Sídlo Klanu Wasabi

*Mayumi začala okamžitě vymýšlet plán, který by jim zajistil co možná největší výhodu. Oproti ní se modrovlásek stále opíral o strom a poslouchal tak polovičně.* Nenecháte mě tu odpočívat, *ozval se Itami vážným hlasem dřív, než stihla jeho sestra cokoliv říct. Navíc moc dobře věděl, že by její odpověď nebyla jiná a už jen za trest by ho na to bojové pole poslala.* Děkuji, jsi hodná, že se staráš, ale zvladnu to, *pohladil jí po rameni.* Žaludek si chakrou bohužel nevypumpuju, *usmál se a rozcuchal jí vlasy jako to u něho bylo dobrým zvykem.* No půjdeme, *začal se zvedat a byl plně rozhodnutý nedat na sobě už nic znát. Černovláska mezitím rozhodla, že půjdou nepřátelům ještě kousek naproti a pak se schovají v keřích na příhodném mistě. Po cestě šel Itami opět odděleně a Mayumi zase přicupitala k Sasumi.* Jsi na něj až zbytečně hodná... *zašeptá jí a prokulí oči v sloup.* Chápu, že jste dobrý kamarádi, ale může si za to sám. Teď si to musí hold vypít, *pokrčila rameny, jelikož jí začalo tak nějak docházet, že Itami pitíčkoval více, než by bylo zdrávo. Tou dobou už přišli k místu, které se zdálo dobré pro souboj.* Tak tady se schováme, *dala povel i zbytku skupiny.*

*Zrzka kývla hlavou. Neměla v úmyslu ho nijak přemlouvat, pokud byl rozhodnutý jít s nimi. Navíc, i když byla jeho sestra jistě skvělá shinobi, musel být nějaký důvod, proč na tuhle misi poslali tři lidi. Když nad tím přemýšlela, znovu se jí začala zmocňovat nervozita se setkání s bandity, která spolu se zvláštním pocitem, který se objevil potom co se jí Itami dotkl, tvořila kombo, kvůli kterému nebyla Sasumi schopná pořádně racionálně uvažovat. Začínalo ji docházet, že onen pocit, který měla při léčení dlaně, nebyl kvůli té zelené chakře, ale kvůli tomu, v jaké blízkosti modrovlásek byl. Zamračila se nad tím, jak může jedno naprosto nevinné přespání vedle někoho způsobit tolik věcí, a začala si upravovat vlasy, které ji Itami před vteřinou rozcuchal. Když se následně zvedl, okamžitě se zvedla taky *Ty víš nejlépe, co chceš.* pokrčila rameny, i když ji pořád přišlo, že to dělá z velké části jen proto, aby se neschodil před sestrou. Po cestě se k ní černovláska přiblížila. Sasumi se potichu zasmála když dívka domluvila *Už si to vypil.* narážena na tu spoustu alkoholu z předchozího večera. Když pak padl povel schovat se, zrzka hned zamířila mezi pichlavé keře, a snažila se se jich co nejméně dotýkat. Nebylo to zrovna nejlepší útočiště, ale bylo nejblíže, a navíc jediný keř široko daleko.*

* Dva muži kráčeli v tichosti nějakou dobu, než se jeden zastavil. Otočil hlavu na druhého, který na něj nechápavě koukal. *Kdo tu je! Vylezte ven.* Zaburácel Nataro. Měl dost hluboký hlas, který se rozlehl do širého okolí, jak mluvil hlasitě. Sorshi si vytáhl z pouzdra katanu a rozhlédl se okolo. Čekal, že to budou nějací nevinní cestující, nebo někdo ze sídla, kdo si šel natrhat pár květin a bylinek. Ani jedna možnost ale nebránila tomu, aby se s nimi pobavil a pak je obral a přišel si tím k pár penězům nebo nějakému pěknému klobouku, který by pak daroval své ženě s tím, že jí ho koupil někde na trhu. Dal si katanu před sebe s úmyslem, že pokud ta bylinářka vyjde ven a ukáže se jim, okamžitě na ní namíří zbraň a vyzve jí k tomu aby se vzdala dříve než se jí něco nemilého stane.*

