Sídlo Hokage

Yato Mori: *Koukal na ní, jak se přeměnila zpět do své podoby. Jeho povaha a zájem za neznámým ho donutilo zvednout obočí. Nezestárla ani o den. Ale tak co už, dnešní mladí mají různé způsoby jak se udržet ve hře, ale Yato, ten už dávno usoudil, že život má nějaký koloběh a na to, aby šel proti němu je už moc starý. Nakonec, když dokončila, tak si jemně povzdechnul a opřel se do židle.* No, to je docela zajímavá situace. *Jemně poklepal propiskou na stole a jelikož se staré zvyky odnaučí těžce, chopil skleničku a trochu se napil. Už to pil tak často, že to s ním ani nehlo a nebylo vidět, že by vůbec pil nějaký alkohol.* Z pohledu člověka musím říct, že je trochu hnusné nechat to dítě vyrůstat o samotě. Lepší pro něj by bylo se vzdát své práce a věnovat se mu naplno. A co se pověsti týče, tak změna identity a výzoru na veřejnosti ti očividně nedělá problém. Ale z pohledu někoho, kdo ví, co za práci odvádíš a jak ji odvádíš bych o tebe nerad přišel... *Rty posunul nahoru, když nahodil zamyšlený výraz. Pak se postavil, vydal se ke skříňce a začal prohrabávat šuplíky. Nakonec vytáhl jeden sešit papírů, kde byl seznam bytových jednotek v Konoze a začal listovat. Usadil se a po chvíli ji předložil pár papírů, kde byly volné bytové jednotky, jejich umístění, rozloha a hlavně cena, ať už koupě či nájmu.* Všechno co vidíš je ve vlastnictví Konohy. Takže nebudeč problém, pokud jeden z nich zmizí. Ovšem, pokud do kasičky vesnice přibyde příslušná částka. *Jemně se usmál a nechal jí si to projít.* No a co se výchovy týče. Můžeme ho dát k adopci. Neznám nikoho, kdo by byl ochoten se starat o dítě 24/7. Hlídání většinou bývá pro Geniny jako D mise... Samozřejmě by se adoptivní rodiče obeznámili se situací, ale předpokládám, že ti budu muset popřát hodně štěstí při hledání někoho, kdo se ti bude start o dítě, ale vlastně nebude ani jeho adoptivní a ani vlastní a ty budeš moct kdykoliv přijít a to dítě si vzít zpět. Ale tak někdo se třeba najde. A nemáš nějaké přátele, nebo vzdálenou rodinu? *Opět párkrát poťukal propiskou do stolu a zamyslel se.* Takže abych to shrnul. Ubytování, nové jméno, příslušnost a vzdělání mu poskytnu, ale zbytek bude na tobě. *Měl ještě jeden nápad, ale ten si zatím nechával pro sebe.*

*poslechne si ho. I pro ni to je docela prekérní situace.Já mám právě ještě dost cílů a plánů, které nechci odkládat a předávat na někoho jiného. Je to trochu složitější. začne. Trochu se zavrtí nervózně. Moje rodina stojí za hovno, to ví kazdy a přátel moc nemám. K jednomu z nich jde druhé dítě. Co se týká otce, tak k tomu jde třetí dítě. poví a prohlíží si u toho byty, které jí Hokage ukázal. Pár jich i vybrala. Někoho bych asi sehnala, to nebude problém. A s penězi to bude taky v pohodě. Příslušná suma bude vždy včas uhrazena. poví a nechá otevřený seznam na jednom bytě. Natočí to k Hokagemu a rovnou mu tam položí částku na půl roku. Co se jména týká, stačí Aoda. Patří pod konohu, klan má stejný jako rodiče. Jen prozatím zůstává bez rodičů. Co se týká vzpomínek, ty mu ještě pozměním. Alespoň prozatím, než vyřeším svoji práci. Na stará kolena se budu chtít vrátí zpět do vesnice pak. Najít klidnější uplatnění. poví. To že tu bude ještě přes 100 let nejmíň, pokud se něco neposere, je vedlejší.*

Yato Mori: Tomu naprosto rozumím. *On sám byl dříve velmi ambiciózní a dotáhl to přesně tam, kam chtěl. Dnes už na celou její situaci přihlíží jinak. Možná proto, protože kvůli své práci nikdy neměl moc času na seznamování se a "dělání si dětí". A nebo je jednoduše už jen starý a radši by viděl, že vesnice prosperuje počtem novorozených, než lidí tam někde venku nasazujících krky. Ale to je debata na jindy.* Koukám, že se ti s těmi dětmi docela roztrhl pytel, co? A čím je tenhle klučina tak speciální, že si zasloužil "zůstat" u matky? *Trochu se pousmál, ale byla to spíše řečnická otázka. Popravdě mu do toho nic nebylo.* Jestli se s tím dokážeš poprat sama, tím lépe. *Řekl úsměvně, mezitím, co odkládal sumu peněz.* V tom samozřejmě určitě nebude žádný problém. Tvé zkušenosti bude nutno předat dál. Ale zda z tebe bude květinářka, učitelka na akademii nebo trenérka vojenských sil, to už nechám na tobě. Ale rád bych se dožil toho, abych viděl, kam to na stará kolena dotáhne Maiy Kaizo. *Usmál se. Co si budem, Mayi byla jednou z jeho oblíbenkyň.* V tom případě má tvoje dítě střechu nad hlavou. Odnes tohle na recepci ve třetím patře, tam ti vydají klíče a podepíšou s tebou důležité dokumenty a dohodnou se s tebou co a jak bude dále. Hlídání už nechávám na tobě. Ale ještě mám jeden dotaz. *Podíval se jí hluboce do očí.* Smím toho prcka vidět? Abych věděl, o koho přesně jde? *Napadlo ho, že by si ho mohl držet pod drobnohledem. Zajímalo ho, co v sobě bude Mayin potomek skrývat a jaké výsledky bude dosahovat.*

z důvodu mála času, přišla Maiy do vesnice s dvěma syny. Odehrálo by se to stejně, jakoby tam byli 2 místo jednoho.

