Země Deště

Setkání v zemi kde neznají sucho

Legenda:
Jaashi
Hostinský
Servírka
Blbeček v hospodě



*Jaashi pomalu zastavil u rozcestníku na větší křižovatce a zkoumavě si prohlédl ukazatel. Byl na cestě už pátý den a počasí téhle země ho fascinovalo. Ubezpečil se, že jde skutečně dobře a vydal se na cestu směřující vlevo. Zvedl oči nahoru a zamračil se, když viděl těžké tmavé mraky převalující se na obloze. Jak se dalo čekat zase to vypadalo na déšť. Nebyl si jistý, zda je tady vůbec jiné počasí než stále padající kapky. Když se chystal na cestu a přemýšlel co si vezme s sebou, byl teď hodně vděčný, že si zvolil kasu. Deštník tu měl celkem velké využití. Přemýšlel, jak lidé v této zemi žijí. Neuměl si představit, jak se daří úrodě, když vše je podmáčené vodou. Možná to řešili stejně jako v jeho zemi skleníky, ale nikde cestou žádné takové budovy neviděl. Vůbec tu bylo nějak málo živo. Jak tak kráčel po cestě a přemýšlel o všem možném i nemožném dorazil až na místo, které hledal. Kousek od cesty obehnán vysokém pevným plotem stál celkem velký hostinec. Po dlouhé době místo, kde to vypadalo, že i nějak funguje. Sundal ze zad svůj vak a chvíli se v něm prohraboval, než našel, co potřeboval. Rozvinul svitek a přečetl si zprávu. Popis člověka, co hledal nebyl úplně nejpřesnější, ale dalo se s tím pracovat. Vysoký vyhublý blonďák s tetováním na krku a ověšen spoustou řetízků, přívěšků a korálků. Schoval zprávu do vaku a nadhodil si ho na záda. Když odcházel z vesnice nečekal, že bude pryč tak dlouho. Jen doufal, že to u velitele nebude velký problém a nějak jeho delší nepřítomnost pochopí. Skloubit život žoldáka a člena vojenské policie nebylo příliš snadné. Naštěstí mu velitel z nějakého důvodu vycházel celkem vstříc. Nadhodil vak a vešel do hostince.* Áááá, to jsou k nám hosti. Jen vítejte, vítejte. *Ozve se skoro ihned co otevře dveře statný muž za pultem a rukou zve Jaashiho dál.* Díky. *Kývne mu na pozdrav krátce a vydá se k pultu.* Dal bych si něco k jídlu. Cokoliv teplého a ať je toho hodně. A prosím čaj. *Požádá hostinského a sundá ze zad vak a hodí ho vedle sebe na zem. Pohledem nenápadně přejede lokál, aby zjistil, kdo tam je pak si svlékne promočenou košili. Dojde k věšáku, kde jí pověsí a po místnosti se rozléhá pleskání těžkých kapek dopadajících na podlahu.* Snad jste nezmoknul. *Ozve se jeden z mužů v místnosti a jeho slova vyvolají v přítomných hlasitý smích.* Ale ne. To jsem se tak zpotil z toho vaše slunce tady. *Odvětí a mužů si nevšímá. Ani jeden nebyl podobný popisu a nestál o nějaké dohadování.* Nechcete něco suchého na sebe? *Nabídne se starší žena v zástěře. Jaashi se po ní zvědavě podívá a pak jí věnuje široký úsměv.* To bych byl moc rád. *Souhlasí a žena odejde pryč. Jaashi se usadí k pultu a natáhne se pro nabídku jídla a pití. Zkoumavě si jí prohlíží, když se objeví majitel a položí před něj velkou mísu polévky s pořádnými kusy masa.* Jen si dej chlapče. To tě zahřeje. Manželka donese nějaké oblečení a bude líp. *Odpoví a přejde na své místo za pultem.* Děkuji vám. Jste laskavý. Běžně pomáháte cizincům? *Zeptá se a natáhne se pro mísu a dá se hladově do jídla.* Je to výborné. *Zahuhlá spokojeně.* No. Úplně běžně ne. Ale jednou nám, tedy naší vesnici odkud s manželem pocházíme shinobi ze Suny zachránili život. Na to se nezapomíná. *Řekne a prstem ukáže na jeho čelenku připevněnou na levé ruce. Jaashi chápavě přikývne a usměje se.* Děkuji vám. *Dodá, když si převezme suché oblečení. Aniž by nějak řešil stud nebo něco tak ze sebe svlékne mokré tričko, hodí ho ke košili na věšák a pak se zachumlá do poněkud velkého, ale pohodlného kimona.* Velké věci se často skrývají v maličkostech. *Prohodí a opět se dá do jídla. Jak se tak spokojeně cpe nadhodí nezávazný hovor a přemýšlí jak převést debatu k tématu o muži, kterého hledá.*

Rias Gremory: *Stejně jako Jaashi jde po muži, kterého hledá ale z jiného důvodu než on. Je jasné že Jaashi s ním má své plány (s tím blonďákem co má tetování na krku). Najal si ji jeden pochybný muž v Sora-ku, který ji zaplatil slušné peníze za to když přitáhne toho týpka do Sora-Ku (živého). Podle všeho ten její cíl není žádný svatoušek a tak ji její morální zásady rozhodně nebrání v tom aby tento úkol přijala. Pokud si jdou po krku zločinci vzájemně mezi sebou tak proč ne že? Asi 3 minuty poté co do toho podniku vstoupil Jaashi tam vstoupí i Rias oblečena v nějakých teplejších věcech vzhledem k tomu dešti a má to i upravené aby to bylo nepromokavé -> (odkaz). Na zádech má připevněný svůj křišťálový luk Aoi Arashi ale je zabalený v látce a tak není vidět (podobně jako Samehada). Má u sebe i nějaké pečetící svitky a pečeť Kuchiyose Raikō Kenka. Když tam vstoupí sundá si kapucu a odhalí se tak v plné kráse, jak její krásně a nepřirozeně světlé oči světle modré až azurové barvy (odkaz) a s jizvou u levého oka (odkaz). Kromě toho odhalí svoje zářivě rudé vlasy, sice je její fotka v bingo knížce ale na druhou stranu, jaká je pravděpodobnost že zde v této díře bude nějaký lovec nukeninů? Rias si zrakem rychle přejde po všech tvářích zde a pak si to zamíří k jednomu stolu v jednom rohu aby měla v zorném poli co největší část celého podniku. Ria si ze zad sundá svůj luk, který je zabalený a položí si ho vedle sebe a počká na obsluhu aby si mohla objednat horký černý čaj (nic víc). *

