Ulička Koyo

*Bylo pěkné dopoledne a Kami přemýšlela, co by mohla Kami dneska dělat. Doma se jí sedět nechtělo a tak se rozhodla, že by dneska mohla vyrazit ven. Oblékla se do bílého trička a černé sukně a na nohu si dala pouzdro s shinobi vybavením pro jistotu. Následně se pomalu vydala dolů do předsíně, kde si obuje boty a následně odejde z domu. Pomalu prochází ulicemi Suny až se nakonec dostane Kyoko, kde je celkem dost lidí a tak se jim vyhýbá a dívá se kolem dokola, jestli se jí nebude něco líbit nebo jestli tam třeba nebude někdo koho zná.*

NPC Jiro:

* Jiro utíkal po ulici s taškou plnou jablek, za ním se jen ozývala slova řvoucí * Chyťte zloděje!* Jiro byl sirotek, a navíc ještě k tomu chudý, bylo mu teprve osm let, a ještě se musel starat o svou pětiletou sestru, jeho oblečení nebylo kdovíjak hezké, měl špinavé děravé tílko a potrhané kraťasy, na nohou neměl ani boty. Jeho vlasy byli delší a rozcuchané, zbarvené do modra. Jirovi se dařilo uhýbat všem lidem, dokud se neohlédl za sebe, aby se podíval zda se ztratil obchodníkům co ho naháněli, v tom ovšem narazil do neznámé dívky, s blond vlasy. Jiro spadne na dívku a tašku s jablky upustí tak, že všechny vypadnou ven. *''Sakra!''* řekne si v hlavě a bojí se, že teď ho ti obchodníci dostanou.*

*Kami jde pomalu vesnicí a dívá se okolo.* 'Hmm, dneska je moc pěkně, den akorát na procházku, kampak bych se mohla vydat, možná bych si mohla něco dobré koupit a pak se trochu podívat po obchodech, jestli se mi nebude něco líbit, jo to je dobré,' *řekne si v duchu dívka a jde dále. Jak je tak zamyšlená, tak do ni najednou narazí nějaký kluk a srazí jí k zemi a ještě na ní spadne.* Auu, sakra dávej, trochu pozor, *řekne celkem naštvaně Kamai a pak se snaží dostat se z pod kluka, zatím co jí ho naštvaně prohlíží. Po chvíli postaví na nohy a dále se na něj naštvaně dívá, zatím co ze sebe oprašuje prach a písek a čeká jestli se jí aspoň omluví, za to že jí srazil na zem.*

NPC Jiro:

*Poté co sleze z dívky a postaví se na nohy, se jí chtěl omluvit, avšak se k nim začali přibližovat naštvaný obchodníci, *''Co teď? Ale počkat!''* Dostane Jiro nápad poté,co uvidí dívku která je o trochu menší jak on, navíc vypadala dost roztomile, takže by jeho nápad mohl vyjít. Jiro si stoupl za dívku a pokusil se jí chytit za ramena, mezitím jí našeptal do ucha. * Hraj to se mnou.* Naštvaný obchodníci stály už před nimi, jeden dokonce měl v ruce hůl, kterou chtěl Jira zmlátit, všichni lidé v okolí ustoupili a upnuli pozornost na to, co se bude dít. Jiro se poté pokusil se smutným výrazem uklidnit naštvané obchodníky.* Moc se vám omlouvám, ale nemám peníze a moje milovaná sestřička hladoví, snažím se jí pomoc jak jen to jde, aby mohla žít stejný život jako ostatní, ale je to těžké poté co umřeli rodiče, a my nemáme na jídlo ani šaty. Chodím každý den do nějaké práce na různé výpomoci, abych si dovolil šaty pro svou milovanou sestřičku a teď mi nevyšli peníze na jídlo, přece by jste ji neodepřeli jídlo.* Jirovi začali téct slzy poté co domluvil, jakožto sirotek se naučil být dobrým hercem, aby si dokázal najít nějaké jídlo a oblbnout tak případné naštvané lidi, které okradl o něco. Doufal že neznámá dívka ho podpoří a nenechá ho v tom, je to momentálně jeho jediná naděje na to, aby nedostal několik ran za krádež. Navíc publikum zajišťovalo jistotu, že obchodníci nebudou dělat problémy, když mu lidi skočí na jeho dojemný příběh.*

