Ulička Koyo

+11
Sanada Yukimura
Miu Izuma
Batsu
Misaki Makotto
Hakai/Nozomi
Kaede Hisa
Arisu Sasaki
Izumi
Eren Maruboshi
Kai Yoshimitsu
Admin
15 posters
Goto down
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Daichi Takagi

Mon Sep 13, 2021 1:58 pm
*Daichi byl už nějakou tu chvíli na Akademii a pořád obtěžoval svého otce, aby mu ukázal něco super, nějakou super techniku, kterou by se malý Daichi mohl naučit. Ale otec na něj neměl moc času, buď pracoval a nebo byl mimo vesnici na misích. Jeho mamka si na to často stěžovala, že pořád nebyl doma. Ale když už byl doma, tak se věnoval Daichimu. V takových dnech byl Daichi šťastný, i přes neustálý strach, který o něj a o otce jeho matka měla. Zrovna teď byl jeden z jeho šťastných dní, protože otec na něj měl čas. Teda, bude mít. A dokonce mu slíbil, že mu ukáže něco bezvadného. Tak si poskakoval uličkou Koyo, když si všiml chlapce v podobném věku. Poznával ho z Akademie. Ale nikdy spolu nemluvili. Přeci jen Daichi byl z té lepší společnosti. Jeho otec byl vysoce postavený shinobi a měl postavení i v klanu, takiže Daichi byl takový nóbl, který se o takové kluky moc nezajímal. Ale otec mu vštěpoval do hlavy, že by neměl být namyšlený jak je většina jejich klanu. A ten kluk, kterého si všiml, patřil taky do jejich klanu. Jen jejich postavení bylo diametrálně odlišné. Ryuzo Takagi byl prostě jeden z významných členů jejich klanu. A Daichi, jeho syn, prostě tu auru kolem sebe měl. Ale vzpomněl si na to, že mu otec říkal, že může vzít s sebou nějaké kamarády. Problém ovšem byl, že Daichi kamarády neměl. A nechtěl, aby byl otec zklamaný, že se setkají v klanovém doju jen oni dva. A do klanového doja přeci nevezme někoho mimo klan. Ale tenhle kluk byl z klanu. Rozhodl se proto u něj zastavit. Moc se s vrstevníky nebavil, takže ani nevěděl, jak začít. Najednou z toho sebevědomého a namyšleného kluka byl prostě jen nesmělý nervózní kluk* Oi *pozdravil Hakaie a nesměle se na něj zazubil. Byl z toho dost nesvůj, takže z něj nečišela ani obvyklá povýšenost. Byla to pro něj nová situace. Ale nechtěl zklamat otce tím, že by mu řekl, že nemá kamarády*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Sep 13, 2021 8:09 pm
*Stále seděl a koukal na nebe, kdy si ani nevšiml nějakého chlapce, který se tady zjevil. Nevnímal moc pozornost kolem sebe. Proto, když ho chlapec oslovil, tak se Hakai podíval před sebe, kde uviděl Daichiho. Áno, Hakai ho znal. Sice ho neznal moc osobně, ale věděl, kdo to je. Často totiž pozoroval děti z akademie, kdy když se s nikým nebavil, tak naslouchal a koukal nenápadně po ostatních. O tomto Daichim věděl jenom to, že je ze stejného klanu a celkem dost bohatý. Tedy.. rodiče má bohaté. Občas na něho několikrát pokukoval, protože proč ne? Bylo to kvůli tomu, že mu záviděl hezké oblečení a to odkud pochází. Pohledem se koukl doleva, pak doprava, aby si  zkontroloval zda chlapec mluví právě na něho. Nevěděl, proč zrovna někdo jako on se snaží navázat nějaký kontakt s někým jako Hakai. Slyšel ovšem i pár příběhů, že starší pánové, kteří měli hodně peněz a patřili mezi ty bohaté si hledali mladé dívky na ulicích a unesli je. Ovšem tento případ se tohoto snad netýká, kdy si o Daichim moc nemyslel to, že by chtěl Hakaie unést. Však sám Hakai není ničím významným, krom své jizvy na hlavě. Úsměv na tváři si držel, i když v očích měl překvapený výraz.* Nazdar, Daichi. *Odpověděl mu jenom takovým nejistým tónem. Nevěděl, co si má od toho myslet ani, jak se cítit.* P-potřebuješ něco? *Vykoktal jenom ze sebe, kdy se tak trochu začervenal stydlivostí. Nojo mluvení s kluky mu moc nešlo už jen kvůli tomu, že jediný s kým skoro mluvil byla buď jeho učitelka na akademii, nebo sestra.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Daichi Takagi

Wed Oct 27, 2021 11:29 pm
*sám Daichi byl z tohohle setkání dost v šoku. Nečekal, že nějaký jeho spolužák žije v takových podmínkách. Ne, že by mu to nějak drásalo srdce v jeho věku, ale prostě byl z toho šokovaný. Spíš si s tím nějak nedokázal poradit, co si o tom má myslet. Nebyl z těch, který by hned pozval Hakaie domů a bůh ví co. Ale prostě nějak si nevěděl rady, co si s tím počít. Normálně by asi Hakaie ignoroval, jako to dělal se všemi svými spolužáky na Akademii. Ale teď byl v jiné situaci. Chtěl ukázat otci, že má nějaké kamarády, což vlastně nebyla pravda. Ale prostě už jen ten pocit, že se chtěl dělat lepším, než doopravdy byl... Chtěl, aby nebyl otec zklamaný. Velmi mu záleželo na tom, aby byl na něj otec svým způsobem hrdý. Proto, když si všiml Hakaie, tak za ním šel. Ne proto, že měl chlapce rád nebo tak, ale protože to byl jeho spolužák. Prostě nebyl to nikdo cizí. A teď před ním stál a byl snad nervóznější než kdykoli předtím. A zrovna nepomohlo, že podobně nejistý byl Hakai. Chvilku si spolužáka prohlížel, než se zazubil* Oi, Hakaii *nasadil trochu ležérní tón, ale neudržel se dlouho a v očích mu zasvítilo* Nechceš vidět něco super? Táta mě nabídl, že mi ukáže nějakou super shinobi techniku a můžu si s sebou vzít někoho s sebou. Tak mě napadlo... *trochu znejistěl a uhnul na chvíli pohledem* Víš, s nikým se moc nebavím a když jsem tě teď viděl, napadlo mě, jestli nechceš jít se mnou? *upřel na něj až prosebný výraz. Naštěstí k tomu, aby se smál spolužákům z chudších poměrů, měl daleko, takže vůči němu nemusel Hakai cítit nějakou zášť nebo něco. Ale prostě se se spolužáky nebavil a chtěl dokázat otci opak*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Fri Oct 29, 2021 6:30 pm
*Koukal na něho neutrálním výrazem, ale bohužel šla na něm poznat stydlivost a nervozita. V hlavě si říkal, co po něm jeho spolužák chce či proč ho konfrontoval. Takové věci se mu prostě nestávaly často.. spíš vůbec, ale to je detail. Když ho tedy Daichi znovu pozdravil, tak se jenom nad tím zasmál. Přišlo mu to vtipné i během toho, co byl nervózní. Nojo, dvakrát pozdrav od chlapce za jeden den? Tohle možná byla pro něho něco, jak loterie.* Super shinobi techniku? *Překvapil se jenom Hakai, který začal být zvědavý. No on sám neviděl moc shinobi technik, protože mu je neměl kdo ukazovat, tak proč nebrat takovou nabídku. Proto se jenom postavil ze země, kdy si dal ruce křížem.* Rád. Já bych rád šel s tebou, Daichi! *Odpověděl mu, kdy jaksi ignoroval to, že Daichi se s nikým nebaví. Upřímně mu to bylo jedno, protože proč by potřeboval nějaké lidi na bavení, když se může bavit jenom s Hakaiem, ne? V tomhle byl tak trochu sobecký, ale nestěžoval si. On sám ani nevěděl, kde Daichi bydlí, či kde jeho otec bude ukazovat jeho techniku. Proto si jenom pravou rukou přejel vlasy a následně si dal ruce do kapes svých kalhot.* Tak já jsem připravený vyrazit, ale nejsem společensky oblečený, ale to snad nevadí.. *Pronesl jenom, kdy se nad tím zasmál. Sám ani doma neměl žádné společenské oblečení. Ani ho vůbec nenapadlo, že by to mohla být nějaká léčka a Daichi by si z něho udělal nějakou srandu. Byl bohužel v natěšené náladě, tak na takové věci ani nemyslel.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Daichi Takagi

