Hakari

*Dlouho se jí táhl její den. Neměla co na práci a tak se odebrala do posilovny v jejich domě. Dům byl velký, prostorný. Považovala se za šťastlivce že tu může být.* "Měla bych se dát trochu do kupy. Akademie mě toho fyzicky moc nenaučí tak si hold musím poradit sama." *Došla do tělocvičny kde jí její otec od malička trénoval. Oblečená byla v černém tílku a černých kraťasech. Ruce měla ovázané obvazem aby zamezila případnému zranění. Postavila se před boxovací pytel a začala do něj zasazovat údery. Jeden zprava, druhý zleva, atd. Po chvíli cítila že svaly potřebují odpočinek. Na chvíli se posadila, vzala si ručník a otírala si zpocené čelo. Napila se vody a šla pokračovat na žebřiny. Zahálka se nohama za žebřiny a začala se zvedat směrem ke svým nohám.*

*Noctis dostal dneska celkem slušně vynadáno od učitelů za to že opět splnil své povinnosti s několikadenním zpožděním a to by až tak nevadilo, kdyby se to neopakovalo stále dokola. Jeho přístup vůči škole se začal trochu měnit a Noctis se stal silně nezodpovědným studentem akademie. V hodinách už nedává moc pozor a spíše si něco čmárá do zápisníku a jeho studijní výsledky jsou také přinejlepším průměrné. Hold je vidět že Noctis na učení moc nemyslí a když přijde řeč na to že to poví rodičům stejně jen odsekne že otec beztak nepřijde že bude mít opět jednu ze svých povinností, kterých ale opravdu má požehnaně ale Noctis to nechápe a tak je na otce často naštvaný ale zase na druhou stranu pokud jsou spolu užívá si každou vteřinu. Otevře dveře do domu kde žije, oblečený je v rozepnuté delší mikině s kapucí, pod kterou má obyčejné černé tričko bez jakýchkoliv ornamentů. K tomu také černé tříčtvrteční kalhoty a černé tenisky s bílými tkaničkami, které si zrovna sundal. Upřímně občas si klade otázku proč ho z akademie ještě nevyhodili ale to neví že v něm učitelka vidí jisté nadání v Ninjutsu a kontrole chakry a tak nechce plýtvat talentem tím že ho vyhodí. V kuchyni si Noctis vezme nějaký burger a s tím pak jde prozkoumat dům, nikoho tu totiž nenašel dokud nedošel do tělocvičny kde je Tara a tak ji neruší když cvičí a jen se tiše opře o stěnu a během jezení svého burgeru ji upřeně sleduje. *

*Tara dodělala své cviky. Když seskočila z žebřin všimla si že se na ni diva její mladší bráška. Až na ten Burgr se zatvářila jako milá sestřička. Kara dost dbala o svou postavu a tak si věci jako Burgr dávala jen velmi z řídka. Došla k Noctisovi a podívala se mu do očí.* Že jsi zase měl průser v akademii. Táta bude šílet až se to dozví. Na tobě to jde poznat samo. *Tara ale měla co říkat. Ona sama taky nebyla svatoušek. Studium to ano ale byla dost horkokrevná. Neměla problém zbít ani své starší spolužáky. Ve třídě byl kolem ní prázdný okruh lavic jelikož nikdo s ní nechtěl sedět. To je taky důvod proč teď v akademii není. Za poslední šarvátku má dočasné týdenní vyloučení.* Když už jsi tady, nechceš zahodit ten mastnej Burgr s přidat se k tréninku?

*Noctis problémy ve škole neřeší, nějak ho to netrápí má myšlenky úplně někde jinde ale je pravda že Tara má tentokrát pravdu. *Nevím zda přímo průser, učitelky na něco nadávaly ale to je nějak jedno. Jedna měla řeči že kdybych se snažil mohl bych se dostat do Akademie pro nadané ale jsem na to moc nezodpovědný. *Noctis vlastně jen zopakuje slova učitelky než aby to nějak vysvětlil. *Trénink? Mohl bych ale nejdřív to chci dojíst! *Pak začne pokračovat v pojídání svého burgeru. *

*Tara zatím co Noctis dojídal svůj burgr, Tara se opět vrátila k úderům do boxovacího pytle.* Studium a studium. Všichni to melou furt dokola. Studium není vše. Když umíš teorii ale neumíš se vůbec rvát je ti to úplně k ničemu. *Pronesla k Noctisovi. Sama nebyla nijak pylná studentka ale i tak dost pohrdala názory které jim na akademii nutily. Tara dala poslední ránu před odpočinkem. Sedla si ke stěně, otřela si čelo a opět se osvěžila vodou.* Jak to s tebou vypadá brácho? Jsi připravený? *Tara zatím vydýchávala. Když si dala dolů obvazdy šlo vidět pár pohmožděnin na jejích rukách.*