NPC:
Hostinský
Servírka


*Spokojeně si vychutná polévku a je až s podivem, že na takovém místě našel místo, kde tak dobře vaří. S úsměvem po otázce hostinského zakroutil hlavou.* Ne, ne. Nejde o žádnou misi. Prostě jsem vyrazil na vlastní pěst prozkoumávat krásy světa. *S úsměvem přežvýká kus masa.* Kdybych byl na misi je nás víc. Nejsem ani zdaleka tak dobrý, abych chodil sám. Slíbil …. *Odmlčí se a otočí pohled ke dveřím. Lehce překvapeně sleduje přicházející osobu a zapomene i žvýkat. Hostinský stejně jako Jaashiho i Rias přivítá velmi mile, ujistí jí, že čaj bude hned a jeho žena ho odejde udělat. Když se hostinský vrátí na své místo s pobaveným pohledem sleduje Jaashiho.* Copak chlapče? Ztratil jsi chuť k jídlu? *Optá se a neskrývá pobavení nad jeho výrazem. Jaashi zamrká a vrátí se myšlenkami zpět do místnosti.* Co? Oh ne, já jen. *Snaží se najít nějakou rozumnou větu.* Máte tady moc hezká děvčata. *Ukončí nakonec své trápení a řekne, jak to je. Hostinský tu upřímnost odmění vědoucím mrknutím a odejde obsloužit jiné hosty. Jaashi ještě opatrně po očku mrkne po dívce a vrátí se k jídlu. Potkal hodně hezkých holek, ale tahle byla něčím zvláštně zajímavá. Hostinský dojde před Jaashiho a dolije mu čaj.* Začal si něco o tom, že jsi někomu něco slíbil. *Vrátí se k rozhovoru a Jaashi vděčně kývne, že mu to připomněl.* Ano je to tak. Slíbil jsem otci, že najdu syna jeho kamaráda. Sliby otcům by se měli plnit. *Zkusí zahrát na citlivou notu muže před sebou. Ten blonďák nebyl ani zdaleka nějaký jeho známí a vůbec nešlo o slib otci. Ale naučil se, že lidé rádi pomáhají s takovými zvláštními věcmi jako je slib umírajícímu příbuznému a podobné věci. Hostinský si pozorně poslechne popis muže a může ho tak slyšet i Rias. Hostinský se poškrábe na bradě.* To je mi náhoda. Někdo podobný tady byl. Mamko! *Křikne za sebe do kuchyně.* Pamatuješ si na toho kluka s tím tetováním? *Zeptá se a žena se objeví v zápětí.* Ještě aby ne. Kritizoval mojí vyhlášenou pečeni a nechtěl zaplatit. Takové člověk jen tak nezapomene mladíku. *Procedí uraženě a zase zmizí v kuchyni.* „Rozlobit ženu nikdy není dobrý nápad.“ *Napadne ho a pak se otočí k hostinskému.* A neříkal kam jde nebo něco? *Zkusí své štěstí, protože by ho to mohlo přivést na stopu.* Ale jo. Dohadoval se tu s nějakým chlapíkem. Něco o zaplacení a že dorazí dle plánu. Počkej chvíli, jak to jen říkal. Jo, že si musí něco vyzvednout u starého Lina. To je zdejší truhlář. Chlapík starý možná jako naše země, ohnutý jako seschlý strom, ale v ruce stále to kouzlo truhlářské má. Možná ho stihneš tam. Bylo by fajn kdybys tátův slib splnil. Jen si nemaluj nějaké hezké setkání. Vážně to nebyl moc příjemný člověk. *Ohodnotí a Jaashi krátce přikývne. Neměl stejně v zájmu si s ním povídat. Stačilo jen získat co potřeboval.*

Rias Gremory: *Zatímco čeká na čaj se znovu podívá na zdejší hosty a jejímu bystrému zraku neunikne fakt že je zde Ninja (Jaashi). Sice je pouze ze Sunagakure ale je zde šance že to je Lovec Nukeninů ze Sunagakure, který by mohl poznat Riasinu tvář a už může plánovat jak ji dopadne ať už živou nebo mrtvou. Navíc ji neuniklo že se na ní Jaashi několikrát podíval, jako kdyby si ji prohlížel. * „Buď si mě pamatuje z Bingo Knížky nebo se mu prostě líbím, otázka zní co z toho.“ *Není schopna lidem číst mysl, jediné co dokáže je velice dobře utvořit si o různých lidech psychologický profil ale z pouhého sledování toho moc nezjistí. * „Bude lepší když budu ve střehu ale nebudu to hrotit.“ *Rias by ráda Jaashiho ignorovala ale teď to už nebude možné, Jaashi jde očividně po stejném muži jako ona a to by mohl být problém. Pozorně naslouchá jejich rozhovoru, zatímco se dívá do nějakého jejich seznamu co zde vaří (jídelníček). Díky tomu ji neunikne pár slov od hostinského ale pár z toho co řekl Jaashimu ji stejně uteče, nemá zase nějaký super sluch. * „Ten Ninja by mě mohl dovést k mému cíli.“ *Když v tom ji dejme tomu na stole přistane čaj a tak se sladkým úsměvem mile poděkuje a přiloží k němu ruce aby se o ten šálek aspoň ohřála. *

NPC:
Hostinský
Servírka



*Jaashi s úsměvem dojí polévku a spokojeně se poplácá po břiše.* Mistře kuchaři. *Zvolá do kuchyně a když se objeví žena s úsměvem jí pokyne šálkem čaje na pozdrav.* Musím říct, že lepší polévku jsem snad nejedl. Až budu někdy zase cestovat touto zemí určitě se zastavím. *Uznale jí pokyne hlavou a má radost z toho jak nadšeně se paní tváří. Rád dělal lidem radost.* No nic. Vyrazím tedy zkusit najít toho muže. Můžu vás poprosit o radu, kde najdu toho pána … jak to bylo to jméno. Ah. Lina? *Zeptá se s úsměvem a hostinský mu nadšeně vše vypoví. Dělat dobrý dojem mělo smysl. Více a více se o tom ujišťoval. Pomalu přešel ke svému oblečení a se zamračením zjistil, že je stále totálně promočené.* Jestli chceš nech ho tady. Vypereme ho, vyžehlíme a až najdeš toho muže co hledáš. Cestou domů se tu můžeš zastavit, pojíst a vyzvednout si oblečení? *Navrhne žena a Jaashi se na ní vděčně usměje.* Jsem vám oběma velkým dlužníkem. *Pronese a hluboce se ukloní.* Velmi si toho vážím. Děkuji. *Pronese, dojde zpět k pultu, aby zaplatil a pak hostinec opustí. Nevěděl kdy přesně ten chlapík odešel, ale bylo mu jasné, že čím delší mu dá náskok tím horší bude ho dohnat. Dům pana Lina podle rady hostinského nebyl daleko, a tak přidal do kroku a když byl mimo dohled hostince suverénně se rozeběhl. Představa, že dokončí kontrakt a vrátí se do vesnice byla hodně lákavá. Už to chtěl mít za sebou. Dům mistra Lina byl celkem prostorný dřevěný dům uprostřed ničeho. Jedna strana domu byla pracovní, kde nad vchodem byl pracně vyhotovený vývěsný štít lákající na služby truhláře a vedle nenápadně vypadající prosté bydlení. Jaashi zastavil kousek od domu a zkoumavě si ho prohlížel. Neviděl nikde nic nápadného. Ale pro jistotu si povolil přezky na hrudi, aby měl lépe po ruce boxery a srovnal vak s vybavením. Kasu cítil na ramenou, ale v domě mu nic platná nebude.*