Sat Nov 06, 2021 2:47 am
*on sám byl snad víc nervózní než Hakai. Možná proto ho pozdravil ještě jednou jak nějaký pitomec. Vduchu si za to vypadal a pokusil se dodat si kuráže, aby se ho zeptal na to, jestli s ním nepůjde za jeho otcem. Přeci jen to bylo pro Daichiho důležité a možná z toho byl nervózní. Ve skrytu svého srdce se bál odmítnutí nebo se možná bál toho, že se Hakai bude bát jeho. Kdo ví. Když Hakai promluvil, tak nějak podvědomě očekával, že ho pošle do háje. Ale bylo to naopak. Sice jeho první slova zněla zvědavě a překvapeně, jak se pak postavil a založil si ruce, tak Daichi znovu znejistěl. Přeci jen nebyl zvyklý bavit se se svými spolužáky, tak byl napjatý. Když ale Hakai prohlásil, že by s ním šel rád, tak si viditelně oddychl* To je super, Hakai *usmál se na něj, byl upřímně rád, že ho neposlal do háje. Byl to vlastně první kluk, s kterým pořádně mluvil.* Půjdeme do klanového doja. To musíš vidět. *sám byl zvědavý a natěšený, co mu otec ukáže za techniku. Teda jim oběma. Když promluvil o svém oblečení, tak si ho jen zkoumavě prohlédl a jen zavrtěl hlavou* Myslím, že jsi oblečený naprosto vhodně *zazubil se na něj, jasně, že Daichi byl i v běžném oblečení mnohem lépe oblečený než Hakai, i kdyby si vzal to nejlepší, co doma měl. Ale Daichi to pro tuhle chvíli neřešil. Byl rád, že se s ním někdo baví* Víš, nechtěl jsem tátu zklamat, kdybych přišel sám a on by zjistil, že nemám žádné kamarády *promluvil, zatímco byli na cestě do klanové čtvrti a do Toku doja*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Nov 07, 2021 8:48 pm
Do klanového doja..? *Zopakoval si to potichu, kdy nahnul hlavu jenom směrem doprava, protože byl překvapený a tak trochu i nejistý. Nikdy nebyl v doju, kdy by ho ani nenapadlo, že by se do nějakého dostal ještě v takovém věku. Navíc klanové! Tohle ho celkem dost překvapilo, ale i znejistilo no. Ovšem když mu Daichi oznámil, že je vhodně oblečený, tak z něho tak trochu ta nejistota spadla. Jenom si povzdechl a usmál se. Hlavu dal do normální polohy, kdy si prohlídl Daichiho od zdola nahoru. "I tak je líp oblečený, jak já.. Co bych dal za ty boty.." Pomyslel si tak trochu závistivě, protože si to mohl přece dovolit! Následoval ho, ale spíš se držel po Daichiho pravici. Pohledem na na něho koukal, kdy se mu snažil dívat prostě na obličej. Musel si užívat tuto chvíli, že ho nějaký "kamarád" bere někam, kde by se sám nedostal. "Takhle to je.." Pomyslel si jenom trochu smutně, když mu oznámil, že ho tak nějak využil. Samozřejmě, že mu to vadilo, ale zažil už větší emoční bolest a byl na takové věci i nějak zvyklý. Nojo, psychická bolest byla jediná bolest, kterou chudák mohl cítit. Pohled mu zůstával stále veselý a přátelský, i když ve uvnitř byl trochu smutný.* Chápu, chápu... co se dá dělat že.. *Pronesl jen takovým rychlým tónem, kdy protočil očima. Pohled mu už nevěnoval a radši se díval před sebe.* To, že nemáš kamarády by určitě tátu nezklamalo, protože je to normální. Moje sestra taky ví, že nemám nikoho krom jí a taky ze mě není zklamaná. *Trochu se zamlčí a začne i o tom přemýšlet.* Tedy.. nikdy neřekla, že ze mě není zklamaná, tak snad není.. *Pronesl zamyšleně, když pokračoval v cestě.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Daichi Takagi

Mon Nov 08, 2021 4:45 pm
*když Daichi slyšel opakování Hakaie, že půjdou do klanového doja, tak se na něj jen povzbudivě usmál* Patříš k nšemu klanu, takže dojo můžeš navštěvovat stejně jako kdokoli jiný *povzbudil ho Daichi a společně se tam tak nějak šourali. Daichi by asi nejradši běžel, ale pořád mezi nimi byla ta nevyřčená otázka toho domnělého kamarádství. A taky toho, že Daichi prostě Hakaie sprostě využil, aby Daichiho otec nepoznal, že jeho synek nemá žádné kamarády. Bohužel či bohudík to Hakaiovi přiznal a poznal na něm, že ho to zklamalo. Teda aspoň předpokládal podle toho, jak pak Hakai mluvil. Daichi si v duchu pomyslel, jestli to takhle chce. Jestli náhodou nechce fakt nějakého kamaráda, než někoho vždycky využívat proto, aby si otec myslel, že je lepší, než doopravdy je. Podíval se na Hakaie, který se pohledu na něj vyhýbal. Přemýšlel, jestli to nepřehnal. Ale kdyby se teď začal nějak opravovat, asi by to ještě zhoršil. Ale mohl to zkusit, ne. Přeci jen o nic už nepřijde. Maximálně se Hakai otočí a půjde zpátky domů.* Ale jestli by ses se mnou chtěl kamarádit... Byl bych rád *promluvil po chvíli nervózně, když už byli v klanové čtvrti a pomalu mířili k doju. Daichi teď víceméně čekal, že ho Hakai pošle do háje a půjde si po svém*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Nov 08, 2021 6:14 pm
"K našemu klanu." *Pomyslel si zamyšleně, kdy by se i nad tím zasmál, ale neměl náladu na nějakou zábavu momentálně či vtipkování.  Klanové či neklanové, tak on prostě sám by tam nešel už jen z toho důvodu v jakých podmínkách žije a jak se k němu lidé chovali. Proto by jaksi Daichiho nemusela překvapit to, že většina lidí, co uvidí Hakaie mají takové odporné výrazy, když šli spolu. Hakai ty výrazy jednoduše ignoroval, protože nic jiného mu nezbývalo. Sice ignorace fungovala, ale prostě hluboko uvnitř ho to štvalo.* Hmm? *Pronesl jenom, když pohledem opět koukl na Daichiho, který zmínil kamarádství. Měl takový neutrální pohled, který nevyjadřoval žádné emoce. Upřímně nevěděl, co má odpovědět či dělat. Srdce mu jenom začalo bít více, protože věděl, že se blíží k doju. Sice v něm nikdy nebyl, ale tak věděl, kde se nachází. Proto začal být i více nervózní.* Ty by ses se mnou chtěl kamarádit, když víš, že nejsem z tvého okruhu a většina lidí se na tebe bude dívat, jak na blázna kvůli mě? Já bych se s tebou rád kamarádil... Zdáš se fajn a zřejmě si hodně, ale hodně bohatý, tak bych tě mohl využívat na nějaké dobroty. *Pronesl jenom Hakai, kdy se zasmál a zazubil směrem na Daichiho.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Daichi Takagi