*Noctis v klidu dojí a pak dojde k tomu pytli, sebere dokonce i ty obvazy co tam jsou aby si chránil ruce vůči tomu drsnému a tvrdému povrchu do kterého následně začne jemně útočit svými údery. Ona síla Noctise není nějak převratná (1) ale tak není třeba být namakaný kulturista není pravda? Mezitím co provádí různé, přesně mířené údery na ten pytel tak u toho kontroluje svůj dech, věří že dýchání je u toho velmi důležité aby dokázal vydržet déle. Na jeho způsobu tréninku je ale něco jiného, nejde do toho ani tak silou jako spíš klidnými údery a jakoby se snažil útočit tak aby vydržel co nejdéle než se unaví. Noctis se hold snaží zapracovat na své výdrži a ne na síle (prozatím). *Proč se chceme vlastně stát Ninjou? *Pronese do prázdna v jeden moment během výdechu s nadějí že to jeho sestra Tara zaslechne. *

*Tara se opět zvedla a přešla k druhému pytli. Teď měla v plánu použít i kopy. Zaslechla poznámku od bráchy.* Víš že ani extra nevím? Nechce se mi pořád trčet tady ve vesnici a navíc mě dost baví bojovat. Myslím že se chci stát silnou a dost uznávanou. *Ihned na to přišly údery a kopy do onoho pytle. Všimla si jak Noctis dává pozor na dýcháni a zkusila to po jeho vzoru. Kombinovala s tím samozřejmě i sílu, jelikož i ona se chtěla naučit bojovat efektivněji. Padl jeden úder, druhý a tak dále a dále.* Proč se chceš stát shinobim ty bráško? *Když pravidelně dýchala tak opravdu vydržela sázet údery delší dobu.* "Tohle se bude hodit. Budu schopný bojovat déle."

Kdo ví jak dlouho ta vesnice vydrží, matně si ještě pamatuji když jsme byli maličcí tak ještě žádné vesnice nebyli ale jen klany co mezi sebou válčily ale jsem rád že nás se to už netýká a máme šanci mít vesnici kde můžeme vyrůstat. *Noctis pak pokračuje v dalších úderech a výpadech na pytel s tím že stále kontroluje svůj dech aby vydržel co nejdéle ale začíná pomalu cítit trocha té únavy ale věří že ještě nějakou dobu jistě vydrží. Pokračuje dál a dál s tím že jeho únava se začíná stupňovat ale Noctis se kontroluje a drží se toho že vše je to o dýchání a o mysli, proto si k tomu všemu odmítá připustit že je unavený. Nicméně jakmile padne otázka proč se chce stát Ninjou trochu se zamyslí. * Bude to asi tím že vím že jsem plachý ale přitom uvnitř mě je skrytá síla a odhodlání a já to chci dostat na povrch a už nebýt tak plachým, kromě toho …. *Noctis maličko zrudne. *Táta je Ninja taky a tak chci taky. *Tady je to jasné, sice se na otce velmi zlobí za to jak málo času s ním tráví ale i tak ho miluje nadevše. *

*Tara stále zvládla útočit a její tělo nebylo tak moc unavené. Byla schopna pokračovat víc než předtím kdy používala pouze hrubou sílu a žádnou techniku.* Myslím že tahle vesnice vydrží. Konečně jsme se semkly a nemusíme dále válčit. Nemusím se bát že zítra už nebudu ani žít. *Cvičila už nějakou dobu a tak cítila bolest ve svalech. Pomalu její tempo zpomalovalo ale dech si hlídala.* Je v tobě víc než oni vidí. Stejně tak ve mě. Jsem sice potížistka ale moje výsledky jsou dostatečné. Akademii zvládnu dokončit, tím jsem si jistá. *Padla poslední rána kopem a Tara se opřela o stěnu a vydychovala.* Táta je dobrý shinobi. Snad jednou budu jako ona. *Následně trochu posmutněla.* Jen kdyby na nás měl více času.

