácii môjho klona, musíme byť ostražitý. Nevidel som ninja čelenku - môže to byť lovec. *Informoval svoju rodinku keď zrýchlil a v tej istej chvíli sa z jeho zvláštneho dreveného batoha vynorili drevené ruky (Shishi).* (Sayuri) Málo kedy sú sami. *Zašomrala Sayuri nahnevane a bola v bojovej pohotovosti keď zoskočila na zem ku Katovi.*

Kaede
Hota

*Sora vedl zbytek týmu střemhlav k nukeninům, kteří se otočili a šli jim v ústrety. Kaee se rychle vypořádala s klonem. Bylo jí jasné, že brzy narazí na cíl.Jelikož nebyla stopař, nemohla tušit, jak moc blízko nukeninové jsou, a že jsou na cestě jejich směrem. Netušila ani, kde přesně je zbytek jejího týmu. Pro začátek se jí to zdálo jako dobrá strategie, ale zmatek v ohni a kouři jí akorát znervózňoval. Šla do toho ale po hlavě, all in doslova. Zarazila se až když viděla ve světle ohně čtyři siluety. Nukeninové, které měli na listu. Přikrčila se. Rozevřela vějíř na plnou úroveň. Vyčkávala. Nebyla tu od toho, aby okamžitě útočila na lidi, čekala na rozkazy od Hoty, který se pod vedením Sory dostal do její blízkosti v zápětí.* Dnešní doba je zlá, pokusíme se donutit je vzdát, pokud budete ale ohrožení na životě, můžete zabít. Raději bych ale do Konohy přivedl další vězně k práci, než mrtvoly k rozkladu. Jasné? *Mluvil Hota na Soru a Aodu když se přibližovali k nukeninům a Kaede.*

-----------
Taka

*Neohlížel se, jeho bratr byl s ním, Taka seskočil ze stromů ve chvíli, kdy byl dost blízko jejich původnímu úkrytu, jen pár desítek metrů od něj. V dálce viděl dívku s vějířem, ke které se po chvíli přidali další tři osoby. Sám praštil boxery o sebe. Sic ebyl pouze chuuninem, ale byl v Taijutsu více nž dobrý. Což se trochu vykrývalo s jeho schopnostmi klanu Yamanaka. Moc se s tím nepáral. Rovnou otevřel všechny dosud dosažené brány Hachimonu, slovy všechny čtyři. A rychlostí takovou, že Kaede sotva stíhala na ní vyrazil s úmyslem jí zarazit boxery do břicha.*

-----------
Kaede

*Nečekala, že bude nukenin tak rychle útočit. Hachimon díky Dantemu poznala hned. S tímhle měla zkušenost už dříve. rozhodla se pro stejnou strategii, jako předtím na chuuninských. Sic enestihla útok, ale stihla vytáhnout kunai, který nastavila před sebe. Vějíř jí úderem vypadl z ruky. Boxery se zarazily hluboko do jejího měkkého břicha. Kaede sekla ve vzduchu, okolo hlavy Taka, ještě než se jako hopík odrazila od jeho boxerů a zarazila do kmene stromu. Útok byl silný jak svině a Kaede na chvíli vyrazil dech. Než se stačila nadechnout, musela nastavit ruce před svůj obličej, zarazila tím tak kop mířený přímo do její hlavy. Ale síla kopnutí jí prorazila kmenem stromu naskrz.*

*Sora ich viedol ako najlepšie mohol vyberal cestu, rýchlu, cez to bezpečnú kvôli ohni, ktorí vznikol na vôkol. Bol zvedavý, kto všetko to bude hasiť vzhľadom k tomu, že ani on a ani Aoda neovládali element suiton... ale pravdepodobne sa to uhasí nejako samo - bude musieť. Videl presne čo stvára Kaede, kde sú všetci ostatní.  Musel na to všetko dávať pozor...* Rozumiem. Nevraždiť, vyjednávať. *Zopakoval to hlavne sám pre seba vzhľadom k tomu, že sa s vyjednávaním ešte ani raz nestretol a vždy išiel len po jednom - po ich živote.* To znamená, že ich nezabiješ. *Povedal mu pre istotu aj Aoda, aby si bol skutočne istý, že to jeho tupý brat premýšľajúci skôr svalmi, než niečím iným pochopil. Sora však videl onen útok, to ako aktivoval hachimon, ktorý videl na chuuninských skúškach, keď bojoval Dante proti Kaede.* Kaede potrebuje nutnú pomoc... má hachimon. *Myklo ním, keď videl ako sa preletela a vrazila do kameňa. Svoju tvár presunul k Hotovi, či s nimi chce skutočne vyjednávať. Im sa totiž pravdepodobne do toho vyjednávania chcieť nebude.*