Thu Nov 11, 2021 12:04 am
*Daichiho by to možná překvapit nemuselo, protože on sám ještě nedávno na lidi, které žili v podmínkách jako Hakai, se díval shora, ale překvapilo ho to. Ty znechucené pohledy, ty řeči, když kolem někoho prošli a on pak zaslechl někoho, jak se diví, co zrovna on dělá ve společnosti někoho, kdo žije prakticky na ulici. Prakticky poprvé v životě zažil to, co Hakai musel zažívat nejspíš celý život. Nejdřív se jen překvapeně díval a nakonec několika lidem ten znechucený pohled vrátil a o kousek se posunul k Hakaiovi, jako by se ho tím snažil chránit, čímž ale naopak způsobil, že těch výrazů přibylo. Naštěstí ho z toho vnímání okolí probral Hakai, když promluvil. Přeci jen se ho Daichi zeptal, zda by nechtěl být jeho kamarád. Poslechl si jeho odpověď a nad tím koncem se musel tiše zasmát* Myslím, že tím, že se s tebou budu kamarádit sobě nijak neuškodím. Naučím se ty pohledy lidí ignorovat jako ty *pronesl tiše prakticky Hakaiovi do ucha, protože byl mu až příliš blízko tím, jak ho bránil před těmi hnusnými pohledy* A být zneužívaný na sladkosti a dobroty to beru *zazubil se zvesela na Hakaie, když došli kousek od doja, před kterým už stál jeho otec. Byl vysoký s mírně prošedivělými vlasy, zhruba okolo padesáti.* (Ryuzo) Už jsem se začal vsázet sám se sebou, že dorazíš sám, Dai *usmál se na oba a Daichi trochu zrudnul. Ryuzo ačkoli na syna neměl tolik čaus, kolik by si přál, tak o jeho "společenském" životě na Akademii věděl. Věděl o svém synovi víc, než Daichi kdy zjistí* Ale nepřišel jsem sám! Tohle je Hakai, můj... kamarád *trochu se zarazil při vyslovení toho slova a věnoval Hakaiovi trochu omluvný pohled* (Ryuzo) Těší mě, Hakai. *prohlédl si kamaráda svého syna malinko kriticky, než tu věnoval jeden z jeho vzácných úsměvů*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Thu Nov 11, 2021 4:48 pm
*Jenom se pousmál, kdy očima jenom koukl po něm, ale tvář mu mířila před sebe. Ta odpověď se mu líbila, protože nikdy zřejmě nikdo neřekl něco takového mu. Měl z toho radost a dokonce i motýlky v břichu. Takový pocit, který ještě nezažil u nikoho. Navíc to, že mu to bylo pošeptané z toho dělalo svoje.* Tak to jsem rád, že tě můžu využívat. *Odpověděl a jenom se nad tím zasmál. Trochu se i zčervenal, ale snažil se to skrýt tím, že očima koukal zase před sebe a snažil se dělat, že nekoukal na Daichiho. Netrvalo dlouho a Daichi ho dostal k nějakému starému pánovi, u kterého se ukázalo, že je to zřejmě Daichiho táta. Hakai jenom prohlížel muže, kdy poslouchal i jejich debatu. "Můj kamarád?" Zopakoval si to ve své hlavě a opět své oči namířil na Daichiho. Jaksi to nebral nějak hrozně, protože z toho všeho měl momentálně smíšené pocity, ale převládaly ty dobré až šťastné. Prostě užíval tu společnost s Daichim, kterou mohl momentálně mít.  Koukl jenom potom na staršího muže, který se na něho usmíval potom, co ho těšilo.* Zdravím... pane.. *Odpověděl jenom nervózně a jaksi se ani neuklonil. Respekt Hakaiovi jaksi nic moc neříkal, kdy prostě měl menší odpor všem lidem kvůli všemu, co se mu v minulosti stalo a stále děje no. Stál jenom na místě, ruce v kapsách od kalhot a očima sledoval muže. Myšlenkami však byl jinde. Myslel na Daichiho. Myslel taky na ten divný pocit, který má a který nezná.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sat Nov 13, 2021 7:41 pm
*Daichi se cítil najednou jinak, když tak evidentně bránil Hakaie a svým způsobem ho i obdivoval za to, že může snést takovéhle pohledy. On tohle neznal a cítil se svým způsobem nejistý, ale na druhou stranu když už mu nabídl přátelství, tak měl silně zakořeněné názory o tom, jak by se měl správný kamarád chovat. To mu vždycky otec opakoval a nebylo by jejich společného času, aby mu to znovu nepřipomněl. Jenže do téhle chvíle žádného kamaráda neměl, takže to neměl jak využít. Musel proto doufat, že Hakaie jakožto kamaráda nezklame. Jako kdyby k němu až prazvláštně přilnul tím, že to byl jeho první kamarád. Přesto se zastyděl, když se nemohl narovinu vyjádřit před vlastním otcem. Ryuzo, ačkoli byl z lepší společnosti než Hakai, si na nějaké zdvořilostní fráze a úklony nepotrpěl. Byl mučitel a byl zvyklý na jakékoli lidi, takže se nijak neurazil nebo tak, když tam Hakai jen stál s rukama v kapsách* (Ryuzo) Říkej mi Ryuzo *usmál se na něj a zrovna se chtěl obrátit na svého syna, když k nim dorazila mladší fialovovlasá žena (Arisu)* (Arisu) Nazdárek, Daichi. Pozval jsi mě na procházku s mateřskou školkou, senpai? *pobaveně se zasmála Arisu, zatímco si prohlížela ty dva* (Daichi) Už jsme dávno na Akademii, Arisu-sama! *odporoval ji a narovnal se, aby vypadal vyšší, než byl ve skutečnosti a pak se otočil na Hakaie* (Daichi) Tohle je můj kamarád Hakai a tohle je Arisu-sama. Je něco jako moje teta *uculil se a jen tak tak uhnul, když se po něm Arisu ohnala. Ale bylo to myšlené ve srandě* (Arisu) Ráda tě poznávám, Hakai *usmála se poté na chlapce a Ryuzo si jen povzdychl* (Ryuzo) Tak co, kluci, chcete vidět naší vesnici ze vzduchu? *mrkl na oba a Daichi nedokázal skrýt nadšení. Přeci jen to chtěl už nějakou dobu, ale otec ho vždycky odmítal s tím, že je to nebezpečné a kdo ví co dalšího.*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sat Nov 13, 2021 10:24 pm
*Pozoroval muže do té doby, než se mu představil. "Ryuzo." Zopakoval si jeho jméno ve své hlavě, kdy nevěděl zda mu má tykat, nebo vykat. Nikdy nebyl na takové věci, tak radši jenom kývl s úsměvem a nic neříkal, aby něco nepokazil. V tom uslyšel ženský hlas. Ihned se otočil a koukl na fialovovlasou ženu, která mluvila na Daichiho. Taky to byl důvod proč se otočil, protože slyšel někoho říkat Daichiho jméno. Ruce měl stále v kapsách, jak nějaký vandrák a moc mu to ani nevadilo.* Ahoj, Arisu. *Pozdravil jí, kdy se jenom začervenal potom, jak ho Daichi představil. U Arisu i vytáhl pravou ruku a mával na ní lehce, protože to byla žena a on měl spíše více kladný vztah k ženám, než k mužům díky jeho sestře.* Ze vzduchu? *Překvapil se Hakai, který se jenom otočil zvědavě na Ryuzo.* My budeme létat, tak jako ptáci nahoře? *Zeptal se zvědavě, překvapeně a nadšeně. Vždycky jaksi chtěl umět létat, ale tajně věděl, že létat nedokáže. Ovšem dneska měl zřejmě možnost si to vyzkoušet, tak dobře, že by mohl vidět vesnici ze vzduchu.* Já jsem určitě pro! *Pronesl vesele, kdy měl šťastný výraz na tváři, jak pozoroval Ryuzoa.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Tue Nov 16, 2021 8:53 am
*bylo s podivem, že Daichi neměl žádný problém nazvat Hakaie jako kamaráda před Arisu, ale před otcem z toho měl takřka strach. Věděl, že jeho otec není z těch namyšlených významných, přeci jen když byl mladší, tak spolu řádili, jako kdyby jeho otec nebyl ten rozumný dospělý. Nejspíš tím, že ho Ryuzo měl ve vyšším věku, tak si synkovo dětství víc užíval. Teď ovšem jeho čas zaplnili další povinnosti a toho času tolik nezbývalo. Arisu si nemohla nevšimnout, jak se nenápadně Ryuzo ošil, když Daichi s Hakaiem na ní reagovali lépe než na něj. Nepatrně se ušklíbla, ale rozhodla se svého senapie netrápit. V tomhle věku bylo prostě jasné, že kluci reagovali lépe na ženy. A postupem času to bude ještě horší, to by se klidně s ním vsadila.* (Arisu) Takže tohle... *usmála se pro sebe a vytáhla klanový bublifuk a začala si s ním hrát. Nebyla zvyklá moc používat klanové techniky a tohle bylo i cvičení pro ní, aby je nezapomněla. Daichi sledoval okouzleně bublifuk v Arisině ruce, což ji nemohlo uniknout.* (Arisu) Neboj, taky se dočkáš. Ale není to tak super, jak to vypadá *mrkla na něj Arisu. Když se Hakai projevil tak nadšeně, tak ani Daichi nehodlal skrývat své nadšení* (Daichi) Jasně, že chci! *neměl sice tušení, jakou souvislost má létání s klanovým bublifukem, ale byl vážně zvědavý. I Ryuzo vytáhl svůj bublifuk, který vypadal ovšem tak nějak jako všechno okolo jeho rodiny honosněji. Jistě, byl to úplně obyčejný klanový bublifuk, ale on si ho nechal ještě vzhledově vylepšit. Přeci jen trochu marnivý byl. Daichi chvíli sledoval otce s Arisu, ale otočil se taky na Hakaie, ze kterého cítil upřímnou radost. Nevěděl, kde se ten pocit vzal, ale předsevzal si, že tenhle pocit u svého nového kamaráda chtěl vyvolávat častěji* (Arisu) Tak dobře, Daichi ty půjdeš s tátou a já si vezmu Hakaie. Neboj vrátím ti kamaráda vcelku *uculila se a když by k ní Hakai přišel, přiložila by bublifuk k ústům a vytvořila by kolem nich bublinu, ve které by se začali pomalu vznášet nad zemí a stále výš*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Nov 22, 2021 8:36 pm
*Koukl nadšeným výrazem na Arisu, ale jeho pohled si získal Daichi, který byl zřejmě z toho taktéž nadšený. No on Hakai měl radost za oba dva. Nevěděl však, jak se to bude dít, či co se bude přesně dít. Když však Arisu oznámila, že si každý z nich vezme jednoho, tak moc nenamítal. Sice by byl rád s Daichim, ale Arisu taky nebyl špatná. Proto by se k ní Hakai jenom dostal, kdy by vše sledoval. Myslel na vše možné a na vše, co se může stát. Proto, když  je obalila bublina začali se vznášet, tak se nejdřív koukl pod sebe a ujistil se zda je to skutečné. "Vážně se to děje?" Pomyslel si by si jenom překvapeně, kdy na tváři mu šlo poznat, že tohle pro něj zřejmě hodně znamená. Vždycky si přál umět létat, ale teď se mu to i tak trochu splnilo.* D-děkuji.. *Vydal jenom ze sebe, kdy by se otočil zády k Arisu. Usmíval se, ale nechtěl, aby viděla něco jiného. Trochu se i rozplakal, ale nebylo to kvůli tomu, že by se mu to nelíbilo nebo že by měl strach, ale naopak. Byly to takové slzy štěstí, protože tohle pro něj nikdo nikdy neudělal. Nikdy mu žádný člověk krom jeho sestry neposkytl zážitek, na který nezapomene a nebyl na něho tak hodný.* Děkuji vám strašně moc, ale strašně. Vám i Daichimu, že jste mi něco takového ukázali. *Řekl a hned na to si snažil rukami utřít své slzy, které mu tekly z očí.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Arisu Sasaki