*V těchto místech zrovna nebyl prostor pro jakkoliv velké výběry na schování. Zrzka okamžitě hupsnula do trnitého keře a i když se Dokusei sourozencům představa opíchání od ostnů nepozdávala, tak jí následovali. Bohužel tu žádné lepší krytí široko daleko nebylo. Mezitím se přibližovali dvě osoby.* To vypadá jako oni, *zašeptala černovláska směrem k Sasumi a čekala nějaké potvrzení. Na odpověď ovšem nebyl čas, jelikož si jich jeden z nich nejspíše všiml.* ,,Jak se to sakra možný? Vždyť jsme byli schovaní," *pomyslela si překvapená dívenka.* ,,Možná vyzuální technika? Ne, přeci by si zbytečně neplítval chakru na prázdné prostředí... Že by mezi nimi byl stopař?" *napadlo jí a ve chvíli,  kdy se začala zvedat tak použila Henge no jutsu a proměnila se na stařenku. Itamimu okamžitě došlo, co jeho sestra plánuje a také pomocí Henge no jutsu změnil svůj vzhled. Tentokrát na staříka s hrbem na zádech. Následně kývl na Sasumi a doufal že přečte jeho mimiku. Pak už jen opustil křoví, jako to udělala rudooká kunoichi.* Omlouváme se, jen tu s rodinkou sbíráme houby, * řekl chvějícím se hlasem, kterým se pokoušel napodobovat postarší osobu. V jeho dezolátním stavu to opravdu nebylo nic náročného.*

*Sasumi pochopila proč na ni Itami kývl, ale moc se jí nechtělo měnit se na nějakého starého nemohoucího důchodce. Nechtěla v tom ale ostatní nechávat, a tak se, také pomocí Henge no jutsu, přeměnila na své malé já ve fialovém kimonu, které v té době tak často nosila. Přišlo ji to zábavné vypadat zase stejně, a trochu pobaveně vyšla ven za těmi dvěma. Nemluvila, protože si byla jistá že by nedokázala tak dobře napodobit hlas osmiletého dítěte, i když to dítě byla ona sama. Čekala ale, že nukeninové to co nevidět prohlédnou, přece jen, bylo to obyčejné jutsu, které se učí už studenti akademie. Nechala ale velení na Mayumi, která s tím přišla, a čekala, co se bude dít dál. Plánovala po chvíli zahlásit "Hele, houba" a rozeběhnout se dozadu za nukeniny, zaprvé měla pocit že tam nějaký houbovitý klobouček opravdu vidí, a za druhé byla zvědavá jestli by muži vůbec dávali pozor na nějaké malé dítě. *

* Nataro se podezřele zamračil jakmile je uviděl, ale zatím nic neříkal. Sorshi namířil katanu proti trojici. Přišlo mu minimálně zvláštní, že tak staří lidé jdou do lesa se svou vnučkou, když je všude po okolí rozhlášené že vydávat se sem znamená koledovat si o pár nepříjemností. Ale zase si nemyslel že ho tihle senioři půjdou napadnout, tak dlouho jim jejich rabování procházelo, že ho ani nenapadlo že by proti nim mohl někdo někoho poslat. *Neomlouvejte se, copak máte u sebe?* zakřenil se na stařečka jízlivě a zaměřil pohled na jeho kapsy a košík. *

*,,Proč sakra běží pro tu houbu?!"* pomyslela si Mayumi. Při zrzky přiblížení k těm dvoum muselo být téměř jasné, že jejich nepřátelé ucítí to extrémní množství chakry, kterou jako pseudo jinchuriky měla. To že nukeninové laciné Henge no jutsu dříve nebo později prokouknou bylo nadmíru jasné a mělo jen sloužit k vytvoření co možná nejlepší výchozí pozice, kterou jim úkryt nepřinesl.  Bohužel se stal pravý opak a rozdělení nebylo vůbec ideální řešení. Mayumi si nemohla dovolit nasledovat Sasumi, jelikož měla Itamiho loutky, avšak poslat ji dopředu na smrt také nebylo moudré.* Pojď sem! *zakřičela na ní stařeckým rozechvěným hlasem, jakoby se jí chystala dát nějaké kázání.* Já u sebe nic nemám pánové. Pokud dovolíte, tak budeme pokračovat dál, *odpověděl Itami. Oba sourozenci stáli připraveni kdykoliv se bránit s tím, že si Mayumi dala do dlouhého rukávu svitky s bratrovými loutkami.*