------

Kato

*Kato bol zase zameraný na ninjutsu a genjutsu, aby doplnil svojho brata. Používal teda hlavne klanové techniky - aspoň tie, ktoré sa stihol naučiť, než zamávali konohe a utiekli. Preto keď aktivoval jeho braček Hachimon, pochopil, že sa nemá kam toľko ponáhľať... aj tak by ho nedobehol a miesto toho radšej zložil pečate a privolal kumenju bránu a z neho Kinja, hada, ktorý sa do tohto prostredia hodil najlepšie.

*Sayuri mala jeden cieľ - jeden jediný cieľ. Dobehnúť ich, schmatnúť Taka, nahádzať mu na prdel a za ucho ho odtiahnuť do bezpečia .. Kato by ich nasledoval a možno by po príklade svojho brata natrčil Sayuri zadok dobrovoľne aby v tom svojho bráchu nenechal. Lenže tento jej skvelý plán stroskotal keď uvidela ako Taka aktivoval brány.* (Sayuri) Najprv ho zacháň a potom ho zabijem! *Vyštekla na svojho druha, ktorý bez slov a s poriadnym strachom o "svojho chlapca" pridal do behu. Vytvoril ešte jeden klon, ktorý mal v úmysle postaviť sa po boku Taky zatiaľ čo on sám vyvolal jednu zo svojich lútok (Sanshou). Bola vo veľkosti koňa úžasne obrnená a Tokito bol pripravený ňou chrániť jedno z dvojčat. Sayu sa zamerala na Kata, ktorý bol jej srdcu hneď po Tokitovi najbližší. (Každý rodič má vždy toho obľúbenca hoci si to nechce priznať.) Keď vyvolal kumenju beštiu, došlo jej, že sa súboju už proste nevyhnú, už musia skúsiť len prežiť a utečú až potom.* "(Sayuri) V ktorom vesmíre mohlo toho hlupáčika napadnúť, že vyrieši ich problém so zákonom tým, že bude bojovať proti vykonávateľom zákonu? Toto si s ním budem musieť vyjasniť!" *Pomyslela si naštvane, no nevtrhla bezhlavo do diania na bojisku. Pohľadom vyhľadala postavy pomedzi tancujúce plamene, ktoré vrhali na okolie desivé tiene a cítila ako ju štipľavý zápach horiaceho dreva začína štípať v nose. Oči jej mierne slzili a chcelo sa jej kašľať, no plamene a tiene bolo to čo potrebovala. Táto taktika s ohňom mohla pôsobiť deštruktívne a neefektívne - avšak ona tiene potrebovala. Iba tak mohla využiť schopnosti svojho klanu. Obhliadla situáciu a mala v úmysle použiť ​Kuro Higanbana techniku, ktorou by v ideálnom prípade znehybnila všetko a všetkých a pokúsila sa tento chaos zachrániť. Nechcela aby ublížili jej rodine, nechcela aby Taka a Kato urobili ešte závažnejšie chyby než doteraz, ktoré by ich už natrvalo ponorili do nukeninskej ligy. Ak by sa jej však nepodarilo znehybniť všetkých nepriateľov - určite by svoj predĺžený tieň neposlala na svojich chlapcov - to až keď by bol jej prvotný plán úspešný.*

Kaede

*Proletěla stromem, její obrana však byla efektní. Viděla na svém stojícím soupeři krůpěje krve na tváři a noze. Vyflusla plnou pusu krve a postavila se roztřeseně na nohy. Nadechla se a na k ní běžícího soupeře vypustila techniku Fuuton Daitoppa.*