Fri Nov 26, 2021 12:16 am
*Daichi taky neměl vůbec tušení, co přesně se bude dít a jakou to má vůbec spojitost. Když ale jeho a tátu obalila bublina a vyletěli do vzduchu podstatně dříve než Arisu s Hakaiem, tak se jen překvapeně rozesmál. Nebyl schopný na to jinak reagovat. Bylo to něco, co si moc přál, aniž by věděl, že si to vážně přál. Takové to přání, o kterém nevíte, dokud se nesplní* (Daichi) To chci umět, tati! Naučíš mě to? Prosím! *naléhal na Ryuza, až se jeho otec taky začal smát, zatímco se vznášeli ve vzduchu* (Ryuzo) Na to budeš muset ještě hodně trénovat, aby ses tuhle techniku mohl naučit *poučil ho Ryuzo a plnými doušky si užíval synovu radost* (Ryuzo) Jsem rád, že máš kamaráda *přidal ještě, načež se na něj Daichi nadšeně usmál* (Daichi) To já taky, tati *odvětil, než se zase díval kolem, jak stoupali výš a výš nad vesnici. Je možné, že se nějaký kousek konverzace donesl i do bubliny Arisu a Hakaie. Arisu se musela víc soustředit na ovládání letu té bubliny, ale to neznamenalo, že by nevnímala chlapcovy reakce. Když se na něj podívala a viděla jeho výraz, bylo ji to jasné. Vypadalo to, že to bylo přesně něco, co potřeboval. Nějaký "dárek", nějaký zážitek, na který jen tak nezapomene. Když se od ní odvrátil a snažil se ovládnout emoce, Arisu k němu natáhla ruku, aby mu ji položila na rameno. Přeci jen jako mučitelka neměla problém číst v emocích chlapce. Navíc když ty emoce moc dobře znala sama* (Arisu) To je v pořádku, Hakaii. Nemusíš se stydět za to, co cítíš *promluvila opatrně a pokud by se na ní podíval, tak by se na něj vřele usmála* (Arisu) Nemáš za co děkovat. To je to nejmenší, ukázat nějaký šaškovský trik našeho klanu *dodala s pobaveným úsměvem, aby si neymslel, že to myslí zcela vážně, zatímco vystoupali i oni do výšky jako Ryuzo a Daichi, ze které byla vidět pod nimi celá Sunagakure*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Fri Nov 26, 2021 5:18 pm
*Moc mu nepomohlo, když slyšel to, co si říkal Daichi a Ryuzo. Nečekal by, že by byl někdo rád za něho, krom jeho sestry. To mu vytvořilo další slzy, které se snažil utřít. Cítil se až moc šťastný a jaksi měl pocit, že si nic takového ani nezasloužil, ale pocit štěstí vyhrával nad tím vším. Když mu však Arisu položila ruku na jeho rameno, tak jaksi nijak nereagoval. Chudák, necítil nic bohužel. Jediné, co mu mohlo takhle mohlo pomoc byla jen slova, nebo nějaké jídlo, které aspoň cítil uvnitř v žaludku.*  J-já se nestydím. Jenom.. tohle se mi nikdy nestalo. Nikdy se ke mě nechoval nikdo tak hezky. *I tak se následně otočil a prohlídl si Arisu, která se na něho usmívala. Měla krásný úsměv dle něho a ještě nádhernější byla, když mohl za ní vidět oblohu. Kdyby uměl malovat, tak by si takový moment zaryl do hlavy a následně by hned začal kreslit, ale bohužel neuměl, tak mu muselo stačit to momentálně a vzpomínka jenom.*  Šaškovský trik.. *Zopakoval to po ní, kdy se jenom usmál a pravou rukou si utřel zbytek slz.* Věřím, že váš vaše dětí musí milovat, když mají hezkou létající maminku. *Pronesl jenom lichotku, když sledoval s úsměvem Arisu.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Arisu Sasaki

Mon Nov 29, 2021 8:43 pm
*Arisu moc dobře znala Hakaiovy pocity. Vrátilo ji to do doby, kdy měla po geninské zkoušce. A potom i po chuuninské. Prostě si myslela, že nemá žádné právo být šťastná. Že se k ní nikdo prostě nemůže chovat pěkně. Už jen z toho důvodu, že na geninské zabila svou jedinou kamarádku a po geninské byla na očích celé vesnici, protože těsně před její geninskou její otec dezertoval. To, co je nějaké slušné jednání, zažila paradoxně až mezi mučiteli. Což byl zatracený paradox, že mezi bandou drsných chlapů se cítila jako součást něčeho* (Arisu) Znám takový pocit. Po geninské zkoušce, kde jsem ztratila jedinou kamarádku, jsem zjistila, že můj otec dezertoval a stal se nukeninem. Máma se nedokázala postarat o sebe, natož o mě, takže jsem byla na všechno sama. Měla jsem jen sestřenku. Už jsem nedoufala, že by se ke mě někdo choval pěkně. Všichni se na mě dívali skrz prsty, protože jsem byla dcera nukenina. Ale pak jsem poznala Ryuza a další shinobi, kteří mě začali brát jako součást jedné velké rodiny. *povypráví mu svou část příběhu a rozcuchá mu vlasy, aby ho trochu přivedla na jiné myšlenky. Když pronesl tu lichotku s dětmi, tak se Arisu po tváři mihl trochu bolestný výraz. Ale byl to jen mžik. Díky těmto chvílím si uvědomovala, že ztratila docela velkou část života bez toho, aniž by byla šťastná. Jistě, Ryuzo měl Daichiho taky ve vyšším věku, ale u chlapů na věku tak nesejde* (Arisu) Škoda potom, že žádné děti nemám *pousmála se a sledovala ten výhled na jejich vesnici. Tohohle pohledu se jen tak nenabaží. Vždycky milovala pohled z výšky, nejdřív na Suzakovi a teď v bublině*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Tue Nov 30, 2021 7:25 pm
"Nejspíše.. ne každý, když byl mladší neměl nejlepší život. Takže to znamená, že když se budu snažit a zlepšovat, tak je šance, že to bude lepší?" *Pomyslel si jenom během toho, co poslouchal pečlivě Arisu. Jaksi ho překvapilo i to, že její otec se stal nukenim. Kdo by to mohl udělat svému vlastnímu dítěti? Utéct od rodiny, jak kdyby se nic nedělo. Samozřejmě, že on sám nevěděl kde jsou jeho rodiče a zda jsou živí, nebo mrtví, ale i tak.* I přesto všechno jste to zvládla a teď jste určitě lepší, jak váš vlastní otec. Navíc si myslím, že vaše nejlepší kamarádka by na vás byla hrdá kdyby vás teď viděla. *Řekl optimistickým tónem, kdy se prostě usmíval stále na Arisu. Když však oznámila, žádné děti nemá, tak měl pocit, že by se mohla cítit sama. Věděl jaké to je být sám, kdy byl z toho i takový smutný.* Nemusíte mít vlastní děti. Můžete pomáhat i ostatním, které nikoho nemají a potřebují někoho, kdo by jim pomohl. Takoví lidé jsou pak nejlepší, protože pomůžou někomu a zachrání to dítě před horším osudem, který ho čeká když bude samotné. *Vyznělo to trochu hrdinsky, ale tak chtěl jí nějak povzbudit. Nejspíše by jí i obejmul kdyby věděl, že to pomáhá. Mu totiž obejmutí nikdy nepomohlo a to už jen díky tomu, že to prostě necítil. Proto se snažil aspoň Arisu uspokojit slovy, protože si myslel, že tím jediným jí pomůže. Zapomněl i na Daichiho během toho, co strávil Arisu čas, který si užíval.*
Arisu Sasaki
Arisu Sasaki
Poèet pøíspìvkù : 982
Join date : 16. 06. 20
Location : Sunagakure no Sato

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Arisu Sasaki

Mon Dec 06, 2021 11:08 am
*to téma jejich konverzace ji donutilo trochu zhodnotit svůj dosavadní život. Přeci jen za sebou měla mnohem víc než jen geninskou a chuuninskou zkoušku. Postupně se se smrtí své nejlepší kamarádky smířila. Nic jiného ji nezbývalo. Zaměřila se na pomstu muži, který je dal proti sobě. A který se paradoxně začal stýkat s její matkou. Takže byl takříkajíc jako její otčím. Tak zoufale ho chtěla zabít, pomstít se za tu křivdu, že rozhodl, že mají jít proti sobě, že skoro neviděla, o co všechno přicházela. Jenže pak tu byl mučitelský trénink, který ji dal mnoho, dokonce ji i donutil zvážit tu svou pomstu, od které nakonec upustila. Od matčiny smrti Benjira neviděla a byla za to upřímně ráda. Ten jeho optimistický tón ji dostal na z toho všeho zahloubání i přes to soustředění se nad bublinou* (Arisu) Člověk se pak postupem času přes to všechno přenese. Nakonec ti ten život začne dávat smysl, ať už sebevíc zvrácený *usmála se na něj, než přišla ta otázka dětí. Byla na samotu zvyklá, o tom nic, ale posledních několik let ji začala pociťovat víc a víc* (Arisu) Nejsem zrovna v situaci, kdybych mohla někomu pomoct bez toho, aniž bych ho neohrozila. Ale třeba jednou... *povzdychla si, ale usmála se. Přeci jen to bylo něco, co bude řešit až v budoucnu. Teď na to nebyl čas. Alespoň ona si to tak myslela. Nakonec jak ona s Hakaiem, tak Ryuzo s Daichim začali v bublině klesat dolů. Už toho prohlížení bylo dost, i když oba by vydrželi mnohem déle. Když nakonec klesli dolů, tak zrušili oba bubliny a Arisu se na Hakaie usmála* (Arisu) Všechno nakonec začne dávat smysl, uvidíš *promluvila by jen, než by si všimla jejich kolegy, který k nim spěchal. Stačil jediný pohled, pár slov, která mezi dospěláky proběhly, aby i Daichi věděl, že společnému trávení času s tátou je konec* (Ryuzo) Tak kluci, my musíme jít. Daichi, doprovoď Hakaie domů a pak hned domů, jasné? *podíval se už trochu nepřítomně na svého syna. Měl v hlavě jiné věci, práci jako vždy* (Daichi) Dobře, tati. Ahoj, Arisu-sama *mávl na Arisu, která mu to mávnutí s úsměvem oplatila. Vlastně oběma, než se od nich začali dospěláci vzdalovat. Daichi se se širokým úsměvem podíval na Hakaie* (Daichi) To bylo teda něco! *vypadal nadšeně, že na chvíli zapomněl, že ho má doprovodit domů*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Dec 06, 2021 4:24 pm
Je to možné, že se přes některé věci přenese.. *Odpověděl by jí jenom, kdy se podíval směrem kolem sebe. Bublina se vracela zpátky k zemi, tak se jenom pousmál. "I taková krátká chvíle dává tolik radosti." * Třeba jednou budete moc pomáhat komu jen chcete, kdy vám za to člověk bude děkovat celým svým srdce! *Řekl by veselým tónem směrem k Arisu, kdy jí dále poslouchal. No bavilo se s ní fajn, ale čas tady zřejmě skončil.
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Dec 06, 2021 4:27 pm
Je to možné, že se přes některé věci přenese.. *Odpověděl by jí jenom, kdy se podíval směrem kolem sebe. Bublina se vracela zpátky k zemi, tak se jenom pousmál. "I taková krátká chvíle dává tolik radosti." * Třeba jednou budete moc pomáhat komu jen chcete, kdy vám za to člověk bude děkovat celým svým srdce! *Řekl by veselým tónem směrem k Arisu, kdy jí dále poslouchal. No bavilo se s ní fajn, ale čas tady zřejmě skončil, protože jak bublina praskla na zemi, tak se něco stalo. Arisu jaksi musela s mužem pryč, kdy by se Hakai jenom s nimi rozloučil. Následně měl teď Daichiho pro sebe, ale tak rozhodl se jít domů, kdy ho Daichi měl doprovodit potom, co oba byli stále z toho natěšení. Po pár minutách mluvení o létající bublině se vydali směrem k Hakaiovemu domu. Cesta trvala tak půl hodiny, ale Hakai se zastavil před čtvrti Naho a oznámil Daichimu, aby s ním už dál nechodil pro jeho bezpečí. Dokonce ho i poprosil, aby s ním nešel. Daichi to respektoval a tak se ti dva rozloučili obejmutím a následně se Hakai vydal domů a Daichi taktéž. Hakai už se těšil, jak tuto zkušenost řekne své sestře, aby si mohl pochlubit!*
Hakai/Nozomi
Hakai/Nozomi
Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 09. 21
Location : Kazan no Yosai / Kiri bič

