Náměstí

*Kamiko se jen trochu pousměje a je celkem zvědavá, co mu dalšího řekne. Nad jeho odpovědí jen souhlasně kývne hlavou, protože na tom něco bude. Poté je nějakou chvíli potichu a přemýšlí, co by mu mohla říct, ale nic moc jí nenapadalo, když najednou promluví on, tak se na něj podívá.* „Jo, taky si myslím, že už to tak necháme, přece jen k tomu není nic moc dalšího co říct,“ *poví mu Kamiko souhlasně a následně se na nějakou chvíli odmlčí, protože pořád přemýšlela nad dalším tématem, o kterém by se spolu mohli bavit. Když se jí pak zeptá, jestli zná někoho jiného na akademii, kdo je v pohodě nebo spíše s kým se baví, tak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Abych řekla pravdu, tak nějak moc lidí tam není, pár holek, které jsou se mnou ve třídě a pak ještě jeden kluk, myslím, že se jmenuje Kosuke,“ *poví mu Kamiko a pak se na nějakou chvíli odmlčí, protože měla takový pocit, že k tomuto tématu nemá nic moc co dalšího říct.*

*Nějakou chvíli je ticho a pak se Kazuya zeptá z jakého klanu je Kosuke. Kamiko se na něj podívá a pak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Hmm, Taigjomo nebo jak se to jmenuje, prostě používají malby,“ *poví mu Kamiko, protože si přesně nepamatovala, jak se ten klan jmenuje.* „Copak zaujal tě nebo hledaáš nové lidi na pokec,“ *zeptá se ho trochu zvědavě Kamiko, protože jí to zajímalo, proč se o něm tak zajímá a hlavně jí nenapadalo, o čem jiném by se s ním mohla bavit.* 'Hmm, snad se na mě nenaštve, za to, že jsem se ho na něco takového zeptala,' *pomyslí si v duchu Kamiko.*

*Nad jeho slovy jen souhlasně kývne hlavou a poté čeká, co jí k tomu ještě řekne. Nad jeho slovy se jen pousměje, protože neměla nějak moc co by mu k tomu řekla. Když pak domluví, tak se podívá před sebe a trochu smutně si povzdechne.* „Moc dobře se mi tady s tebou povídá, ale už budu muset vyrazit domů, protože už je celkem dost pozdě a nerada bych měla průser, že jsem přišla domů, kdyby tam náhodou někdo byl,“ *poví mu Kamiko milým hlasem.* „Doufám, že se zase někdy uvidíme,“ *dodá ještě a pak už vyrazí do ulic Kumogakure no Sato a rovnou domů.*

D mise: *Po pár dnech se Kamiko doma celkem nudila, v pokoji si už uklidila něco málo si četla ke klanovým tecnikám, které už uměla a otec jí dal svitky i na C rank techniky, aby věděla, co jí může čekat, ale nic dalšího jí nedal, že na to má ještě čas. Kamiko se tedy převlékne do něčeho lepší, kolem krku si uváže čelenku Kumogakure a vezme si pouzdra se zbraněmi a následně se vydá do ulic Kumogakure no Sato do budovy poblíž kanceláře Raikageho, kde se zadávají mise. Když se tam po chvíli dostane, tak si všimne, že je tam pár geninů, kteří s ní chodili do třídy. Když vyjdou ven, tak vejde dovnitř a začne si prohlížet svitky, které tam zbyly a dívá se na mise, které tam byly.* ‘No abych řekla pravdu, tak tady už nějak moc velký výběr není, ale tak snad něco se tady bude dát vybrat,‘ *pomyslí si v duchu Kamiko. Nakonec si vezme práci pomoc v restauraci. Poté se pomalu rozejde směrem, kde je ona restaurace.* ‘No doufám, že tam nebude nějak moc lidí, jinak to asi dopadne špatně,‘ *pomyslí si v duchu Kamiko. Když se po nějaké době dostane na místo, tak tam zase není nějak moc lidí, tak si trochu v duchu oddechne, ono to bylo asi hlavně tím, že ve vesnici byli prostě jen shinobi. Kamiko jde následně za jednou servírkou, která tam je a řekne jí proč tam vlastně přišla. Ta jen souhlasně kývne hlavou a řekne jí, aby uklidnila z prázdných stolů talíře, protože byl akorát čas oběda, takže tam nějací lidi byli Kamiko jen souhlasně kývne hlavou a následně se pustí do práce. Když začne sbírat talíře, tak nějak moc neřeší, že tam jsou nějací lidi, prostě to byl úkol, který měla splnit a tak pracovala. Když má po nějaké chvíli hotovo, tak nádobí odnese z pultu do kuchyně, tak jí řeknou, že ho rovnou může začít umývat. Kamiko jen souhlasně kývne hlavou a následně začne umývat špinavé nádobí, kterého tam bylo celkem dost, to jí trochu překvapilo, protože moc lidí tam nebylo a nádobí k umytí tam bylo celkem dost. Jen si v duchu povzdechne a následně začne mývat nádobí. Po nějaké chvíli jí donesou další talíře a tak je hromada zase skoro stejně velká jako předtím. Kamiko celkem přijde, že to nebere konce. Když po nějaké době tak ruch skončí, tak jí ještě nějakou dobu trvá, než umyje všechny talíře, které tam byly. Když má hotovo, tak jí řeknou, že už může pro dnešek jít, že na nic dalšího jí tady už nepotřebuje. Kamiko jen souhlasně kývne hlavou, rozloučí se a pak se vydá zpět na místo, kde se zadávají mise, aby řekla, že má splněno a poté se vydá zpět domů.*