Rias Gremory: *Když Jaashi odejde tak Rias ještě dopíjí svůj čaj, nemůže vyrazit ihned co vyrazí on. Bylo by to moc podezřelé a bylo by až moc jasné že ho sleduje. Proto Jaashimu dá náskok asi 5 minut a pak zaplatí za čaj a pak si na záda připevní látku ve které je zabalený luk a nasadí si na hlavu kapucu a vyrazí na cestu. Rias sice není moc dobrou stopařkou ale Jaashiho stopy jsou čerstvé a tak není problém ho stopovat ale značně to omezuje rychlost pohybu Rias, protože musí dávat velký pozor na stopy, které sleduje. Úspěšně se ji ale daří ho následovat i když ji postupně utíká a zvyšuje vzdálenost mezi nimi. * „Nakonec mě stejně dovede k tomu chlápkovi, zastaví se tam a to je místo kde ho doženu.“

*Jaashi stál chvíli na místě a prohlížel si dům. Nepřišel mu ničím zvláštní. Jen mu nešlo do hlavy, proč by někdo navštěvoval starého truhláře kde si uprostřed ničeho. Pomalu se rozešel a obešel párkrát dům kolem dokola. Nikde neviděl nic zajímavého, nebo podezřelého. Možná mu na nervy maličko hrálo, že tu byl podivný klid a ticho. Z dílny truhláře očekával pořádný rachot a zvuky práce. Když už ne od samotného mistra tak od jeho učňů nebo zaměstnanců. Byla by škoda nechat tak velkou dílnu zahálet. Jak to, tak sledoval došlo mu, že z venku nic nevyřeší, a tak se vydal blíž. Pár okny nakoukl dovnitř a pak se vydal ke dveřím. Nechtěl hned klepat a upozornit na sebe. Stál za dveřmi a tiše poslouchal. Z domu, ale nebylo slyšet nic. Odtáhl se od dveří a zamyšleně přejel pohledem po okolí. Chvíli přemýšlel, zda jít do domu nebo ne. Pro jistotu ještě zašel zkontrolovat dílnu, ale ta zela prázdnotou. Byl to zvláštní pohled na opuštěné nástroje beze smyslu ležící na stolech, pověšených v regálech a nepracující na ničem co by lidem sloužilo. Stařík měl možná v rukách zkušenosti mistra, ale zřejmě ty ruce už moc pracovat nemohli. Opustil dílu a přešel ke dveřím a opatrně se pokusil otevřít. Když zjistil, že je odemčeno trošku ho to zarazilo. Na takovém místě by čekal, že majitel bude mít zamčeno. Opatrně vešel do prostorné chodby a zaposlouchal se, zda neuslyší nějaké zvuky, které by mu dali vědět, že v domě někdo je. Ale nebylo slyšet nic. To místo bylo až podivně tiché. Ticho bylo až tíživé a nepříjemné. Vydal se chodbou a musel uznat, že muž si dal na výrobě svého nábytku dost záležet. Vše bylo velmi pěkné a poctivě udělané. Obdivně přejel rukou po jednom ze stolků v chodbě a zastavil u schodiště vedoucím nahoru. Vypadalo to, že tam nikdo nebydlel.*

Rias Gremory: *Tak klidně si stopuje Jaashiho, dohoní ho zrovna v moment když vlezl na svůj průzkum nějakého toho domu. Rias si všiml jak tam zalezl ale rozhodně tam nepoleze za ním, místo toho si najde jednu hromadu beden hned naproti tomu domu kam vlezl Jaashi a vleze si za ně. Tohle místo pro ní funguje jako dobrý kryt odkud může pozorovat vstup do toho domu a přitom jakmile by uvnitř došlo na nějaký boj tak by to jistě zaslechla, momentálně veškeré riziko přitom hledání nechává na Jaashim, zatímco vyčkává na svou příležitost. *

NPC: Chlapík

*Pomalu si projde místnosti dole. Kuchyně, obytná část a malá koupelna. Nic celkem zajímavého. Vše bylo tak obyčejné, jak jen to bylo možné. Nijak nenacházel nic, co by přitáhlo jeho pozornost svou zajímavostí. Prostě jen věci potřebné k žití. Nic, co by mohlo udělat radost nebo poukázat co měl majitel za zájmy nebo koníčky. Vše bylo až bolestně praktické. Opustil místnosti a přešel ke schodišti. Opatrně našlápl na první schod a ověřil si, že pod jeho váhou nevydá zbytečně žádný zvuk. Jak čekal bylo i schodiště bytelné a kvalitní, a tak nevydalo žádný zvuk. Nikam nespěchal a kráčel nahoru. Pak ztuhnul v pohybu a zaposlouchal se do zvuků v domě. Byl si skoro jistý, že něco zaslechl. Napnutý naslouchal a čekal. Pak mu přišlo, že to slyšel znovu. Nedokázal ten zvuk přesně určit, ani říct odkud přichází, ale byl tam. Vyšel až do patra, kde byla malá chodbička a několik dveří. Všechny byly zavřené až na jedny. Rozum volil vyrazit k těm otevřeným. Instinktivně sáhnul rukou k hrudi a odepnul z popruhu jeden boxer. Zastavil u dveří a nakoukl dovnitř. Dle vybavení se jednalo o nějakou pracovnu, možná trucovnu starého pána, co měl rád svůj klid. Na zemi tam seděl starý muž, opřený zády o stěnu a něco tiše huhlal. Nad ním se tyčil ten chlapík, podle popisu se jednalo o toho, co ho hledal. Pravou ruku měl od krve a dle všeho ta krev patřila staříkovi.* Poslouchej mě dědku. Teď tu nemůžeš umřít. Slyšíš! Potřebuju tu mapu. Tak poslouchej. *Naštvaně plesknul muže přes tvář a tomu jen bezvládně padla na stranu.* Kurva! Kurva! Kurva! Tohle se může stát jenom mě. Tak blízko! *Nadával a máchal při tom rukama. Jaashi se jen ušklíbl, když ho tam tak sledoval a pak vytáhl kunai s drátem. Potřeboval ho chytit a na to se tohle hodilo ideálně. Hodil po něm kunai a čekal, až najde svůj cíl a on bude moc za drát chlapíka strhne k sobě. Jenže plán moc nevyjde, protože ve chvíli kdy kunai zasáhne chlapíka tak se ozve hlasité puf a muž zmizí.* „Sakra klon?“ *Probleskne mu hlavou a vpadne do místnosti. Akorát spatřil muže jak z pohodlné židle za stolem utíká k oknu.* Stůj! *Křikne a rozeběhne se za ním. Ale chlapík má dost náskok a je u okna dřív.* Stůj! *Křikne Jaashi znovu a proskočí oknem. Chlapík mezi tím dopadne na zem a rozeběhne se od domu pryč.*

