Ohnivé Hory

*Zastavila se…proč? Neměla zdání.* Pokud potřebuješ, dám ti ji. *Vykání? Neexistuje.* Ale já raději půjdu pěšky, potřebuju si…protřídit myšlenky. *Pokrčila rameny. Pevněji si utáhla batoh na zádech. Připravená mu dát trochu ze své zásoby. Pokud odmítne, pokračovala v cestě domů.*

Tatsuya: Jak myslíš. *Nechá ji tedy odejít a sám pak stráví ještě asi 12 hodin cestou do nějaké sousední Země (do Země Hor). Mohl tam docestovat pomocí Kamui ale Tatsuya potřeboval trochu času, bylo nutné obnovit svou chakru a navíc.. cestou odpečetil z pečetícího svitku (Kuchiyose Tobidougu) tělo Nukenina, který nesl jméno Sado z klanu Akimichi, kterého před nějakou dobou ulovil společně s Misaki. Využije Meiton: Kimera no Jutsu, které do něj Batsu zapečetil (Tensha Fuuin) s aktivační podmínkou, že se aktivuje až sám Tatsuya bude chtít. Tak to tedy aktivoval a pohltí tělo Sada, tím způsobem že z jeho dlaní (Tatsuyi) vyjde jakási temná hmota a pohltí celé tělo (Sada) a pak se hmota stáhne zpět a zmizí. Uvnitř té hmoty byl i Tatsuya, než zmizela a když je pryč.. je na něm něco jiného.. jeho klan se změnil a již nemá žábry.. vzdal se svého klanu Sairen ke kterému nikdy neměl vztah a ke kterému se neznal, stejně jako klan Sairen se nehlásil k Tatsuyovi. Místo toho se hlásil ke klanu Inuzuka, ve kterém byl nakonec vychován když utekl (byl vyhozen) od svého dědy, který ho měl vychovávat (ale místo toho mu dal povinnou vojnu od útlého věku). Následné další dny (3) se Tatsuya venku mimo civilizaci srovnává s vylepšeným smyslem čichu, na který si bude muset zvyknout a se kterým se pak musí naučit i zacházet ale než na to dojde, nejdřív se ho musí naučit vůbec zvládat a tak než vkročí přímo do vesnice (Kirigakure), kde to bude nutné vysvětlit uvnitř klanů (ale bude to tajná informace -> že změnil klan) a budou o tom vědět jen hlavy klanů se zákazem to zmiňovat. Důvodem není že by se styděl ale nemusí se šířit informace že Batsu může dokonce měnit klany lidí. Během toho v Zemi Hor i nalezne i tlupu monster, kvůli silnému pachu. Tak toho využil a celou tlupu vyvraždil, jedné bestii (monstrum = bestie) odebral i 3 dávky Temné Krve a tak se nakonec po celkem dlouhé době vrátil zpět do Kirigakure.*

*Kaede se druhý den probudila, celá rozbitá. Sebrala své saky paky, došla se nasnídat s ostatními mnichy, kteří tu zůstávali. Od jednoho z nich dostala brašnu.* Tady jsou svitky, velmi důležité. Jeden bez druhého nemůže nikdy předat informace, proto je třeba,a bys je donesla v pořádku zpátky do vesnice. *Kaede přikývla, moc dobře si uvědomovala vážnost takových svitků. Dokonce měla za úkol svitky donést výhradně okamžitě Hokagemu a nezabývat se píčovinama, až vejde do vesnice. Kaede si přepásala brašnu přes rameno a ještě si okolo jejího popruhu uvázala čelenku tak, že si tašku vlastně dvakrát přepásala přes tělo a nebyla jediná možnost, jak jí ji sebrat, aniž by jí někdo nepořezal nebo jí neupadla čelenka. Vydala se na cestu, jelikož šla nyní sama, raději si nasadila termovizi, aby neměla nějaká nemilá překvapení. Vlasy si stáhla, aby jí nezavazely ve výhledu. Nechala se inspirovat tím, co jí předešlý den řekl muž, rozhodla se, že se nechá ve vesnici pak ostříhat. No proč taky ne, že jo? Vyrazila na cestu, byla to docela dlouhá cesta, obzvlášť, když jeden šel sám, že jo...Kaede neustála držela ruku na vějíři. Po několika hodinách chůze doopravdy její oči zachytily pohyb mezi stromy. Postava jasně lidská, ale nebylo přímo vidět, zda šlo o shinobiho nebo bestii. Kaede se zastavila a rozhlédla, jednalo se kupodivu o samostatnou postavu, v okolí žádné další neviděla. Chytila vějíř a nesla jej dále v podpaží. Postava se pohybovala stejně, jako Kaede, ale zatím si držela odstup. Ale stačilo jít takto tři minuty a najednou se pozornost postavy upřela na Kaede. Proč? Změnil se vítr....to jí nedošlo. Dost možná šlo o bestii....dost určitě, z ničeho nic se vyřítila z křoví a zaútočila na Kaede. Kaede před sebe dala vějíř a zarazila tím drápy bestie. Drápy...no přerostlé nehty, ale i to by stačilo k tomu, aby bylo po ní. Využila Fuutonu a odfoukla monstrum zpátky do lesa. Sice věděla, že tento boj není tímto u konce, ale měla alespoň čas rozevřít vějíř. Máchla s ním jednou, na techniku ​Kamaitachi no Jutsu, zrovna, když byla Bestie blízko u Kaede, větrný vír bestii chytil a vynesl do nebes, utržila kupu řezných ran, ale to jí nedělalo starosti. Však regenerace bestií byla vyšší, než lidská. Tohle byla jen procházka růžovou zahradou. Bestie dopadla na zem a Kaede ale nenechávala možnost dalšího útoku, rovnou na ní sama zaútočila technikou ​​Kakeami, kdy vyslala proti bestii několik řezných poryvů větru. Odložila vějíř, složila pečetě a vytvořila si z dotonu kopí, které na bestii vrhla. Bestie přišla díky síle sečných poryvů větru o jednu ruku, o možnost méně, jak Kaede zranit. I tak se ale rozeběhla proti kopí, vyhnula se, Kaede vytáhla Kakuto, které měla u pasu. černá čepel zbraně neodrážela žádné světlo, v tomto podnebném uspořádání jaká dokonalá zbraň. Bestie zaútočila a Kaede jí jedním sekem usekla i druhou ruku. Vyhnula se však jen tak tak. Zakopla o vějíř a spadla na zem. Bestie se otočila a bez rukou se rozhodla Kaede prostě zakousnout. Jediné, co Kaede viděla, byla červená šmouha. Bum...rána a jí zalila teplá krev. Červená šmouha stála nad ní a viděla, jak kapky krve odlétly vzduchem.* Dávej na sebe více pozor Kaede, nebudu tady dohlížet věčně. *Sundala si termovizi, která byla celá od krve. Izumi.* Izumi! Stůj! Brzy se zase potkáme, teď mám práci. *S těmito slovy Izumi zmizel ve tmě, neviděla ho od mise s jiným týmem, kdy měli lovit toho zpropadeného Danga. (mise je v procesu psaní). Kaede se sebrala ze země, pobrala své věci a vydala se zpátky na cestu, nemělo smysl lovit Izumiho, obzvláště, když nyní měla důležitější věci na práci. Ve vesnici byla zanedlouho, zamířila si to rovnou k sídlu Hokageho, kde přenechala svitky. Ihned na to šla k mámě, aby jí ostříhala (aby vypadala jako nynější avík).*

