Jeskyně Hrůzy

*Keiyra sa obliekla (>> odkaz na obrázok <<) a do puzdra kde obyčajne nosí kunaie si vložila malú baterku. Do schránky totiž dostala dopis od Toshiho, kde jej navrhol dobrodružnú výpravu do jaskyne hrôzy o ktorej sa rozprávali keď spolu boli v parku naposledy. V liste bol uvedený deň a aj presná hodina ich stretnutia. Keiyra bola hrozne nadšená z toho, že to takto vymyslel, no zároveň cítila rozpaky, kvôli tomu čo urobila keď sa spolu lúčili. Dlho si česala vlasy, premýšľala ako si ich má vypnúť, napokon sa ale rozhodla, že si ich nechá rozpustené. Vedela, že sú s Toshim len kamaráti, no aj tak chcela byť pekná. Bolo to iracionálne asi rovnako ako to, že bola tak nervózna z toho, že budú spolu sami v tme strašidelnej jaskyne. Rozhodla sa to ale v mene ich kamarátstva hodiť za hlavu a teda.. zamkla za sebou dvere a vydala sa smerom ku zábavnému parku. Stála pred jaskyňou hrôzy a čakala kým sa tam objaví Toshi, na zápästí ľavej ruky mala náramok čo jej dal.*

*Toshi se stál před pár dny geninem a nemohl vydržet doma pod ostřížím pohledem otce a starostlivostí mamky. Už nějakou dobu nevěděl, co je s Hirem, se kterým by probíral všechny ty věci okolo geninské zkoušky, holek na Akademii. O jeho soupeři, který byl bohužel také z klanu Dengen O. Bylo to divné bojovat proti někomu ze stejného klanu. V tu chvíli byl rád, že byli s Hirem drženi spíš doma a neměli skoro kamarády. Při představě, že by toho kluka znal a musel by ho zabít, byla příšerná. Byl o pár let mladší než on sám. Proto se rozhodl pozvat Keiyru na "rande" do jeskyně hrůzy. Potřeboval s někým probrat to, co se před pár dny událo a chtěl ji vidět. A možná se i trochu pochlubit čelenkou Iwy. Oblékl se prakticky skoro do černého (odkaz). Díky tomu, že má na rukou rukavice, tak pod nimi snadno skryl obvazy a hlavně absenci červené stužky, kterou dostal od Keiyry. Ten den a den, kdy se spolu setkali na Mostu zmaru, mu připadaly příliš vzdálené. Jistě, geninská zkouška a zabití svého spolužáka a následně vězně jím otřáslo, ale dneska se rozhodl být za gentlmenskou společnost. Lesklou čelenku Iwy má přivázanou na pravém stehně. Je jasné, že o něco vyrostl a zesílil, nějakou dobu se už neviděli. A možná ho i opustil ten sen o harému děvčat. Když se blížil k místu setkání, tak se mu na tváři objevil zářivý úsměv, když ji uviděl. A tlukot jeho srdce se vydalo na zběsilý běh, snažil se to nevnímat, nemyslet na poslední setkání a na jejich rozloučení* Oi, krásná kunoichi. *promluvil, když už byl skoro u ní a prohlédl si ji. Na nahé kůži na rukou měl pár šrámů a pěkně fialových modřin, ale nic si z toho nedělal*

*Keď Toshiho uvidela nervozita opadla behom zlomku sekundy. Opätovala mu žiarivý úsmev a počkala kým ku nej príde bližšie. Počas toho ako kráčal si ho premeriavala pohľadom. Neušli jej jeho škrabance a modriny a samozrejme jej do očí bila aj lesklá čelenka Iwy. Keď ju pozrdavil mierne sa sčervenala, no namiesto toho aby mu pozdrav opätovala - proste len urobila krok dopredu a objala ho.* Príde mi to ako večnosť čo sme sa videli naposledy! *Povedala úprimne, trochu sa uchechtla. Ak jej to dovolil, po chvíľke by ho pustila a o krok od neho ustúpila.* Ninja, páska.. drsný look a čerstvé modriny. *Obzrela si ho a potom sa uškrnula.* Chcem počuť všetko! *Zdalo sa jej aj, že je zase o niečo málo vyšší, než bol minule, čo ju trochu rozhodilo lebo sama trochu vyrástla do výšky odkedy boli spolu naposledy.*

*Toshi nechal pohled na Keyiřině těle o pár chvil déle, než bylo slušné, ale nic si z toho nedělal. Příliš drsně to všechno brnkalo na struny jeho dospívajícího já. Byla nádherná, to byla přesně ta slova, která mu rezonovala v hlavě, když přišel k ní a ona překonala tu vzdálenost mezi nimi a objala ho. Rozhodně se nebránil, přišlo mu to jak ve snu, když jednou rukou ji objal kolem ramen a druhou rukou zvedl k jejím rozpuštěným vlasům a nechal mezi prsty protékat prameny jejích vlasů. Nemohl tomu odolat, dotknout se ji, když byla tak moc blízko. Když Keiyra promluvila, tak se na ní usmál a sklonil k ní hlavu, jako by ji chtěl snad políbit, ale místo toho se jen jemně otřel nosem o ten její, samozřejmě opatrně, aby ji neshodil brýle, celý zrudl a pomalu se od ní zase odtáhl.* Až příliš dlouho, Keiyro-chan *zamumlal ji do vlasů a ve chvíli, kdy se od něj odtáhla, tak samozřejmě stáhl své ruce zpátky k tělu a trochu si přišel, že zase trochu překročil tu hranici, která byla dána jejich přátelstvím. Samozřejmě se zastyděl víc, pokud Keiyra na jeho doteky a přílišnou blízkost nějak negativně reagovala* Co všechno chceš slyšet? A chceš to slyšet tady a nebo přímo v jeskyni hrůzy? *zazubil se a snažil se vrátit k bezstarostnému veselému Toshimu, kterému je jedno, že vedle sebe má prostě krásnou holku*

*Bola rada, že sa neodtiahol a opätoval jej objatie. Trochu sa zachvela keď si zaboril prsty do jej vlasov, no bolo to príliš príjemné na to aby voči tomu akokoľvek protestovala. Keď sa sklonil a ich nosy sa dotkli, stuhla, no neodstrčila ho od seba ako naposledy. Len ju zaplavili rozpaky, nesmelo sa na neho usmiala a celkovo - bola červenšia než on. Nervózne si napravila okuliare a hoci sa od seba už odtiahli, stále v nose cítila jeho vôňu. Musela trošku zažmurkať aby opäť dokázala skladať súvislé vety. Trochu si odkašľala, pozrela sa do Toshiho zelených očí a odpovedala mu na otázku.* Nakoľko nevieme čo nás vo vnútri čaká.. asi by som uprednostnila rozhovor tu. *Zauvažovala nad tým.* Na druhej strane.. vždy keď počúvam dobrý príbeh, na okolí mi nezáleží, väčšinou ma to vždy vtiahne do deja.. takže toto rozhodnutie nechám na tebe. *Ukazováčikom ho pri tom štuchla do hrude a z pier jej pri tom nezmizol veselý úsmev.*

*musel se kousnout do rtu, aby si ji k sobě zase nepřitáhl, když se odtáhla. Její blízkost mu byla velice příjemná, cítit její vůni ve svém objetí, bylo nádherné. Všímal si samozřejmě jejích rozpaků a musel se jemně usmát. Byli na tom úplně stejně. Toshimu začalo pomalu docházet, že z jeho strany city k ní přerostly v něco víc než jen přátelství. Uvědomoval si to, ale také si byl vědom, že ji bude muset nejdřív přesvědčit o tom, že nebude jen jedna z mnoha. Samozřejmě se bavil na akademii s řadou holek, které po něm šílely, ale jakmile by mělo dojít k nějaké vzájemné blízkosti, prostě tu holku odmítl. Měl v hlavě pořád Keiyru, ale to by nikomu nepřiznal. Musel si vystačit se statusem kamaráda, alespoň zatím.* Taky jsem pro vyprávění tady, kdoví jaké hrůzy nás čekají tam. Už takhle tam půjdeš s jedním šílencem *zazubil se Toshi a očima našel blízkou lavičku a vydal se tam doufaje, že ho bude Keiyra následovat* Takže... Bylo nebylo... *začal, když už seděli vedle sebe a Toshi se na ní otočil* Jednoho krásného dne ještě malý nevinný Toshi šel na geninskou zkoušku, kde proti sobě dostal jednoho kluka také z klanu Dengen O, ale to vůbec netušil, protože neměl moc kamarádů. Začali proti sobě bojovat, byl to docela nudný souboj jako trénink na Akademii. Alespoň do chvíle, dokud jeden z nich ztratil nad sebou kontrolu a šel proti tomu druhému s jediným cílem, zabít ho *odmlčel se, nebylo pro něj zrovna lehké na to vzpomínat*

*Sledovala ako si zahryzol do pery, tento zlozvyk si u neho ešte nevšimla. Možno príliš zaujato upierala pohľad na jeho pery, keď však prehovoril - opäť sa mu pozrela do očí. Nakoľko súhlasil s rozprávaním príbehu ešte pred návštevou tej desivej jaskyne .. vykročila za ním ku lavičke.* Šialencom?*Uškrnula sa a keby boli v kreslenej mange asi by sa jej nad hlavou objavil otáznik. Každopádne sa posadila tesne vedľa neho, jednu nohu pokrčila, druhú nechala na zemi. Bokom sa oprela o operadlo lavičky na ktoré si položila lakeť a následne si o dlaň tejto ruky oprela hlavu. Usadila sa najpohodlnejšie ako vedela aby sa mohla bez problémov ponoriť do Toshiho rozprávania. Len čo sám seba označil ako nevinného Toshiho - musela sa trošku zasmiať. Len čo ale príbeh posunul trochu ďalej - Keiyra zvážnela.* Ktorý z vás stratil kontrolu? *Opýtala sa možno trochu príliš dychtivým hlasom a podvedome sa nahla sa trošku bližšie ku nemu. Bola napätá ako bude príbeh pokračovať ďalej.*

