Tréninková Oblast 51

*Byl oblečený do bílé košile, zelené mikiny a béžového plášt, černých kalhot, kolem kterých měl pásek a na něm dvě pouzdra. V jednom pouzdru měl 10 shurikenu a 10 kunaiu. V druhém měl 10 kouřových bomb a dva boxery. V oblasti ledvin měl připevněnou Tanto a přes celá záda měl svou wok pánev. Eren byl dnes v tréninkové oblasti 51 kde chtěl trénovat své ninjutsu, stál před jedním z stromem, poslal do nohou chakru, zvedl svou pravou nohu, jenž položil na strom. To samé udělal i s levou nohou. (Kinobori no Waza) Poté se rozeběhl po stromě až na nejvyšší větev, kde se posadil a přemýšlel jaké ninjutsu by mohl trénovat.* "Hibiki zvládla zastavit mou techniku avšak kdybyc jí zvládl zrychlit a zesílit. Ne nesmím se spoléhat pouze na toto jutsu, musím se naučit zkombinovat všechny své techniky a poté bych mohl být silnější." *Pomyslel si, podíval se na zem a všiml si nějaké osoby. Postavil se, poslal do nohou svou chakru a seběhl na zem. (Kinobori no Waza) Poté řekl.* Ahoj.

*Na sobě měl šedé triko, černé kalhoty a pouzdro, které obsahovalo 10 kunaiů a deset senbonů. Vítr Niridarovi vlál do vlasů, vnímal každý jeho pohyb a Niridara se snažil vnímat ten jeho. "Zase utíkám myšlenkami pryč, čas se soustředit." S udiveným obličejem skoro spadne, když zjistí, že za ním někdo stojí a začne přemýšlet, jestli se tak moc soustředil, anebo má tento shinobi nadlidské schopnosti plížení.* A-A-Ahoj, jak dlouho tu st-tojíš?

*Byl velice překvapený, když zjistil že chlapec předním je překvapený.* Před chvílí jsem seskočil ze stromu, takže jsem zde chvilku. Jak se jmenuješ a z jakého jsi klanu? Já jsem Eren Maruboshi z klanu Akimichi. "Asi jsem toho kluka dost vyděsil což je dost zarážející. Nejspíše bude chodit na Akademii, takže nebude umět žádné jutsu, které bych neuměl." *Pomyslel si, rozhlédl se a poté řekl.* Co tady vlastně děláš? Neměl by jsi být na Akademii? "Jestli se pletu tak to teď zjistím." *Dívá se na chlapce a čeká co bude dělat.*

Já jsem Niridara Darae, z klanu Nara. Dnes máme na akademii zvolen osobní trénink, a jelikož mi nejde ani základní Henge, tak jsem se rozhodl ho tu dnes trénovat. *Změří si Erena pohledem.* Ty ale na akademii nechodíš, ještě jsem tě neviděl. "Hmm, Akimichi, o těch jsem slyšel hodně, ale spíše špatného než naopak." *Postaví se na nohy a ujistí se, že pouzdro má v celku a nic mu nevypadlo.* Seskočil ze stromu? Já tam ještě ani nezvládnu vylézt, mohl bys mi s Henge no jutsu pomoct?

*Vyslechl si vše co mu řekl a usmál se.* Osobní trénink jo? No já už nějakou chvíli na Akademii nechodím. Henge no jutsu není nijak složitá technika. Na Akademii jsi se učil Henge a jaké další techniky? *Jen co to dořekl tak složil pečetě a proměnil se na chlapce který stál před ním.* Takhle vypadá Henge no jutsu když ho umíš. *Po několika vteřinách složil pečeť a vrátil se zpět do své podoby.* Tak jo teď jsem ti to ukázal. Teď mi to ukaž ty. *Zároveň s touto větou, sáhl do svého pouzdra a nahmatal jeden kunai.* "Dobře tak uvidíme jak to zvládne."

Zatím pouze Henge, máme se začít učit tvořit i klony, ale ještě jsme se k tomu nedostali. *Říká mezitím, co skládá pečeťe. Pokusí se proměnit v Erena, ale má špatné rysy a jinou barvu oblečení.* Nevím, pořád mi tam něco chybí. *Složí pečeť, vrátí se do původní podoby a podívá se sklesle k zemi.*

"Hm takže je na Akademii opravdu krátce." Hele takhle přece nevypadám. Zkus to ještě jednou a nečum do země. Přece jen se chceš přeměnit na mě a ne n trávu, nebo na něco co tam leží. Takže ještě jednou. "Uvidíme jak mu to půjde. Možná bych ho mohl nějak motivovat ale jak? Jídlem? Ne to na něj nejspíše nebude fungovat ale co třeba když se mu nepovede technika tak mu dám ránu." *Pomyslel si a usmál se, nahmatal dva kunaie. Počkal až Niridara provede přeměnu. Poté před něj hodil oba kunaie a řekl.* Máš problém se soustředěním? Stoupni si na ty kunaie a zkus znovu použít Henge no jutsu.