*Sasumi okamžitě zkameněla na místě, jak na ní Mayumi zařvala. Pomalu se otočila a váhavě se vydala zpět. Šourala se zpět a po očku koukala na dva bandity. Z toho okřiknutí ji úplně vypadlo přemýšlet o nějakém útoku na ty dva muže, a jen prostě šla zpátky k babče. Tam se ji pak chytla za oděv, co byla věc co vždycky dělala jako malá a napadlo ji že to bude teď dodá na autenticitě. Rozhodla se, že nezaútočí první a počká co všichni ostatní.*

Všichni u sebe něco mají.* tajemně se podíval na starou ženu "Pokud nemají peníze, užijeme si aspoň zábavu." pomyslel si.  Druhý muž vedle na něj nevěřícně koukal a nechápal jaký může být Sorshi donebevolající idiot. Pocítil to množství chakry, které kolem malé zrzky kolovalo. Byl si jistý že si banda myslí, že jim to henge prošlo, a ten pitomec vedle jim to možná skutečně věřil. Přemáhal pokušení ho v tom nechat aby dostal pěknou nakládačku zatímco by se Nataro vypařil a pozoroval vše z dálky, ovšem s tou chakrou nechtěl dělat blbosti. Proto se rozhodl začít dříve než to udělá opačná strana. Začne vytvářet rasengan, a mezitím kohokoli, kdo se mu podívá do očí, zasáhne Shikumi no Jutsu. Věděl, že tvorba rasenganu bude pomalejší než nějaká jiná technika, která by trojici usmrtila hned, no i přes menší obavy jeho masochistické já chtělo zjistit, co všechno to množsví chakry v holčičím obalu umí, a navíc byla rasengan jeho nejoblíbenější technika. Sorshi mezitím zaregistruje že jeho kolega se nechce asi bavit s mile vypadajícím seniorským párem, a tak nezůstává pozadu a nechá za sebou vytvořit světlo (Raigen Raikouchuu)aby partu oslepilo a Nataro měl volné pole působnosti. Také nechá chakru vytvořit okolo sebe efekt sových křídel (Muon no ken) aby zaútočil na starce, který momentálně vydí ještě větší nic než nejspíš normálně.*

*Sasumi se naštěstí vrátila k nim zcela v pořádku, jelikož nepřátelé nevyužili onen moment k útoku. Bylo však jasné, že už o nich vědí a to se prokázalo i tím, že jeden z nich začal vytvářet rasengan.* Ale, ale. To jsme si moc nepopovídali mládenci, *řekne černovláska stařečkovským hlasem a rozpojí si ruce ve kterých drží dva svitky. Z těch následně vyvolá sadu dvou loutek Haha to chichi a Sanshou. Před ní se objevila trojice žen. Jedna drobná s mečem, druhá mohutnější s kimonen a stejnou zbraní a třetí hnědovlasá s krásným hnědým brněním, kterému dodával sluneční svit lekce zlatavý nádech. Výškově byla tato loutka na úrovni Itamiho ne-li o vlas vyšší. V ten moment druhý nukenin použil techniku, která vytvoří oslepující světlo.* Zavřete oči! *řekně dívenka na ty dva a sama bouchne rukou do země a všechny tři vysune zemí do vzduchu, čímž vytvoří  mohutný val.(DOTON: DORYUU JOUHEKI) Sama se tím na chvilku vystaví světlu a je lehce oslepená. Zbytek skupiny by měl tím, že je takto zvedla do dostatečné výšky, předejít těmto účinkům. Následně začne skládat pečetě a opět položí ruce na zem. Z pod nich se začnou doslova odloupávat kusy kamení a vyletí do míst, kde byli nepřátelé. Jelikož střílela Mayumi na slepo, tak projetily rozmístila tak, aby byla co možná největší šance na trefení.(DOTON: TOBI TSUBUTE)* Proč jsi mi vyvolala tyhle loutky a ne Karasu? *zeptal se Itami nechápavě, když měli aspoň na chvíli klid.* Když tyhle vypadaly hezky, Itami-kun. Nebudeš nám tu strašit s tamtim ovázaným ošklivákem, *odpověděla mu okamžitě. Itamiho snad ani nepřekvapovalo, že jeho sestra určovala sílu loutek podle toho, jak se jí která líbila a tak se skeptickým výrazem v tváři postavil Sanshou před ní, aby jí postkytl prozatímním štít, než se zase rozkouká.*