*Kamiko byla doma a nějak moc nevěděla, co by dneska mohla dělat. Rodiče byli zase pryč, takže měla celý den jen pro sebe, no nakonec se rozhodla, že by se mohla vydat do ulic Kumogakure se trochu projít, protože se jí dneska nějak moc nechtělo trénovat, hlavně teda ne samotné, kdyby tam potkala někoho z jejich kamarádů, tak by možná šla s nimi trénovat, ale sama určitě ne. Oblékne se, čelenku Kumogakure no Sato má kolem krku, na pravé noze má pouzdro se zbraněmi, další pouzdro má na opasku a ještě dvě pouzdra s jílem má na bocích. Nakonec se rozejde do předsíně, kde se obuje, když má vše, tak se rozejde do ulic Kumo a pomalu si to míří do centra vesnice, protože měla takový pocit, že tam by mohl někdo z jejích známých být.*

*Kamiko pokračuje v cestě a přemýšlí, co bude dělat, zatím to vypadalo tak, že to bude další nudná procházka po Kumogakure, které poslední dobou zažívala celkem často, když se jí nechtělo trénovat, ale to se mělo každou chvíli změnit. Jak tak pokračuje v cestě, tak si všimne jedné dívky, která jde jejím směrem.* 'Hmm, nevypadá, že bych jí znala, bez tak mě jen mine a nuda bude pokračovat,' *pomyslí si v duchu Kamiko a pokračuje v cestě. No když se ještě o něco přiblíží, tak se ona dívka ukloní na pozdrav. Kamiko se jen trochu pousměje a následně si všimne čelenky Iwagakure.* 'Hmm, takže nikdo místní to není, takže by přece jen nějaká zvláštnost oproti ostatním nudným dnům,' *pomyslí si v duchu Kamiko.* „Zdravím, já jsem Kamiko. Nemám dneska nic moc co dělat, takže ti klidně můžu pomoct,“ *poví jí a mile se na ní usměje.* „No vzhledem k tomu, že v současné situaci jich tady není nějak moc otevřených, tak je tady trochu problém něco najít, navíc ještě místo, kde by se dalo celkem dobře najíst,“ *poví jí Kamiko a pousměje se. Následně se rozejde směrem, kde se jedna restaurace, která je otevřená a dobře se v ní vaří nachází.* „Myslela jsem, že v současné době se moc nechodí do jiných vesnic, maximálně tak na misi a zase zpět do vesnice nebo se pletu,“ *zeptá se trochu zvědavě Kamiko, protože poslední dobou měla takový pocit, že se tady nějak moc cizinci nevyskytují.*

*Kamiko se na ní mile usměje. Naomi vypadala celkem v pohodě. Nad jejími slovy jen souhlasně kývne hlavou.* „Mno to tak asi bude všude bych řekla,“ *poví Kamiko celkem zamyšleně, protože to bylo celkem jisté, že to takto bude, když lidé jsou pryč. Poté si vyslechne její slova a jen souhlaně kývne hlavou.* 'Hmm, to musí být zajímavé chodit mimo vesnici, doufám, že se mi to už brzy povede, ráda bych se podívala někde,' *pomyslí si v duchu Kamiko, protože ona ještě pořád musaí sedět jen ve vesnici.* „Jasně, to chápu, ono tu je celkem dost zajímavých věcí, ale na to by bylo potřeba mnohem více času,“ *poví Kamiko a prochází ulicemi Kumogakure no Sato a vede Naomi do jednoho podniku, který už je celkem blízko.* „Abych řekla pravdu, tak jsem ještě nikdy nikde nebyla, jsem totiž ještě pořád jen genin, takže se ještě nikdo mimo vesnici nedostanu, ale doufám, že už brzo budu moct jít na chuuninské zkoušky a pak budu moct cestovat po světě, ale i když abych trochu řekla, tak v téhle době mám trochu obavy z cestování, ale tak snad mě to časem přejde, když budu ještě silnější,“ *poví Kamiko a mile se na ní usměje.*