*Niridara si stoupl na kunaie a perfektně udržel balanc.* "Musím se soustředit na každičký detail." *Zavřel oči a představil si znovu obrázek Erena před sebou, jeho postoj, jeho oblečení a tvář.* "Vždyť to ani není tak složité. Stačí si představit celý jeho obraz a najednou se přeměnit." *Pomyslel si, ušklíbl se a začal se pořádně soustředit.* Henge no jutsu! *Zvolal Niridara po složení pečeťe, stále se zavřenými víčky a snažil se vnímat tvar, do kterého se přeměnil.* Myslím, že jsem tomu přišel na kloub. *Řekla Erenovi jeho přesná kopie.*

*Když si Niridara stoupl na kunaie tak se Eren usmál.* "Dobře takže umí poslouchat." *Pomyslel si a čekal co se bude dít.* Výborně, nejsi špatný, jestli chceš mám pro tebe jeden test, díky kterému zjistíš jestli opravdu ovládáš Henge no jutsu. *Jen co to dořekl tak se jeho výraz změnil. Už se neusmíval, byl zamračený. Eren sáhl do svého pouzdra a nahmatal si kouřovou bombu, a jeden kunai.* Tak jo, jsi opravdu připravený kamaráde můj? Tenhle test je opravdu složitý avšak když uspěješ tak tvé dovednosti jen porostou. Tvým úkolem bude jen přeměnit se na kunai. Hlavně se nehýbej. *Pokud Niridara odpověděl kladně, tak Eren hodil kunai a kouřovou bombu na Niridara. Poté si vytáhl čtyři shurikeny a hodil je do kouře.* "Tak jo jestli se nehnul tak se mu nic nestalo avšak pokud se pohnul tak jsem ho mohl zasáhnout. No uvidím." *Eren čekal až se kouř rozplyne.*

Koshi vstal o víkendu brzo ráno, chystal se vydat do tréninkové oblasti a trénovat. Nasnídal se a vydal se směrem ke cvičišti. Byl chladnější den, ale bylo slunečno, jen foukal ten nepříjemný studený vítr. Byl oblečený ve svém tréninkovém oblečení, ale kvůli větru si vzal mikinu. Když dorazil do tréninkové oblasti, tak se rozhodl, že by mohl potrénovat svoji výdrž, která nebyla nejlepší. Vyrazil se běhat kolem oblasti, protože tohle kolečko bylo relativně dlouhé. Pokusil se nasadit vyšší tempo, ale zároveň to nebyl sprint. Jenže už po zhruba 3 minutách cítil, jak začíná zpomalovat.* „Takhle nemůžu běhat, musím to vydržet alespoň na dvě kolečka.“* Koshi se kousnul do rtu a zrychlil na původní rychlost, začal se hodně zadýchávat a už začínal cítit, jak mu pot teče po těle. Když uběhlo první kolečko, tak měl sto chutí skončit, ale řekl si, že to druhý dá, přílivem vnitřní motivace ještě trochu zrychlil. Čím byl blíže ke svému cíli, tím byl rychlejší, protože věděl, že tam bude moct zastavit. Když vběhnul do cíle, byl celý udýchaný, pot mu stékal po celém těle, nohy ho bolely, skoro je necítil, přesto se odhodlal postavit se. Začal se procházet, aby rozdýchal ten běh, a proto aby neztuhl a mohl zítra vůbec nějak fungovat. Šel se podívat k vodě, aby si opláchl obličej a trochu se pobral, chtěl ještě trénovat s kunai a shurikeny. Jenže předtím se musel trochu dát do kupy, jinak by je házel úplně mimo. Proto si na čtvrt hodiny sednul a obdivoval okolní přírodu.* „Dneska je tu klid a ta příroda vypadá pěkně, jednou bych chtěl být nejlepší lékařský ninja, kterého Konoha poznala.“* Když si odpočinul, tak se rozhodl, že bude pokračovat tréninku. Vstal a šel ke stromům, aby si procvičil různé hody z různých směrů, i při pohybu. Vzal kunai, potěžkal ho v ruce a rozpřáhl se k prvnímu lehké mu hodu, vypustil kunai a ten se zabodl do místa, byl zhruba 20 centimetrů od místa, kam ho chtěl hodit.* „To není tak hrozné, čekal jsem to horší, ale rozhodně se musím zlepšit.“¬¬* A začal házet kunaie na stromy v různých vzdálenostech, krčil čelo z toho, jak se soustředil, aby se trefil. Z první várky 10 hodů trefil 7, 3 letěly úplně mimo a z těch 7 byly 3 v blízké vzdálenosti, kterou chtěl trefit, ostatními sice trefil strom, ale v jiných místech. Došel si sesbírat kunaie, pak se vrátil a šel o trochu dál a pustil se do dalších hodů, kunaie se zasekávaly do stromů. A tenhle postup zopakoval několikrát, poté zkusil házet kunaie z běhu a po zhruba hodině se cítil unavený, tak se rozhodl, že je čas na pauzu a na svačinku, kterou si přinesl z domova. Došel zase k tomu místu u vody, které se mu líbilo a relaxoval, zatímco jedl. Když uběhla víc než půlhodina, vstal, aby se vrhl na poslední část tréninku, kterou si naplánoval a to hody shurikeny. Tenhle trénink se dost podobal tréninku s kunaii, ale více běhal a snažil se zlepšit si hody. Postupně se mu čím dál častěji shurikeny zasekávali do stromů a byl i přesnější. Když se mu po hodině docházel dech a ruce a nohy ho bolely, rozhodl se, že pro dnešek skončí, došel si sesbírat shurikeny a v propoceném oblečení se vydal domů.* „Dneska mi to docela šlo, myslím, že jsem se zlepšil,“* přemýšlel si sám pro sebe. Cestou domů si koupil ovoce, protože mě po celém tréninku hlad. Když došel domů, tak prvně se šel umýt a převlíknout se do čistého oblečení, potom si lehl do postele, a i když nechtěl, tak se mu únavou zavíraly víčka, až nakonec usnul.