Hota
*Dostali se tam akorát když Kaede měla letecký výlet.* Aodo, jdi pomoct Kaede. Já a Sora se postaráme o ty další. *složil pečetě a vytvoří tři stínové klony. Každý klon se rozeběhl smrem k Sayuri a Tokitovi. Sám Hota vyskočil do koruny stále nehořícího stromu a vydal se k soupeřům skrze větve. U toho složil pečeťe a jeho hlas rozezněl celý les.* Vzdejte se a půjdete do vězení, život vám nevezmeme. Když budete odporovat, dost možná nikdo z vás nevyvázne živý. *S těmito slovy seskočil ze stromu nad Sayuri, držel obě katany a sekl po ní, jako kdyby krájel horkým nožem máslo.*

Taka

*Prorazil tělem dívky strom. Až teď si všiml, že je to holka jeho věku. Ohlédl se za jejím vějířem a odkopl jej ještě dál od jejího dosahu. Otřel si krev z tváře a pak zpozoroval zranění na noze. Vyrazil opět na Kaede s Úmyslem jí chytit a odhodit směrem k plamenům, ale její vítr jej vyvedl z míry a odhodil o kus dozadu. Překulil se přes rameno a postavil na nohy. Pevněji uchytil boxery, když se prostorem rozezněl hluboký hlas nabízející smír a vzdání se.* Nikdy se nevzdám… *Zavrčel Taka pod vousy potichu. Ale kdyby mu Tokito řekl jinak, udělal by to.*

Aoda

Idem. *Prikývol a ihneď sa vydal za Kaede nechávajúc Hotu a Soru za svojim chrbtom. Dorazil k nej v moment, čo použila fuutonovu techniku bez pečatí. On ju dopre poznal, sám ju ovládal, teraz však neriešil. Nukeina technika prekvapila a tak bola účinná a sám.* Vzdajte sa, lebo tu zomriete. *Jeho hlas bol pevný. Postavil sa pred Kaede, aby ju mohol ochrániť v prípade jeho útoku. Pokiaľ sa vzdajú, nebude musieť útočiť.*

Sora
*Sora nechal brata ísť, nemal na výber a sledoval každý pohyb ako nukeinov, tak i Hoty. SLedoval ako vytvoril klonov, ako ich napadli a počúval jeho upozornenie k veci. Zabiť ich bola jednoduchšia možnosť a keď sa rozhodol zaútočiť na Sayuri... Sora zložil pečať pre shunshin k Tokimu a premýšľal, čo môže urobiť, aby jej nezabil... chakry mal dostatok... bol bábkar a keď bol bábkar... bol v jeho očiach slabý. Nesmel jej však zabiť... preto zvolil, že ho oberie o všetku chakru, ktorú mal pomocou techniky Hakke Hyakunin Juuhachishou, kedy mu začal zasahovať jeden úder na tenketsu body za druhým o plnej rýchlosti 28, aby mu nemohol utiecť. Ak nebude mať chakru, nebude môcť používať bábky a bude ešte viac zbytočný než bol... a ak v rukáve skrýval Taijutsu, Sora si s ním poradí už nejako.*

Kato
*Had, ktorého vyvolal mal ísť pôvodne pomôcť Takovi... ale teraz stál pri rozhodnutí... uchrániť seba hadom pred klonom, alebo pomôcť Takovi? On sám vytasil katanu a poslal hada pomôcť svojmu bratovi, zatiaľ čo on bol pripravený sa brániť. Had sa vydal smer Aoda, rozhodnutý jej obmotať a zaškrtiť.*

