Sídlo Mizukage

Noctis Clive: *Jen tam tiše sedí ale není těžké si nevšimnout jak je Kaede v pozoru a jako kdyby se snažila neusnout a tohle má dvě jasná vysvětlení na která bude třeba zareagovat.* Neublížím mu.. nemám důvod a ve spánku mi ho jen těžko dá a tobě se taky nic nestane, proč bych taky ubližoval ženský co mi k tomu nedává důvod. *Tohle je asi jeho první nápad proč je Kaede tak moc ve střehu. Ono s jeho citlivým zrakem nad lidskou úrovní (hlavně na pohyb) díky enzymu, který koluje jeho tělem (Hakuja no Doku) mu neuniknou pohledy Kaede ale tak je v šoku a tak nad tím nechce přemýšlet moc do hloubky.* Pokud se bojíš že tě někdo nachytá s dvojicí Nukeninů nehrozí že by to prasklo.. každou blížící se chakru ucítím a každý kdo to umí taky se nám vyhne nebo.. je ukončím.

*Kdyby jenom nebyli v situaci, ve které byli, možná by si i řikala, že je příjemné se takhle k němu tulit, ale situace byla doopravdy jakýmkoliv romantickým myšlenkám nepříznivá a ani jí to nenapadlo. Ayato usnul a Kaede dávala pozor na Noctise a okolí. Když na ní druhý nukenin promluvil, jen skrze oheň vyhledala jeho pohled. Neodpovídala, dokud nedokončil myšlenku. Pak opět namočila už suchý hadr, a pomalu ho dala Ayatovi na čelo.. věděla, že spí. A taky že uměl spát fakt tvrdě. Však už ho tak i viděla. Proto se nebála, že by ho studené na čele probralo. Nebo její slova. Nechtěla mluvit nahlas, přeci jenom její ústa byla blíž k jeho hlavě a mohla by ho hlasitým mluvením probrat.* Já nejsem na hlídce kvůli vám. Jen nechci aby se mu přitížilo. Ten člověk je pro mě velmi důležitý a když o něj přijdu kvůli hloupé reakci na..rozdrcenou ruku… *Nedokončovala.* v porovnání s tím mi ani moc nezáleží na tom, že by mě tady našli. Vždycky můžu říct, že jste únosce. Což není daleko od pravdy. *Ale to, že pečovala o Ayata by už vysvětlit nedokázala. Nepřestávala si Noctise prohližet. Ne že by jí nějak zajímal vzhledově, ale zkoumala jeho pohyby a reakce.* Jestli chcete, klidně si dejte dvacet. Však já spát stejně nebudu… *A ani kdyby chtěla. Sice byla fyzicky unavená, ale její mozek toho tolik zpracovával, že by stejně neusnula. Z nepochopitelných důvodů se jí před oči vrátil pohled z Kirigakure, kdy jí Tatsuya konfrontoval slovy, které odmítala. Zamrkala a rozhlédla se po okolí, jakoby se vrátila z iluze.*

Noctis Clive: *Její odpověď ho donutí se usmát.. ale nezačne se smá hlasitě.. udrží to takové potiché aby nevzbudil Ayata.* Únosce Noctis Clive.. ne, to nezní tak dobře. Mladá dívka v nesnázích, aneb příběh o tom jak přežila únos skutečným monstrem. *Nejspíš ji jeho slova nebudou dávat smysl ale on ji to velice rychle osvětlí.* Dobrý název pro knihu ne? *Nám ten název musí připadat dlouhý ale když si vezmete japonce, tak mangy, knihy nebo anime jsou tolikrát ještě několikrát delší (názvy) a tak to co vymyslel Noctis nemusí být zase tak dlouhý název.* Dát si dvacet? Ah ty to asi nevíš.. pokud jde o sdílení informace Iwagakure to nikdy moc nešlo. To že jsem Jinrchurikim Písečného Shukaka má vedlejší efekt. Od té doby co jej v sobně mám.. takže dobrých 58 let jsem nespal ani jednou. Moje tělo nemá potřebu spánku a tak.. bohužel to vypadá tak že tu budeme čumákovat spolu. *Tak dlouho že nespal není nutně pravda, párkrát ztratil vědomí a tím předal kontrolu Shukakovi, který Noctisovi pěkně pohltil část osobnost ia celou ji překroutil a jednou dokonce dokázal vyjednat výjimku, kdy ho jednou jedinkrát nechal se v klidu vyspat ale tohle jsou věci o kterých nebude mluvit, jsou příliš osobní.* Neříkej že.. hmm ne není tvůj bratr.. víš přemýšlím proč pro něj tak riskuješ nebo celkově proč tu s ním vůbec ještě jsi když spolu nejste a nejsem schopen přijít na tu odpověď. Jen blázen by něco takového udělal pro poubého kamaráda.. musíš s ním být až příliš silné pouto a někde tam bude touha.. něco co tě nutí to vydržet a tohle.. není přátelství. Mám pravdu nebo jsem vedle? *Chodí po tom světě dost dlouho aby něco takového dokázal odhadnout a ještě na Kaede, která je pro něj v tomto ohledu snadná oběť.*

*Koukala na něj skrze oheň, jako doslova na debila s jedním obočím lehce zdviženým.* ha-ha *Ironický dvojhláskový smích. Protočila očima. Nějak rezignovala na pud sebezáchovy, asi…* Název dobrý, ale obsah knihy bude klišé slátanina. Absolutně nehodná očí kohokoliv. Větší tragikomedii než dnešní večer jsem neviděla. *Noctis asi nemohl mít sebemenší tušení, jak celý její večer začal a že skončil úplně jinak, než by před několika hldinami řekla. Vyslechla si jeho slova o tom, že už skoro 60 let nespal.* Tak to je mi upřímně líto. Ať už si o vás myslím sebehorší věci, kvalitní spánek doslova léčí. *Když už v tom byla, pohledem zkontrolovala šípkovou růženku, zda se moc nepotí ve tváři a nebo se přímo netváří, jakoby ho něco bolelo. Čumakování jí přišlo jako zvláštní slovo zrovna v jeho použití. Jakoby byl ve společnosti dětí, protože u starších lidí tohle v životě neslyšela. Podívala se na Noctise.* No, nedá se jinak. Budeme čučet do ohně a říkat si strašidelné historky. *Neměla něco takového rozhodně v plánu. Naopak. Chtěla aby ta noc co nejrychleji uběhla. Sice byla noc vlastně nonstop, ale díky nízké teplotě vzduchu, zvuku převážně nočních tvorů v lese a celkově únavy těla, byl i časově pozdní večer/noc. Koukala na Noctise, který analyzoval její postoj k Ayatovi. Očividně se nudil, jinak by se v tom nerýpal.* Jsem blázen. Já bych mu svůj život svěřila. Tohle je minimum co pro něj můžu udělat. *Smetla téma ze stolu. Teď na to doopravdy neměla kapacitu, hrabat se sama v sobě a řešit proč co dělá nebo ne.* Máte někoho, s kým můžete strávit hodiny v kuse a stále máte o čem mluvit? Čas s tou osobou protéká mezi prsty a než se nadějete, je další den? Kdo se k vám chová laskavě? *Zeptala se pro změnu ona jeho. Očividně měl komunikativní náladu a tak proč by toho nevyužila. Na jednu stranu vyzvídala, na druhou by si chytřejší člověk dokázal přečíst mezi řádky, že tím popisuje vztah, který má se spáčem.*