Konec Mise

*Mnoho nukeinov ušlo, čo sa mu dostalo do uší, rovnako, ako na zvitku. A misia. Už jeho tretia, no prvá po dlhom čase. Bola to misia v rámci Konohy, išlo o nukeinov z nej, mali ich zabiť, zajatie neprichádzalo do úvahy. Sora i Aoda boli od vtedy o úroveň vyššie... obaja stáli pred bránov Konohy smerom do hôr. Pripravený v ich plnej zbroji. Mal ísť s nimi ešte niekto, no meno a ani bližšie informácie, okrem mien a schopnosti nukeinov. Jeden nukein ranku C/B, jeden ranku B a druhý A.* Budeme si ich musieť potom rozdeliť. *Zabrblal Sora. Prvý stupeň juinky mal ten C/B, obaja chlapci boli oboznámený s fungovaním tejto schopnosti, B rank bol Jashinista, vo väzbe bol krátko, takže je dosť veľká pravdepodobnosť, že je Jashin stále podporuje a ten na A ranku bábkar.* O väčšine schopností vieme. *Rozmýšľal nahlas.* Juin jutsu, Jashinista, bábkar... so všetkým som sa stretol osobne, až na juin jutsu, cez to informácie máme. *No aj tak to nebola úplná výhra. Ich klany, ninjutsu...* Zaujíma ma, koho nám pridelili.

*Kaede dostala další misi, kdy byla přiřazena k někomu dalšímu, jelikož její tým se už dočista rozpadl. Bělovláska si tedy posbírala všechny svoje věci a vydala se k bráně Konohy. I přes nasazené brýle už z dálky poznala, s kým tam vlastně jde. Pod svrškem měla schovaný přívěsek. Když byla těsně u Aody a Sory, vzala vějíř ze zad a prostě jím praštila Soru do hlavy.* Tohle už nikdy nedělej! *Narážela na věž a to, že ani nedal pořádně vědět. Pak si dala vějíř opět na záda a objala dvojčata, hezky jedno po druhém. Na rameni jí mezitím přistála bílá vrána, kterou v předešlý den ráno poslala sledovat svůj cíl. Šeptala jí do ucha potřebné informace a pak zmizela v obláčku dýmu.* Tak konec srandy. Já jsem nedostala žádné informace, tak o co jde? *V hlavě jí to teď šrotovalo, jak předat info Ayatovi, jak vyřešit problém se Sorou, jak dokončit misi a co získá díky tomu, jak se pak přesune do Sunagakure…bylo toho na ní hodně a stín Mizukageho jí už pomalu zabraňoval pořádně fungovat. Bylo tedy nutné, aby si to rychle srovnala.*

*Sora bol zahalený v čiernom plášte, ktorý dostal do tajuplnej bytoati vo veži. Obaja čakali na ich ďalšieho člena tímu, tajne dúfajúc, že to bude niekto, koho poznajú a nebudú tak musieť pracovať od samého začiatku.* Myslíš, že môžeme zdielať informácie o tých dvoch? *Spýtal sa Aoda a pozrel na brata. Zdieľať podrobnejšie čo vedia o juinke a o Jashinovi.* Nechce sa mi pokúšať pečať, ak sa chceš ponúknuť ako pokusný zajac, prosím. *Uculil sa, než do ich očí padla Kaede, ktorá išla ich smerom. Zastala u nich a jednu Sorovi dala jej vejárom po hlave. Ten zadržával hrané slzy.* Ver mi, ja som tam nechcel, bol som obeť únosu. *Hlesol na svoju obranu, než obaja dostali objatie. Sora ničím výnimočné od Aody.* Sú traja z Konohy. Tokubetsu joinin s juin jutsu a elementmi doton, katon. Joinin veriaci v Jashina, sution, fuuton a úroveň Sanina, bábkar, raiton, katon a doton. *Povedal jej Sora všetko čo vedeli zo zvitku.* Bude to oriešok, ale zvládneme to nejako.

*Kaede jen našpulila rty. Věřila mu, ale stale se na něj zlobila. Jak by nemohla…ale nevěděla, zda by byla nejvhodnější chvíle mu teď dát košem. Vyslechla si informace o jejich soupeřích. Zarazila se.* Moment. *Poodešla stranou a opět přivolala vránu, bílou jako sníh, jemně si s ní otřela nos o zobák.* To bylo rychlé…najdi jednoočko a řekni mu, ať za mnou dojde. Že potřebuju pomoct a mám u sebe to, co chce. *Vrána pootočila hlavou.* On už bude vědět o čem mluvím. Neboj. *Mluvila relativně potichu. Ale Sorovi a Aodovi věřila více, než sobě, takže si zas tak moc nedávala záležet na šeptání. Vrána se vznesla z její ruky a rozletěla se za Mizukagem. Sice jí to dobrých pár hodin trvat bude, ale Kaede doufala a věřila v to, že její sněhobílý oblíbenec do toho dá všechno. A že Tatsuya se nebude flákat. Představa, že oni tři jdou proti třem a ještě k tomu silnějším na papíře..jí trochu děsila.* Tak já jsem připravená vyrazit. Ale byla bych radši za pomalejší tempo, nerada bych se vyčerpala než je najdeme. *Na jednu stranu chtěla získat čas pro Tatsuyu a taky doopravdy nechtěla být vyčerpaná. Taky jí došlo, že pomalejší tempo jim dá čas si promluvit se Sorou, nejen o citech, ale o Věži.* Sora-kun…a jak to vůbec bylo v té věži? Co se tam dělo? *Optala se, když vyrazila kupředu mimo hradby vesnice, do tmy.*

*Len si šúchal pobolenú hlavu, takže Kaede nevenoval pozornosť a Aoda sa nestaral. Shishu poznal, Sora jej privolával snáď viac, než bolo zdravé a tak ho nakoniec len obaja chlapci pozdravili a nechali ho robiť si to, po čo jej povolala Kaede. Ani jeden sa nepýtal, čo tým myslela, hoc ju obaja pozorne počuli. Každý mal svoje tajomstvá. Rovnako ako Sorové sa skrývalo v očiach a v ich Rodine do ktorej až budú pripravení budú patriť. Chceli to trochu využiť a pozrieť sa bližšie na schopnosti veriaceho Jashina, pokiaľ jej už neopustil.* Pomalšie tempo bude potreba, nevieme ich presné miesto prebývania. Kým ich vystopujeme, bude to trvať. Hory sú rozsiahlé. *Hoc už videl približný kilometer, nemal šancu preskúmať také územie za jeden deň.* Budeme radi, pokiaľ to zaberie aspoň jeden deň. Jediný stopár tu je predsa len Sora-chan a aj keď si pomôžeme vranou, stále dokážeme preskúmať len menšie územie. Zobrali sme i podrobnejšiu mapu hôr a vybrali i približná miesta, kde môžu byť. Otázne je, či sa za tú dobu nerozdelili alebo neobrnili niekde. *Začali kráčať smerom hory. Pomalšie tempo bude vyhovovať teda všetkým, rýchlejšie sa aj tak stopovať nedalo, aspoň nie teraz.* Robil som volavku na prvom poschodí. Síce som si dolámal i rebrá, ale osoba s ktorou som tam bol sa o to postarala a nakoniec som sa na boj s hlavným nepriateľom len prizeral, nemal som šancu niečo urobiť. *Nebyť byakuganu, ani by nič nevidel.* Bol to boj monštier. *Dodal. Nespomenul s kým tam bol, neprezradil ohľadom toho nič. Rias teraz potrebovala čas pre seba a svet si stále potreboval myslieť, že je mŕtva. Dokonca to nevedel ani samotný Aoda.* Desivé a mohutné miesto, iný svet. Najskôr bojuješ a potom šlapeš niekoľko stoviek schodov, kde sa stretneš s hlavným nepriateľom. Keď ho zabiješ, ako by sa spomalil čas a zjavila sa iná bytosť, nedalo sa rozoznať o koho ide, o čo ide, len podľa hlasu si vedel človek prirovnať, že ide pravdepodobne o muža.