*Katashi vstanul brzo ráno a to proto, aby šel trénovat. Nasnídal se umyl si zuby a potom se šel oblékat. Venku bylo docela teplo a tak si oblekl triko a kraťasy.  Přichystal si pouzdro na   zbraně, do které dal shurikeny a kunaie. Katashi si poté dal pouzdro na svou levou nohu. Rozvičil se a potom si dal rychlých 10 kliků jako každý den. Dneska se rozhodl, že si zahází s kunaiemi, sice se trefil do terče, ale ještě bylo co zlepšovat nakonec mu to řekl i jeho Sensei na akademii, a tak šel trénovat do lesa.*

Yuuki (NPC)

*Yuuki sa nachádzala v tréningovej oblasti už v okamihu, kedy sem došiel Katashi. Poznala ho z videnia - z Akadémie a taktiež z klanovej štvrti, pretože obaja pochádzali z rovnakého klanu. A to Dokusei. Yuuki bola rovnako stará, ako Katashi. Mala strieborné vlasy a zvláštne hadie oči v zlatej farbe. Jej pleť bola z nedostatku pigmentu bledá a na rôznych častiach pokožky sa vyskytovali bledé šupiny, ktoré sa na slnečných paprskoch leskli a vytvárali dojem namodralej farby. Takéto šupiny boli vidieť teraz na jej tvári - na pravom spánku, odkiaľ sa tiahli až pod pravé oko. A v ústach mala mierne predĺžené horné očné zuby. Práve si dávala rozcvičku, aby rozohriala svoje svaly. Tak im to vždy prízvukoval sensei - pred tréningom sa dobre rozcvičiť, aby predišli zbytočným zraneniam. Príliš si ho nevšímala, a tak ani nepostrehla, že rovnako ako ona, začal trénovať streľbu na terč. Rozdiel medzi nimi bol patrný - Katashi síce zasiahol svoj terč, no Yuuki ho zasiahla vždycky priamo do stredu.*

*Katashi nebyl jediný kdo šel dnes ráno trénovat, byla tam taky Katasiho spolužačka Yuuki. Katashi se s Yuuki moc nebavil dříve ji aspoň pozdravil, ale teď už ani to, po smrti jeho otce se přestal bavit skoro s každým. Katashi si dal na chvíli pauzu. * „Tak proto jí tak Sensei chválí, když je tu už od rána“. *pomyslil si a chvíli ji sledoval.*„Věděl jsem, že je dobrá, ale až takhle, strefila pět ran z pěti přímo do středu.“Když to dokáže ona, musím to dokázat i já, přece mě v tomhle nemůže porazit nějaká holka.*Zahuhňal si a šel střílet na terč. Z pěti ran strefil sice pokaždé terč, ale z toho střed trefil jenom 1. Zkoušel to dál, ale pořád mu to nešlo dobře a už vůbec ne jako Yuuki. Po 15 minutách to vzdal a šel se zeptat Yuuki jak to dělá. Vzpomněl si na to, že už tu byl s ní přes 20 minut a ani ji nepozdravil.. Bylo mu trapné ji poprosit o radu a proto ho napadlo, když ji bude na blízko a pozorovat jak to dělá, tak mu to určitě pomůže, postavil se blíže k ní a snažil se ji nenápadně pozorovat.*