*Kamiko si vyslechne její slova a jen souhlasně kývne hlavou. Následně je nějakou chvíli potichu, protože moc nevěděla, co by mohla říct, prostě jí nějak došly slova.* „Abych řekla pravdu, tak tě tady ráda zase někdy uvidím,“ *poví jí Kamiko a mile se na ní usměje.* 'Hmm, snad to neznělo nějak moc divně,' *pomyslí si v duchu Kamiko, protože až teď jí došlo, že by to mohlo znít trochu divně, ale tak to už teď bylo jedno.* „Díky, doufám, že se mi bude dařit,“ *poví trochu zamyšleně Kamiko, protože vůbec nevěděla, co by od ní mohla čekat. Její další slova jí celkem dost překvapí, protože o něčem takovém vůbec neslyšela.* 'Hmm, tak to jsem vůbec nečekala, že by se mohly nějaké takové věci dít, to slyším poprvé,' *pomyslí si v duchu Kamiko, protože tohle jí opravdu zarazilo.* „No abych řekla pravdu, tak o ničem takovém jsem tady neslyšela,“ *poví Kamiko celkem překvapeně, protože ještě pořád tomu nemohla nějak moc uvěřit, prostě to pro ní bylo něco překvapujícícho.* „Už tam za chvíli budeme,“ *poví jí Kamiko a mile se na ní usměje.*

*Kamiko se jen pousměje, protože byla ráda, že si našla kamarádku mimo vesnici, i když ovlastně ještě nevyšla z vesnice. Ve chvíli, kdy se jí zeptá, jestli by s ní nešla na jídlo, tak se na ní podívá a na chvíli se zamyslí.* „Jo klidně se přidám, pokud chceš, stejně dneska nemám žádný program vymyšlený,“ *poví jí Kamiko. Následně dojdou na místo, tak Kamiko otevře dveře, aby mohly vejít dovnitř. Poté co vejdou dovnitř, tak jí Kamiko následuje ke stolu, který si vybere. Poté co si sednou, tak se na ní podívá.* „Jestli chceš, tak ti potom můžu klidně ukázat nějaké zajímavé místa v Kumo, pokud by jsi chtěla,“ *poví jí Kamiko.*

*Kamiko se posadí naproti Naomi a ve chvíli, kdy jeden z geninů donese jídelní lístky, tak si jeden vezme a začne si vybírat jídlo. No to má po chvíli vybrané a tak počká ještě, až si vybere Naomi a pak se na ní podívá.* „Dobře,“ *poví jí Kamiko a usměje se na ní. Následně si vyslechne její slova a pousměje.* „Tak dobře, beru tě za slovo, až budu moct, tak se vydám do Iwagakure. Jsem celkem zvědavá, jak to tak vypadá,“ *poví jí Kamiko a pousměje se na ní. Její další slova jí celkem překvapí, nad něčím takovým nikdy nějak moc nepřemýšlela.* „Phu, no abych řekla pravdu, tak nevím co ti na to mám odpovědět, prostě je to místo, které je pro mě domov, takže tady bude asi hodně míst, které tady mám ráda,“ *poví jí Kamiko a pak se na nějakou chvíli odmlčí.* „Ale asi jen tak ti nedokážu říct, které to jsou. Třeba místní jezero je fajn, je tam občas klid a dá se tam přemýšlet. Tréninková oblast, našla jsem si tam jedno místo, kde je klid a nikdo tam nějak moc nechodí, abych řekla pravdu, tak jsem občas spíše ráda sama a přemýšlím, nad technikami a budoucností,“ *poví jí Kamiko, trochu má pocit, že to asi teď vyzní divně, ale prostě nějak moc nevěděla, co by jí k tomu řekla, protože to prostě bylo tak, jak to řekla.* „Abych řekla pravdu, tak tady mám nějaké kamarády, sice jich není moc, ale mám takový pocit, že to budou lidi, na které se budu moct časem spolehnout, že mě prostě v těch nejtěžších chvílích nezradí. A co ty v Iwagakure? Máš tam nějaké kamarády,“ *poví jí Kamiko a mile se na ní usměje. Ve chvíli, kdy se tam objeví obsluha, tak si objedná jídlo.*