Nevím, pamatuj že další 4 vesnice provedli to stejné a jsou mezi nimi i tací, kteří byli kdysi naši nepřátelé ale doufám že máš pravdu Nee-Chan. *Noctis během svých slov přestal trénovat, pouze mluvil ale nyní už pokračovat nemůže, cítí se vyčerpaně a tak potřebuje chvilku odpočinku a to je důvod proč od pytle odstoupí a sedne si k jedné stěně o kterou se zády opře. *Mám nápad, co si dneska už odpočinout aspoň na pár hodin, můžeme si jít třeba hrát a pak se večer kolem osmi hodin vrátíme a dáme si ještě hodinku. *Noctis aby takto cvičil večer to je opravdu rarita a proto by si toho Tara měla vážit, navíc chce dnešek strávit právě s ní a proto doufá že bude souhlasit. *

*Tara taky cítila silnou únavu a tak uznala že skutečně bude lepší si odpočinout. Její svaly bolely, třásly se a už nechtěli poslouchat.* Máš pravdu Nii-chan. I já už jsem dost vyčerpaná. Možná jsem to dokonce trochu přepískla. Chci však být dost silná abych tě mohla chránit. *Tara si otřela čelo a ručník hodila do koše na špinavé věci.* Můžeme si pohrát. *Obdarovala ho úsměvem.* Chvíli na mě počkej. Jdu si hodit sprchu. Jestli chceš tak si ji dej taky, Já jsem hodně zpocená. Za 20 minut se sejdeme v pokoji. Klidně si připrav na co si budeš chtít hrát. Táta nakoupil několik nových deskových her tak můžeme vyzkoušet ty, ale to záleží na tobě. *Tara se odebrala pryč do své koupelny a dala si uklidňující sprchu. skutečně za 20 minut došla do pokoje s ručníkem v ruce. Ještě si sušila mokré vlasy.* Tak co jsi vymyslel Nii-chan?

Jenže ty mě nebudeš moct chránit a víš proč? To já budu chránit tebe! *Noctis během toho zvedne levou ruku nad hlavu v takovém podivném gestu jako kdyby to byl nějaký superhrdina. Nicméně pak přijde moment kdy se Tara rozhodne dát si sprchu ale Noctis nechce (to je prase co?) a tak zatímco je Tara ve sprše on si vleze do pokoje (ložnice) rodičů a vyhrabe tam dva staré kunaie, sice už nejsou nějak kvalitní a použitelné pro boj ale pořád by se s nimi dalo ublížit, bodnout nebo se trochu říznout. Noctis s těmito dvěma kunaii čeká v pokoji Tary kde sedí na její posteli a vyčkává, napadla ho totiž úžasná hra s tím že jakmile Tara vstoupí do svého pokoje Noctis dá ruce za záda aby nebylo na dvojici kunaiů vidět. Jakmile dostane dotaz co vymyslel postaví se před Taru a natáhne k ní jednu ruku ve které drží za rukojeť kunai. *Budeme si hrát na boj Ninji a Nukenina! Já budu silný Tsuchikage a ty budeš zloduch co chce zničit Iwagakure!

*Tara si vezme Kunai a prohlédne si ho.* Nechceš mi říct že ses zase našim hrabal v šuplících. *Ozkoušela jejich ostrost. Byly dost tupě ale i tak si nebyla jistá jestli je toto ta správná "hračka".* Víš že se nemáš našim hrabat ve věcech. S tímhle ti maximálně tak ublížím. A vůbec, proč máš být Tsuchikage ty a já zloduch. Stačí že mě mají za zloducha ve škole a to ho ještě mám hrát? *Tara sice byla horká hlava ale taky dokázala být zodpovědná. Staré kunaie opravdu nebyly zrovna ta nejlepší hračka se kterou by si měli hrát.* S tímhle si hrát nebudeme. Ještě si ublížíme. Kdo to pak bude našim vysvětlovat že máš vypíchlé oko a já dořezané ruce? Ty? Ne zase půjdou po mě.

Ty se na zloducha hodíš! Já jsem klasickej hrdina z pohádek, copak to na mě nevidíš? *Noctis se zatváří tak jak by se dle něj hrdina měl tvářit. Nicméně Tara ho pak obratem zklame tím že si s tím nechce hrát a tak pro jistotou uchopí svůj kunai (kradený) do obou rukou kdy ho drží pevně za rukojeť a radši ucouvne kdyby mu ho chtěla sebrat. * Chápu! Jsi zloduch co mě chce zmást abych se k tobě otočil zády a ty mě pak bodneš, prokoukl jsem tě! *Noctis se pohledem pozorně upře na Taru a zapře se nohami o zem kdy levou nohou vykročí trochu vpřed aby mohl kdykoliv uskočit nebo udělat jiný pohyb. *

Noctisi. Víš dobře že tohle není hra. Ještě si ublížíme. *Tara však věděla že když si něco Notcis vezme do hlavy tak s ním nepohne.* "Minimálně musím dávat velký pozor abych mu neublížila nebo on mě." *Tara dělala jako že odchází. V zápětí udělal půlpiruetu a odrazila se z místa přímo na Noctise. Kunai držela za sebou jelikož jej nechtěla moc používat. Kdyby to byl kdokoliv jiný tak prosím ale Noctisovi prostě ublížit nechce.* Tvoje vesnice je v koncích Tsuchikage. Přišla jsem ji zničit. *Zavolala na něj při výpadu. Nasadila výraz skutečného padoucha.*