*Usmála se, nikdy nezklamali. I nyní jsou připravenější, než ona. A jejich informace jí krásně hrály do karet. Nejen ze vrána stihne doletět za Tatsuyou v čas, ještě by mohl mít nějakou rezervu. A ona také. Chytila si popruhy držící vějíř na jejích zádech jako batoh, a šlapala vedle dvojčat.* Super. Jste hezky připravení. Budu na vás teda spoléhat. *Usmála se. Až ukážou směr, bude trhat. Do té doby hodlala být jen poslušné štěně. I když myšlenky jí utíkaly neustále někam mimo. Sora jí pak rychle stručně popsal situaci ve věži.* vau…tos měl štěstí, že jsi ten jejich souboj přežil, běžně bys asi přišel k úhoně. *Zajímal jí celý ten proces.* A jaký byli soupeři? Takže se tam jen bojuje?

*Boli, museli. Nechceli ísť bojovať proti niečomu takému, čo nepoznali, okrem toho, boli to nukeinovia, čo ušli z väzenia, takže informácie boli dostupné pre ich ľahšiu elimináciu.* Na toho sanina si bude treba dávať pozor. Aj cez to, že je bábkar je z klanu dokusei, bude teda rýchlejší a stále sú tu klanové techniky, ktoré nie sú dvakrát príjemné. *Upozornil oboch, než sa dali na cestu.* Hah, skôr mi robí starosť Akiichi s juinkov. *Uculil sa Aoda.* Yashinista je z klanu Yamanaka. *Podelili sa ešte o klany, aby si každý z nich mohol dávať pozor i na klany. To bolo všetko, čo vedeli, nič viac no i tak to boli dostačujúce informácie, pokiaľ v tom nebolo ešte niečo viac záludnejšie, čo nevedeli ani tí, čo ich uväznili. No teraz si bolo nad tým zbytočné lámať hlavu.* Aj my na teba, Kaede. *Usmial sa na ňu Aoda a pokračovali v ceste. Nestarali sa. Nebudú sa ani Shishi neskôr pýtať. Nebol to ich problém, netýkal sa ich, aspoň zatiaľ. Ako náhle uvidia náznak, budú musieť reagovať. Inak to nešlo.* Zabili by ma, nebyť osoby, čo ma tam zatiahla. Nedostal by som sa ani ku schodom. *Pokývol hlavou.* Toto... niečo ako duchovia. Hoc mali hmotné telá na prvý pohľad, mnoho vecí jednoducho prešlo cez ne. Podstate som tam ani nič nerobil, len sa snažil nezavadzať. *Ak by zavadzal, neprežil by.* Len sa bojovalo a šlapaly schody. Neviem, kto to vymyslel, ale tých schodov tam bolo požehnane veľa. Ešte teraz ma pri spomienke na ne bolia nohy. *Otriaslo ním.*

*Poslouchala a přikyvovala. Oni byli připravenější.* Snad nebudu přítěží, proti loutkaři jsem snad ještě nebojovala. Proti Jashinistovi ano. Zlikvidovali jsme ho pomocí katonu. *Pronesla jen tak mimochodem. Jakmile Aoda skoncil s výčtem schopností soupeřů.* Myslím ale, že se můžeme s klidem zaměřit na Loutkaře a toho druhého. O Jashinistu bude postaráno, pokud to Shisha stihne v čas, bude Jashinista mimo hru. *Kdyby jen tušila, jaký je Sorův plán, nespolupracovala by s Tatsuyou tak snadno. Jeho příběh z věže byl zajímavý, proč by ho tam někdo bral, když ta situace ve věži byla tak drastická, ale to nikdo nemohl tušit. Jen doufala, že pokud se rozhodnout s Ayatem tam jít, nebude situace stejná a bude k užitku.* Jsem ráda, že jsi to přežil. To je hlavní. Na ničem jiném vlastně nesejde.

To ani jeden z nás. *Povedal jej. Boli na tom rovnako. No s tým sa nedalo nič robiť. Hoc niečo málo v knižnici naštudovali, len ten základ a nič viac.* Ani proti Jashinovi. *Dodal Sora a pokračovali ďalej v ceste k horám. Čakala ich dlhá cesta a ešte dlhšia misia keď bude Sora stopovať, ako jediný stopár v tíme.* Viem, že sme sa doteraz nič nepýtali, ale kto sa oňho postará? A neklam nám. Nerád by som podával klamlivú správu bez toho, aby som vedel pravdu. *Aodov hlas náhle zvážnel, rovnako ako jeho pohľad. Sorová tvár bola na tom podobne. Klamať ich dedine, aby utajili narušiteľa. Ak im nepovie pravdu, budú musieť povedať, že ich misiu "narušil" niekto z vonka. Nešlo však hlavne o klamanie Hokagemu, dedine, ale išlo i o niečo viac... o ich budúcu rodinu.* Pravda, o nič iné nejde. Dúfam, že rovnako prežijem misiu a aj tie, čo ma čakajú. *Pokývol hlavou a venoval Kaede pohľad.*

Hmm? Proč bych měla lhát? *Zarazila se trochu, zamyslela se, protože chtěla podat přesnou informaci.* Souryuu Tatsuya..Mizukage si pro něj přijde. Nakonec jsme lovci odměn a vzala jsem práci, kterou mi zadal on osobně, ne jako Mizukage, ale jako soukromá osoba. A já to chci mít z krku, nechci pro něj pracovat. *Pokrčila rameny. Jasně, že nechtěla, už to bylo dlouho a jeho stín jí pronásledoval všude, hodiny tikaly a on byl netrpělivý.* Ještě stále to můžu otočit a Shishu odvolat, ale s Jashinistou jsem tu čest už měla a doopravdy si nemyslím, že v kombinaci s klanem Yamanaka budeme mít jakoukoliv šanci…a to vás nepodceňuji, naopak. *Nemohla tušit, co s nimi měl Tatsuya za luben, to ji neřekl, a už vulbec nemohla tušit, co chtěl Sora dělat se svým budoucím životem a že Maiy je sama Jashinistkou.*

*Chlapci si vymenili pohľady. Mali ju zastaviť? Nechať tak? Sami však poznali svoje hranice a vedeli, že proti tejto kombinácii to nebudú mať ľahké a tak nemali ani veľmi na výber.* Postarali sme sa o trojicu sami, tak to bude stáť v práve. *Rozhodol Aoda.* Normálne by sa to človek snažil zatajiť. *Prezradil jej Sora ich obavy. Budú musieť poslať mame správu. Hneď čo to pôjde. Ak po Jashinistovi príde osobne Tatsuya... niečo sa chystá. Budú to musieť urobiť ešte počas misii. Informovať mamu, aby sa postarala o zvyšok. Tak, aby to Kaede nevidela. Aoda sa však usmial, ako by sa nič nedialo.* Dúfam, že sa ho ako klienta zbavíš čím skôr. *Bolo to prirodzené. Želal jej to a ani jeden s tým nemal problém.* Budeme teda dúfať, že nie sú všetci traja po spolu. Kto vie, koľko si bábkar za tú dobu vyrobil bábok. *Sora sa zatváril kyslo a začal si uťahovať rukavice.* Rozmlátim ich na- *Skôr než stihol dopovedať vetu, pristál mu pohlavok na hlave.* Sora-chan, žiadne násilné reči pred dámou. *Nešetril silou a tak si Sora položil obe ruky na hlavu a zatváril sa ako ublížené šteniatko.* Kaede-chan, povedz mu, že ti to nevadí! *Obrátil sa Sora na ňu.*

