Ulička Yuko

konec rpg

*Byl večer před vánocemi a Misaki se už těšila na vánoce. Šla spát celkem brzo, protože jak se znala, tak ráno nemohla dospat. Ráno se probudila už v šest ráno, oblékla se a potichu došla až do kuchyně, kde už byla její mamka a chystala věci k večeři. Misaki jí pozdravil a posadila se ke stolu, kde už na ní čekal talíř se snídaní. Poděkovala za jídlo a pustila se do jídla. Poté co dojedla, tak po sobě uklidila nádobí a pak šla uklidit hromadu umytého nádobí. Sestra ještě spala a tak na to Misaki byla sama, ani jí to nevadilo, protože Misaki byla taková, že celkem ráda pomáhala a bavilo jí to. Když měla hotovo, tak šla do obývacího pokoje, kde byla taková menší palma, vzhledem k tomu, že v suně jiné stromy moc nejsou a palma v květináči, no proč ne, tak se Misaki rozhodla, že by jí mohla trochu nazdobit, aby to nevypadalo tak nudně. Vytáhla si ze skříně nějaké ozdoby a začala zdobit obývací pokoj, teda tam, kam dosáhla a pak začne dávat nějaké ozdoby i na palmu. Když má po nějaké chvíli hotovo, tak se jen trochu pousměje.* Mno vypadá to celkem dobře, *poví si a pak opět krabice od ozdob schová, zpět na místo kde byly předtím. Když má hotovo, tak se rozhodne, že se rozejde na nějakou chvíli ven, protože se rozhodla, že se půjde podívat na vánoční Sunagakure, navíc se tam mamce nechtěla plést pod nohama. Jak se tak prochází sunou, tak se dívá kolem dokola. Vypadalo to tam dost podobně jako každé vánoce. Na domech byly nějaké ozdoby v ulicích takové nějaké vánoční věci, aby vyzařovala vánoční atmosféra, ale Misaki se to moc nezamlouvalo. Bylo to fajn, že doma bylo všichni, že otec nebyl na misích a pak asi ještě ty dárky.* ‘Zajímalo by mě, jestli i v ostatních vesnicích je takové vedro na vánoce, zajímalo by mě, jaké to je, když je někde zima a sníh, přála bych si to vidět,‘ *řekne si trochu smutně Misaki, protože to vedlo se jí moc nelíbilo. Ano byla na to zvyklá, ale prostě někdy by chtěla vidět i něco jiného než jen písek a cítit vedro. Jak se tak prochází vesnici, tak si všimne jedné kamarádky, se kterou chodí na akademii. Nějakou chvíli se tam spolu baví, než se Misaki omluví, že už bude muset jít domů. Když po nějaké době konečně dojde domů, tak je tam už i její sestra, který sedí v obývacím pokoji a čte si knihu. Misaki se na ní jen usměje a jde do svého pokoje, kde má nějaké dárky, tak je ještě zabalit a nachystat, aby už měla na večer vše připraveno a nemusela to chystat na poslední chvíli a třeba by na jí ještě pak museli čekat, to ona nějak neměla ráda. Když má vše nachystané, tak schová dárky ještě zpět do skříně, kdyby tam šla náhodou její sestra šmejdit co dostane a rozejde se zpět dolů. Tam tak nějak různě pomáhá. Asi hodinu před tím než má být večeře přijde domů otec. Misaki ho pozdraví a pak opět zmizí zpět do kuchyně, kde jde pomáhat s přípravou stolu. Následně nachystá talíře, příbory a skleničky. Když má vše, tak jde za sestrou, kterou evidentně dneska moc pomoct doma nezajímá. Asi po půl hodině jsou všichni voláni k večeři. Misaki se posadí vedle sestry a už je celkem hladivá, takže se těší na večeři. Jako první je hrachová polévka. Není to zrovna její nejoblíbenější jídlo, ale sní vše. Jako další chod je řízek s bramborami, čehož si nandá celkem dost, až na ní mamka hledí, jestli to vůbec vše dokáže sníst. Misaki se jen pousměje a pustí se do jídla. Poté co dojí jako poslední, tak všichni dostanou ještě oplatek s medem. Po jídle jde Misaki do koupelny, aby se umyla a pak ještě zaběhne do svého pokoje pro nějaké dárky, které tam měla a dá je pod vánoční palmu. Když je vše nachystáno, tak jdou všichni společně k vánoční palmě a začnou si rozdávat dárky. Misaki dostane nějaké nové oblečení do akademie a další věci. Poté spolu nějakou dobu tráví čas, povídají si. Později dojdou prarodiče, takže tam je celkem veselo a živo. Po nějaké chvíli jde Misaki pomoct mamce z nádobím, které tam bylo po večeři. Poté jde na chvíli za dům a dívá se na noční oblohu, na které svítí hvězdy, což se jí dost líbí je pozorovat a přemýšlet nad vším možným. Po nějaké chvíli se opět vrátí dovnitř za rodinou a je tam s nimi až do té doby, než jde spát.*