*Nataro, který měl už zformovaný rasengan, jím trochu naštvaně mrštil do vytvořené skály před ním. Oním kusům kamení, které proti nim Mayumi poslala, se vyhli oba použitím Shunshin no Jutsu. Díky tomu, že nemířila přesně na ně, je kameny nijak nezasáhli, tedy až na jeden který trefil Natara do levého ramene. Sorshi do své ruky vyfoukl proud větru a vytvořil z něj kouli, kterou poslal nahoru na okraj skály přibližně tam, kde skupinka stála "co to je kurva za důchodce" zanadával si v duchu (Fuuton: Eabōru no Jutsu). *

*Maiyumi se začala po útoku konečně rozkoukávat a tak si všimla, že po nich nukenin něco hodil. Jelikož se jednalo o fuuton, tak nebyl moc vidět,  ale to jí moc netrápilo. Složila ruční pečetě a vedle ní Itami udělal to samé. Oba poté vyfoukly oheň. Itami ohnivou kouli a jeho sestra to celé obalila do plamenů.(KATON: ENDAN + KATON: KARYUU ENDAN). Kombinace těchto technik poté narazila do Fuutonu, zpomalila a pak ho pohltila a vytvořila potřebný kyslík, který ohnivou nálož ještě posílil. Ač šlo o techniky ranku B a C, tak bych se nebál říct, že k soupeři doletí celková technika o síle cca A.

*Takovou sílu, která spojením technik vznikla, ani jeden z nich nečekal.  Sorshi, který nestačil zareagovat včas, si svým fuutonem podepsal rozsudek. Katon se na něj vyvalil takovou rychlostí a silou, že to nebyl schopný ani plně zaregistrovat. Jeho kamarád měl o trochu více času a o trochu lepší reflexy, a tak místo něj sežehly plameny jen kus dřeva (Kawarimi no Jutsu). Ocitl se opodál a s vytřeštěnýma očima popadal dech.



Sasumi byla z dvou do sebe zapadajících technik celá vyjevená. Nikdy se nesetkala s něčím takovým. Viděla, že jednoho nukenina plameny spálili, ten druhý ji z očí zmizel, a ona si nebyla jistá, jestli taky zemřel, nebo se technice nějak vyhnul. Pro všechny případy ovšem, a také proto, aby uhasila zbylé plamínky, vytvořila ​Suiton: Ja no Kuchi, a vyslala ho na místo, které předtím zasáhla katonová technika.*

*Jeden nukenín padl pod náporem plámenů, které ho sežehly téměř na prach.* Teď není čas na to, abychom hasili okolí. Bojujeme tu o život! * zavolala Mayumi směrem k Sasumi. Bylo zřejmé, že maličká zrzka ještě nemá z misí tolik zkušeností a tak se na ní nemohla vůbec zlobit. Sama proto postupně otevřela 5.bránu hachimonu a v mžiku se objevila za nukenínem. Pro toho by změna směru nebyla ani trochu lehká, jelikož právě uskakoval před elementární technikou. Jen co by byla za ní, tak by ho kopem z otočky nahulila do zad a poslala směrem k Itamimu, ale ne přímo na něho. Modrovlásek by mezitím rozložil svojí Karasu na jednotlivé kousíčky (pokud není přivolaná, tak by si jí samozřejmě během pár sekund přivolal, jelikož na to nepotřebuje jako loutkař krev). Každý z techto kousíčků skrývá zhruba půlmetrovou čepel. I ty by se rozevřely a vylétly směrem proti nukenínovi. Kazdý by přitom mířil na vitální body jako hlava, srdce, plíce, játra, ledviny apod.*

*Sasu moc nechápala, proč ji Mayumi upozorňuje ať bojuje také, když tam reálně byla potřebná asi jako hořčice v dungo knedlíčkách. Což se i potvrdilo Mayumiinou i Itamiho další technikou.