Noctis Clive: Takže nakonec by to v něčem přecijen bylo unikátní.. největší tragikomedie jakou kdy svět spatřil. *Na to že ji ho je líto nekomentuje, on už ten spánek ani asi nechce. Žije takto tak dlouho že už si to jinak ani neumí představit, mít život bez spánku.. naopak mu přijde potřeba každý den naspat kolem 6 až 8 hodin až příliš zbytečné a že to sežere zbytečný čas. Místo toho se chce ale zaměřovat na Kaede, nemá moc co dělat a tak by ji rád probral od začátku do konce jako kdyby ji chtěl celou pitvat (ale ne fyzicky). Prostě by ji rád řešil aby se o ní něco dozvěděl a zabil tím trochu času. Kaede ale přejde do protiútoku a zasáhne.. citlivé téma.* Mám.. syna a přdevším jeho matku.. kterou miluju dél než vlastně žiješ. *Je těžké o Tsuki mluvit ve stavu kdy není opilej, stačilo to málo co o ní teď musel říct a úplně se mu sevřelo srdce jako kdyby ho Kaede právě svírala ve své dlani a mohla ho kdykoliv menším stisknutím úplně rozdrtit. Proto to svou odpovědí takto.. odsekl a nebude dál pokračovat. Kaede narazila na citlivé téma a tak ji může být jasné že našla něco čím mu dokázala zavřít hubu, protože tohle téma.. na to nedokáže pokřačovat.*

*Sledovala ho velmi pečlivě. Kdo koho pitval teď hmm? Trefila se do černého. Noctis odsekl a dál na ní nemluvil. Informace o tom, že někdo jako on může mít rád i jiné, než sebe, byla zajímavá. Ale vlastně to víc rozebírat nechtěla. Teď zasáhla citlivé místo, ale moc dobře věděla, že když zvíře zažene do kouta, začne útočit. Instinktivně obtočila okolo Ayata ruku a stále sledovala plameny. Vydržela ticho hodně dlouho. Pokud by Noctis neinicioval další rozhovor, tak i dobré tři hodiny byla jako myška. Až nakonec..* Tu ruku mu fakt vrátíte, když splní svůj úkol? *Chtěla se ujistit. Doufala, že až bude pryč, Ayato si bude dávat pozor na pusu, aby nepřišel o víc věcí, než jenom ruku.*

Noctis Clive: *Když se Kaede dál nevrá v něm on se zase nevrtá v Kaede a jen prostě mlčí, klidně ty celé tři hodiny nemá problém nepromluvit. Díky té nespavosti se naučil být jen se svými myšlenkami a neřešit ostatní aniž by se začal třeba nudit ale Kaede to ticho pak přeruší když promluví.* Vrátím.. já své slovo vždy dodržím. *Samozřejmě tu hrajou i další aspekty, například to zda se Ayato opět nezačne chovat jako idiot ale to jsou už věci, které nemůže předvídat a tak o tom nemluví. Pokud Kaede neude chtít nic dalšího můžou tam takto vydržet do rána kdy by se Ayato už mohl probudit (i když prakticky je stále tma).*

*Jen přikývla, to chtěla vědět. A tušila, že Ayato se dost poučil. Bolest byla velmi dobrou učitelkou. Ještě naposledy opláchla hadr a za zvuku praskajícího ohně si opřela čelo o rameno nukenina a snažila se být co nejdéle bdělá, ale sama to prostě nevydržela celou dobu. Po asi hodině a půl i její oči začaly vypovídat službu a zavírat se. Pár minut boje a nakonec i Kaede usnula. Dokud jí někdo (Noctis nejspíše), nevzbudil.*

Ayato: *Bylo už ráno. I když jen časově, nešlo to moc poznat pohledem ven. Mohlo být cca 9 hodin a Ayato začal pomalu ale jistě otevírat svá víčka. Nejprve měl jemně rozmazaný pohled, tak si chtěl promnout oči. Jednou rukou si na oko sáhl, ale druhou ne. Pak se podíval před sebe a místo dvou rukou uviděl jen jednu ruku a pahýl.* Tak to nebyl jen sen... *Řekl zatím v klidu, no v ten okamžik si jeho mozek začal uvědomovat realitu a začal cítit zase tu bolest. Ale už to nebylo nic, kvůli čemu by musel řvát. Jen udělal nepříjemnou grimasu, když hýbal rukou, ale to bylo vše. Chtěl se trochu posunout, když v tom ucítil něco měkkého na svých zádech. Pootočil hlavu a uviděl tam Kaede, která si opírala čelo o jeho rameno. Uvědomil si, že večer se vlastně nacpala za něj, aby mu bylo teplo. V ten okamžik vzdal veškeré pokusy se pohnout, aby jí nechal se pořádně prospat. Teplotu už neměl a cítil se celkově lépe. Pak si ale uvědomil, kdo mu to celé vlastně způsobil (a nemyslel sám sebe xd) a podíval se přes oheň, kde seděl Noctis, který nespal (předpokládám teda, že to ani nijak nenapodoboval). Nevěděl, co říct. Hlavně se mu ale ulevilo, že nic nezkusil a Kaede žije. To poznal podle dechu. Sám si povzdechl.* Jak dlouho jsem byl mimo? *Zeptal se Noctise.*

Noctis Clive: *Nyní se to otočilo a zatímco Kaede vyspává tak Noctis má chvilku si promluvit s Ayatem (pokud se ale probudí tak to bude asi jinak). Ono na tom nezáleží stejně se s ním nehodlá vybavobat a odpoví mu maximálně tak na jeho otázku, tím to končí.* Jak dlouho? Něco kolem 9ti hodin? Víc to být nemohlo.. ta tvoje.. kamarádka spí o něco kratší čas ale jak dlouho přesně to nevím.. i to jak dlouho jsi spal ty je pouhý odhad. *Víc mu k tomu nepoví a nastane opět ticho a jediný zvůj co tam tak je může být ten oheň (praskání dřeva).*

*Její spánek nebyl zdaleka tak tvrdý, jak by se dalo předpokládat. Zvykla si mimo “bezpečí” spát velmi zlehka a neustále dávat pozor. I v Sora Ku se cítila bezpečněji než tu s Noctisem přes oheň. Když se Ayato začal budit, ještě vyspávala, vzbudil do úplného vědomí až když se ptal Noctise a ten mu dal takovou nijakou odpověď. Se zívnutím se narovnala a automaticky plácla rukou na Ayatovo čelo. Už byl v pořádku. Ten hadr někde během spánku vytrousila na zem. Nicméně byla teď v obložení stromu a cizího těla. Nechala ho se opírat dál dokud se sám nezvedl a jen se trochu narovnala.* Minimálně sedm hodin. *Zamručela se zívnutím. Sama měla na kontě maximálne tři. Ale nedalo se nic dělat. Maximálně to dospat přes den. Což měla v plánu. Oči jí bolely, všechno jí bolelo. Přišla si jako přejetá parním válcem. A víčka jí sotva držela otevřená. Zaklonila se, opřela o strom a prostě je nechala zavřené. Nebojovala s tím.* Stejně bys měl ještě ležet, zvyknout si trochu… *Narážela na chybějící ruku. Jasně. Nezvykne si za dvě hodinky, někteří si nezvykají ani za dvacet let. Ale ona se snažila oddálit jejich akci alespoň o kousek.*

