Sídlo Mizukage

*Nebránila sa, keď ju objala, oplatila jej to. Mala rada objímanie, držanie za ruky. Doma držala snáď každému ruku, tomu, komu verila a dôverovala, prechovávala k nim nejaké city. Kaiyo, jej "opatrovateľka", samozrejme Suguro, tato, mama, babička Akane, babička Nanty, dedo Santaro. Tiež ich i často objímala, cez to, že bola po Batsuovi čo sa týkalo povahy, toto bola snáď jedná veľká výnimka, kde sa to nabralo? To bola jedna veľká záhada. Bola rada, že ju vzala na ruky. Nákup bude musieť počať, ale na ten popravde i úplne zabudla, len sa lepšie schovala v náručí babičky, ukryla svoje oči pred svetlom slnka. Bolo to tak náhle, nepríjemné.* Takže tu bude teraz veľa ľudí...? *Bude jej tajné miesto naďalej tajné? Teraz ju to však veľmi netrápilo. No dúfala, že nie.* Máš veľmi rada slnko? *Spýtala sa jej. Cítila, že kráčali, pravdepodobne domov. Nedívala sa na cestu, nedívala sa nikam. Momentálne chcela zostať len v tme, no cítila na svojom krku, ktorý nebol chránený čiernymi vlasmi teplo. Bolo to zvláštne, niečo, čo nikdy predtým v tme necítila.* Cítim teplo na krku. *Bolo to pre ňu prekvapujúce. Niečo nové. Nepoznané... zvláštne.*

Rias Gremory: Ano bude.. myslím že tvoje tajné místečko už nebude temné a nejspíš ani tajné.. kdysi to místo mělo své využití a teď o bude mít znovu.*Snaží se ji to vysvětlit, hold nemůže si nakonec nárokovat nějaké takové místo pouze pro sebe, pokud to někomu patřilo tak nyní mu to bude patřit znovu.* Miluju slunce, je příjemné když na tebe hřeje jeho teplo, navíc jak je světlo každý může vidět mou krásu o kterou se ráda dělím s okolím. *Ano ráda vystavuje své tělo, stejně jako Kaori a obě rády nosí celkem vyzývavé oblečky.* To tě hřeje sluníčko.

*Nechcela niečo také počuť, ale vedela, že s tým nič neurobí a bude musieť dať svojmu miestu zbohom. Mlčala, bola to riadna podpásovka. Kde teraz bude tráviť svoj voľný čas? Kde bude teraz sama so svojimi myšlienkami? Kde si bude môcť slobodne cvičiť, slobodne kresliť a nikto ju nebude sledovať? Nespokojne zabručala, nepáčilo sa jej to ani zďaleka. Ale nikto s tým nič urobiť nemohol. To miesto malo kedysi pred jej narodením využitie, vedela to a teraz sa to znovu vráti do starých koľají.* Babička je krásna. *S tým súhlasila, možno ju bude lepšie vidieť a bude sa môcť viac predvádzať. Ona bola ešte malá na také oblečenie, ale keď sa opýtala raz mami, či i ona bude tak krásna, ako je ona, pamätala si presne, ako ju chytila, otočila k zrkadlu a povedala, že už je teraz krásna. Spolu sa potom ten deň parádili.* Prečo hreje? *Nebolo to nepríjemné. Ba naopak sa jej to páčilo, okrem toho svetla, ako keby si zažala všetky svetlá v jej izbe! Hlavné svetlo, svetlo na nočnom stolíku, na písacom stolíku a namierila si to do očí.* Lampy tak nehrejú totiž. *Nechápala teda z kadiaľ sa berie to teplo.*

Rias Gremory: *Zalechne jak Ayako nespokojeně zabručí ale nedá se s tím nic dělat, nemůže ji s tím ani nijak pomoct a Ayako se s tím hold bude muset vyrovnat. Ayako pak Rias dá poklonu a rovnou se i zeptá proč slunce hřeje když lampičky nehřejí a na to má jendoduchou odpověď.* Není pravda Ayako, dokonce i lampa hřeje ale ne tak silně.. pokud by ses někdy dotkla žárovky lampičky, zapnuté lampičky tak tě to popálí jak to bude rozpálené. Slunce pouze.. nah, co to máte za retardované učitele v akademii že vás nenaučí ani základni znalosti.. normálně za tou učitelkou dojdu a zabiju ji. *Rias je to k vzteku když vidí jakou kvalitu výuky se její vnučce dostává.. však se ptá na úplně triviální věci co většina dětí v jejím věku už zná a to Rias dost štve, ještě aby pak Ayako vypadala jako tupé dítě.*