*Misaki se prochází ulicemi Suny a přemýšlí. Jak tak jde, tak do ní najednou někdo narazí. Misaki celkem dost zavrávorá, ale nakonec se jí povede zůstat stát na nohou. Poté se podívá na Arisu a jen se trochu pousměje.* To je v pohodě, *poví jí Misaki a rychle si jí prohlédne, aby to nevypadalo tak blbě, že jí nějak moc sjíždí pohledem od hlavy až k patě.* Taky jsem trochu nedávala pozor, *poví jí Misaki.* 'Hmm, vypadá, že bude celkem zkušená,' *řekne si v duchu Misaki a zůstane stát na místě.*

*Misaki si prohlíží Arisu. Vypadá celkem zvlášně, ale to jí nějak moc nevadilo. Každopádně jí podle těch jizev přišlo, že je celkem silná. Při jeho slovech se jen trochu pousměje.* Máte pěkné vlasy, *poví Misaki když začne Arisu odcházet. Celkem jí Arisu zajímala, protože vypadala, že by mohla být celkem silná a ráda by se od ní třeba něco dozvěděla, ale nevěděla, jestli s ní bude mluvit.* 'Asi jsem jí měla nechat být, snad na mě nebude zlá, že jí otravuju,' *řekne si v duchu Misaki a dívá se na Arisu.*

*Misaki se jen trochu pousměje, když se Arisu zastaví a podívá se na ní.* 'Hmm, teď mě bdto bude ignorovat nebo půjde prostě pryč,' *řekne si v duchu Misaki. No když pak na ní Arisu promluví, tak jí úsměv nezmizí. Poté se na chvíli zamyslí.* Hmm, když o tom tak přemýšlím, tak asi máte pravdu. Je pravda, že Reina na taky fialové vlasy, *poví Misaki, no druhou větu spíše pro sebe, ale stejně jí řekla nahlas.* Jste shinobi, *zeptá se Misaki trochu zvědavě, ale vzhledem k jizvám to bylo trochu jasné, ale tak její zvědavost hrála taky roli.*

*Jen se usmívá na Arisu a poslouchá její slova.* Přesně tak, *poví jí na slova o tom, že zná Reinu. Poté je nějakou chvíli ticho a přemýšlí, co by mohla ještě říct Misaki. Mno nakonec promluví Arisu, takže si jen v duchu oddechne.* Super, přesně tak, jsem teprve genin, *poví Misaki možná trochu smutně a přemýšlí, na co by se mohla Arisu zeptat.* Můžu se na něco zeptat, *zeptá se jí celkem zvědavě.* Jaké jsou chuuninské zkoušky, *zeptá se trochu zvědavě, protože sama si nebyla jistá, jaké budou zkoušky, protože měla trochu pochybnosti, že by mohla někde udělat chybu, která by jí mohla stát život.*

*Při slovech Arisu se jen trochu pousměje, ale na druhou stranu se i začervená.* Přesně tak půjdu na chuuninské zkoušky, ale nejsem si úplně jistá, že se mi je povede složit, pořád si nějak připadám, že jsem se ještě nic moc nenaučila, takže uvidíme, *poví Misaki, protože si úplně nevěřila, že by se jí mohlo projít zkouškama, měla takový pocit, že by tam mohl být někdo, kdo bude o hodně silnější než ona. Když pak Arisu řekne, že byla v chuuninských zkouškách v Kirigakure, tak jen trochu překvapeně zamrká.* Opravdu? Jaké to tam je, *zeptá se celkem zvědavě. Poté jí začne Arisu vykládat co a jak, tak jí poslouchá.* Super, díky moc. Ehm no Suiton mám, dokonce i Fuuton a ještě nějakou další schopnost, nevím jak nebo to vůbec popsat, *poví Misaki trochu zdráhavě.* No uvidíme, proti komu půjdu, ale ráda bych, kdyby to byl někdo mimo Sunu, chtěla bych zjistit, jak bojují v jiných vesnicích, *poví Misaki a usměje se na Arisu.*