Yuuki (NPC)

"Mohla by som sa pomaly vrhnúť na tréning niečoho, čo mi nejde. Ale ako hovorí otec, nie je na škodu trénovať aj to, čo človeku ide.." *Prebehlo jej hlavou, keď sa rozbehla smerom ku terču. Bola asi štyri terče od Katashiho. Dobehla k tomu svojmu a už vtedy si začínala plne uvedomovať, že k nej z jednej strany doľahli zvuky zabodávania sa ostrej strany kunaiu do dreva. Jak vyťahovala z terča prvý kunai, obrátila tým smerom hlavu.. Malú chvíľu ho z diaľky pozorovala, než povyťahovala všetky nevyrazené kunaie. Ukladala ich naspäť do brašne pripevnenej na zadku. V tejto chvíli vôbec neuvažovala nad tým, že by mu pomohla. Mala svoj vlastný tréning predsa. A tak sa vrátila znova na čiaru a začala opätovne hádzať kunaie na terč. Takto to urobila ešte párkrát, než sa k nej Katashi priblížil. Hodila do terču pár kunaiov, než sa šikovne na päte obrátila a vrhla jeden z posledných kunaiov ponad Katashiho hlavu. Nemal by stihnúť reagovať, keď bol zaujatý jej vrhaním a ešte k tomu boli obaja študentmi akadémie. Nechcela riskovať, že by predsa len kunai postrehol a spanikáril - nechcela ho zraniť, preto volila dráhu ponad hlavu. Snáď nebude vyskakovať hore..* Budeš ma sledovať ako taký stalker ešte dlho? *Spýtala sa ho Yuuki a dala si jednu ruku v bok, zatiaľ čo v druhej výhražne držala kunai, ktorý si točila na prste.* Hádam, že si prišiel poprosiť o radu. *Naklonila trochu hlavu do strany a neustále si točila kunaiom na prste.*

*Katashi spozoroval vrhající se kunai na jeho hlavu, ale naštěstí pozdě. Nestihnul ani v té rychlosti vytáhnout kunai, aby se mohl obránit a proto zůstal stát jak poleno, jen stihl zvednout lehce pravou ruku a přivřel oči. Katashi byl překvapen, trochu se i zlekl.* „Takhle po mě házet kunaie, co kdyby mě trefila, kdo si myslí že je? “ *Řekl si v duchu a oddechnul si. Potom co mu kunai proletěl nad hlavou, začala po něm Yuuki řvát*. Ty* zarazil se, nechtěl po ni řvát, přeci jen po ni chtěl, aby ho naučila házet kunaiemi a věděl kdyby se tady s ní začal hádat tak by jenom promarnil čas*. Ano to přišel.  Jak to děláš, že vždy zasáhneš střed terče ? *následně si vytáhnul kunai s pouzdra a čekal.*

Yuuki (NPC)

*Trochu jej vyletelo hore jedno jej obočie, keď mal chlapec na jazyku zrejme nejakú nadávku, alebo uštipačnú poznámku na adresu Yuuki, ale v pravý čas sa zarazil a radšej na ňu začal rozprávať úplne normálne. Spustila ruku z boku a zastavila kunai na prste. Stále ho držala v ruke, no prekrížila si s ním ruky na hrudi - tak, aby kunai a jeho ostrie boli v ruke, ktoré smerovala v tom 'zložitom' prepletenci dole. Urobila pár krokov ku chlapcovi a povýšene sa mu zadívala do tváre, keď sa dostala úplne pred neho. Skĺzla pohľadom nižšie, akoby si ho premeriavala, ale skončila niekde na jeho hrudi a vrátila sa zase hore k jeho očiam.* Pomôžem ti len z toho dôvodu, že si tiež z klanu Dokusei a nie len tak nejaká spodina z iných klanov. Ale pod jednou podmienkou.. Tú ti poviem ale až po našom tréningu.. Takže.. Berieš, alebo nie? *Spýtala sa ho a dívala sa na neho zvedavým pohľadom spod řas..* Nemáš moc na výber, keď sa chceš zlepšiť. *Prstami ruky si klepkala po ramienku.*