Ayato: Díky. *Řekl tak nějak automaticky na Noctisovu odpověď. Působilo to, že si s ním ani nechce moc povídat a tak to nijak extra dál prozatím nerozváděl. Jemné pohyby Kaede, které naznačovaly její probuzení si získaly Ayatovu pozornost. Podíval se na ní, když mu dala ona svůj odhad.* To jsem tak dlouho byl opřený o tebe? *Odpověď byla víc než jasná, šlo spíše o řečnickou otázku. A i když mu Kaede řekla, aby odpočíval, tak mu to nedalo a pokusil se postavit. Tedy pokusil, on se i postavil. Jak se narovnal, tak se okamžitě chytil za pahýl, ve kterém mu vystřelila bolest a on se proto ošklivě zamračil.* Odpočinek je fajn, ale ty musíš být celá zmačkaná, taky tě nechám trochu dýchat. *Dostal se k vedlejšímu stromu, o který se opatrně opřel a usadil se k němu. Pak se podíval na Noctise.* Jaký je teda přesně plán, ať alespoň trochu tuším, do čeho jdu? *Letmo si pamatoval, že ho dostane dovnitř, ale pak měl spíš šedo, tak se radši zeptal.*

Noctis Clive: *Chápe že si s ním Ayato moc povídat nechce a tak se s ním ani konverzaci navazovat nesnaží. Ayato se pak ale zeptá jaký je plán.* Mám v Konoze člověka, ten tě odvede přímo do vězení s tím že to on má na svědomí tvůj stav a předá tě pověřeným osobám toho vězení. Ti si tě pak vezmou do parády, zaečetí tvou chakru a uvězní tě. Až tam budeš teleportuju se přímo na tebe a svou značku co si na tebe umístím.. bez které se na tebe nemohu teleportovat a zabiju ihned co nejvíc dozorců abych obnovil chakru co nejvíce vězňům a obnovím ti tam na místě ruku abys byl bojeschopný a najdeme svůj cíl, který musíme dostat z toho místa. *Pak mu podá fotku (není důležité jak vypadá ale dejme tomu že nějaký mldaší cápek).* Bylo by ideální to stihnout do 5ti minut. Není to ta kdaleko od Konohy a zabíjet Hokageho.. tomu bych se radši vyhl. Bylo by to zbytečné a hlavně otravné. Věžnů by tam mělo být kolem stovky.. maximálně 120 a dozorců asi taková čtvrtina jejich počtu. Nedostatek civilistů nám v tom dost napomáhá, protože velký počet Ninjů je potřeba jinde.. jako třeba u hlídání vesnice před bestiemi, lovení bestií po Zemi Ohně, nebo zajištění služeb, které zajišťovalo cviviliní obyvatelstvo.. běžně be se to dalo provést jen přímým útokem ale takto.. to lze udělat takto.. rychle a precizně.

*Jen na jeho otázku pokrčila rameny. No, kdo by nebyl zničenej, když dobrých X hodin v kuse dělá polštář, a nakonec se Ayato tak jako tak zvedl. Stalo se, co čekala, náhlý pohyb. Vyletěl mu tlak a tím pádem se krev rozlila do celého těla prudkým tempem a přišla bolest. Jen otevřela oči a povzdychla si. Noctisův plán měl hlavu a patu a dával smysl. Byl to dobrý plán, ale jí extrémně štval. Štvalo jí, jak jsou všechny vesnice zkorumpované a i v Konoze se najde nějaký maník spolupracující s Nukeninem. No jasný, ona byla stejná. Ale ona nepomáhala nikomu s propuštěním snad poloviny věznice. Nedalo jí to.* Ty ostatní vězně necháte jít jen tak? *Už po vyslovení otázky toho litovala. Jasně, že nechají. Co je jim do toho vlastně. Bezpečnost vesnic a světa je nukeninům u zadku. Odpověděla si v hlavě sama… na jednu stranu měla víc práce = víc peněz = lepší postavení ve vesnici. Na druhou to byla pohroma… raději se ani nedívala na jednoho z těch dvou. Akorát by se začala vztekat. Přitáhla si raději nohy k sobě a rukama je objala. Nakonec, stejně jí Noctis brzo zahodí do Kirigakure a ona s tím nic nezmůže. I když niterně bojovala s potřebou jim to překazit a nabonzovat je. Ale ohrozila by Ayatovi život a už by vůbec nedostal ruku zpátky.*

Ayato: *Opřel se o strom a snažil se uklidnit. Tepalo mu v ruce a to bylo doopravdy moc bolestivé a nepříjemné. Nakonec Noctis spustil. Ayato jen seděl a tiše poslouchal. Nepřišlo mu divné, že to je tak moc propracované. Ještě aby ne. Šlo o útok na jednu z největších věznic světa a i se sníženým stavem to nebyl lehký útok. Kor když ji měl Hokage doslova na "dosah ruky".* No, vzhledem k tomu, že v tom nemám absolutně žádné slovo, tak by asi bylo nejlepší se dát do pohybu. Chakru mám obnovenou dostatečně a ta ruka bude v lepším stavu až za dlouho a to se čekat nikomu nechce. *Podíval se na Kaede, která vyřkla svůj dotaz. Dokázal si představit, jak nad tím asi musí přemýšlet, ale neměl na výběr, než je nechat zdrhnout do světa. Nebyl vůbec v kondici na to, aby pak šel a každého z nich ulovil. Nicméně jí na to nijak neodpovídal, to nechal případně na Noctise.* To zablokování chakry tedy přestane v momentě, kdy zabijeme toho, kdo mi tu pečeť dal, předpokládám. *Jen se ujistil, aby měl 100% jistotu v tom, jak to funguje.* V tom případě, já jsem připraven. Umísti si tu značku kam potřebuješ a pojďme na to. *Čím dřív bude mít ruku zpátky, tím lépe pro něj. Natáhl ruku ke Kaede a měl zdvižený malíček. Nebyl to problém, seděl opravdu jen kousek od ní.* Tak zas někdy příště. *Nabídl jí jejich další setkání jako malíčkovou přísahu.*

Noctis Clive: Ano necháme.. pokud dokážu dostat na svobodu i další tak čím víc, tím líp. *Tohle je sice odpověď na Kaede ale říká to oběma, hlavně Ayatovi.. ten tam bude s nima.* Takže se tam pokus nezabíjet zbytečně i ty co budou na tvé straně jo? *Tohle už je mířené přímo na Noctise, sice to bude docela průser jak se prudce opět zvýší počet Nukeninů ale tihle nejsou zase tak nebezpeční že by to byl až takový průser.* Nikdo nějak extrémně silný tam ale nebude Kaede.. pokud se někomu takového Nukenina podaří chytit tak v drtivé většině jej rovnou popraví aby nehrozilo že uteče a začne to znovu.. takže není moc velká šance že tam narazíme na nějaké významné eso ze světa Nukeninů. Maximálně pár druhořadých Jashinistů či obyčejných Nukeninů, kteří nebudou přesahovat úroven Jounina (Rank B). *Aspoň trochu se tu Kaede pokusí uklidnit ale to nebylo vlastně záměrem, pouze uvádí věci tak jak ve skutečnosti jsou.* Než začneme Ayato.. viděl jsem že používáš Genjutsu.. to Doujutsu.. umíš je pouze uspávat nebo s jeho pomocí můžeš získat i informace? To by nám dost pomohlo kdybys z nějakého dozorce dokázal rychle dostat v jaké cele se náš cíl nachází.. nicméně bys to musel provést uprostřed doslova.. bitevního pole. *Je jasné že Noctis vidí stále způsoby jak ten plán vylepšit a proto se ho ptá zda tohle jeho Doujutsu dokáže.* Můžu tě už odnést? *To je mířené na Kaede.*