Rias Gremory: *Trpělivě si to čeká na svém místě a začíná se bát zda udělala dobře že nešla dovnitř ale v moment kdy její cíl vyskočí z okna se usměje. * „Bingo!“ *Tohle ji prakticky okamžitě proletí myslí když uvidí toho týpka a v ten moment vytvoří stínového klona a ten vyskládá ruční pečetě a když je dokončí tak se blonďák zničehonic bez varování ocitne uzavřený v průhledné bariéře z chakry, která se ihned začne smršťovat a pokud ji někdo nezastaví nakonec ho začne drtit, tahle bariéra působí fyzickou silou v hodnotě 7 bodů (Jubaku Mandara). Rias nepochybuje že se týpek z toho uteče ale o to vlastně ani nejde, protože se odrazí a vyskočí z úkrytu aby přistála asi 2 metry přímo před blonďáka a jedním pohybem vytáhne pečetící svitek, který roztáhne jedním švihnutím zápěstním a namíří jeho vnitřní stranu na toho blonďáka. * Zkus se hnout a jsi mrtvej kámo. *Je připravena kdykoliv na něj z bezprostřední blízkosti vystřelit velkou rychlostí (20) přesně 100 kunaiů, shurikenů či Senbonů. Stačí ji k tomu jen vpustit přes svou ruku, kterou ten svitek drží chakru do toho svitku. Není ji vidět do tváře skrze kapucu. *

NPC: Chlapík


*Chlapík překvapeně zastaví a rukou ohmatává neviditelnou stěnu.* Co to má kurva bejt? *Zachrčí rozčíleně, protože měl strašné nutkání být dávno někde jinde. Když ucítil tlak z bariéry překvapeně zamrkal.* Sakra. *Vydechl a pak se napřáhl a pomocí Oukashou udeřil do bariéry. Ta pod silou úderu snadno povolí a on je tak volný. Jenže sotva udělá krok tak je před ním nějaká holka a drží svitek. Po jejích slovech zůstane stát a opatrně se otočí za sebe, když slyší hluk. Jaashi proskočí oknem, jak drží v ruce drát, tak za ním cinká kunai, který je k němu připevněný. Dost elegantně dopadne na zem a překvapeně ztuhne. Do bláta vedle něj s plesknutím dopadne kunai. Obočí levého oka mu vyjede krapet nahoru v otázce.* Ehm. *Vydá se ze sebe neurčitě a pak jako by nic si začne smotávat drát na kterém má kunai.* Tohle je zvláštní situace. *Ohodnotí ten fakt prostě a obejde kousek muže, aby viděl na důvod proč tam tak stál.* Ty jsi ta holka z hospody. *Prohodí, když si uvědomí, kde ji viděl.* Moc často se mi nestává, aby mě taková kočka pronásledovala. *Řekne s pobaveným úšklebkem a kunai i s drátem schová do vaku. Nemá důvod bojovat a proto nedával nějak najevo nepřátelství.* Ale bojím se, že tu nejsi kvůli mému okouzlujícímu úsměvu co? *Dodá a maličko přehraje zklamání.* Jde ti o tohohle blba? *Konstatuje a hluboce si povzdechne. Nestál o nějaké dohadování, ale rozhodně chtěl splnit kontrakt.*

Rias Gremory: *Bariéra byla prolomena celkem lehce a taky se pak na scéně objeví Jaashi ale Rias se tím nenechá nijak rozhodit a dává si pozor na blonďáka, nerada by aby udělal nějakou hloupost a pokusil se ji nějak zaskočit nebo aby nezaútočil. * Nesledovala jsem tebe ale jeho, tebe jsem pouze využila abys ho našel místo mě a vyplatilo se to. *V ten moment vyjde i stínový klon ze svého úkrytu a dojde k Rias, které vytáhne z jedné kapsy svitek. Z toho svitku odpečetí takový batůžek, který si nasadí na záda (klon si ho nasadí, originální Rias stále míří na blonďáka jiným svitkem). Ten pak využij chakrová vlákna a vysune se mu čtveřice takový chapadel, která jsou dlouhé 1,5 metrů a zakončení je jako hrot kopí ale jeden ten hrot se jakoby otevře a vystřelí se z něj na blonďáka do jeho ramena Senbon. * Tohle je jen takový varovný výstřel, to kdyby ses pokusil utéct. Dokáže jich do tebe stejně rychle vystřelit klidně i 40. *Varuje Rias blonďáka. * No řekněme že moje zájmy se pohybují kolem toho že bude žít, takže brouku, nemusíš se bát… nezabiju tě.

Dodatek: Batoh = loutka Shishi -> odkaz

NPC: Chlapík


*Jaashi se dívá z dívky na chlapíka a zpět. Snažil se přijít na kloub tomu co se tady děje.* Au. Tohle zabolelo. *Smutně si povzdechne a sáhne si na srdce.* Tohle slyšet. Jsi tak krutá. *Prohodí a pak sleduje kolem procházet další dívku.* „Klon jaké používá senpai, takže úplně nezkušená nebude." *Pomyslí si a pak sleduje představení, které tam předvádí.* „Loutky? Tohle ale vypadá mnohem zajímavěji, než co jsem viděl u Kyu´chio a Shira.“ *Zkoumavě si prohlíží zvláštní chapadla.* "Hm pohyblivé části, takže to bude mít velmi dobrý pohyb. V boji to nebude asi nic snadného s tím držet krok.“ *Uvažuje o tom chvíli jako vědec a pak fascinovaně pozvedne obočí, když se do muže zabodne senbon a ten vykřikne. Zřejmě své výhružky myslela vážně. Po poslední poznámce si Jaashi uvědomí, o co tady jde. Ta holka chtěla toho chlapíka. To bylo dobré vědět. On o něj jako osobu nestál. Akorát otevře pusu aby něco řekl, když v tom spustí chlapík.* Hele já nevím o co tady jde jasný? *Podívá se z dívky na kluka a zpět.* Nevím, koho hledáte, ale já to určitě nejsem. Tohle musí být nějaké nedorozumění. *Snaží se z toho vykecat a v hlavě zatím vymýšlí co udělat. Ta holka před ním vypadala dost nebezpečně a představa, že by dostal dalším senbonem. Pak se ušklíbne a zkusí to zaonačit jinak.* Hele oba mě dostat nemůžete ne? Hm? *Zkusí je poštvat proti sobě.* Takže jak se chce dohodnout? Já tu jsem jen jeden. Tohle není dobré ne? *Zkouší rozjet svou hru a Jaashi se pobaveně ušklíbne a přejde stranou a z hromady dřeva vezme pěkný kus špalku a posadí se na něj.* Už jsem pár dní na cestě. Tak si s dovolením odpočinu. *Prohodí a upraví si nepoddajné vlasy.* Já vůbec nechci tebe. Můj zákazník si mě najal, abych od tebe dostal, co jsi mu ukradl. A o tobě nepadlo ani slovo. Tedy padlo. Pokud to vezmete z mrtvých rukou nic se nestane. Nejsem žádný velký odborník. V tomhle oboru jsem chvíli, ale pokud je to, co si myslím. Když to od tebe dostanu bude každému fuk, co s tebou bude. A tady …. *Mávne rukou a hledá vhodné oslovení.* Kolegyně bude moct vyřešit co s tebou dle jejího úsudku. A všichni budeme šťastní. No počkat. Ty vlastně asi ne. Ale to je naštěstí každému fuk. *Prohodí a nešťastně mávne rukama.*

Rias Gremory: *Skutečnost proč do něj vystřelila Senbon není aby dala najevo že své výhružky myslí vážně ale o to aby toho týpka vyřadila, loutka Shishi je totiž otrávená jedem Mahi, který po uplynutí 3 odpisů způsobuje kompletní paralýzu ale to už nevadí, hlavní je že blonďákovi nyní krví koluje tenhle jed. Rias jen mlčí a nechá mluvit jednoho (blonďáka) a stejně tak pak i toho druhého (Jaashiho). Mezitím si stínový klon ze zad sundá loutku Shishi a opět ji zapečetí do pečetícího svitku za využití krve Rias (originálu) a ten svitek ji pak vrátí do pouzdra. * Promluvíme si za chvilku dobře? Jen ráda bych ještě chvilku počkala zlato. *Tohle směřuje na Jaashiho, jde ji jen o to zdržovat aby přišla paralýza toho blonďáka (případně pokud se ti nechce jen psát o tom jak čekáme až jed začne působit klidně hoď skip a zakomponuj do svého odpisu to jak se ten frajer složí v celkové paralýze, bez možnosti mluvit a tak). *

*Nepatrně se po tom oslovení uculí a pokrčí rameny. Zkoumavě sleduje, co se to vlastně bude dít. Aby se zabavil vytáhne z vaku kunai, který tam před chvíli dal a začne ho čistit. Aspoň nebude mít celé vybavení od bláta. Nevěděl, o co přesně jde, ale neměl důvod se s dívkou nějak dohadovat. Chlapík ještě nějakou chvíli zkoušel ukecávat situaci. Nabízel peníze, pak informace, pak začal žvatlat a najednou se skácel k zemi. Jaashi zrovna dost pečlivě čistil špínu co nechtěla pustit a tak překvapeně zvedl hlavu, když slyšel ránu.* Řekl bych, že tohle jsi měla v plánu. *Ukáže špičkou kunaie na nebožáka ležícího na zemi. Zda je mrtvý, nebo jen mimo ho vlastně moc nezajímalo. Jeho rukou případně neumřel, takže je to stále ten slušný člověk, co by za peníze nezabil. Protočí si kunai mezi prsty, než ho schová.* Ta věc cos měla na zádech. To bylo hodně působivé. *Prohodí uznale a sleduje chlapíka. Když si všimne pomalu se zdvihající hrudi dojde mu, že o vraždu přeci jen nejde.*

Rias Gremory: Jistě že měla, vše jde podle plánu. *Svitek uloží zpět do svého pouzdra a pak se sehne k tělu blonďáka a chytne ho za límec a začne ho po zemi táhnout do toho domu. * Pojď za mnou. *Poví na Jaashiho a cestou si sundá volnou rukou kapucu z hlavy a odhalí mu tak svou tvář a vlasy v celé jejich kráse. V tom domě najde nějakou židličku a k té toho týpka přiváže ocelovým drátem a to dost pevně i kdyby mu to mělo trochu ublížit. Pak na pár místech drát zabalí do výbušného lístku a jeden tomu frajerovi přilepí i na záda mezi lopatky a jeden mu nalepí hezky mezi na vnitřní strany stehen co nejblíž k rozkroku. Pak ze země sebere jednu cihlu a pořádně ho udeří do hlavy a tím ho vypne (uspí). Poté se otočí na Jaashiho a zahledí se mu do očí, skoro až zkoumavě jako kdyby četla veškerou jeho historii pouze pohledem do očí. * Takže, já jsem Kaguya a ty?

*Sice tu dívku viděl poprvé v životě, ale rozhodně jí věřil to, co řekla. Nevypadala jako někdo, kdo dělá něco náhodou. Pomalu se zvednul ze špalku a sledoval jak chlapíka táhne do domu.* Já bych ho klidně odtáhl. *Nabídne se ochotně a pak za nimi zavře dveře a sleduje dívčino počínání. Musel uznat, že to, co dělá umí. Když muži připevní výbušné lístky k rozkroku nepatrně polkne.* „Tak tuhle naštvat nechci.“ *Napadne ho a trošku toho chlapa zalituje. To by bylo bolestné probuzení. Když ho praští do hlavy jen se pobaveně ušklíbne. Dělala na něj dojem. Když je jisté, že chlapík toho už moc neudělá tak se opře o pevnou komodu a dívku si chvíli prohlíží. Nedělalo mu problém s ní udržet oční kontakt, jen přemýšlel, zda už jí někde neviděl. Ale takovou holku by si asi pamatoval.* Moc mě těší Kaguyo. Mé jméno je Fukurō. *Představí se a mírně ukloní hlavu ve znamení úcty.* Rád tě poznávám. Hádám dobře, že jsi také žoldák? *Optá se zvědavě a pak mu to nedá a přejde do obývací části pokoje. Pokud za ním nejde tak může slyšet cinkání. Po chvíli se vrátí a nabídne jí láhev a skleničku. Pokud přijde tak jí nalije, pokud ne tak si nalije sám a lehce upije.* Hm. Stařík měl dobrý vkus. *Spokojeně vychutnává chuť na jazyku a tu rádoby Kaguyu si prohlíží.*

Rias Gremory: *Když se Jaashi nabídne že toho frajera odtáhne on tak mu to přenechá, sice si se svou silou věří ale zase je celkem drobná (172 centimetrů) a tak se ji táhne docela složitě. Z toho důvodu ho předala Jaashimu aby ji to značně ulehčil. Když je ten frajer zpacifikovaný (viz. minulý odpis) tak si dojde za Jaashim, který se ji představí jako Fukurō. Do toho obývacího pokoje ho následuje. * Ano jsem žoldák, žoldák na volné noze. *Tím chce dát najevo že nespadá pod žádnou vesnici ale patří mezi část Ninjů, kteří jsou řazeni jako ti nezařazení. Skleničku od něj přijme a s radostí se napije ať je to cokoliv a celkem ji to zachutná. * Takže mohu předpokládat že tvůj cíl je ten týpek, stejně jako můj… jak tohle vyřešíme? *Během toho se na něj sladce usměje. * To se ti tak líbím že si mě tak prohlížíš? To mě chceš ošukat nebo co?

*Chvíli přemýšlí, co to tak může znamenat žoldák na volné noze. Přeci jen jako žoldák nemusela patřit nikam.  Ale je pravda, že on patřil ke skupině v Suně a také dbal na to, aby svým jednáním neohrozil vesnici. Takže pokud byla na volné noze, možná tím myslela, že je bez vesnice. Nad tou myšlenkou se pozastaví. Ale nechá ho být. Nebyla to jeho starost.* Předpoklad máš dobrý, ale jen z části. Mě vůbec nejde o toho týpka tam. *Ukáže prstem kde ten nebožák seděl v dost nešťastné situaci.* Jde mi o to co má u sebe. Zákazník si přeje získat svitek, který mu ukradl. O toho chlapa nemá nejmenší zájem. Takže bych to mohli vyřešit … slušnou domluvou mezi kolegy žoldáky? Já si vezmu svitek a splním svou často dohody a ty. Si vezmi toho chlapíka a splň svou. Oba odejdeme spokojení. *Navrhne a pak se pobaveně uchechtne po jejích slovech.* A pak, že ze světa vymizela romantika. *Pronese s úšklebkem a upije ze sklenky.* Že bych jako odešel spokojen ze splnění kontraktu a uspokojen tebou? Zajímavé. *Zamyslí se nad tím a zkoumavě přejede dívku od hlavy až k patě.* Neříkám nic. Jsi neskutečně krásná. Ale na prvním rande holky do postele neberu. Kazí to pověst. *Mrkne na ní a uculí se.*

Rias Gremory: *Zamyslí se nad nabídkou Jaashiho a podívá se mu pak pozorně do očí. * Ještě uvidím, nejdřív by bylo fajn kdybys mě nějak přesvědčil o tom abych ti to co má u sebe nechala. *Nejde ji o to Jaashiho zneužít ale pouze ho trochu zlobí a provokuje, pohrává si s ním. Nicméně rozhodně nemá v plánu mu tu dneska dát, určitě nehodlá dát svoje poprvé náhodnému Ninjovi, kterého potkala. * Já ale nikdy neřekla že bych do ní s tebou vlezla, sice se ti líbím ale nepamatuji si že bych řekla že ty se líbíš zase mě. *Řekl bych že to je 1:0 pro Rias, která se na něj culí jako neviňátko. *

*Zamyšleně se zadívá po pokoji a snaží se vymyslet co by jí tak mohl nabídnout za tu výměnu. Rozhodně se s ní nechtěl pouštět do křížku. Vypadala, že je dost schopná a dostat na frak od holky. To byla bolestivá představa. Ale tu věc získat prostě musel.* Co takhle kdybych ti ještě dolil tohohle dobrého pití? *Navrhne a pak se po jejích slovech ušklíbne a zakroutí pobaveně hlavou.* Ty jsi vážně strašně krutá víš to? Člověk tě tu chválí, jak jsi pěkná a odměnou je mu tohle. To bolelo abys věděla. *Prohodí s bolestnou grimasou a pak přejde ke stolku a vezme si láhev, ze které naléval pití.* Dáš se tedy ještě? *Nabídne jí a nalije sobě, pokud chce i ona tak k ní přejde a dolije jí.* Viděl bych to tak, že já jsem ho našel, nasadil jsem krk, abych ho dostal z domu ... tys mě sledovala a zpacifikovala … tak jsme v tom celkem angažovaní oba. *Zamyšleně ohne rty.* To by šlo na vzájemnou dohodu. Ty stejně chceš jen toho chlapíka, takže dostaneš, co potřebuješ.

Rias Gremory: Já ti ublížila? Jakpak jsem ti ublížila? *Zatváří se zaskočeně a jako kdyby ji právě ukřivdil. * Já neřekla že se mi nelíbíš, pouze jsem poukázala že jsem to ale ani neřekla. *Tak strašně ji baví si toho chlapa dobírat že to ani není možné, samozřejmě že vypadá úžasně ale proč by mu to měla říkat? Tak snadno to z ní nedostane, navíc pouze se snaží trochu pobavit a co nejvíc ho potrápit pro své vlastní pobavení. Není zlá to ne! Bohužel i Rias potřebuje čas od času nějakou zábavu a interakci s jinými lidmi a Jaashi ji to právě poskytuje aniž by si to uvědomoval. Když ji nabídne zda ji může nalít tak mu souhlasně přikývne a nechá si nalít. * Na jednu stranu máš pravdu ale takto to ve světě nefunguje, nezáleží kdo nastavil krk a kdo ho našel ale kdo ho dostal do svých spárů první a myslím že tím někým jsem já, navíc… nebyla by to taková zábava kdybych ti dala co chceš tak lacino ne? *Zeptá se ho a přejede si jazykem po svých rtech poté co se napije toho… vína? (nevím ani co pije). *

Tss. *Sykne po jejích slovech a zakroutí nad tou celou situací hlavou.* Ranila si mé city. Jsem citlivej chlapík víš. I když na to třeba nevypadám tak to tak je. *Nepatrně se ušklíbne a musel uznat, že to tak vlastně bylo. Ta holka se mu zamlouvala. Nebyl si jistý, jestli takhle běžně vypadají setkání na misi někde uprostřed cizí země, ale co. Bylo to celkem příjemné setkání a možná za to mohl fakt, že neměli společný cíl. Ale nechtěl to nějak nadhazovat nebo se v tom vrtat. Nerad by rozbil tu divnou atmosféru co v místnosti panovala. S úsměvem s láhví v ruce k ní přešel a dolil jí vína. Dle láhve jde zřejmě o nějakou domácí produkci.* Tak v tom případě jsem to celé pěkně zvoral pokud se to má takhle. *Konstatuje holí fakt a přejde zpět, aby láhev vrátil na své místo. Nerad dělal nepořádek i v domě mrtvého muže.* Tak to máš pravdu. *Souhlasně přikývne a pozvedne sklenici do výše a ukáže na ní.* Muže láka, když může dobývat a pokoušet se. Než jen dostat co chce. *Zazubil se a pak vzdal nějaké ostychy, sundal ze zad kasu, aby mu nepřekážela a prostě se posadil do velkého křesla. Zkoumavě sledoval její rty a musel uznat, že věděla, co dělá. Trošku více polkl, než bylo potřeba a udělal si v křesle pohodlí.* Takže. Co si představuješ jako adekvátní odměnu?

Rias Gremory: *Rozkošně se zasměje a vyhlédne si jednu pohovku ke které dojde a natáhne se na ní, jednoduše si tam lehne a natáhne si přes ní nohy a tu skleničku položí na stoleček kousek od sebe. Je tam natáhnutá na boku, otočená tak aby na Jaashiho moc dobře viděla. Jaashi ji položil otázku ale ona mu neodpovídá, klidně se usmívá a dívá se na něj. * Mám ráda informace, ať už informace o nějakém kuchiyose či o nějaké silné technice nebo schopnosti. Samozřejmě mi můžeš dát i nějaký hezký dáreček, potěš mě a já potěším tebe. *Odpoví a mrkne na něj. *

*Jaashi si užíval pohodlí křesla a sledoval Rias jak si tam spokojeně hoví na pohovce. Nebyl to ošklivý pohled. Pomalu upíjel ze skleničky a přemýšlel o tom co řekla. Fakt, že měla ráda informace byl zajímavý, ale stavělo ho to do nepříjemné situace. Vyzrazovat něco co by mohlo uškodit vesnici nechtěl. Přeci jen byl shinobi a měl nějakou disciplínu. A předvádět jí své schopnosti považoval za naprosto šílené. Celkem jasně viděl, že je schopná a jedna z mála výhod co měl bylo překvapení co dokáže. Takže předvádět nějaké schopnosti mu nepřišlo nejvhodnější. Nakonec se usměje a odloží skleničku na stolek vedle.* Tak fajn. *Prohodí jako by nic a vytáhne z pouzdra na opasku svitek.* Kdo by chtěl bránit někomu jako jsi ty v potěšení. *Nepatrně se uculí a pak svitek rozloží a kousne se do prstu. Přejede krví po svitku a přivolá jednoho ze svých kuchiyose. Yattoko se objeví, výhružně zacvaká klepety a ocas zavíří ve vzduchu.* Jen klid. *Řekne a položí dlaň štírovi na záda, aby ho uklidnil.* Dnes nás žádné bojování nečeká. Nebo alespoň doufám. *Prohodí a jukne se po Rias. Yattoko trošku uvolní svůj postoj a začne zkoumat okolí.* Tak tohle je jeden z mých kuchiyose.