*Při slovech Arisu trochu překvapeně zamrká, protože se jí tomu až nechtělo věřit když jí vidí teď, ale nejspíše, když byla mladší, tak to tak cítila i ona. Když jí Arisu řekne, že je v Kiri pořád mokro, tak se jen trochu pousměje.* To zní dobře, takže tam nebude zakové vedro jako tady, to beru, *poví Misaki nadšeně, přece jen tady v Suně to pro ní nebylo úplně dokonalé klima.* Snad máte pravdu, *poví jí celkem zamyšleně Misaki.* Super, budu se těšit, *dodá a zasměje se. Teď byla popravdě ještě více na nervy, když věděla, že jí tam bude někdo sledovat, ale hold musí se s tím nějak vyrovnat a předvést to nejlepší, aby mohla postoupit dále.*

*Misaki se pousměje na Arisu. Byla ráda, že si s ní popodívá někdo, kdo už má takové zkušenosti, jaké si myslela, že už Arisu má, teda aspoň podle toho, jak vypadá.* Aha, *poví jí jen trochu překvapeně na její slova. Poté se na nějakou chvíli odmlčí a přemýšlí, o čem by se mohla s Arisu ještě bavit nebo spíše na co se jí třeba ještě zeptat.* Abych řekla pravdu, tak bych jednou chtěla vidět sníh, *poví trochu zamyšleně. Prostě jí pořád lákal ten pohled na zasněženou krajinu, kde bude zima.* Díky, mno snad ano, *poví jí Misaki. Pořád prostě měla strach, že by se jí nemuselo podařit uspět.*

*Misaki nějak nevnímala dneska čas, seděla doma a četla si něco ve svitku. Akorát ho zavřela a podívala se přede sebe.* „Asi bych mohla vyrazit na chvíli ven, protože se tady celkem nudím,“ *poví Misaki a trochu smutně si povzdechne. Náseldně se oblékne [url][/url], čelenku Suny si uváže kolem krku, pouzdro se zbraněmi si dá na pravou nohu, druhé pouzdro si dá na opasek a nakonec si vezme ještě kakuto a pak si jí dá za opasek. Když má vše, tak se rozejde do předsíně, kde si obuje boty. Když má vše, tak za sebou zavře dveře, zamkne a vydá se do ulic Suny. Po nějaké chvíli se dostane do jedné ze zapadlejších uliček, protože se jí tam moc nezamlouvalo chodit, ale nějak tam dneska zabloudila, tak se rozhodne, že to tama vezme na druhou stranu vesnice. Jak tak jde, tak před sebou si všimne nějakého kluka, který kope do kamene, nějak moc si ho nevšímá a pomalu pokračuje v cestě.*

*Misaki pomalu míjí onoho kluka, když vidí, že tam začne mlátit do písku.* 'Hmm tady se fakt najdou snad je samí šílení lidi,' *řekne si v duchu Misaki.Když uslyší jeho slova, tak se na nějakou chvíli zamyslí a pak si v duchu povzdechne.* „To musíš zjistit až časem, na to není jednoduchá odpověď,“ *poví mu Misaki, protože tohle bylo celkem složíté, jaká má živojz cenu, protože ono to vlastně ani určit nešlo.* 'Hmm snad bude v pohodě,' *proletí jí hlavou. Poté tam stojí a sleduje onoho kluka, protože jí celkem zajímalo, jak na to bude reagovat.*

*Misaki tam stojí a poslouchá jeho slova. Po chvíli se zamyslí nad jeho slovy. Viděla na něm, že je naštvaný a nenávidí tuhle vesnici, tak se jen v duchu pousměje.* 'Vypadá to, že tuhle vesnici nenávidí víc a víc mladých lidí, ale zase se jím nemůžu divit, taky to tady nenávidím,' *řekne si v duchu Misaki.* „Víš, taky tuhle vesnici nemám ráda, nejsem shinobi kvůli ní, ale kvůli lidem, na kterých mi tady záleží. No není jich moc, ale vlastně taky kvůli lidem, které jsem potkala v jiných vesnicích a nechci je nechat umírat, proto jsem se stala lovcem nukeninů,“ *poví mu Misaki, protože se jí ani trochu nelíbilo, že kvůli chybám vesnice, která nechala utéct své ninji je teď musí najít a zabít je.*

*Dívá se na něj a jen se mile usmejě.* „Ehm, nemáš za co,“ *poví mu Misaki, jeho slova ho celkem překvapily, protože něco takového nečekala. Když se jí pak představí, tak se pousměje.* „Těší mě, já jsem Misaki Makotto,“ *poví mu a pak se na nějakou chvíli odmlčí a přemýšlí, o čem by se s nim mohla bavit. Když pak promluví, tak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Mno jako lovec odměn chodít po světě a hledáš nukeniny, kteří utekli z vesnice a musíš je zabít případně přivést zpět do vesnice, ale to se nestává moc často,“ *poví mu Misaki.* „Ty jsi shinobi nebo chodíš na akademii nebo vůbec ne,“ *zeptá se ho trochu zvědavě Misaki, asi to znělo trochu divně, ale prostě se na to musela zeptat.*