Nukenin, který se stále ještě vyhýbal předchozímu útoku, neměl moc šanci se vyhnout Mayumi, a tak ho zasáhla plnou silou. Ještě než nukenin spatřil Itamiho, bylo mu jasné, že půjde hned za svým společníkem. Stačil jen zavřít oči a složit dvě ze tří pečetí, které potřeboval na obranou techniku proti Karase. *

Když nepřítele zasáhly čepele z Karasu, tak měl Itami co dělat, aby letící tělo vůbec ubrzdil dřív, než by nalítlo do něho a zrzky vedle. Nakonec se mu to naštěstí povedlo a tak nukenína ještě pro jistotu přišpendlil k zemi, kdyby měl v úmyslu ještě další kladení odporu.* Mayumi je fakt hustá... docela mě někdy děsí, když se naštve, * řekl si sám pro sebe lehce skepticky. I tak to mohla Sasumi krásně slyšet. Modrovlásek si mezitím co mu brněla páteř zkoušel představit to, jak by asi bolelo, kdyby ho někdo takto nakopl.* Itami-kun jsi v pořádku?! * přiskočila černovláska starostlivě, aby zkontrolovala, zda nemá její bratříček náhodou nějakou modřinu. Když však dopadla před něho a hasičku, tak se ozvalo hlasité křupnutí, načež se dívenka s pokřiveným výrazem v obličeji poroučela na kolena.* To byla tvoje kost? Já v pořádku jsem, ale ty asi moc ne, * vyděsil se Itami, který rozhodně, že se nečo takového stane. Pokud však dívenka nešlápla na balíček arašídů, jenž Sasu vypadly při boji z kapsy, tak to nemohlo být nic jiného.*No... vypadá to, že ano, * odvětila Mayumi zatímco se držela za křivou nohu. Ta se jí při předchozím kopanci nalomila a teď při tom nedbalém dopadu kost rupnula úplně.* Tak počkej. Já to ošetřím, * ujistil jí Itami. I když neměl takové lékařské schopnosti jako rudooká kunoichy, tak rafixovaní zlomeniny uměl na výbornou.* A co ty Sasumi. Jsi v pořádku? Nepotřebuješ pomoct? * otočil se směrem k rusovlásce, když obvazoval nohu. Chtěl se ujistit, zda je dívenka v naprostém pořádku, protože pro něho neexistovaly důležitější osoby, než byly právě tyto dvě slečny.*

*Sasumi jen nepatrně pokývala hlavou na Itamiho prohlášení o tom, jak je Mayumi drsná, když se naštve. A to, jaký zvuk vydala její kost, slyšela v uších ještě dalších pár hodin. Hned přiskočila taky, ačkoli neměla nejmenší tušení jak pomoct, a tak to přenechala na Itamim a jen se na jeho sestru povzbudivě usmála. *Bylas úžasná.* vydechla obdivně, a pohnula směrem k nukeninům k naznačení toho, co tím myslí. *Já jsem v pořádku, nic mi není..* odpověděla Itamimu a pozorovala, jak sestře obvazuje nohu. *Co dál?* zeptala se potom.*

*Teď? * zamrkala Mayumi.* Teď se vrátíme zpátky ke klanu Wasabi a povíme jim o splnění mise.* Odpověděla Sasumi jasně zatímco jí Itami ošetřil. Společně se pak vydali zpět do sídla hlavy klanu.* Takže je vše vykonáno? * zeptal se nejvyšší muž s ospalkami v očích. Po minulé noci měl stále ještě bolehlav. Navic na jeho poměry bylo stále velmi brzo.* Ano, přesně jak jste si přál, * poklonila se černovláska a Itami stojící vedle ní na ní navázal.* Tak se tu zatím občestvěte, * pohohnal je rukou. Jen co zašel za růh místnosti, tak se na celou budovu rozlehl hlasitý a burácivý tón.* Jdeme pít! *