Iwagakure no Sato

*Yinovu poznámku na Noctise nijak nekomentoval. Akiovi do toho vlastně nic nebylo a navíc nechtěl moc trápit Yina tím, že by to nějak dál rozebíral. Posunul se tedy dál.* Přesně tak. Na boj možná nejsem žádný génius ani vrozený talent, ale zpívám jako anděl. *Odpoví na Yinovo pošťouchnutí a taky se zasměje. Setkal se pohledem s Kei a lehce se poušklíbl. Její ujištění o tom, že stále mohou ho potěšilo, ale zároveň si uvědomil, že ji vlastně zatím neřekl, že bude mít dítě. Rodinu.* No, ohledně toho... *Začne trochu rozpačitě a trochu se nad tím zamyslí.* Určitě s tebou půjdu. I se svou rodinou. *Otevře to trochu zlehka. Pak mu dojde, že by to neměl dlouho protahovat, tak jen skloní hlavu a zabodne oči do podlahy.* Budu mít dítě. *Řekne to nakonec. Vlastně o tom ani nemusel mluvit, ale chtěl být upřímný, a taky si o tom s někým promluvit (dítě už se sice narodilo ale beru to tak že tohle je před porodem). Ačkoliv se na to strašně těšil, měl zároveň velký strach. Jaký bude otec? Jestli bude dobrý otec? Na rodičovství se vlastně nijak připravit nedá a to ho nejvíc děsilo. Že nebude dost dobrý. Bez toho aniž by zvednul hlavu si vezme dango a zakousne se do něj.*

Aaahaaa. *Zatvářil se tak, jako kdyby právě všechno pochopil. Což se tedy nakonec i stalo.* Takže ty umíš zpívat, jo, Akio? V tom případě bych si chtěl někdy váš pěvecký souboj poslechnout. *Trochu se zasmál a pokračoval ve svém jídle. Pak ho ale užívání si jídla vyvedlo to nakousnutí něčeho od Akia. S plnými ústy se na něj podíval a pozorně poslouchal. Když začal mluvit o tom, že bude mít dítě, tak začal opět pomalu přežvykovat. Nevěděl, co na to má říct. Vydedukoval, že to bylo myšleno na Kei a tak nechal případně první odpovědět ji, no pak měl jakýsi vnitřní pocit, že by měl něco říct i on.* No tak v tom případě přeju hodně štěstí do otcovství. Moc dlouho se sice neznáme, ale mám pocit, že to zvládneš levou zadní. *Mírně se při tom usmál. Takovéhle věci se mu říkali těžce a bylo to i znát, ale neznamenalo to, že by to nemyslel vážně. Jen prostě povzbuzování lidí patřilo ke komunikaci a Akia moc dlouho neznal, takže tohle byl docela velký krok z jeho strany.*

*Len sa uškrnula na Yinovej poznámke o tom, že by rád sledoval ich spevácky duel. Bola si istá, že by prehrala a preto sa ku tomu nevyjadrovala. Každopádne bola rada že akurát nejedla ani nepila - keď totiž Akio povedal, že bude mať dieťa - pravdepodobne by jedlo vyprskla a nosom by jej vystrekla voda. Toto ale nebola tá situácia a teda len šokovane zažmurkala.* Páni! *Pískla udivene s nečitateľným výrazom a to bolo všetko, čo zo seba dokázala dostať. Nevedela ako má reagovať a tak len mlčala - nechala Yina povedať sofistikovanú slušnú reakciu aká sa asi čakala aj od nej, no nedokázala sa ku tomu takto vyjadriť. Keď s Akiom bola naposledy, nespomínal žiadnu ženu.. teda, o nejakých hovoril, no boli to len "lásky" na jednu noc. Najradšej by ho zasypala množstvom otázok o budúcej matke jeho dieťaťa.. no neboli sami a nevedela, či je vhodné klásť tie otázky pred Yinom keď sa poznajú asi tak 20 minút.* Bolo to .. plánované? *Hlesla pridusene a až keď to vyslovila došlo jej, že to bolo strašne neslušné.* Teda - ehm, prepáč, nič ma do toho nieje! *Priložila si nervózne prsty na pery a odvrátila pohľad od Akiovych žltých očí.* "Ešte aj Yin s jeho sociálnym problémom vo vyjadrovaní sa --- sa zachoval lepšie než ja." *Bola sama zo seba sklamaná.*

*Upřímně sám moc netušil, jak budou, spíše jak bude Kei reagovat. Na druhou stranu to před ní nechtěl dlouho tajit, tak se jí to rozhodl říct při první možné příležitosti.* Děkuju, dám do toho všechno, jako do všeho. *Odpoví nejprve Yinovi a také se na něj mírně pousměje. Moc si toho upřímně vážil.* Ne, to je v pořádku. Nedivím se, že jsi překvapená, sám jsem byl. Ale ano, bylo to plánované. *Odpoví Kei aniž by se na ni podíval. Pořád moc nevěděl jak to říct, tak se na chvíli zamyslel. Pak se rozhodně podíval Kei do očí. Nemělo cenu nad tím extra přemýšlet, stačilo, když to prostě řekne jak to cítí.* Dřív, dřív jsem chtěl žít tady a teď. Užít si život, s tím že na věci jako rodičovství, na to bude čas později. Ale nějak se to časem změnilo. Uvědomil jsem si, že skoro denně nasazuju život, sám nevím, jestli se vrátím, a tak není na co čekat. Místo užívání si a odkládání rodiny bych měl rodinu mít právě teď, dokud můžu. No, a tak jsem tady. *Vysvětlí snad nějak srozumitelně. Prostě si uvědomil, že to může kdykoliv skončit a čekání nic nevyřeší. Nakonec, z čeho má člověk větší potěšení, než ze svých vlastních dětí? Na konci svého vysvětlení se lehce pousmál, napil se čaje a opět se zakousl do danga. Cítil se líp, když to řekl nahlas a vlastně se mu docela ulevilo.*

*Byl poměrně mladý, ale kvůli všemu, co ho v životě potkalo, ať už to byla krvavá zkouška, nebo to, že je vlastně jen zbraní pro svou vesnici, musel docela dost rychle dospět. Alespoň si myslel, že oproti lidem ve svém věku je trochu napřed. Nevěděl o kolik, ale dnes zjistil, že o moc to asi nebude. Absolutně totiž nevěděl, jak se má teď chovat nebo co říct. Byla to spíš konverzace mezi nimi dvěma, ve které se on nějakým podivným způsobem ocitl. Kdo by také říkal někomu, koho zná 20 minut, že bude otcem, pokud by to primárně nebylo mířeno na někoho, koho zná už nějakou tu dobu. Proto se jen zakousl do svého jídla a jen sledoval co se vlastně děje. Kei z toho působila trochu nesvá, z té své otázky, tak jediné, co v tuhle chvíli mohl udělat je ji trochu pomoct. Nohou ťuknul do té její a když by se na něj otočila, jen by se na ní usmál. Jako kdyby jí říkal, že nic hrozného neudělala. Nakonec to i Akio dal najevo, že nic zlého neudělala. Ale jinak nic neříkal a pak se trochu napil a nechal Kei když tak prostor odpovědět na to, co říkal Akio. Aktuálně měl pocit, že tohle není jeho zelí, tak se do té konverzace nebude moc motat.*