*Toshi byl vždycky impulsivní, ale tentokrát se udržel, aby si ji k sobě nepřitáhl. Obzvlášť když zaregistroval, jak se dívala nejspíš na jeho rty. Raději začal mluvit, než aby udělal zase nějakou blbost jako tenkrát tady. Sedli si a Toshi Keiyru sledoval, jak se pohodlně posadila a Toshi měl zase chuť zabořit prsty do jejích vlasů. Ať už si povídal s jakoukoli holkou, nikdy necítil takovou potřebu se jí dotýkat jako u Keiyry. Snažil se to ovládnout tím, že začal vyprávět o své geninské zkoušce, ale ve chvíli, kdy se ho zeptala, kdo z nich ztratil kontrolu, tak neodolal a zvedl ruku, aby se prsty opět zabořil do jejích vlasů. Bylo to něco, co ho uklidňovalo a zároveň jeho srdce pořádně zrychlilo svou činnost jako snad srdce kolibříka. Chvíli si užíval ten pocit, že se ji může dotýkat, než ruku stáhnul a povzdychl si* On... Ani nevím, jak se jmenoval. Neznal jsem ho. *odmlčel se a sbíral chvíli odvahu na to, co mělo přijít* Bylo to něco šíleného, když proti tobě jde někdo, kdo do tebe buší jen proto, aby tě zabil. A je ještě horší, když cítíš tu samou sílu v sobě a víš, že bys byl úplně stejné zvíře jako on. V ten moment bylo těžké se udržet při smyslech, ale zachránilo mě to život. *povzdychl si* Podřízl jsem ho *zamumlal tiše, ale nejspíš to Keiyra slyšet mohla, ruka, kterou měl dál od Keiyry tu zešedivěla a ze zápěstí se mu vysunula podivná zakulacená sekera také šedivé barvy* Takže jo, jsme klan šílenců *nevesele se uchechtl a po chvíli se mu ruka vrátila do původní podoby*

*Keď sa ku nemu mierne naklonila, Toshi zdvihol ruku a prsty zaboril do jej vlasov čo spôsobilo, že jej naskočili zimomriavky. Asi si to mohol všimnúť lebo sa trochu zachvela a zatajila dych. Hoci pri tom jej líčka opäť trochu zružoveli, neuhla pohľadom a ani sa neodtiahla. Mierne privrela oči, keďže jej to bolo hrozne príjemné. Už ako malá mala neskutočne rada keď ju mama česala a hrala sa jej s vlasmi. Očividne to bola jej slabosť. Len čo si to uvedomila, rozhodla sa, že sa nepôjde dať ostrihať a nechá si vlasy ďalej rásť, hoci ich už teraz mala skoro do pol chrbta dlhé. Keď Toshi ruku stiahol späť, na chvíľku sklopila pohľad, zahryzla si do pery a trošku v rozpakoch si napravila okuliare. Bola rada, že začal rozprávať o svojej geninskej skúške - aspoň sa tak trošku upokojila. Pohľad uprela na jeho ruku, ktorá sa premenila na zvláštnu sekeru a zase späť a spýtavo sa pozrela na Toshiho tvár.* Okay, toto vyzerá byť naozaj šialene nebezpečné. *Uznala s povzdychom, no aj tak sa nedokázala na Toshiho dívať ako na zviera.* Čo väzeň? Šlo to hladko? *Opýtala sa ho.*

*když ji jemně hladil po vlasech, tak s mírným úsměvem sledoval reakci jejího těla. Nejradši by ji teď zahrnul komplimenty, těmi sladkými slovy, které chtěl věnovat pouze jí. Nevěděl, co se to s ním dělo od chvíle, co se spolu naposledy viděli. Jistě, všem okolo muselo být jasné, že se nejspíš Toshi zamiloval, ale on to pořád nepochopil. Prostě mu bylo s Keyirou dobře a nejradši by teď zastavil čas a pokračoval v hlazení, které ji evidentně přinášelo jisté uspokojení. Chtěl ji říct, jak je nádherná, že je pro něj po Hirovi nejdůležitější člověk. Že nedokáže být jen kamarádem. Ale nic z toho neřekl, jak Toshi mohl vědět proč. Nejspíš nechtěl skončit jako posledně, odstrčený a plný rozpaků. Takže nakonec svou ruku stáhl a vyprávěl o geninské zkoušce. Když ji ukázal jednu z klanových technik, tak se jen pousmál* Jedno z klanových jutsu. Je docela ostrá... Spíš dost než docela *ušklíbl se, když si vzpomněl, jak se s ní oháněl při zkoušce* Vězeň nebyl tak zlý jako ten kluk z našeho klanu. Jen jsem po něm neměl házet shurikeny. Málem jsem ztratil kontrolu já, když jsem si všiml tohohle *povzdychl si a sundal si rukavici na levé ruce, čímž odhalil nejen obvaz po celém zápěstí, ale také i absenci červené stužky* Odpust... *zamumlal tiše, bylo vidět, že ho taková blbost jako ztráta červené stužky od ní trápila, ale pro něj prostě znamenala hrozně moc*

*Keiyra počúvala všetko čo hovoril, keď si dal dole rukavicu a odhalil tak obviazanú ruku a fakt, že mu chýbala červená stužka.. klamala by keby tvrdila, že ju to nemrzelo. Toshiho utrápený výraz ale jej vlastnú úzkosť rýchlo zahnal. Chcela len aby sa na ňu zase usmieval.* Nuž.. bola to len stará stužka. Nabudúce ti budem musieť dať niečo čo sa ti nepodarí roztrhnúť. *Uškrnula sa a štuchla ho ukazováčikom do boku aby ho trochu rozveselila. V duchu si predstavovala nejaký kovový nápästník alebo reťaz ...* "Hahah, reťaz s guľou na konci, aspoň by som si poistila, že nebude behať za inými dievčatami." *Sama sa na svojom súkromnom vtipe zasmiala a rozhodla sa ho rozptýliť. A čo iné než otázky by to v jej prípade mohli byť.. otázky - tých nikdy nemala nedostatok.* A čo Hiro? Aj on už urobil geninskú skúšku? *Usmiala sa na Toshiho. Predsalen.. s Hirom sa nevidela ešte dlhšie než s Toshim. Naposledy to bolo v knižnici.. ale zdalo sa jej to neskutočne dávno.*

*když Keiyra promluvila a šťouchla do něj, tak se musel tiše zasmát a věnoval ji provokativní úsměv* Doufám, že si mě neoznačkuješ řetězem, víš jak bych pak vypadal? *zasmál se, ale nevypadal, že by mu to nějak zvlášť vadilo. Radši vstal z lavičky, tím, jak byl blízko u Keiyry a neměl moc co dělat, tak to v něm probouzelo spíš představy, coby rád udělal, ale neměl na to odvahu. Natáhl k ní ruku, aby ji pomohl vstát. Jasně, mohla vstát normálně, ale chtěl mít další záminku se ji dotknout. Když se zeptala na Hira, tak se trochu zamračil.* Nemáš zrovna lehké otázky... *povzdychl si a pokud už oba stáli, tak se vydal ke vchodu do jeskyně. Potřeboval mít nějaký pohyb, aby si ji prostě nepřitáhl k sobě, aby si mohl užívat její blízkost (samozřejmě že ve vší počestnosti). Udělal pár kroků, než odpověděl* Hiro onemocněl a rodiče mě k němu nechtějí pouštět. Nevím, kde je a co se s ním děje. Jeho pokoj je prázdný *promluvil těžce a sevřel ruku v pěst. Ta bezmoc byla hrozná, proto se snažil zabavit čímkoli, aby na to nemusel myslet. Představa, že se s jeho druhou půlkou něco děje, a on mu nemůže pomoct, byla šílená. Kdyby neměl za sebou krátce geninskou zkoušku, tyhle pocity ho dostávaly do těch stavů nezvladatelného šílenství. Už se mu to stalo. Ale po zkoušce věděl, že musel zachovat chladnou hlavu. Vidět to, co to dokáže udělat z druhé strany, ho vytrestalo dost*

*Keď sa na ňu provokatívne usmial a povedal presne to na čo myslela. Šokovane vytreštila oči a opäť ho v duchu podozrievala z toho, že jej vie čítať myšlienky. Aby zahnala rozpaky - odvrátila pohľad a snažila sa to otočiť na vtip.* Určite by si vyzeral dobre, neboj, žiadne slečny by to neodradilo.. len by si bol pre ne ľahší ciel. *Len čo to povedala chytila sa jeho ponúkanej ruky a vstala z lavičky, potom však rýchlo pustila jeho ruku. Jej slová možno vyzneli trochu trpko, no presne definovali jej pocity. Hoci sa jej páčilo keď sa jej dotýkal, keď s ním bola.. stále musela myslieť na to či takto Toshi íska vo vlasoch aj iné dievčatá. Či sa im díva tak hlboko do očí a drží ich v objatí. Koniec koncov.. sníval o nich už ako malý chlapec. Teraz keď už obaja majú 15 a viac rokov.. možno má za sebou aj viac intímne skúsenosti. Hoci dúfala, že ho život nenasmeruje na rovnakú dráhu ako Noctisa.. s Toshiho šarmom a vzhľadom by to bola pre neho veľmi jednoduchá cesta.* Alebo už nemáš za cieľ vybudovať si hárem? Don Toshi Juan. *Rýpla si do neho ešte a drgla ho pri tom kamarátsky zľahka lakťom. Chcela pôsobiť veselo, no v skutočnosti ju odpoveď na túto otázku až priveľmi zaujímala. Už ho tak raz nazvala.. vlastne to bolo naposledy čo boli spolu v zábavnom parku. Nasledovala ho smerom k jaskyni. Keď si povzdychol a povedal, že kladie ťažké otázky.. zvážnela a zvraštila obočie.* Hiro je chorý? Och, to ma tak hrozne mrzí. *Povedala úprimne a dotkla sa jeho ramena. Zľahka mu ho stlačila na znak podpory v tejto ťažkej situácii. Keiyra sa ani neodvážila myslieť na to ako na tom musí Hiro byť keď ku nemu nemôže ísť ani Toshi.* Určite sa z toho dostane, chce to len čas. Je mladý a silný.. vy obaja. *Pokúšala sa ho utešiť.*

*Toshi to řekl ve vtipu, určitě si nemyslel, že zrovna na něco takového myslela Keiyra. Ale bylo mu to jasné, když ji touhle nevinnou poznámkou dostal do rozpaků. Ale její další slova mu na chvíli sebrala vítr z plachet. Nemohl si nevšimnout té trochu trpkosti, se kterou to říkala. Chtěl ji přesvědčit, že všechno to, co spolu dnes prožívají, je i pro něj nové a je to i pro něj poprvé. Všechna ta blízkost a doteky. Ale nedokázal v tuhle chvíli promluvit. Nejradši by si ji za tu ruku přitáhl do dalšího objetí a zabořil si nos do jejích vlasů. Chtěl ji cítit kolem sebe, hladit ji po vlasech, protože bylo evidentní, že je jí to příjemné. Ale místo toho ho Keiyra pustila a dodala tu věc o harému. V tu chvíli se na ní podíval a trochu stydlivě se usmál, což pro něj bylo dost zvláštní. Nevěděl pořádně jak na takový přímý útok reagovat.* Neříkám, že jsem se o to nesnažil... Ale asi to není to, co od života chci... *odpověděl nervózně a nejradši by si za takovou odpověď naflákal* Toshi, ty jsi fakt idiot. To ji nedokážeš říct, že stojíš jen o ní? *pomyslel si a v tu chvíli mu to celé začalo docházet. Ale neměl čas nad tím přemýšlet, protože se ho zeptala na Hira. Tak ji řekl to, co ho trápilo. Podíval se na ní, když ucítil na rameni její ruku. Poslouchal její slova a jeho ruce se prostě začaly pohybovat intuitivně. Otočil se k ní čelem a jemně ji položil ruce na pas a přitáhl si ji něžně do objetí. Pokud mu to nedovolila, tak ruce stáhl a jen se na ní nepatrně pousmál. Pokud ho neodstrčila, tak ji jemně obmotal ruce kolem pasu a přitáhl si ji do něžného objetí. Srdce mu pěkně rychle bilo, ale Toshi se jen zhluboka nadechl její vůně* Musí se z toho dostat. Nedovolím mu... *promluvil ztěžka tak jako tak, nezbývalo mu než doufat, že Hiro bude brzy v pořádku*

*Toshiho odpoveď ju prekvapila rovnako ako jeho hanblivý úsmev.* "Och.. ak je toto len taktika na zvedenie dievčat, je v tom sakra dobrý." *Pomyslela si a mimovoľne si zahryzla do pery. Zatiaľ jej ešte neklamal a tak nemala dôvod Toshiho slovám neveriť. Potešilo ju to a dúfala, že je to pravda. Keď sa začali baviť o Hirovi, Toshi vyzeral naozaj utrápene. Zrazu sa Keiyra cítila bezmocná.. nemala im ako pomôcť. Ani Hirovi s jeho chorobou ani Toshimu s jeho strachom o brata. Keď jej Toshi položil ruky okolo pása a pritiahol si ju ku sebe - srdce je začalo biť o preteky. Hrudníkom bola pritlačená na ten jeho a vedela, že keby chcela dokázala by ho odstrčiť alebo inak spacifikovať. No videla na ňom, že toto je to čo teraz naozaj potrebuje a nevedela ako inak ho utešiť. A tak ho nechala aby ju nežne objímal.. ucítila ako si oprel si tvár o jej hlavu a povzdychol si. Jeho teplý dych ju pošteklil na pokožke a teda sa trochu zachvela.* Bude v poriadku. *Uisťovala ho a s povzdychom ho pohladila po ramenách a bicepsoch. S Noctisom sa často objímali, na privítanie alebo len tak keď sedeli spolu na gauči. Nikdy z toho ale nebola takto rozhodená. Snažila sa trošku upokojiť a teda zavrela oči a sústredila sa na dýchanie. Nanešťastie s každým nádychom si viac a viac uvedomovala Toshiho vôňu, jeho hrejivé telo pritlačené na to jej a teda jej líčka ružový nádych nechcel opustiť. Bola napätá ako struna, nie preto, že by jej to bolo nepríjemné .. skôr naopak. Vedela, že kamaráti sa objímajú, zvlášť keď sa chcú navzájom utešiť. No nevedela si pomôcť.. toto objatie jej prišlo iné než to, ktoré mu venovala na privítanie. Toto bolo.. lepšie.*

*když už Keiyru takhle držel a opřel si tvář o její hlavu, tak zavřel oči. Bylo to zvláštně uklidňující cítit její vůni, být ji tak blízko, že by mohl udělat cokoli. Snažil se zapamatovat každý okamžik, každý její sebemenší pohyb. Jakmile ji takhle objímal, měl pocit, že celý okolní svět je tak hrozně nereálný a vzdálený. Oči nechával pořád zavřené a vnímal ji všemi ostatními smysly. Začal ji jednou rukou něžně hladit po zádech, ale své pohyby směřoval spíš nahoru, než by jako kdokoli od něj čekal, že by zamířil na její boky. Chtěl poznat všechny ty maličkosti, které ji dokáží potěšit. Druhou rukou zvedl k její hlavě a zlehka ji vjel opět rukou do vlasů. Zatímco pravou rukou ji trochu rozechvěle hladil po zádech, tak levou rukou ji zcela samozřejmě hladil po vlasech. Stejně jak mu tlouklo rychle srdce, tak se mu trochu zrychlil dech. Bylo něco dokonalého ji mít takhle u sebe a moci se ji dotýkat. Rozhodně víc než dobře tato blízkost dokázala rozptýlit strach o Hira. Jak tak si užíval její vůni, tak se trochu sklonil k jejímu pravému uchu nepřestávaje ji oběma rukama hladit* Harém Dona Toshiho Juana má jednu velkou trhlinu... Protože ten jistý Don Juan nemůže přestat myslet na jednu dívku... A neumí si představit, že by se dotýkal cizích dívek tak, jak se dotýká ji *pošeptal ji rozechvělým hlasem, v tu chvíli se cítil hrozně zranitelně, což už vůbec nebyl pro něj běžný pocit. Vždycky byl za toho sebevědomého nezranitelného Toshiho. A teď tu stál jen hrozně nervózní kluk. Určitě to nebylo zrovna vyznání snů, ale on to jinak nedokázal říct. Zlehka ji políbil na spánek, ale byl zdrženlivý. Nejspíš očekával, že teď přijde ten moment, kdy ho od sebe odstrčí a pošle ho do háje. Kdyby nezaměstnával své ruce hlazením jejích zad a vlasů, zaručeně by se mu klepaly.*

*Nádych, výdych.. z Toshiho vône bola mierne omámená. Len čo ju začal hladkať končekmi prstov po chrbte .. naskočila jej z toho husia koža. Mala pocit, že v nej jeho dotyk rezonuje a zimomriavkami sa následne ten úžasný pocit šíri do celého jej tela. Keď jej do vlasov zaplietol prsty, nemohla zabrániť povzdychu, ktorý jej unikol cez pootvorené pery. Nebola schopná, žiadnej reakcie keď presunul pery k jej uchu a pošepkal jej rozochveným hlasom, že je dôvodom prečo už nechce hárem dievčat.. Srdce jej bilo tak nahlas, že mala pocit, že jej vyskočí z hrude.* "Och bohovia, môže to byť pravda? Naozaj by som mohla tak ovplyvniť jeho sen? Jeho vnímanie sveta? Ja?.. okuliarnatá, obyčajná, nezaujímavá.. " *Zmätene zažmurkala a nahla hlavu trošku na stranu keď jej dal pusu na spánok. Musela to spraviť aby mohla zdvihnúť pohľad ku jeho tvári.* Toshi.. ja.. *Nervózne si zahryzla do pery keď nevedela nájsť správne slová, trochu musela zakloniť hlavu aby sa mu mohla pozrieť do očí.* Je to .. pravda..? *Venovala mu rozpačitý úsmev, neschopná dať dohromady súvislú vetu. Ruky mala stále položené na jeho hrudi, jednu opatrne zdvihla a dotkla sa jeho tváre, potrebovala s ním nadviazať očný kontakt aby sa pokúsila prečítať na čo myslí a či to čo hovorí myslí naozaj vážne.*

*Toshi se neubránil spokojenému uchechtnutí, když zaregistroval, jak tiše povzdychla, když ji vjel rukou do vlasů. Bylo mu v tuhle chvíli úplně jedno, že kolem nich chodili lidi, prostě v jeho současném světě existovali jen oni dva. Jako kdyby ho někdo vytrhl z normálního světa a Toshi se objevil ve světě, kde nezáleželo na ničem okolo něj, jen na něm a Keiyře. Přesně takhle se cítil, když se skláněl k jejímu uchu a pošeptal ji ta slova. Chtěl dodat další sladká slova, ale nejspíš by tím úplně zkazil tu atmosféru, protože by si myslela, že je to jen laciný trik, jak ji chce svést. Slyšel bít její srdce nebo to bylo to jeho? Netušil, každopádně měl pocit, že takhle splašené srdce neměl snad nikdy v životě a přemýšlel, jak dlouho to jeho dospívající srdce může vydržet. Když Keiyra promluvila poprvé, tak se trochu narovnal, aby se ji mohl podívat do očí. Jeho první pohled poté, co otevřel oči, byl trochu divoký a roztoužený. Nedokázal to v první moment ovládnout, toužil po něčem víc, než si ji k sobě takhle tisknout a objímat ji. Ačkoli i tohle bylo mnohem více, než v co doufal. Stejně mu jeho pohled rychle sklouzl na její rty. Trvalo chvilku, než si uvědomil ten svůj takřka hladový výraz a na chvíli zavřel zase oči a zhluboka se nadechl. Otevřel je až ve chvíli, kdy mu Keiyra položila ruku na tvář a promluvila podruhé. Tentokrát už se alespoň částečně dokázal soustředit na její oči a mimoděk se usmíval* Nikdy bych ti nelhal *pošeptal celý rudý, přesunul svou ruku z vlasů na její tvář a zlehka ji přejel palcem přes rty. Tentokrát jemu unikl tichý povzdech a snažil se ovládnout své emoce. V těchto chvílích si uvědomoval to nezkrotné zvíře v sobě, tu prostou touhu, ale snažil se být víc člověkem*

*Snažila sa to všetko spracovať, predsalen toto nebola úplne bežná situácia. Toshiho doteraz brala ako kamaráta z jasných dôvodov, ktoré si hneď na začiatku stanovili. Chcela to tak preto lebo nechcela skončiť v jeho haréme dievčat. Preto ho od seba odstrčila pri poslednej návšteve zábavného parku a preto bola taká nervózna z jeho lichôtok a dotykov. Proste tak nejako automaticky predpokladala, že ju len prirodzene namotáva ako aj iné dievčatá. To preto viac verila lichôtkam od Hira a preto na to doobedie v knižnici tak často spomínala. To preto sa snažila odosobniť od všetkého čo v prítomnosti Toshiho cítila. To ale, že teraz Toshi povedal, to čo povedal..* "Všetko to mení.. ach čo mám robiť? Veď.. on sa mi práve vyznal z citov.. a ja neviem čo mám povedať!" *Trošku panikárila, proste jej to nešlo vstrebať, no nepomáhal jej fakt, že ju Toshi tak úspešne rozptyľoval svojimi dotykmi a vôňou. Snažila sa sústrediť na vlastné emócie aby si definovala čo ku nemu cíti.. no bola tak v rozpakoch, že by najradšej ušla a schovala sa doma pod perinu Líčka mala úplne červené a keď v jeho výraze zbadala emócie, ktoré jej začínali byť trošku známe.. pravdepodobne by ho od seba odstrčila ak by sa ju pokúsil pobozkať. Túžba, hlad ... to že to v jeho očiach videla a to, že sa Toshi napriek tomu nepokúsil vynútiť si od nej bozky.. to ju usvedčilo v tom, že jej neklame a že ku nej naozaj niečo cíti. Chytila mu ruku ktorou jej prešiel po perách a roztrasene vydýchla.* Verím ti. *Ubezpečila ho a naprázdno preglgla. Tak zúfalo sa snažila zachovať dospelo, no cítila sa len ako neskúsené decko. Rozhliadla sa po okolí akoby to tu videla prvý krát. Až teraz jej došlo, že ich - veľmi intímny moment môžu sledovať ľudia naokolo.* Chceš ísť ešte do tej jaskyne? Ja.. možno by bolo fajn, porozprávať sa o tom niekde v súkromí. *Navrhla a z tváre jej pri tom rumenec nezmizol. Hoci jej bolo Toshiho objatie veľmi príjemné.. bol to moc rušivý element - a tiež nikdy nemala v láske pozornosť ľudí.*

*kdyby mu Keiyra při jejich posledním setkání nezměnila pohled na celý jeho sen, kdyby byla jen jednou z děvčat, kterou by chtěl prostě svést, už dávno by přestal ovládat to nezkrotné zvíře v sobě a nejspíš by si vynucoval další a další doteky někde v zapadlé uličce daleko od pohledů ostatních. Jeho jedna část po tom pořád toužila. Ale byla to menší část než ta, která chtěla přesvědčit Keiyru, že není pro něj jen jednou z mnoha. Chtěl ji nejdřív ukázat to nejlepší ze sebe, toho milého Toshiho. ale tím, jak se na ní podíval, no zkrátka divil se, že ho od sebe neodstrčila. Bylo těžké se k ní nesklonit a nepokusit se ji políbit. Ten Toshi, který chtěl harém děvčat, by to zkusil už dávno. A bylo by mu to jedno, že by třeba další týden sváděl takhle jinou dívku. Dokud nepoznal Keiyru, o city dívek se nijak zvlášť nezajímal. Ale to se změnilo tím, že začal poznávat tu dívku, kterou teď držel v náručí. Nečekal, že by mu teď na místě vyznala lásku nebo něco takového. Měla ho za svůdníka, který nenechá každou sukni na pokoji. Alespoň to byl jeho sen kdysi. Když ji přejel palcem po rtech, jeho touha ji políbit byla ještě silnější než dosud, ale neudělal to. Místo toho se sklonil k její ruce, kterou ho chytila za tu jeho a jemně se otřel rty o její klouby na ruce.* Mám nový cíl. Přesvědčit tě, že nestojím o žádnou jinou *pošeptal s mírným úsměvem a ve chvíli, kdy se Keiyra začala rozhlížet kolem, tak i jemu konečně došlo, kde jsou a že kolem nich jsou lidi. Rozhodně nestál o publikum. Trochu si nervózně odkašlal a ještě jednou ji pohladil po vlasech, než pomalu sundal obě ruce z jejího těla a malý krok couvnul* To jsem si teda vybral místo, viď? Promiň... *prohrábnul si nervózně vlasy a věnoval ji jeden ze zářivých úsměvů. Pokud se ho nějak dotklo, že na jeho šeptaná slova vlastně nijak nereagovala, nedával to najevo. Když už necítil její tělo na svém, jen nasucho polkl. Najednou tam stál sám a to bylo divné. Když Keiyra navrhla, že by mohli jít jinam, neodpustil si trochu lišácký úsměv* Co třeba nějaké místo v té nové části vesnice? *navrhl opatrně Toshi, rozhodně se necítil na to, aby si Keiyru třeba pozval domů nebo aby on šel domů k ní*

*Keiyra mala stále zaklonenú hlavu a strácala sa v Toshiho smaragdovo-zelených očiach, jeho pohľad bol tak vrúcny a túžobný. Začal sa skláňať, no nezmocnil sa jej pier.. len nežne pritlačil ústa na jej hánky. Keď jej pošepkal, že jeho nový cieľ je presvedčiť ju, že nestojí o žiadnu inú .. v bruchu ju pošteklili motýliky. Jeho slová v nej vyvolali salvu emócií. Všetky ich dešifrovať by jej trvalo týždne. Nevedomky si zahryzla do pery a srdce jej bilo ako splašené. Vo chvíli kedy mala pocit, že sa jej podlomia kolená ju pustil a trochu od nej odstúpil. Toshi pre ňu veľa znamenal, páčilo sa jej keď sa jej dotýkal, keď jej lichotil a klamala by keby tvrdila, že nikdy nemyslela na to ako asi chutia jeho pery. Stále ale hrali veľkú rolu ostatné súvislosti. To že neverila, že by mu mohla stačiť, že by pre neho bola dosť pekná a zaujímavá aby nemyslel na iné. Ďalší fakt bolo to, že sa bála toho aby neskončila nakoniec odstrčená a zabudnutá. Mohol za jej neistotu a strach aj Noctis .. vďaka ktorému nadobudla predstavu, že láska ako býva popisovaná v knihách je len krásna lož. Podľa neho neexistuje nič ako pravá či osudová láska a aj preto si chcel život len užívať a tak behal za každou sukňou. Sklonila tvár a trochu potriasla hlavou keď sa jej Toshi ospravedlnil.* Neospravedlňuj sa, je dobre.. že si mi to povedal. *Šepla chytila ho za ruku, a jemne mu ju stlačila. Kradmo na neho pozrela cez mihalnice a venovala mu hanblivý úsmev. S mierne sklonenou tvárou vykročila preč - ďalej od jaskyne a všetkých tých ľudí .. mierila si to ku východu zo zábavného parku, no Toshiho ruku počas chôdze nepustila a ani to nemala v pláne - ak sa jej teda nevytrhol alebo niečo podobné. Hoci jej Toshi navrhol, že by mohli ísť niekde do novej štvrti.. vybavila si ako tam bola na otváračke s Akiom a tie davy ľudí ju od tohto plánu značne odrádzali.* Noctis je na cestách a nevráti sa minimálne niekoľko mesiacov.. môžeme zájsť teda radšej ku mne. Je to bližšie. *Navrhla a pozrela sa na neho.* Ak ti to nebude.. vadiť. *Ešte viac očervenela. Chlapca si domov ešte nikdy nepriviedla, no nevedela si predstaviť iné miesto, ktoré by bolo vhodnejšie na preberanie takýchto vecí. Potrebovala byť v prostredí kde sa cíti bezpečne a komfortne. Samozrejme by ale chápala ak by to Toshimu prišlo nevhodné a teda počas kráčania čakala na jeho odpoveď.*

*Toshi si užíval každý okamžik s ní, o to víc, když si ji držel u sebe. Ale ve chvíli, kdy se chtěla Keiyra vydat někam do soukromí, začal se cítit bezradně. Najednou nad tím začal přemýšlet a sám nevěděl co s rukama. bál se, že to všechno zkazí. Chtěl pro ní něco speciálního, něco zvláštního. a mezitím měl v hlavě jen to, že by ji někde držel v náručí a políbil ji. Jeho sukničkářské já se přihlásilo o slovo, ale nic takového, o čem předtím snil, pro Keiyru nechtěl. toužil po jejích dotecích a polibcích, taky nejedno ráno se probudil z dokonalého snu s ní. Ale to byl sen toho Dona Toshi Juana, ne toho Toshiho, kterým se chtěl pro ní stát. Nejspíš chtěl příliš, ale věděl, že udělá všechno proto, aby mu věřila, že je pro něj jedinečná, že nechce žádnou jinou. Protože to byla pravda. Když se vydali spolu ke vchodu ze zábavního parku, tak rád nechal svou ruku v její. Alespoň s jednou rukou věděl, co s ní. Tu druhou radši strčil hluboko do kapsy. Vlastně netušil, co úplně se sebou, takže se jen díval před sebe do země a kráčel vedle Keiyry, šťastný jak blecha, ačkoli to tak nejspíš nevypadalo. Jen byl najednou  celý nesvůj a nervózní. Když Keiyra promluvila, tak se na ní prudce otočil* Noctis? Jako ten Noctis Clive? *vyhrkl, byl sice jen genin, ale už i k takovému trdlu jako byl on dorazila ta zpráva, že jistý Noctis Clive zachránil feudálního pána Země Blesků. To byla pro Iwu velká událost. Jak tak přemýšlel o tom, jak je možné, že Keiyra je chráněnka Noctise Cliva, tak se k němu až po chvíli dostala informace, že ho vlastně zvala k sobě domů. V tu chvíli se mu ve tváři objevila doslova rudá a musel se několikrát zhluboka nadechnout, než mu to začalo myslet. Co měl proboha dělat? Jistě, mohl ji odmítnout. Mohl vymyslet jakékoli jiné místo než její nebo jeho domov, ale pravdou bylo, že nejspíš jinde by je mohl někdo překvapit. Dokonce i u něj doma, tak jen přikývl* Do-dobře *zakoktal se trochu Toshi a přišel si, jako kdyby se chystali dělat něco zakázaného. Třeba ukrást něco z obchodu nebo tak. Najednou byl snad ještě nervóznější než Keiyra, takže cestou mlčel a jen ji tiskl ruku ve své*

*Prekvapene sa na Toshiho pozrela keď sa na ňu prudko otočil, šokovaný tým, kto je jej opatrovník.* Uhm.. vážne som ti to ešte nepovedala? Ako.. je pravda, že úmyselne nehovorím jeho meno často, nechcem aby sa ku mne ľudia chovali inak len kvôli faktu, že nado mnou drží ochrannú ruku. Každý pozná jeho meno a to čo znamená pre našu zem. *Bola nervóza z toho, že sa držia za ruky, že si domov vedie chlapca a celkovo z toho kam ich dnešný rozhovor bude ešte smerovať. Toshi bol z toho ale nesvoj určite tiež lebo sa mu červenali líčka snáď ešte viac než jej samej. Aby Keiyra trochu rozptýlila to ticho, počas chôdze ku bytu kde bývala s Noctisom rozprávala o tom ako sa vlastne ku nemu dostala. Že bol veľmi dobrý kamarát s jej mamou a že si Keiyra myslí, že si boli blízky aj po intímnej stránke, no nikdy to z Noctisa extra nepáčila. Hovorila Toshimu, že jej mama napísala Noctisove meno do kolónky náhradného rodiča keby sa jej niečo stalo bez toho aby o tom dala Noctisovi vedieť. On totiž ani netušil, že mala jej mama Ririn vlastne dcéru. Rozprávala mu o tom ako si na seba museli zvykať, ako to bolo zo začiatku čudné ale že teraz majú veľmi dobrý, kamarátsky vzťah. Berie ho ako rodinu, možno brata.. no rozhodne nie otca lebo podľa nej nieje veľmi rodičovský typ. Ako tak rozprávala ani si neuvedomila ako a už videla štvrť Hakari v ktorej žila. Pustila Toshiho ruku až keď odomykala dvere. Srdce jej bilo ešte hlasnejšie než doteraz keď si uvedomila ako sa tu spolu naposledy lúčili.* Uhm.. tak teda poď ďalej. *Usmiala sa a zdvihla pohľad ku jeho očiam, v zapätí ustúpila z dverí aby mohol vojsť dnu. Byt mal Noctis pekne zariadený len čo Toshi vojde môže vidieť okrem predsiene obývačku kde je gauč, dve kreslá a malý stolík. Samozrejme nechýbajú regály s knihami a všeliaké dekorácie, ktoré si Noctis doniesol z ciest. Keiyra sa vyzula a prešla do obývačky s tým, že za Toshim samozrejme najprv zavrela vchodové dvere. Potom sa posadila na gauč a čakala na to kedy si ku nej Toshi prisadne.*

*když Keiyra promluvila o Noctisovi, tak se musel usmát* Vzhledem k tomu, že Don Toshi Juan je už dávno pohřbený někde v dětských snech, tak doufám, že se nemám čeho bát. *promluvil a podíval se ji vážně do očí. Nedokázal si představit, že by ji ublížil. Vědomě. Nechtěl ji nikdy v životě ublížit. Zničilo by ho to. Chtěl ještě něco dodat, ale radši se podíval zase zpátky na cestu před sebou a vydal se s ní do čtvrtě Hakari. Docela často se tu poflakoval poté, co se s Keiyrou naposledy rozloučil. Chtěl ji alespoň vidět, ačkoli nebyli domluvení nebo tak. Nechtěl na ní vybafnout za nejbližším rohem a jen tak ji pozdravit. Ale čas od času se tu potloukal a nejednou si ji prohlížel, když šla domů. Možná by to někdo považoval za stalking nebo tak, ale on ji prostě musel vidět. Takhle by "nepronásledoval" žádnou z těch dívek, které se na něj lepily na Akademii. Zamiloval se do ní, ale docházelo mu to velmi pomalu. Poslouchal její vyprávění o Noctisovi a vlastně byl rád, že její opatrovník je někdo jako Noctis Clive. Alespoň věděl, že je Keiyra s ním v bezpečí* Mrzí mě, že už nemáš mamku *promluvil tiše, to byly snad jediná slova, co za celou cestu řekl. Když se dostali ke dveřím, tak zčervenal jen při vzpomínce na to, jak se tu loučili. Měl co dělat, aby si ji k sobě nepřitáhl už mezi dveřmi. Nesměle ji oplatil úsměv a kousek za dveřmi si sundal boty. Prohlédnul se to tam, ale stejně mu pohled spočinul na Keiyře* Máte to tu pěkné *usmál se na ní a vydal se s ní do obýváku a posadil se vedle ní na gauč. Tentokrát už neodolal a vjel ji něžně rukou do vlasů a sledoval ji, jak je ji jeho hlazení příjemné* Víš, nemusíš k tomu nic říkat. Nečekám, že bys mi padla k nohám jako ty dívky na Akademii. Udělal bych cokoli, abys byla šťastná. I kdyby to mělo znamenat, že bys mě už nikdy nechtěla vidět... Udělal bych to *pošeptal a natáhl se k jejímu uchu a zlehka ji vtiskl polibek na ucho, pokračoval pod něj a věnoval ji letmé polibky od místa pod uchem až na bradu, než se zase pomalu odtáhl a usmál se na ní* Nebudu na tebe tlačit, pořád platí, že pokud udělám něco, co by se ti nelíbilo nebo bylo příliš, tak mě zastav *promluvil tiše a zadíval se ji do očí*

*To s jej maminkou nekomentovala, bola to príliš smutná téma.. a tak sa na neho len rozpačito usmiala.. Veď predsa, bolo to už dávno.. Keď sa rozhliadol a pochválil tento byt trošku mykla plecom.* Je to rozhodne lepšie než sirotinec. *Uškrnula sa. Nenešťastie tam po smrti matky musela stráviť nejaký čas kým sa vybavili všetky právnické veci aby mohla ísť žiť ku Noctisovi. Keď si ku nej Toshi prisadol, nevedomky si zahryzla do pery, bola napätá a strnulá, no keď jej vošiel prstami do vlasov, úplne sa roztopila. Pohodlnejšie sa oprela plecom o gauč, no inak bola telom otočená ku Toshimu. Pootvorila ústa - chcela niečo povedať ohľadom celej tejto situácie.. no zastavil ju svojimi slovami. Len čo povedal, že by zmizol z jej života ak by si to zaželala.. chytila mu voľnú ruku a zdvihla pohľad ku jeho zeleným očiam.* To nechcem. *Šepla keďže boli pri sebe teraz celkom blízko a nepatrne ho pohladkala palcom po chrbte jeho ruky. Nepoznali sa síce veľmi dlho, no .. mala ho rada. Bol jej blízky a nechcela o ich priateľstvo prísť. Aj preto sa trochu bála toho, celého čo medzi nimi práve vznikalo. Predsalen keby im to nevyšlo.. mohli by byť ešte priatelia? Tak či tak.. bola ochotná to risknúť, Povzdychla si keď sa ku nej sklonil a pobozkal ju na uško, každým ďalším letmým bozkom jej naskočili zimomriavky a trošku sa zachvela. Bolo to tak príjemné, že musela zavrieť oči.. dokonca naklonila trošku hlavu na stranu, čím mu značne zjednodušila prístup. Keď sa odtiahol, premáhala nutkanie stiahnuť ho ku sebe späť, no ovládla sa.. otvorila oči a opätovala mu pohľad. Na jeho slová potom nepatrne prikývla. Opäť bola trošku omámená jeho vôňou, jeho dotykmi a celkovou blízkosťou. V tejto chvíli by mu kývla asi na všetko a trošku ju ten fakt zaskočil.* Ja.. asi je jasné, že je toto všetko pre mňa nové.. *Nepatrne si zahryzla do pery a rozpačito si napravila voľnou rukou okuliare, následne mu venovala sladký, hanblivý úsmev.* Ale.. chcem to skúsiť. *Nahla sa ku nemu trochu bližšie.* Všetko. *Šepla chvejúcim hlasom. Myslela tým vzťah a to čo zahrnuje.* S tebou. *Dodala aby to bolo jasné, potom zavrela oči a oprela sa čelom o to jeho. Nemohla uveriť tomu kde nabrala toľko odvahy, srdce jej išlo vyskočiť z hrude, líčka mala mierne ružové.*

*vzhledem k tomu, že se Keiyra nechtěla příliš bavit o mamce, tak Toshi ani nijak nezareagoval na zmínku o sirotčinci. Teď měl v hlavě daleko zajímavější věci, než trápit Keiyru otázkami, které by ji jistě nebyly příjemné. Když se na ní podíval ve chvíli, kdy si vedle ní sednul, znervózněl taky. Najednou nevěděl, co se sebou jako úplně. Nejradši by asi samým studem utekl, ale přeci jen byla to Keiyra, žádná cizí dívka. Raději si zase zabořil prsty do jejích vlasů. Tenhle už známý a přesto velmi intimní dotek zboural ve chvíli veškeré napětí v nich obou. Toshi by teď mohl cokoli, ale nechtěl alespoň prozatím. Raději řekl to, co řekl. Pořád ji částečně bral jako kamarádku a představa, že by ji už neměl nikdy vidět, ho bolela. Ale pokud by si to přála, vyhověl by ji. Trochu prudčeji vydechl, když ho chytila za ruku a prohlásila, že to nechce. Jen se trochu pousmál* Jen pro všechny případy. Udělám pro tebe cokoli. *dodal šeptem, než se vydal prozkoumat letmými polibky její čelist. Když ji políbil na bradě, měl ohromné nutkání ji políbit na rty. Obzvlášť když byl tak blízko. Takřka cítil její dech na svém nose. Ale neudělal to a odtáhl se. Ještě pořád by to mohl všechno vzít zpátky, ještě pořád by se nejspíš mohli vrátit k přátelství. Alespoň to si Toshi myslel, že teď jen balancují na té hranici přátelství a něčím víc. Přesto on už tu hranici překročil a jeho doteky dneska to jen potvrzovaly. Jednu ruku měl v zajetí její a nehodlal na tom nic měnit. Druhou ruku přesunul z jejích vlasů na její tvář a palcem ji zlehka hladil. Když ji tak viděl a poslouchal, bylo mu už naprosto jasné, že jejich fáze přátelství už skončila.* I pro mě je všechno dneska nové. *pošeptal trochu stydlivě Toshi, vždycky si myslel, že až najde tu "pravou", tak bude mít za sebou mraky zkušeností v těchto oblastech, aby byl pro ní ve všech směrech "dokonalý", ale teď tu seděl s Keiyrou a ona byla ta jediná, které se takto dotýkal. Žádná jiná se ani vzdáleně nepřiblížila k těm důvěrnostem, které dnes věnoval ji. Lhal by, kdyby ho nepřekvapila její další slova a pohyby. Nepatrně se celý chvěl, což mohla cítit i na své tváři, jak ji hladil, o šíleném rytmu jeho srdce ani nemluvě. Když se k němu přiblížila a opřela se čelem o to jeho, tak na pár chvil zadržel dech. Nedokázal se k tu chvíli ani pohnout, na nic myslet. Byla tak blízko, že stačilo překonat jen těch pár centimetrů mezi nimi. Toshi se ale hrozně bál, že něco udělá špatně.* Doufám, že tě nezklamu... *zašeptal rozechvělým hlasem, nakonec tu vzdálenost překonal a zlehka přitiskl rty na ty její. V tu chvíli se v něm rozehrál celý orchestr pocitů a emocí, že nemohl vůbec pochopit, jak je tohle možné. Nedokázal zachytit nic z toho, co cítil. Bylo to něco neskutečného, nádherného, přesto v tom polibku byl strach, že ji zklame nebo že dělá něco špatně*

*To, že Toshi povedal, že je to pre neho tiež nové ju zvláštnym spôsobom upokojilo.* Tak sa budeme učiť navzájom. *Odpovedala mu tichým, sladkým hláskom. Keď ju hladkal po tvári cítila ako sa chveje. Usmievala sa keď povedal, že dúfa, že ju nesklame. Chcela na to niečo povedať, no Toshi prekonal tú krátku vzdialenosť, čo ich delila a pobozkal ju. Keiyra ucítila v bruchu motýliky, Toshiho pery boli mäkké, hrejivé.. O bozkávaní sa v knihách písalo veľa, videla to na ulici atď., no aj tak presne nevedela čo má robiť - našťastie tu bol fakt, že Toshi to tiež nemal odkiaľ vedieť a teda si pred ním nemohla urobiť hanbu. Dodalo jej to guráž a teda aby predlžila tento okamih, nahla hlavu trochu na stranu a pohla perami. Oči mala zavreté keď si s ním preplietla prsty na ruke za ktorú ho držala. Voľnú ruku zdvihla a prešla mu ňou po hrudi až ku krku kde zastavila a nežne ho pohladkala končekmi prstov. Ten fakt, že spolu práve ukončili kamarátstvo aby spolu začali oficiálne randiť jej do tela vlial zvláštnu kombináciu vzrušenia, adrenalínu a strachu. Práve skočila z útesu strmhlav do neprebádaných vôd. Možno sa jej to vypomstí, možno sa do Toshiho hlboko zaľúbi a on jej zlomí srdce.. a možno spolu budú naveky šťastní zostarnú spolu ako Nana a Gosuke. Tá nevedomosť bola desivá a fascinujúca zároveň. Tieto myšlienky však boli len veľmi na pozadí.. až príliš ju rozptyľovali Toshiho ústa, jeho vôňa, jeho dotyky.*

*chvilku před tím, než ji políbil, tak taky zavřel oči. Pokud si někdy představoval svůj první polibek, tak rozhodně si nepředstavoval, že bude tak plný nervozity, strachu, zároveň cítil nadšení, krví mu koloval adrenalin, jako kdyby měl skočit z Věže konce. Připadalo mu, že padal volným pádem pěkně hluboko. Ze všech těch emocí se mu zatočila hlava, nepřidalo tomu ani to, že byl momentálně bez přísunu kyslíku. Nepřestával ji palcem hladit po tváři. Neměl sebemenší tušení, jestli to dělal dobře. Jestli se ji to vůbec líbilo. Odpověď dostal vzápětí, když Keiyra trochu naklonila hlavu a pohnula rty. Pokud si myslel, že doteď padal volným pádem z Věže konce, tak teď měl pocit, že ho někdo musel vystřelit přímo do oblak. Přesunulsvou ruku zjejí tváře na její zátylek a trochu se mu zkroutily rty do úsměvu, když si vzpomněl na zábavní park a jak ho od sebe tehdy odstrčila. Pohnul hlavou taky lehce na stranu (na opačnou než Keiyra a přitiskl své rty na její trochu víc. Když ucítil její ruku na svém těle a jak ho její prsty pohladily na krku, tak jen spokojeně vydechl i ten zbytek vzduch, který mu v těle zbýval. Nechal se vést emocemi, ukojil sice svou touhu políbit ji, ale jeho tělo se zmítalo na vlnách vzrušení z téhle celé situace. Jako by tenhle krok do neznáma nebyl dostatečný na to, aby po ní přestal toužit. Po chvíli se pomalu odtáhl, ale jen tak, aby se zase opřel čelem o to její. Oči nechával zavřené a stiskl ji ruku. V tuhle chvíli se na ní nedokázal podívat* Všude v knížkách píšou o prvních polibcích, ale nepřipraví tě to vůbec na realitu. Tohle bylo něco neuvěřitelného, bylo to to nejkrásnější, co jsem zažil... *zašeptal roztřeseně, nemohl pojmout sílu toho okamžiku a tušil, že pokud by ji pohlédl teď do očí, nedokázal by zkrotit to zvíře v sobě. Místo toho ji rukou, kterou měl položenou na jejím zátylku, začal hladit ve vlasech a vtáhl ji do dalšího polibku, už jen proto, že chtěl vědět, jestli bude cítit to neskutečné množství emocí jako poprvé*

*Jeho dotyk na jej líčku bol jemný ako pierko, choval sa ku nej akoby bola z toho najkrehkejšieho porcelánu. Minimálne sa tak cítila. Keď presunul svoju ruku zozadu na jej krk.. zachvela sa a podvedome pootvorila pery. Toshi o chvíľku na to zintenzívnil bozk čo zapríčinilo, že si trošku povzdychla. Páčilo sa jej, že sú bozky teraz tak iné.. užívala si jeho reakcie na jej dotyky. Dokonca sa jej zazdalo, že sa Toshi usmieval a teda pootvorila oči aby sa o tom presvedčila. A mala pravdu. Bola trošičku zadýchaná keď sa Toshi napokon odtiahol a oprel sa čelom o to jej. V takýchto chvíľach preklínala svoje okuliare, dala si ich teda dole a položila ich na stolík, ktorý stál pred gaučom. Potom chytila Toshiho tvár do dlaní, rukami prešla na jeho krk a prstami jednej ruky mu prehrabovala vlásky pri krku zatiaľ čo druhou rukou sa hrala s lemom jeho košele. Chcela sa mu pozrieť do očí, no ak ich nechal zavreté aj tak prehovorila.* Absolútne súhlasím. Všetko čo som zatiaľ prečítala bledne pred skutočnosťou. *Líčka mala mierne červené a pery skrútené do ostýchavého úsmevu. (Vzhľad bez okuliarov) Ani v najdivokejších predstavách by ju nenapadlo, že by dnešný deň mohol skončiť takto. Hoci si predtým predstavovala bozk s Toshim.. bola to len dievčenská fantázia, ktorá by sa v reálnom svete nemala stať skutočnosťou.* Čo ak je toto čo zažívame len sen? *Zavtipkovala a dotkla sa nosom jeho nosa. Keď bol pri nej takto blízko dokázala ho vidieť ostro ako keby okuliare mala stále nasadené. Keď moment na to opäť spojil ich pery a začal ju hladkať vo vlasoch, mala pocit, že sa od samého blaha rozplynie. Zavrela oči a poddala sa tomuto novému vzrušujúcemu pocitu.*

*Samozřejmě se Toshi snažil taky dohnat a dodat tělu kyslík ve chvíli, kdy se od ní odtáhl. Pořád ho ovládal strach, aby něco nepokazil nebo neudělal špatně. Nečekal, že při svém prvním polibku bude mít takový strach a že bude převládat i poté, co bylo evidentní, že se to líbilo jim oběma. Zatímco se snažil vypořádat s těmi pocity, tak si Keiyra sundala brýle a položila mu ruce kolem krku. Když ucítil její ruku ve svých vlasech, jen tiše takřka zavrněl. Nemohl si pomoct, bylo to příliš příjemné. Ani neměl tušení, jestli někdy mu hlazení ve vlasech přišlo tak moc příjemné a zároveň vzrušující. Nikdy, tím si byl jistý. Po její odpovědi se jen jemně usmál, byl rád, že to tak cítily stejně. Pořád v něm byla ta vzpomínka, kdy ho od sebe odstrčila, vzpomínka na svůj sen o harému. Ale proč by měl chtít harém děvčat, když takhle šílel z jedné. Ale bál se možná toho, že jednoho dne si bude chtít ten harém stejně splnit. Představa, že by Keiyře ublížil, byla nemyslitelná. Ale znal se. Měl z toho prostě strach, ačkoli ji přesvědčoval, jak chce jen ji. Samozřejmě, že jinou dívku nechtěl teď, ale co kdyby se jeho starší já rozhodlo jinak... Tiše se zasmál jejímu vtípku* Pokud je to jen sen, tak se nechci nikdy probudit *zašeptal, než se k ní sklonil pro další polibek. Tentokrát byl odvážnější, ještě se nedalo mluvit o touze, která ho nejspíš v nejbližších chvílích spálí na uhel, ale pevněji přitiskl své rty na její a trochu je pootevřel, aby mohl intenzivněji ochutnat její rty. volnou ruku si položil na její pas, aby si ji k sobě přitáhl blíž. Chtěl cítit její tělo na svém stejně jako před chvílí v parku. Přesto pořád jeho doteky byly jemné, jako by ji mohl nějakým prudším pohybem ublížit. Něžně se prohraboval jejími vlasy a doufal, že tenhle okamžik nikdy neskončí. Ale nakonec se musel odtáhnout, aby popadl dech. Jen kousek, aby se na ní mohl podívat. V jeho očích byla sice touha a hlad jako předtím v parku, ale usmíval se a sledoval ji, jako by ji viděl poprvé. Unešeně, jako by se měla každou chvílí rozplynout* Zešílím z tebe *vydechl s trochu rošťáckým úsměvem a nepřestával ji hladit po vlasech* Jestli to bude dál takhle dokonalý, tak mě máš na svědomí... *uculil se a díval se ji do očí až měl pocit, že se v nich musel utopit*

*So zvláštnym uspokojením sledovala jeho reakciu na jej dotyky a sama pri tom žasla nad tým akú má Toshi hebkú pokožku a jemné vlasy. Trošku sa zasmiala keď povedal, že sa nechce nikdy zobudiť. Unikol jej povzdych keď si ju sebe pritiahol. Jeho bozky boli odvážnejšie.. keď pootvoril pery napodobnila jeho pohyby svojimi ústami. Páčilo sa jej keď ju ku sebe pritlačil, keď udával tempo a bol dominantný. Nechala sa unášať chvením, nemohla sa nabažiť jeho vône a blízkosti. Keď sa od nej odtiahol, pozrela sa mu do očí a zahryzla si do pery. Toshiho smaragdový pohľad ju pohltili, cítila sa ako zhypnotizovaná. V hlave nedokázala udržať žiadnu súvislú myšlienku, chcela len aby jeho bozky neprestávali. Ten hlad a túžba, s ktorou sa na ňu teraz díval ju nevystrašila.. naopak. Keď povedal, že z nej zošalie - venovala mu roztúžený úsmev. Už ju pri sebe držal, nebolo treba veľa.. zdvihla teda nohu krížom cez jeho stehná a kľakla si na gauč. V podstate si obkročmo sadla na jeho pás.. presne ako keď ho šteklila v parku. Teraz ho však od seba neodstrčila, jednou rukou si prehodila vlasy cez plece a potom sa sklonila ku jeho uchu.* Zošalieme spolu.* Zašepkala mu a potom ho na uško pobozkala tak ako on ju predtým, chcela aby pocítil to isté čo jej spôsoboval svojimi nežnými útokmi predtým. Keiyra zavrela oči a pritlačila pery na priehlbinku pod jeho uchom a potom ho pobozkala na krk, na jeho sánku . Odtiahla sa aby sa mu mohla pozrieť do tváre, chcela vidieť jeho výraz.. Asi potrebovala uistenie, že to čo robí sa mu páči. Pocity čo v nej aktuálne rezonovali boli neopísateľné. Až teraz si uvedomovala o čo prichádzala keď od seba tak úspešne odstrkovala všetkých, ktorí sa ku nej snažili dostať takto blízko. V tejto chvíli si nevedela predstaviť, že by dokázala robiť toto aj s niekým iným než s Toshim. *

*nechtěl se už držet zpátky, obzvlášť, když slyšel její povzdech, když si ji k sobě přitáhl. Jednou rukou ji něžně hladil ve vlasech a druhou ruku obtočil kolem jejího pasu, aby si ji udržel pěkně u sebe. Nehodlal ji od sebe pustit, pomalu se do popředí jeho nezkrotné já, to dengení zvíře, které si ji chtělo přivlastnit všemi možnými způsoby. Když se od ní odtáhl, aby popadl dech, tak si všiml, jak se kousla do rtu, tak přesunul svou ruku na chvíli z jejích vlasů na její tvář a palcem lehce vysvobodil její ret zpod jejích zubů* Tak co, zdá se nám to nebo ne? *pošeptal s úsměvem, jak byli tak pěkně blízko, dech mu ztěžkl a zrychlil se. Už jen tohle mu dokázalo rozproudit krev v žilách. Nemělo už smysl skrývat tu neskutečnou touhu, kterou cítil, která rezonovala v jeho celém těle. Když mu věnovala roztoužený úsměv, jen nasucho a příliš nahlas polkl. Jen sledoval, jak si přes něj přehodila nohu a posadila se na jeho pas* U všech možných i nemožných bohů... Jsi tak překrásná *vydechl roztouženě a ruku znovu přesunul do jejích vlasů. Přivřel oči, když se k němu sklonila a pošeptala mu sladce do ouška ty dvě slova. Ruka, kterou měl obtočenou kolem jejího pasu, se pomalu začala přesouvat na její boky a následně skončila na jejím zadečku, pokud ho Keiyra nezastavila. Mezitím se mu zadrhl dech v hrdle při každém jejím polibku. Tyhle něžné útoky byly už příliš na jeho sebeovládání. Tichounce vzrušeně zavrčel jako nějaké zvíře. Když se od něj odtáhla, tak se na ní podíval roztouženě, jen krátce, než si ji přitáhl k sobě a věnoval ji několik krátkých ale vášnivých polibků. Byl vzrušený jako snad nikdy. Stiskl ji lehce zadeček a přitiskl si ji k sobě ještě víc, pokud to vůbec bylo možné. V tu chvíli mu bylo úplně jedno, že šílel touhou, a Keiyru si tiskl k sobě tak, že mohla cítit, jak je vzrušený. Ale uvědomil si to o pár chvil později, kdy se od ní najednou prudce odtáhl a zrudl studem. Nedokázal ze sebe vydat ani hlásku, jen obě své ruce přesunul do jejích vlasů a tiše si povzdechl*

*Neuvedomila si, že si hryzie peru kým jej ju nevyslobodil. Keď si ju trošku doberal ohľadom toho či sa im to len zdá, nebola schopná odpovedať a tak sa len nepatrne pousmiala a zavrtela hlavou. Jeho lichôtka keď sa na neho posadila jej líčka sfarbila ešte prenikavejšou farbou. Mierne privrela oči keď jej zaplietol prsty do vlasov, užívala si ten pocit. Počula ako prerývane dýchal keď ho bozkávala na krku.. Skoro si nevšimla keď sa jeho ruka pohla. Zaregistrovala ju až keď jej stisol zadoček. V tejto chvíli by to asi mala stopnúť. Rozumná, zdržanlivá Keiyra by to mala spraviť.. no dnes sa v nej niečo zlomilo. Samozrejme, že ju napadlo, že by možno mali spomaliť, no keď Toshi zavrčal a keď sa mu pozrela do očí. Ten jeho planúci pohľad spôsobil, že nechcela aby to ešte skončilo, nechcela spomaliť.. chcela len viac okamžikov pri ktorých nebude môcť myslieť.* Mhm.. *Vydala spokojné zamrmlanie keď si ju ku sebe pritlačil a vrúcne mu opätovala jeho krátke, no o to vášnivejšie bozky. Vtedy ho ucítila.. ako stuhol medzi jej stehnami. Toshi si to uvedomil asi pár sekúnd na to keď presunul ruky naspäť do jej vlasov a ticho si povzdychol. Jeho červenajúca tvár prinútila biť jej srdce ešte rýchlejšie. V takýchto okamihoch ho mala najradšej - bol tak zraniteľný. Keiyra naprázdno preglgla. Pohladkala ho jednou rukou po tvári a dlaň nechala položenú na jeho červenom líčku. Druhou prešla po jeho krku, kľúčnej kosti a zastavila až keď mala dlaň na jeho hrudi. Srdce mu divoko bilo.* Vieš, že to platí aj pre teba!? Ak urobím niečo čo by sa ti nepáčilo alebo bolo príliš.. tak ma zastav. *Keiyra takmer nedýchala, nervózne sa pri tom na jeho páse zahmýrila, no nechcene ho tak pravdepodobne ešte viac stimulovala, lebo ten kradmý pohyb panvou dopredu a dozadu spôsobil, že aj ona sama na sebe spozorovala niečo, čo nebolo úplne normálne. Cítila v nohavičkách zvláštnu vlhkosť. Keď si uvedomila čo to asi znamená, hanblivo sklonila tvár a pohľadom rozpačito hypnotizovala svoju dlaň na jeho hrudi. Pohľad jej spočinul na náramku, ktorý jej daroval.* M-možno by som mohla priniesť niečo na pitie. *Zakoktala sa a čakala na jeho reakciu.*

*Toshi byl překvapený, že ho nezastavila. Měli by na to jít pomalu, ale on nedokázal odolávat té touze po ní, která v něm rostla už od jejich setkání na Mostě Zmaru. Nechtěl ani v nejmenším krotit jejich škádlení on, chtěl kolem sebe cítit její vůni, dotýkat se ji, poslouchat ji, jak je ji líbí, jak se ji dotýkal a líbal ji. Všechno to chtěl a nechtěl s tím ještě dlouho přestat. Proto si ji k sobě přitiskl a věnoval ji jeden vášnivý polibek za druhým a užíval si každý kousek jejího těla, který na sobě cítil. Vlastně nevěděl, co všechno způsobilo to, že se tak snadno vzrušil. Do dneška ani nedal žádné dívce pusu, takže neměl ani tušení, jak snadno ho dokáže všechno tohle vzrušit. Ve chvíli, kdy si to uvědomil, tak se od ní odtáhl tak, že se opřel zády o gauč a stydlivě se na ní díval. Nevěděl vůbec, jak se k tomu měl postavit. Bylo evidentní, že to dostávalo je oba leda do rozpaků. Nejradši by se někam schoval a rozdýchal to, co se během těch několika chvil stalo. Hrozně se za to styděl, ale zároveň ve skrytu jeho odvážné duše si přál pokračovat. Hlavně proto, že věděl, že se to oběma líbilo. Byl si jistý, že jsou na tom podobně, jen jako kluk měl prostě nevýhodu v tom, že jeho vzrušení bylo na první pohled evidentní. Její slova byly jak ostré jehličky, přišlo mu to, jako by mu to vyčítala* Promiň... *pošeptal chvíli předtím, než se na něm nepatrně pohnula. Celý se napjal a snažil se nedat najevo, co to s ním dělalo. V tuhle chvíli by to nebylo zrovna to nejvhodnější. Přesto přivřel oči a silně se kousl do rtu, protože z hrdla se mu dralo tiché zasténání. Podíval se na ní pohledem plným touhy, ale to Keiyra už měla stydlivě skloněnou hlavu. Musel najít zbytky svého rozumu, aby si ji nestáhl zpátky k sobě a nepokračoval přesně tam, kde skončili. Nasucho polkl poté, co Keiyra znovu promluvila a natáhl ruku k její bradě, aby ji jemně donutil podívat se mu do očí* Jen zpomalíme... Teď tě nikam nepustím... *pošeptal a přiblížil se k ní, aby ji věnoval něžný polibek. Chtěl uklidnit ji i sebe, ačkoli to, že stále seděla na jeho pase, mu dost stěžovalo zachovat se normálně. Proto ji jemně chytil za pas a posunul si ji spíš na kolena. Pořád byl červený studem a ztěžka dýchal, ale potřeboval zpomalit, proto ji oběma rukama začal jemně hladit po zádech, přičemž nejníž, kam se odvážil, byly bedra. Díval se ji do očí, ale nedokázal se na ní nedívat s touhou v očích. Ale nic jiného nedělal, jen se ji díval do očí a hladil ji po zádech, aby se trochu uklidnil* Nic se nestalo... *pošeptal stydlivě a nepatrně se na ní usmál*

*Trochu potriasla hlavou keď sa jej ospravedlnil.* Nie Toshi, neospravedlňuj sa. Sme na tom... rovnako. * Zašomrala sotva počuteľným hlasom a skusmo na neho pozrela cez mihalnice. Najprv to nechcela priznať, no keď videla, že sa hanbí a trošku to vyzeralo akoby si to vyčítal - nemohla ho v tom nechať. Prstami si založila prameň vlasov za ucho a nevinne sa usmiala keď jej jemne zdvihol bradu a pozrel sa jej do očí.* Iste. *Prikývla keď povedal, že by mali spomaliť a cítila sa bezbranne až odovzdane keď mu opätovala jeho nežný bozk. Trošičku si povzdychla keď ju zo seba posunul trochu nižšie. Zaplavila ju úzkosť.* Prepáč.. ak je ti to nepríjemné.. ja - sadnem si vedľa. *Zažmurkala, nechcela robiť nič čo by sa mu nepáčilo alebo čo by ho uvádzalo do rozpakov. Ak by súhlasil okamžite by z neho skĺzla späť na gauč. V žiadnom prípade nechcela aby sa pred ňou hanbil. Každým jedným Toshiho dotykom, úsmevom, povzdychom či bozkom - sa jej city ku nemu menili.. prehlbovali a teda jej záležalo na tom aby sa cítil príjemne. Štvalo ju a trochu mrzelo, že bola tak neskúsená.* Budeš ma musieť trošku usmerňovať. *Zavtipkovala na svoj účet a mykla pri tom jedným plecom. Pravdou bolo, že keby sa Toshi hanblivo neodtiahol, keď sa prejavilo jeho vzrušenie - pravdepodobne by pokračovali ďalej. Keiyru by to neodradilo a možno by zašli až .. tak ďaleko, že by prišli niekomu nemravní. Faktom ale zostávalo, že toto nebola známosť z baru na jeden deň. S Toshim sa poznali, oficiálne spolu začali chodiť a .. podľa Noctisa na takéto veci mala Keiyra vek už dávno. Opäť sa tu teda prejavil skoro neviditeľný vplyv jej opatrovníka, ktorý nevedomky menil jej vnímanie sveta. Aj vďaka nemu bola v týchto veciach odvážnejšia.*

*Když se Keiyra přiznala, že jsou na tom stejně, tak z Toshiho trochu opadl ten stud a napětí. Jednou rukou si nervózně prohrábl vlasy, v tu chvíli by vážně nejradši pokračoval tam, kde přestali nehledě na to, jak to dopadne. Bál se, že ji ublíží, nebo že bude chtít pořád víc a Keiyra toho bude potom litovat. Nechtěl, aby to skončilo ani jedním z těchto konců. Ale zároveň vůbec nechtěl přestat, nechtěl ani zpomalovat, ale ještě dokázal alespoň na chvíli zkrotit to své dengení zvíře v sobě. Když se na něj tak nevinně podívala, tak by nejradši vzal zpátky všechno o zpomalování. Chtěl, aby se na něj dívala stejně roztouženě, aby se k němu tiskla a on měl pocit, že každou chvíli exploduje vzrušením. Když si ji trošku posunul na stehna, skoro hned toho zalitoval. Zaprvé kvůli tomu, že se pohnula, tak se nechtěně ještě víc stimuloval, takže chvíli jen lapal po dechu a jen malinko mu chybělo k tomu, aby si ji k sobě zase nepřitáhl. Jeho sebeovládání bylo na samé hraně. Když se mu omluvila a navrhla že si sedne vedle, tak ji položil ruku na tvář a podíval se na ní trochu divokým pohledem* Líbí se mi to... *pošeptal a donutil se do trochu provokativního úsměvu, za tím tlustým závojem touhy po tom všem, co dneska prožívali, byl pořád ten kluk, který ji rád provokoval. Dřív to bylo součástí jeho balící techniky, ale teď chtěl jen ji. Jak se ji díval do očí, uvědomoval si tu změnu mezi nimi. Chtěl ji být nablízku, ochránit ji, pokud by to bylo potřeba. Ačkoli si myslel, že rytíře na bílém koni zrovna nepotřebuje, tak pro ní takový chtěl být. Po jejích posledních slovech se jen zhluboka nadechl, než se sklonil k jejímu oušku* To bys měla usměrňovat spíš ty mě. Vybrala sis dengení zvíře... *pošeptal ji roztouženě do ouška, ačkoli řekl, že chce zpomalit. Prostě to nedokázal. Takže místo toho, aby se ji podíval do očí, tak ji znovu políbil na ouško, ale tentokrát pootevřel rty, aby mezi ně chytil její ušní lalůček a lehoučce ji ho poškádlil i mezi zuby. Oběma rukama ji mezitím hladil po zádech a oběma rukama pomalu skončil na jejím zadečku. Ztěžka dýchal, když ji začal zasypávat krk jemnými polibky. Nejdřív byl spíš opatrný, ale jeho polibky se stávaly odvážnější a vroucnější. Osmělil se natolik, že ji oběma rukama stiskl zadeček a v tu samou chvíli ji zlehka přejel špičkou jazyka po kůži na krku. Tentokrát si ji k sobě nepřitiskl, ale pokud to udělala sama, tak ji nebránil. Bránil ji leda v tom, aby se od něj odtáhla ještě víc nebo dokonce z něj slezla. Ačkoli kdyby to udělala, nejspíš by ji nechal. Už předtím ho fascinovalo, co dokázaly ty něžné útoky na její ucho a čelist, teď chtěl jen poznat další maličkosti, které by se ji mohly líbit. Opřel si hlavu o její holé rameno, takže rty má jen pár centimetrů od jejího krku.*

*Keď sa dotkol jej tváre a pozrel sa na ňu tak trochu divokým pohľadom, srdce jej vynechalo úder. Jeho provokatívny úsmev spôsobil, že mierne omámene privrela oči a nahla sa ku nemu. Bol ako magnet a ona jeho príťažlivosti nevedela a nechcela odolávať. Keď sa ku nej začal skláňať - na chvíľku si pomyslela, že Toshi opäť spojí ich pery v nežnom bozku, no keď sa napokon priblížil ku jej ušku a Keiyra ucítila jeho pery - len zavrela oči a naklonila hlavu trošku na stranu. Telom jej prešli zimomriavky keď ju pošteklil jeho dych.* "Zviera?!" *Pomyslela si rozpačito pri jeho slovách a v mysli sa jej vybavila spomienka na zábavný park, kresbičku, ktorú lúštili a na ich rozhovor o tom, že Toshi v minulosti už ublížil ich sluhovi keď sa naštval a stratil kontrolu.. asi by ju to malo vydesiť, asi by mala na to niečo povedať, no keď ucítila, že vzal jej lalôčik medzi zuby, zmohla sa len na roztrasený povzdych. Tuhšie zavrela oči a pri tom zovrela v rukách jeho tričko. Jeho dlane ju pri tom hladkali po chrbte a keď napokon skončili na jej zadočku, trochu na jeho stehnách pohla panvou. Bolo to tak vzrušujúce, že si opäť začala nevedomky hrýzť spodnú peru. Toshi potom prešiel perami na jej krk, dýchal prerývane keď jej ho zasypával drobnými bozkami.. a ona mala tiež značný problém s normálnym dýchaním. Bola rozpálená, každý jeho bozk ktorý jej dal na krk, vysielal do jej tela tsunami plnú chvenia, zimomriavok a horúčavy. Nikdy nič podobné nezažila a mala pocit, že nič lepšie na svete ani nemôže existovať. Keď ale ucítila, že po jej krku prešiel svojim jazykom a pri tom jej stlačil zadoček - nahlas zalapala po dychu a celá sa zachvela.* Ah.. Toshi. *Jej hlas bol podfarbený vzrušením, keď mu zaplietla prsty do vlasov a tým si ho u seba pridržala. V tejto chvíli ju ani nenapadlo polemizovať nad tým, že takto asi ´spomalenie´ vyzerať nemá. Len čo si oprel hlavu o jej rameno, mala v hlave len jedno - myšlienky na to ako znovu zažiť jeho bozky. Odolávala pokušeniu opäť sa na neho celým telom pritlačiť, no nechcela ho znova uviezť do rozpakov a teda tento krok nechala na ňom. Rozhodne by sa tomu ale nebránila.*

*Toshi si užíval každé chvilky, kdy se ji mohl dotýkat. Proto ve chvíli, kdy se věnoval jejímu oušku, tak měl čirou radost, když uslyšel její roztřesený povzdech. Asi přesně to byl ten impuls, který potřeboval k tomu, aby pokračoval. Když mu rukama sevřela tričko, uvědomil si, že je mu najednou hrozné horko. Už jen představa, že cítí její kůži na své. Každopádně měl pocit, že mu kalhoty už těsnější být už ani nemůžou. Proto když měl ruce na jejím zadečku a ona se pánví na jeho nohou, trochu litoval, že v tuhle chvíli nebyla přitisknutá k němu. Chtěl ji cítit na sobě, vnímat každý její sebemenší pohyb. Už přestával být schopný myslet racionálně, teda to už nebyl schopný už nějakou dobu, ale i ty zbytky rozumu ho opustily, když ji věnoval jemné polibky na krk a s potěšením vnímal její reakci. To ho burcovalo k odvážnějším polibkům, až to završil laskání jejího krku jazykem a stiskem jejího zadečku. Sám u jejího ouška vzrušeně vydechl, než si položil hlavu na její rameno. Unikl mu další povzdech, když si ho Keiyra přidržela u sebe. Chvilku tam jen byl a užíval si její blízkost, nejspíš ji musel trochu lechtat jeho dech na krku. Po chvilce stáhl ruce z jejího zadečku, jen aby ji mohl z rukou stáhnout rukavice a obvazy, přičemž oboje odhodil na zem. Chtěl ji cítit víc než jen svými konečky prstů, ačkoli na obou zápěstích a dlaních měl nějaké to zranění. Ale v tu chvíli mu to bylo jedno. Zase si položil ruce na její zadeček a zamilovaně a roztouženě se na ní ze strany podíval* Nechci přestat, ani zpomalovat... *vydechl, zněl trochu nervózně, ale rozhodně. Trochu zvedl hlavu, ale jen aby se začal znovu věnoval polibky jejímu krku, ale tentokrát si troufl víc. Pomalu se přesouval polibky z jejího krku na klíční kost a skončil své laskání na jejím rameni. A právě v tu chvíli, kdy ji naposledy políbil, si ji přitáhl za zadeček k sobě. Šílel z jejích doteků, polibků, z její blízkosti, ale potřeboval cítit její tělo na svém. Stiskl ji zadeček o to víc a měl pocit, že se nemůže ani vzrušením nadechnout* Kei... *dostal ze sebe a donutil se ještě na chvilku zastavit. Jen na malou chvilku* Nevím jak dlouho tohle vydržím... *pošeptal trochu stydlivě, přesto se boky trochu pohnul proti ní a znovu ji zlehka přejel jazykem po kůži na krku*

*Jeho horúci dych ju pošteklil na krku keď si oprel hlavu o jej rameno. Povedal, že nechce prestať ani spomaľovať a jej sa z jeho slov zatočila hlava, snažila si utriediť myšlienky, no nedarilo sa jej to. Mohla povedať, že ona spomaliť chce, no aktuálne dokázala len prikývnuť a tak mlčky súhlasiť. Spravila by čokoľvek čo by od nej schcel. Úplne ju opantal. Bral jej vietor z plachiet svojimi dotykmi a bozkami, ktorými obsypával jej krk, rameno a kľúčnu kosť. Logické uvažovanie zostalo zatlačené niekde hlboko v jej mysli. Nechcelo sa jej veriť, že Toshi nevie čo robí. Prišiel jej tak sebavedomý a skúsený.. určite skúsenejší než bola ona sama. Keď si ju pritiahol ku sebe a ona opäť ucítila na svojich intímnych partiách to aký je vzrušený - zalapala po dychu a zaklonila hlavu trochu dozadu, nakoľko jej ten pohyb privodil nečakanú slasť. Jej spodné prádlo bolo už značne poznačené jej vlastným vzrušením, bála sa, že to bude vidno aj cez jej tenké sieťkované pančušky, ktoré mala na sebe. No až jeho ďalšie slová ju vrátili späť na zem a jej mozog začal fungovať na plné obrátky. Toshi nevedel ako dlho sa vydrží ovládať.. teraz jej dal na výber.* "Bude si o mne myslieť, že som radodajka keď sa mu teraz odovzdám? Sotva čo sa mi vyznal z citov, priviedla som si ho do domu a... dovolím mu.." *Hanbila sa už iba pri tej predstave, že by s Toshim dnes prišla o panenstvo. Zaplavili ju rozpaky.* "Na druhej strane, keď to teraz stopnem, keď poviem, že sa na to ešte necítim - čo ak sa naštve a už ma nebude chcieť?" *Srdce jej bilo ešte rýchlejšie, keď pohol panvou čím vyslal do jej tela ďalšiu vlnu úplne nových pocitov. Nahla hlavu na stranu aby umožnila jeho perám a jazyku voľný prístup ku jej krku a opäť jej to zatemnilo úsudok, na chvíľu nedokázala myslieť vôbec na nič. Len váhavo pohla bokmi s cieľom zduplikovať ten neskutočný pocit, čo v nej pohyb jeho bokmi predtým vyvolal. Na jej nešťastie bola úspešná a pri salve chvenia zavzdychala do jeho vlasov. Nechcela si dovoliť myslieť na to, že sa jej vyznal z citov len preto aby sa jej dostal do nohavičiek.. čo sa mu práve aj úspešne darilo. Na jednej strane tu bola jej neskutočná túžba po tom, poddať sa tomu chtíču čo ju spaľoval až mala pocit, že zhorí. Tak strašne bola vzrušená, tak veľmi chcela zájsť ďalej než jej kričal jej zdravý rozum. Na druhej strane sa bála následkov svojich činov.. O pár dní ju čakali chunninske skúšky, ktoré vie, že nemusí prežiť. Ak by si mala vybrať.. nechcela by zomrieť s tým, že by táto časť jej života zostala nepreskúmaná, na to bola až príliš zvedavá. Mal ale jej strach z chunninskych skúšok či pochybovanie o Toshiho citoch tak skresľovať jej úsudok? Nemala by si proste len užívať život tak ako jej to vtĺkal do hlavy Noctis?* Toshi.. ja naozaj nechcem prestať .... zároveň sa ale bojím pokračovať. Dáva to zmysel? *Šepla a hlas sa jej pri tom triasol, strach z jeho reakcie jej nedovolil otvoriť oči. Jej ruky ho stále držali okolo krku.*