No, trochu. Nečekala jsem, že hned na poprvé půjdou 3, ale už jsou venku. poví a pokrčí rameny. Nebyl to takový úspěch, dalo by se říct. Jen jedno má trochu ze mě. poví a dojde ke dveřím. Ty otevře a vpustí dovnitř Aodu i Soru. Oba pomalu vkráčí do dveří a vejdou do místnosti Hokageho. D..dobrý den. pozdraví oba a dívají se na Hokageho trochu vyjukaně. Sora má na první pohled oči po Maiy. Aoda spíše po Itamim. Vzorec by se tam dal najít, pokud by si to Hokage spojil. Aoda a Sora. ukáže postupně na oba chlapce. Jak jsem říkala, o péči se postarám, jen potřebuji místo. Ale to už jsem vybrala, takže by to nemuselo být dále problém. poví a nechá Hokageho, aby se je prohlédl. Pak si vzpomene ještě na jednu věc. Měla bych ještě jednu prosbu, která zahrnuje dvě věci. lehce se teď pousměje, ale spíše tak trochu nervózně, protože jí tohle vůbec nejde a hlavně všechny tyhle věci jdou mimo ní. Potřebovala bych si pronajmout svatyni Naka a nejspíš Vás, kvůli oddání. poví a vyčkává na reakci.*

Yato Mori: *Jen se jemně pousmál.* Tak stane se a to už se pak nedá nic moc dělat, než se k tomu prostě postavit čelem. No a že s tebe má něco jen jedno, i za to můžeš být ráda. Přikláněl bych se spíš k variantě, že alespoň jeden z nich má něco od tebe. *Když pak přivedla do místnosti obě děti, jen se na ně mile usmál.* Vítejte v Konoze, prcci. *Mile se na ně usmál a pak zase věnoval svoji pozornost jejich matce, Mayi. Když po něm pak chtěla další žádost, tak jen zvedl obočí.* Tolik žádostí...to si říká o něco na oplátku. *Samozřejmě jen vtipkoval, nic za to nechtěl, ale zda to Mayi pochopí nechal už na ní.* Oddání? Pronajmout svatyni, to asi nebude problém, ale proč mě? Chápu správně, že chceš, abych vás oddal? *Jen se na ní překvapeně podíval. Nikdy by ho nenapadlo, že něco takového po něm někdo bude někdy chtít.*

*Trochu se pousměje. Jistě. Kterou hlavu chcete přinést na oplátku? poznamená s úsměvem, ale ví, že tak jako tak bude muset hlavu přinést stejně. Je to její práce. Pak jen po chvíli přikývne. Ano, myslím si, že byste se na to hodil nejvíce. Koneckonců, kdo jiný by měl oddat jedny ze svých nejsilnějších a nejzkušenějších ninjů, než právě sám Hokage. pousměje se zase. Tolik úsměvů Hokage od ní určitě ještě nikdy neviděl. Schválně mu tuhle informaci podala v hádance, aby si zkusil trochu lámat hlavu. O jejich zásnubách v podstatě stejně neví nikdo kromě nich dvou a spousta loutek, které má ve sklepě. I když si teď není úplně jistá, jestli už to nevyžvanil Nyoko. A na to se ho má taky v plánu brzy zeptat. No, my pomalu půjdeme. Asi se tu objevíme, až se budou dělat přípravy, prozatím... otočí se k němu čelem a ukloní se. U toho vezme za hlavu oba kluky a lehce na ně zatlačí, aby se uklonili také. Přejeme hezký den, Hokage-sama. poví Maiy. Na shledanou. odpoví oba sborově a pak společně odejdou z pracovny Hokageho.*

Yato Mori: *Jen se pousmál.* Jakou uznáš za vhodné. Ale ať je to minimálně Sko. *Také se trochu pousmál. Dnešek byl pro oba takový usměvavý den. Pak se jen chytil za bradu a popřemýšlel, koho tou její hádankou mohla myslet, a nakonec se zase jen pousmál. Měl svůj tip, ale neříkal ho nahlas, nechá se překvapit až na den D.* Nuže dobrá, že jsi to ty, Maiy, tak nemohu jinak, než jen ti tuto tvou žádost také splnit. *Nakonec se s ním Maiy i prcci rozloučili a on jim jen na cestu zamával.* Do té doby se opatrujte. Také přeji hezký zbytek dne a děti, nezapomeňte poslouchat mamku! *Trochu zvýšil tón a zvedl ruku, ale nakonec se usmál. Když odešly, tak nad tím celým chvíli přemýšlel, než se zase pustil do práce.*