Země Medvědů

Mise B: Pomoc pohraniční vesnici

Legenda:
Jaashi
Úředníci



*Jaashi tiše seděl na lavici a snažil se zastavit netrpělivé klepání nohou, které nějak nemohl ovládat. Nikdy moc nemusel čekání a měl nepříjemný pocit, že ho úředník nechává čekat naschvál. Nebyl si jistý kam vlastně šel nebo kde je, ale nikde ho neviděl. Trvalo ještě nějakou chvíli než se konečně objevil za svým pultíkem a okázale znuděně položil před sebe svitek s misí.* Jaashi Natsui … mise C *Prohodí jako by nic do celé haly, jako by snad neviděl Jaashiho sedícího na lavici kousek od něj.*“To je ale blbec.“*Pomyslí si Jaashi a začne se zvedat. Ještě, než si misi převezme a vymyslí nějaké vhodná slova co by úředníkovi řekl přiběhne nějaký mladý kluk a v ruce nese jiný svitek. Něco pošeptá úředníkovi, svitek mu předá a zase zmizí pryč.* Změna mise. *Pronese úředník odměřeně a stáhne svitek s misí C a podá Jaashimu svitek s misí B.* Naléhavá mise … máte štěstí, že jste jeden z mála volných shinobi. *Řekne, než se otočí a přejde svitek s misi C uložit do regálu, aby si jí vyzvedl někdo jiný. Jaashi celý natěšený opustí kancelář a vydá se ke své oblíbené lavičce před budovou kde už má čtení misí jako zvyk a rozvine ho, aby viděl co je to za misi.*

*Mise B: Pomoc vesnici před útoky banditů. Už jen to znění mise mu znělo zajímavě. Hraniční osada, která dříve byla tepnou obchodu a místem kudy procházelo většina zboží byla pod útokem banditů, kteří na cestách kolem osady přepadávali obchodníky a občas se odvážili až do osady. Vlivem toho upadá zájem obchodníků o tohle místo, a tak si vesnice žádá o pomoc vesnici. Stoprocentně je potvrzená přítomnost shinobiho, možná nukenina, který bandity vede. Je nutná obezřetnost. Dole na svitku je poté popis kde se nachází osada a informace o tom kde se mají účastníci mise sejít.*

*Vzhledem k tomu, že mise byla branná jako urgentní vyrazil rovnou domů aby si sbalil nejdůležitější věci, co by mohl potřebovat. Vzhledem k tomu, že mise bude na hranici mezi zemí Větru a zemí Medvědů sbalil si sebou svou oblíbenou bundu, i když už mu začínala být značně malá a nějaké teplejší oblečení. Zkontroloval si, že má ve svém vaku na opasku všechno své vybavení a připnul si popruh s boxery.* To by mělo být vše. *Řekne do tichého pokoje a pak si přes záda přehodí vak s věcmi a skočí do kuchyně pro nějaké jídlo na cestu a vyrazí na místo setkání. Dle informací ve svitku se mají setkat před bránou vesnice a tak si to kráčí rovnou tam a je celkem zvědavý koho dostane jako společníky na misi.*

Arisu
Úřednice
Shiro - kolega mučitel

*uběhlo už pár týdnů, co byla zpátky v Suně, měla za sebou pár dní mezi mučiteli, ale bylo třeba aby začala zase fungovat jako ninja a plnit mise. Proto se ráno oblékla, vzala si všechno vybavení, co měla, a podívala se na sebe do zrcadla. Po rukou měla hluboké škrábance po sezeních s mučiteli a pár nenápadnějších na krku* No, vypadáš, jako na tebe někdo poslal celý barák koček *ušklíbla se nepatrně a vzala si tmavou mikinu, která skryla všechno kromě těch škrábanců na krku. Věděla, že toho bude litovat, ale nepotřebovala, aby se na ní dívali lidi. Už si toho užila dost před chuuninskými zkouškami, nepotřebovala to znovu. Čelenku si zavázala na čelo, přeci jen si od zkoušek prostě nevázala čelenku na paži. Jako kdyby se chtěla od Jaashiho nějak odříznout, snad i podvědomě. Zkontrolovala si vybavení, vzala si i rukavice (jednu s kuratchi) a na zápěstí připevnila zápěstní nůž, než se konečně vydala do kanceláře, kde se rozdávali mise. Na D mise neměla chuť, přeci jen se cítila na něco lepšího, takže třeba nějaké Céčko. Přišla do kanceláře, kde byla ta samá úřednice, jako pokaždé když sem přišla.* Dobrý den, nebyla by tu nějaká C mise? *promluvila Arisu a pár minut čekala, než úřednice prohledala svitky s misemi* Bohužel žádnou volnou C misi nemám, Arisu-chan. Ale je tu jedna urgentní B mise. Jsi už chuunin, ne? *promluvila úřednice a Arisu se zamyslela. Přemýšlela, jestli se cítí na B misi, tu přeci jen ještě neměla. Nakonec se na úřednici usmála* Ano, jsem už chuunin. Dobře, beru B misi. Díky za ochotu. *prohlásila nakonec, vzala svitek s B misí a vyšla ven, kde ho otevřela a přečetla si zadání: B mise: Pomoc vesnici před útoky banditů. To znělo dobře. Vyrazila proto hned na místo setkání, k bráně Suny. Cestou si ještě do vaku nakoupila nějaké skromné jídlo a pití a pokračovala, než se k ní připletl Shiro, asi tak osmnáctiletý vytáhlý kluk s dlouhými blond vlasy* Ahoj, Arisu-konai. Jdeš na misi? *usmál se na ní, ale nedokázal skrýt starostlivý výraz, když si ji prohlížel* Ach, Shiro-senpai. Jo, první B mise. *odpověděla a jeho výraz ignorovala, spolu prošli skoro celou Sunu a Arisu se zastavila, když u brány uviděla Jaashiho* Super společnost. *pronesla ironicky a ukázala mu na Jaashiho* Promluvte si, spolupracujte a bude to v pohodě. *uculil se na ní a trochu déle si ji prohlížel. Zastavil se až pár metrů od Jaashiho* Budeš dobrá? *zeptal se jí opatrně* Vždycky jsem, senpai. Uvidíme se potom. *věnovala mu úsměv a sama se vydala těch pár metrů k Jaashimu* Ahoj, taky B mise? *snažila se být milá, ale pořád to v ní od zkoušek vřelo. Jen krátce se na něj podívala ani se neusmála, než uhnula pohledem a rozhlédla se kolem* Ještě někdo další nebo pošlou dva čerstvé chuuniny na B misi samotné?