*Kami se dívá celkem naštvaně na toho kluka a už se chtěla napřáhnout a dát mu ránu, když si najednou všimne obchodníků.* Cože? *řekne zaraženě Kami.* 'Sakra, do čeho jsem se to zase dostala,' *řekne si v duchu dívka.* Nii-san, co bude k jídlu, mám hlad a doma nic není a ani ty jsi tam nebyl, tak jsem nevěděla, co mám dělat, tak jsem se tě vydala hledat, *řekne Kamai smutně a otočí se na svého bratra se smutným pohledem.* Nebo zase nebude dneska nic k jídlu, *řekne ještě smutněji.* 'No počkej, tohle si ještě potom vyříkáme,' *řekne si v duchu Kami.*

NPC Jiro:

''Skvěle to zahrála!''* řekl si radostně v hlavě Jiro, jejich herectví vyšlo na výbornou, lidé co pozorovali dění si začali šeptat, jací to jsou chudáci, že nemají jídlo. Byli slyšet i nějaké negativní poznámky na obchodníky, kteří to zaregistrovali. * Tsch nech si to jídlo* řekne jeden z obchodníků a otočí se, stejně tak následují ho ostatní obchodníci, věděli že kdyby něco zkusili, tak si zařídí špatnou pověst a tudíž by přišli o zákazníky. Když odešli tak se Jirovi oddechlo, mezitím k nim přišel jeden z přihlížejících a dal Jirovi do ruky měšec plný rya. * Tady máte, ať to nemáte tak těžké.* řekla žena milým hlasem a pak se uklonila a odešla. Jiro se také uklonil a poděkoval, poté když si všichni začali hledět svého, tak Jiro začal sbírat jablka co byli po zemi, a zase je začal házet do tašky.* Dobrá práce sestřičko.* řekl veselým hlasem na neznámou dívku.*

*Jen sleduje dění kolem. Nakonec to vypadá, že to vyšlo.* 'Takže hrát umím, ale je to celkem zajímavé, jak se lidi slitují nad dvěma děckama,' *řekne si v duchu. Poté co se začnou lidé rozcházet, tak si trochu oddechne. Poté co žena dá onomu klukovi peníze, tak jen trochu překvapeně zamrká, ale nějak to neřeší.* Ale já mám opravdu hlad Nii-san, půjdeme domů, *zeptá se Kami onoho kluka a pak se rozejdeme směrem pryč z ulice do takové menší uličky, kde nikdo nebyl a doufá, že jí kluk bude nasledovat.*

NPC Jiro:

*Poté co nasbíral jablka do tašky se rozhodl dívku následovat, přeci jen mu pomohla a pokud mu něco chce, tak by bylo lepší aby mu to řekla někde, kde nejsou lidi, kteří by mohli začít být podezíraví. Když došli do uličky kde nikdo nebyl, tak Jiro s úsměvem promluvil na dívku.* Heh dobrá práce, díky tobě jsme se zbavili těch obchodníků a ještě jsme získali odměnu.* Nemohl být víc než spokojen s aktuálním děním, zatímco v jedné ruce držel tašku s jablky,tak ve druhé si házel s měšcem plný peněz, který dostal. Tímto má opravdu vystaráno na nějakou dobu od krádeží, a navíc může své skutečné mladší sestře něco koupit.* Jak se ti mohu odvděčit?* zeptal se neznámé dívky.* Jinak mé jméno je Jiro, těší mě sestřičko.

*Kami čeká na onoho kluka, až tam dojde. Když tak dojde, tak si poslechne jeho slova a ještě jednou si ho pořádně prohlédne.* Hmm, to víš, když chci být ninja, tak si musím umět poradit, *řekne Kami, ale pak se celkem přísně podívá.* Nelhal si o tom, že máš ségru a že jste oba dva sami, *zeptá se dívka a je celkem zvědavá, co jí na to řekne.* 'Hmm, fakt mě zajímá, jestli je to pravda nebo si to všechno vymyslel,' *řekne si v duchu Kamai a pak se dívá na onoho kluka.* Jinak jsem Kami. Odvděčit? Řekni mi hlavně pravdu.