*Sayurina technika nechytila nikoho a tak len so zaťatými zubami zovrela v ruke kunai a s hrôzou sledovala čo sa na bojisku deje. Ruka sa jej chvela a napustila do kunaja chakru zatiaľ čo jej najmilší bojovali o prežitie. Keď Taka zvolal, že sa nikdy nevzdá, mala chuť nad jeho horkokrvnosťou prevrátiť oči a skutočne ho vyťahať za ucho - no nemohla poľaviť na pozornosti, nepriateľov tu bolo moc. Sama sa vzdať chcela, preto sa chcela dostať ku Takovi a uzemniť ho, no to už na ňu skákal nejaký shinobi (Hota). Jeho tieň bol pri nej a zväčšoval sa rýchlosťou ktorou na ňu letel - hodila teda kunai napustený svojou chakrou na ten tieň aby ho znehybnila ​pomocou techniky Kage Mane Shuriken no Jutsu. Neurobila to preto aby jeho znehybnenie využila a prebodla ho či niečo podobné.. chcela ho tak len "prišpendliť" aby nemohol ísť za ňou. Jej jediný cieľ bol teraz Taka - vedela, že ak zastaví jeho, tak jeho brat zloží zbrane tiež a môžu to všetci prežiť - keďže im dali listoví takto veľkorysú ponuku. Ísť do väzenia sa jej priečilo, no viac než to sa jej priečila predstava jej mŕtvej rodiny. Sloboda vykúpená krvou ľudí ktorých milovala - to nebolo nič pre ňu.* (Sayuri)Taka, zlož zbraň! Hota ty tiež! *Zvolala na celé bojisko a mierila si to ku dominantnejšiemu bratovi aby ho spacifikovala v ďalšej snahe o zasamovraždenie sa. Rýchlo si zrátala, že tu nemajú šancu.. ak by sa jej podarilo dostať sa až ku nemu pomocou shunshin no jutsu - mala v pláne ho chytiť za zápästia a prinútiť pustiť jeho boxery. Tokito medzi časom svojou lútkou vyšiel naproti zvyšným nepriateľom - s úmyslom chrániť svoju rodinu pred Aodom a Kaede ..... žiaľ sa ku nemu dostal Sora. Proti jeho byakuganu nemal šancu - nedokázal teda zastaviť to, že ho ten mladík obral o chakru - stále mu však zostalo Taijutsu a teda tam len tak nestál na mieste ako soľný stĺp a jeho útoky sa snažil vykrývať. Rovnako však ako Sayuri - ani on neútočil čo si mohli shinobi všimnúť - len sa bránil a bolo to náročné nakoľko tento mladý shinobi bol veľmi dobre trénovaný. Počul hlas jeho milej ako prikazuje aby decká zložili zbrane a vo chvíli čo sa Sayuri dostala ku Takovi (ak sa jej to podarilo) tak ho Sora zasiahol tak, že odletel dozadu a dopadol na zem neďaleko Sayu a Taky.* (Tokito)Je koniec, chlapče. *Zachripel nakoľko mu dopad trochu vybil dych.*

Hota
*Sekl vzduch, protože Sayuri se dostala rychleji mimo jeho dosah, k tomu všemu se Hota nemohl chvilku ani hnout, protože jej zachytila stínem. Neváhal ale, rozeběhl se za ní ve chvíli, kdy její technika povolila, pevně držel své katany, zatímco sledoval rodinná pouta v přímém přenosu. Možná by bylo snazší odstranit toho pubertálního potížistu a zbytek party se vzdá sám.*

Kaede
*Zvedla se ze země, když k ní přispěchal Aoda, byla polámaná, trochu malátná, ale zvládla stát a bránit se..*
Taka
*Slyšel Sayuri, dokonce si i všiml, jak složila pečeť. Využil rychlosti Hachimonu a přesunul se ze strany Aody a Kaede, která se zvedala. Sayuri se snažil uniknout, ale marně. Chytila ho za ruku. Teď zbývaly dvě věci. Jít do sporu i s ní, nebo se vzdát, ale to on nechtěl. Díval se na svou spřízněnou duši divokým pohledem, stejně, jako když před pár dny byl rozdivočený v té malé osadě. Ztěžka dýchal. Boxery držel pevně.* Já se nechci vzdát Sayuri... *Pronesl rezignovaně a z očí mu tekly slzy. Najednou pustil boxery a rozkřikl se na celý les. Jeho vztek, nekontrolovatelný, se dral ven alespoň ústy.*