*Podívala se na Aodu. Na jeho slova přikývla.* Samozřejmě. *Pohled jí sjel na Soru.* Nemám důvod lhát. Jste tu se mnou, já s vámi. Odhalením informace vám nedávám nic, než přehled o situaci a případné bezpečí. Taky by se mohlo stát, že bych lhala, Tatsuya se tam objevil a byl by to průšvih pro všechny tři strany. *dala si ruce do kapes. Pokračovala v ceste spolu s bratry.* Doufejme, že je toto poslední věc. Ještě něco pro něj dělám, ale to je již skoro zařízené. A pak budu volná. *Usmála se. Ne že by se jí s Tatsuyou jednalo špatně, naopak. Ale chtěla ho částečně vytěsnit ze života, aby se mohla soustředit na svojí budoucnost.* Poslouchej svého staršího bratra Sora-kun! Všichni víme, že na hrubou sílu vedeš. *Pousmála se.* vůbec nevím, co s nima budu dělat já. Od posledně jsem se nikam neposunula. Kysnu na jednom místě, co se síly i hodnosti týče, už nějaký ten pátek. Jo mimochodem! Potkala jsem Naomi-chan. Půjdu ji po této akci navštívit v Iwagakure. *Informovala především Soru.*

*Obaja chlapci pokývli hlavou. Boli to dôležité informácie pre nich dvoch. Znamenalo to, že sa zbavia záťaže, ale i tiež, že vedeli, že im horí pod zadkom z iného smeru. Nič však nedali najavo, ani neprotestovali, skôr to zahovorili tak, aby na nič neprišla.* Tak, dúfam, že po tejto misii ťa pustí zo svojich spárov. *Zasmial sa. Nikdy sa s ním nestretol, za to Sora a Kaede áno. Dokonca aj od neho mal tie rukavice, na ktoré sa toľko spoliehal a nehodlal sa ich vzdať tak jednoducho.* He? To je zrada! *Fňukol a nakoniec sa začal tváriť urazene, zatiaľ, čo sa jeho starší brat o niekoľko minút culil od ucha k uchu.* Tvoja špecialita je genjutsu, nie? Tiež môžeš bojovať mierne na diaľku, vďaka vejáru. *Pozrel sa na ňu Sora.* Tvoj fuuton je silný, niečo už vymyslíme, keď ich nájdeme a budeme vidieť okolie. *Snažil sa ju v tomto upokojiť Sora.* My sme sa posunuli v tomto. Obaja sme joininovia. *Pokračoval by ďalej...* Že je zlatá? *Otočil sa späť ku Kaede s menším úsmevom.* Ak by som mal mať niekedy v budúcnosti dieťa... chcem, aby to bolo dievča ako ona.

*Zasmála se, zlobil Soru byla docela zábava. Nakonec tu od toho byl i Aoda. Sorova podpora v tom, že nebude úplně na obtíž jí zvedl náladu, hlavně si připadala zase o trochu použitelnější.* Ano, Genjutsu a Fuuton jsou moje speciality. Ale nevím, zda to bude dost na mnohem silnější soupeře. *Otočila se na Aodu.* Jouninové? Wau…jste fakt skvělí, šikulkové. *byla za ně doopravdy ráda, motivovali ji se trochu víc snažit, tlačit se kupředu. Nestačila ani reagovat pořádně, když padla řeč k Naomi.* Ano, až moc hodné děvče na takovou rodinu. A já si říkala, že moje rodina je zvláštní, vůbec. Naomin otec je magor a rozhodla jsem se, že mu za jeho přístup k dětem dám zavyučenou. *Řekla rozhodně.*

*Koho by nebavilo hnevať Soru? Navyše, boli dvaja na jedného a to nebolo fér! Spojili sa proti nemu a to dodávalo na jeho výraze viac urazených emócii. Cez to sa však snažil podporiť Kaede. On a jeho starší brat boli na blízko a tak sa mohli teraz spoliehať i na podporu za ich chrbtom v podobe Kaede a jej fuutonu a genjutsu.* Vidíš, nemáš sa teda prečo cítiť tak zle. Spoliehame sa na teba pri podpore. *Dodal miesto Sory. Snažili sa zdvihnúť morálku ich malého tímu, predsa len ju potrebovali udržať v dobrom duchu, aby sa im viac darilo.* Určite, keby len na chvíľu chytíš do genjutsu v tej správnej chvíli bude bohato stačiť. Či ich zasiahneš fuutonom. Uvidíš, pôjde ti to. *Sora mal skôr obavy z toho, čo ovládal juinku, hoc len prvý stupeň, vedel, že má dve zásoby chakry...* Snažíme sa. Misie kedy sa dajú a tak. Určite sa aj ty dostaneš na joinina čoskoro. *Usmial sa Aoda.* Len mu daj čo pre to. Nezaslúži si takých rodičov. Kapitán nemôže mať toľko práce predsa len, aby sa nemohol venovať svojej dcére a synovi. *Súhlasil. Ani ich mama nebola taká, aký bol otec Naomi a Naota. Starala sa vždy, keď sa stretli, vyspovedala ich, dokonca vždy i približne vedela, kde jej deti lietajú. Mala ich neustále pod dohľadom, aj keď plnila svoju vlastnú robotu.*

*Podpora chlapců byla skvělá. Cítila se hned o mnoho lépe, byli prostě skvělí a už teď jí bolelo, že je nějaký čas neuvidí. Hlavně protože se se Sorou hodlala rozloučit trochu nepříjemnou cestou. Čas na zahojení neviditelných ran si dát museli a to znamenalo čas, kdy je neuvidí, aby Sorovi nepřihoršovala.* Dám do toho všechno. Zkusím do toho dát všechno. *Odhodlala se. Jemně rukou přejela po svém vějíři. Byl její nedílnou součástí, už si ani nedovedla představit, že by jej někdy neměla. Dokonce ho dávala vedle postele, protože to byla první věc, co kontrolovala při vstávání.* Jejich otec by neměl mít právo na rozmnožování se. Takhle se chovat k dítěti, to, co jí řekl…že když umře, má mít u sebe semínka, aby z ní alespoň po smrti něco bylo?! No to si snad dělá kur-eh (kurva prdel chtěla říct)…sakra srandu? *Kaede kdyby byla jinchuuriki, tak by jí teď vlasy létaly všude kolem a byla by v úplném běsnění.* Taková hodná a pokorná holka a on jí řekne, že láska je zbytečná? I ta nejbolestivější láska není zbytečná, každá láska je naše učitelka a něco životu přidává na hodnotě. Ten starej parchant to schytá, kapitán nekapitán. Říše Kou a její kapitáni mi můžou políbit šos, dokud se budou chovat takto, nejsou nic, než lidský odpad. *Kaede to úplně zvedlo tlak.*