Já si neublížím! Stejně brzy budu mít takové kunaie taky! Nesmím se těchto zbraní bát! *Noctis se na Taru mračí, už to sice nevidí jako hru ale pořád se na Taru zlobí že odsuzuje jeho úžasný nápad na hru. Nakonec začne Tara ale odcházet a on se cítí smutně, pak přijde ale zvrat a on musí rychle jednat jinak by jako Tsuchikage nemohl svou vesnici ochránit a tak se odrazí a udělá kotrmelec vzad kdy jakmile dopadne tak skončí opřený zády o stěnu kdy je za ním otevřené okno. *Moje vesnice v koncích není! Zkus mě porazit jestli t dokážeš! *Nicméně pak rychle vyleze z okna a skončí na střeše jejich domu a běží k okraji kde vede po stěně vnější toho domu hromosvod pro uzemnění a po něm se spustí dolů kdy si do úst vzal kunai (rukojeť) aby se mohl takto sklouznout dolů. Nebezpečné to rozhodně je ale on je prostě lehkomyslný a nenapadlo ho že by to mohlo být nebezpečné, myslí na to že potřebuje Taru vylákat ven kde je více prostoru na boj. *

Já tě dostanu Tsuchikage. *Křikla na Noctise. Když vyběhl ven z okna byla dost překvapená. Když se podívala jak sjel dolů tak Tara taky chytla Kunai do zubů a sjížděla dolů. Dřív než však dopadla tak se nohama odrazila od stěny a udělala přes Noctise salto. Dopadla na obě nohy.* Mě neutečeš. Dostanu tě. *Vyběhla na Noctise. Začala na něj útočit Kunaiem ale tak aby ho netrefila nějak extra. Věřila že se Notcis začne bránit. Uskakovala ze strany na stranu tak aby nemohl Noctis předvídat její pohyb.* Nemůžeš mě dostat. Tahle vesnice je v koncích.

*Když je Noctis tam dole tak rychle složí několik ručních pečetí a vytvoří vedle sebe po obou stranách dohromady 6 klonů kdy každý z nich společně s Noctisem pak rychle seberou kunai. Kloni sice jen kopírují jeho pohyby ale je jich dost aby to Taru popletlo i když ji nemohou nic udělat, protož je to vlastně jen iluze. Noctis se každopádně začne bránit pokud odhadne kdo je originál ale dokonce na ní během toho různě útočí nebo se brání ale zranit ji nechce. *Nejsme v koncích máme své odhodlání a je nás daleko víc a já za tu za to položím život!

*Tara si všimla jak Noctis zvýšil své počty.* "Sakra. Bunshin no Jutsu." *Tara se zapřela nohou o zem aby se zastavila. Začala přeskakovat ze špičky na špičku jako boxer.* Možná je vás víc ale i tak nejste dost silní aby jste mě porazily. *Tara uskakovala ze strany na stranu. Čekala na útok klonů. Svůj útok tedy vzdala jelikož jich bylo příliš mnoho.* Tak jo Tsuchikage. Dokaž mi že jsi tak silný jak se o tobě říká. *Ukázala mu rukou provokativně ať po ní jde.*

*Jakmile na něj Tara ukáže rukou a vyzve ho že ji má porazit a že na to není dost silný tak neváhá a společně se svými klony vyrazí rovnou proti ní svým během s tím že neběží přímo po rovné lince rovnou k ní ale provede to menším obloukem, kdy jakmile k ní dorazí ihned na ní začne útočit přesně mířenými útoky kunaiem tak aby ji ale nějak vážně nezranil. Bere to fakt jen jako hru a tak se ji tou zbraní radši nechce ani dotknout. *

*Tara čekala než bude dostatečně blízko. Následně se snažila blokovat útoky od Noctise. Promáchla kunaiem kolem sebe tak aby zjistila odrazem který klon je ten pravý. Jakmile slišela cinknutí kunaiů o sebe tak přesně věděla který je ten pravý. Na ty ostatní už se nijak nesoustředila. Nemohli jí přece ublížit.* Ha. Našla jsem tě. Už se dále nemůžeš schovávat za svými klony. Toto je konec Tsuchikage. *Tara vyběhla po Noctisovi a začala na něj útočit a tlačit jej zpět ke stěně.* Koukneme se jak velký tsuchikage prosí o smilování a ušetření jeho vesnice. *Tara se také samozřejmě snažila aby Noctisovi neublížila. Chtěl přece jen svého bratříčka chránit a ne zabít.*