*Nedalo sa s tým robiť, musela dať zbohom k miestu, ktoré jej prirástlo k srdci, dúfajúc, že nájde v budúcnosti nejaké iné. Vedela, že nebude rovnaké, ale bude podobné. Pocitovo. Kde jej má však hľadať? Netušila. I na toto narazila len čírou náhodou, keď sa prechádzala tam kde nemala. V budúcnosti ho možno nájde takýmto štýlom tiež. V najbližšiu dobu to rozhodne nevidela, bude si musieť zvyknúť na nový režim, na slnko, na striedanie dní. Bude to na dlho. Počúvala prednášku od babičky, ktorá sa nakoniec nahnevala na Akame-sensei.* Akame-sensei po nás len stále kričala, keď sme sa pobili s Hirokim a jeho partou. So Sugurom sme si sľúbili, že budú trpieť zakaždým. *Boli slabí. Zakaždým, čo stáli 2v4 dostali riadne na prdel.* Teraz neviem ako to je, keď som Hirokiho zabila na skúškach. Suguro-kun o tom nerozpráva. *Nerobilo jej problém počuť to, že ju zabije. Predsa len, aj dievča v jej náručí malo na rukách krv. Možno to na hodine spomenula, možno nie, nedokázala sa veľmi sústrediť na takéto menej podstatné veci, pretože ju nemala rada od vtedy, čo prvýkrát rozplakala Sugura.*

Rias Gremory: *Slyšela co Akane pak řekla ale sama se rozhodla že prostě tahle učitelka je úplná blbka a nemá co dělat v akademii a ještě učit její vnoučata. Nyní jen tiše s moudrým a laskavým výrazem na tváři, nese Ayako v náručí skrze úzké uličky vesnice Kirigakure no Sato. Společně nakonec dorazily k ohromnému, vyřezávanému dřevěnému vchodu k sídlu, který zdobil umělecky zpracovaný symbol klanu Quincy. Když byla dlouhá noc nikdy si nevšimla jak dobře ten znak vlastně vypadá. Rias s láskou a hrdostí vzhlédla na svou vnučku Ayako.* Už tam budeme.. brzy budeš mít zase své šero.. budeš si na to slunce ale muset zvyknout je ti to jasné že? *Poté, co překročily majestátní prah, Rias nesla Ayako přes nádvoří a vstoupily do luxusních interiérů sídla. Konečně dorazily k jejímu pokojíčku. Klidně a pečlivě Ayako položila do postele. Poté ztišila celý pokoj zatažením všech závěsů. Bylo to, jako by sama vyvolala kouzlo, které navodilo útulné a tajemné šero. Sedla si na kraj postele a pohladila Ayako po tváři. Její oči zářily láskou a nekonečnou něhou.* Už je to dobré, už tu není světlo, keré by mohlo dráždit tvoje očíčka.

*Nechala sa niesť. Cítila sa dobre v náručí babičky. Nevadilo jej už ani toľko slnko alebo to, že príde o svoje tajné miesto. Momentálne jej nevadilo nič, pokiaľ bola v pohodlí a niekoho objatí. Nesledovala cestu, nemala ani ako, schovávala svoju tvár, hoc jej bolo príjemné teplo vďaka slniečku, jej očkám nehorázne vadilo a štípali ju z toho. Bude sa tomu musieť nejako prispôsobiť, nevedela ešte ako, ale ako Dieťa Noci považovala toto za nefér vec, ale bude sa s tým musieť pobiť. Znak jej klanu bude musieť počkať až si jej očká privyknú.* Uhm. *Prikývla. Tešila sa na svoje šero, na prostredie, ktoré bola zvyknutá. Nechala sa niesť, spoznávala postupom času len známe vône a zvuky krokov o podlahu, než sa po dlhšej dobe dostali do jej izby. Babička Ayako posadila do postele, tá mala zavreté očká a ešte si k nim pridala i ruky, chvíľu počkala, než si začala rúčkami šúchať oči a nakoniec ich otvorila. Okolo nich mala červené, mierne opuchnuté, ako keby plakala, no jej oči sa nezrkadlili, bol to len následok intenzívneho šúchania očiek. Zacítila, ako sa pohla posteľ, keď sa babička posadila, pozrela sa jej do tváre a usmiala sa na ňu jej najviac rozkošným úsmevom, než sa k nej nahla a objala ju.* Ďakujem babička. *Bola rada, že tu mala svoje vlastné šero na ktoré bola zvyknutá a ktoré milovala.* Čo to teraz znamená, keď svieti slniečko? Všetko bude tak, ako si poznala predtým, než bola tma?

Rias Gremory: *Pevně Ayako obejme, dopřeje ji ten hřejivý pocit bezpečí, který objetí může poskytnout, obzvlášť od někoho, koho má dotyčný rád a ještě když je to pro dítě někdo dospělý.. ideálně takto blízký člen rodiny jako je například babička ale od matky či otce by to jistě mělo ještě lepší účinek, takto to vidí Rias ale nyní je s ní Rias.* (Rias): Ano všechno bude takové jako bylo dřív, jen ze začátku to bude velice  problematické. *Odpovídá zatímto Ayako hladí po hlavičce a drží ji u sebe v objetí.* (Rias): Všechy bestie se vrátí, už to budou lidé jako dříve a to znamená že šok pro jakoukoliv vesnici.. nebude dlouho dostatek jídla a tak se všichni budou muset uskromnit nehledě na to jak jsou lidé bohatí. Bude to chtít pár let než se to srovná, než se obnoví produkce jídla do tehdejší úrovně. Má to i výhody, obchody a další podniky se vrátí do rukou původních majitelů, civilistů. Už to nebude že většina míst bude zavřených a život ve vesnicí opět ožije.. já z toho mám radost.. plno věcí bude o dost jednodušších.. lepších.

*V objatí svojich rodičov, babičky a ostatných sa cítila vždy v bezpečí. Dodávalo jej to pocit istoty, toho, že sa nemusí ničoho báť. Navyše, ona mala objatie rada, rovnako tak i držanie za ruky, keď spolu niekam vždy išli. Bol to pre ňu istý dôkaz toho, že ich má rada a dôveruje im vo všetkom. Jej celé telo sa uvoľnilo, priprela očká a nechala sa tak konejšiť, zatiaľ čo počúvala slová babičky, ktorá jej robila spoločnosť a snažila sa, aby sa cítila čo najlepšie v túto chvíľu, kedy ju ešte stále pobolievali očká z náhleho svitu slniečka.* Problematické? *Zabrblala a počúvala vysvetlenie, ktoré sa týkalo tejto problematiky. Nedostatok jedla predsatavoval pre všetkých najväčší problém a jej nerobilo problém sa uskromniť.* Kirigakure sa určite z toho dostane veľmi rýchlo a ja nemám problém sa uskromniť. *Zdelila. Učili ju, že Kiri je silná, tá prežije všetko vďaka silným ľuďom a navyše keď boli ľudia potrební, určite sa nejaká cesta nájde.* Nepomôže veľa rybolov? V okolí je veľa rýb a poslať pár lodí k oceánu/moru tiež nebude problém, nie? *Položila svoju otázku.*

Rias Gremory: *Vidí že Ayako se snaží přijít s řešeními i když je to ještě mnalé dítě a to Rias na tváři vytvoří úsměv.* (Rias): Nezatěžuj svou hlavičku těmito věcmi, takové řešení už každého napadlo ale ty ryby.. nestačí. Navíc, nemůžeme jich lovit příliš mnoho.. mohl by pak drasticky klesnout jejich počet a lovení by mohlo být na dlouhé roky nemožné. Nemusíš se tímto zatěžovat, je na dosplých a vůdcích Zemí se s tím poprat.. ne na tobě. *Ještě jednou Ayako pak pohladí, poté se zvedne od její postele.* (Rias): Měla bys zkusit spát, tvoje oči potřebují odpočívat ale neboj.. brzy si na sluneční světlo zvykneš.

*Chcela na niečo prísť, uľahčiť situáciu, to, že bola dieťa ešte neznamenalo, že nejako nemôže pomôcť, aj keď je pravda, že ju by ako dieťa nikto veľmi nepočúval. Než sa razila nad slovami babičky. Mala pravdu, ak by praktikovali lov rýb, malo by to postih do budúcna. To ju vôbec nenapadlo.* Pravda... to ma nenapadlo. *Zabrblala. Nakoniec to predsa len bude problém dospelých a ona si nad tým nebude toľko lámať hlavičku. Nechá sa pohladiť od babičky, než sleduje čiernymi očkami ako sa stavia z postele. Prikývla.* Dobre babi. *Usmiala sa na ňu. Keď to tak zmienila, začala sa cítiť trochu unavene.* Dobrú. *Povedala jej a sledovala ako úplne odíde, než sa trochu upravila do postele - prezliekla do niečoho pohodlnejšieho a potom sa schovala pod perinu, aby si trochu odpočinula.*

Koniec hry.

*Útroby arény byly ohromné. Toru stál nervózní před vchodem do arény, na sobě měl tmavě modré triko s dlouhým rukávem, černé kalhoty. Čelenku si uvázal pevně kolem hlavy, okolo pasu měl stažený svůj opasek, zkontroloval své vybavení, všechny kunaie, shurikeny a senbony. Všechno měl na svém místě. Poslední kolo, souboj jeden na jednoho, naposledy tohle zažil na své geninské zkoušce. Vybavilo se mu, jak zabil svého spolužáka.* „Na tohle teď nemysli, tímhle se netrap, dneska nikdo nezemře.“ *Uklidňoval se v hlavě, prohmátnul si rukou své vlasy a zhluboka se nadechnul a vydechnul. Jeden z ninjů mu ukázal, že může jít. Mladý hoch se zadíval do země a naposledy si srovnal oblečení a vybavení, utáhl si čelenku. Vykročil do arény. Najednou se mu v očích odrazilo světlo, chvíli trvalo, než si jeho oči zvykly. Poté uviděl arénu která byla plná lidí. On sám zatím stále mířil do středu, kouknul se rychle po ochozech, jestli neuvidí někoho známého, všiml si, jak na nejlepších místech sedí kagové velkých vesnic. Jenže Toru pátral po Ayako, samozřejmě ji nenašel, pokud tu vůbec byla. Teď se začal soustředit a před sebou uviděl, jak proti němu jde chlapec z Kohohy. Oba došli do středu, kde stál rozhodčí a zkoušející jejich zápasu. Ninja se druhému hlavou uklonil.* Já jsem Toru, těším se na zápas s tebou. *Ozve se jako první, nervozita v jeho těla narůstala, poté se ještě bokem koukne na jejich dozor, kterým byl velmi vysoký blonďatý ninja, nejspíše se jednalo u jounina. Poté už veškerou svoji pozornost věnoval soupeři, přitom se v duchu uklidní, aby byl koncentrovaný na zápas.*