*Bola z toho všetkého dosť na prášky. Nie žeby skutočne bola smutná z toho, že sa spolu nikdy nevydajú na cesty ako potulní bardovia, no.. fakt, že sa z vašich priateľov stávajú rodičia - zrazu sa sama cítila príliš staro. Úplne onemela a teda len s doširoka otvorenými očami počúvala Akiove slová. Nebyť Yina, zostala by tam proste sedieť ako päť peňazí - no našťastie ju podržal. To malé nakopnutie - doslova - ju prebralo z letargie a šoku. Vďačne ku Yinovi na kratučkú sekundu strelila pohľadom a potom venovala úprimný úsmev Akiovi.* Znie to tak, že si dospel do bodu kedy si prehodnotil svoje priority.. asi sa to vlastne od nás všetkých čaká. *Trochu placho odvrátila pohľad od Akiovich medovo-zlatých očí a zdvihla svoj pohár na znak prípitku.* V tom prípade gratulujem, dúfam, že tvoje deti budú zdravé a silné a snáď podedia tvoj talent na spev. *Jej úsmev bol už celkom uvoľnený. Hoci nemala v pohári alkohol - schuti sa ho napila.* Uhm.. koľko je hodín? Nezdržiavame ťa?! Nerada by som ťa zabávala .. teraz sa máš starať o svoju milú - um. Ako sa vlastne tvoja žena volá? Teda.. viem že asi nie ste manželia ale ehm.. Ako ste sa spoznali? Ako dlho sa vlastne poznáte? *Zasypávala ho otázkami čo ju zaujímali - už to bola zase ona. Otázky jej nikdy nedochádzali.*

*Na slova Kei souhlasně přikývne, viděl to stejně, priority se prostě změnily.* Děkuju, určitě budou ve všem lepší než já. *Řekne s úsměvem. Když se Kei uvolnila a vychrlila na něj salvu otázek, lehce se pousmál. Zase byla taková, jako vždy.* Určitě mě nezdržujete, o starání bych řekl jen slovo a už by na mě letěla vařečka. *Nad tou myšlenkou se lehce zasměje.* Jmenuje se Hiyori. Přišla sem z Kiri. Ztratila se ve vesnici, já šel kolem, no a bylo to. Když jsem pak po misi ležel v nemocnici a ona za mnou každý den chodila, došlo mi, že není na co čekat. *Odpoví a lehce se ztratí ve vzpomínkách.* Známe se něco přes rok. *Odpoví po krátké chvilce počítání. Jeho pohled pak sjede na Yina, který stál mimo jejich konverzaci. Akio mu věnuje lehký omluvný úsměv.* Promiň, nechali jsme tě trochu mimo že?

*Pozorně je poslouchá a pomalu při tom jí své jídlo. Pořád se cítil, že to je jejich rozhovor a tak by do něj neměl moc zasahovat. Přišlo mu trochu vtipné, že se potkali zrovna při ztrácení se ve vesnici. Sám si moc dobře pamatuje na chvíle, kdy by netrefil ani k sousedům. Co je horší, podobně to měl i doma. Co bylo ještě horší, tak to, že tady to znal lépe, než doma. Jen se nad tím pousmál a pak ho z toho vytrhla Akiova otázka.* Ale ani ne. Jen jsem měl pocit, že do toho tématu tak nějak nepatřím. Ale to mi nevadí, klidně si povídejte dál. Já Kei vidím přeci jen každý den. Vy určitě máte spoustu co dohánět. Jak to vypadá, tak i za velmi krátkou chvíli se dá stihnout udát spousta věcí. *Mile se usmál a zase si vložil do úst další sousto. Ale tak zase tady nechtěl jen tak sedět a jen poslouchat. Nakonec tam bylo alespoň něco společného, do čeho mohl trochu zasáhnout.* Takže je z Kiri, jo? Odtamtud jsem taky. Koukám, že vztahy mezi lidmi z Kiry a Iwy mohou být ještě lepší, než se na první pohled zdá. *Trochu se při tom zašklebil. Byly to spojenecké vesnice, které spolu vycházeli a že spolu vycházeli i jejich lidé, kteří se jako například v Akiově případě spolu i brali, to bylo ještě zajímavější.*

*Dychtivo hltala odpovede, ktoré jej Akio doprial.* "Hiyori z Kiri.. hm musím sa Ryuua spýtať či ju náhodou nepozná... z akadémie alebo tak." *Napadlo ju keď sa pre zmenu rozprávali medzi sebou Yin a Akio. Prišlo jej úsmevné, že jej spriaznená duša pochádza tiež z Kirigakure, nehovoriac o Yinovi s ktorým má tiež úžasný vzťah aj napriek tomu, že ich spoznanie bolo celkom dramatické. V duchu sa snažila zrátať ako dlhý čas ubehol odkedy sa s Akiom videli naposledy a prišlo jej to šialené.* Čas beží naozaj niekedy až neúmerne rýchlo. *Súhlasila s Yinom a pozrela sa na hodiny na stene.* Uhm.. aj my tu už sedíme pomerne dlhý čas a vôbec sa mi to tak nezdá. *Pousmiala sa.* Akio, dúfam, že nás pozveš na svadbu - ak si už nestihol aj tú. *Uškrnula sa.*

Je to zvláštní, před pár lety bych si to snad ani nedokázal představit. Ale vypadá to, že se z vesnic pomalu stává jeden stát. Ne jenom oficiálně, ale i prakticky, mezi lidmi. *Přitaká souhlasně Yinovi. Pak se podívá na hodiny.* "To už je tolik?" *Projde mu hlavou, čas mu těma dvěma skutečně rychle utíkal.* Heh, no vlastně stihnul. Spěchali jsme tím, aby bylo vše v pořádku kdyby... no kdyby se cokoliv stalo. Ale po porodu plánujeme nějakou večeři a oba jste stoprocentně už dopředu pozvaní. *Odpoví s širokým úsměvem.* No bylo to tu s vámi moc hezké a určitě bych ještě několik hodin poseděl, ale budu muset pomalu jít. Moc rád jsem tě zase viděl Kei, no a s tebou jsem se moc rád poznal Yine. Někdy se budeme muset domluvit na ten souboj. *Rozloučí se s oběma a věnuje jim milý úsměv. Pak vstane a vydá se jít zaplatit svoje jídlo. Po zaplacení se už jen oblékne a naposledy oběma zamává, než se vydá domů.*

*Jen souhlasně přikývl na všechno, co řekl Akio. Trochu ho překvapilo, že už vlastně stihl i svatbu a to už je co říct. Jestli to překvapilo jeho, co teprve Kei. Když ale zmíní večeři, na kterou jsou stoprocentně zvaní, tak se jen usměje. Nevěděl proč, ale měl dojem, že to bude nějaká nóbl restaurace, ve které nikdy nebyl, ale ono i kdyby to měl být jen pouliční stánek s dango, tak by si taky nestěžoval. On nakonec sní všechno. Když už začali řešit čas, tak to do sebe všechno rychle hodil a dopil i ten džus, který k tomu měl. Když Akio odešel a zaplatil, tak se jen podíval na Kei a usmál se.* Je to velmi milý člověk. Doufám, že si s ním budeme moct udrřžet dobrý vztah. Nicméně ale! Už asi půjdeme taky, co?

*Žasla kam sa Akio pohol odkedy sa videli naposledy. Už to nebol ten muž posedávajúci v bare, fajčiaci jednu cigaretu za druhou. Už ho nezaujímali nezávezné flirty. Bol ženatý, mal dieťa, rodinu.. Kei sa na neho dojato usmiala.* V tom prípade gratulujem a teším sa na tú večeru! *Úprimne sa usmiala hoci predpokladala, že v tom čase už bude s Ryuuom niekde na cestách. Keiyra však nechcela zničiť tú nádej v šťastné stretnutie a ani kaziť peknú chvíľu. Dojedla, objala Akia na rozlúčku a spolu s Yinom sa vybrala domov.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Už uplynul bezmála rok ode dne co se Taka s Nemu ta už byla propuštěna ze služeb Kirigakure a stráže Mizukageho aby mohla žít zde v Iwagakure. Na dnes Akai naplánoval setkání uprostřed náměstí Iwagakure kde nechal vybudovat i honosné podium, které bylo velkolepě vyzdobené a bylo postaveno aby bylo oproti zemi kde budou lidé celkem vysoko ale aby nikdo neměl problém slyšet co se nahoře bude říkat. Když přišlo na ten moment Akai již stojí nahoře a za zády by měl mít Nemu společně s Takou v jeho Henge podobě s potlačenou chakrou.* Lidi Iwagakure, slíbil jsem vám po ztrátě vaší dosud nejlepší Tsuchikage jak mi bylo z vaší strany naznačeno že další vládce bude z této vesnice. Nebudu vám lhát, říše na tom je nyní celkem zle po vyhlazení rodiny Feudálního Pána ale my vytrváme. Proto bych vám rád představil nového Tsuchikageho… vašeho předchozího Tsuchikageho Taku Rasizu a matku jeho dítěte, spojením krve Iwagakure a Kirigakure a mou předchozí stráž Nemu Kurotsuchi, která nastoupí jako stráž 1. Tsuchikageho během jeho druhého období vlády. Nebudu vám lhát, prozatím to bude na zkoušku… prozatím, bude Taka vaším Tsuchikagem do roku 33 a pak se uvidí zda to ponecháme či nikoliv. *Akai očekává že Taka své Henge i svou potlačenou chakru zruší a předstoupí před svůj lid.* Nyní pokud chceš svým lidem něco říct máš svou šanci.