Verím v to. Spoliehame na teba vo veľkom. *Predsa len, boli na misii a okrem toho, že sa každý musel postarať sám o seba, musel podporiť toho druhého a keď mali bojovať len proti dvom, síce sa veci o niečo uľahčili, cez to boli stále komplikované, no už sa dali viac zvládnuť. Budú musieť.* Počul som to. Nechápem ako niekto taký môže žiť. Naša mama nás oboch miluje, položila by za nás život, on je pravý opak... *Mali by urobiť na neho nájazd spoločne a vopchať mu do hlavy trochu rozumu.* Alebo nech, adoptujem si Naomi-chan a nebude musieť počúvať jeho hnusné jedovaté slová. *Dodal k tomu. Hnevalo ho to, počuť to. Naomi bola slniečko, úžasné a bystré mladé dievča, ktoré by chcel za dcéru každý jeden otec.* Láska nikdy nie je zbytočná. Hodil by som ho do vreca a utopil ako mačky v potoku. Klamať takto svoju dcéru... aj keď kto vie, kto je matka Naomi-chan, určite zdedila povahu po nej, pretože henten kretén, aj zabiť ho je málo. *Plne súhlasil s Kaede.* Hlavne neurobte nejakú hovadinu vy dvaja. Mali by ste si ju adoptovať spoločne a mne pripraviť horu popkornu. *Snažil sa odľahčíť situáciu nejako, zatiaľ čo premýšľal, kam sa to dostal.*

*Kývala hlavou na spuhlas. Rodič by měl své dít milovat a podporovat. A ne s ním jednat jako s přítěží. Slova Sory odsouhlasila i s tím, že si Naomi adoptuje. Pak se zarazila.* To není špatný nápad ale, on o ní nestojí, a když jsem s ní mluvila, nechápala ani proč by někdo měl mít city. *Nakonec schválila i toto.* Já to vyřídím s největší diskrétností a nikdo se nedozví, že jsem cokoliv udělala, kdyby byl nějaký větší problém z mé výchovné lekce, Mizukage to vyžehlí. Nevím, zda by bylo tak snadné abys ho utopil. *Pousmála se. Měla prostě dle sama sebe geniální plán. Zda u toho přijde sama k úhoně, je otázka za zlatého bludišťáka. Otočila se prudce na Aodu.* Já?! Nemůžu mít dítě, však se nedovedu pořádně zaopatřit sama, natož někoho dalšího. *Hlavně to vzala velmi vážně a představa, že se zaváže se Sorou takovému břemenu, zatímco by jej nemilovala, by byl velký problém.*

*Milovať a podporovať, dať mu všetko čo len môže, nie toto, čo dostávala Naomi. Bolo to od neho hnusné, bezočivé a mal by mu vraziť každý normálny rodič na svete, aby si to zapamätal. On si zažil podobný rozhovor, prišlo mu to choré. Hoc mama nikdy nepreukázala priveľa citov, obaja vedeli jedno - miluje ich a vždy milovať bude. Nech už bude situácia akákoľvek a všetko čo robí... robí pre ich dobro.* Aj utopiť ho je málo mi príde. No, budem dúfať, že mu dáš lekciu aj za mňa. *Pokývol hlavou, než sa ozval Aoda s tou jeho spoločnou adopciou.* Veď nebudeš na to sama, bude to v poriadku. *Zasmial sa nad ich výrazmi a i nad slovami Kaede.* Ale kľud, robím si srandu. Tuna Sorovi by som nezveril do rúk ani kvetinu, nie to ešte dieťa. *Obkecal to takto. Predsa len vedel, čo bude pravdepodobne po tejto misie následovať.* Jak jako ani kvetinu?! *Skočil po svojom bratovi, ktorý to čakal a tak uhol nabok.* Sora-chan, Sora-chan, Sora-chan. *Pokrútil hlavou nad bratom, ktorý skončil nakoniec na zemi a od ucha k uchu sa usmieval.* Veď si práve priľahol mamu trávu s jej deťmi. *Culil sa ako vymenený. Potreboval udržať dobrú náladu. Nie len kvôli misii, ale i kvôli tomu, aby Sora toľko netrpel. I keď, kto vie, čo sa môže stať počas bojov.*

neboj se, doopravdy…ať je sebesilnější, já mám zbraň kterou neporazí a bude hodně litovat toho, že mě vůbec poznal a že s Naomi jednal, jak jednal. Ale myslím, že malá pak doopravdy bude potřebovat ochranu z vnějšku. *Pousmála se. Na svůj plán byla značně hrdá, i když na provedení už tolik ne. Ale kdo ví, zda jí to vyjde.* Kdyby s tím byl posléze nějaký problém, zkusím zatahat za nitky v Kirigakure a zahladit po sobě stopy. Ale nevím, zda by něco takového šlo zařídit i pro tebe, kdyby ses do něj montoval sám. *Kluci se pak začali hašteřit, dopadlo to, jak to dopadlo a Kaede se jen smála. Měli hezkou dynamiku, a Kaede chvilinku trochu zabolelo u srdce, že tuto dvojici po téhle akci nějakou chvíli neuvidí. Hodlala totiž odejít do Iwagakure a pak snad…snad domů, kdo ví, co bude potom, ale Sorovo zlomené srdce bude potřebovat tak pár měsíců na zahojení.* Vy jste doopravdy trdla.

To je dobré počuť, spolieham na to. Daj mu čo pre to aj za mňa. *Budú ho musieť naučiť k správnej výchove detí! On by si nevedel predstaviť niečo také povedať svojim deťom, nedopadlo to by to takto ani vo sne! Mal by sa za seba hanbiť. Vlastne, ako niekto taký ako on môže byť otec? Ľutoval tu malú... mať takého otca a nemať matku. Zadusiť ho je ho aj málo.* Rozhodne zaťahaj, hlavne ak sa ten páprda naučí k správnemu chovaniu k deťom. A hlavne ku svojim vlastným. *Vrazil by mu. Jednu, dve, pokojne i vyplytval celú svoju chakru, aby mu vtĺkol rozum do hlavy. To sa však už válal po zemi ako hruška, čo padla zo stromu.* *Aoda-chan, ty si hádam dlho od nikoho poriadne dostal. *Zafunel a keď sa začal zbierať zo zeme, Aoda ho objal okolo krku a začal mu päsťou šúchať vlasy.* Vieš Kaede-chan, to je bratská láska staršieho brata k tomu mladšiemu. *Zatváril sa najviac nevinne ako vedel.* Si o pár minút starší! *Znovu zafunel, než ho Aoda pustil a jeho tvár zvážnela.* Mali by sme ďalej pokračovať. Nevieme ako dlho nám zaberie ich vystopovanie a stále sme od hôr dosť ďaleko. Žiadne válanie po zemi teda. To patrí hlavne na teba Sora-chan. *Uculil sa a dal sa znovu do chôdze.*

Ano...to se spolehni. *Souhlasně kývala hlavou, jestli jí něco se Sorou pojilo nejvíce, bylo to toto, nenávist k lidem, kteří s vlastní krví jednali jako s přítěží. A Kaede to brala vážně dvojnásob, jako žena, která chtěla rodinu a toužila po dětech si nedokázala představit jak moc se musí matka Naomi otáčet v hrobě. Kdyby mohla odhadovat, aby by se provrtala k sousední rakvi. Chlapci ještě chvíli blbli, zatímco Kaede tiše kráčela vedle. Aoda měl pravdu, byli ještě daleko od hor a to je čekalo stopování.* Tak se neflákejte a jdeme. *Pobídla dvojici a vyrazila rychlejším tempem, neměla nyní v úmyslu se nějak více rozpovídávat, protože dlouhý a bolestný rozhovor je teprve čekal. No ale i bez toho bylo třeba se soustředit na cestu a prostě trochu přidat. Hlavně, když poslala Shishu pro Tatsuyu, hodlala ho dotáhnout do "hotového" a ne aby musel s nimi trávit víc času, než je třeba. Měla totiž tušení, že jí bude taky prudit kvůli druhé práci a kvůli jeho bratru, kterého ještě neviděla, ale stín slov, které Tatsuya vyblil v nemocnici jí pronásledoval každý den. Nicméně, ona si hrála na uraženou, rozhodně odmítala kohokoliv kontaktovat jako první. No ale to se zase ponořila do svojí mysli a srdce se jí sevřelo strachy. Pospíchala, aby to už měli všechno za sebou. Tiše běžela k horám, protože měli více času, mohli si po cestě i trochu odpočinout, ale čím dřív budou v prostoru hor, tím lépe.