*Jak tam, tak čeká na ostatní členy jeho týmu na tuhle misi, tak přemýšlí, co od mise čekat. Přece jen B mise už bylo něco jiného než mise, které měl doposud a cítil trošku nervozitu. Zvědavě se podíval směrem odkud přicházeli dva lidé. Mírně se zamračil, když spatřil Arisu a hlavou mu problesklo, zda to není špatný vtip. Vážně musel na misi jít zrovna s ní? Stále nevěděl, jak se vlastně k té osobě postavit po tom všem. Bylo až zarážející, jak snadno se může změnit postoj člověka vůči někomu druhému. Pomalu přejel pohledem k muži, který šel s ní a přemýšlel, jestli ho zná, ale nebyl si tím jistý. Kdysi v době, která mu přišla šíleně dávno by zřejmě čekal, že mu řekne, o co jde, ale teď? Byl rád alespoň za pozdrav.* Ahoj. *Řekne směrem k ní a nějak neví v tu chvíli co s rukama a očima. Nakonec pohled zabodne do země před sebe.* Ano také jdu na B misi. *Odsouhlasí a pak pokrčí rameny.* Popravdě nevím jestli jde někdo další. Já dostal jen informaci, že se máme setkat tady. *Odvětí ale skoro vzápětí v dálce uvidí přicházet Kami a zvědavě pozvedne obočí.*“Takže jdeme s Kami jo?“*Pomyslí si docela potěšeně, protože jí rád viděl a narovná se.* Jak to tak vypadá tak se to povedlo. *Přikývne a není si v tu chvíli vlastně jistý, že to tak skutečně cítí. Ale na nic nečeká a rozeběhne se za Kami a je docela rád, že má aspoň co dělat, než tam tak hloupě stát.* Vím to co stálo ve svitku. Hraniční osada pod útlakem nějakých banditů. Jiné informace nemám.

*bylo zvláštní tam s ním stát sama, že trochu zalitovala, že tak odpálkovala Shira-senpai, který už zmizel někde v uličkách Suny. Doufala, že nepůjdou sami. Sice věděla, že se na jeho boj na blízko mohla spolehnout, ale netušila, jak s ním zvládne spolupracovat. Byla připravená na nějakou pořádnou misi, prostě někomu chtěla dát co proto a kdyby to nakonec měl být Jaashi, tak by ji to ani nevadilo. Kde jsou ty časy, kdy se hroutila na vodní nádrži z toho, že se před ní sesypal z Narakumi no Jutsu. Když si v dálce všimla Kami, tak si trochu oddechla. Doufala, že pokud půjde s nimi, aspoň trochu to mezi nimi otupí hrany. A kde jsou ty časy, kdy se těšila, že s Jaashim půjde na misi. Nějak se to celé chuuninskou zkouškou podělalo a ona nevěděla, jak z toho ven. Ale rozhodla se nebýt zbytečně nepříjemná, přeci jen byli ve stejném týmu a nepotřebovali, aby byli v současné chvíli rozhádaní* Kami-sensei. *kývne ji na pozdrav a rozeběhne se za ní. Aspoň byla v pohybu a nemusela moc přemýšlet nad jejich momentálním "vztahem" s Jaashim. Nechala ho, aby řekl Kami, co stálo ve svitku a podívala se na něj* Jiné informace tam nebyly ani v mém svitku *potvrdí Kami a po chvíli, kdy se kouká na Jaashiho, se nadechne* První naše společná mise. *pronese smířlivě, ale vlastně neví, jestli se na to těší nebo ji štve, že je tu s ní. Bylo to při nejmenším komplikované*

*Bylo příjemné tělo rozpohybovat a konečně mít nějakou jinou náplň než se jen zabývat svými myšlenkami. * První společná mise, a ještě k tomu B … jsem na to dost zvědavý. *Řekne upřímně a nepatrně se usměje. Bylo tak zvláštně lehké se na ní usmát, ale úsměv hned zmizel, když si uvědomil, že neví, zda je na místě a raději stočil pohled na Kami.* Ano tohle je moje první B mise. Sice už jsem plnil jednu C misi, ale to nebylo moc zábavné a akční. Chytnul jsem nějaké zlodějíčky ve vesnici … vlastně bych to ani nenazval C misi. Tohle snad bude lepší. *Ušklíbne se, protože skutečně necítil moc velké nadšení, když misi C dokončil. Ale tohle by měla být větší výzva a Kami vypadá, že to tak asi skutečně bude.* No já si celkem dost věřím v boji na blízko. Taijutsu trénuji skoro pořád. A umím nějaké nové suiton techniky. Takže když bude potřeba na někoho plivnout vodu, jsem tvůj člověk. *Zazubí se při té představě.*