*Kamiko poslouchá její slova a jen kývne hlavou.* „Kdo ví, možná se tam jednou podívám, zní to zajímavě,“ *poví jí a pak se na nějakou chvíli odmlčí, protože nějak moc nevěděla, co by jí k tomu měla říct. Při jejích dalších slovech se na nějakou chvíli zamyslí.* „Ale zase když si to tak vezmeš, tak by to prostě vypadalo jinak a byly by vesnice živější a ne jako teď, takové mrtvé místa,“ *poví jí Kamiko, protože tohle bylo bfakt divné, jak nikdo nebyl na ulici. Po jejích dalších slovech si jen v duchu povzdechne, protože nějak moc nevěděla, co by jí na to měla říct.* „Hmm, to je celkem na nic, ale tak aspoň máš bratra, já třeba nemám nikoho takového,“ *poví jí Kamiko a poté se raději odmlčí, protože to bylo téma, o kterém se nějak moc ráda nebavila, že nemá sourozence, protože občas jí to bylo celkem líto. Její další slova si vslechne a pak se na nějakou chvíli zamyslí.* „No abych řekla pravdu, tak nikoho takového neznám,“ *poví jí celkem zamyšleně, protože nikoho takového ještě z jiné vesnice neznala.*

*Kamiko nějak moc nevěděla o čem by se s ní mohla bavit, protože přece jen byla z jiné vesnice a tak ještě nějak moc nevěděla, co si k jiné osobě může dovolit a co ne, takže to pro ní bylo takové divné. Ve chvíli, kdy se jí zeptá, jestli tady už někdy byla, tak se na ní podívá.* „Ano, byla jsem už tady, přece jen moc jiných míst nefunguje, takže tady není nějak moc na výběr, no a rodiče chodí často na mise, takže jsem sama doma, takže občas, když se mi nechtělo nic doma chystat nebo jsem byla třeba po misi, tak jsem se tady zastavila,“ *poví jí Kamiko. Nad jejími dalšími slovy jen souhlasně kývne hlavou.* „Když už jsi chuunin, máš už vyrbané nějaké povolání nebo ještě ne, něco nám o tom kdysi říkali na akademii a abych řekla pravdu, tak jsem se ještě nějak moc nerozhodla, co bych potom chtěla dělat, takže mě to celkem zajímá,“ *poví jí Kamiko a mile se na ní usměje, protože byla opravdu zvědavá.*

*Kamiko byla celkem zvěedavá, co jí na její otázku odpoví, no ve chvíli, kdy jí řekne, že už ví, co by jednou chtěla dělat, tak se na ní podívá se zájmem. Poté co jí řekne, že by chtěla být jednou lovec nukeninů, tak se na ní trochu překvapeně podívá, protože tohle nějak nečekala.* 'Hmm, zní to jako zajímavé povolání, ale zase na druhou stranu to bude i celkem těžké,' *pomyslí si v duchu Kamiko a následně se podívá na Naomi.* „Jako zní to fajn chodit různě po světě a hledat nukeniny, kteří jsou nebezpeční, ale zase na druhou stranu to bude dost nebezpečné, protože budou silnější než ty a navíc nebudou už mít co ztratit, protože když je porazíš, tak umřou,“ *poví Kamiko celkem zamyšleně. Poté si vyslechne její další slova a na nějakou chvíli se zamyslí.* „No abych řekla pravdu, tak myslím, že na to mám ještě nějakou chvíli čas,“ *poví jí Misaki celkem zamyšleně, protože zatím opravdu nevěděla, co by mohla dělat.* „Hmm, celkem mi jde ninjutsu, ale jinak nějak moc nevím, abych řekla pravdu,“ *poví celkem zamyšleně.*

*Nad slovy Naomi jen souhlasně kývne hlavou, protože na tom bylo něco pravdy, nemusela zabíjet, ale většinou to na misích dopadlo tak, že se stejně zabíjelo, co slyšela.* „Jo to je, jeden nikdy neví jak dopadne, ale zase na druhou stranu, na co by potom byl živo, kdybychom věděli, jak to dopadne,“ *poví Kamiko celkem zamyšleně* „Jako mám ještě čas co dále, ale trochu doufám, že si vyberu dobře a časem mě to třeba nezačne nudit, to povolání, které si vyberu,“ *poví Kamiko a následně se odmčí, protože nevěděla, co by dalšího měla říct. Aktivity, které vyjmenovala Naomi zněly dobře, ale ona si nebyla jistá, jestli je to to, co by jí mohlo bavit, kdo ví. V tom jí napadne jedna otázka na kterou by se chtěla Naomi zeptat.* „A co třeba baví teba, pokud jsi zrovna doma, nemusíš chodit na mise a máš volno?“