*Poslouchá jeho slova a přemýšlí, když se zmíní, že má rád Suiton, tak se pousměje.* „Mno co ty víš, třeba jednou taky budeš umět používat Suiton nebo pokud jsi z klanu Toku, tak už ho máš,“ *poví mu Misaki, protože o zdejších klanech nějaké základy věděla, ale ne nic moc extra.* „Mno lovce odměn můžeš dělat až po chuuninských zkouškách, takže se musím učit a hlavně na lovce odměn musíš umět aspoň C techniky, aby tě nějaký nukenin hned nezabil, ono nikdy nevíš na koho narazíš, takže je lepší být připraven,“ *poví mu Misaki.* „A už jsi se naučil nějaké techniky na akademii,“ *zeptá se ho trochu zvědavě.*

*Poslouchá jeho slova a pousměje se.* „Hmm, takže vám na akademii ještě nic moc neřekli,“ *poví Misaki a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Při geninských zkouškách to bude jeden na jednoho v kaňonu nebo kde to, ale to už si moc nepamatuju a jen jeden z vás vyjde ven a stene se geninem,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí.* „Chuuninská zkouška se pořádá se všemi pěti velkými vesnicemi dohromady. Má tří části. V první je to písemný test, ve druhé přežití na nějakém nehostinném místě bez nějaké pomoci a poslední je souboj jeden na jednoho,“ *poví mu Misaki.* „Nevím, ale asi to musí být, aby se ukázalo, že je ona osoba schopná bojovat a přemýšlet v různých situacích a prostě že něco ví,“ *poví mu celkem zamyšleně Misaki.*

*Poslouchá jeho slova a jen souhlasně kývne hlavou, protože to tam bylo.* „Nevím proč to tak je, ale přijde mi, že Suna chce jen silné shinobi,“ *poví mu Misaki a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Ale věřím, že se ti to povede,“ *poví mu Misaki.* „Na chuuninských zkouškách ve třetím kolem je někdo, kdo to hlídá, takže to přežiješ,“ *poví mu Misaki, protože nějak moc nevěděla, co by mu k tomu ještě řekla.* 'Mno uvidíme, snad se mu na akademii bude dařit,' *proletí Misaki hlavou, protože nechtěla, aby umřel, vypadal celkem zajímavě.*

*Misaki se na něj dívá a vidí, že je z toho celkem mimo a vypadá nervózně nebo že se až bojí, ale hold to tak bylo a čím dříve se to dozví tím víc pak bude připraven a nepřekvapí ho to až před zkouškami.* 'Hold je to tak a nezmění se to, buď to to přijmeš nebo skočíš,' *řekne si v duchu Misaki.* „Neboj na akademii se naučíš ještě nějaké další techniky, ale moc z nich jich stejně pak napoužiješ,“ *poví mu Misaki přičemž poslední část věty poví celkem zamyšleně, protože jí přišlo, že některé techniky z akademie vůbec nepoužívala.*

*Poslouchá jeho slova a jen se trochu pousměje.* „Ono z technik na akademii se ti bude tak hodit chození po stromech, chození po vodě, Kawarimi a možná tak Bushin no Jutsu, ale později se naučíš mnohem lepší verzi Bushin no Jutsu, vlastně pokud máš Suiton, tak se jí můžeš naučit jako chuunin,“ *poví mu Misaki, protože obyčejné klony, které používali na akadmii Misaki používala jen jako trénink.* „Ale ty trochu lepší techniky budeš muset počkat až na genina, tam už aspoň něco málo je, jako třeba element nebo klan,“ *poví mu Misaki zamysleně.* „Abych řekla pravdu, nějak nevím, co bych tě mohla učit,“ *poví mu Misaki, přece jen chodit a dělat klony už uměl a Kawarimi ho fakt učit nechtěla, to jí přišlo na učení někoho jiného otravné.*

*Poslouchá jeho slova a jen si povzdechne.* „Mě se neptej, já jsem tohle ani nevymyslela, prostě jen trénuju a plnim mise jak chtějí, i když tohle dělá každý shinobi, prostě to tak je a to se nezmění,“ *poví mu Misaki nevěděla moc, co by mu měla ukázat. Následně se rozejde směrem k vodní nádrží a raději kývne rukou, aby šel za ní. Když se tam po nějaké chvíli dostanou, tak se Misaki rozejde po vode a míží do středu jezera, tak složí několik pečetí a z vody se zvedne masa vody, které se zformuje do podoby hada a pak se rozletí kousek od Suhuachiho (​Suiton: Ja no Kuchi).*