*Mali mnoho spoločného, o tom nebolo pochýb. I nenávisť k ľuďom ako bol on. Rovnako ako Kaede, i on chcel mať raz deti, či už by niesli byakugan alebo nie. Možno by bolo i lepšie, ak by jej nemali. No kto vie, ako sa to časom vyvŕby. Predsa len, jediný, ktorý dostal matkin dar v podobe očí bol Sora, nikoli jeho dvaja starší súrodenci o niekoľko minút. Netušil, ako na tom bola ich matka, či by sa v hrobe otáčala alebo nie, či by svoje deti milovala, alebo by ich hodila na krk len otcovi a žila si vlastným životom.* Ja sa neflákam, to Aoda-chan. *Zabrblal a dostal od svojho brata pohlavok, no obaja pridali do kroku, mali pred sebou dlhý lov a ak sa mala k nim pridať tretia strana, rozhodne bude lepšie, keď bude o prvých dvoch postarané. Vlastne chcel len vidieť ako si Mizukage vezme na starosť tamtoho a potom s ním zmizne, aby obaja mohli podať hlásenie, že ich misia dopadla úspešne. Trojica sa čoraz viac blížila postupom času k horám, až zastali kúsok od pomyslenej hranice lesa a hôr.* Ah do prdele. Ani som si nevšimol, že som vytratil tanto. Musím sa preňho vrátiť, dvakrát lacné nebolo a kupovať znovu by ma zrinovalo. Môžeme si tu na chvíľu odpočinúť, podľa všetkého by bolo dobré si i pospať, menší tábor by teda nezaškodil a potom sa môžeme vrhnúť na stopovanie. Čo vy na to? *Položil svoju otázku a pozrel sa na oboch.* Tým chceš povedať, že ja budem stopovať. *Odfrkol.* Nebuď lajdák, ja som medik, myslíš si, že počas stopovania ti môžem ošetrovať tvoje ranky z toho, aký si mantavý a ani chodiť nevieš? *Uškrnul sa od ucha k uchu. Samosebou, že mu pomôže. Aj keď nebol stopár, predsa len s jednou vranou išiel zdieľať ako zrak, tak i sluch.*

*Šli docela dlouho, když kluci zase začali řešit vracení se pro tanto. Kaede si povzdychla, sáhla si za záda a odendala si Tanto z opasku. Otočila se a hodils ho Aodovi.* Na, nebudeme se zdržovat vracením se, a kdybychom se ztratili, byl by to fakt průšvih. tvoje najdeme po cestě domů. *bylo na ní vidět, že jí to trochu otravovalo. Hlavně nebyla schopná pochopit, jak mihl vytratit zbraň po cestě. Mihl ho ztratit už u Konohy a čekat na něj dvakrát tolik hodin, co jim trvala cesta sem, no to se jí fakt nechtělo. Obzvláště když hranice hor byly jen pár kroků od nich.* Soustřeďte se na misi a přestaňte blbnout. *Zamručela a vytáhla si rukávy svého oblečení nad lokty, odhrnula pár větví a začala se soustředit na cestu skrze skaliska a hory. Vzpomněla si, že tady se poprvé setkala s Tatsuyou a tady se s ním setká za pár hodin znovu…a k tomu všechna její traumata z toho dne. Uzavřela se s prvním krokem mezi hory sama do sebe.*

*Aoda chytil tanto. Bola to len výhovorka, neležalo ďaleko v tráve, vedel presne kde. Potreboval len zmiznúť na moment. No Kaede jej nepustila. Nemohol tak poslať vranu teraz a bál sa, že potom môže byť neskoro. Predsa len, Aoda i Sora hľadali vo svete pravú vieru a čím viac hľadali, tým viac si boli vedomí len jedného - žiadny iný Boh okrem Jashina neexistuje. Obaja chceli prejsť rituálom, obaja chceli patriť do rodiny. Nie pre istý druh nesmrteľnosti - chlapci by si svoj vlastný spôsob našli. Inú cestu, ktorou by získali čas navyše a mohli tak stáť po boku svojej matky tak dlho, pokiaľ to nebude ona, čo prvá zahynie. Aj keď... mohla zomrieť kedykoľvek. Pokiaľ však bude žiť, či už dvadsať, tridsať, päťdesiat rokov ďalších, bolo im to jedno tak dlho, ako mohli byť pri nej svojim vlastným spôsobom. * Díky. Potom ti ho vrátim. *Nemohli vrane dať ani odkaz, ktorý by predala slovne, nemohli o tom rozprávať a keď o obsahu nevedela vrana a nebude vedieť ani nik iný... malo by to byť v poriadku. No bielovlasé dievča, ktoré sa chystalo odmietnuť na konci Soru ich nenechalo.* Rozkaz. *Zabrblal a aktivoval byakugan a snažil sa pokryť čo najväčšiu oblasť, zatiaľ čo sa Aoda pohryzol do prstu a privolal Shiryoku.* Aoda-chan, aké že to boli miesta, kde by čisto teoreticky mohli byť? *Spýtal sa znovu brata, ktorý povzdychol.* Prečo len ja mám takého brata? *Pokrútil hlavou a povedal mu ich.* So Shiryokuom sa môžeme pozrieť na tie dve najďalej a ty s Kaede zase na tie najbližšie. *Podal návrh.* Dobre vieš, že keď zdieľaš zrak a sluch so Shiryokuom, tak nevnímaš svoje okolie. Budem v poriadku, nie som hlupák, aby som si nenašiel bezpečné miesto a díval sa skrz jeho očí celý čas. Bude na tých miestach rýchlejšie a keď budú na tých dvoch, čo by ste obzreli vy dvaja, pošleš za mnou nejaké iné kuchuyose. Nemáš ich dosť? Jedno z nich je určite dostatočne rýchle, aby ma prišlo zavolať. Kaede-chan, ty s tým problém nemáš, že? Ísť s ním.

*Kaede pokývala hlavou, neměl za co, hlavně aby toto měli už za sebou. Kluci se po chvíli zase hašteřili..Kaede toto moc nechápala, jelikož s bratrem neměla tak blízký vztah a spíše si užívali každý společný okamžik láskyplně, než takto. Nicméně Sora začal svoje stopování a Aoda něco začal o sdílení vidění s kuchiyose (vránou??). Kaede se zarazila.* No moment, pokud ty budeš i kdyby na chvíli jen bezvládné tělo, je nesmysl tě nechávat samotného. Do jaké vzdálenosti je možné, abys sdílel vidění? Můžu tě vzít na záda, zatímco si budeš dělat svoje a Sora stopovat. Budeme tak všichni pohromadě a ty v bezpečí. *skočila do toho, protože se jí představa bezvládného Aody moc nezamlouvala.*