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Dec 06, 2021 4:28 pm
KONEC
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Tue Dec 28, 2021 3:26 pm
*Bylo tak kolem třetí hodiny odpoledne a Misaki se akorát vrátila domů z akademie. Zanesla si věci do svého pokoje a pak se vydala po schodech dolů do kuchyně, kde si vzala něco k obědu. Přemýšlela, že by si mohla zase po dlouhé době jít zatrénovat, protože už se naučili na akademii nějaké nové techniky a on si je chtěla procvičit, aby na akademii nebyla za blbce. Když dojedla, tak si po sobě uklidila nádobí a pak se rozejde za dům, kde byl takový menší prostor na trénování, nic velkého, ale na nějaké techniky to stačilo. Jako první se trochu rozcvičí, uběhne asi deset koleček, než se zastaví a začne dělat dřepy a kliky. Když má hotovo, tak se zvedne ze země a trochu se protáhne. Když je dost rozcvičená, tak se začne soustředit na svou chakru, poté složí několik pečetí a když se rozplyne kouř, tak se vedle Misaki objeví klony, který vypadá stejně jako ona. (Bunshin no Jutsu)* ‘Zase jen jeden, doufala jsem, že busou aspoň dva,‘ *řekne si trochu smutně Misaki v duchu a následně nechá klon zmizet. Jakmile je pryč, tak znovu složí několik pečetí a opět použije Bunshin no Jutsu a když zmizí kouř, tak tam jsou dva klony, které vypadají stejně jako ona. Misaki se jen spokojeně usměje a nechá klony zmizet.* ‘Zajímalo by mě jestli se mi jich povede ještě více nebo dneska zůstanu jen na dvou,‘ *proletí jí hlavou. Opět se začne soustředit na svou chakru a poté složí pečetě na Bunshin no Jutsu, zatím co je kolem dokola kouř, tak je Misaki celkem nervózní, protože si nebyla jistá, jestli se jí tři klony povedou, no když kouř konečně zmizí, tam tak jsou dva klony, které vypadají stejně jako Misaki a pak ještě jeden, který je dost nepovedený.* Hmm, tohle se moc nepovedlo, no nevadí, budu to muset zkusit znovu, *poví trochu smutně Misaki a nechá klony zmizet. Následně se posadí na zem, zavře oči a začne se soustředit na svou chakru. Celkem dlouho jí trvá než jí vůbec najde a pak se jí pokusí uklidnit, což se jí moc nevede a přijde jí to hodně těžké, ale prostě se nevzdává a pokračuje dokud se jí ji nepovede uklidnit. Jakmile se jí to povede, tak si jen trochu vydechne a pak začne svou chakru soustředit do pravé ruky, což jí nějakou chvíli zabere, než jí tam dostane větší množství, vzhledem k tomu, že to zkouší poprvé. Když se jí to konečně povede, tak jí začne pomalu přesouvat do levé ruky, což se jí nepovede, tak to zkusí znovu, no ani napodruhé se jí to nepovede, tak toho nechá. Otevře oči a zvedne se ze země. Když je na nohou, tak složí několik pečetí a poté se kolem ní objeví kouř, no když zmizí, tak tam místo Misaki stojí Reina. (Henge no Jutsu) Přeměna nevypadá moc přesvědčivě, vzhledem k tomu, že to byl její první pokus. Misaki si jen smutně povzdechne a zruší Henge. Následně složí znovu pečetě a změní se na Reinu. Jamile se kouř rozplyne, tak tam stojí Reina, ale nějaké rozdíly by se tam ještě našly. Misaki nechá Henge zrušit a zkusí to ještě jednou. Opět složí pečetě, které potřebuje na Henge no Jutsu a pak se kolem ní objeví kouř. Když zmizne, tak tam místo Misaki stojí Reina a tentokrát vypadá dost dobře, až na nějaké malé nedostatky, kterých by si nejspíše osoba, která Reinu nezná nevšimla. Misaki se jen spokojeně usměje a zruší Henge. Poté se opět posadí na zem, zavře oči a začne se soustředit na svou chakru. Takto tam sedí nějakou dobu, než se jí podaří svou chakru uklidnit, protože jí to moc nejde. No nakonec se jí to povede, a tak začne soustředit chakru do levé ruky, když jí tam má dostatek, tak jí pomalu začne přesunovat do pravé ruku, ale to se jí ani tentokrát nepovede, protože chakra během toho, co jí přesouvá zmizí. Misaki si jen povzdechne a pak se zvedne ze země a znovu složí několik pečetí a po chvíli se vedle ní objeví dva klony, které vypadají stejně jako ona. (Bunshin no Jutsu) Misaki se jen spokojeně usměje, protože se jí povedla technika, celkem dobře, i když raději by byla, kdyby se jí povedly klony tři, ale už na ní celkem dopadala únava, tak byla ráda aspoň za tohle. Poté opět složí několik pečetí a následně se tam místo Misaki objeví Reina. (Henge no Jutsu) No přeměna po několik vteřinách zmizí, protože Misaki už nemá moc chakry. Následně se rozejde do domu, aby si trochu odpočinula.*

-Konec RPG-
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun Jan 09, 2022 9:39 am
D mise: *Bylo kolem desátí hodiny dopoledne a Misaki seděla doma nad svitky a četla si o technikách Suitonu, které našla doma v knihovně. Vzhledem k tomu, že už byla skoro na konci a nevěděla moc, co jiného by dneska mohla dělat, tak se rozhodla, že by si mohla jít zase splnit nějakou D misi, protože zatím měla jen jednu. Protože se převlékla, čelenku Suny si dala kolem krku a vzala si pouzdra se zbraněmi. Když má vše, tak se v předsíni obuje a pak už se vydá ulicemi Suny až k budově, kde se zadávají mise. Vejde dovnitř a dojde ke stolku, kde jsou D mise, nějakou chvíli si je prohlíží, protože už jich tam nebylo moc, tak vybírá, jakou by si mohla vzít, znovu uklízet v knihovně se jí nechtělo a další mise se jí taky moc nelíbila, tak se podívá na poslední. Šlo o to, že měla pomáchat v jedné restauraci s roznášením jídel do domů. Misaki jen pokrčí rameny a tu misi vezme. Následně se vydá do restaurace, ve které měla dneska vypomáhat. Když dojde, na místo, tak jde za ženou, který stojí u baru a myje sklenice. Misaki jí pozdraví a řekne jí, proč je vlastně tady. Žena jen souhlasně kývne hlavou, poví Misaki, že když jim přijde objednávka, že jí připraví a pak jí dostane Misaki s adresou a účtem, dojde na onu adresu, předá jídlo, oni jí dají peníze, které map donese zpět a pak počká na další objednávku. Vzhledem k tomu, že bylo ještě celkem brzo, tak si Msaki sedla na židli a čekala, až dostane úkol. Během toho jí žena donesla něco k pití, protože bylo celkem vedro. Když konečně přišla první objednávka, tak Misaki počkala, až bude nachystaná, pak hned vzala tašku s jídlem přečetla si lístek s adresou a pak se vydala ulicemi Suny na místo. Objednávku předala bez problémů, vzala peníze a vydala se zpět do restaurace, kde už na ní čekala další objednávka, tak se Misaki znovu vydala do ulic vesnice. Když se vrátila, tak už na ní čekaly dvě tašky Misaki je vzala a vydala se s nimi do ulic. Obě je doručila a vrátila se zpět. Chvíli čekala, než dostane nějakou další. Poté jí vzala a rozejde se ulicemi a když se dostane asi do poloviny, tak si všimne, že jí sleduje celkem velký černý pes, který vypadá dost hladově.* ‘To mi ještě chybělo,‘ *řekne si v duchu Misaki. Následně se na ní pes rozběhne. Misaki si jen v duchu povzdechne a rozběhne se pryč, cestou nashromáždí chakru do chodidel a po jednom domě vyběhne na jeho střechu. (Kinobori no Waza) Pes celkem překvapeně sleduje Misaki, která najednou zmizela. Misaki si jen oddechne a ještě chvíli pokračuje po střechách domů, aby jí ten pes náhodou nenašel. Následně seskočí dolů a dojde na místo, kde má objednávku doručit, předá jí a vydá se zpět. Tam předá opět peníze a ještě nějakou chvíli pokračuje v práci, než jí řeknou, že už je to pro dnešek vše a může odejít. Misaki se pak vypadá domů.*