*Souboj mezi Noctisem a Tarou pokračuje i když nedalo by se to nazvat ani tak soubojem jako spíše hrou na souboj, kdy to skončí prohrou Noctise (asi to nemusíme dále natahovat). Noctis skončí tak že sedí na zadku a před krkem má špičku kunaie, který svírá Tara. *Vyhrála jsi, Tsuchikage zemřel a celá Iwagakure skončila v plamenech. *Poví trochu naštvaně a ne zrovna spokojeně. *Mám hlad…

*Tara udělala pár triků s protočením kunaie a strčila ho do kapsy.* Pak je musíme vrátit. A co se divíš. Kdyby byl zloduch tak silný jako já tak by jsme měli všichni hodně velký problém. *Zasmála se aby to skutečně vyznělo jako vtip. Když se však Noctis zmínil o jídle tak jí jako na zavolanou zakručelo v břiše.* Taky bych něco snědla. Koukneme se co tu máme. *Tara vběhla do kuchyně a otevřela ledničku.* Máme tu nějaký jogurt, zbytek kuře ze včerejška, nějaký salám a sýr nebo.... *Tara chvíli šmátrala v lednici až nakonec vytáhla ovocný koláč.* Dobrej koláč. Co si teda dáme Nii-chan?

*Noctis odnese kunaie co sebral rodičům zpět tak aby nikdo nepoznal že je někdo vzal a pak se vydá za Tarou do kuchyně a vyslechne si co vše je v lednici a upřímně na nic z toho nemá chuť. *Není tam nějaký salát? Dal bych si třeba studený těstovinový salát nebo nějaký zeleninový ale kuře nebo koláč na to chuť nemám. *Noctis hold dělá drahoty dokonce i když má hlad. *

Podívám se. Dej mi chvíli. Mám pocit že máma něco takového vařila na oběd. Možná ještě trochu zbylo. *Zavřela ledničku a začala místo toho šmejdit po celé kuchyni.* "Nic. Cereálie, instantní nudle. Sakra kde to může být. Neříkej že se to všechno snědlo." *Poslední místo které zbývalo bylo v troubě. Tara ji otevřela a vítězně zvolala.* Mám salát. *Tara vytáhla mísu s kuřecím salátem s rýží, pórkem, hráškem a salátem.* Nic jiného tu není. *Tara postavila mísu na stůl a podala 2 talířky. Nandala si menší porci a pak podala naběračku Noctisovi.*

*Když Noctis dostane toto tak se ne zrovna nadšeně usměje ale i tak se dá do jídla, sice začne jíst ale ne nějak moc rychle a místo toho se v tom prakticky rýpe a jí to celkem pomalu. Doufal v těstovinový salát s kousky kuřecího masa a ne kuřecí salát ale tak i tohle se dá nakonec jíst i když není to tak že by na to měl přímo chuť a tak do sebe hodí sotva půlku porce a talíř pak odsune s tím že už to nechce. *Asi si půjdu odpočinout ale sejdeme v osm večer v tělocvičně?

Zase si vybíráš. Měl by jsi být rád za to že aspoň něco máš. *Tara dojedla celou svou porci a následně dala talíř do umyvadla.* Běž. Uvidíme se tam. A ne že se zpozdíš. *Tara umyla nádobí a poklidila nádobí. Následně narozdíl od Noctise se ona vrátila zpět do tělocvičny. Postavila před speciálního tréninkového panáka který kompletně ukazoval anatomii člověka, místa kam zasáhnout a kde je daný úder nejúčinnější. Tara si sundala boty a ponožky. Ruce si opět ovázala obvazy a začala se houpat na špičkách jako boxer. Začala pomalu do panáka útočit. Nešlo jí o to aby natrénovala svaly nebo fyzičku. Trénovala techniku. Kam kopnout, kam udeřit a podobně. Výhodou tohoto bylo to že taru tento trénink nevyčerpával fyzicky ale spíš psychicky. Po fyzické stránce jí stačilo vždy si na 10 minut odpočinout a mohla pokračovat. Takhle to šlo až do 19 hodin. V 19 si šla chvíli lehnout a 5 minut před 20 byla nastoupená v tělocvičně a už se rozcvičovala.*

Bla, bla. *Noctis tohle poví své sestře na ty její kecy o tom že by měl být rád za to že vůbec něco má (k jídlu). Mezitím co Tara opět trénuje Noctis si párkrát v pokoji procvičí svou jedinou techniku co zatím ovládá a to Bunshin no Jutsu. Chce se ujistit že to zvládá opravdu dokonale a když si prohlédne klony co stínují jeho pohyby tak se usměje a jednoduše ty klony zruší a lehne si do postele ve které na chvilku usne. Probudí se tak v 19:37 a tak má čas se probrat apod. Následně vyrazí do tělocvičny kde už Tara čeká. *Takže už jsi tu jo? Takže můžeme začít? Na čem vlastně chceš zapracovat ty?