*Katashi pozoroval Yuki a hlavně kunai, aby ho zase nepřekvapila a nehodila ho po něm jako předtím. Poté se k němu přiblížila a chvíli se na něho dívala.* Ano přijímam, ale jedině, když tou podmínkou nebude  to, že budu tvůj živý terč.*ušklíbl se Katashi a podíval se na kunai, který po něm Yuki hodila.*„Ty jo není zas tak vysoko od mojí hlavy.“ *Pomyslel si a hluboce polkl při pomyšlení nad tím, že mu kunai přistane přímo v hlavě. Poté kunai vytáhl ze stromu. Přišlo mu frajerské si vzít kunai do ruky a točit si sním na jednom prstě tak jak to dělala Yuki, a taky se o to snažil, ale nevypadal u toho jako frajer, spíš jako nějaký pobuda, který ani neumí roztočit kunai aniž by se na něho nedíval. Po chvilce přestal, vzal si kunai do dlaně  přišel blíž k Yuki a dal jí její kunai. Šáhl do pouzdra, aby vytáhl kunai a byl připraven začít.*

Yuuki (NPC)

Ty si podmienky klásť nemáš.. Terč som si z teba aj tak urobiť nechcela. I keď.. No.. Je to lákavé.. *Prešla si ho zase pohľadom zhora dole a naspäť. Jej slabinou bolo Ninjutsu. Zbraňami vrhať vedela, ale ešte vôbec sa nenaučila tú banálnu techniku chodenia po vode, hoci stenu už zvládala. Ako-tak..* Ale nie, nechcem ťa za terč. To by bolo ako triafať na obyčajný terč zapustený do zeme. Stačila mi tvoja reakcia, keď som ti kunai vrhla po hlave. *Vtedy sa zazubila zase ona a pretočila očami nad tým, ako tam krútil kunaiom na prste on. Ešte aj zatrepala hlavou a už ho chcela súriť, aby prestal a radšej začal venovať pozornosť jej.* Už som myslela, že si ublížiš a prídeš o prsty. To by sme sa v tom tréningu moc neposunuli, Katashi-kun. *Zahihňala sa Yuuki a vzala si od neho ten kunai, ktorý jej podal. Koniec koncov bol predsa jej..* Poď sem, postav sa tamto a pozorne ma sleduj. *Yuuki sa postavila do pevného postoja, avšak všetky kĺby mala uvoľnené, a tak vôbec nepôsobila strnulo. Napriahla sa a hodila kunai tak, že sa zabodol priamo do stredu terča.* Všetko je to o správnom pohybe zápästia. Postoj je až druhoradý, keďže v boji sa väčšinou pohybuješ a nestojíš na jednom mieste ako taký soľný stĺp.. *A vrhla ďalší kunai, než sa k nemu natočila..* Ukáž mi, ako hádžeš ty.

*Katashi si oddychl, že na živý terč Yuki ani nepomyslela. *No to by asi nedopadlo dobře. *Řekl potichu Katashi, „no nevím jestli dobře pro tebe, ale pro mě asi ne“ pomyslel si když dnes viděl jak je Yuki v házení dobrá. Poté co si Yuki z Katasiho utahovala ji odpověděl. * Hele nebyl jsem připravenej, kdybych byl v pohybu tak mě netrefíš. *ale ani tím si nebyl tak jistý i když byl rychlejši než ostatní děti z akademie. Potom co se mu zasmála, jak si toči s kunaiem se trochu zarazil. Zamračil se na ni, protože si myslel, že mu to jde. Katashi pozorně sledoval Yuki po jejím pokynu zaujmul postoj na házení kunaie.*„Zase střed“ *pousmál se. Teď šel házet on, hodil to tak jak to dělal i předtím. Postoj od Yuki se moc nelišil, akorát měl nohy více u sebe, odrazovou nohu neměl ve předu a i proto mohl být horší v míření. Větší problém byl v zápěstí, Katashi u hodu použil celou ruku a nebyl uvolněný, spíše byl napnutý. Zase vedle středu. Katashi se potom ale zamyslel, určitě dělám něco blbě, ale co a otočil se na Yuki.* „Sakra teď ji musím sledovat pozorněji, musím se dívat na její tělo“.