*Bola to prvá vrana, ktorú mohol poprípade chuunin vyvolať. Dokázala s užívateľom zdieľať zrak i sluch, tak tam nebol problém.* Nie je to blbosť, neboj sa Kaede-chan, nebudem tu sám. *Povdychol.* Dosah mám dobrý, preto sa pozriem do tých miest vzdialenejších miest, kam by nám cesta zabrala dlhšie, ak nikoho nenájdete v okolí tých dvoch možných, tak za mnou Sora pošle iné kuchiyose a pôjdeme teda na tie dve. Sora-chan má predsa len slušnú zbierku s kuchiyose a hoc som v tom trochu pozadu... stále mám niekoho, kto dá na mňa pozor a dokonca i o trochu lepšie než Sora-chan. *Uculil sa trochu, aby si do neho rýpol, no zároveň uistil Kaede, že v tom nebude problém a môže ísť spoločne so Sorom.* Doma nedostaneš najesť. *Odfrkol a otočil sa. Brat mal pravdu.* Kaede-chan, nemusíme sa oňho báť. Máme kuchiyose, ktoré je rýchlejšie a v taijutsu sa mi vyrovná. Vytvorili sme za tie roky... slušnú zbierku s podpismi. *Vydýchol, veril, že toto kuchiyose dá na brata väčší pozor, než by oni dvaja zvládli pri prieskume.* No bežte a nezdržujte. To najrýchlejšie po mne pošleš raz dva. Navyše, ja som ten, čo varí tak buď ticho a počúvaj staršieho brata. *Začal mávať rukou, aby ich poslal preč.* Kšic kšic. Čím rýchlejšie ich nájdeme, tým lepšie pre nás. Sú traja a jeden z toho jashinista, on má toľko času koľko chce, no my nie. Kaede-chan potom pozveme na večeru.

*Poslouchala bratry a jen přikývla hlavou.* No dobrá tedy, dám na vás…a vaše kuchiyose. *Kaede na to moc nebyla, byla ráda za vrány a psy a víc nepotřebovala. Utáhla si pořádně popruh vějíře a pokrčila ramenx.* Večeři neodmítnu nikdy… *to ještě netušila, že k tomu Kaizou rodiny se nepřiblíží ani na X kilometrů v následujících letech. Nyní však šlapala za Sorou, soustředíc se na své okolí, sledovala fyzické stopy, zatímco Sora hledal chakru.*

*Sora bol zase pravý opak. Vášnivý zberateľ podpisov zmluv. Chcel ich čo najviac a zatiaľ sa mu v tom viac menej darilo.* Dobre, dnes varím teda pre troch. *Uculil sa. Nikto z nich to netušil, čo príde. Sora a Kaede sa teda vydali preč, zatiaľ čo Aoda si privolal ešte iné kuchiyose, aby naňho dávalo pozor.* Je to môj koníček a keď sa dá... tak sa Aoda-chan podpíše tiež. Kuchiyose pre opičiu líniu má skutočne šikovné a silné kuchiyose, pravdepodobne sa bude spoliehať na neho. *Ubezpečil ju a vytiahol z tašky slnečné okuliare, ktoré si nasadil na hlavu.* Môj momentálny dosah je jeden kilometer okolo mňa. *Povedal jej a aktivoval byakugan.* Nie je to veľa, ale lepšie než naposledy a dá sa s tým pracovať. Aj keď by som si želal väčší rozsah, aby som nemusel toľko zdržovať misiu. *Trochu sa usmial. Z veže sa stále cítil viac menej k ničomu a začínal byť vnútri sebe nervózny s tým, že ich Aoda nechal samých dvoch. Misia bola ale misia... a nech už bude diať čokoľvek, malo to prednosť pred všetkým. Pridal do kroku, aby dorazili na jedno z oných miest čím skôr.*

*Jemně zvedla obočí...koníček. Zajímavý koníček v tom případě.* Sokka...no, každý má něco svého nakonec. *Usmála se jemně a sledovala, jak si Sora nasadil brýle a zkoumal okolí, říkal něco o jeho dosahu, který by mohl být lepší, ale Kaede to přišlo fajn i takto. Však sice Hory byly rozsáhlé, ale ne nekonečné a pokud se jejich cíle doopravdy drží zde, pak se brzy najdou i s tímto sorovým dosahem.* Nezdržuješ, neboj. *Prohlížela si jemné stopy na listí, sic to nebylo v šeru pod měsícem tolik vidět, lesk sekretu z listí byl viditelný i ve tmě.* Nepochybně tady někdo nedávno šel. Takže jdeme nejspíše i dobrým směrem. *Podotkla potichu, ale moc konverzaci nerozváděla, aby se náhodou nedostali do nějaké nepříjemné situace a celá mise s enezhroutila na emocionální nevyrovnanosti obou dvou.*

*Pravda, každý mal niečo. Sora rád trávil tým, že vyzvedal kto všetko má zmluvu, kto všetko by mu ju mohol dať podpísať. A keď na niekoho narazí časom a náhodou, snaží sa ju podpísať tiež. On osobne priveľa nerozdával, posledne tam bol podpísaný Piesočný démon, aby si uňho utvoril isté plus do budúcna a miesto toho, aby jej zabil jej len prizabije. Bolo to taktické myslenie do budúcna! Aj keď si nemyslel, že sa tam niekedy znovu ukáže. V Sora-ku, či naň tam znovu narazí. Pousmial sa.* Dobre. *Bol rád za jej slová a tak sa mohol lepšie sústrediť na stopovanie. Rovnako ako sa díval do diaľky, svoje videnie občas stiahol, aby sa poobzeral v blízkom okolí. Vďaka tme toho veľa vidieť nebolo, no pomocou byakuganu videl i to, čo oči Kaede prehliadla.* Určite ideme dobre. Kúsok od nás su ďalšie stopy, viac v tme. Išli chytro, no mne neujdú. *Lepšie si utiahol na rukách rukavice - bol to jeho zlozvyk. Bol potichu, kráčal ďalej, takto pokračovali obaja ešte v chvíľu, prešli jeden, možno dva či tri kilomentre, než Sora zastal a zdvihol ruku.* Vidím dve chakry. Jedna je menšia a tá druhá oveľa rozsiahlejšia. Ten jeden je hodnosti tokubetsu joinin, má v tele iný druh chakry, hádam, že to bude tá prírodná... a druhý vyrezáva z dreva bábku. Poviem ti, horšiu som v živote nevidel, no je rýchly a pracný... bude ju mať hotovú skôr, než budeme schopný útoku. Jashinistu nevidím. *Urobil niekoľko krokov v pred, aby sa mohol pozrieť i za nich, zväčšil to o pár metrov, no nevidel jej.* Nie je s nimi. *Museli sa rozdeliť, možno ušiel, možno je stále v horách, no niekde inde. Budú sa musieť postarať o týchto dvoch a potom ho nájsť. Ak však nebude v horách, budú sa musieť na neho vykašľať. Sora sa pohryzol do prsta a zložil pečate pre kuchiyose no jutsu a z dymu sa vynoril Tori. Kohút.* Tori-san, tým smerom je Aoda-chan. Ste najrýchlejšie kuchiyose, ktoré mám, tak ho prosím pošlite za nami. *Poprosil jej a dal mu presnejší smer.* Bude to čo najrýchlejšie. *Pokývol hlavou a vyrazil čo najrýchlejšie.*

*Tiše poslouchala Soru, nebyla tu jako vůdce, byla tady do počtu a na podporu svého týmu, takže co říkal Sora, to platilo. Tiše přikývla, když Sora informoval o tempu nukeninů.* Dobrá, oči na stopkách. *pousmála se. Pokračovala tišeji za Sorou a když se zastavil a zvedl ruku, sama se zastavila a podívala před sebe. Sama nic neviděla, ale mohla to brát jako malou snahu.* Dva druhy chakry? Takže to by mohl být oproti naší zásobě trochu problém...a loutkař, s tím si snad poradíme trochu lépe. Stále lepší, než Jashinista. *Doopravdy netoužila se s Jashinistou střetnout, naopak. Kdyby si ho Tatsuya někde odchytl a zlikvidoval sám, bylo by to fajn. Sledovala, jak Sora vyvolal nějakého velkého kohouta. Lehce zamrkala. Nekomentovala, jelikož kohout zase rychle zmizel směrem, kterým přišli.* Co ty nevyvoláš...za chvíli čekám, že tu bude i kráva. *Tiše se zasmála.*