-Konec RPG-
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun May 29, 2022 10:14 am
C mise:*Po nějaké době se Misaki rozhodla, že by se opět mohla vydat na nějakou C misi, trénovat se jí nechtělo, sedět doma taky ne, tak se rozhodla, že si zajde na nějakou misi. Když se oblékla do černých kraťasů a bílého trička, tak si vzala zbraně, které by se jí mohly hodit na misi a nakonec si vezme čelenku Suny, kterou si dá kolem krku. Když má vše, tak se rozejde po schodech dolů a rozejde se do předsíně, kde si obuje boty. Následně se vydá do ulic vesnice.* ‘Hmm, jsem zvědavá, jakou misi dostanu dneska, snad to bude něco jiného než ta, na které jsem byla minule,‘ *řekne si v duchu Misaki. Po nějaké chvíli už je konečně před budovou, tak se rozejde dovnitř. Když vejde do místnosti, tak musí nějakou chvíli počkat, protože tam bylo celkem dost lidí. Jakmile na ní konečně dojde řada, tak jí přidělí misi: v jedné čtvrti vesnice řádí vandal, který ničí věci a domy a úkolem Misaki bude ho chytit. Misaki jen souhlasně kývla hlavou. Vzhledem k tomu, že onen vandal ničí to místo v noci, tak se Misaki rozhodla, že se tam půjde aspoň podívat, jak to tam vypadá a k večeru tam půjde na onoho vandala čekat. Cesta jí tam trvá celkem dlouho, protože tato čtvrt je skoro na druhém konci vesnice. Když se tam konečně dostane, tak uvidí ještě škody, které tam napách minulou noc.* ‘Tak tohle bude ještě hodně otravná mise,‘ *řekne si v duchu Misaki. Poté se vydá zpět domů. Tam je až do podvečera, když se nachystá a vyrazí zpět na místo, kde má útočit onen vandal. Když se tam dostane, tak si najde místo, kde se schová tak, aby jí nikdo neviděl, ale ona měla dobrý výhled, takže si vyleze na jeden dům a dívá se dolů do ulice. Když tam byla už několik hodin, tak měla takový pocit, že by to měla už dneska vzdát, že se tam nikdo neobjeví, protože už bylo celkem později. Misaki už pomalu přemýšlela, že už opravdu odejde, když najednou uslyší nějaký hluk. Posune se tak, aby viděla na ulici. Po chvíli uvidí nějakého kluka, který mohl být tak o rok starší než ona sama.* ‘Hmm, vypadá to tak, že jsem se nakonec dočkala hned dneska a nebudu tady muset být třeba několik dnů,‘ *řekne si v duchu Misaki. Nějakou chvíli onoho kluka sleduje a čeká, co bude dělat. Když začne ničit věci, tak se pomalu přesune na jiný dům tak, aby byla přímo za ním, poté seskočí dolů a rychle ho chytne, aby jí neutekl.* „Tak půjdeme,“ *poví mu Misaki a rozejde se směr policejní stanice. Během toho, co jdou na místo, tak jí chce onen kluk utéct, ale Misaki ho rychle spacifikuje, aby jí neutekl, protože se jí ho opravdu nechtělo nahánět v noci po celé Suně. Po nějaké chvíli se dostanou až na policejní stanici, kde onoho kluka předá a pak se vydá domů. Další den ráno se vydá ohlásit, že misi splnila, když to udělá, tak se vydá zpět domů.*

-Konec RPG-
Batsu
Batsu
Poèet pøíspìvkù : 901
Join date : 16. 01. 20

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sat Jul 02, 2022 7:40 pm
*Její otec chtěl oslavit její úspěch a to že se konečně stala geninem. Sui z toho taky měla radost. Sice už předtím byla v ročníku jedna z nejstarších ale konečně se dočkala a stala se shinobim. I přístup jejího otce se lehce změnil. Byl k ní mírnější a i lehce milejší.* (Otec) Sui. Pojď ke mě dcerko. (Sui) Ano tati? (Otec) Chci ti něco dát a předat. Sejdeme se za 2 hodiny v tréninkové oblasti. Ať jsi tam včas. (Sui) Budu tam tati. Neboj se. *Sui neměla tušení co její otec chystá. Trochu se toho však i bála. Oblékla se jako vždy do svého outfitu a vyrazila směrem do tréninkové oblasti kde na ní už měl čekat její otec. Byla zvědavá co si pro ni připravil i když se lehce bála jelikož věděla jak je její otec nevypočitatelný. Procházela vesnicí když ji potkal klučina a ona schytala dost silnou facku. Padla na kolena a podívala se na toho kdo jí tuhle ránu štědřil.* (Chlapec) Tak co ty vražedkyně. Jsi spokojená? Stál jeho život za tohle? (Sui) O čem to mluvíš? Vůbec nemám tušení kdo jsi. Proč jsi mě sakra praštil. (Chlapec) Při zkouškách na genina jsi zabila mého bratra si štětko. Chci spravedlnost. Umřeš taky. Nenechám jeho smrt nepomstěnou. (Sui) Kdybych nezabyla já jeho on by zabil mě. O tom byla celá zkouška. (Chlapec) Tak jsi se sakra měla nechat zabít. Stejně tě nikdo tady nechce. Sejdeme se v tréninkové oblasti a tam zemřeš. Tady máš mapku. Tak se sejdeme. Máš čas se rozloučit s rodinou a i když tomu nevěřím že nějaké máš tak s přáteli. *Hodil po Sui papír a odešel. Sui věděla že jde do tuhého ale teď měla schůzi s otcem. Byla lehce zmatená, jelikož každý věděl že když je někdo shinobi tak musel někoho zabít už jako student aby se stal geninem. Pro teď to pustila z hlavy. Došla do oblasti a vyhledala svého otce. Když ho konečně našla tak tam stál v jeho tréninkovém oblečení.* (Otec) Tak jsi tady Sui. Dobře poslouchej a dívej se. To co tě chci naučit se jmenuje Hachimon. Je to schopnost která ti do budoucna velice pomůže. Všiml jsem si že jsi zdatná v Taijutsu takže toto je schopnost přímo pro tebe. *Jeho otci se zvedly najednou vlasy a i kolem něj se začal lehce zvedat písek. Sui se jen dívala a nevěřila tomu co vidí. Další překvapení přišlo když viděla jak její otec jednou ranou zničil celou skálu která stála o kousek dál a jak rychle se dostal zpět k Sui a deaktivoval tuto schopnost. Šlo však vidět že dost vydýchává.* (Otec) Tahle schopnost je velice silná ale pozor. Velice zatěžuje tvé tělo a vyšší brány mohou i potrhat tvé svaly nebo zlomit tvé kosti. Tak to zkus. Musíš uvolnit tyto body. *Vytáhl svitek a ukázal jí tenketsu body na jejím těle a začal jí vysvětlovat jak tyto body uvolnit. Potom Sui postavil před sebe a koukal Jak se Sui bude snažit aktivovat svůj vlastní hachimon. Vytáhl závaží a položil jí jej na ramena. Bylo opravdu těžké a Sui se doslova podlamovaly nohy. Bylo jí řečeno že jestli to chce uzvednout musí otevřít první bránu. Sui se snažila. Celou dobu myslela na to jak ji otevřit aby mohla normálně stát než sebou sekne na zem.* „Notak Sui. To musíš zvládnout. Jsi nadaná. Tvůj táta v tebe věří.“ *Sui se soustředila jak jen mohla. Už pomalu cítila jak se jí do těla vlévá nová síla a zvládá tu váhu co jí otec naložil. Bylo to postupné ale najednou přišla obrovksá vlna síly která zaplavila její tělo a ona se cítila plná síly. Byla to první brána hachimonu a moc dobře pociťovala její účinky Bylo to zvláštní ale zároveň tak uspokojivé.* (Otec) Výborně. Jen pylně trénuj a jednou otevřeš i další brány ale pozor, 8 brána te bude stát život když ji otevřeš. Já jdu domů a ty dále trénuj. *Sui skončila její funkčnost první brány a závaží odhodila na zem. Teď jí však čekalo něco jiného a to souboj s tím chlapcem. Došla na místo kde se měli sejít. Chlapec tam již seděl a v ruce držel kunai. Bez sebemenšího varování po ní vyběhl a Sui začala prostě jen uhýbat jelikož neměla se čím bránit. Pak jí napadlo že by mohla použít to co se naučila. Během chvíle otevřela první bránu a její tělo bylo plné energie. S plnou rychlostí začala běhat kolem chlapce a bušit do něj hlava nehlava dokud neležel na zemi. Když už se nemohl ani hýbat tak ukončila první bránu. Dřepla si k němu.* (Sui) Kdyby jsi byl shinobi, tak víš že jiná možnost nebyla. Pravidla byla že jen ten kdo přežije se stane geninem. Takže si tohle vše nech pro sebe. Zabíjet tě nebudu, nemám k tomu důvod. Je mi líto co se stalo ale takhle to prostě muselo být. Zbohem. *S těmi slovy se Sui odebrala s pocitem toho že se naučila novou schopnost domů.*