Yuuki (NPC)

*Pobavene sa na Katashiho pozrela, ked pocula jeho slova. Rozkosne, ako si myslel, ze by bol schopny sa tomu vyhnut. Hm, mozno, kedze ona bola stale male dieta, hoci uz s pravidelnym a narocnym treningom, ale stale nemala dost skusenosti, i ked na zbrane mala po rodicoch fakt poriadny talent. Clovek vsak nikdy nemoze dopredu vediet, ako sa druhy zachova, na to proste nemala svoje vlastne skúsenosti, no to mu nechcela adavat najavo.* Vážne? Si si tým istý a chceš to vyskúšať? Chceš risknut, ci ta trafim, alebo nie? Nemam s tym žiaden problem.. *Zazubila sa na neho Yuuki. * Podľa mňa by si nemal žiadnu šancu *Asi znela trochu namyslene a egoisticky, ale to bola ta jej Dokusei povaha. Nicmene sledocala chlapca pri jeho hodoch. Väčšinou vždy zasiahol terč, ale nedarilo sa mu zasiahnuť priamo stred, co bolo spôsobené zlým pohybom zápästia..* Celé zle, Katashi. *Priblížila sa k nemu a chytila do svojich dlaní jeho malú ruku. Jemne mu zápästím krútila a pohybovala.* Musis mat zápästie voľné, pozri, takto *Pomaly s jeho zápästím napodobňovala pohyb, ktory musi pri hode robiť. Hybala mu rukou opatrne a niekoľkokrát, aby si na ten pohyb zvykol a osvojil si ho.* Teraz to skús s kunaiom.. *Podala mu jeden zo svojich. A pozorovala ho.*

*Katashi najednou stuhnul, „sakra to její ego.. musím ji něco říct“ řekl si v duchu.* No k k klidně to můžeme zkusit *zakoktal a  nejistě se usmál, jako by se bál. „sakra  do čeho jsem se to zase namočil, přece bych nemohl ležet někde v nemocnici, zrovna teď když se musím tolik zlepšit“ *pomyslil si a hledal výmluvu. Po chvilce se zase ozval.* Moc se omlouvám Yuuki -kun, ale můžeme to zkusit jindy, teď musíme pokračovat v tréninku. * a zazubil se* „uff to bylo těsný.“  *Jak mu Yuuki pomáhala se zápěstím, Katashi si vzpomněl na hezké časy s jeho otcem, když s ním chodil do lesa a taky mu se vším pomáhal. V očích měl slzy, ale snažil se je utřít, aby je Yuuki neviděla.* „teď není čas bulet“ *hodil vzpomínky za hlavu a pozorně poslouchal. Vzal si do ruky kunai, a celkem delší dobu to zkoušel na nečisto s kunaiem.*  tak jo, musím se zaměřit na zápěstí  *zašeptal, ale Yuuki to mohla slyšet, protože byla blízko něho, zaujmul házecí postoj nadechl se a hodil kunai směrem na terč. Kunai letěl lépe, ale kousek od středu. Katashi  věděl, že čím víc pokusů tím to bude lepší,  vytáhl kunaie z pouzdra a začal házet. Trefoval se do středu, ale ne pořád jedna rána letěla do středu a druhá lehce pod střed.Už to bylo lepší ale ne tak dobré jako u Yuuki,po 15 minutách házení se znovu  zamyslel* „teď už vím jak použít zápestí. No jasně Yuuki byla mnohem uvolněnější než já musím se uvlonit.“ *zase si to pár minut zkoušel a šlo mu to lépe. Už trénoval přes hodinu, a bylo to znát, tak si na chvíli dal pauzu.*

Yuuki (NPC)

*Očami sledovala, ako vrhol prvým kunaiom. Nebolo to zlé. Obrátila hlavu k terču. Zbožňovala ten tupý zvuk, keď sa špička kunaiu, či shurikenu, zabodla do dreva. Jeho kunai bol už bližšie ku stredu, ale stále tam bol priestor na zlepšenie. Nechala ho, aby ďalej hádzal a ona sa zameriavala na jeho postoj a na spôsob, akým kunai hádzal. Nebola žiaden profík v pozorovaní, nemala toľko skúseností, však bola stále len mladá holčina, a tak mu zatiaľ nevedela poradiť viac. Ona mala talent. Katashi vyzeral, že sa dlhšiu dobu od terču neodtrhne.* Hádam, že ho to začalo baviť.." *Zamrmlala si vo svojej hlave a pohadzovala si kunaiom v ruke. Vzápätí ho chytila za rukoväť a vystrelila z otočky na terč. Presný zásah do stredu! Potom to urobila ešte zopárkrát z otočky a miestami si dávala krátke pauzy, aby mohla pozorovať strieľajúceho Katashiho. Išlo mu to už lepšie, ale bolo stále čo trénovať. Po asi hodine ich spoločného trénovania sa Yuuki presunula ku stromu, kde mala položený batoh. Mala v ňom jedlo a vodu. Tú si vytiahla a odpila si z nej. Chrbtom ruky si utrela pusu a mávla na Katashiho, aby prišiel k nej. Fľašu odložila stranou. Sedela tam v tureckom sede, a ak ku nej Katashi dobehol, spustila na neho:* Ty, Katashi-chan.. Už si splnil úlohu, ktorú nám zadal sensei?.. Chodenie po stene za pomoci chakry? *Vyzvedala. Možno bude mať šťastie a bude Katashi v tomto zbehlejší. Ona teda po stenách už chodiť dokázala, ale problém mala s chôdzou po vode. Na Ninjutsu bola totálny pařez!*

