Náměstí

*Procházel náměstím a nějak moc se nerozhlížel když vtom se před ním objevil divný ptáček.* "Jíl." *Usmál se jelikož ptáčka z jílu mohla tvořit jediná osoba kterou znal. Rozhlédl se a pochvíli si všiml že je na střeše. Zvedl svou pravou ruku na znamení pozdravu. Rozeběhl se k budově a když byl dostatečně blízko tak poslal do nohou svou chakru a vyskočil díky chakře vyskočil až na střechu. (Chakura Shotto)* Ahoj dlouho jsme se neviděli. Měl jsem o tebe strach. Můj souboj byl až po tom tvém tak vím že jsi bojovala velmi dobře. *Poté ji objal a políbil ji na ústa. Při polibku si vzpomněl na noc kterou spolu strávili.* Co tu na střeše vlastně děláš?

*Když mu řekla že se o něj taktéž bála tak se pousmál. Byl za to rád. Byl rád že jí na něm taktéž záleží.* Já dostal velmi rychlého protivníka. Pomalu jsem nestíhal ani nic vymýšlet. Vše co jsem zkusil přišlo vniveč a dostal jsem nakládačku. *Ve chvíli kdy ho políbila tak zapojil i svůj jazyk. Znovu cítil nutkání ji svléknout. Což považoval za velmi dobré znamení. Cítil se sní velmi dobře. Líbal ji notnou dobu než mu došlo že by se měl jít věnovat své misi a rychle se vrátit do restaurace.* "Séru na to teď jsem s Kamiko."

Ano zvládl. No ty nakonec taky nebo ne? "No co by jsme mohli dělat?" *Chvíli nad tímto problémem přemýšlel. Poté se usmál a stímto úsměvem řekl.* No víš já se musím teď vrátit do restaurace a dokončit misi. Napadlo mě jak tuhle misi dokončit a být přitom s tebou. *Zasmál se, vytáhnul si levou rukou s pouzdra svitek, klekl si, rozvinul svitek před sebe. Pravou rukou vytáhnul štětec namočený v inkoustu. (Na stehením pouzdře pravé nohy) Poté na svitek nakreslí šest svých podobizen. Když měl hotovo tak svitek složil, uklidil štětec, podíval se na Kamiko a s úsměvem na tváři položil jednoduchou otázku.* Počkáš tady nebo půjdeš semnou?

*Celou dobu ji pozorně poslouchal. Byl rád že sním pujde. Nakonec ho políbila a seskočila ze střechy tak uklidil svůj svitek a vydal se za ní. Když se dostal na zem tak se rozeběhl do restaurace, kde dostal vynadáno a čtyři plné tašky s jídlem. V každé tašce byl i lístek s adresou. Taktéž mu bylo řečeno že tohle jsou poslední objednávky které roznese. Kosuke se usmál, vytáhl svitek, který rozložil, složil jednoruční pečeť a že svitky vyšli čtyři Kosukeho kloní, vzali tašky a rychlostí 1 bod se vydali doručit zásilku.* Úkol splněn a teď můžeme něco podniknout. *Řekl Kamiko a vůbec si nevšímal naštvaného šéfa. Poté se vydal z restaurace.*

*Když se ho zeptala co by chtěl dělat tak se jen podrbal na hlavě.* No pojď mi ukázat své Kenjutsu a já ti ukážu to své. *Po těchto slovech se usmál, políbil ji, chytl ji za ruku a vydal se směrem na náměstí.* "No cestou by jsme mohli narazit na nějakou menší a snad i levnější restauraci. Jinak mě napadá že by jsme mohli jen chodit a kecat. Nevím jestli mi bude chtít vyprávět o zkouškách." *Poté si vzpomněl na zkoušky, vzpomněl si na to jak se cítil když viděl jak byla Kamiko zraněná. Vzpomněl si na tu bezmoc kterou cítil když viděl její zranění, když věděl že ji nebude moc jakkoliv pomoci. Poté se podíval na svou milou a usmál se na ni. Zastavil se, zastavil i jí, políbil ji a přitiskl ji k sobě.*

*Nad jejími slovy se jen pousmál.* No a kdy jsem nebyl přítulný. *Jen co dokončil větu, tak ji znovu chytl za ruku a vydal se do tréninkové oblasti.* "Hm asi tenhle trénink uděláme jednoduše, zaútočím pomocí své klanové techniky." Napadlo mě že bych použil klanovou techniku k vytváření zvířat než se ke mě dostaneš. Poté boj na blízko pomocí Kenjutsu. No když budeš používat jen Kenjutsu tak se ke mně budeš moc dostat. Mé kresby útočí z blízka.