*Noctis měl nějakou sdělnou náladu. Poslouchala všechno. Proč ne taky. Jashinisti..kdyby byla pes, zvedla by uši. Teď jen jemně zvedla obočí. Nicméně výklad byl rychle u konce. Stejně jako její seznam otázek. Ayato k ní natahoval jediný malíček, který na rukou měl. Váhala. Pomalu zvedla ruku.* Slib, že mi dáš jakkoliv vědět, že žiješ. Pošli psa, třeba…. *S tím k němu natáhla taky malíček, aby se chytil on a slíbil tím, co žádala. Když to udělal, tak se zvedla a sebrala ztěžka svůj vějíř. Ztěžka si povzdechla.* No tak asi…hezkou zábavu. *Rozloučila se a koukla na Noctise.* Ano…pryč se mnou. *Zahuhňala a natáhla ruku. Čekala, co se stane, zda jí sám osobně nekam teleportuje, nebo co…netušila.*

Ayato: *Bylo to tak, jak si myslel. Nechají je všechny běhat venku. Ayatovi to bylo jedno, ale Kaede by to mohlo přitížit. Pak když mu to Noctis objasnil, že to bylo i pro něj, tak se na něj podívá dost jasným pohledem, který říkal jedno: "Je mi to jasný." Pak ale přišla otázka ohledně jeho očí. Už si je zvykl používat. Nebál se, že by někdo mohl zjistit, že je má. Ale takhle dobrovolně předávat informace zrovna někomu jako je Noctis e mu upřímně moc nechtělo. Ale po předchozí dech(ruk)beroucí zkušenosti se rozhodl pro jistotu spolupracovat.* Stačí mi jeden pohled...vteřina. *Tím dal jasně najevo, že mu nevadí fakt, že to je uprostřed bitevního pole. Nakonec zkřížil malíčky s Kaede a usmál se na ní při tom.* Přísahám. *Ayato plnil všechny sliby. Cítil jakousi povinnost plnit své sliby. Ale u tohohle ta povinnost byla jaksi trojnásobná. Najednou přišel čas na to, aby ji Noctis odnesl pryč. Nevěděl, jestli jí umí přenést jen tak a nebo musí jít s ní, ale to bylo jedno.* Opatruj se. *Naposledy jí mávnul se zdravou rukou a usmál se na ní, než zmizeli.*

Noctis Clive: *Jak slíbil tak i splnil a skrze Hiraishin no Jutsu vyhodil Kaede někde v Zemi Vody na hlavním ostrově, ovšem do Kirigakure to bude mít ještě takové 2 hodiny pěšky, přecijen nebude se objevovat někde blízko vesnice aby spustil poplach jen tím že se tam ocitla jeho chakra a proto nechal Kaede takto v bezpečné vzdálenosti hezky z ruky od Kirigakure. Pak se ihned vrátí za Ayatem.* Fajn už to můžeme dořešit.. takže jakmile to půjde pokusíš se zjistit skrze své Doujutsu kde najít náš cíl (řekněme že mu sdělil kromě vzhledu i jeho jméno, ale až ťed) a já tě mezitím udržím naživu a zabiju co nejvíce dozorců abych maximálně zvýšil počet spojenců na naší straně ale teď.. budu ti muset na tělo umístit značku a skrýt ji před fyzickou kontrolou a proto se udu rukou msuet dotknout.. tvého žebra a nebo lebky.. co bys preferoval? Není problém tě ještě na chvilku.. uspat.

Ayato: *Noctis byl zpátky během chviličky. Ayato tím pádem usoudil, že jeho technika, kterou se přepravuje bude tím pádem kurevsky rychlá. Nebál se to přirovnat k teleportaci. A taky mu to tak nějak i dávalo smysl, protože za tak krátkou dobu tu vzdálenost tam a zpátky určitě nedoběhl. Noctis spustil. Začátek působil tak, jak čekal. Menší shrnutí před začátkem mise. Problém však bylo to, jakým způsobem tam Ayata dopraví. Respektive, jakým způsobem se on dopraví na Ayata.* Prosím? *Nejprve se trochu nevěřícně zeptal, ale nakonec usoudil, že u Noctise asi bude možné všechno, a tak se hned opravil.* Osobně bych asi spíš preferoval žebra, ale pokud to potřebuje být v útrobách těla, nebylo by jednodušší mi to umístit do pahýlu? Je to už otevřená rána a bolí to tak či tak. Za mě je to výhodnější, než dělat nové rány... *Popravdě se snažil zachránit od toho, aby mu Noctis nějak sahal na žebra nebo s nimi cokoliv prováděl. Ovšem, měl takový pocit, že stejně nebude mít moc na výběr.* Uspání se asi nebráním... *Radši dodal, než se Noctis rozhodne, že nemá čas ho tady poslouchat a udělá to bez jakéhokoliv varování.*

Noctis Clive: Ano bylo by to jendodušší ale.. ještě není úplně zahojený a může se tam lehce nějaká část natrhnout a v ten moment se značka poruší a nebudu schopen se k tobě dostat a navíc.. dávat značku na maso není zrovna chytré a není tak dost kosti na kterou to umístit a tak bude ideální žebro ale neboj.. až to skončí zase tu značku odstraním a nebudeš na sobě mít ani jednu jedinou jizvičku. *Noctis ho pak uspí.. zvedne ho, nebo mu spíš pomůže a sikovně ho vlekou silou pak udeří do hlavy že ho to vypne a pak si jednoduše prorve silou cestu do jeho těla a uchopí do dlaně jedno jeho žebro a na něj umístí Hiraishin značku a tu ruku pak vytáhne. Svým lékařským Ninjutsu mu tu ránu pak uzavře a trichu mu pomůže i s tou rukou a tím zraněním co mu způsobil jak mu rozdrtril ruku a odtrhl ji.. ještě se pak vrhne na tu hlavu do které ho udeřil a následně ho polike vodou (do obličeje) aby ho probral.*

Ayato: *Noctis mu to vysvětlil. Skončilo to tak, jak si myslel, i když trochu jinak. Noctis mu to překvapivě vysvětlil a logicky odůvodnil, až to skoro způsobilo, že se Ayato chtěl nechat opečetit na kosti, která mu chránila plíce, ale to bylo jedno.* No tak co mi zbývá. *Noctis ho pak udeří do hlavy, kdy Ayato omdlí a provede ten svůj zákrok. Následně ho politím vody probudí. Trochu násilné probuzení, ale tak Ayato si zažil už horší. Automaticky se podívá do oblasti žeber a nevidí tam žádnou ránu. A překvapivě ho i ruka bolí o něco méně.* To je vše? *Bylo mu jasné, že ano, ale i tak se musel zeptat. Pak se postavil a podíval na Noctise.* Nuže, akce může začít. Veď cestu. *Předpokládal, že ho zavede za tím jeho kontaktem nebo tak.*

Noctis Clive: *V klidu si tedy Ayata označí, vyléčí ho a pak probudí jak je zmíněné v minulém odpisu.* Ano to je vše.. čekal jsi snad nějakou vědu? *Pak beze slova se posadí, položí před sebe nějaký svitek a použije na něj Tensō no Jutsu aby ho dopravil na patřičné místo.* Víš nechtěl jsem to říkat před ní ale ve skutečnosti se mnou nepsolupracuje člen Konohy.. nýbrž je tu jeden člověk co Konohu místo toho infiltroval tím že zabil jednoho jejich člena, probral mu vzpomínky a přebral jeh ovzhled a chakrovou stopu. *Hold Shizuka a její užitečná schopnost klanu Kumamuchi Narikawari no Jutsu​, díky které může lehce převzít cizí místo ve vesnici. Sám by ale takto fakt pracovat nedokázal.* Teď budeme čekat.