UKONČENO

*Další trénink! Ale tenhle byl jiný. Trénink spočíval v tom, že měla trénovat se zbraněmi, ale se všemi, které měla. Na souboj dostala od tatínka kamaráda, který patřil k samurajům. Byl zrovna na návštěvě v Konoze, tak mu otec Ariky dal nabídku, za kterou i zaplatí, a to bylo trénink Ariky na pár dní. Arika se tedy oblékla do svého oblečení a následně si přichystala zbraně. Wakizashi si dala do pochvy, kterou měla u kostrče, senbony si dala do menší brašny, kterou měla na boku, boxery si dala zase do druhé brašny, která byla na druhé straně od té první a zápěstní nůž si dala na zápěstí pravé ruky. Následně se jenom vydala do posilovny, kde se seznámila se svým “trenérem” a následně ji trenér oznámil, že může útočit jak ona chce. On se dle toho rozhodne, jak by ji měl učit. Arika s tím neměla problém a jenom rychle sáhla pravou rukou do brašny a vytáhla dva senbony, které rychle hodila směrem na samuraje. Ten jednoduše rychlým pohybem své katany oba senbony zrušil tím, že je katanou zastavil ve vzduchu čímž spadly na zem. Arika byla jenom udivená, že to dokázal a jak rychle tou katanou sekl. Následně Arika vytáhla svůj meč, který si dala do pravé ruky a vyrazila za samurajem. Jednoduchými seky se ho snažila nějak zasáhnout, ale on to stihl blokovat a odrážet ji zpátky jenom tím, že se jejich meče setkaly. Levou rukou držela meč v ruce, jak se jejich meče střetly a pravou rukou jenom švihla vedle sebe. Vyjel ji zápěstní nůž, následně jenom švihla před sebou pravou rukou tak, aby mohla zasáhnout jeho břicho a udělat mu tam pěknou čáru, aby mu pak vypadly vnitřnosti. Samuraj však stihl zareagovat a odskočil od Ariky, kdy byl překvapený. Pochválil ji i za to, že dokáže i v takových chvílí uvažovat o tom, jak někoho zasáhnout více zbraněmi. Většina lidí totiž nerespektuje boj s meči a když už nějaký je, tak používají i nohy, ale Arika používala stále zbraně. Navíc se nikdy nesetkal s dítětem, které by toto mohlo napadnout. Následně ji jenom oznámil ať si posbírá své senbony a schová meč, protože ji dal výklad o tom, jak měla správně stát. Prostě postoj. Následně ji jenom požádal, aby vytáhla opět meč a začal lehký trénink toho, jak správně držet meč a bojovat s ním. Netrvalo to dlouho a vysvětlil ji nějaké ty základy, které se v knihách člověk nedočte, ale jen se dají naučit od pravého samuraje. Následně ji jenom ukázal, jak správně bojovat s tím, že ji to předváděl a ona to po něm opakovala. Bylo to celkem lehké pro ni, protože ona se učila rychle. Dokázala jednoduše zkopírovat jeho pohyby a hýbat se, jak on. Nebylo to nic těžkého. Každý den to tak probíhalo, ale už i proti němu bojovala. Vždy, když však souboj skončil, tak ji upozornil na to, co by mohla zlepšit a čemu se vyhýbat. Další souboj to už nedělala, protože se dokázala poučit, a navíc se tomu vždy adaptovala. To však nebylo všechno! Po večerech si zapisovala praktiky a dokonce navrhla i něco svého. Tedy nějaké triky, které pomůžou. Započítala tam i ten útok na břicho. Spíš většina útoků, které vymyslela byly na břicho, protože jaksi chtěla vidět, jak z lidí padají vnitřnosti. No od té doby, co našla knížku stylu boje, při kterém se útočí na břicho tak se tím stala posedlá. *
konec rpg

*došla na tréninkové oblasti s tim ze si chtela jit odpocinout a tak sem dosla. planovala si tady velkou cast odpocinout a pak i neco zatrnovat. sednula si na zem a nechala sve broucky se vyblbnout kdekoliv chteji* Jojo vy zlatíčka... vy mě nikdy neopustíte že? *zeptala se jich a usmívala se jak jí lezou pou roukouch. mezitím se jí vrátil brouk který zrovna letěl od bráchy podat informace jak se mu daří... Prý žije a to je nejdůležitější ale že se brzo domů nevrátí a tak je tu sama.... opět úplně sama v malé depresi*