NPC Jiro:

*Dívka se představila jako Kami, plus požádala Jira o pravdu.* Pravda je že opravdu žiji se svou sestrou, s kterou nějak přežíváme, jestli chceš zavedu tě k nám do skrýše, aby jsi mi věřila, každopádně nemám důvod co tajit, kord u člověka co mi pomohl, jinak jsi dobrá herečka Kami, děkuji. * Uklonil se Jiro při poděkování, byl Kami zavázán za pomoc, nebýt jí tak mohl teď ležet na zemi celý od ran, a navíc by přišel o jídlo.* Určitě tě má sestra ráda pozná, často si dělá zbytečné starosti, ale když potřebuješ jíst, je třeba udělat to co je nejlepší, ač druzí to nejspíše nevidí.* Dodal ještě Jiro, který věřil že dělá správnou věc i když krade, on ani jeho sestra si nevybrali chudobu a žití bez rodičů.*

*Kami poslouchá slova Jira.* 'Aha, takže je to pravda a nic si nevymyslel,' *řekne si v duchu dívka.* V pohodě, věřím ti, *řekne mu dívka a pak se začne rozhlížet okolo.* Myslím, že bych šla odtud někam jinak, co kdyby se tady ještě objevil někdo z těch lidí, co tě sledovali, přece jen nikdy nevíš, jestli si to náhodou nerozmyslí, *řekne dívka a dívá se na Jira.* 'Chudáci ti dva,' *řekne si v duchu Kami.*

NPC Jiro:

To rád slyším a máš pravdu, měli bychom se ztratit. * Jiro si hodil měšec se zlatem do tašky s jablky a poté chytl Kami za ruku, doufajíc že nebude odporovat a poběží s ním někam jinam, kde nehrozí nebezpečí. * Uvažoval jsem jak se ti odvděčím a napadlo mě, že bych tě mohl něco naučit.* Dodal Jiro při útěku, ač na to nevypadal tak měl co nabídnout a dlužil to té dívce, která mu pomohla. Sice není nejbohatší ale je velmi vychytralí a tím by mohl dát dívce pár rad. Pokud Kami se nechala vést a běžela s ním, tak doběhli do nedalekého cvičiště, které bylo momentálně prázdné, což Jirovi vyhovovalo, aspoň nebude nikdo odposlouchávat.* Takže sestřičko, jestli chceš mohu tě naučit jak přežívat.* Pověděl sebevědomě směrem ke Kami, říkal jí sestřičko protože si na tu přezdívku zvykl.*

*Kami dále sleduje Jira a čeká, jak se rozhodne. Když s ní souhlasí, tak se jen trochu pousměje, nechá se chytit za ruku a rozběhne se za ním. Když pak doběhnou na cvičiště, tak se začne dívat okolo, protože vůbec neví, co by tam mohli dělat.* Takže co tady budeme dělat, *zeptá se do Kami a začne se dívat kolem dokola.* Uhm, mimochodem, jsem celkem ráda, že ti nevadí, že jsem ninja a že se mnou bavíš, *řekne Kami, protože některé děti se na ní divně dívají a odsuzují mě, *řekne trochu smutně Kamai.*

NPC Jiro:

*Jiro ji vyslechne a chytne za rameno s úsměvem.* To že jsi ninja jsem nevěděl ale i tak mi to nevadí, jsi fajn holka, nemám důvod tě odsuzovat, jestli chceš můžeme být přátelé.* Jiro rozhodně byl rád že Kami potkal, navíc i když se mu svěřila, neměnilo to nic na tom, že to byla dobrá duše.* Každopádně to se ti mé schopnosti jistě budou hodit, naučím tě jak přežít mezi lidmi, s tvými hereckými schopnostmi určitě své protivníky překvapíš. Takže krok první!* Natáhne jeden prst, jako ukázku číslo jedna.* Využívej lidské city, ač to není zrovna nejslušnější, můžeš si tak vylepšit možnost manipulovat lidmi ve svůj prospěch, navíc tím můžeš svého protivníka zbavit ostražitosti tím,že bude váhat co udělat.

*Kami poslouchá slova slova a jen se trochu pousměje.* To jsem ráda, že ti nevadí, že jsem ninja, protože jak jsem řekla ostatní děti se na mě dívají divně. Je fajn, když to někomu nevadí, *řekne jen Kami.* Hmm, tak fajn ráda se něco přiučím, přece jeden nikdy neví, co se mi kdy může hodit. Takže čím začneme, *zeptá se dívka zvědavě a čeká, co jí Jiro řekne.*

NPC Jiro:

*Rozhodne se víc probudit její herecký talent, Jiro nebyl ninja takže jí bohužel rady ohledně ovládání chakry a tak nemohl dávat, ale i tohle by jí mohlo pomoci.* Takže, představ si že jsem ninja, co je proti tobě. Co jsem slyšel o ninjích tak nejspíše budeš potřebovat ho nějak zmást, tudíž zkus něco předvést, co by mě mohlo donutit nedávat pozor, aniž by jsi na mě zaútočila.* Jiro také nebyl zrovna rváč, vždy využíval svého herectví k tomu, aby dojal ostatní, kteří by mu dali něco k jídlu, a když to nezabralo, tak aspoň tím na chvíli odlákal pozornost, čímž měl šanci rychle něco sebrat a utéct s tím pryč, ač né vždy se mu povede utéct, přeji jen je stále menší jak dospělý člověk.*

*Kami poslouchá slova Jira.* Takže něco čím zmatu nepřítele, *řekne celkem zamyšleně dívka.* Hmm, to nevím co bych mohla dělat, přece jen zase až tam moc dobrá herečka nejsem, *dodá Kamai.* Hmm, myslím, že rozbrečet se nemá smysl, stejně mě zabije, *řekne dívka celkem zamyšleně.* Ach jo, na tyhle věci nejsem moc dobrá, já raději bojuju rovnou v akademii, když máme proto někomu bojovat než se na něco vymlouvat, *povzdechne si smutně dívka a podívá se na Jira.*

NPC Jiro:

*Jiro se zamyslí, to co řekla Kami byla pravda, když se rozbrečí tak to nemusí vždy pomoc, ale na druhou stranu proč hned bojovat.* Vás ninji učí být bezcitný a vzít mžiku někomu život že?* zeptal se Jiro, neznal to a ani to zná nechtěl, tu možnost že by někoho připravil o život. Ano někdy je třeba v sebeobraně bojovat, ale bojovat na život a na smrt, to je něco co neznal, navíc tu musel být pro svou sestru, která by to sama nezvládla. * Moji rodiče byli ninjové, po jedné misi se nevrátili a od té doby to šlo z kopce. Před dvěma lety umřeli při misi, kdy se snažili zahnat nějaké písečné bandity, bohužel se z mise nikdy nevrátili a já zůstal se svou sestřičkou sám. Ninjové sice slouží jako ochrana pro vesnici, ale k čemu je být někým, kdo připraví někoho o život?

*Kami poslouchá slova Jira a pak si jen smutně povzdechne.* No je to bohužel pravda, *řekne dívka a pak se podívá na oblohu. Když jí pak začne vyprávět o tom, co se stalo jemu a jeho sestře, tak si jen smutně povzdechne.* To mi je líto, ale myslím si, že v tomto světě nikdy jako mít nebude, protože to zkrátka nejde, *řekne dívka.* Proto chci co nejvíce zesílit, abych se pak nemusela bát, že by se mi mohlo něco stát na misi, ale jeden nikdy neví, co ho může v životě potkat, *řekne trochu smutně Kami.*

NPC Jiro:

Je pravda že mír nebude nikdy, ale kdo hledá válku, ten jí vždycky najde. * Poté co uvidí že Kami je smutná, tak jí ukáže vztyčený palec a s úsměvem poví.* Tak mi dej slib, že se staneš tím nejsilnějším ninjou kterého jsem mohl poznat, a že se budeš snažit pomáhat druhým, stejně jako jsi pomohla mě. Válce se sice neuteče, ale lidskost si může zachovat každý když se bude snažit.* Jiro o válce a zabíjení věděl jen to, že je to kruté a děsivé, Kami ale rozhodně nevypadala nijak slabě, a také měla dobré srdce, už jen podle toho že jí trápil jeho příběh byl jasný důkaz, že Kami zná soucit, což zná málokterý člověk, kord v dnešní době ve které se každý stará sám o sebe ze strachu, že se mu přihodí něco zlého, ale nemyslí na to, že jsou lidé kteří trpí daleko více než oni sami. * Slíbíš mi to?

*Kami poslouchá slova Jira.* 'Myslím, že na tom, co mi říká bude něco pravda, ach jo, proč nemůže být svět, ve kterém se lidi nebudou zabíjet,' *řekne si v duchu Kamai.* Dobře slíbím ti to, pokusím se, *poví dívka* Ach jo, už je celkem pozdě, asi budu muset pomalu vyrazit domů, aby se mamka nezlobila, že budu pozdě doma, *řekne dívka.*

NPC: Jiro

Děkuji *Usmál se Jiro na dívku a vytáhl z tašky jedno jablko, bylo sice zašpiněné od písku a trošku natlučené jak mu předtím spadla, ale jíst se to dalo vždy, poté to jablko lehce hodil směrem k dívce aby ho snadno chytila.* Nezapomeň, zabíjení není řešení a vždy se dá z nějakého boje dostat i skvělým herectvím, věřím že ty na něco přijdeš sestřičko.* Zvedl ukazováček a prostředníček, aby ukázal znak V, a poté se při loučení uklonil.* Doufám že až se potkáme příště, tak budeš silnější a náš slib dokážeš splnit, a kdoví třeba naučíš i druhé aby si vážili lidského života. Škoda že tu není má malá sestřička, určitě by tě měla ráda.* Jiro poté se rozeběhl směrem k domovu, kde na něj už čekala jeho mladší sestra, dnešek se mu opravdu vyvedl a narazil na kunoichi, která byla opravdu se zlatým srdcem.*

V pohodě, *poví dívka Jirovi. Následně chytne jablko, které jí hodila a usměje se na něj.* Díky, *poví mu a pak si vyslechne jeho slova.* Jo to jo, no uvidím, jak se bude moje cesta vyvíjet dále, *poví Kami a usměje se na něj.* Tak co ty víš, možná se příště potkáme všichni tři, *dodá na jeho slova.* Měj se, *zavolá na Jira, zatím co mizí mezi lidmi. Následně se i ona sama pomalu vydá domů, aby si připravila věci na další den do akademie a přemýšlela nad tím, co jí dneska řekl Jiro.*

Mise D: *Kai dostal chuť na svoji první misi. Jelikož do teď většinou jen trénoval, tak chtěl nějakou změnu a vydělat si i nějaké to Ryo. Proto se jednoho dne ráno sebral a odešel si pro nějakou jednoduchou misi. Cestou přemýšlel, jakou misi asi dostane. Jen doufal, že to sám zvládne. Naštěstí pro něj dostal trhání plevele na hřbitově. Poděkoval a odešel. Namířil si to rovnou na onen hřbitov. Když tam došel, tak jako první si nejdřív zmapoval terén a a zamyslel se nad postupem. Nechtěl tam chodit bezcílně sem a tam a hledat, kde je nějaký plevel. Proto si to celé obešel a zhruba po hodině to měl zmapováno. Došel na nejlepší místo pro start a začal trhat plevel. Když začal bylo zhruba 10 hodin dopoledne. Kai věděl, že na to má celý den a tak nikam nespěchal. Pro něj bylo hlavní, aby to udělal pořádně a mohli ho za onu práci odměnit. V hlavě si to rozdělil na části, aby měl čas i na odpočinek a zároveň to stihl do konce. První část, kterou měl v plánu před obědem stihl celkem rychle. Dodělal ji a odešel na oběd. Vrátil se po půl hodině a vrhl se do další části. Čekal, že ji stihne stáhne rychle, ale to se zmýlil. Začal trhat plevel kolem jednoho hrobu. Nečetl si jména těch hrobů, jenže na tomto to nechtíc přečetl, což byla pro něj chyba. Stihl před ním a koukal na ten hrob. Chvíli na něj koukal a následně začal brečet. Stanul před hrobem svých rodičů, jenž mu umřeli velice brzy. Vyrůstal bez nich, jen se sestrou. Jak klečel před ním, brečel dál. Začal na ně vzpomínat. To byla další chyba, kterou učinil. Jak na ně vzpomínal, vzpomněl si i na jiné věci. Na věci, které chtěli zapomenout. Vzpomněl si na oznámení jejich smrti, což bylo pro něj tenkrát devastující.* Mami, tati. Opravdu mi chybíte. Bez vás je to těžké. Těžší než kdyby jste tu byly semnou. Sestra kvůli mě nemá čas na sebe. Kvůli mě je pořád doma a stará se o mě. *Řekl se slzami v očích před hrobem svých rodičů. Dořekl to a stále brečel dále. Své slzy zastavit nemohl. Bylo to po dlouhé době, kdy ho dohnali emoce a vzpomínky na své rodiče. Měl misi, ale momentálně na ni moc nemyslel. Myslí byl s rodiči.* Ale slibují vám. Slibuji, že ochráním svoji sestru. Přísahám, že se jí nic nestane. Prosím, dejte mi sílu. Dejte mi sílu na ochranu mě milované sestry. Prosím, dejte mi sílu. *Dodal a otřel si slzy. Sice ještě vzlykal, ale slzy už mu skoro netekli. Stále tam klečel až skoro ležel. Díky tomuto na něj koukalo několik lidí z okolí. Většina z nich ho znali, ale neměli odvahu k němu přijít a nějak ho utěšit. Kai se po čtvrt hodině zvedl na nohy znova si otřel oči a vysmrkal se. Podíval se naposledy na hrob, než odešel pokračovat v misi.* Mami, tati. Teď jestli mě omluvíte, musím splnit svoji první misi. Ano, moje první D mise. Jsem totiž Genin. *Dodal a odešel k dalšímu hrobu trhat plevel. Původně měl v plánu dvě pauzy, ale díky hrobu svých rodičů, si mohl dovolit jen jednu. Takže plán měl jasný, udělá polovinu z toho co mu zbývá, dá pauzu a pak to dodělá. Následně odejde odevzdat misi. To byl jeho plán, který hodlal splnit. Práce mu šla od ruky, občas mu ukápla slza, kvůli rodičům, na která začal myslet. Práci měl hotovou v sedm večer hotovou. Došel odevzdat misi a následně si to pelášil domů. Měl trochu rudé oči a jeho sestra to poznala.* Co se stalo? *Zeptala se Kaiova sestra.* Nic, měl sem misi na hřbitově a našel sem tam hrob našich rodičů. *odpověděl a z očí mi zase zavalit téct slzy.* Strávil sem tam skoro hodinu a vzpomínal na všechno dobrého a zlého. *dodal a otřel si oči.* Jestli mě omluvíš, půjdu si lehnout. Dobrou noc. *řekl s odešel do pokoje. Kde si lehnul a skoro hnedka usnul.*

*Eren se byl venku a bezcílně chodil po vesnici přičemž přemýšlel nad tím jaký měl štěstí že přežil geninskou zkoušku.* "Jin byl silný v taijutsu a mě se povedlo ho přechytračit. Byl to jediný člověk v Akademii ze kterým jsem se bavil. Od chvíle kdy jsem poznal Kami, která mi řekla jaká je náplň Geninských zkoušek, jsem se snažil s nikým se nesblížit ale Jina jsem znal už dávno před Akademii. Naši rodiče byly velcí kamarádi. Bohužel teď nevím jestli se spolu stále baví." *Pomyslel si a sedl si na nejbližší lavičku která byla poblíž. Eren seděl a vtom si vzpomněl na to jak si hrával s Jinem. Jak běhali po zahradě, povídali si o svých snech a jak se spolu učili taijutsu, házení kunaiů a podobné věci. V tu chvíli Erenovi vyhrkli slzy a začali mu stékat slzy po tváři. Eren si otřel oči ale stejně se objevili nové. Eren byl oblečen do černé košile, černých kalhot a na tom všem měl železný písek ve formě kabátu. (objednaná technika JITON: KONTORŌRU)*