*Tara už byla patřičně oblečená v černém tričku a kraťáskách. Ruce už si obvazovala ruce obvazy.* Konečně jsi tady. Inu ráda bych se soustředila spíše na výdrž. Vydržet bojovat co nejdéle a s co nejlepší technikou. Ne aby jsme se tu zničili tím stylem že za 10 minut nebudeme schopni dělat vůbec nic. Chápeš jak to myslím. *Tara popošla dál kde byl na zemi namalovaný větší kruh.* Budeme bojovat tak aby se ani jeden z nás nedostal z kruhu ale i tak se nesmíme zastavit. *Tara už si protahovala ještě ruce a nohy jelikož toto bylo náročné cvičení jak na nohy tak na ruce.* Klidně se rozcvič a jak budeš připravený začneme.

Chápu co tím myslíš, touto myšlenkou jsem trénoval když jsem tu s tebou byl předtím a tak v tom chci pokračovat, přecijen výdrž je pro člověka důležitá. Mohu být nesmyslně silný ale pokud nemám patřičnou výdrž tak mi to je ve výsledku docela na nic. *Tara pak přijde s nápadem tréninku a Noctise to donutí se trochu zamyslet. *Takže budeme spolu bojovat pěstním soubojem ale nesmíme se ani jeden z nás zastavit ale ani opustit ten kruh, chápu to dobře? *Noctis se během pokládání této otázky začne různě protahovat apod. *

*Tara pokračuje v rozcvičování.* Jo pochopil jsi to správně. Tenhle trénink bude prospěšný. Jen teda bych změnila to že je to pěstní souboj v to že můžeš používat i nohy. Jsou užitečnější než by někteří řekli. Ale stále je tu pravidlo že nesmíš opustit kruh. Opustíš kruh a prohrál jsi obrazně řečeno. *Tara už byla hotová s rozcvičkou a jen čekala až Noctis přijde. Jakmile se k ní připojí tak začne kroužit ve vnitřním obvodu kruhu a pomalu útočit tak aby pravdu dbala na techniku. Zároveň odrážela a bránila se útokům Noctise.*

Já vím ale pořád se tomu říká pěstní souboj i když se používají nohy, jde jen o pojmenování. *Podotkne Noctis a když je rozcvičený postaví se do toho kruhu čelem ke své sestře. Následně rovnou začnou s tréninkem a Noctis na svou sestru ihned zaútočí s tím že využívá výhodu svého menšího vzrůstu a tak je pro Taru o trochu těžší ho zasáhnout a podobně ale nedává mu to zase takovou obrovskou výhodu. Nicméně Noctis útočí na Taru ale dává si i pozor aby byl dost v pohybu aby se mohl případně vyhnout nebo vyblokovat její útoky. Současně neútočí zase tak zběsile aby zvládal během toho kontrolovat svůj dech a tempo aby vydržel co nejdéle. *

*Tařiny údery jsou vedeny přesně a precisně. Hlídá si dýchání tak aby se neunavila. Útoky nejsou nijak prudké jako spíše přesné. Po chvíli "poskakování" kolem Noctise se dostala patou na okraj kruhu. Ihned se otočila v malé půlpiruetě kolem Noctise aby se zase dostala více do středu. Ať už vedla pěstní úder nebo úder nohou tak stále se snažila udržet s Noctisem oční kontakt.* Udržuj oční kontakt. Musíme se neučit útočit i bez toho aby jsme se koukali kam míříme. Musíme si pohyby vštípit natolik aby jsme pak mohli jen přijít a byly schopni bojovat.

To není úplně pravda, člověk nesmí vnímat jen oči soupeře ale i jeho pohyby, oční kontakt je mi k hovnu pokud nezaregistruju nějaký tvůj pohyb a navíc učitel náš učí že se máme očnímu kontaktu vyhýbat kdybychom šli proti uživateli Genjutsu, který potřebuje oční kontakt. *Noctis to poví v různých intervalech a ne vše naráz, snaží se prostě periferně vnímat celé její tělo jako takové a ne jen její oči, samozřejmě se nedívá kam útočí ale chce vědět kam by mohla Tara zaútočit aby se mohl efektivně vyhnout, případně to zablokovat. *