Taky jsem na to zvědavá, ale věřím ti. *odvětila tak, aby ji slyšel jen Jaashi, jeho krátký úsměv byl příliš nakažlivý, takže se na něj krátce plaše taky usmála, než se otočila zpátky na Kami, nechá odpovědět Jaashiho, než se přidá* Mizu-chan mě před zkouškami vytáhla ještě na jednu C misi, takže mám za sebou dvě. Ale ta druhá byla... Ten obchodník byl víc akční. *vzpomněla si na toho zbabělého zlodějíčka v zemědělské osadě a musela se znechuceně ušklíbnout. Ani ji nestál za to, aby se jím víc zaobírala. Když zmínil Jaashi Suiton, tak nemůže jinak, než se začít smát* Ne ne, Suiton? Já mám zase druhý element Raiton, ale zatím žádné techniky Raitonu neumím. *pousměje se a přemýšlí, v čem si věří ona* Na mě se můžeš spolehnout s genjutsu a když by bylo nutné někoho trochu přiškrtit, tak se na mého obludného mazlíčka můžeš spolehnout. *trošku se ušklíbla a doufala, že se zmínka o Kinjovi Jaashiho moc nedotkla. Přeci jen s ním neměl zrovna příjemnou zkušenost* Nebo něco podpálit. *trochu se zamyslela, co ještě zajímavého má v rukávu*

*“Dvě C mise?“ Probleskne mu hlavou a musí uznat, že to na něj udělalo dojem, jak Arisu pracuje jako chuunin. Zas tam byl ten zvláštní pocit, že je to stále ta samá dívka, co před chuuninskou zkouškou. Po jejích slovech o elementech se začne upřímně smát.* Tak ty máš raiton? To je celkem náhodička … ale už aspoň vím jaký je to strašně frustrující mít v Suně suiton. Je to mnohem horší, než jsem si představoval. *Ušklíbne se a pak na chvíli zmlkne, když promluví o svém hadím kamarádíčkovi. Z toho zvířete měl furt trošku husí kůži. Ne snad z toho samotného zvířete, ale z té vzpomínky na chuuninskou zkoušku, když mu had před očima vyzvracel jeho mrtvou sestřičku.* Chtělo by to od lidí ve vesnici zjistit kolik jich je a tak … protože podle toho bychom pak mohli naplánovat obranu vesničky. *Nadhodí myšlenku, ale nechce do toho Kami moc mluvit, protože ona je přece jen ta nejzkušenější.* Ehm.. Kami nečekáš, že tě necháme někde v potížích, když se něco semele, že ne?

*zahřeje ji u srdce, když slyší jeho smích, byl to tak známý zvuk, na který snad za tu dobu zapomněla. Chuuninská zkouška je oba změnila, to se nedalo popřít, ale něco prostě zůstalo stejné* Asi jsi mi dostatečně nevěřil, že je v Suně Suiton na nic *pousmála se ale jen na okamžik, protože postřehla jeho výraz, když promluvila o Kinjovi. Zamyslela se, možná přeci jen ho před ním nemusela zmiňovat. Měla potřebu se mu za to na zkoušce omluvit, ale neudělala to. Neměla se za co omlouvat, ani jeden se neměl za co omlouvat, oba to svým způsobem přehnali, ale posílilo je to. Alespoň Arisu to tak začínala cítit. Aspoň věděli, co od druhého mohou čekat, v čem se na toho druhého mohou spolehnout.* Myslím, že pokud bychom se měli někoho ptát, tak toho, kdo zadat tu misi. Přeci jen nevíme, jestli některý z obyvatel v tom nejede s nimi *přijde ji to jako silně nepravděpodobné, ale naučila se být obezřetná, když vyslechne Kami, tak se pokusí trochu zavtipkovat* Hm, sensei, a myslíš nezabít sebe navzájem nebo obecně se nezabít? *usmála se nevinně, ale pak zvážněla* Pokud se něco podělá, tak zůstaneme při tobě. Nebudu nechávat svou sensei a lékařského ninju v nebezpečí, abych si zachránila vlastní život *trochu se zamračí, přeci si Kami nemyslela, že by utekli jak zbabělci. Už jednou ji řekla, že ji neopustí, když byla vážně zraněná po misi, a hodlala to dodržet i nadále, i kdyby byla v ohrožení ona sama. Přeci jen věděla, co dokáže ona i Jaashi a nepředpokládala, že by došlo k něčemu, kvůli čemu by museli utíkat*

NPC:Vesničan


*Nepatrně se ušklíbne po slovech Kami, protože je to vážně ironie. Pocházejí ze země, kde není nic než písek a skály, a přesto tolik shinobi má jako svůj element suiton. Holt svět je občas zvláštní. Nějak nekomentuje slova ani jedné z nich a prostě míří v jejich společnosti směrem k jejich cíli což je vesnička na hranici Země Medvědů. Vesnička není příliš velká a oproti jejich domovu je to žalostné místo. Tu a tam je vidět pár obyvatel, kteří si trojici prohlížející s panikou v očích a některé dveře a okna nejbližších domů se pro jistotu zavřou. Zřejmě tu mají s cizinci své zkušenosti. Vesnička vypadá opuštěně, nikde žádný ruch života. Jaashi si to celé prohlíží trošku zklamaně, protože se těšil … vlastně nevěděl na co, ale prostě konečně mise B objevování nových zemí a najde tohle. Ale tak co čekat od místa, které pustoší nějaká banda. Jak tam, tak stojí vyjde jim vstříc starší muž v dost prostém oblečení. Zastaví kousek od nich a zkoumavě si prohlédne celou trojici, než se nepatrně ušklíbne.* Tak konečně dorazila pomoc ze Suny. *Prohodí ledabyle když si všimne čelenek vesnice.* Doufám, že vaše pomoc bude něco platná. Protože ještě pár útoku a nebude co zachraňovat. *V jeho hlase není moc známka po emocích, prostě jen vysvětlí jak se situace má a pak se otočí a vydá se k největší budově ve vesnici.* Starosta už na vás čeká. *Ukáže na dveře do budovy a vydá se pryč, jako by tam snad ani nebyli. Jaashi se za ním nechápavě dívá jak odchází a pak otočí pohled na Arisu a pak na Kami.* Celkem milej ne? *Uculí se a otevře jim dveře, aby mohli vejít.**

*když dorazí do vesničky na hranici Země Medvědů, tak se rozhlédne po té žalostně malé a už celkem zničené vesničce. Byla zvyklá na to, že se kolem ní na ní lidi koukají skrz prsty, ale že by se na ní dívali se strachem v očích, to byla dost novinka. Trochu se pod těmi pohledy ošije a prohrábne si vlasy. Bylo jasné, že pomoc od ninjů brali jako poslední možnost, vůbec to nemuselo takhle dopadnout, kdyby dali vědět dřív. Podívá se stranou na Jaashi, aby si potvrdila, že ani on takovouhle misi nečekal. Nepatrně se na něj pousměje, než se otočí k muži, který jde jim vstříc. Když promluví tak bez emocí, tak si naplno uvědomí, jak je asi tahle vesnice v háji. Proto se narovná a podívá se na něj zpříma* Uděláme všechno, co bude v našich sílách, aby ty útoky na vás přestali. *pronese odhodlaně a vydá se spolu s Jaashim a Kami za vesničanem k radnici s největší pravděpodobností. Když odejde, tak se otočí na Jaashiho, docela ji ten vzhled vesnice dostal, ale o to víc je plná elánu jim pomoci. Když se Jaashi uculí, tak trochu pookřeje a oplatí mu úsměv, než se vydá dovnitř*

NPC: Satoshi

*“Dobře, takže příště to musím říct více sakrasticky.“*Pomyslí si Jaashi po slovech Kami, ale více to nekomentuje a když obě vejdou zamíří si to rovnou za nimi. Uvnitř je personál zavede do kanceláře vůdce starosty. Starosta je mladý kluk, vlastně je to dítě. Může mu být tak maximálně deset let. Za velkým stolem plným lejster a papírů není vůbec vidět a trošku nervózně si Kami prohlíží, když mluví. Dost hlasitě polkne než promluví.* Děk … děkuji, že jste přišli. *Začne nervózně a těká pohledem z jednoho na druhého a hledá správná slova.* Mé jméno je Satoshi a jsem starostou této vesnice … tedy jsem starostou jen pár dní protože při posledním útoku zabili mého otce co se rozhodl vesnici bránit sám s posledními ochotnými muži bojovat … *Hlas se mu zlomí a pěknou chvíli je v místnosti ticho.* Já … mysleli jsme, že to zvládneme sami, ale jak vidíte tak to nejde podle našeho očekávání. Dal jsem dohromady poslední peníze, co máme a poslal jsem požadavek do vaší vesnice. Útoky na vesnici jsou náhodné a nikdy nejsou ve stejný den, nebo ve stejný čas. Ze začátku jich chodilo mnoho, přihnali se jako vítr z okolních lesů a brali si co chtěli … ale teď, když už není, kdo by vesnici bránil jich je čím dál míň. Naposledy přišlo pár mužů a pak … dva co zabili mého otce. Nikdy jsem neviděl nikoho tak silného jako byli oni dva. Otec měl meč … ještě když byl voják a bojoval za feudálního pána. Vyprávěl mi, jak s ním bojoval a on … on ten meč vzal a šel bránit vesnici a ten muž prostě meč chytil a zlomil ho … zlomil meč jako by to byla uschlá větev a pak … pak tu čepel zarazil tá ... tátovi do hlavy. *Tím veškerá slova mladého starosti utichnou.* Měli bychom ho nechat být. *Řekne Jaashi tiše směrem ke Kami a Arisu.* Ten nám toho víc neřekne.

*jde za Kami, úředníci je dovedou do kanceláře starosty, kde Arisu osobně čeká nějakého pořádně statného chlapíka, který žádal o pomoc. Místo toho uvidí na stole hromadu papírů a za nimi tak desetiletého kluka. Nedokáže skrýt překvapený pohled, ale během chvíle zvážní a když zaslechne, co se stalo jeho otci, tak k tomu klučinovi pocítí jistý soucit. Jak to, že místo něj, který měl teď plné právo oplakávat svého otce, tu nesedí nějaký jiný muž, který by byl schopný vést vesnici pořádně. Ale evidentně nikdo bojeschopný nezůstal. Vlastně toho malého kluka obdivovala, že se k tomu takhle postavil. Jeho otec byl asi příliš hrdý, aby zažádal někoho o pomoc a tak to zůstalo na něm. Vypadal sice drobný a byl mladý na starostu, ale zachoval se správně a jako muž. Povzbudivě se na něj usmála a chtěla něco říct, ale bylo ji jasné, že by ji ve své situaci stejně nevnímal. Když promluví Jaashi, tak jen přikývne a čeká na reakci Kami, aby se otočili k odchodu. Tohle bude ještě zajímavá mise, vůbec nevěděli, kdo proti nim stojí.*

*Jaashi stál před budovou ze které právě vyšli a rozhlížel se kolem. Přemýšlel o tom co právě slyšeli a o tom co se řekla Kami.* Do vesnice by nebylo dobré je pouštět. Pokud je pravda co ten kluk říkal tak ve vesnici není nikdo, kdo by její obyvatele ochránil, kdyby se útok přenesl sem a bylo na nich se bránit. Nechci si představit co by se stalo se ženami a dětmi, kdyby se bojovalo tady. Musíme nějak zajistit, že boj udržíme mimo vesnici. *Prohodí zcela vážně a rozejde se pomalu směrem pryč.* Projdeme se po vesnici a uvidíme co zjistíme. *Vesnička je celkem obyčejná a řešená logicky a prostě. Domy jsou postavené kolem náměstíčka, ty vypadají nejstarší. Od náměstí se táhnou dvě velké ulice podél, kterých jsou postavené novější domy. Jedna cesta končí u velké sýpky, kde lidé skladovaly zásoby na zimu, by měli z čeho žít. Druhá vedla z vesnice pryč až do lesa. Poté přišla naše trojice hrdinů. Volné prostranství kolem vesnice vyplňovala nějaká políčka, ale podle velikosti sloužila spíše jako obživa pro obyvatele toho místa než jako zdroj příjmu. Jinak tam nebylo nic zajímavého.*

* když vyjdou mimo vesnici, tak vyslechne oba dva a představa, že by se bojovalo tady, byla zoufalá. Rozhodně ty další nápor tahle vesnice nesnesla. Rozhlédne se kolem, když stojí na náměstí* Teď už jim nemůže jít ani o zásoby, přeci jenom pochybuju, že jim po těch útocích něco zbylo. buď můžou přijít z lesa jako my a nebo z druhé strany, jak je sýpka. Ve středu je ta vesnice.. A nebo je taky možnost, že přijdou úplně mimo cesty, dost nepříjemná situace. *zamyslí se nahlas a dumá nad tím, jak by měli postupovat, když ani neví, jestli banditi zaútočí za pět minut nebo třeba za týden.* Mohli bychom zkusit pročesat ten les, ale pochybuju, že by to k něčemu bylo. Jediné řešení, které mě napadá, se rozdělit a sledovat ty dvě cesty a čekat, až se něco stane. *přijde s nápadem, ví, že to není asi ideální řešení, ale aspoň nápad, utěšovalo ji vědomí, že s sebou měli Kami, která byla mnohem zkušenější než oni dva*

*Jaashi pozorně poslouchal obě dvě a jak se, tak rozhlížel kolem ruce zastrčil do kapes a vypadal zamyšleně jako dlouho ne. Nějak mu nešlo do hlavy, proč by někdo napadal vesnici jako byla tahle. Neviděl tu nic zajímavého. Studoval dost taktiky boje, vedení války a různé přepadové situace, ale všude byl cílem nějaký významný bod, nebo místo, které chtěla každá strana pro sebe. Tohle tady mu nepřišlo zajímavé vůbec v ničem.* Arisu má pravdu … proč by tady někdo útočil? Pro zásoby? Hloupost … *Zakroutí nad tím hlavou a trošku si kouše spodní ret, jak se snaží přemýšlet. *Kdyby potřebovali zásoby tak by prostě vzali vše, co by pobrali poprvé, když jich bylo hodně jak říkal ten kluk a šli dál … ale oni útočí pořád a říkal snad o tom, že by něco brali? Prostě přijdou, když se jim někdo postaví tak je povraždí a jdou pryč … tohle nemá žádnou logiku. *Zakroutí nad tím hlavou a zadívá se nejdříve na Arisu a pak na Kami.* Rozhodně se to lépe říká než dělá, abychom boj drželi mimo vesnici. Jsem proto obejít širší okolí a uvidíme co najdeme. Pokud nic … *Odmlčí se, protože neví co vlastně říct.*

*vyslechne si oba a vlastně neví, co by měli dělat. Stejně jako Jaashi nechápe,proč na tuhle vesničku pořád útočí. Přeci nebyla ničím zajímavá, teda pokud to není nějaké tajemství, se kterým se jim mladý starosta nesvěřil. Rozhlédla se kolem ještě jednou a pozorněji a snažila se přemýšlet jako banda banditů, kteří sem vletí a vyvraždí zase nějakou hrstku lidí. Naposledy byli jen dva? I to se může při dalším útoku změnit. Pravdou bylo, že by bylo nejlepší, kdyby k dalšímu útoku nedošlo. Kam by se ale dalo schovat? Nejlepší útočiště, které ji napadlo, byl ten les. Tam se určitě snadno schová banda vraždících monster* Nejlepší by bylo, kdyby už k dalšímu útoku nedošlo, ale kde je sakra máme najít? *řekne nahlas a chvíli přemýšlí* Vsadila bych se, že se schovali někde v tom lese, přeci jen je to blízko a dá se tam snadno schovat. Takže bych asi začala hledat tam. *navrhne a podívá se na oba, tahle mise se ji začíná nelíbit víc a víc. Bylo tu příliš proměnných.*

*Jaashi stál s rukama v kapsách a sledoval okolní les. Musel uznat, že na slovech Arisu něco bylo. Pokud by chtěl on dělat výpady do okolí tak by byl les ideální skrýš. Je z něj vidět do okolí a oni by byli v lese skrytí. Pomalu vytáhne ruku z kapsy a poškrábe se na krku.*“Tohle je komplikované.“[/b]*Pomyslí si a po slovech Kami se na ní otočí a chvíli o těch slovech přemýšlí.* J[b]ít je hledat do lesa je hloupost. Ani nejde tak o to, že by to tu mohli napadnout … to mohli i tak … ale pokud tam mají základnu budou to mít určitě hlídané, znají to tam a nerad bych spadnul do nějaké pasti … *Na chvíli se odmlčí a přemýšlí.* Pokud by napadli obchodníky, proč by to odnášela celá vesnice? Obchodníky bych napadl spíše někde na cestě, bokem od vesnice. Ale tady už je to celé na zhroucení a k čemu bude banditům opuštěná vesnice? Ta moc obchodníků nenaláká. *Prohodí svou myšlenku.* Být to na mě udělám taktiku mistra Sho. V případě velkého prostoru, neznámého počtu útočníků dáme jednoho z nás na hlídku. *Ukáže prstem na sýpku.* Díky tomu jak je vysoká uvidíme přicházet útočníky a dokážeme tak zareagovat. Dva z nás budou tady a útočníkům vyjdou vstříc. Ideální by bylo udělat nějaké pasti … nasměrovat je směrem, který bychom chtěli a snížit případně jejich počet? *Navrhne plán a zadívá se z Kami na Arisu.* Pokud je to špatný plán .... *Nedořekne a čeká na názor svých společnic.*

*poslouchá jejich konverzaci a přemýšlí o nápadu Jaashiho. Vlastně to byl jediný pořádný plán, který zatím měli, a Arisu se ho hned chytla. Přeci jen potřebovali někoho, kdo by je informoval, kdyby se ti bandité přiblížili k vesnici. Podívala se na Kami a pak na Jaashiho. Bylo zvláštní po tom všem spolu spolupracovat a dělat, jako by se vlastně nic nestalo. Chovat se k sobě jen jako dva shinobi. Zažili toho dost na to, aby se k sobě chovali jako přátelé a teď tu stáli a nedokázali se přenést přes to, že bojovali proti sobě. Zhluboka se nadechne a pokusí se aspoň na Jaashiho usmát* Myslím, že to je dobrý nápad. Klidně zůstanu na hlídce a můžeme hodit na cesty nějaké výbušné lístky. Jsou to docela prašný cesty, takže by si jich nemuseli všimnout, než je odpálíme. *dá taky nějaký nápad a vytáhne z pouzdra kunaie s výbušnými lístky, které začne z kunaií odvazovat. Ani vlastně nečeká, co na ten nápad řekne Kami a po tom, co má všechny lístky v ruce tak se vydá po cestě k sýpce, aby mohla dál rozmístit lístky, které pak ukrýt v prachu a štěrku a potom šla vylézt na sýpku, aby měla přehled o situaci kolem vesnice*

*Je celkem rád, že s jeho plánem souhlasí, a tak jen chvíli sleduje, jak Arisu sundává výbušné lístky a pak jak obě odcházejí, aby je připravili pro případný útok. Tím by měli mít šanci omezit počet útočníků a udržet je mimo vesnici. Za to byl rád. Pozorně si prohlížel okolí a přemýšlel co dál. Po chvíli s tou samou otázkou přijde Kami a tak se k ní otočí a nepatrně se usměje.* Teď budeme čekat. Arisu je na sýpce, takže má první hlídku. Budeme se motat po vesnici a čekat kdy by přišel nějaký útok. Když se nic nestane tak pak někdo z nás Arisu vystřídá. Lepší plán teď stejně nevymyslíme. *Řekne klidně a vydá se pomalu po vesnici a prohlíží si budovy a lidi, kteří tam jsou. Nebyl to moc příjemný pohled. Čas plyne, mraky na obloze líně plují svou cestou a vesničani přivyklý na přítomnost cizinců se začnou opět vracet do normálu. Pár žen postává kolem velké studny, nabírají vodu a tiše si povídají. Těch pár mužů, co zbylo štípou dřevo a odvážejí ho pod přístřešek aby na něj nepršelo a dobře na zimu vyschlo. Jaashi trošku znuděný nic neděláním si od jednoho z mužů převezme sekeru. Ten trošku nervózně sleduje, co to má mladík v plánu, ale Jaashi mu věnuje jeden svůj zářivý úsměv a dá se do štípání. S jeho sílou mládí polena lítají a muži nadšeně začnou dřevo nakládat. Jak tam tak Arisu stojí a sleduje okolí může si všimnout na okraji lesa stojící postavy, vlastně by díky podrostu stromů nebyl vidět, ale slunce se odráží na čočce dalekohledu a tak ho může vidět.*

*jak tam tak stojí na sýpce, tak je ráda, že je svým způsobem sama. Vzhledem k tomu, že svítilo sluníčko a nechtěla na sebe zbytečně poutat nežádoucí pozornost, tak si sundala z čela čelenku Suny a zavázala si ji na levou paži. Přeci jen odlesk by ji mohl prozradit a varovat ty bandity. Chvíli tam stála, ale nehodlala se hned unavit, tak si sedla a pozorovala okolí. Nevadilo ji být sama, zatímco Kami s Jaashim byli ve vesnici. Bude to brzy její práce, stopovat nukeniny a jiné individua. Musela se trénovat už teď, než se naučí i nějaká stopařská jutsu. Proto, když se na kraji lesa přes celou vesnici něco zalesklo, neuniklo ji to. Lehla si na břicho, aby pokud možno splynula se sýpkou a sledovala to místo, kde se ten záblesk objevil. Jakmile se na to místo zaměřila, tak si všimla muže s dalekohledem. Nejspíš to poslali obhlédnout situaci, než zaútočí. Než muž zmizel zase mezi stomy, tak Arisu usilovně přemýšlela, jak varovat ty dva, aby se vydali tím směrem. To je v tu chvíli nenapadlo, jak se vlastně budou dorozumívat, přeci jen na ně nemohla zakřičet, pochybovala, že by ji slyšeli. Vytáhla tedy z pouzdra jednu chilli bombu a když už muže na kraji lesa neviděla, tak hodila bombu směrem k vesnici a ta po dopadu vytvoří dým. Doufá, že si toho aspoň jeden z nich všimne...*

*Jaashi spokojeně štípe dřevo a nechává hlídání na Arisu. Když ho jeden z mužů vyruší při práci zvědavě se na něj zadívá a muž ukáže prstem někam za jeho záda. To ho trošku překvapí a tak se otočí a sleduje stoupající kouř.*“Ale copak? Že už by to začalo?“*Mihne se myšlenka, ale z přemýšlení ho vyruší prasátko od Kami. Trošku otráveně uhne hlavou, mávne na ní, aby viděla, že o tom ví a pak vrátí sekeru a vydá se směrem kde je kouř a kde se nejspíše něco stalo. Po chvíli vyskočí na jeden z domů a ze střechy sleduje co se vlastně děje. Na okraji lesa se objeví několik mužů, nikam se nehrnou pouze stojí na okraji lesa a pozorně sledují vesnici. Někteří jsou viditelně ozbrojení, ale nic víc nedělají. Jaashi nakloní hlavu v otázce co, že to má znamenat a čeká co se stane.*

*doufá, že si toho Kami s Jaashim všimli a znovu si stoupnena sýpku, aby měla lepší přehled. Když uvidí Jaashiho na střeše, tak se jen pousměje. aspoň něco, pokud je v pohotovosti Jaashi, tak musí být i Kami. Byli připravení. Pak si všimne skupinky mužů na kraji lesa* Hm, takže jsou schovaní v lese. *pomyslí si a seskočí ze sýpky zezadu, aby si ji muži nevšimli a vydá se směrem do vesnice, zatímco cestou sebere asi 5 svých výbušných lístků. Vyskočí na stejný dům, kde je Jaashi a postaví se vedle něj* To byl dobrý nápad. *poznamená a pokusí se o úsměv jeho směrem, než zase začne sledovat tu skupinku u lesa* S tebou se na misi nebojím. *řekne tiše, chtěla říct něco jiného, ale i to snad stačilo k tomu, aby přerušila mezi nimi tu divnou atmosféru, která mezi nimi vládla od jejich souboje*

*Pomalu otočí hlavu směrem k Arisu a usměje se na ní.*“Pořád je stejně krásná.“*Probleskne mu hlavou a pak jen přikývne.* Občas mám dobré nápady. Je to celkem obyčejná taktika … dost mě to baví … číst o takových věcech jako je taktika boje a tak. I když ne vše je použitelné a užitečné pro svět shinobi. *Vysvětlí klidným hlasem a na chvíli otočí pohled k lesu a nic neříká.* Já jsem taky moc rád, že jsi tady. *Řekne upřímně a podívá se jí do očí. Bylo to zvláštní po tak dlouhé době tam tak stát jako by se nic nestalo. Muži postávají na okraji lesa a nic nedělají. Občas se nějaký nakloní ke svému sousedovi a zřejmě o něčem mluví a pak začnou muži mizet mezi stromy a za chvíli tam není nikdo a po jejich existenci není žádná stopa. Pouze les, větve pohupující se ve větru a snad jen bystré oko by si všimlo pošlapané trávy kde stáli muži.* Že by nechtěli zaútočit za bílého dne? *Optá se zvědavě a chvíli ještě sleduje les, ale nic zajímavého se tam neobjeví.* Teď už o nás vědí … takže teď zřejmě nezbývá než čekat na útok. *Po těch slovech strčí ruce do kapes a pomalu udělá pár kroků po střeše a chce seskočit dolů, když najednou z lesa začnou vybíhat muži směrem k vesnici. Zastaví se zhruba pět set metrů od vesnice, těžko to přesně odhadnout a v rukách svírají luky. Muži stojí po dvojicích, jeden vytáhne z toulce šíp a podrží ho, zatím co druhý ho zapálí a poté natáhne tětivu a vystřelí směrem na vesnici. Šípy za ošklivého svištivého zvuku doprovázející let pomalu opíšou oblouk a pak se začnou snášet dolů. Muži nemusí moc dobře mířit, protože budov je dost a tu a tam se šípy zapíchnou do budov, jinde neškodně do země. Muži na nic nečekají a začnou opět vytahovat další šípy a jak jsou zapálené vystřelí. Lidé v panice pobíhají po vesnici, nabírají vodu do věder, aby v případě, že nějaký šíp rozpoutá požár byli připravení.*