Kaede
*Zvedla se, sledovala scenérii před ní, pod ochranými křídly Aody, natáhla tiše ruku za pomoci tehcniky Nan Kaizou a přitáhla si vějíř, který ztratila za jejího nedobrovolného letu.* Ve vězení nebudete muset bojovat o jídlo...smrt vám tam nehrozí a kdo ví, třeba to pro vás dopadne vše ještě pozitivně. *Rozkašlala se a vyplivla krev.* Minimálně vám nepůjdou po krku shinobi. *Podívala se na Hotu, který už stál vedle ní, byl připravený jim nasadit okovy.*

Sora

*Zastal keď padol na zadok vedľa dievčiny, asi svojej milej. Nebojovali, bránili sa. Sora si vzal len poistku toho, že aspoň bábkar nepoužije svoje techniky pre prípad nutnosti. Ďalej na nich však neútočil, len na nich dával pozor, než lesom prenikol hlasný krik, hnevu, no i istej bolesti a ľútosti... aspoň to si myslel. To, čo urobili posledne prehnali a tak na seba upútali pozornosť a Konoha musela zakročiť....*

Aoda
*Stál pred Kaede pripravený ju chrániť. S hachimonom sa stretol vtedy, keď sa so Sorom dívali na chuuninské skúšky, vedel, že proti tomu veľa nezmôže, rovnako tak, ako po neznámom hadovi s maskou, ktorý sa objavil vedľa neho. Bol snáď konečne koniec? Vzdajú sa... nikto z nich nezomrie. Ak by jedného z nich zabili, išli by po shinobi z Konohy ako besné psy... mal taký istý vzťah so svojim bratom, ak by mu niekto niečo urobil, išiel by po danom človeku hlava nehlava. ČI už po bratovi alebo niekom inom z jeho rodiny.* V poriadku Kaede-chan? *Spýtal sa jej, no jeho otázka zanikla v kriku, nekotrolovateľnom, ktorý prehlušil aj praskanie ohňa.*

Kato
Tiež sa nechcem vzdať. *Zamrmlal rovnako ako jeho starší brat, bol pripravený bojovať, cez to sa však mierne bránil pred klonom, než však skončil na zemi a kryl si hlavu, bol na neho priveľmi rýchli a chlapec usúdil, že nemá šancu. Keď začul krik svojho brata, nezostal pozadu, oči sa mu okamžite zaleskli, no na rozdiel od brata mu to bolo ľúto.* Sayuri.... Aniki... *Hlesol do toho.*

Aoda
Odsedíte si to čo máte. Máte tam jedlo, strechu nad hlavou, žiadna smrť a ani shinobi... len strážnici. A kto vie, možno váš trest nebude vysoký a nepobudnete tam dlho. *Povedal im. Bola to slabá nádej a pravdepodobne onú ženu pár rokov neuvidia, ale aspoň tí traja budú po spolu a skutočne... možno to bude len pár rokov... a budú zase spolu.*

*Keď Taka pustil boxery a zavyl, Sayuri ho chytila a pritiahla ku sebe. Ukryla ho vo svojom náručí ako keby bol zase malý chlapec. Bolo po všetkom, listoví síce zvíťazili, no jej rodina prežila a o nič iné sa nesnažila odkedy spoločne zmizli z Konohy.* (Sayuri)Znovu sa stretneme. *Uistila ho a pocítila drobnú úľavu pri predstave, že Taka a Kato nebudú odkázaní sami na seba ale, že s nimi bude aj Tokito. Či už jej Taka objatie opätoval alebo nie - pozrela sa na svojho milého a v očiach mala pri tom slzy. Odlúčenie od neho bude bolestivé, obzvlášť preto lebo si už ani nepamätá aké to bolo žiť bez neho. Tokito sa zdvihol zo zeme a pristúpil ku Sayuri aby ju mohol pobozkať na spánok. Potom si o jej hlavu oprel svoje čelo a objal ju okolo pliec. Predstava, že bude bez svojej milej ho bolela viac než výprask od listového ninju.. ak Taka zostal v Sayurinom objatí voľnou rukou objal aj jeho - ak by sa ku nim dostal aj Aoda, pritiahli by ho ku sebe do veľkého rodinného objatia predtým než sa ich chopia listoví. Toto bol posledný moment čo boli ako rodina pospolu. Po tomto krátkom prejave emócií sa Sayu a Tokito podvolili listovím, nechali si nasadiť putá a odišli s nimi do listovej aby ich súdili za ich zločiny.*

ak by sa ku nim dostal aj Aoda(Sry - to malo byť Kato), pritiahli by ho ku sebe do veľkého rodinného objatia predtým než sa ich chopia listoví.

Taka
*Byl naštvaný, v něm to vřelo, jakoby někdo nechal kotlík nad nejsilnější výhní několik hodin. Ale pholed na jeho rodinu....chápal konečně, co Sayuri celou dobu chtěla a co on pokazil svojí horkokrevností. Ohrozil je, všechny 4, ne jen sám sebe a teď bylo na něm svou hrdost překousnout, být silnější, než je jeho ego a doopravdy s tím něco udělat a postavit se vlastním démonům. On nikdy nebude normální, ale Sayuri a Tokto měli šanci po ospykání trestu na založení vlastní rodiny. Možná i jeho bratr, ale on sám? Nikdy. Objímal svou mateřskou figuru v životě, jedinou, kterou když poznal. Mezi prsty drtil její oblečení. Přišel i jeho "otec", bratr nejspíše...neviděl pořádně přes slzy. Ale byl rozhodnutý, své zbabělé chování dotáhnout až do konce. Nahmatal jednou rukou ve své kapse kunai a ve změti těl v obětí, se prudce otočil a zabodl si kunai do břicha-*

Hota
*Sledoval situaci, vzdali se, super. Z pečeti odpečetil několik okovů jak na ruce, tka nohy a většinu z nich podal Kaede, Aodovi i Sorovi. Sledoval srdceryvné loučení rodiny. Z ničeho nic ale složil pečeť a Zmizel. Použitím Shunshinu se dostal přes Taku a chytil mu ruku těsně u břicha. Okamžitě mu na ní nasadil okov.* Promiň, budeš muset sám se sebou žít ještě pár let... *S těmito slovy mu vrazil ruku do hrudníku, jakoby ho chtěl poplácat a zapečetil jeho chakru Katon: Tenrou. Vytrhl Takovi kunai z ruky. A pokračoval v jeho poutání.*

Kaede *Zvedla se skoro rozbitá, sotva stála aHota už jí dával další job, aby spoutala další ze členů nukeninské party. Vyšla za ženou, protože jí to přišlo nejvíc etické. Podívala se na Sayuri.* Lepší, než smrt. *Spoutala Sayuri a pak si hodila na záda svůj vějíř, který jí nyní přišel tak stokrát těžší, než před pár hodinami. Zhluboka se nadechla a pak si odkašlala trochu krve. Spojila s Hotou řetězem všechny zatčené. Hota vedl výpravu zpátky do Konohy.* Hota: Soro, Aodo, Já jdu první, Kaede poslední, jeden z vás by měl jít s ní a druhý hlídat tak cca ve středu...Kdyby náhodou, sice se vzdali, ale člověk nikdy neví, pokud se pokusí o útok, máte volné ruce. *Tím jim v podstatě dal zelenou nukeniny v jakékoliv situaci, kdy by jim přišlo, že něco kují, je zabít. Sám lehce trhl řetězem a táhl Taku za sebou, s ním i další nukeniny. Kaede čekala, než se jejich "konvoj" rozešel a jako poslední se šourala na konci skupiny.*