*Stále brečí přičemž vzpomíná na Jina. Najednou uslyší známí hlas. Pozvedne hlavu a řekne.* Ahoj Kami jsem genin a mám nový kabát. *Jen co to dořekl tak si otřel oči usmál se a stoupl si.* Co je nového u tebe? Kdy budou vlastně chuuninské zkoušky abych se mohl podívat jak bojuješ? *Zeptal se a poté si všiml dvou osob které se k němu blížili. Nejprve je nepoznával ale po chvíli už jo.* "Sakra od Geninských zkoušek se jím vyhýbám a teď jdou ke mě." *Pomyslel si a začal se klepat. Poté roztřeseným hlasem řekl.* Pojďme prosím pryč Kami.

Mě je to taky jedno. *Řekne a když se Kami rozejde tak jde rychle za ní. Bohužel díky kabátu ze železného písku tak je o něco pomalejší. Cestou se zmateně dívá kolem sebe.* Jak probíhají chuuninské zkoušky? "Kolik musela zabít geninů aby se stala chuuninem. Když aby jsem se mohl stát geninem tak jsem musel zabít jednoho studenta. Možná že se při chuuninské zkoušky nejsou tak tvrdé když se konají v jiné vesnici." *Pomyslel si a najednou ucítil dotek na rameni rychle se otočil přičemž zaútočil i se železným pískem. Když se otočil tak si však všiml že za ním nikdo není a svůj železný písek poslal do prázdna.* "Sakra co to semnou je?" *Pomyslel si a nechal svůj písek který použil zformovat do kabátu.*

*Vyslechne si vše co mu řekla. Poté se usměje a řekne.* Uvidíme jestli na to budu připravený. "Další souboje na život a na smrt jo? Takže na genina musíš zabíjet a na chuunina taky. To asi není nic pro mě." *Pomyslel si a poté řekl.* Jak můžeš vydržet tolik násilí. Já jsem ještě teď vyklepaný z Geninských zkoušek. Musel jsem bojovat s klukem se kterým jsem se znal už od mala. Naši rodiče jsou dobří přátelé a já ho musel zabít. Jak se dokážeš ráno podívat do zrcadla? Jak vlastně zvládneš v klidu spát? "Evidentně jsem jediný koho to štve a kdo je z toho takhle vyděšený." *Pomyslel si a pokračoval dál v chůzi. Eren už se pomalu uklidňoval a přestával se i třást.*

*Poslouchá co mu Kami říkala a poté řekl.* Jo zjistil jsem že ovládám železný písek který můžu nosit i na sobě tak jak ho mám teď. "To neviděla jak jsem poslal svůj písek do prázdna?" Ještě jsem sním pořádně netrénoval ale zvládám ho celkem dobře užívat i bez pečetí. Je to zajímavé několik dní po Geninských zkouškách se na mě ten písek přilepil a já jsem nevěděl co to je, ale zjistil jsem že ho můžu celkem dobře a snadno ovládat. Co ty už umíš nějaké nové techniky? "No asi má pravdu vtom že nemá smysl se tím trápit. Nejspíše to patří k životu shinobi. Budu se s tím muset nějak smířit." *Pomyslel si podíval se na Kami usmál se.*

Jo možná to bude dobrá zbraň ale zatím jsem s tím netrénoval. Budu to muset změnit. Hele mohli by jsme si dát menší tréninkový zápas. Chtěl bych zjistit jak ten písek můžu používat a také chci zjistit kolik spotřebuji chakry. Také nevím jak moc je ten písek rychlí a jak rychle bude dělat to co chci. Jen vím že k ovládání nepotřebuju ruční pečetě. Já jsem neměl ještě ani jednu misi. No budu to muset napravit. *Když byl s Kami tak se cítil velmi dobře rychle zapomněl na to co se stalo při Gz. Cítil se v její blízkosti bezpečně a měl ji rád.*