Asi máš pravdu. *Dostala ze sebe v úderech.* Já popravdě v hodinách poslouchám jen na 60% takže některé info mi uniká. *Tara pokračovala v útocích a blocích. Dále už nemluvila a soustředila se jen a pouze na to aby dobře dýchala a vydržela. Jestli Noctis už nebude chtít nic říct tak pojedou až do vyčerpání jednoho z nich. Následně až skončí tak se Tara opře o stěnu.* Pěkné. Opravdu pěkné. Myslím že jsme vydrželi dost dlouho nemyslíš? *Tara si otírala obličej ručníkem a svlažovala se vodou.* Myslím že mám pro dnešek dost Nii-chan. Jestli chceš dělej si ještě co chceš. Já se jdu osprchovat a natáhnout. *Když procházela kolem něj tak mu položila ruku na rameno.* Neponocuj. *Tara vyběhla do své koupelny a rovnou do sprchy. Jakmile byla hotová tak se celá usušila, převlékla se do pyžama a odebrala se do říše spánku.*

*Když Tara po jejich dlouhém společném tréninku už nechce pokračovat Noctis ji nechá tedy odejít , chápe že už nemůže, přecijen Tara tu trénovala daleko déle než Noctis a tak je jasné že je unavenější. Než Tara odejde Noctis ji ještě popřeje dobrou noc a pak se ještě věnuje nějakou dobu útokům na trénovacího panáka, který se ale po každé ráně otočí s tím že má k sobě připevněné takové tyče a ty mohou Noctise kdykoliv srazit nebo ho jinak silně udeřit v závislosti na to jak na panáka útočí, pomáhá mu to vylepšit jeho reakce a obranu, přitom jak proti tomu trénuje (útočí) tak se snaží vydržet co nejdéle a takto tam stráví asi ještě další dvě hodiny než i on odejde do sprchy, na večeři a teprve pak do postele. *

Konec Rpg

Text: *Noctis se potřebuje naučit lépe ovládat svou chakru, sice už ovládá nějaké Ninjutsu jako je třeba Henge no Jutsu ale pořád mu během používání těch technik utíká trochu chakry a to jen kvůli tomu že Noctis nezvládá pořádně vést svou chakru a to je problém a důvod proč se rozhodl že se to naučí sám mimo školní výuku. Zjistil si že nejlepší způsob jak se to naučit je zvládnout techniku, která mu dovoluje chodit po stěnách, stropech atd. Jedná se o Jutsu s názvem Kinobori no Waza. Noctis stojí u jednoho stromu v místním parku, kde si děti většinou hrají na hřišti ale kousek od toho hřiště je právě jeden strom na kterém Noctis může trénovat schopnost vedení chakry svou chakrovou soustavou. * Fajn jdeme na to! *Povzbudí sám sebe a dá se na věc, koncentruje svou chakru, která neustále proudí jeho tělem a snaží se ji udržet v chodidlech tolik aby byl schopen se přilepit k povrchu a jak se pak pokusí zvednout nohu tak se rozbije o zem, protože se přilepí k zemi a tak ho to překvapilo a on upadl. * Au, au au! *Noctis se zvedne a opráší si zaprášené oblečení, které ten pád ušpinil. * Musím to zvládat tak že to přilepení aktivuji v moment kdy je noha ve vzduchu abych se přiložením nohy k objektu přilepil a když budu chtít udělat další krok musím to přilepení zase zrušit, bude těžké vytvořit si na to reflex. *Noctis zná důležitost tohoto Jutsu a tak si uvědomuje že tohle se naučit musí pokud se chce stát Ninjou. Natáhne jednu nohu ke kmeni stromu na který položí své chodidlo pravé nohy a rozproudí svou chakru tak aby udržoval jisté množství chakry právě v tom chodidle a to se tak přilepí ke kmeni stromu. Pak zkusí udělat rychle krok s tím že u toho hodlá držet rovnováhu během přilepení jenže Noctis není schopen udržet v chodidle dost chakry k tomu aby ho to udrželo a tak mu noha na kmeni stromu podklouzne a skončí zády na tvrdé zemi. *Au! Než tohle skončí tak budu mít samé modřiny. *Noctis takto ještě takovou hodinu zkouší vyjít aspoň kus stromu ale nedaří se mu žádný postup a tak to zabalí a jde domů kde si otevře knížku aby si přečetl něco málo o Ninjutsu a o jeho základním principu jako energie a že každá živá bytost má tuto chakru coby esenci života a i kdyby člověk bez schopnosti ovládat chakru přišel o každou kapku chakry zemřel by, žádný člověk nesmí se zásobou chakrou klesnout na 0 jinak zemře a to platí i pro zvířata apod. Následujícího dne Noctise čeká škola kde se toho moc nenaučí a po konci školy se doma nají, odpočine si a pak vyrazí odpoledne zase ven ke stejnému stromu kde začne trénovat samotný princip přilepení a toho kolik je třeba chakry aby ho to na kmeni udrželo ale zase aby ji nepoužil moc a aby neurval kus kmene při pokusu udělat krok. Takto tam chodí ještě další dva dny dokud se nenaučí zvládat to „přilepení“ k povrchu po kterém chce chodit ale pak přijde ta těžší část. Musí se naučit to používat v praxi, přilepit se dovede ale vytvořit si ten reflex kdy to bude automaticky při pokusu o krok uvolňovat a při došlápnutí zase posilovat (přilepení), tak to mu zabere trochu práce a bude to chtít cvik a čas. Noctis to začne testovat v praxi tak že se za použití Kinobori no Waza pokouší vyběhnout až do koruny toho stromu ale nezvládá to ani do půlky, vždycky se buď neodlepí a trhne to s ním takovým způsobem že se roztříská o zem nebo do toho vloží moc málo chakry, přilepení není dostatečné a noha mu na povrchu kmene stromu podklouzne a on opět skončí na zemi. Později se naučí to že když ví že bude padat tak se odrazí od kmene stromu a provede přemet (salto) pozadu a dopadne bezpečně na nohy. Nezbývá mu nic jiného než to zkoušet stále dokola, ne nadarmo se říká opakování je matka moudrosti a i když to tak neplatí vždycky tak tentokrát to rozhodně platí. Utíká den za dnem kdy se Noctis v praxi s touto technikou neustále zlepšuje a vyběhne postupně čím dál tím výš, nakonec se jednoho krásného dne dostane bez problémů až do koruny stromu ale to pořád neznamená že má ten správný cvik a že to zvládá už z reflexu, to bude chtít ještě několik týdnů a možná i měsíců cviku. Další krok v úspěšném dokonalém ovládnutí Kinobori no Waza je trénink chůze po stropě, Noctis se tedy v pokoji doma snaží učit a číst si něco třeba i komiksy apod. a přitom se prochází po stropě a snaží se tam kráčet naprosto přirozeně ale místy se fakt musí koncentrovat aby upadl a toho se musí zbavit, potřebuje se dostat do bodu kdy to bude tak obyčejné jako je dýchání a nakonec se do toho bodu dostane ale to mu zabere ještě takové tři měsíce cviku. *
Délka Rpg: 829