KONEC RPG
Batsu
Batsu
Poèet pøíspìvkù : 901
Join date : 16. 01. 20

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Jul 03, 2022 8:22 pm
*Sui se velice pracně i přes to že se teprve nedávno stala geninem již začala připravovat na chuuninské zkoušky a její otec jí v tom silně podporoval tím že jí nakládal víc než by normální člověk dokázal vůbec unést. Sui trénovala každý den a otec ji sledoval i přes to že nikdy nebyl vidět. Ona však věděla že tam vždycky je. Dneska jí poslal opět do tréninkové oblasti ale tentokrát bude na její trénink sám dohlížet. Její otec odešel už před nějakou dobou a ona tam měla sama dorazit po své vlastní ose. Sui se stihla najíst a obléknout tak aby včas vyrazila směrem do tréninkové oblasti kde bude následovat otcův trénink. Když šel dřív tak jí bylo jasné že na ni něco nachystal. Procházela uličkami sunagakure než došla na místo na které dojít měla. Její otec už tam na ni čekal sedíc na kameni a držíc v ruce stopky. Sui to došlo, dnešek bude kompletně celý o rychlosti.* (Otec) Takže Sui. Dneska jsem ti připravil překážkovou dráhu kterou budeš muset proběhnout v co nejrychlejší čase. Po cestě jsou rozmístěny ukazatelé kudy máš běžet. Na celou dráhu máš maximálně 20 minut. Tvůj dnešní cíl je ale 15 minut. Dokud tento čas nepokoříš tak tu budeš běhat. (Sui) Ale tati, jak je ta dráha dlouhá? Kudy vede? Co mě tam čeká? A co se stane když doběhnu nad 20 minut? (Otec) Pokud doběhneš nad 20 minut tak bych ti nepřál co se bude dít. Bude to pro tebe o to složitější. Za každé kolo co bude nad limit se ti na každou nohu a ruku připne půlkilové závaží. Abys aspoň zesílila když nejsi schopná zrychlit. (Sui) Ano otče. Rozumím. (Otec) To jsem rád že se chápeme tak se připrav za chvíli začínáme. *Sui se rychle protáhla jak jen mohla. První kolo musela stihnout do 20 minut ale zase to nesměla přehánět jelikož neví co jí na cestě čeká. Otec tleskl a Sui vyběhla. Vyběhla vysokou rychlostí ale takovou kterou dokázala delší dobu udržet a neunavit se. Sledovala každý detail co mohla aby si pak další pokusy zjednodušila. Sui se pokoušela zapamatovat si cokoliv co by jí pomohlo. Otec na ní připravil spousty nástrah a překážek aby jí to ztížil jak jen bylo v jeho silách. Sui teda musela zkombinovat každou svou dovednost kterou do teď získala aby další pokusy byly dobré. Když doběhla zpět k otci tak viděla v jeho obličeji zklamání. Ten před ní jen hodil závaží které si na sebe měla připnout s tím že její čas byl 21 minut. Sui nemohla říct nic na svou obranu ale i tak věděla teď aspoň jak vypadá trasa kterou musí proběhnout. Nyní když začala běžet tak nasadila velice vysoké tempo ale i tak 2 kila navíc na svých končetinách cítila a nebylo to něco co by jí celý pokus zjednodušovalo.* „Notak Sui. Seber se. Musíš to dát jinak tě táta sejme.“ *Sui běžela přes celou dráhu, skákala po stěnách, využívala chakru aby se přilepila ke stěně aby mohla běžet dál. Když konečně dorazila do cíle tak se otec ani neusmál. Byl jí sdělen výsledek kdy jí bylo řečeno že dosáhla i se závažím 18 minut. Takhle to bylo celé poledne a odpoledne. Sui už byla unavená a jen vydýchávala. Její časy se ale nikdy nedostal pod 17 minut. Otec z toho neměl radost. Sui už na sobě měla závaží o váze 10 kilo a tak její pohyb byl ještě těžší. Otec jí však nijak nešetřil a už stála na startu nového kola. Sui běžela i přes tu všechnu bolest kterou když nakonec jí konečně napadlo použít hachimon. Během chvíle otevřela první bránu a proběhla celou dráhu tak že dorazila jen 2 vteřiny po 15 minutě. Otec chvíli přemýšlel.* (Otec) Inu asi z tebe už nic lepšího nedostanu. Dobrá práce Sui. Odpočiň si a pak dojdi domů. (Sui) Ano otče.