Ayato: No popravdě jsem ani nevěděl co od toho čekat. *Ještě aby jo. Možná mu to mohlo dojít, ale včera přece jen ztratil spoustu krve a přišel o ruku. Teplotu už sice neměl, ale pořád z toho nebyl úplně oklepaný. Nocits pak někam teleportuje ten svitek. Slovo teleportace už mu začínala připadat víc a víc normální. Nakonec mu ještě k tomu i objasnil, jak to doopravdy s tou Konohou a jeho člověkem je. Dal tomu pár vteřin na zpracování.* To je zajímavá schopnost... *Musel uznat, že to je šikovná hračka. Hned mu v hlavě ale vzniklo několik mínusů.* Může se ale pak těch vzpomínek zbavit? Protože pokud má všechny vzpomínky toho člověka...celý jeho život na dlani...není to tak trochu, jako kdyby byl jeho součástí? Tím pádem to z toho člověka dělá někoho úplně jiného. *Sice to řekl nahlas, ale měl pocit, že Noctis mu na to stejně odpovídat nebude. Taky to přece není jeho schopnost.* To je asi jedno. Spíš je důležitá otázka. Proč mi to říkáš? Mohl jsi mě nechat v tom, že to je někdo zkorumpovaný z Konohy. *Doufal, že tady mu odpoví. Ale činil, jak Noctis rozkázal. Čekal.*

Noctis Clive: To upřímně nemám tušení, na mě je to moc vědy ale znám jednu ženskou co má v hlavě takto vzpomínky třeba více jak 10ti lidí a moc ji to neovlivnilo.. je to stejná píča jako vždycky. *Samozřejmě tím myslí Rias a nikoho jiného, dle něj se ta ženská jinak popsat ani nedá.* Hm ještě něco. *Dojde k Ayatovi a dotkne se ho (třeba na temeno hlavy) a skrze Tensha Fuuin do něj zapečetí Ryū no Kawarimi no Jutsu, což bude jistě nepříjemný zážitek a jako aktivační podmínku mu udá že jakmile přijde o schopnost používat chakru (Katon: Tenrou) tak poté jakmile mu ta možnost bude opět umožněna (zemře ten kdo mu ji dal) tak se tehdy aktivuje Tensha Fuuin a tím pádem se vysvleče z kůže a úplně se vyléčí.. obnoví se mu tak ruka a případně jakékoliv jiné zranění (oblečení zůstane -> nevím jak to funguje).* Splnil jsem co jsem řekl.. jakmile ve věžení budeš schopen opět používat chakru.. aktivuje se moje pečeť a vyléčí se ti zranění.. veškeré.. včetně chybějící ruky. *Pak se vrátí na své místo.* Proč jsem ti to řekl? Jen tak z rozmaru.. nebaví mě sedět a mlčet.. těch 9 hodin ticha co jsi spal mi bohatě stačilo.

Ayato: *Jen přikyvuje, když mu pak zmiňuje i nějakou ženu, ale už se rozhodne v tom nijak dál nehrabat. Noctis pak k němu přijde a dotkne se jeho temena a udělá něco, co mu hned na to objasní. Ayato si automaticky sáhl na místo, kde se ho Noctis dotknul, ale věděl, že to k ničemu nebude. Přeci jen Noctis sám řekl že se jedná o pečeť. Ayato tomu popravdě nechtěl moc věřit, ale nic jiného mu ani nezbývalo.* Dobrá, díky. *Jen to odsouhlasil. Škoda, že jen nemohl tušit, jaký proces to léčení bude obsahovat a jak to celé bude probíhat.* Nuže dobrá... *Pak chvíli počkal, než spustil dál.* Nechci znít nějak nedočkavě, ale máme nějaký odhad, jak dlouho tady budeme čekat?

Noctis Clive: *Zrovna když se zeptá jak dlouho budou čekat se ze mezi Ayatem a Noctisem vynoří Shizuka v podobě nějaké Kunoichi Konohy.. ze země se vynořila použitím své klanové techniky Kagerō. Pak už je to rychlovka, Jeho zbývající ruku mu přiváže tak aby ji měl k tělu a jako dobytek ho odvede k místu kde se nachází vězení. Naštěstí není nutné aby ho nějak vážně poranila víc než už je, Noctis odvedl svou práci dobře a tak ho jen dovede na místo s tím že tam Ayata předá a oni se o něj postarají. Samozřejmě ho prohledají a ale nic u něj nenajdou, veškeré jeho vybavení u sebe má Noctis a tak Ayata přijmou ale čeká ho dlouhý proces než se dostane do cely. Prohlídka veškerých dutin, drsná sprcha hadicí a nějako udezinfekcí, samozřejmě s ním během toho zacházejí jako s dobytkem. Ještě si projde lékařskou prohlídkou ale dřív než to celé začalo dostal pečeť Katon: Tenrou jedním přivolaným dozorcem ale Ayato si může všimnout že jich tam je fakt celkem málo ale problém je že ho nepustí ihned na cely.. na ty se dostane asi až po 6ti hodinách během kterých prákrát dostal po hubě obuškem. Pak ho dovedou do jeho cely s tím že je odpoledne ale on už jídlo nedostane. Problém je v tom že Ayato.. v tom vězení stráví asi dalších X hodin (řekněme že skipneme čas do 02:56 a Noctis pořád nikde.. tak si klidně popiš jak se Ayato v tom vězení zatím měl.*

Ayato: *Shizuka se objevila, svázala Ayata a odtáhla ho jako psa. Cestou mu ještě trochu párkrát vrazila. Naštěstí nebylo potřeba, aby ho nějak zmlátila nebo tak. Byl dobitý už dost po včerejším večeru. Nakonec se dostali před brány té věznice a jen si Ayata vyměnili jako nějaký tovar. Shizuka na něj nebyla vůbec jemná, ale jakmile se dostal do držení strážných, tam teprve začala legrace. Teprve až tam měl právo na to se cítit jako dobytek. Z nadávek si nic nedělal, ale fyzické "tresty" bylo to, co teď fakt nepotřeboval. Jedním úderem na hrudník dostal jakousi pečeť, která mu obalila trup. Bylo mu vysvětleno, co je to zač. Spojil si to dohromady s tím, co mu řekl Noctis a bylo mu jasné, že odteď je chakra jedno velké ee. Pak přišla sprcha doopravdy ledovou vodou. To by mu zas tak nevadilo, ale ten tlak pod kterým na něj šla, ten byl horší. Měl pocit, že kdyby to nechali na jednom místě na chvíli, tak ho to rozsekne vejpůl. Než se ale dostal do cely, přišla lékařská prohlídka. Nejprve zvenčí. Lehce, opravdu lehce mu ošetřili zranění, aby nedostal nějakou infekci. Co se ruky týkalo, tak Ayato zjistil, že doopravdy bolí, když se někdo vrtá uvnitř jeho tepen, žil a nebo mu cvrnká do kosti. Alespoň pak dostal obvaz přes svojí ruku a zastavili mu krvácení (které znovu způsobili). No po prohlídce zvenčí přišla ta horší část. Prohlídka zevnitř. Nejprve začali nahoře, kde byl rád, že od včera nic nejedl, jelikož by je všechny pozvracel, díky tomu, jak moc hluboko kontrolovali. Ale nejhorší ze všeho, co snad kdy v životě zažil, tak byla prohlídka...tam dole. A že si tam dali doopravdy záležet, jestli tam něco neschovává nebo tak. Trvalo nějakých 6 hodin opravdového pekla, než se dostal do cely. Chtěl se zašít do kouta a odpočinout si, ale věděl, že nemůže. Každou chvíli čekal Noctise. A co každou chvíli! Čekal ho už ve chvíli, kdy stál před koupelnou s tou mocnou hadicí! A on nikde. Ale nechtěl jít spát. Co kdyby se Noctis objevil z ničeho nic uprostřed jeho spánku a začal tropit bordel a jeho by to zabilo? To doopravdy nechtěl. Proto byl celou dobu vzhůru. Zničený a unavený. Vzpomněl si při tom na Kaede. Takhle mu tu Konohu nepopisovala. Ah, už aby to měl celé za sebou a mohla ho debata s ní přivést na jiné myšlenky. Ale jak čas běžel, tak Ayato jen stále seděl ve své cele. Když chodily obhlídky, tak dělal, že spí, ale stále vyčkával na Noctise. Nakonec si už ale začínal myslet, že ho tam nechal. Jednoduše, že ho odevzdal Konoze, ať tam shnije za mřížemi.*