*Taka už týden vymýšlí, co si oblékne. Má předstoupit před vesničany. Nakonec našel něco, co mu bylo pohodlné, bylo to trochu osobitější, ale zase to nebylo přehnané, aby se nepředváděl. Stejný styl, jak si ho mohla pamatovat ta starší generace. Navíc několika měsíční dítě, které není zrovna dvakrát ohleduplné k nočnímu klidu mu taky dalo zabrat. Ale je spokojený. Když mu Nemu oznámila, že je těhotná, vzpomněl si na situace, kdy tak mohli zadělat. Neměli snad ani jeden normální styk, takže je zvědavý, co z toho nakonec bude. Roli otce si ale užíval, ačkoliv by mu mohl dělat dědu, Možná i pradědu... Ale to je jedno. V den ceremoniálu je už od rána trochu mimo. Sice se tváří jako vždy neutrálně, ale je hodně ve svých myšlenkách. Momentálně postává pár metrů za Akaiem. Jakmile na to dojde, udělá pár kroků vpřed a rozhlédne se, než se jeho Henge v oblaku dýmu rozplyne. Hned na to se jeho chakra vrátí do plných zásob, které zachytí každý stopař a senzibil, který se tu nachází. Zdejší obyvatelé mladší takových 30-33 let si ho nemohou pamatovat.. znát ho mohou pouze z dějepisu ve škole, vyprávění rodičů či někoho jiného. Ti starší, co si ho pamatují, mají trochu problémy ho poznat, jak teď vypadá. Taka má na sobě (odkaz) a zaujímá svoje postavení, kdy drží levou ruku za zády a pravou si u úst drží dýmku. Tohle je postavení, které si už někteří vybaví. Taka zahlédne i toho dědu, který ho potkal když odcházel z vesnice na svůj výlet. Pohledem vidí, že se usmívá a přikyvuje. Takže poznal. proletí mu hlavou. Taka neočekával nějaké bouřlivé ovace. Ať už kladné, či záporné. Zdravím vás, obyvatelé Iwagakure. poví hlasitěji, aby ho slyšeli všichni. Vytáhl si předtím dýmku. Je to už mnoho let. Spousta nových tváří, ale také spousta známých tváří. Ačkoliv si nepamatuji už všechny, rozhodně si pamatuji většinu. Nemůžu být jinak než jen rád, to tu fungovalo nadále. Měli jsme spoustu času na to, abychom si probrali všechny podmínky návratu. Při poslední větě začal zase množným číslem, ale přesunul to plynule na Akaie, aby to vypadalo, že myslí právě Akaie. Přijal jsem nabídku a doufám, že mě přijmete stejně, jako jste přijali před 27 lety, kdy jsem tuto vesnici pomáhal zakládat. Věřím, že se najdou tací, kteří budou proti, ale snad nalezneme společnou notu. poví a během cele doby se jeho pohled pohybuje sem a tam, aby se setkal s očima co nejvíce lidí.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Zdá se že Taka volí svá slova moudře a za to je Akai jen rád, což je jeden z důvodů proč si ho vybral jako dalšího Tsuchikageho. Taka bude staro-nový Tsuchikage a Akai musí doufat že se to ukáže jako dobrý výběr.* Pěkný proslov ale nyní… jste připraven jménem 1. Tsuchikageho složit přísahu vůči autoritám Kirigakure… tudíž mě? *Normálně by ji skládat vůči Mizukagemu a předně vůči Feudálnímu Pánovi ale aktuální situace je taková že Mizukage momentálně zastává obě dvě místa. Akai má v plánu nyní pronést určitá slova a Taka má jediný úkol, říct že souhlasí či jinak pronést že slibuje dostat se závazkům.* Tsuchikage-Sama, slibuješ že budeš věrný vůči hlavě říše Kou a že budeš respektovat své nadřízené? Slibuješ že budeš jednat v zájmech celé říše a ne jen v zájmech Iwagakure? Současně přísaháš že budeš respektovat zákony říše, které jsou platné i v této Zemi a že se budeš ze všech sil snažit plnit veškeré příkazy, které ti říše může zadat? *Nic víc od něj není potřeba, jsou tam sice věci se kterými se ještě vůči jeho pozici počítá ale tak to jsou věci co jsou čistě mezi Akaiem a Takou.*

*není nad čím okounět. Otočí se k Akaiovi a čeká, až si vyžvaní to svoje. Ale jak to má tu svoji říkanku připravenou, dobytek. Ne, že ne. No. Teď by bylo fajn si to odpustit. Nech si to zase na jindy. rychle utnul další rozvíjející se vzpouru v hlavě. Nechal si pár vteřin po tom, co Akai domluvil. Kdyby si předci jen chtěl ještě něco dodat. Slibuji. pronesl nakonec. Původní Taka, jako by si zalezl ještě hlouběji. Sám se rozhodl, vzdát těla, když mohl jít ven. Teď může jen litovat. Nemá jak se vzdorovat. Zatím.*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Dobrá, tímto tě jmenuji opětovným Tsuchikagem… *Z jedné své pečetě odpečetí klobouk Tsuchikage a nasadí ho Takovi na hlavu, pak se podívá i na Nemu.* Jsem rád že sis našla štěstí, doufám že budeš Tsuchikagemu jako stráž sloužit stejně dobře jako mě. *Pak se usměje a tímto samotná inaugurace vlastně končí, sice Taku ještě čeká seznámení s vrchním generálem, radou starších z Kirigakure a všemi vojenskými generály ale jak si to vše naplánuje je pouze na něm. Dalšího dne totiž Akai vyrazí do Kumogakure s jistým osobním cílem, chce se na něčem s Raikagem domluvit a tak jde za ním aby se s ním mohl domluvit přesně jak chce.*

*Taka se pak otočí ještě k lidem a pozvedne si lehce na hlavě klobouk. Děkuji všem, že jste přišli a držme se. Nezapomínejme na 2. Tsuchikage Amayu a pokračujme v jejích stopách. samozřejmě, že si po ten rok dával dohromady informace o předchozí Tsuchikage a o tom, jak tu za tu dobu jeho nepřítomnosti fungovalo. Otočí se o lidí a společně s Nemu odejdou. Než zamíří do kanceláře, jdou domů, aby pobyli ještě chvíli s dítětem. Mohl to Akai prozatím zatajit, že má dítě. Jeho první kroky, které provede, budou takové, že jejich dům bude neustále hlídat jednotka Anbu. Rozhodně nenechá své dítě bez dozoru. Dalším krokem bude Dengen O a Noctis. Na to ceremoniálu si totiž všiml, že to byl hlavně klan Dengen O, který byl z velké části proti. No a Nocitse tam nezaznamenal vůbec. Ale ten může být i někde venku. Pasivně si ho ale ve vesnici celkově za ten rok pořádně nevšiml. Jeho chakru by zaznamenal a poznal kdekoliv. Nebo spíše chakru Jednoocasého.*