NPC:
*To snad né!!! Jak se to mohlo stát, * zakřičel hnědovlasý chlapec z klanu Akimichi.* Jak jsem si mohl rozsednout svoje brambůrky! * vyndal balíček chipsů z ninja pouzdra a otevřel ho, aby záhy zjistil, že je jeho oblibená pochutina s příchutí Wasabi napadrť.* Huh! Co to tam ta holka dělá? Možná má nějaké jídlo! * pomyslel si se slzami v očích když v dáli spatřil Neomi, jak si povídá s něčím co ani nevidí. Samozřejmě jí neznal osobně a možná jí jen potkal na chodbě v Akademii, jelikož byli stejně stáří.* Ahoj, co tu děláš? * zeptal se, když se houpavou chůzí dostal až k ní.* Nechceš brambůrku? * natáhl pytlík před sebe. Normálně se o jídlo nedělil, ovšem tato dívenka vypadala velice pohledně a tak se rozhodl jí jeden brambůrek dát.*

Jee děkuji... nechceš ty sushi rolku ? Mám jí tu, a nevím zda ji sním sama *zasměje se a koukne na něj, byl milý na to že měl před chvilkou svůj malinký výbuch* ,,je docela milý no.... mám poci že jsem ho viděla... možná na akademii?" *zeptala se v duchu sama sebe a kouknula se zase n své oblíbené nebe* Jinak jsem Neomi, těší mě *koukla se na něj a podala mu ruku, broučky měla hezky schované aby je neviděl protože se za ně strašně moc stydí.*

*Rolku? Tu bych si dal moc rád! *vykulil nadšeně oči, div mu z pusy nevytekla pořádná slina. Náspedně jen v očekávání natáhl dlaň před sebe.* Já jsem Takuma, * podal jí na pozdrav ruku umaštěnou přávě od tě brambůrek,které držel v ruce.* Copak tu děláš? Zkoušíš nějakou supr čupr techniku? * zasmál se a maličko chrochtl. Samotnému mu přišlo docela vtipné, že někdo chodí trénovat místo toho, aby si šel dál do restaurace grilované masíčko s BBQ. I když samozřejmě chtěl být jednou skvělým ninjou, tak mu to ne tak úplně šlo. Ovšem kdo ví, třeba by ho právě tato dívenka namotivovala k plnohodnotnému tréninku.*

*Mohlo být tak chvilku po třetí hodině co se Inami rozloučila s jednou dívkou s kterou strávila příjemné dopoledne. Procházela se po vesnici a hledala další kamarády nerada totiž je sama. Chodíc různými uličkami si po nějaké době všimne dívky, kterou tu ve vesnici nikdy neviděla. Přicházejíc blíže, neví jak dívku oslovit ale nakonec se rozhodne.* Hm, zdravím, potřebujete s něčím pomoci? *Usměvavě a mile koukajic na neznámou dívku čeká co dívka řekne.*

*Inami poslochajíc dívku se rozmíšlí kam by mohla slečnu vzít.* Mohli bychom na rámen, dango nebo na nějaké ty sladkosti. No jakpak vám mám říkat? Já jsem Inami. A o co byste měla zájem vy slečno? *Čekajíc na odpověď slečny, protože ona sama opraqvdu neví kam by slečnu mohla vzít.*

No nápad by byl co si tak zajít buďto na rámen, dango, něco sladkého. Nebo tu máme zoo park a jinak opravdu nevím co doporučit když Misaky vy sama nevíte. *Odpoví na dotaz Misaki docela nervózně, protože nikdy neprovázela nikoho po Konoze , i když jí jakožto zde narozená kunoichi zná, tak si není jistá kam má Paní Misaki vzít.* Kéž bych nebyla tak nesmělá. *Čekajíc na odpověď od Misaki nervózně postavajíc, nevěděla totiž co přijde.*

Dobře, tak se půjdeme podívat do naší zoo, říká se že Konoha má v této Zoo jen ty opravdu velmi cenné a vzácná zvířata a také některé druhy co jsou už na pokraji vyhynutí, akorát bývá tam docela tlačenice, chodí tam moc lidí. *S těmito slovi a zkušenostmi protože velmi ráda chodí do zdejší zoo se Inami koukne na Misaki ale jelikož si to Misaki sama navrhla tak s milým úsměvem dodá.* Tak jo tak pojďme. *A vede ulicemi Misaki ke vstupu do zoo, po nějaké době došla s návštěvou ke vstupu odkud se vyhrnulo několik lidí.* Jak se navrhla chvíle dostali se do zoo a Inami začala Misaki provádět a ukazovati jí veškeré exempláře co tam mají.*