Noctis Clive: *Už je pár minut po 3. hodině ráno a v tom se Ayatova cela otevře. Nějakej mladej bachař ho vyvede z cely ven do nějaké místnosti, kde ze stropu visí takový řetěz, ke kterém se očividně běžně připoutají vězni za ruce a zvednou se do vzduchu aby je mohl kdokoliv bít jak se jim zachce.. ta zachlá krev pod řetězy o tom jen vypovídá. Ayata takto přesně připoutá ale nezvedají ho, místo toho mu ruce připoutají k takové podkově na zemi aby byl nucen být na zemi a v tom se tam ocitne ten bachař co Ayatovi dal tu pečeť (Katon: Tenrou) a další dva a ti se jen přiblble smějí a ten co dal Ayatovi tu pečeť se jen přiblble usměje a na sílu prostě Ayata donutí stát ale být předkloněný a ten bachař co mu dal tu pečeť se zstaví za Ayatem a stáhne mu kalhoty.* Nebraň se.. bude to pak o to horší. *Ten frajer si ještě přitáhl nějaký lubrinakt a už si tam Ayata hezky připravil že si ho tam omrdá.. fakt chyběla vteřinka, Ayato ho tam fakt skoro měl ale v tom se objevil Noctis. Využil Hiraishin značky s ocitá se vedle něj, zatímco za ním je ten bachař s pérem, které směřuje do prdele Ayata.* (Noctis): Ale notak! Tohle je vážně hnus! (Bachař): Noct *Nestihl ani dokřiknout jeho jméno a už jeho hlava leží na zemi a jeho bezvládné tělo, naho od spodu dolů se svalí na Ayata, Noctis se s tím totiž nesral, sáhl po své dýce ​Moeru Kōtei a jedním pohybem mu přeřízl krční tepnu, takto padl na Ayata, kterému se ten moment aktivuje pečeť a proto by se mělo aktivovat Ryū no Kawarimi no Jutsu, které do něj Noctis zapečetil a tím se dostane z poust, protože se vlastně sám vyplivne a hlavně bude mít svou rukou a tam mu pod nohy Noctis hodí svitek (Ayatův svitek), který obsahuje jeho kompletní výbavu. Pak už vyrazí užít si trochu zábavy a vrhne se do toho způsobit kurva velkej bordel a než se člověk naděje jeho dýka je v podobě černé katany s rudě zářícími ornamenty podél obou stran čepel, které uvolňují nepatrný červený kouř (viz. obrázek) a samotná čepel se zahřívá natolik že teplota té čepele dosahuje 60ti stupňů. Navíc se upravuje vnímání Noctise, který vše co jeho mozek zpracovává to zpracovává jako kdyby to bylo o 25% pomalejší ale myšlenkové pochody zůstávají stejně rychlé, takže ve skutečnosti svět není pomalejší ale Noctisův mozek vše zpracovává rychleji a proto mu vše přijde tak zpomalené (​Moeru Kōtei: ​Kaihō). Tak se Noctis dá o práce a v jeden moment najednou Ayatovi pod nohama přistane jeden z dalších bachařů, doslvoa se tam doklouže s absencí obou svých rukou, které mu naštěstí nekrvácejí tolik jako když o tu svou přišel Ayato.. díky kataně Noctise, která částečně tu ránu rovnou vypálila ale ne nějak znatelně.. to by chtělo trochu delší fyzický kontakt. Žije a tak Ayato můýe používat své Genjutsu jak se mu zlíbí a ten další? Toho Noctis už zabije, chvilku se mu hajzl vzpíral a pokusil se o docela chytré kroky (útoky) ale Noctisův písek (Suna no Tate) se tomu ubránil a tak nic nebránilo jeho upálení zaživa modrými plameny, Noctisova Katonu a co pak? Opustí tuhle místnost, doslova vykopne dveře a začne masakr.. jako zvíře.. jako dravý predátor abije zabiije každoho bachaře, který se jen pohne a čím víc jich zabije.. tím víc vězňů se postupně osvobodí, protože se začnou rušit jejich pečetě Katon: Tenrou a ti se začnou taky postupně dávat do práce (boje) a mnoho s nich pak směřuje nahoru.. což je jediná úniková cesta odsud.*

Ayato: *Ayato dělal, že spí, protože věděl, že si to kolem něj za chvíli projde strážný. Už fakt chtěl, aby sem přišel ten Noctis a modlil se, že tohle nebyl jen nějaký trik, jak ho dostat dovnitř a on si na něm teď namastil kapsu. Nakonec strážný vyšel zpoza rohu jeho mříží, ale neprošel dál, ale zastavil se u nich. Nakonec bylo jen slyšet otočení zámku a otevřou se dveře. Ayato určitě nebyl ve stavu, aby se čemukoliv bránil a tak vstal a nechal se odtáhnout do nějaké místnosti. Byli tam ještě další dva strážní. Vzal mu ruku a připoutal ho k nějakému háku na zemi. Pahýl mu tam taky nějak připevnil. Prostě aby nemohl utéct a byl nucen být předkloněný. Samozřejmě tak Ayato nestál automaticky. Snažil se být v mnohem pohodlnější poloze, ale bachař mu dal jasně najevo, že bude stát předkloněný. Ayato chvíli nechápal, co se bude dít, dokud neuslyšel zvuk rozepnínání poklopce a pásku. No a celé mu to ještě ujasnilo stažení Ayatovo kalhot až ke kotníkům. Ayato se v ten moment až zděsil a samozřejmě se chtěl nějak bránit, ale byl prostě připoutaný a ještě k tomu byl ten bachař relativně agresivní, ale už si mazal potřebné partie lubrikantem a byl doopravdy blízko svému cíli, když se tma objevil Noctis. Ayato si všiml jen dalšího páru nohou, než na něj dopadlo tělo toho bachaře. V ten okamžik se uvolnila pečeť Katon: Tenrou a stejně tak se aktivovala technika, kterou Noctis do Ayata zapečetil. Najednou se Ayatovi navalilo, rozevřely se mu ústa doopravdy moc a v ten moment jako kdyby ztratil vědomí a to se přesunulo do nového těla, které lezlo ven a Ayato se takhle sám sebe vyzvracel. Dopadl na zem a musel se trochu oklepat z toho, co se právě teď stalo, ale všiml si, že má zpátky svojí ruku a tak veškeré myšlenky o tom, jak nepříjemné to bylo šly pryč. Ulevilo se mu strašně. Ale věděl, že tady má splnit úkol. Dopadlo před něj tělo tělo bez rukou jednoho z bachařů, kteří se chtěli dívat a později možná i připojit k tomu, co měl ten první bachař v plánu. Ayato si aktivoval svoje EMS a pohledem do očí svého cíle mu během zlomku vteřiny projel paměť a znal díky tomu teď přesné rozvržení téhle věznice a hlavně věděl, kde je uvězněný jeho cíl. Tím ale nekončil. Trochu se tomu bachaři pomstil. Hodil ho totiž do ​Tsukuyomi, kde mu přehrál to, jak někoho znásilňuje a pak si uvědomí, že je to jeho dcera. Až si to uvědomí, tak se nebude moct hýbat a bude před sebou vidět, jak mu dceru i manželku znásilňuje hromada chlapů, fakt nechutných chlapů a do toho se pak ještě přidá to, že začnou v tom Genjutsu znásilňovat i jeho, kam jen to jde. Takže mu udělal krásně divadlo, které trvalo 6 hodin (pro něj), ale v reálném světě uběhla jen 1 vteřina. Nebylo těžké mu to vyobrazit, protože takových gangbangů už v Sora-Ku viděl, i když nechtěl. V tom městě bylo možné snad všechno.* Potkáme se za 5 minut u ohniště. *Sdělil Noctisovi a prostě vyběhl z té místnosti, tam se znehmotnil a začal běžet nejkratší cestou i skrze zdi, dokud nedorazil ke svému cíli, kdy pak se zhmotnil, pohledem ho nejdřív dostal do bezvědomí, schoval si ho do Kamui dimenze a pak se sám dostal k tomu ohništi, kde ho vyplivl ze svojí Kamui dimenze. Trvalo to doopravdy tak těch 5 minut.*