Noctis Clive: *Většinu svého času je mimo vesnici ale své povinnosti zvládá plnit bez jediné výtky bez jediného problému. Mimo vesnici plní různé mise, které jsou pro obyčejné Ninji moc důležité a zadávají se primárně kapitánům. Sem tam se navíc do vesnice vrátí aby se zúčastnil vojenského cvičení ve kterém je jako obvykle nejlepší. Dnes se as po týdnu vrátil a zjistil že byl již jmenován nový Tsuchikage a tím je Taka, z čehož Noctis nemá ani trochu radost. Aktuálně se nachází na střeše svého hotelu kde je bar, bazén apod. Opírá se o prosklené zábradlí a dívá se dolů na vesnici… přemýšlí. Oblečený je v (odkaz) a na levém boku má dvě písečné nádoby, jedna obsahuje basic písek a druhá speciální obranný písek (Suna no Tate). Na pravém boku má zase pouzdro uvnitř kterého má meč Hishou Souken na jehož rukojeti je pečeť Kuchiyose Raikō Kenka. Čelo mu zdobí fialová pečeť ve tvaru diamantu (Byakugō no In). Pokud jde o čas tak je něco kolem šesti hodin ráno.*

*celé to nezačalo moc snadno. Hned jak převzal post Tsuchikageho, vrátila se ta stará a nepříjemná práce, kterou hlava vesnice zastávala. Teď to bylo možná ještě o něco horší, protože z většinu musel dělat ještě zvlášť hlášení pro Akaie. Rozhodl se ale, že z toho udělá pravidelné týdenní hlášení, které bude zasílat vždy ve čtvrtek, aby měl pátek na to si to sám projít a nezatěžoval mu víkend. Bleskový přesun několika svitků teleportační technikou a je část práce hotová. Návrat jisté osoby do vesnice se nedal přehlédnout. Dal mu pár hodin na to, aby si po návratu odpočinul. Vyslal jednoho z Anbu, aby navštívil Noctise na římse v hotelu. Jakmile se tam objeví zůstane v kleku. Ačkoliv je to Anbu a doručuje zprávu, Noctis je pořád jedním ze tří generálů vesnice a tak má prostě nějakou tu autoritu a úctu. Tsuchikage si žádá tvoji přítomnost. poví a podá mu svitek. V něm stojí, že by ho rád přizval k obědu ve dvanáct hodin v sídle Tsuchikageho. Tsuchikaga samozřejmě nechal připravit oběd pro ně. Sám si řekl, co by si dal a pro Noctise nechal dát udělat jeho oblíbené jídlo. Co to je si už kuchaři museli nechat zjistit v jeho hotelu, kde by měli jeho choutky znát. Oběd nechal připravit v jedné zasedací místnosti, kde je stůl dlouhý dva metry a tak budou mít prostor. Vykašlal se na nějaké ozdobné prostírání, které by jim bránilo ve výhledu a jako třešničku si připravil láhev, kterou tehdy pil s Akaiem, a kterou opět vytáhl zpod kamene v kanceláři. Na své straně stolu má i popelník na popel z dýmky. Teď už jen zbývá počkat na Noctise, kterého Anbu zavedou potom do této místnosti. Kromě obsluhy, kterou představují dva muži (aby nedráždil Nemu a oba se soustředili) není v místnosti nikdo. Jen Taka tam sedí u stolu s dýmkou v ústech a sklenicí vody před sebou a čeká na něj. Právě odbíjí 12tá hodina.*

Noctis Clive: Proboha… jako vážně mě ten chlap musí otravovat? *Zamručí si tiše jen tak pod nos, toho Anbu to nejspíš nebude překvapovat. Mnoho lidí vědělo že Noctis předchozího (nyní současného) Tsuchikageho neměl rád a choval vůči němu spíše negativní emoce.* Můžeš jít. *Noctis si ještě dopřeje trochu odpočinku, dojde si k baru kde si nechá namíchat nějaký silný drink a vrátí se k okraji střechy a zatímco se dívá na střechu sídla Tsuchikageho tak popíjí. Když dopije tak skleničku opět vrátí k baru a seskočí ze střechy toho hotelu a začne klesat klidným tempem díky létání na principu Jintonu směrem k sídlu Tsuchikageho. Přistane přímo dole rovnou před vchodem do jeho sídla a vstoupí dovnitř, projde kolem sekretářky co je dole (nejspíš) a zamíří si to schody nahoru. Časově by to mělo sedět tak že by měl dorazit přesně na 12tou hodinu. Během odpočinku radši ani nejedl aby se mohl najíst s Takou, samozřejmě jen nepil ale dopřál si i nějakou tu lázeň. Ohledně toho co by si mohl Noctis dát bylo informací o jeho oblíbeném jídle mnoho, Noctis si tam dává vždy něco jiného ale podle některých si rád dá třeba nějaký těstovinový salát, někdo zase že nepohrdne kvalitním masem v sýrové omáčce. Nakonec se ho v tom sídle ale ujme pár Anbu a dovedou ho do místnosti kde je Taka. Noctis tam vstoupí a rovnou se tam rozhlédne jako kdyby skenovat oblast a snažil se určit si všechny možné únikové východy a aby si mohl označit každý potencionální cíl.* Ahoj Tako… *Poví takovým… no trochu chladně.*

*Když Noctis vstoupí, neuteče mu ten jeho pohled, jako by hledal nebezpečí za každým krokem. Tu jeho chladno poznámku, která se měla maskovat za pozdrav se rozhodne radši přejít. Postaví se a klidným krokem se vydá jeho směrem. Zastaví se až metr a půl před ním a natáhne ruku. Vítám tě. Takže jsi dorazil. Prosím. poví a počká, jestli tu ruku přijme. Pak by ukázal na volnou židli u stolu a nechal rovnou "číšníka", aby ho obsloužil dotazem na to, co si dá k pití. Sám Taka si už tedy nechá nalít víno a naznačí, aby začali s přípravou předkrmu. Taka lehce pozvedne sklenku a pak se napije. Může být vlastně rád, že je to ma pod palcem tenhle Taka, který na sobě nedává znát moc emocí. V podstatě je drží na uzdě a pouští jen tolik, kolik je potřeba. Jak si se měl za celé ty roky? rozhodl se začít asi tou lehčí otázkou. Bude toho ještě hodně a těžší kalibry si nechá až po jídle.*

Noctis Clive: *Když Taka Noctisovi podá ruku tak se mu opovrhavě podívá do očí a ani tu ruku mu nepodá, místo toho prostě kolem Taky projde jako kdyby ho ani neviděl a posadí se na to místo na které ho Taka upozorní. Noctis si od číšníka nechá donést nějakou drahou Whisky s colou a ledem. Když mu pak Taka položí svou otázku tak se nad tím Noctis uvnitř zasměje ale najevo to dá jen menším úšklebkem co může připomínat úsměv. Místo aby odpověděl vezme svou skleničku a pozvedne ji před Takou, kterého přitom pozoruje a pak se napije. Pokud někdo umí číst atmosféru nebo kdyby ji někdo doslova uměl vidět tak z Noctise by se hrnula černočerná mlha, která by to tam celé zahalovala. Ovšem nedává to na sobě znát, vlivem svého Bijuu se umí dokonale přetvařovat, natolik že ani cvičený Ninja to nepozná.* Jak jsem žil? Poté co jsi mě obelhal že do mě zapečetíš monstrum o kterém jak se později ukázalo bylo inteligentní a tys ho pouze napadl u něj doma a mě využil k tomu abys pro vesnici získal zbraň? Poté co mě to Bijuu ve snaze se osvobodit málem 2x zabilo? Inu pak mi to později došlo, byl jsem pokus.. u kterého jsi ani nevěřil že vyjde a čekal jsi že to nakonec ani nepřežiju ale podívejme ono to vyšlo. Inu dneska je ze mě Noctis Clive.. písečný démon Iwagakure.. takže bych řekl že se mám dobře. *Noctis se trochu otevřel, Shukaku uvnitř něj nebezpečně vrčí, nejradši by z Noctise vyskočil a roztrhal Taku na kusy, ta obrovská nenávist co Shukaku vůči tomu chlapovi chová je až nelidská a vyplouvá na povrch skrze Noctise, kterého zachvátila nenávist a vztek hluboko uvnitř ale on je vyrovnaný a nedává to na sobě znát i když si je vědom že ho silně ovlivňuje nenávist jeho Bijuu.* Takže co přejít k věci? Přeskočíme tohle divadýlko během kterého budeš dělat že tě zajímá jak hezký mám život? Oba víme že tě to nezajímá a zajímat nebude, stejně jako mě nezajímáš ty.. takže co takhle rovnou přejít k pointu celé věci?

*poslouchá ho a napije se u toho. Ovšem ani Taka během jeho neskrývaného opovrhování nedává nic najevo. Mýlíš se. poví nakonec, co odložil sklenku a vzal si zase dýmku. Máš o mě milnou představu, že bych někdy někoho z vesnice využil k tomu, aby byl pokusný králík. Měl si být unikátní, to ano. Být zbraní? Možná. Před těmi desítkami lety jsi na to byl nejvhodnější kandidát a za tím si stále stojím. Buď bychom byli první my, nebo někdo jiný. Rozumím, že se té bytosti uvnitř tebe nemuselo líbit. Ale i já byl tehdy dost mladý. Ale že to vyjde, tomu jsem věřil. Už tehdy byli vztahy mezi mnou a Mizkagem napnuté. Měl jsi být pojistka, taková ochrana vesnice, pokud by se něco stalo. No a jak říkáš, tak to vyšlo. To že si necháváš říkat démon, to je už tvoje věc. vysvětlí. Pak se zatváří trochu přísně. Zajímal mě vždycky každý ve vesnici. Tohle se nezměnilo. Jen tak dobrovolně a z rozmaru jsem nehnil v tmavé díře. poví a pak se vrátí zase do neutrality. Ale to je jedno. Měj názor na mě jaký chceš, pokud to bude jen tvůj názor. Ale tady se jedná také o názor jednoho celého klanu, který se musí také vyřešit. Který tedy musím já vyřešit. poznamená a potáhne z dýmky. Co potřebuji vyřešit s tebou hlavně je to, proč jsi tak často pryč z vesnice, ačkoliv nejsi na misi třeba. Těch záznamů o opuštění je poměrně dost a jsou časté. Je mi jasné, že jsi to s předchozí Tsuchikage musel mít nějak vyřešené, ale i já bych potřeboval vědět, kde se jeden z mých generálů tak často toulá. Má-li to rozumný důvod, nemám problém v tom, aby to nadále pokračovalo, pokud bys byl schopný se v případě potřeby dostat zpět do vesnice v co nejkratším čase. vysvětlí. Mezitím donesou na stůl oběd, aby se mohli i najíst.*

Noctis Clive: Tak to ti plán tak moc nevyšel co? Stejně jako jsem to řekl Amaye to povím i tobě.. životy všech lidí tam venku uvnitř vesnice jsou mi u prdele a nezajímají mě. Co jsi řekl je možné pěkné a místy to dává i smysl ale stejně ti nikdy neodpustím co jsi Shukakovi provedl, stejně jako ti to nikdy neodpustí on. *Pak chvilku mlčí a přemýšlí jak Takovi odpoví a nakonec je to stejně asi jedno, protože ať už Taka bude reagovat pozitivně či negativně Noctisovi nezabrání aby to pokračovalo.* Jsem rád venku, mám rád volnost a mám tam domov.. skutečný domov u své rodiny. Povím ti to rovnou, mám přítelkyni a to dlouho. Ta přítelkyně je Nukeninka.. Tsuki a mám s ní rodinu.. takže mám domov u ní a ne zde. Kromě toho své povinnosti zvládám i tak. *Pak Takovi popřeje dobrou chuť a dá si první sousto toho jídla.*

*když Noctis povídal, sledoval ho u toho, ale zároveň si odkrajoval sousto. Už si ho vkládal do úst, když zmínil Tsuki. Zarazil se, ale zastřel to tím, že si k tomu přičichl, jako že se chce ujistit, že je to dobré. Při tom jméně a slovech o rodině, se mu v hlavě rozezněl zvuk tříštivého skla. Jako kdyby někdo rozbil zrcadlo na stěně a to se teď sypalo na zem. Pomalu přežvykoval, zatím co to srovnával v hlavě. Původní Taka, jako by se mu při tom zamotala hlava a bylo mu na zvracení, což se trochu přesouvalo i na momentálního Taku. Tehdy nepočítal s tím, že by Tsuki byla sama. Vyrostla z ní pěkná žena a tak veřil, že se o ní musí muži prát. Co ho ovšem ani nepadlo je to, že by tím výhercem mohl být zrovna Noctis. Polknul a napil se. Rozumím, že tam ta zášť bude. Ale myslím, že Shukaku, jak si řekl, dopadl ještě poměrně dobře. Myslím, že Gobi, je na tom hůř. Ten je dokonce rozdělen. Jelikož Bijuu se mezi sebou dokáží najít v tělech lidí, nejspíš Noctise Shukaku o tom informoval. Takže moje malá Tsuki už není malá ani moje. poznamená, zatím co pokračuje v jídle. Proč by si tedy zůstával ve vesnici a stal se generálem? Nechal si tu postavit takový hotel a říkat si démon z Iwagakure, když je ti to tedy jedno? zeptá se nakonec.*

Noctis Clive: Není tvá.. nikdy tvá nebyla. *Poví klidně, nechápe moc proč by měla kdy být vůbec jeho a moc se mu ta slova nelíbí ale nenechá si tím zkazit chuť k jídlu ne? Taka pak spustí svoje otázky a Noctis v klidu dojí, není kam spěchat.. odpovědi na jeho otázky zná moc dobře.* Začnu tím generálem, tohle povolání mi vyhovuje. Dostávám ty nejdůležitější mise jaké Iwagakure může nabídnout a tyhle mise mi většinou dovolují dlouhou dobu setrvat tam venku.. vracím se z jediného důvodu, radši si budu plnit mise během kterých se celkem pobavím než aby moje hlava byla v Bingo Knize.. navíc Mizukage by mi nedal pokoj a tak bych ho musel zabít, což by byl celkem náročný úkol.. i když ne nemožný.. *Pak se zamlčí a dá si další sousto.* Ten hotel byl pokus Amayi abych uvnitř vesnice měl něco co mě bude nutit se vracet.. bylo to takové její gesto. Neříkám že bylo hnusné ale bylo očividné že měla postranní úmysly a tak jsem z toho vytěžil co šlo když to šlo z jejích peněz.. mimochodem pokud jde o toho démona tak k tomu je i celkem zajímavá historka. Během jednoho tréninku jsem se trochu rozohnil a skoro jsem zabil svého soupeře, protože jsem se nechal ovládnout touhou po krvi.. což způsobilo když jsem jednou na pár minut ztratil vědomí a něco se tehdy ve mně.. změnilo. Navíc šikana klanu Dengen O z mé strany tomu taky moc nepomohla.. což asi bys měl vědět že mám zákaz se k nim přibližovat a oni se mají zákaz přibližovat ke mně pod trestem smrti.

*Jen se pousměje nad jeho poznámkou o Tsuki. Věř si tomu nebo ne. Tehdy jsem k ní měl nejblíž z našeho klanu. Byla jako moje dcera a chování jejího otce mi docela vadilo. Než jsem s tím ale mohl něco udělat, přišla Kirigakure s Kumogakure a já se k tomu už nedostal. Ale co jsem četl, tak to nakonec vyřešila sama. Asi ne ideálně, ale vyřešila. Kdyby to proběhlo ve vesnici, rozhodně bych jí kvůli tomu nezavřel. Jako Tsuchikage bych to neměl říkat, ale zasloužil si to. poví a napije se. Taky ke mě měla blíž, než ke svému otci. Nebudeme to ale zbytečně rozebírat. Pokud tě ale mohu požádat, pozdravuj jí ode mě. poví a pokračuje v jídle. Pak se ještě zarazí a dodá. Pokud by o to stála a stejně tak i ty, pokusím se alespoň pro Iwagakure, zbavit jí té nálepky Nukenina. Dál se k tomu tématu vracet nebude. Je mu jasné, že to asi ani jeden chtít nebude, ale aspoň tak bude částečně krytý. To budu muset taky vyřešit. Jako generál máš přístup ke spoustě vojáků, kteří také pochází z tohoto klanu. A pokud tam budou takové rozbroje, síla vesnice nebude nikdy jednotná. Musí se to vyřešit. poví a pak ho něco napadne. Ty mi chceš dát po hubě a oni mě nejsou ochotni přijmout, protože nevěří, že bych mohl být schopný, když už jsem byl jedno sesazen. Co to spojit. Ty budeš mít svoji touhu splněnou a já srovnám poslední klan do latě. Jak to u nich je vůči mě vím z vlastních zdrojů. dojí a odloží příbor. Co si dát tedy, no.. hm.. asi by se to nedalo nazvat přátelským, ale prostě ohlášený souboj. Určitě ne v aréně ve vesnici. Ta by to nemusela ustát. Necháme z dotonu vytvořit arénu kus od vesnice. Myslím, že i Mizukage se na to rád podívá. kývne na číšníka, který připraví ten bourbon, který pil před nějakou dobu s Mizkagem a nalije každému sklenici. Taková tečka po jídle. Tohle bylo vyrobeno a nalito pouze do 30? (teď nevím přesně ten počet) lahví přibližně v době, kdy ses narodil, pro oslavení založení vesnice. Nyní existuje už jen pár takových lahví a jsou opravdu ceněné. Prý máš rád lepší pití. poví a opět pozvedne sklenku jeho směrem, aby se pak napil. Co říkáš na ten návrh? zeptá se pak.*

Noctis Clive: No to s Tsuki je sice pěkné ale to neznamená že byla někdy tvá, nikdy nebyla nikoho.. *Není ale důležité se o tom bavit a dohadovat, Noctis si nikdy nevšiml že by Taka něco pro její dobro zkusil udělat.. mohl něco udělat ale neměl na to odvahu a skrývá se za vztahy s Kirigakure, což je ale jen Noctisův názor. K tomu že ji má pozdravovat se nevyjadřuje, samozřejmě jeho žádosti nehodlá vyhovět.. co by ji asi tak řekl? Ahoj lásko, pozdravuje tě ten odpad, kterým opovrhuji.* To zbavení nálepky Nukenina, neslibuj něco co nemůžeš splnit. V tomto nemáš žádnou moc, musel bys o tom přesvědčit Mizukageho a to bys ho rovnou mohl požádat aby propustil Bijuu co chytil na svobodu. *Jako ano bere to jeho gesto jako hezké ale je to jen takové prázdné gesto.* Toho se nemusíš bát, veškeré členy klanu Dengen O jsem ze svého velení propustil, drtivá většina vojáků pod mojim velením jsou členové klanu Hakari, kteří mi důvěřují více jak vedení vesnice a pak v nich najdeš i pár členů dalších klanů.. kromě Dengen O samozřejmě. *Tím by mělo být o problém méně.* Nezní to špatně, pokud tě v tom boji uznám já tak tě uzná i klan Hakari.. což se může hodit. Pak je tu ten Dengen O odpad ale to je jedno. *Poví klidně zatímco se pak pustí do dalšího sousta svého jídla, které pomalu dojí. Vezme si tu skleničku a pozvedne ji před sebe směrem na Taku a rovnou se napije, celkem mu to zachutná to určitě.* Inu ten souboj se může hodit.. nejspíš tě respektovat fakt nebudu ale budu ochoten se veřejně tvářit že ano a pomůže nám to nějak fungovat.. *Tehdy se ale trochu zamračí.* To mi chceš říct že jedinej důvod proč jsi mě sem pozval je to abys mi navrhl tohle?

*Jen zavrtí hlavou. Ačkoliv je to dost skličující, veškeré mé požadavky závisí na mém chování. Myslím si, že jemu leží v krk teď jiná nukeninka. poví a pomalu upije ze svojí skleničky. Nebyl to jediný důvod. Získal jsem informace co jsem potřeboval přímo od zdroje a nemusel jsem je zdlouhavě dohánět v záznamech. Být tak dlouho mimo, blbě se všechno potom dohání. Nejdůležitější ale je potřeba vyřešit tebe a klan Dengen O. To jsem dostal jako priority a musím to vyřešit co nejdřív. Někdo to dělá obráceně, ale já jsem si to těžší vzal dřív. Teď mě čeká ještě schůzka s vůdcem Dengen O. odloží sklenici a opět začne připravovat dýmku. Pokyne k obsluze a ta před Noctise postaví další láhev, která má korek ještě zalitý voskem. Ber to jak chceš, ale nemůžu mít tolik těhle lahví. Sem tam sklenička nevadí, ale hůř se jí říká ne. pokrčí rameny. Taky jsem chtěl vědět, kdo teď jsi. Ne ze záznamů, tabulek nebo posudků. Z přímé konverzace. Ta bude sice ještě nějakou dobu stagnovat, ale věřím, že brzy nalezneme nějaké stanovisko a kompromis, abychom mohli spolu vycházet. Možná ti je vesnice ukradená, ale mě ne. A pokud se mnou nebude vycházet jeden z Generálů, hodně lidí by si řeklo, proč by oni měli. A tomu bych se rád vyhnul. I kdyby to mělo znamenat to, že se mi pokusíš dát do huby. dodá a zapálí si dýmku.*

Noctis Clive: To je sice hezké ale je naivní myslet si že by zrovna Mizukage někomu dal milost aniž by si z dotyčného nechtěl udělat svou loutku. *Tím samozřejmě naráží na Taku, který dostal milost jen z tohoto důvodu. Samozřejmě že by měl radost kdyby Tsuki přišla o svou nálepku Nukenina ale je realista a nevidí ani vzdálenou šanci že by to mohlo být reálné.* Tvoje slova nejsou úplně nelogická to uznám.. minimálně pokud po tom souboji budu předstírat že tě respektuji tak tím získáš i klan Hakari se kterým mám celkem dobré vztahy. *Hlavně díky tomu že vyhověl žádosti vůdce klanu když vzal na misi jeho dceru, Amaterasu bude brzy novou hlavou klanu a ona si s Noctisem celkem rozumí.* Byl bych hlupák kdybych nevyužil šance poměřit si síly s někým jako jsi ty.. je jasné že chceš pochopit kdo jsem a tak ti mohu rovnou říct. *Na okamžik se zamlkne a pozorně se podívá na tu láhev.* Rodina je pro mě naprostá priorita ale jsem ochoten přitom pracovat jako Ninja jako doteď.. stále budu sice mimo vesnici skoro veškerý svůj čas ale v případě potřeby se kdykoliv mohu navrátit prakticky okamžitě.. Hiraishin beztak znáš nemám pravdu? Pokud by tě zajímalo jaké mám ambice tak toho se bát nemusíš, můj jediný sobecký zájem je potkávat největší výzvy jaké mi svět může nabídnout. Což mi hodláš poskytnout i ty.. možnost bojovat s 1. Tsuchikagem je velká výzva, díky které mám možnost sáhnout si na dno svých sil a překročit své vlastní hranice. *Noctis dal jasně najevo že Taku jako osobnost neuznává ale uznal jeho schopnosti, uznal že Taka má takové schopnosti že ho Noctis může považovat za výzvu.*

*Během toho, co Noctis mluví tak jen tahá ze své dýmky. Nakonec jí vyklepe do popelníku a odloží. Dobrá tedy. Hiraishin je velmi užitečná technika. Pokud máš díky tomu možnost se vracet do vesnice v podstatě okamžitě, tak v tom nevidím problém. Asi si můžeš jít zatím po svém. Nechám přichystat prostory pro ten náš boj. Myslím, že zhruba do měsíce by to mohlo proběhnout. Včas tě budu informovat. poví, naposledy oklepe dýmku kterou si uklidí a vstane. Pokud nemáš ještě něco ty ke mě, tak můžeš jít. poví Taka, zatím co vyčkává a sleduje ho. Jeho pasivní schopnost cítit chakru mu řekla, jak je na tom Noctis s Chakrovou zásobou a i přesto, že má v sobě jen jednoocasého, pořád jí má dost. Nebude to sranda. Ale udělat se to musí.*