Rias Gremory: *Nejdřív se dívala velice nudným výrazem když vytáhl svitek ale nakonec se ukáže že Jaashi je zástupcem Kuchiyose škorpionů o kterých ale Rias nikdy neslyšela a ještě s nimi neměla tu čest. * Musím říct že jsi mě tímto zaujal, ze začátku jsem si přišla podvedena a že mě chceš unudit ale fakt že jsi zástupce mě až vzrušuje jakou radost a překvapení to vytvořilo! *Rias se zvedne z pohovky a vydá se k Jaashimu a přejde až přímo k němu, přejde mu konečky prstů po hrudi a podívá se mu do očí. * Copak se ještě v tomhle těle skrývá za překvapení? Překvap mě, potěš mě a já udělám to stejné. *Poví a pak ho pohladí po tváři s tím že se mu bez mrknutí oka dívá do očí, pak od něj ale odstoupí. *

*Jaashi chvíli sleduje štíra, jak si prohlíží okolí a pak ho nechá zmizet, protože od něj nic víc, než udělat dojem nepotřeboval. Pobaveně se uchechtne po jejích slovech.* Co sis přesně myslela, že vyvolám? *To ho docela zaujalo. Protože pečetit nic neuměla tak tohle bylo to nejzajímavější co dokázal. Ale potěšilo ho, že to mělo až takový úspěch. Jen netušil co víc by měl ještě předvádět.* Myslíš, že se v tomhle těle skrývá něco víc? *Optá se zkoumavě a sleduje její ruku na své hrudi.* Možná máš o mě zbytečně velká očekávání? *Nakloní hlavu v otázce.* Třeba nenajdeš nic víc než jen kosti, šlachy, nervy, vnitřnosti a svaly. *Svaly nechal nakonec, protože díky tvrdým tréninkům si byl svým tělem celkem jistý.* Ale dobře. *Nadhodí. Hachimon předvádět nechtěl, to bylo něco, co chtěl držet v tajnosti. Sice nevěděl, jestli nepoznala někoho z Kimo, ale i tak natáhne ruku bokem a zamíří dlaň na jeden ze stolků v místnosti. Soustředí chakru a pak Zankuuhou smete vybavení z cesty. Možná to znala, možná ne.*

Rias Gremory: Nečekala jsem že cokoliv vyvoláš, proto jsem tak mile překvapena. *Podotkne a následuje co bylo popsáno v minulém odpise. Nic víc neříkala i přes to že Jaashi mluvil a ne zrovna málo a dokonce ji položil otázku na kterou mu stejně neodpověděla. Jaashi ji pak předvede jednu ze svých klanových technik a ona j nadšená, každá blbá informace o jakékoliv technice či klanu je pro ní osobně neocenitelná. Kdykoliv by proti někomu z takového klanu mohla bojovat a teď aspoň ví co by od jeho klanu mohla očekávat. Přistoupí k němu (opět) a vezme jednu jeho ruku do dlaní a prohlédne si jeho dlaň ve které má zabudovanou trubičku, jemně se jeho ruky dotýká a rozhodně neskrývá svou zvědavost ale hádá že víc z něj už vytáhnout neodkáže, sama musí vědět kde je hranice. * Povedlo se ti to, takže ať je to cokoliv tak si to od něj můžeš vzít.

*S úsměvem přikývne.* V tom případě je tvé překvapení na místě. *Chápavě souhlasí. On už bral své kuchiyose jako něco naprosto přirozeného. Vlastně měl kolem sebe dost lidí, co nějakého kuchyiyose měli, a tak mu to nepřišlo tak zajímavé. Ale byl rád, že to zapůsobilo. Sleduje, jak k němu míří a když vezme jeho dlaň do své nějak se tomu nebrání a nechá jí ať si v klidu ruku prohlédne. Nebyl nějak moc velký uživatel klanových technik, takže asi neměl moc co vyzradit. A bylo docela příjemné cítit dotek jejích prstíků na své kůži.* Je mi ctí, že jsem tě dokázal potěšit. *Usměje se a stáhne ruku zpět. Chvíli si jí prohlíží jak je tak blízko u něj, ale pak se jen na místě otočí a natáhne se pro svou skleničku.* Není nad dobrou přátelskou dohodu. *Usměje se, dopije obsah sklenky a vyrazí do chodby, aby si vzal, co potřeboval. Nešťastník tam stále seděl v té ne úplně příjemné pozici. Chvíli trvalo, než ve spleti lana našel to, co hledal. S úsměvem z jeho skryté kapsy vytáhl svitek a schoval ho k sobě. V zadání bylo jasně dané, že si majitel nepřeje, aby se do něj někdo díval a on byl rozhodnut ten rozkaz splnit.*

Rias Gremory: *Vidí jak Jaashi vytahuje svitek a je celkem zvědavá co by mohl obsahovat. * Ty víš co ten svitek obsahuje? Tvůj klient ti to řekl, nebo ti snad zakázal se dívat? Nenapadlo tě někdy proč by ti zakazoval se tam dívat kdyby tam nebylo něco se snaží skrývat? Co když tvůj klient není úplně čestná osoba a využívá tě k tomu abys udělal špinavou práci? *Zkouší se ho takto pomalu nahlodat a zasít v něm zrnko pochybností. Sama nemá moc co říkat nebo vyčítat ohledně čestnosti klientů, když sama pracuje pro ty co vyhledávají Nukeninské žoldáky ale nějak si vydělávat musí. Navíc ona je regulérně Nukenin, zatímco Jaashi je jasné že Nukenin není. *

*Jaashi byl celkem rád, že se mu povedlo misi splnit. Představa, že se vrátí domů byla celkem lákavá. Ale musel si přiznat, že cestovat po světě a poznávat nová místa mělo něco do sebe. Trošku i zapochyboval, zda byla volba přijmout místo u vojenské policie správná. Protože ho povinnosti drželi dost z krátka a omezovali ho. Pohledem přejel k Rias, když se objevila v chodbě a nechal se chvíli opájet jejím vzhledem než přešel k otázce, kterou mu položila.* Nevím co je uvnitř. *Řekl to zcela upřímně, protože to tak bylo.* Klient si vysloveně žádal, že nechce aby byla prolomena pečeť na tom svitku. *Vysvětlí a narovná se. Pak chvíli mlčí a přemýšlí.* Kdo jsem abych soudil jiné? Pochybuji, že někdo čestný by vyhledával služby nás žoldáků. Takže se dá očekávat, že to úplně dobré nebude. Ale třeba to může být jen maličkost. Vzkaz od milenky, který by ublížil jeho ženě. Úplatek za službičku, která by ho očernila. Kdo ví. *Pokrčí nad tím rameny.* Dokud po mě nebude chtít něco co nebudu chtít udělat. Tak se tam může psát pro mě za mě cokoliv. *Prohodí a odstoupí od chlapíka. Zajímala ho, proč to nadhodila. Že by chtěla vědět co je uvnitř. To bylo možné. Zvědavost uměla být dotěrná.*

Rias Gremory: Nebo to může obsahovat silné Kinjutsu, které bude stát život mnoho lidí. *Dodá Rias, jako ano bere to že Jaashi se nechce vměšovat ale tak už, ona sama bývá o něco více podezřívavější a hlavně méně důvěřivější než Jaashi ale to ji naučil život v Kirigakure a i život Nukenina, který není zrovna jednoduchý. Když má Jaashi co chtěl tak Rias přijde k němu a věnuje mu milý pohled a úsměv. * Takže to bude asi konec? Hádám že když ten svitek už nepotřebuješ tak už se naše cesty rozdělí? *Ne že by Jaashiho přítomnost vadila, docela se baví a je milým společníkem ale nechce ho tu držet a nikdy by nahlas neřekla že by si ráda povídala dál, kromě toho neví o čem by si s ním měla povídat. *