*Tara potřebovala zlepšit své schopnosti ať už fyzické či ty chakrové. To byl přesně důvod, kvůli kterému se dnes vydala za domy ulice svého klanu. Rozhodla se dnes opět zlepšit svou chakru. Oblečená byla v kraťasech a tričku s dlouhým rukávem. Byla ve velmi úzké uličce která měla na šířku asi jen 2 metry. Nikdo tu nikdy nebyl. Byla to spíš taková stavební chodba kdy zde vzniklo volné místo. Tara nahromadila chakru do svých nohou a vylezla na jednu stěnu. Teď stála kolmo ke stěně. Pomalu šla nahoru a pak se odrazila na druhou stěnu kde se nohama přilepila k druhé stěně. Po chvíli chůze to zopakovala znovu a znovu a znovu. Trénovala si tak kontrolu chakry a kolik toho takhle vydrží. Mezi přeskočením z jedné stěny na druhou dělala čím dál menší pauzy a prodlevy a tak už to začínalo spíš vypadat jako by se hopík odrážel mezi dvěma stěnami. Po asi 15 minutách tohoto cvičení Tara vylezla na střechu. Tak se rozhlédla po okolo a zhluboka se nadechla. Sledovala krásy Iwagakure. Krásy vesnice ze které se snad už brzy dostane. Neotálela a ihned pokračovala s Kinobori no Waza na stěnách. Opět skákala jako opice tam a zpět. Cvičila si tak pohyblivost a rychlost v reagování. Její noha se přilepila ke stěně, a ihned její noha opět letěla na druhou stěnu. Chvíli se zastavila a koukala se na zem.* „Jednou se dostanu pryč. Musím být připravená ale na všechno. Trénovat, trénovat a trénovat. Je to základ abych byla dost silná.“ *Říkala si Tara pořád v hlavě. Šla na kraj budovy, tak že její paty se drželi jen okraje budovy. Trénovala tak rovnováhu. Tara dopadla na zem na obě nohy a vydýchala se. Cítila jak jí její chakra dost ubyla.* „Je na čase si dát trochu oraz.“ *Tara se odebrala zpět domů kde si ihned vešla do sprchy. Když se konečně očistila tak se vrhla do knížek. Našla si knížky o historii tohoto světa a ponořila se do tajů této knihy. Hledala si informace o co nejvíce vlivných lidech ve světě. Hierarchie světa, vesnic, zemí, prostě všeho. Tara však nebyl úplně nejpilnější student a tak jí rychle začala klesat hlava. Tara během chvilky spala. Padla vyčerpáním na nohy které jí prostě bolely a taky kvůli tomu že se příliš soustředila na učení. Inu někdy je potřeba si zdřímnout.*