Noctis Clive: To bude všechno, nemám nic co bych ti řekl.. takže já mizím, půjdu mimo Iwagakure a budu se na ten boj připravovat a trénovat. *Noctis chce očividně na ten boj co má přijít ještě zesílit, což Takovi osobně asi nemusí udělat úplně radost, protože jako kdyby nestačilo už to co Noctis dovede a ještě když se na Taku hodlá připravit, vymyslet si na něj strategii a ještě více zesílit. Vezme si teda tu láhev a odejde pryč ale ne po svém ale pomocí Hiraishinu se teleportuje kdo ví kam.*

Noctis Clive: *Ano i generál Noctis Clive musí občas plnit podřadné práce jako je plnění misí ranku D.. nedávno Iwagakure zasáhla nějaká silné bouře a dost vesnici poškodila a tak se hodí každá pomocná ruka během oprav a Noctis by to dobrovolně nevzal a tak to dostal prostě jako misi a tu splnit prostě musí. Je tu nějaký dům, který má prostě silně poškozenou střechu a Noctis má za misi jim podávat materiál a nic jiného. Takovou misi předci nebude plnit osobně! Má zajímavější věci na práci a tak si vytvoří klona (Kage Bunshin) a toho nechá v Iwagakure plnit tuhle práci, zatímco další kloni mají plnit zase jinou misi. Ano Noctis těch misí dostal hned několik najednou a je nutné aby je všechny postupně splnil. Jako Jinchuriki není problém aby si těch klonů vytvořil dost, Noctis dostal těchto misí přesněji 4 a tak se rozhodl si tu nechat 4 klony (Kage Bunshin) a každý se věnuje jedné misi, zatímco Noctis si dopřává na Půlměsíčním Ostrovu odpočinek (meditace) a případně koupel ve vodě přímo pod Jashiho Vodopádem ale to není jediné co tam dělá, Noctis tam taktéž trénuje. Podávání materiálu je jednoduché, klon prostě tu věc vynese do vzduchu k pracovníkům na střeše tak že vyletí do vzduchu a podá jim to, pak opět přistane, sebere další materiál a když je nutné tak znovu vyletí a opět jim to podá. Když je mu řečeno aby něco opravdu těžkého vzal s nějakým dalším chlapem tak to vezme sám, jednoduše ten objekt zlehčí pomocí Ninjutsu (Doton: Chōkeijūgan no Jutsu) a když je na svém místě tak tomu objektu obnoví jeho původní váhu.* Dělat takovou podřadnou práci.. si dělají prdel fakt! *Noctis ale není jedinej kdo takovou práci dneska dělá, dokonce i další generál dělá mise podobných zadání. Prostě je tu po přírodní katastrofě až moc práce.. naštěstí nikdo nezemřel a došlo jen k poškození majetku. Když je střecha opravena tak si klon vyzvedne odměnu, Hiraishinem se portne k Noctisovi (originál) a ty prachy (drobný) mu nechá a zruší se.*

Noctis Clive: *V jeden dostal několik misí ranku D (5) a tak tyhle mise plní pouze kloni (Kage Bunshin). Tento má za úkol pomáhat při odklízený nepořádku z ulic, ten klon z toho není nadšený. Sice jde pouze o klona ale stále má stejný charakter jako originál a tak se dá očekávat že takovou podřadnou práci nebude chtít plnit s úsměvem na tváři. Všude po ulicích vesnice se válejí různé trosky poničených domů, převrhnutých popelnic a mnoho, mnoho ale vážně mnoho dalšího nepořádku. Noctis to začne uklízet tím způsobem že využije minerálů pod zemí a vytvoří si masivní množství písku a ten do sebe pohltí všechen ten bordel z ulic. Nakonec vytvoří ještě masivnější kouli písku, která funguje jako skořápka a uvnitř té koule písku se nachází enormní množství bordelu a dalších věcí a tu písečnou kouli Noctis (klon) nechá vyletět vysoko do vzduchu nad ulice vesnice a namíří jejím směrem pravou rukou a tu ruku pak stiskne v pěst a ten písek se stlačí do sebe a rozdrtí všechny odpadky a vysoce se zmenší do výrazně menší koule. Noctis pak dá ruce k sobě (dlaněmi naproti sobě) a vytvoří si mezi nimi malou zářící krychli a tu vystřelí na ten písek a když je ta krychle u něj zvětší se do rozměrů 4. metrů (všech 6 stran). Ten písek se tak ocitá uvnitř krychle, která se rozzáří bílým světlem a není tak vidět dovnitř a pak krychle zmizí a když se tak stane tak tam žádný písek ani bordel není, protože Noctis to všechno dokonale rozložil/dezintegroval (Genkai Hakuri no Jutsu). Tímto způsobem vyklidí sám celou Ulička Tsumi, sice i když jeho způsob je vysoce efektivní tak to nezvládne během několika minut (ale zabere mu to asi 4 hodiny). Když má hotovo tak se vydá do sídla Tsuchikageho, kde sekretářce oznámí že misi splnil a vyzvedne si odměnu (5 Ryo) a s tou se pak Hiraishinem teleportuje k Noctisovi (originál), předá mu peníze a zruší se.*

Noctis Clive: *Další klon co plní nejnižší rank mise (D Rank) ale tento neuklízí nějaké odpadky v ulicích vesnice a ani nedělá podavače při opravách nějakých domů. Jak se totiž zdá tak taková situace studenty akademie neomlouvá ze školy a musí studovat i tak ale mají nedostatek učitelů, ti taky na střídačku pomáhají ve vesnici a tak Noctis dostal za misi ujmout se výuky teorie Ninjutsu, dostal ten nejnižší ročník a má těm dětem vysvětlit co je vlastně Ninjutsu. Když tam Noctis vstoupí tak si získá respekt dětí už jen tím že tam vešel. Je to generál Iwagakure a tak má jejich respekt ale když se jim začne pokoušet vysvětlovat teorii o Ninjutsu tak ho nikdo neposlouchá.* Fajn.. vidím že neposloucháte a tak se odmluvíme. Když budete dávat pozor a naslouchat mi, předvedu vám nějaké úžasné Ninjutsu! *Tímto si tyhle děti ihned získal a může tak začít s výkladem.* Takže to že se Jutsu dělí do základních skupin na Ninjutsu, Genjutsu a Taijutsu už víte.. já vám povím základní princip fungování Ninjutsu. Ninjutsu je ze všech základních druhů Jutsu nejvíce využívané a lze jej nejjednodušeji popsat jako cokoli, co není Genjutsu nebo Taijutsu. *Sice tu je ještě Fuinjutsu ale to je prakticky jen jiné odvětví Ninjutsu.* Každé Ninjutsu vyžaduje chakru, bez té ho není možné provádět.. na rozdíl od Taijutsu. Samozřejmě k Ninjutsu jsou pak nutné ruční pečetě, které jsou různě specifické pro každé Ninjutsu. Obrovská škála použití Ninjutsu je ilustrována několika sub klasifikacemi: lékařské Ninjutsu , časoprostorové Ninjutsu , bariérové Ninjutsu, pečetící Ninjutsu a senzibilní Ninjutsu. Většina Ninjutsu používá manipulaci tvaru chakry , která se zabývá ovládáním formy a pohybu Ninjutsu, zatímco manipulace s podstatou chakry se zabývá změnou fyzikálních vlastností Ninjutsu. *Noctis si pak v pravé ruce vytvoří Oodama Rasengan.* Tohle je Rasengan, tato technika vyžaduje dokonalé ovládnutí manipulace tvaru. *Techniku pak zruší a následně mu vzplane ruka (pěst) v plamenech.* Tohle je zase manipulace podstaty chakry. *Pak jim různě vysvětluje plno dalších sraček kolem Ninjutsu a když to má za sebou vyrazí si vyzvednou odměnu, kterou pak dá Noctisovi (originálu) a klon se zruší.*

Mise: Ranku D
Noctis Clive: *Opět další klon, který plní misi (ranku D) a stejně jako jeden další co je v téhle akademii (v jiné třídě) i tento má dnes vést výuku, protože děti stále musí studovat ale prostě je nutné využívat náhradních učitelů. Noctis (klon) tedy vstoupí do třídy, tohle je už třída starších dětí a tak je tu celkem klid. Tento klon jim má říct něco o Fuinjutsu a tak začne.* Takže asi začnu.. Fuinjutsu je typem Jutsu, které pečetí předměty, živé bytosti, chakru, spolu s celou řadou dalších věcí v jiném objektu. Fuinjutsu lze také použít k omezení pohybu nebo k odpečetění předmětů zevnitř něčeho nebo někoho. Přítomnost pečeti je poznamenána výskytem pečetí.. nebo spíš takových znaků. *Noctis odhalí pak svou hruď a ukáže jim svou pečeť na hrudi (Taiyō kami o fūin).* Takto vypadá pečeť, která ve mně drží mé Bijuu ale nebudu vám vysvětlovat co to bude.. na to máte jiné hodiny. *Nakonec už dávno není tajemstvím že Noctis je nositelem Bijuu. Pak si předvolá nějaké děti a předvede jim na nich nějaká neškodná Fuinjutsu jako je třeba Kekkai Shokeki nebo Shīru o Yokusei. Z těch pečetí je pak samozřejmě obratně zase uvolní aby tu nikdo nemohl říct že Noctis zde týrá děti. Pak jim předvede i Fuinjutsu, které je dost užitečné na uchovávání předmětů (Kuchiyose Tobidougu a Kuchiyose: Raikō Kenka). Pak jim vypráví ještě nějaké obecnější věci okolo Fuinjutsu a stejně se tomu nevyhne a stejně jim nakonec musí říct něco o Bijuu, ta děcka by mu jinak nedala pokoj ale poví jim jen takové obecné pojmy a dá velký důraz na to že pokud budou jednou mocní Shinobi tak mají za každou cenu nechat Bijuu být a že lovit taková Bijuu a věznit je, je špatné. Pak už skončí hodina a Noctis se vydá pro odměnu a pak odnese odměnu originálu a sám se zruší.*

*Bylo to tady. Dostal se mimo vesnice, ale jenom díky zkouškám. Dostal se do Země Země. Navštívil i Zemi Medvědů, ale nemohl uvěřit tomu, že je konečně mimo Sunagakure a mimo blbou poušť. Nacházel se zrovna v Iwagakure, kdy měl na sobě to, co vždy. Černou vestu, šedé kalhoty a pantofle. Jaksi si zvykl na to horko, kdy mu tenhle ten okolní terén a ani jeho podnebí nedělal problém. Na hlavě měl svou čelenku, aby mohl ukázat odkud je, i když by se nejradši styděl za takovou vesnici, ale ne každý má jeho chápaní a neprožil si to, co on. Navíc ho lidé zde neznali! Nevěděli, kdo je či čím vším si prošel, a to byl jenom rád. Nejenom, že poznal novou vesnici, ale i pár nových lidí. Nejvíce, kdo mu takhle padl do oka byl černovlasý chlapec se zelnými očima, který byl z Kumogakure. Hakai absolutně nevěděl, jak se ten chlapec jmenuje a bylo mu to trapné zjišťovat. Ovšem momentálně přesně se nacházel u hradby z Iwagakure, kde nebylo moc domů. Měl v plánu se zlepšit v rychlosti, protože věděl, že test není jen všechno. Chtěl zlepšit své reakce, rychlost a flexibilitu. Proto se rozhodl, že bude dělat takový maratón. Našel a vybral si i tohle to místo kvůli tomu, že tady nikdo není. Cítil by se trochu trapně, že tady trénuje. V Sunagakure by mu to nevadilo, ale tady jo. Navíc mu už bylo čtrnáct a už začínal být v pubertě a všímat si více věcí, za které se i styděl. No šel k jednomu místu, kde si udělal pomocí pantoflů menší čáru a začal se trochu rozcvičovat. Rozcvičoval spíše nohy, protože chtěl zlepšit rychlost, no. Proto protahoval nohy, ale stejně se dostal k celému tělu. Následovalo se už jenom připravit. Proto se postavil do takové polohy, která by mu vyhovovala a začal rychleji dýchat. Začal se i více soustředit, kdy energie měl celkem dostatek díky tomu, že před hodinou měl nějaké to jídlo. Následně se jenom rozběhl, kdy si pomáhal rukami, aby to zvládal lépe. Neměl jaksi ještě označkované místo, kde je cíl, ale to nevadilo. Běžel tak nějak pár sekund, než se zastavil a udělal si znovu čáru na zemi, u které se otočil směrem k té první. Následně se opět rozběhl směrem k té první čáře. Přidával na rychlosti, a dokonce si i představoval, jak by ho někdo naháněl. Jednou mu totiž sestra řekla, že když člověka někdo honí a on se cítí v nebezpečí, tak je z něho okamžitě blesk. Sám to měl i vyzkoušené, protože už ho nejeden člověk v jeho čtvrti honil. Buď kvůli krádežím, nebo nějakým problémům. Běhal tam a zpátky. Z čáry na čáru, kdy i střídal styl běhu. Běžel buď pozadu, normálně, klusem, skoky, a dokonce i zpomalil, aby se uklidnil. Cítil v mozku nával adrenalinu, který se mu probudil, ale stále pokračoval. Udělal si tak nějak šest otáček pomalým krokem, kdy se jenom upravil čelenku tak, aby pod čelenkou měl vlasy. No vlasy byly čím dál delší a padaly mu i do očí občas. Mohl aktivovat Hachimon a zvládnout to o mnoho rychleji, ale to nebylo ono. Jen si dal ruce na boky, kdy se koukl na nebe a začal se usmívat. * Mraky. Tohle tam moc není vidět. Jenom slunce, které je otravné. *Řekl si pro sebe, kdy, když bylo slunce nad mrakem a on pocítil ten chládek, tak okamžitě vyrazil k čáře, u které se zastavil, když tam doběhl. Rozhodl se přidat do běhu i něco speciálního, kdy si představil, že je proti jednomu protivníkovi, který na něho útočí. Měl se dostat k první čáře rychle, ale i měl uhýbat protivníkovi. Proto vyrazil, jakože s během, ale vyhýbal se neviditelným úderům, které si představoval. Začal se hýbat rychleji a jaksi to vypadalo, že i tančí. Díky bohu, že ho nikdo neviděl. Teda on si to myslel, protože on nevěděl, že někteří ninjové se umí schovávat ve skalách nebo ve stínech, ale kdo ví zda ho někdo sledoval. Vyhýbal se tedy útokům, kdy si u toho tančil rychle. Nebyl to nějaký takový známý tanec, ale prostě taneční pohyby, které se mu hodily během toho, aby se dokázal vyhnout. Nezastavoval však. Došel k čáře, kdy se ihned otočil a pokračoval. Zrychlil, a dokonce si i v hlavě představil melodii, kterou párkrát zpívala jedna paní, která bydlela hned ve vedlejším bydle ve čtvrti Naho. Šlo to hladce a neměl žádné problémy. Cítil se volný, jak pták, a ještě díky tomu zrychloval každou sekundu víc a víc. Navíc ho to nesmírně bavilo takhle se pohybovat. Připadal si i lehčí a našlapoval jemně. Když to takhle zopakoval několikrát za sebou sem a tam, tak se jenom zastavil a zasmál se nad tím. Připadalo mu to zábavné. Tolik možností, jak běhat a jak se zrychlovat. Bylo to zajímavé. Ovšem to pro dnešek stačilo. Připadalo mu, že tu strávil už nějakou dobu a jelikož neměl hodiny a ani nic podobného, tak ani nevěděl, jak dlouho tu vůbec běhal. Musel se taktéž vrátit tam, kde měl ubytovnu, aby nezmeškal žádné novinky a taktéž aby uviděl opět nějaké nové tváře, které by chtěl poznat. Sice by se na ně jenom koukal, ale i koukání je poznávání! Následně by se jenom opětovně protáhl a pokusil uklidnit, kdy se následně vydal na ubytovnu s rukami v kapsách a úsměvem na tváři. *