KONEC RPG
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sat Jul 16, 2022 2:01 pm
*Misaki byla už pár dnů doma a celkem se tam nudila, takže se rozhodla, že se výjimečně půjde podívat ven mezi lidi. Odešla do svého pokoje, kde se oblékla do čelenku Suny si dá kolem krku, pouzdro si dá na pravou nohu a druhé za opasek, v tom má ještě nějaké zbraně ve svitcích a nakonec si ještě vezmu kakuto a pak se vydá dolů do předsíně, kde se ještě obuje. Když má vše, tak se rozejde do ulic Suny. Jak se tam nějakou chvíli prochází, tak se dostane až do tréninkové oblasti.* 'Hmm jsem zvědavá, jestli tady bude dneska někdo zajímavý,' *řekne si v duchu Misaki.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sat Jul 16, 2022 9:42 pm
*Miu měla jako obvykle v plánu trénovat, proto se oblékla do nejprostšího oblečení, co doma našla. Černé kraťasy, světle modré tričko, pouzdro na stehně plné drobných zbraní. Pro dnešek se rozhodla své modré vlasy učesat na dva copánky, které svázala dvěma žlutými mašlemi. Nebylo to nic nečekaného, rozhodně ne pro její sousedy, kteří ji vidí běžet po vesnici každý den. Člověk, který ji vidí takhle prvně by si myslel, že před někým utíká, ale ona si ve skutečnosti jen procvičuje výdrž. Během pár minut svižného běhu dorazí na místo určení, nečekaně do tréninkové oblasti. Zde si ovšem všimne jednoho tvorečka, který tu jen stojí. Normální, rozumný a dospělý člověk by si nejdřív takto podezřelou osobu prohlédl, chvilku pozoroval někde v ústraní a až pak možná navázal konverzaci. Jenomže Miu je osmiletá holčička, která nic moc špatného nezažila, a tak si k osůbce sebevědomě nakráčí.* Dobrý den, hledáte někoho? Protože jestli jo, tak na mě se můžete spolehnout, že vám pomůžu! *Vykřikne nadšeně, ale když se rozhlédne kolem, tak si všimne, že nikdo kolem není, z čehož posmutní.* Neboj jdete taky trénovat? Víte, já jsem studentka v akademii! Učím se, jak být silným ninjou! *Pýchou se jí dme hruď a mile se usměje. Ve své naivitě netuší, že by ten člověk před ní mohl být nebezpečný.*
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sat Jul 16, 2022 9:57 pm
*Vzhledem k tomu, že tam nikdo nebyl, tak si jen trochu smutně povzdechla.* 'Mno, takže budu trénovat sama,' *řekne si v duchu Misaki. Když se tam objeví malá holka, tak se trochu pousměje. Byla ráda, že se tam objeví i někdo z akadmie. Když na ní promluví, tak se trochu zasměje a mezitím co mluví, tak si jí prohlédne od hlavy k patě.* „Ahoj, ne nikoho, jen přemýšlím, jestli se mi chce v tom vedru trénovat,“ *poví jí Misaki a mile se na ní usměje.* „Aha, takže studentka akadmie. A už umíš nějaké techniky,“ *zeptá se jí trochu zvědavě.* „Mimochodem, já jsem Misaki Makotto,“ *představí se jí.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Jul 17, 2022 3:21 pm
*Úsměv oplatí úsměvem. Přítomnost tak velké slečny v ní vzbudí radost a zvědavost. Holčička neumí držet jazyk za zuby, její přirozená zvědavost tomu nepomáhá. Modré oči se Miu rozzáří při slově trénink. Jaká by to pro ni byla pocta, kdyby viděla tuhle slečnu trénovat. Proto začne ji přesvědčovat.* Není tady takové vedro, když tak půjdeme do stínu. *Usměje se na ni,  mimoděk hodí copánky dozadu. Sní s otevřenýma očima o tom, jak se třeba něco od ní naučí, ale už jen ten fakt, že s ní mluví ji dodává sebevědomí.* Ano! Umím jednu! *Pronese hrdě, přičemž přemýšlí jestli se jí má pochlubit, ale radši ne, nechce se před ní ztrapnit a aby se jí smála.* Těší mě, Misaku. Já začínám taky na M, jmenuji se Miu Izuma. *Její úsměv se rozšíří. Až bude doma, zeptá se, jestli někdo zná tuto dívku.* Co jsi tady chtěla trénovat? *Zeptá se zvědavě, ráda by ji nabídla, zda-li by nechtěla trénovat Miu, ale přišlo jí to příliš vlezlé.*
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun Jul 17, 2022 3:30 pm
*Stojí tam a dívá se na Miu a přemýšlí.* „Mno to by i šlo,“ *poví jí Misaki a pousměje se.* „Těší mě,“ *dodá ještě na nějakou chvíli se odmlčí, protože přemýšlí, co by jí mohla ještě říct.* „Takže copak umíš za techniku,“ *zeptá se jí trochu zvědavě, protože chtěla vědět, co už umí, aby jí když tak mohla pomoct s tréninkem.* „Hmm bych řekla pravdu, tak se trochu nudím, tak jestli chceš, tak ti můžu trochu pomoct s tréninkem, ale to budu muset vědět, co umíš,“ *poví jí Misaki a následně se rozejde do stínu za velkou skálu, kde by i případně mohli trénovat Kinobori no Waza, kdyby chtěla.* 'Hmm je to divné, že tady dneska nikdo nikde není, v tuhle domu bych řekla, že by tady mělo být celkem dost lidí,' *řekne si v duchu Misaki celkem zamyšleně.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Jul 17, 2022 3:51 pm
*Stydlivě sklopí hlavu, trošičku to uvnitř Miu se klepe a protestuje, jenomže to holčičku nezastaví. Zvedne hlavu, přestože by se chtěla hrdě usmát, neovládá své emoce dost dobře na to, tak místo hrdého úsměvu ji rudě svítí uši stydlivostí. Každý by teď na ni poznal, že prožívá emoci stydlivosti, ale přesto Misaki poslechne a ukáže ji, jak provádí svou jedinou techniku, kterou umí. Mírně se rozkročí, obličej se jí zkroutí soustředěním, připraví si ruce na techniku. Teď už ví, jak s chakrou, tak jí to nedělá problém* Bushin no jutsu! *Vykřikne, až tím sama sebe překvapí a náhle se vedle ní objeví její přesná kopie. Obě Mii se na Misaki usmějí a řeknou:* Baf! *Poté se zasmějí, dají ruce v bok. Miu nemůže být šťastnější z toho, že se jí to povedlo, teď už je zase veselá holčina, kterou byla před minutou. Při větě, že jí Misaki s tréninkem pomůže se jí rozzáří oči nadšením. Horlivě přikyvuje a pronásleduje ji ke skále. Prohlíží si svého chvilkového senseie, evidentně nad něčím dumá. Snad ne nad tím, jak se mě zbavit. Pomyslí si lehce vystrašeně.* Jsem připravená na cokoliv, co mě budeš učit! *Přesto ji trochu ta skála děsí. To budeme po ní lézt? Jaké techniky bych se mohla učit na skále? Dumá.*
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun Jul 17, 2022 4:10 pm
*Když jí Mia předvede Bushin no Jutsu, tak se pousměje.* „Ok, je fajn, že už aspoň něco umíš,“ *poví jí Misaki a pak si všimne, jak si prohlíží skálu, tak se jen trochu pousměje.* „Mno abych řekla pravdu, tak tě dneska naučím Kinobori no Waza. Je to chození po skále bez pomoci rukou,“ *poví jí Misaki a nechá jí pár vteřin, aby pochopila o co půjde.* „Myslím, že o chakře něco víš že,“ *poví jí.* „Při této technice vložíš chakru do chodidel. Když jí dáš málo, tak se na skále neudržíš a spadneš dolů no a když jí dáš hodně, tak skála pod tvýma nohama se může rozbít,“ *vysvětlí jí. Poté se začne soustředit na svou chakru a rozejde se po skále nahoru. Když se dostane až nahoru, tak se odrazí od skály a skočí zpět na Miou.* „Tak co, zkusíš to,“ *zeptá se jí.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Jul 17, 2022 5:16 pm
*Pochvalou ji Misaki zvýšila sebevědomí, navíc se zdála milá, snad na ni nebude křičet, když jí to nepůjde. Jakmile začne „vyučování“, tak Miu vypne mód radostného děvčátka a zapíná nastavení studentka. Pečlivě poslouchá stručné instrukce, které by neměly vyvolávat otázky. Přesto jednu Miu má, ale nechá si ji pro sebe. Jak poznám, že tohle je moc chakry a tohle je málo? S úžasem zírá, má u toho otevřenou pusu překvapení (snad ji tam nenaletí nějaká moucha), jak Misaki úplně v pohodě, bez sebemenšího zapocení, vyšlapala (doslova) skálu nahoru. Její seskok dolů rovněž vyvolal u Miu silné emoce překvapení a úžasu. Nervózně se usměje a jde ke skále. Zavře oči, soustředí svoji chakru do chodidel. Nejdříve cítí chakru v celém svém těle, potlačí ji ovšem dolů do chodidel. Netuší, jak moc to je, přesto to jde zkusit. Udělá na skále dva kroky, podobně jako Misaki, ale ani neví jak, ale už leží na zemi. Když si sedne, všimne si, že se skála nerozdrolila. Ohlédne se na Misaki.* Asi málo chakry, jdu to zkusit znovu. *Rychle vyskočí na nohy, opět zkouší nasměrovat chakru do chodidel, tentokrát více, než předtím. Jenomže netuší, že méně je někdy více. Opět udělá dva kroky na skále, ale tentokrát si všimne, že se skála pod jejíma nohama zhroutila a ona sama spadne taky. Otočí se na Misaki.* Tohle bylo zase moc, že jo? *Ptá se. Třetí pokus, zvedne se a zkouší to znovu. Snaží se dát chakru do noh akorát, jenomže v tom ještě nemá trénink a tak se neudrží na skále a zřítí se dolů.*
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun Jul 17, 2022 5:42 pm
*Sleduje Miu a přemýšlí.* 'Hmm, myslím, že vše, co jsem mohla jsem jí už řekla, tady to prostě bude buď a nebo, prostě buďto se udrží na skále nebo spadne na zem, prostě je to už jen na ní, jak jí to půjde,' *povzdechne si trochu smutně Misaki, protože věděla, že je to strašně na prd, když člověk neví, jestli to dělá dobře nebo špatně a nikdo ji k tomu nemůžu nic říct.* „Přesně jak říkáš, ani se moc zatím nesnaž dostávat se výše, protože jako první budeš potřebovat najít to správné množství chakry, které potřebuješ na to, aby jsi se někde dostala,“ *poví jí Misaki trochu smutně, protože zatím nemohla nic dělat. Když se dostane pak výše, tak už bude muset být v pozoru, kdyby náhodou začala padat, aby jí mohla chytit.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Sun Jul 17, 2022 8:55 pm
*Hltá její rady, přikyvuje, že rozumí. Radu si opravdu vezme k srdci.* Děkuji. *Hlesne pouze a už zase jde cvičit ke skále. Nebudu běžet, jen se postavím na skálu, a když to půjde, tak půjdu výš. Hlavně se soustřeď. Dorozumívá sama sobě, když se znovu připravuje na výstup. Soustředí chakru do chodidel, snaží se, aby jí bylo trošku více, než minule, ale ne tolik jako to bylo prvně. Když to nějak vybalancuje, udělá krok na skálu a chvilku se drží, udělá první krok, druhý krok...má z toho takovou radost, že se přestane soustředit a žuchne zpět na zem. S radostným úsměvem se otočí na Misaki. Jako kdyby ji pohledem říkala: to je úspěch, viď? Nevzdává se a jde to zkusit podruhé. Do nohou dá snad stejné množství chakry jako předtím, a tak udělá první krok. Druhý krok. Soustřeď se! Napomíná se v mysli a udělá třetí krok a udrží se. Udělá čtvrtý krok, ale cítí se vyčerpaně a přestane se soustředit, což má za následek její pád na tvrdou zem.* Promiň, nějak jsem se unavila. *Omluví se a nemá tu odvahu se jí podívat do očí. Párkrát vydechne, postaví se a ještě jednou to zkusí. Teď už tuší jaké množství chakry je to správné, proto ji už netrvá tak dlouho si to tak navolit. První krok na skálu, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, soustřeď se, šestý, sedmý, jééé, sedmička je moje šťastné číslo. Žuch, spadne na zem. Okamžitě se postaví a usměje se na svého tichého společníka.* Už se zlepšuji, děkuji za tvoji podporu!
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Sun Jul 17, 2022 9:12 pm
*Stojí tam a jen jí mlšky sleduje, protože nebylo nic, co by jí na to mohla říct. Když udělá dva kroky a spadne na zem, tak se trochu pousměje.* „Mno, ale celkem ti to jde, můžeš být ráda, že už máš aspoň nějaké základy,“ *poví jí Misaki a mlčky jí sleduje. Když se jí po chvíli podaří dostat ještě o kousem výše, tak se pousměje.* 'Jo, myslím, že jí to půjde,' *řekne si v duchu Misaki a poté se podívá po okolí, jestli tam nenajde nějaký větší kámen, na který by si mohla sednout a sledovat Miu. Najde si jeden a sedne si.* „Nemáš za co. Jen tak dále a určitě se dostaneš snad až nahoru,“ *poví jí Misaki, aby jí trochu povzbudila.*
Miu Izuma
Miu Izuma
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 14. 07. 22

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Mon Jul 18, 2022 8:35 pm
*Na dobře míněnou pochvalu se rozzáří. Doma si jí nevšímají, a tak každá pozornost a pochvala ji těší.* Základy mám díky tobě. *Polichotí upřímně a hned vstává na další snažení. Upřímně, trochu se lekla, když si Misaki sedla na balvan, ale pak si v duchu řekla, že by ji taky nebavilo tady jen tak stát. Určitě v jejím věku a zkušenostech. Pomyslí si vážně, protože Misaki je podle ní dospělá. A všichni dospělí si stěžují, že je bolí záda nebo kolena. Skoro jako profík si vyměří chakru v chodidlech a začne po skále lézt. Udělá krok, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, vydrž....A leze dál a dál a dál. Už je skoro nahoře, když náhle v sobě pocítí slabost, a tak se rychle skály chytne rukama a poslední pohyb na vrchol je spíše vyškrábání se, než aby tam došla pomocí nově naučené techniky. Na vrcholku skály si na minutku sedne a vydýchává, jen Misaki ukáže zdvižené palce. Teď je jen otázka, zda-li zvládne i cestu dolů.* Jen se tady vydýchám, za chvilku slezu dolů! *Křikne dolů.*
Misaki Makotto
Misaki Makotto
Poèet pøíspìvkù : 1272
Join date : 14. 12. 21
Location : Sunagakure (Kage)

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Misaki Makotto

Mon Jul 18, 2022 10:02 pm
*Misaki sleduje Miu a jen se na ní pousměje.* „Hah, hlavně ti to jde,“ *poví jí Misaki. Sleduje jí, jak jí to jde, což jí překvapilo, že hned při prvním kroku nespadla, protože někteří se rozplácli hned, i na několikátý pokus, ale tak každému se daří jinak, že. Když je skoro nahoře, tak už je celkem nervóžní, protože je to celkem vysoko, když se jí najednou přestane dařit, tak už je připravená se odrazit a vyskočit do vzduchu, aby jí když tak chytla, ale nakonec se ukáže, že to Mia zvládne a na vrch se sice vydrápe, ale dostane se tam.* „Abych řekla pravdu, tak jsi dobrá, nečekala jsem, že se ti to povede takhle rychle,“ *poví jí Misaki a usměje se.*
Sponsored content

Ulička Koyo - Stránka 9 Empty Re: Ulička Koyo

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru