Jeskyně Hrůzy

*Toshi si byl dobře vědom toho, jak přikývla. Ale nikam nespěchal. Protože i přes to, co dělal, jak moc byl vzrušený a jak si byl vědomý toho, že jsou na tom stejně, tak se bál pokračovat. Bál se sám sebe, že ji třeba nechtěně ublíží nebo se ji nebude líbit to, co bude potom. Ale bál se i toho, že nezvládne to všechno. Jedna věc byla, že různě zkoušel a hrál si, aby ji potěšil. A pak byla ta druhá věc, která ho svým způsobem děsila. Děsilo ho pomyšlení, že selže. Že nedokáže ji potěšit nebo při nejhorším že by tohle celé mělo následky. Tohle škádlení byla prostě jedna věc, která ho neskutečně vzrušovala a fascinovalo ho, jak na jeho škádlení reagovalo její tělo. Měl co dělat sám se sebou, když se pohnul ještě blíž k ní a jen to, že se věnoval jejímu krku, mu zabránilo, aby nějak neprojevil své vzrušení. Měl pocit, že každou chvíli dočista zešílí. Ale to nemělo přijít to, co následovalo. Keiyra se pohnula také. V tu chvíli Toshi raději sundal ruce z jejího zadečku a obmotal je kolem jejího pasu. Nejspíš by ji sevřel ještě víc a to by ji mohlo bolet. Tentokrát se neudržel a zavzdychal ji do ouška. Držel si ji pěkně u sebe a snažil se rozdýchat ty šílené vlny vzrušení, které způsobily tyhle dva nepatrné pohyby. Jedna jeho část na ní chtěla dorážet víc, nějaký zvířecí pud, který ještě jako člen klanu Dengen, měl znásobený. Ale když to chtěl udělat, tak Keiyra roztřeseným hlasem promluvila. Děkoval všem bezejmenným bohům, že to neudělal. Její slova mu vrátily trochu rozumu a dokázal uvažovat logicky. Jinak by byl prostě jen zvířetem dobývající svou samičku. Jednou rukou ji něžně vjel do vlasů a narovnal se, aby se na ní podíval* Kei... Podívej se na mě *pošeptal také značně roztřeseným hlasem a nepokračoval dřív, než s ní navázat oční kontakt. V očích mu byla znát velká nejistota, možná i strach. Sice už se před ní momentálně nestyděl, ale měl obavy* Taky mám strach... Nechci dělat nic, co by nám oběma bylo nepříjemné nebo na co se necítíme. Ani ve snu mě nenapadlo, že dneska skončíme tady a takhle... I tohle je víc, než jsem čekal... Nemusíme dneska... *nakonec se přeci jen zastyděl a nedokončit myšlenku. V parku se ani necítil, že by měl jít s ní sem a teď tu jsou a může se stát všechno...*

*Neskutočne si užívala to ako reagoval na jej pohyby. Keď jej od rozkoše zavzdychal do uška a pevne zovrel jej boky.. vtedy mala chuť len mávnuť rukou nad svojimi obavami. Ak ju ale dostával tými bozkami a všetkým.. ani by nezvládla popísať to čo cítila keď sa jej díval do očí a hovoril tie sladké slová. Skoro sa mu rozplynula pod rukami. Samozrejme, že sa mu pozrela do očí keď jej svoju žiadosť pošepkal. Potom nedokázala vyjadriť inak svoju úľavu a radosť z toho, že ju chápal a tak sa ku nemu nahla a spojila ich pery v dlhom, sladkom bozku. Po chvíľke sa odtiahla a opäť sa mu pozrela do očí.* Ďakujem. *Pošepkala trošku previnilým hlasom. Neskutočne si vážila to, že na ňu netlačil aj napriek tomu, že doslova cítila jeho vzrušenie.* Ďakujem za to, že ma chápeš. Ja - nemohla som si želať lepšieho.. priateľa. *Venovala mu hanblivý úsmev, keďže to bolo prvý krát čo ho tak nazvala. Len čo to povedala, pustila jeho tričko, objala ho a úplne sa na ňom schúlila. Položila si líčko na jeho rameno a zavrela oči. Užívala si jeho teplo, jeho vôňu a uvažovala nad tým čo povedal - nad tou časťou, že by ho ani vo sne nenapadlo, že dnes skončia tu a takto.* Toshi? *Zašomrala po chvíli a pritúlila sa viac ku jeho krku.* Takže ty si ma nezavolal do tej jaskyne preto aby si mi povedal čo cítiš? *Chcela vedieť. Teraz keď sa konečne trochu uvoľnila, dovolila svojej zvedavosti aby sa dostala na povrch cez všetku tú nervozitu, vzrušenie, ktoré ju doteraz pohlcovali. Hoci sama ešte nevedela presne definovať svoje pocity ku Toshimu, páčilo sa jej ako ju objímal, jej srdce sa išlo úplne zblázniť keď sa na ňu díval tak túžobne a keď ju zasypával bozkami. Samozrejme sa jej fyzicky hrozne páčil, no ešte úplne nedôverovala jeho rozhodnutiu o vzdaní sa harému. Kým ju teda nepresvedčí svojimi činmi, že chce len ju.. asi sa neodváži tvrdiť, že je to láska. Hoci sa aktuálne cítila celkom zaľúbene. V brušku ju šteklili motýliky, naskakovali jej zimomriavky z každého jeho dotyku a nedokázala sa prestať usmievať. A čo bolo najdôležitejšie - nemyslela na Hira a knižnicu.*

*jeho vlastní strach z toho, co by pokračovalo dále, zarazilo jeho dengení zvíře v něm. Rozhodně nebyl úplně klidný, přeci jen na něm seděla a mezi jejich intimními partiemi bylo jen pár tenkých vrstev oblečení. Ale při pohledu na Keiyru se nedokázal chovat jako hovado, kterým by nejspíš byl, kdyby tu s ním neměla ona. Děsilo ho zjištění, že by se nejspíš nebyl schopný takhle zastavit, kdyby tam nebyla ona. Nejspíš ho nezměnila, nejspíš byl prostě pořád stejný, jen jeho city k ní, které by ještě neoznačil za lásku, ho brzdily. Keiyra byla jeho princeznou a přesně tak se k ní hodlal chovat. Proto ji vůbec nepřemlouval, když vyslovila své obavy. Dokonce mu nepřišlo vůbec divné vyjádřit svůj strach. Vděčně vyšel vstříc jejím rtům. Po tom všem vzrušení a "padání z Věže konce" tento sladký polibek byl jako návrat domů, jako by znamenal bezpečí. Spokojeně vydechl, když se od něj Keiyra odtáhla a podíval se ji znovu do očí* Říkal jsem, že pro tebe udělám cokoli a nechci, abys něčeho litovala *pošeptal s úsměvem a dál ji hladil něžně ve vlasech. Když ji nazvala svým přítelem, tak mu trochu zčervenaly tváře* A já jsem si nemohl přát krásnější a lepší přítelkyni *pošeptal trochu stydlivě, ale znělo mu to prostě dobře. Líbilo se mu, jak to znělo. Pokud někdy v průběhu dneška měl myšlenky na harém, tak ty byly už dávno pryč. Cítil se šťastný, že mohl držet v náručí ji. Když se k němu schoulila, tak ji oběma rukama něžně chytil za pas a trochu si ji znovu posunul níž na stehna* Promiň, nemuselo by to dopadnout dobře... *pošeptal rozpačitě, kdyby se na něj dívala, asi by to ani nedokázal říct. Nechal své ruce na jejích zádech a hladil ji po nich. Nemyslel si, že by jeho vzrušení opadlo, pokud se k němu bude Keiyra takhle tulit, ale to případně bude řešit později. Teď si užíval její blízkosti bez toho, aniž by vzájemně pokoušeli hranici, kam jsou schopni dojít. Samozřejmě, že i to se mu moc líbilo, ale tohle bylo jiné. Klidnější, víc citové.* Hm? *zamumlal, když ho oslovila a vyslechl si její otázku* Vážně jsem chtěl jít do té jeskyně *pošeptal a trochu se uchechtl* Dlouho jsme se neviděli, chtěl jsem tě prostě vidět... *usmíval se, než trochu uličnicky dodal* Hm a možná ve skrytu mé prohnilé duše jsem ti chtěl začít pomalu dokazovat, že už nejsem... *teď rozhodně nechtěl zmiňovat "Dona Toshiho Juana a jeho harém", ale nechal Keiyru, aby si to domyslela* Co sis vůbec myslela, když jsi si přečetla ten můj vzkaz? *zeptal se pro změnu on, tohle ho vážně děsně zajímalo, co si tak musela myslet po tom jejich posledním setkání*

*Usmievala sa na neho keď vravel, že nechce aby niečo ľutovala a keď ju označil za svoju priateľku, úsmev sa jej ešte rozšíril. Nechala sa posunúť trochu nižššie.. predsalen to jej pohodlie nijako nenarušilo, len sa na tom trošku uchechtla. Hladkal ju vo vlasoch a keby mohla, začala by spokojne priasť ako mačka.. takto len vydala spokojné zavrnenie. Potom keď jej odpovedal na otázku trochu sa zasmiala.* Ach sakra, tak to som ti trochu prekazila plány.. mala by som ti tú jaskyňu vynahradiť. *Zašepkala pobavene a keď naznačil, že jej chcel dokazovať, že už nieje Don Toshi Juan.. trošku jej úsmev na perách zamrzol, no to nemohol vidieť, keďže na ňom ležala. Našťastie ju rozptýlil otázkou a tak sa jej myšlienky nestihli uberať ku háremu a krásnym dievčatám..* Čo som si myslela? Hm.. *Zopakovala jeho otázku a potom sa zamyslela.* Páčilo sa mi, že si sa rozhodol vziať ma tam.. keďže som ti vtedy spomenula, že sa jej bojím a , že by som tam sama nešla. Bola som nervózna.. vzhľadom na to, že som ťa vtedy musela od seba odstrčiť. A tak nejako som čakala, že na mňa budeš skúšať nejaké výpady.. v tej tme obklopený vecami ktorých sa bojím. Myslela som si, že mi budeš rozprávať o tom čo si robil celý ten čas, čo sme sa nevideli. *Uvažovala nahlas a rukou mu pri tom prechádzala po hrudi, ramene, ruke.. proste všade kde tak prirodzene dočiahla.* Oblečenie som si vyberala asi dve hodiny. *Zdvihla hlavu aby mu videla aspoň trochu na profil.* A ty by si ho zo mňa najradšej strhol.. aká irónia. *Trochu sa zasmiala a úmyselne zašla rukou trochu nižšie ku jeho pásu, kde mu prešla končekmi prstov po odhalenej pokožke na jeho brušku. /Tam kde končilo tričko a začínali nohavice./ Páčilo sa jej, keď ho mohla trošku dráždiť.. lichotilo jej, že je ešte stále tak vzrušený, hoci to už nehrotili.*

*Toshi se usmíval taky, nedokázal si vybavit den, kdy by byl šťastnější. Možná, kdyby mu to nekazil strach o Hira, ale o tom teď vůbec nepřemýšlel. Měl plnou hlavu Keiyry a toho, co spolu právě prožívali. Byl prostě zamilovaný puberťák, nic okolo ho nezajímalo. Hladil ji po vlasech a když slyšel její spokojené zavrnění, tak se usmál ještě víc. Tak moc se mu líbilo, když věděl, že se ji jeho počínání líbilo. Ať to bylo jenom hlazení nebo i jiné věci. Trochu se zasmál, když řekla, že by mu měla tu jeskyni vynahradit* Jsem si jistý, že tohle je mnohem lepší trávení času. Ale pokud tam budeš chtít jít, tak se mnou počítej. Ochráním tě před vším, co tam na nás bude čekat *pošeptal ji s úsměvem a otočil hlavu, aby mohl na chvíli zabořit nos do jejích vlasů a zavřel oči. Nechal zavřené oči i poté, co mu odpověděla na jeho otázku. Potom narovnal hlavu a podíval se na ní* Nikdy bych nevyužil tvůj strach k tomu, abych tě mohl dobývat. Ani tehdy v parku ani teď... *odpověděl trochu dotčeně a nepřestával ji hladit po vlasech. Když znovu promluvila, jen se tiše zasmál* To jsem rád, že nejsem jediný, kdo stál před skříní oblečení a přemýšlel, co na sebe *zašeptal, ale úsměv mu rychle ztuhnul na rtech. Její doteky vysílaly do jeho těla takřka elektrické výboje, měl pocit, že brzy nad sebou zase ztratí kontrolu, že přijde o zdravý rozum a přitáhne si ji k sobě zpátky tak jak byli před malou chvílí, než se zastavili. Když ale ho jemně pohladila na břiše těsně nad jeho kalhotami, tak ji tiše vzdychl do vlasů. O slovo se zase hlásilo jeho dengení já. Přeci jen mu jeho těsné kalhoty začaly být nepříjemné, že začal pomalu uvažovat, co s tím. Věděl o jednom způsobu, ale nechtěl prostě zbaběle utéct třeba na záchod. A teď, jak ho pohladila, ho napadla jiná možnost...* Můžeš níž... *pošeptal vzrušeně, když se slyšel, tak by si nejradši nafackoval. Nedokázal skrýt své vzrušení z celé této situace, i když to přestali hrotit. Přesto v jeho hlase byla spíš prosba, než že by to snad vyžadoval... Pořád se za to svým způsobem styděl a vůbec ho nenapadlo, že to Keiyře může lichotit...*

*Cítila jeho dych keď si zaboril nos do jej vlasov. Ticho súhlasila s tým, že je toto príjemnejšie než predieranie sa zatuchnutou temnou jaskyňou plnou pavúkov a inej hávede. Keď povedal, že by ju ochránil pred všetkým, na perách mala úsmev. Jeho slová ju hriali pri srdiečku.. keď jej potom vzdychol do vlasov pri tom ako mu prstami jemne prešla po brušku, cítila ako sa pod jej telom trochu napol. Keď hneď na to pošepkal, že môže pokračovať nižšie, Keiyra sa ešte viac sa začervenala. Nemohla nevyhovieť jeho tichej prosbe a teda svojou chvejúcou rukou zišla ešte trochu nižšie .. presne tak ako chcel. Vôbec nevedela čo má robiť, dych sa jej zadrel niekde v krku.* Budeš mi musieť povedať čo sa ti páči. *Zašepkala a v podstate ho prinútila ľahnúť si na gauč - sama sa potom pohodlnejšie položila na jeho telo aby mala ku nemu tam dole lepší prístup. Hoci dnes nechcela prísť s Toshim o panenstvo.. toto jej nevadilo. Naopak.*

*Toshimu přišlo, že to trvá snad věčnost poté, co pošeptal svou prosbu. Ale byla to samozřejmě chvilka. Myslel si, že ho Keiyra odmítne a byl by s tím celkem v pohodě, jen by si se svým "problémem" musel poradit sám a bez ní, což se mu moc nechtělo. Takže ve chvíli, kdy se její ruka přesunula níž, tak jen zalapal do dechu a zavzdychal ji do vlasů. Přišlo mu to mnohem intenzivnější, než předtím. Teď už vážně měl pocit, že zešílí. Sledoval ji tak roztouženě, jako kdyby byl dravec a sledoval svou kořist. V těchto chvílích šly veškeré pocity studu nebo trapnosti stranou. Nechal se samozřejmě položit na gauč a když si k němu Keiyra lehla, tak ji sám začal hladit po těle. Chtěl ji potěšit tak, jako ona jeho. Takže ve chvíli, kdy mu svlékala oblečení, tomu se nebránil, tak se ji pokoušel svléknout taky, pokud mu to dovolila. Chtěl se věnovat každému kousku jejího těla, prozkoumat ho, ale vzhledem k tomu, že ona ho už začala uspokojovat, tak jeho ruka nakonec také skončila v jejím klíně, i kdyby ji nesvlékl. Rozhodně se nesnažil nijak tlumit projevy své rozkoše. Bylo jasné, že ji z počátku navedl jak na to a nejspíš mu i Keiyra musela trochu pomoct a navést ho, protože v tomto byl dost nesmělý. Pokud mohl, tak se ji díval do očí, chtěl, aby věděla, jak moc se mu ho líbí, a zároveň chtěl sledovat, jestli se jeho snažení líbí ji. K jeho vlastnímu překvapení jeho vrchol přišel dřív, než si myslel. Každopádně on ji dál uspokojoval, dokud nedosáhla svého vrcholu také. Poté ji velmi ochranitelsky sevřel v náručí a snažil se zpracovat všechno to, co se právě dělo. A také byl trošku naštvaný sám na sebe, že nevydržel déle*

*Ak by jej niekedy niekto povedal, že svoj prvý intímny zážitok zažije na Noctisovom gauči asi by ho vysmiala. Toshi jej zo začiatku trochu pomohol, nasmeroval ju tak aby robila to čo mu spôsobovalo najväčšiu slasť a keď sa navzájom zbavili svojho oblečenia a zostali tam nakoniec ležať len v spodnom prádle.. vtedy sa Keiyra cítila úplne bezbranne a odovzdane. Jeho ruka následne zablúdila ku jej najcitlivejšiemu miestočku.. dokázala len lapať po kyslíku, neschopná jediného slova. Sama sa ešte nikdy neuspokojovala a tak to čo jej bolo a nebolo príjemné zisťovali trochu dlhšie, no keď ju napokon priviedol ku jej prvému orgazmu, schúlila sa mu v náručí a jej telom ešte niekoľko minút lomcovali záchvevy tej rozkoše, ktorú jej doprial.* "Ak by to zistil Noctis.. asi by ma zabil." *Pomyslela si pobavene a vtedy ani len netušila ako veľmi pravdivá tá myšlienka bola. Cítila sa trochu previnilo, že sa jej venovali o dosť dlhšie než Toshimu a tak premýšľala ako by sa mu mohla ešte zavďačiť. Jej myšlienky boli ale veľmi rozlietané, mala plnú hlavu jeho roztúženého pohľadu, rozplývala sa pod jeho dotykmi a nedokázala sama popísať slovami to čo práve prežívala.* Na čo myslíš? *Zašepkala tichú otázku, keď cez nich natiahla tenkú deku, ktorú si prehodila cez gauč ešte včera keď si tu čítala knihu a popíjala čaj.*

*jakmile ji objal a schoval do své náruče, tak zavřel oči a užíval si její blízkost. Nedokázal myslet vůbec na nic a zároveň si před očima přehrával předešlé chvilky, kdy se Keiyry dotýkal na tom nejintimnějším místě. Nechtělo se mu vůbec mluvit, ani se hýbat, ale zvedl pomalu ruku, aby se začal jemně prohrabovat jejími vlasy. Srdce mu pořád bylo jak o závod, chtěl se uklidnit. Bohužel se mu to vůbec nedařilo, obzvlášť když cesta k jejímu orgasmu ho dokázala znovu vzrušit. Ale už nebyl tak hladový po dalším kole. Užíval si ten pomyslný klid a tiskl si ji k sobě. Nechtěl, aby něčeho z toho, co se dneska stalo, Keiyra někdy snad litovala. Nebyl si jistý sám sebou, ačkoli si neodkázal představit, že by se ho dotýkal někdo jiný než ona. Užíval si každou chvíli, kdy se poddali té nehorázné touze. Bylo to mnohem lepší, než kdyby oba celí nervózní se snažili o první sex. Už takhle těch poprvé bylo dneska až příliš. Ale Toshi ničeho nelitoval. Když se tedy zeptala, na co myslí, nedokázal ji odpovědět. Na jednu stranu by se ji rád svěřit se svými obavamil, že ji nechce nikdy zklamat, že nechce, aby někdy dnešku litovala. Ale nechtěl kazit tuhle dokonalou chvíli* Chtěl bych takhle zůstat napořád... Aby dnešek nikdy neskončil *pošeptal místo toho a dál ji hladil po vlasech* Jsi moje princezna... *pošeptal ještě tišeji, snad doufal, že to Keiyra neuslyší. V těch třech slovech bylo skryté všechno, všechny ty city, které k ní choval*

*Nemohla uveriť tomu ako ďaleko dnes spolu zašli.. zo zavretými očami počúvala tlkot jeho srdca a jeho dych. Užívala si každý jeho dotyk keď sa jej hral s vlasmi. Svojou rukou mu pri tom prechádzala po jeho nahej hrudi. Usmiala sa keď povedal, že myslí na to, že by chcel takto zostať navždy a že túži po tom aby dnešok nikdy neskončil. Jeho ďalšie slová takmer nepočula, tak potichu ich pošepkal.* Prídu aj krajšie momenty. *Uistila ho a spokojne si povzdychla ešte viac sa ku Toshimu pritúlila a neplánovala toto objatie opustiť ešte poriadne dlhý čas.* Keď sa vrátim zo Suny.. chcela by som ťa predstaviť Noctisovi. *Zašomrala s ešte stále zavretými očami. Noctis bol pre ňu najdôležitejšia osoba v živote.. do dneška mala len jeho. On bol jediný na koho sa mohla spoľahnúť, bol jediný, kto ju mal rád a komu záležalo na tom aby bola šťastná. Preto jej prišlo absolútne prirodzené predstaviť mu Toshiho.*

*spokojeně si ji k sobě tiskl a přišel si, jako by právě vyrostl z toho potrhlého kluka, co nastupoval na Akademii. Nejspíš si začal připadat jako opravdový muž, i když byl pořád ještě panic. Dneska se dostali mnohem mnohem dál, než si myslel. Už jen to, že spolu teď leželi jen ve spodním prádle, bylo něco, co nikdy nezapomene. Pořád ještě měli nějaké zábrany, alespoň minimální a on je hodlal respektovat. Cítil se šíleně zamilovaně. Chtěl prostě jen, aby Kei byla šťastná. Na ničem jiném nezáleželo. Nechával zavřené oči a užíval si to, že cítil její kůži na své. Už jen z toho by byl schopný zešílet. Měl pocit, že ji prostě měl potkat s Hirem před Akademií, že se měli setkat na Mostě Zmaru. Jako kdyby ji měl potkat, aby se vzdal svého snu.* Nedovedu si představit, co je krásnějšího než dnešek, než tenhle moment *pošeptal s úsměvem a nepřestával ji hladit po vlasech. Pokud si někdy představoval cokoli, co by mohl s Keiyrou prožívat, tohle bylo mnohonásobně lepší* Hlavně se mi v té nekonečné pouště vrať *promluvil a přitiskl si ji k sobě ještě víc, bylo to láskyplné přesto trochu majetnické gesto* Myslíš, že mě nezabije hned mezi dveřmi? Nejsem zrovna vzor příkladného shinobiho. Geninem v šestnácti, dengení geny, znesvěcení jeho gauče... *trochu se uchechtl a přešel rukou na její záda a hladil ji tam*

*Keď ju nežne hladkal a škrabkal končekmi prstov po chrbte - mohol vidieť ako jej z toho naskočili zimomriavky. Ani nevedela opísať ako veľmi príjemné to bolo. Telo mala ešte citlivé z toho orgazmu, ktorý zažila a zdalo sa jej, že je na toto teraz citlivejšia.* Neplánujem tam zostať dlhšie než bude nevyhnutné. *Zašepkala a trochu sa zdvihla aby mu videla do tváre.* Zvlášť teraz keď viem, že tu na mňa budeš čakať. *Ako to povedala venovala mu očarujúci úsmev a sklonila sa ku jeho perám. Sladko ho pobozkala a potom sa odtiahla. Jeho ďalšie slová ju trochu rozladili.. zvraštila obočie a pousmiala sa.* Si na seba príliš tvrdý. Ja som geninské skúšky absolvovala tiež až v pätnástich. *Trochu zavrtela hlavou potom sa trochu zasmiala.* Okrem toho.. o tomto na gauči nemusí nič vedieť. *Trochu spiklenecky sa usmiala a žmurkla na neho.*A keď už o tom hovoríme.. môžeme sa presunúť ku mne do izby. *Navrhla a pri tom sa sklonila ku jeho krku kde prešla perami zľahka po jeho pokožke.*

*otevřel oči až ve chvíli, kdy ona zvedla hlavu a usmál se na ní. Ale rozhodně cítil její husí kůži na zádech* Čekal bych tu na tebe i jako kamarád *pošeptal s úsměvem a oplatil ji její sladký polibek* Ale tohle je mnohem lepší *dodal spokojeně a zadíval se ji do očí, už měl na jazyku tolik, co by ji chtěl říct. Jak se do ní zamiloval na Mostě Zmaru, jak neodolal příležitosti ji vidět a tak lezl po střechách jen proto, aby ji byť jen na chvíli zahlédl. Že ji nechce nikdy zklamat a přijít o ní. Všechno tohle ji chtěl říct, ale nedokázal to. Jen se ji díval do očí, ve kterých se mu zrcadlilo až příliš lásky. Slova v tuhle chvíli mu nepřišla důležitá. Když mu vyčetla, že je na sebe příliš tvrdý, tak jen pokrčil rameny* To bude asi výchovou *uculil se a nechtěl se tím dál zaobírat, přeci jen ho příliš rozptylovalo její tělo a doteky* Nechci, abys dneška někdy litovala *vypadlo z něj nakonec vážně* A čehokoli, co spolu prožijeme *potřeboval ji to říct, říct ji, že mu na ní záleží natolik, že by udělal cokoli, jen aby nikdy nelitovala toho času, který spolu strávili. Ale vážný výraz mu nevydržel dlouho, protože se Kei chytla toho gauče, musel se zasmát s ní* Hm společné tajemství? *uculil se a když ucítil její rty na svém krku, tak jen spokojeně vydechl a jeho ruka se z jejích zad přesunula na její zadeček* Myslím, že je to dobrý nápad *pošeptal, neměl v plánu ještě jít, rozhodně ji chtěl ještě jednou přivést k orgasmu, než od ní bude muset odejít, aby se o něj máma a Jusuke nezačali bát vzhledme k tomu, že jim řekl, že se chystá do jeskyně hrůzy. A to, že skončil vlastně úplně jinde, vědět nemusí. Ačkoli tušil, že jim to bude jasné. Měl jediné štěstí, že otec měl práci mimo vesnici*

*Fakt, že by tu na ňu čakal aj ako kamarát ju neskutočne potešil, keďže mala obavu, že mu jeho monogamné zmýšľanie a túžba byť vo vzťahu len s ňou nezostane dlho. Celým bytím sa teda naďalej snažila udržať trochu stranou od všetkých tých pocitov, ktoré ňou lomcovali. Proste bola rozhodnutá užiť si každý moment s ním nech už to dopadne akokoľvek, tak ako jej veľa krát vravel Noctis. Kútikom srdca dúfala, že sa jej city ku Toshimu neprehĺbia v lásku.. pretože sa bála toho, že by ju mohol napokon opustiť. Ak sa niečoho v živote skutočne bála tak to bolo to, že príde o ľudí, ktorých miluje. Toho, že by jej to zlomilo srdce. Každopádne teraz sa tým nechcela trápiť. Páčilo sa jej ako sa na ňu díval. Či už to boli roztúžené pohľady alebo odovzdané až zamilované.* Nič neľutujem. *Uistila ho a spiklenecky prikývla na to, že tento gauč bude ich tajomstvo. Potom si trochu vzdychla keď jeho ruka skĺzla na jej zadoček. Zahryzla si do pery a pozrela sa mu do očí roztúženým pohľadom. Chcela to zažiť znova.. zase v nej začal stúpať ten chtíč o ktorom do dnes ani netušila, že ho má. Postavila sa preto z gauča a potiahla ho za ruku.* Poď za mnou. *Dych sa jej zasekol v hrdle pri pomyslení, že budú pokračovať tam kde pred chvíľou skončili.*

*Toshi si nepřipouštěl to, že by se snad měl dívat po jiných holkách. Tady a teď pro něj byla jediná dívka na celém světě Keiyra a na žádnou jinou za celou dobu, co byli dneska spolu, ani nepomyslel. Samozřejmě, že mu bude chybět, zatímco Keiyra bude v Písečné na chuuninských zkouškách, ale neměl ani sebemenší myšlenku na to, že by během té doby oblboval jiné. Chtěl jen ji a hodlal ji to dokázat. samozřejmě, že rok bez toho, aniž by ji viděl, bude náročný, ale on to zvládne. Přeci ji slíbil, že udělá cokoli, aby byla šťastná. A nechtěl nic víc, než aby byla šťastná s ním. Zahřálo ho u srdíčka, když řekla, že ničeho nelituje. Jen se na ní zářivě usmál* Ani já ne *odvětil s úsměvem. Když už měl ruku na jejím zadečku a Keiyra k němu zvedla svůj roztoužený pohled, nejradši by ji uspokojil hned tady na tom gauči, ale nechal se vzít za ruku, všechno jejich oblečení nechal tam, kde bylo, a nechal se odvést do jejího pokoje, kde pokračovali v intimních chvilkách, dokud nebyli oba tak unavení, že usnuli. Toshi se probudil, když už byla tma. Opatrně se vymanil z její náruče, i když se mu vůbec nechtělo. Nechtěl zase, aby po něm jeho máma vyhlásila pátrání, pravdou bylo, že ji rozhodně nechtěl naštvat. Chvíli sledoval spící Keiyru, než se k ní sklonil a lehce ji políbil do vlasů* Počkám tu na tebe, princezno *pošeptal, než se narovnal a vydal se potichu do obýváku, kde se oblékl a vydal se sám domů, kde ho dozajista čekal výslech, kde byl*