*Vůbec nevěděla, co dalšího by jí mohla říct, prostě prostě bylo něco, nad čím ještě nějak moc nepřemýšlela. No naštěstí po nějaké chvíli donesli jídlo, takže si Kamiko trochu oddechla, že se možná na nějakou dobu změní téme.* „Dobrou chuť,“ *poví jí Kamiko a následně se pustí do svého jídla. Poté poslouchá její slova a jen se pousměje. Byly to takové normální zájmy, které se měla většina lidí.* „Hmm, abych řekla pravdu, tak mě baví taky čtění knih a hlavně o tom, jak to chodí v jiných zemích no a ještě mě celkem baví trénovat a učit se nové techniky, ale abych řekla pravdu, tak mi to jde poslední dobou celkem pomalu,“ *poví jí Kamiko a následně si vezme další sousto svého jídla a přemýšlí, co by jí ještě mohla říct.*

*Vyslechne si slova Naomi a na nějakou chvéli se zamyslí, protože aktuálně si nemohla vzpomenout, co zrovna četla a tak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Abych řekla pravdu, tak jsem naposledy četla něco o elementech a jinak čtu nějakou fantazy knížku, abych řekla pravdu, tak jsem teprve začala a ješště nějak moc nevím, co se tam bude dít,“ *poví jí Kamiko a mile se na ní usměje a pak si vezme další sousto jídla.* „Abych řekla pravdu, tak se mi dost líbila kniha o nějakých legendách na nějakých menších ostrovech, ale abych řekla pravdu, tak vůbec si nevzpomenu, jak se ta kniha jmenuje, ale bylo to opravdu zajímavé,“ *poví jí Kamiko.* „A co ty jsi četla jako poslední, co tě zaujalo,“ *zeptá se jí trochu zvědavě.*

*Poslouchá její slova a jen se pousměje. Když pak řekne, že se jí jedna kniha často vrací v myšlenkách, tak se na ní trochu zvědavě podívá, protože to vypadá, že by to mohlo být něco zajímavého a nebo taky třeba ne, takže poslouchala, co dalšího jí k tomu ještě řekne.* „Hmm, zní to celkem zajímavě o něčem takovém jsem neslyšela,“ *poví jí Kamiko a pak se na nějakou chvíli odmlčí a poslouchá její další slova, zatím co pokračuje v jídle.* „Kdo ví, záleží, jestli by tě to třeba bavilo psát,“ *odpoví jí na její slova, protože třeba někoho psaní bavilo a nešlo a pak třeba někoho psaní nebavilo, kdo ví, jestli to je i třeba její případ nebo ona bude ten jiný případ, kterému to půjde a dokonce to bude i bavit.*

*Poslouchá její slova a pousměje se.* „Aha,“ *poví Kamiko na její slova, protože nevěděla, co dalšího by na to mohla říct, prostě nenašla ty správné slova.* „Zajímavé, tak to musíš opatrovat, aby se to nezničilo,“ *dodá na její slova. Poté si vyslechne její další slova a na nějakou chvíli se zamyslí.* 'Mno tak mám takový pocit, že tohle bych asi já osobně nedokázala,' *pomyslí si v duchu Kamiko.* „Možná ti to půjde úplně v pohodě,“ *odpoví na její slova. Během toho, co poslouchá jeji další slova, tak dojí zbytek jídla.* „Hmm já nevím. Třeba umím z jílu vytvářet takové zvířátka, které se umí pohybovat,“ *poví jí Kamiko, to že můžou i vybuchnout, jí zatím ještě říkat nebude.*

*Kamiko si vyslechne její slova a pousměje se.* „No asi jo, nikdy jsem to tak nebrala,“ *poví jí a pak se na nějakou chvíli odmlčí, protože nevěděla co dalšího by jí k tomu měla říct. Nad její další větou se zasměje, protože něco takového vůbec nečekala.* „Mno to nevím, jestli bych byla dobrá pro něco takového, určitě se najde mnoho dalších lidí,“ *poví jí Kamiko, protože ona prostě byla taková, že se moc s lidmi do řeči nedala nebo spíše ne s těmi, které ještě nějak moc dobře neznala.* „Vůbec nemáš za co, i když jsem moc nemluvila, tak snad ses něco dozvěděla. Děkují ti za společnost a hlavně za jídlo,“ *poví jí Kamiko a pak se na chvíli odmlčí, aby si mohla vyslechnout její další slova.* „Doufám, že se ještě někdy uvidíme, měj se pěkně,“ *poví jí Kamiko a následně se sama vydá domů.*