Noctis Clive: *Kdyby tak tušil jak se Ayatovi tomu co mu Noctis přihrál pomstil a úplně mu rozjebal psychiku.. chvilku před smrtí. Noctis by asi zmínil že to bylo zbytečné plýtvání sil a chakry na někoho kdo stejně zemře ale tak nic takového stejně říct nemůže.. nemá tušení co Ayato prováděl. Ayato pak začne plnit svou část úkolu, Noctis mezitím začne peklo na zemi pro ty bachaře a aby tomu nebylo málo... vystřelí pak Jinton paprsek k strpu (Jinton: Genkai Hakuri Hashira) a rozloží značnou část stropu a vytvoří tak únikovou cestu pro všechny vězně, kteří už dokáží používat chakru.. což je dost ale ne všichni. Naneštěstí v tento moment už stíhá jeden z bachařů poslat zprávu o tom co se děje do Konohy, jde o člena klanu Yamanaja, který se telepaticky spojil s Konohou (Shindenshin no Jutsu). Samozřejmě je to jen otázka čassu (tak 7 minut) než se tu ocitne Hokage, Anbu a kdo ví co dalšího a Noctis o tom informuje vězně a tak se dají na útěk.. všichni. Někteří uniknout nedokáží, několik bachařů ještě žije a tím pádem nejsou zrušeny jejich pečetě Katon: Tenrou a plno z nich se ale na útěk dokáže dostat a uniknout (něco přes 60 Nukeninů). Noctis se sám pak teleprotuje za Ayatem, který je už na smluveném místě. Hokage dorazí pozdě ale rychle se jim podaří zbytek vězňů co neunikly vrátit do cel a pak ještě pochytat ještě takových 20 dalších vězňů ale stále je něco kolem 40ti Nukeninů venku.. na svobodě. Navíc tohle vězení.. se stalo cílem útoku a tohle.. Konoha vážně neutají.* To byla docela zábava ne? *Poví k Ayatovi, když už jsoou na svém místě.*

Ayato: *Ayato probíhal skrze chaos. Než se dostal na své místo, byl cílem spousta útoků, ale skrze všechny jen proběhl a nijak je neřešil. Pak si všiml toho paprsku, který udělal díru do stropu, která sloužila jako úniková cesta. Jen se za ní ohlédl, ale běžel dál. Splnil tak svoji část úkolu a pak se pomocí Kamui dostal na dohodnuté místo. Noctis dorazil kratičkou chviličku po něm. Napočítal by to skoro na obou rukách.* Asi máme jinou představu o tom, co je zábava... *Nejprve působil nabručeně, ale nakonec se pousmál.* ...ale ano, bylo fajn bžt po dlouhé době zase "v akci". I když jen na chviličku. *Trochu mu to rozproudilo krev v žilách. Byl to přeci jen adrenalin.* Ale stejně si myslím, že jsi mohl přijít mnohem dřív. Co ti tak trvalo? *Tady už zněl trochu naštvaně a Noctis určitě věděl proč.* A co bude teď? *Noctis, ten si asi půjde po svých, ale co Ayato? Nemá se kam vrátit. V Sora-Ku se teď nechtěl nějakou dobu ukázat. Zřejmě bude muset nějakou dobu jen tak cestovat světem.*

Noctis Clive: Jako upřímně.. na chvilku mě napadlo počkat si na Hokageho a zabít ho.. ale pak jsem si řekl že proč bych to dělal? Nebudu šikanovat Kage, je to zbytečné. Stejně bych z toho nic neměl a akorát bych způsobil ve světě ještě větší poprask než jsem způsobil a o to otravnější by to bylo. *Určitě to nebere tak že by to pro něj mohlo vytvoři probléymy, které by pro něj bylo reálnou hrozbou ale prostě jak říká.. bylo by to pro něj otravné.* Co mi tak trvalo? Ah.. já ti zapomněl říct že bude lepší když přijdu až uprostřed noci.. protože to bude Hokagemu a jeho posilám trvat o něco déle než dorazí a celkově nebudou všichni tak bdělí jako za dne a to nám získá třeba 2 minuty času k dobru.. Sorry, jsem myslel že jsem ti to řekl. *Když se Ayato zeptá co bude dál, Noctis vytvoří stínového klona a ten vytvoří tomu Nukeninovi, kterého Ayato přivedl co se to vlastně děje a pak se společně s ním teleportuje (do Sora-Ku) a pak si jen počká až dorazí zadavatel té zakázky aby si vyzvedl odměnu a ten potvrdil že jde skutečně o toho, koho chtěl zachránit.* Co bude dál.. ty vlastně nemáš kde žít co? Pokud přijmeš.. mohl bych ti s tím klidně pomoct.

Ayato: *Trochu ho zaskočilo, když řekl, že by zabil Hokageho.* Tím bychom natropili mnohonásobně víc škod teda. A možná bys na sebe...ale hlavně i na mě, upínal mnohem větší pozornost. *Teď po dlouhé době vyšel opět ze stínů. No a kdyby se účastnil vraždy Kageho...to by měl takových starostí se skrýváním, že by nemohl kontaktovat Kaede a nějak se s ní setkat...to už vůbec. A to byla věc, kterou doopravdy nechtěl. Jestli bylo aktuálně něco, co by nechtěl za nic na světě, bylo to tohle.* No tos mi říct zapomněl. *Řekl trochu otráveně, ale měl na to určitě právo. Jeho zadnice se málem stala vchodem a to rozhodně nikdy nedopustí.* Nakonec to je asi jedno. nedošlo k ničemu hroznému, takže to nechme být, hlavně že to celé dopadlo dobře. *Nakonec pochopil ten důvod, proč si naplánoval příchod až v noci. Dávalo to smysl.* Nemám no. A nevím, jestli se chci úplně vracet do Sora-Ku. *Zatvářil se trochu sklesle. Byl to přeci jen jeho domov skoro celý jeho život.* To je velkorysá nabídka. Ale co přesně si pod tím mám představit?