*Její slova ho docela zaujmou. Opře se zadkem o nejbližší skříňku, možná botník podle umístění a tvaru a přemýšlí o tom.* Pokud v tom svitku je nějaké takové kinjutsu a zemřou lidé tak to určitě vyvolá reakci. Hněv, strach, pláč, bolest a nakonec pomstu. Pomsta bude hnát dotyčné, aby pachatel dostal, co si zaslouží a budou si chtít najmout někoho kdo to udělá. A i když jsem ještě kontrakt na vraždu nevzal. *Odmlčí se a usměje se na ní.* Tenhle bych vzal rád. Takže pokud je ve svitku něco takového. Zajistí to další práci. *Uculí se. Její další slova jsou možná i zajímavější než ta první. Nechtělo se mu odcházet. Domů se těšil, ale ve společnosti téhle dívky mu bylo celkem příjemně, a i když nevěděl proč bylo to tak. Hlasitě si povzdechne a pokrčí rameny.* Popravdě nevím. Nějak se mi nechce odcházet, ale zůstávat? Aby to pak nevypadalo, že o tebe stojím. *Ušklíbne se a pak pokračuje.* Nechceš pomoct s tímhle? Aspoň budu mít záminku s tebou strávit další čas a nevypadat jako hladový pes. *Navrhne a usměje se na ní. Teď to bylo na ní. Pokud jeho společnost chce rád s ní půjde, když ne vyrazí do Suny a nahlásí úspěch mise a možná informuje velitele. Kdyby náhodou byl potřeba někde ve vesnici.*

Rias Gremory: To co říkáš je sice pravdivé a dává to smysl ale tobě nebude vadit fakt že krev, kterou ten dotyčný prolije bude na tvých rukou? Jak se ti potom bude spát? *Ne že by ona smýšlela nějak úplně nejlépe, Rias začíná propadat temnotě čím dál víc od doby co je Nukeninem ale pouze si takto tvoří psychologický profil Jaashiho. To jak poví že kdyby zůstal mohlo by to vypadat že o ní má zájem nekomentuje, nevyjádří se k tomu jediným slovem. * Pomoct s ním? Nevím, jak moc se ti chce cestovat až do Země Bažin? *Do té Země má odvést toho hlupáka, když se člověk zamyslí tak taková cesta bude dlouhá (něco kolem 9ti dnů). *

*Další otázka, která si vyžádala chvíli ticha a přemýšlení. Pak pokrčí rameny a zadívá se na Rias.* Zajímavá otázka. Ale asi nejsem tak moc citlivý, abych si s tím příliš lámal hlavu. Kdyby, co by, mohl by, nemusel by  zabil  nezabil. Až příliš mnoho možností na tak prostou hlavu jako je ta moje. Svitek mám a předám. Následky budu řešit pak. Může tam byt kinjutsu, které lidem ublíží ale také nemusí. Může s ním ublížit a nebo je to někdo kdo ho chce získat a schovat aby ho nemohl někdo použít. Kdo ví. Já to jutsu nepoužiji, takže mé ruce budou dost daleko abych se musel bát těch lidí. *Pomalu řekne a dívá se přitom na Rias, aby viděl její reakci. Cítil, že ho zkouší i když neměl ponětí proč.* Země Bažin? To je pořádný kus cesty.  *Prohodí, když si v hlavě projede kde to přesně je.* To je bohužel krapet z ruky. Nevím zda klient bude rád, že mu to doručím už tak pozdě. *Ta slova se mu neříkala lehko. Rias byla zvláštní, ale příjemná společnost.* Doufám, že se střetneme za trošku jiných okolností a bude to delší setkání než tohle. *Usměje se na ní a odtáhne se od botníku.*

Rias Gremory: *Rias jeho odpověď bohatě postačí, dokáže si o něm už udělat zcela jasný obrázek a je schopna i odhadnout jaký člověk Jaashi asi bude. Psychologický profil si o něm už udělala a tak ho není nutné nadále trápit takovými otázkami, kromě toho se už dostatečně pobavila na jeho účet tím jak si tu s ním pohrávala. * Myslím že bude stejně lepší když každý z nás půjde svou vlastní cestou ale pokud bys mohl, můžeš mi říct svou adresu a možná ti někdy napíšu a třeba se zase můžeme sejít. *Hodila by se ji možnost ho někdy kontaktovat, navíc ji přijde jako velice milá osoba. * Takže tohle bude asi sbohem že?

*Nepatrně se uculí a přikývne.* Rozhodně to bude rychlejší. Aspoň odevzdám svůj kontrakt. *Pomalu vyrazí ke dveřím a zastaví se u nich. Přemýšlel o tom zda říct nebo ne. Nakonec ho něco napadne.* Mou adresu? Vlastně proč ne. Kdo ví kdy se bude hodit pomoc kolegyně z oboru. *Prohodí a pak jí nahlásí adresu falešného bytu, který používá organizace kam patří. Pokud tam dojde nějaká zpráva, nebo ho tam budou shánět dozví se to a neprozradí tak vlastní adresu. A fakt, že je ze Suny stejně díky čelence ví.* Sbohem je strašně radikální slovo. Co takhle na viděnou? *Zkusí navrhnout lepší variantu.* Opatruj se. *Řekne ještě než vyrazí z domu ven. Cesta byla jasná. Zpět do restaurace pro své věci a ještě jednu várku výborné polévky a pak směr Suna.*

Rias Gremory: Sbohem je adekvátní, nikdy nevíš zda se někdo z nás dožije dalšího dne. *Nechá pak Jaashiho odejít a sama se vydá zpět do Země Bažin, přesněji do Sora-Ku a dokončí svou zakázku předáním toho týpka. Dostane tak odměnu za splnění tohoto úkolu a může se pak klidně věnovat zase svým věcem. *

*Maiy postává u brány a čeká na osobu, která má dorazit jako její společník na misi. Jejich cílem je skupina Nukeninů, která se usadila v zemi deště a dělá ta bordel. Maiy se pro tuhle misi rozhodla jako první misi v hodnosti Jounina. Chce otestovat nové schopnosti a tak se jí nechce hned lézt do něčeho složitějšího. Navíc, pokud to přežene, není tu Hachi, který by jí z toho nakonec dostal. Sedí na bedně vedle strážnice oblečena v (odkaz). U pasu má Wakizashi, na zádech toulec s lukem a šípy. Nad zadkem vak s ostatním vybavením. Podívá se k obloze. Kde se courá? zamumlá. Je dost nervózní z toho, ale už měla B misi, kde byla velitel. Tehdy to bylo celkem namáhavé, aby jí Itami přežil. Prohrábne si vak, jestli tam má všechno, co by se mohlo hodit. Má s sebou i několik vychytávek, které za tu dobu bojů pochytila. Jsou lidi, proti kterým se hrubou silou prostě jít nedá.*