*samozřejmě si všimne i Kami, ale přeci jen se rozhodne přejít k Jaashimu. Prostě chtěla, aby to mezi nimi bylo všechno zase v pořádku. Když mluví o taktice, tak se jen usměje a podívá se na něj* Koukám, že v knížkách ležíš teď víc než já. V knihovně jsem naposledy byla s tebou, od té doby se snažím zesílit, abych zahnala všechny ty pochybnosti, že si toho chuunina nezasloužím *uculí se a podívá se mu do očí také. Na chvilku si dovolila polevit v ostražitosti, prostě si jen tuhle chvilku užívala. Zvedne ruku, jako by ho chtěla pohladit po tváři, ale nakonec mu na malou chvíli dlaní spočine na hrudi. Možná to, jak bylo příjemné se ho dotknout i přes tričko, ji dostalo zpátky do reality a ruku stáhne a podívá se zpátky k lesu, kde už začínají muži mizet mezi stromy. Srdce ji sice bilo jak o život a její myšlenky se snažily odvést její pozornost z mise na blízkost Jaashiho, ale už byla plně koncentrovaná zpátky na svůj úkol. Ačkoli se u lesa nic nedělo, tak zůstane stát na střeše a zůstává, aby mohla pozorovat, co se stane. Proto si mužů všimne nejspíš dřív než Jaashi* Už jsou tady. *prohlásí směrem k Jaashimu a sleduje, co se bude dít dál. Jakmile vidí oheň, tak se jen trochu zlomyslně ušklíbne* doufám, že máš v rukávu připravené nějaké pořádné Suiton techniky, které ochrání vesnici. *houkne jen směrem k Jaashimu a složí pečetě na Kokuu no Jutsu, nad ní se objeví velký mrak černé tekutiny, který se zhruba během půl minuty přenese nad ty muže na otevřeném prostranství a benzínový déšť se snese na ně. Arisu doufá, že jim tak dá ochutnat vlastní "medicíny" a oni ve chvíli, kdy zapálí šíp, tak zapálí i sami sebe díky té tekutině. V tu chvíli nepřemýšlí o tom, že se oheň může rychle rozšířit a může ohrozit i vesnici*

Chakra Arisu: 19/20

NPC: Dědula z vesnice



*Mlčky sleduje les a pak se po slovech Arisu nepatrně uculí.* Je pravda, že jsem po návratu z chuuninské zkoušky v knihovně trávil hodně času. Nikdo mě tam nehledal a nikdo tě tam neruší … dokonalé místo, když chce člověk být sám. *Přizná se, proč byl tak často zalezlý na místě, které dříve moc nevyhledával. Zvědavě se za dívá na její ruku na své hrudi a usměje se. To příjemné mravenčení z jejího doteku tam stále bylo a bylo to moc fajn.* Můžu tě ujistit, že to zasloužíš. Jsi vážně dobrá. *Mrkne na ní, ale už nemá moc čas to rozebírat, protože se začnou objevovat muži a k vesnici se začnou blížit šípy. Některé smete stranou Kami s její technikou a některé neškodně skončí ve vesnici.*“Celkem šikovná technika.“*Pomyslí si, když vidí jak vzdušná technika snadno odrazila šípy. Zkoumavě si prohlédl vějíř, který Kami měla a pak se otočil na Arisu.* Něco málo umím. *Řekne jako by nic a sleduje, jak mrak z její techniky míří nad muže a pak začne z nebe padat hořlavá černá kapalina. Muži nezkušení s tím, co se nad nimi děje dál pokračují ve své práci, a tak se během okamžiku promění jejich pozice v ohnivé peklo. Muži hlasitě křičí jeden přes druhého jak se snaží dostat z dosahu ohně, nebo tam vyplašeně křepčí a snaží se uhasit oheň, který mají na sobě.*“Účinné, ale trošku brutální.“*Proběhne mu hlavou, protože to vážně nebude příjemná smrt. Ale holt to je riziko povolání, které si zvolili. Jak muži utíkají, nebo za hlasitého křiku hoří tak se z druhé strany vesnice z míst kde je sýpka nese hlasitý křik.* Jsou tady … jsou tady. *Křičel nějaký starý muž na celé kolo, mával rukama aby na sebe upozornil a když vidí, že jsi ho někdo ze shinobi všiml ukáže k sýpce.* Přicházejí i z druhé strany. *Panika a strach v jeho výrazu je naprosto jasný a lidé po jeho křiku mizí v domech a pečlivě se zavírají.*

*když zmíní knihovnu, tak trochu zčervená* Škoda, že jsem tam taky netrávila nějaký čas. Mohli jsme si odpustit ten trapný zážitek, když jsme se potkali ve vesnici, než jsme vyrazili sem. *pousměje se a po tom doteku cítila ten dobře známý příjemný pocit, jen ještě víc zrudne, než se zase začne věnovat misi. Na jeho pochvalu jen kývne, ale stejně si o tom myslí své. Když Kami použila vějíř, tak se jen pousměje a zařekne se, že se musí sensei na tuhle zbraň zeptat. Když začne padat černá tekutina na muže, tak se jen ušklíbne i celkem pobaveně. Nemá s nimi slitování a svým způsobem ji těší, co způsobila. Tenhle pocit se snaží zahnat, protože ji to děsí, jak ji těší cizí utrpení. Mučitelský trénink už se na ní podepsal asi víc než si myslela. Řekla si, že se na to téma musí pobavit se Shirem, protože ji ten pocit vážně děsil. Když ji to takhle těší u nepřátel, co když pak nepozná rozdíl v utrpení nepřátel a svých druhů na misi... Takhle se zamyslela, takže zprvu na křik z opačné strany vesnice nereagovala. Nakonec se otočí směrem k sýpce. Je si jistá, že mezi sýpkou a vesnicí v prašné cestě leží pět jejích výbušných lístků, takže pokud se k nim někdo z nepřátel přiblíží, nemá sebemenší výčitky k tomu, aby ho odpálila.*