Noctis Clive: S tím tvým extravagantním stylem si v Sora-Ku už barák nestav.. ušetříš sobě trápení a život dalších Nukeninů. *Ne nedá mu s tím pokoj a pořád bude naznačovat že za tu ztrátu toho domu si stejně může sám.. takový je prostě Noctis. Naštěstí pro oba dva to dál neřeší a místo toho se zamyslí kam by mohl Ayata nastěhovat. Do města Nukeninů v Zemi Pustoty, v jehož středu je Pevnost ve které žije s Shizukou a dalšími lidmi ho brát nebude.. nakonec to patří Tsuki a stejně pěšky se to čirou náhodou skoro ani nedá najít. Ayato má sice své Kamui a tím si vyvrátí že by Ayato měl problém se tam dostat ale nechce aby se mu tam motala ta holka, co se tu kolem Ayata motala.* Už vím.. *Vytáhne mapu a ukáže na ní Ayatovi ostrov o jehož existenci nemá tušení a není ani zakreslený v mapách.. proto o existenci toho místa moc lidí neví (Letní Země).* Tady si postav jakýkoliv dům jen budeš chtít.. je to většinou neobydlený ostrov a tak by to neměl být problém ale nepočítej že tam budeš mít výhody moderní doby jako je plyn, elektřina a taklové věci.

Jsem idiot.. pevnost není v městě ani v jeho blízkosti ale mimo civilizaci skrytá podobně jako Kaer Morhen.

Ayato: *Jen souhlasně pokývl hlavou nad jeho slovy. Jasně, žil si v Sora-Ku spokojený život a že to trvalo tak dlouho byla jen náhoda. Jo, mohl to celé hodit za vinu Tatsuyovi, protože s tím, co křičeli ti, co mu ten barák odpálili, tak to bylo kvůli tomu, že byl v Sora-Ku, ale vzhledem k tomu, že jejich podoba byla taková, že takový nápad mohl dostat kdokoliv kdykoliv. Nakonec mu Noctis ukáže nějakou mapu a ukáže na ní na nějaký ostrov. Pořádně si to prohlédl a zapamatoval si, kde to je. Byl to ostrov, což znamenalo pláž, takže by to mohlo i být místo, kde by si na pláži s Kaede udělali ten jejich výlet. Ty vymoženosti moderní doby ho ale možná trochu trápily.* No, ta elektřina a tak, to mi nezní moc líbivě, ale bohužel nemám moc prostor na to si vybírat. *Řekl trochu sklesle, ale určitě tady nijak nebrečel nebo tak.* Určitě se tam podívám, moc díky. *Pak se podívá na Noctise.* V tom případě se tady asi naše cesty rozdělují.

Noctis Clive: Jediná další alternativa je Sora-Ku ale musel by ses naučit.. nežít si jako v pohádce a stavět si takové domy aby tě jeho ztráta štvala. Žil sis hezký sen ale zapomněl jsi že žiješ v místě kde vládne pouze zákon džugnle.. žádný jiný tam neplatí. Je jasné že plno Nukeninů napadne že tak hezký domeček tam nepatří a musí pryč.. což je vlastně svým zpsůobem pravda ale na tom ostrově.. by tě tohle trápit nemuselo. Si tam klidně postav dům na pláži.. proč bys nemohl že? To je prozatím konec Ayato a já se poroučím.. určitě se ještě uvidíme. *Jako pára nad hrncem následně Noctis zmizí aniž by Ayatovi vlastně odstranil tu hiraishin značku, kterou na něj (nebo spíš do něj) umístil.*

Ayato: *Ayato si jen povzdechl.* Ono, ve skutečnosti ten dům vypadal zvenčí jen o něco lépe, než každý jiný. Rozhodně nevyčníval. Já zase nejsem stupidní. Jediný rozdíl byl vevnitř, kam ale nemohl nikdy nikdo vidět. *Předpokládal, že Noctis neměl úplně šanci si jeho dům prohlédnout. I když je pravda, že i když vypadal jen o trochu lépe, než ostatní, stále vypadal lépe. Ale tak to už teď bylo jedno. Noctis najednou zmizel. Ayato tam zůstal sám a přemýšlel, co teď bude dělat. Jestli využije té nabídky a nebo co...no, co ale věděl, tak bylo to, že potřebuje zmizet z téhle země, než ho tam někdo potká. Od té věznice přece jen nebyly nějak extrémně daleko. Proto se pomocí Kamui teleportoval do Země Bažin, aby měl alespoň trochu prostoru na rozmyšlení se.*

*Malá Ayako sa ráno zobudila a prvé čo urobila bolo, že sa rozbehla do izby pre hosťov. Bol tam totiž jeden nevydaný hosť, ktorého sa Ayako rozhodla budiť každé ráno. Babička! V modrom pajame vyrazila. Bežala ako o život a chodbou sa zopárkrát ozvalo, aby utekala opatrne, či neutekala vôbec, cez to však nepočúvala, než zastavila u izby babičky. Na chvíľu váhala, či tam skutočne vojde za ňou, veď mohla ešte spať, ale nakoniec to hodila za hlavu a otvorila dvere potichu, zavrela ich za sebou a potom sa vydala priamo k jej posteli behom.* Babiiiii! *Vykríkla a potom hneď na ňu natešene skočila a objala ju. Babičku vídala málo, menej než báby Nanti a tak mala omnoho väčšiu radosť z toho, že ju videla a objímala.*

Rias Gremory: *Už se v sídle Batsua nachází nějakou dobu a i když se to na první pohled zdá jako sídlo někoho kdo si snaží něco dokazovat tak to dokáže uspokojit nároky na pohodlný život, který si Rias za ten život budovala a na který je zvyklá. Sice pár věcí by si představovala trochu jinak ale není tu doma a tak nemá právo kritizovat jak to tu funguje. Navíc má trochu jiné myšlenky, není to stále moc dlouho co přišla o svého milovaného Suzuyu a co o tom musela informovat Kaori.. to bylo dost špatné, když ji to musela říct. Od toho dne tu má Batsu ne jednu ženskou z rodu Gremory ale dokonce dvě! Ne že by se Rias nějak moc ptala na to jak dlouho může zůstat, tak nějak usoudila že zde zůstane tak dlouho jak uzná zta vhodné.. než bude mít pocit že už tu ztrátu Suzuyi překonala a bude schopná normálního života ale do té doby se bude věnovat svému dítěti (Kaori) a vnoučatům.. Tak spokojeně si spinkala.. po dlouhé probděné a proplakané noci. Ayako ji ale probudí a Rias.. se nehne.. jen leží, pouze se převalí na záda a zakryje si unavené oči hřbetem ruky. Tou druhou rukou Ayako obejme, přitiskne si ji k sobě ale pak se s ní převalí na bok a objímá ji u sebe jako maličkého tulícího plyšáka.* Ayako, ayako, ayako.. takto lidem skákat do postele zatímco spí. To se nedělá.. Takto se princezny nechovají. *Pak se konečně probere a otevře své oči, podívá se na Ayako a usměje se.. i tak je na ní vidětjak musí být vyčerpaná a ta běžně krásná Rias.. vypadá fakt příšerně.*