*Zastavil ich, boli dobrý kilometer od nich, no i tak ich držal v dohľade, odpočívali, rozprávali sa o hlúpostiach. Ten s juinkou sedel na zemi, zatiaľ čo bábkar na pni a vyrezával si bábku. Nevedel, čo je to za bábku, no hádal, že i cez to v akých je podmienkach, nebude to nič základného. Predsa len, čo začul, tak bolo i to, že si niektorí z väznice zobrali suveníry a kto vie, čo za ten čas našli v okolitých rozpadnutých dedinách, ktoré boli cestou sem roztrúsené po okolí. Mali dostatok času sa pripraviť. Aspoň týmto smerom sú dve menšie viac na západ, ktoré sa starali o zásobu dreva pre konohu. Menšie, ale mohli tam mať potrebné veci.* Bábkar ju má celkom objebnú, dával by som si na neho pozor a ten s dvoma zásobami chakry, normálnou a prírodnou jej má s ich spočítaním o niečo menej, no podobne. *Varoval ju. To isté bude musieť povedať i Sorovi, než sa pustil do kuchiyose a nad jej slovami sa zasmial.* Podľa toho, ako sme sa rozprávali... Aoda a ja sme jediní dvaja, ktorí jej môžu privolať. Nikto iný. Celkom zábavné. Keď sa pozriem koľko je tých čo môžu privolať vrany predo mnou... zostal som spolu s Aodom prekvapený, keď pred nás dal prázdny zvitok. No, koníček je koníček a tak sme neváhali. *Prečo by aj mali. Tori medzitým stále bežal za Aodom, boli kus cesty, cez to nie tak ďaleko, aby tam nedobehol v nejakom rozumnom čase a mladíka poslal tam z kade prišiel, než zmizol spolu s opicou a vranou. Aoda sa vydal ich smerom svojou plnou rýchlosťou. Nechcel míňať chakru na raiton no yori a tak mu bude cesta rozhodne trvať dlhšie.* Ale raz tu kravu možno budem vedieť vyvolať. *Uculil sa.* Vrany, vtáky, mačky, hady, škorpióni, opice - to sú línie u ktorých mám podpis vo zvitkoch. Tori a ninja psy sú už samostatne, sami za seba. *Bolo toho skutočne mnoho a rozhodne s tým nehodlal nateraz končiť. Mohli sa na teraz rozprávať, kým príde Aoda, ktorý radšej vzliekol kožu ako pravý had a nabral tak na rýchlosti. Síce to nebolo tak rýchle, ale zase ani žiarivé, aby na seba zbytočne poukázal. (Hebi no O rýchlosť +18.)*

*Poslechla si upozornění a přikývla. Nejraději by proti loutkaři využila plamenů, ale ona Katon neovládala, takže tady jí to asi nejvyjde, leda že by se tam objevil Tatsuya dříve a prostě jim pomohl i zde, ale spíš o tom pochybovala, ten si bude lovit svého jashinistu a děcka z konohy nechá plavat.* Dobrá, budu k oběma přistupovat opatrně. *Odsouhlasila. Příběh o sběru kuchiyose jí tak zajímavý nepřišel a tak si u toho spíše kontrolovala obsah kapes a tak, ale i přes to vnímala.* Někdo sbírá známky, někdo pokemony(kuchiyose). *Pousmála se.* Počkáme ted yn aAodu, než se do toho dáme? Nebo jdeme hned? *Promnula si oči a koncentrovala do nich část své chakry, aby byla pohotovější v případném sesílání genjutsu.*

*Opatrnosti nebolo nikdy moc, nateraz tu mali len týchto dvoch, ale kto vie, kde sa nájde i ten posledný. Hoc to nerád priznával, nerád by išiel proti Jashinistovi nie z dôvodu, že by jej mal problém poraziť... skôr z toho, že zdieľali rovnakú vieru - aspoň v budúcnosti budú. Ten bol však v nedohľade a boli tu len títo dvaja, jeden s prírodnou chakrou a druhý s bábkou. Premýšľal, ktorá katon technika bude najlepšia v ich prípade, ale čo si pamätal, tak Kaede ovládala zase fuuton a tak mohla jeho oheň ešte viac zosíliť.* Použijem katon techniku, ty vyčaruj niečo s fuutonom. Nebudeme čakať na Aodu, ten sa pripojí ako prekvapenie. Aoda k nim isto trafí a pripojí sa hneď ako bude môcť. Zvládnu to i bez neho.* Ak sa ti dá, chyť jedného nejako do genjutsu, môžeme vydať zvuk, ísť bližšie a možno sa jeden pozrie týmto smerom... *Uškrnul sa od ucha k uchu a znovu sa pohryzol do prsta, zložil pečať pre kuchiyose. Na mieste, kde udrel sa objavil biely had, ktorý sa okamžite vydal robiť svoju robotu - upútať pozornosť.* Poďme potichu bližšie, získa ti príležitosť. *Dodal a šiel pomaly a čo najviac nečujne v pred.*

*Poslouchala Soru, kombinace Katonu a jejiho posileného fuutonu byl dobrý nápad. Nemluvě o možnosti využít i Genjutsu, které Kaede tak nějak obstojně ovládala.* Dobře, půjdeme na to dle tvého plánu. *Usmála se, odjistila si zavírání na vějíři a tichoučku následovala Soru, koncentrovala v chakru a snažila se najít v šeru jejich soupeře. Kdyby se kterýkoliv z nich podíval jejím směrem, neváhala by, a pokusila by se nepřitele chytit do Kanashibari, i kdyby na vteřinu se jí podařilo nepřítele chytit, byla by to pro ně malá výhoda v boji.*

*V očiach Sory nebol dôvod čakať. Aoda sa k nim pridá až príde a možno sa bude len pozerať pokiaľ nebude vidieť dôvod sa pripojiť. Lepšie si utiahol rukavice na rukách a pomaly sa vydali vpred. Bol rád, že súhlasila. Chcel sa najskôr zamerať na toho A úrovne. Boli len dvaja, čo bolo dobré, väčšia a lepšia výhoda pre nich. Ich tretí člen bol na ceste.
Keď sa dostatočne priblížili, Sora stúpil na konár, zašuchtal listím a tým upútal pozornosť oboch. Boli tak 40-30metrov od nich. Sora z oboch nespúšťal zrak, lepšie povedané byakugan. Čo však nečakal bol úsmev toho na A ranku, bez toho, aby sa sem pozrel, potom však ucítil pohyb chakry u toho z Akimichi, ktorý sa na nich rútil technikou Nikudan Sensha.* Kaede, bábkar je stopár, cítil nás. *Sám vyskočil do vzduchu pomocou chakry smerom na najbližší kmeň stromu, kde sa uchytil. Toto im veľmi nevyšlo. Vedeli o nich. Snáď jej dal vedieť dostatočne načas, že sa má vyhnúť. Bábkar medzitým priveľmi dlho nečakal, chytil do chakrových vlákien svoje majstrovské dielo, pripomínajúci tvar človeka maličkosti bábkara a tá sa vydala hneď po Kaede, keďže podľa množstva chakry čo z nej cítil bude pre neho ľahšou korisťou, než mladý.*