Kato

*Plakal ako malý chlapec, ktorému zobrali lízatko. Plný frustrácie a smútku z toho, že sa rozdelia. Keď cez slzavé údolie uvidel, ako sa všetci zhlukujú, automaticky sa rozbehol k nim, bola to predsa len jeho rodina. Jeho veľký brat, matka a otec, ktorí sa o neho starali odkedy odišli z Konohy. Objal ich, snažil sa upokojiť svoje emócie ale nešlo to. No krmil sa aspoň predstavou, že tam nebude sám... bude so svojim veľkým bratom, s anikim, aj keď Sayuri dlho neuvidia, čo jej robilo ešte viac nešťastným, no pomaly ale iste naberal kľudu... než zbadal, ako sa jeho brat otočil s kunaiyom v ruke a pokúsil sa o seppuku. Priam sa mu podlomili kolená úľavou, keď ho shinobi z konohy zastavil.* Taka! Ty idiot! Nenávidím ťa za to! Prečo... prečo?! *Zreval na svojho brata. Nikdy veľmi nekričal, vlastne tým prekvapil aj sám seba, jeho brat dobre vedel, že ak by sa zabil, pri prvej príležitosti by to urobil aj on. Bol ako teliatko, čo sa nikdy nezmení.*

Sora
*Sledoval lúčenie rodiny, no jeho tvár sa ani na sekundu nezmenila, ani vtedy, kedy prišiel Hotov rozkaz, aby ich spútali a potom sa vydali naspäť do konohy. Bolo to dojemné, ale boli nukeini, ktorí si idú teraz odpykať svoj trest.* Rozumiem. *Povedal a šiel urobiť tak, ako kázal, chcel to mať z krku, za sebou a viac sa nad tým nepozastavovať, veril, že i Kaede by viac uvítala, aby to pre nich všetkých skončilo a ona mohla do nemocnice nechať sa ošetriť. Možno by jej vedel Aoda poskytnúť základné liečenie, predsa len, on bol v ich bratskom tíme ten doktor.

Aoda
*Bolo po všetkom, už ich len bolo treba odviesť do Konohy, kde ich predhodiť polícii. Dojemné rozlúčenie bolo prerušené jedným z chlapcov, ktorý sa pokúsil o seppuku, no Hota ho našťastie zastavil skôr, než k tomu došlo. Hnev jeho brata bol oprávený, podstate by bol taký emocionálny buď on alebo jeho mladší brat v prípade, že by došlo k niečomu podobnému. No, vo väzení budú mať dostatok času sa o tom porozprávať. Pozrel sa na Kaede.* Nechceš skôr než pôjdeme ošetriť trochu? *Ponúkol sa, predsa len si nemyslel, že by Hotovi a Sorovi jeden z nich ušiel... hlavne, keď tu bola otázka ich života. Ak by nechcela, tak by išiel urobiť presne to, čo po ňom Hota chcel.*

Hota

*Šel v čele skupiny a Aoda začal něco o léčení Kaede, která byla kus za nimi. Ohlédl se. Zkontroloval jí pohledem.* Spíš jí vezměte někdo tu zbraň. *A šel dál.*

kaede
*Podívala se na Aodu, byla sice trochu dobitá a nejspíše měla pár žeber trochu jinak tvarovaných, ale chodit mohla a nějak netoužila po opečovávání, ale pomoc s vějířem by uvítala.* Jsem v pohodě Aoda-kun. Ale ten vějíř vzít klidně můžeš. *Vějíř je tak těžký, že vyžaduje dvě ruce na nošení a manipulaci, dokud osoba nemá sílu 7. Kaede se tedy ploužila vzadu. Nic extra neříkala. Hromádka neštěstí a ještě k tomu s půlkou obličeje od krve. Se pomalu se skupinou blížili ke Konoze, která byla tak 2-3 hodiny cesty.*

Aoda

Dobre. *Povedal a vzal jej zbraň a spoločne vyrazili do konohy v presnom zástupe. Cesta trvala zopár hodín, nakoniec však predali Sayuri, Takita a dve deti, ktoré boli snáď rovnako staré ako Sora a on. Zaujímalo ho, čo ich všetkých viedlo opustiť Konohu, dezertovať, stať sa nukeinmi... no nikdy sa ich to neopýta. Nech už to bolo čokoľvek, budú nad tým dlho premýšľať a pracovať pre dedinu, ktorú opustili.
Potom sa všetci rozdelili, všetci si potrebovali odpočinúť. Sora a Aoda zamierili domov, Kaede dúfali že do nemocnice.*

Koniec.