Izru

*Na tento deň sa pripravoval od kedy po prvýkrát prešiel prahom akadémie v Konohe. Cesta to bola dlhá, zapeklitá, plná nástrah, bolesti a snahy. Učil sa vo dne i v noci, trénoval pravidelne, pripravoval sa ako najlepšie vedel. A konečne ten deň prišiel. Prvé kolo zvládol bez chyby, druhé bez problémov. Aspoň nie takých, ktoré by stáli za reč. Koniec koncov, doma jej na to starší brat upozorňoval. V druhom kole sa ľudia delia na tri skupiny. Lovci, ich obete a šťastlivci, ktorí sa nič zlé nenarazili. Možno by sa k tomu dala pridať i štvrtá skupina, smoliari, ktorí zobreli buď vlastnou chybou či smolou prírody. On bol šťastlivec po väčšinu času. Len na začiatok sa stal lovnou zverou, čo ale vyriešil raz dva. Počasie mu prialo, rovnako tak i samotné prostredie v ktorom bol. Zhlboka sa nadýchol a vydýchol. Sedel v šatni a čakal kedy jej zavolá tabuľa. Pred pár minútami skončil jeden zápas, medzi Iwou a Kumo. Otec mu vravel, aby sa díval na každý jeden zápas, učil sa z ich chýb, zapamätal si ich schopnosti a on tak robil. Pozorne sledoval každý jeden zápas, snáď ani nežmurkal. Keď bol však čas ísť, na tabuly sa objavilo jeho meno... zodvihol sa, upravil čierne oblečenie, čelenku značiaci jeho rodnú dedinu mal okolo ramena. Nerád ju nosil na čele. Vošiel do arény. Jeho mohutnosť ho neprekvapila. Bol sa sem pozrieť takmer hneď po prvom kole. Vedel teda približne povedať koľko ľudí tu bude. Na špeciálnom mieste sedeli všetci Kagovia. Keď zastal v strede arény, poklonil sa ich smerom a vzhliadol k joininovi, ktorý stál pár metrov od neho. Ten sa naňho ale nedíval. Díval sa na kráčajúceho druhého účastníka tretieho kola. Izru správanie opätoval. Kývol hlavou na znak pozdravu, úcty ku svojmu súperovi.* Izru. Nech vyhraje ten najlepší. *Povedal a vypočul si od blondiaka pravidlá ich zápasu. Nebol nervózny. Ba práve naopak, tešil sa... zápas však započal takmer okamžite. Izru vyskočil pomocou chakry do zadu smerujúc viac do diaľky ako do výšky, pri tom ale vytiahol kunai s výbušným lístkom a hodil jej po ňoum. Použil však techniku Ryuu Yanagi a tak to vyzeralo, že na Torua letí viac takých kunaiov.*

*Viděl, jak jeho soupeř vyskočil do vzduchu, najednou proti němu hodil kunaie. Toru zachoval chladnou hlavu.* Fuuton: Toppa. *Z úst mu vystřelil proud vzduchu. Nejednou na zem spadl pouze jeden kunai s výbušným lístkem, který vybouchnul a zvednul oblak prachu.* „Používá genjutsu, budu si muset dávat pozor na něj.“ *Toru složí ruční pečetě a vedle něj se objeví klon (Kemuri Bunshin 2,5 bodů chakry). Bedlivě sleduje každý jeho pohyb. Rozeběhne se proti nepříteli, klon vystřelí dýmový projektil který dopadne kousek za nepřítele (Maengan). Oba vytáhnou kunaie a hodí je na místo, kde stál Izru.* „Snad ho alespoň jeden zasáhne.“ *Oba stojí zhruba 10 metrů od soupeře, každý z jedné strany nepřítele. Koutkem oka se koukne na tribunu, kde ho překvapí, jak moc jsou plné lidí.* „Snad se Ayako-chan kouká.“

*Izru pokrčil nosom, keď sa jeho útok nepodaril. S tým dopadol na zem a urobil pár krokov vzad.* "Chakrová podstata je fuuton." *Minul dosť chakry na prostý začiatok, ale veril, že nasledujúce útoky stály jej stály rovnako. Prišiel o kunai i zvotok, ale nechal to plávať. Využil toho, že sa medzi nimi zodvihol oblak prachu a presunul sa inam, zatiaľ čo nespúšťal oči zo svojho súpera. Nesledoval dav, ľudí čo sedeli na tribunánch v kruhu a sledovali každý jeden ich pohyb, nádych. Aspoň, že im nevedeli čítať myšlienky. Drepol si, prach opadol a on sledoval, ako sa zjavil sa tu klon, ktorý vyzeral rovnako ako on. Rozhodne to ale nebolo genjutsu. Malo to tieň. Ako náhle sa k nemu rozbehol a arénu pohltil dym, zodvihol sa a zmenil pozíciu. Bolo nebezpečné stáť na jednom mieste a keďže sa ocitli v dyme, Toru nemal ako vidieť kam Izru beží, vlastne o jeho ďalších pohyboch nevedel, ani samotný Izru. Kde je, kde sa zjaví. Má termovíziu, keď potopil arénu do mora dymu? Nevedel, ale v tomto smere bol bezbranný. Nevedel kde je, mohol len v tichosti drepeť a čakať, kým zmizne. Využil teda situácie a odpočíval, neunavoval sa. Ukrýval sa v ddyme, dýchal potichu a počúval čo sa kde mihne, ozve. Šlapoť hlasnejších krokov, dych, buchot srdca. Čokoľvek, čo by mu prezradilo pozíciu nepriateľa.*

*Vypadalo to, že se jeho útok kunaii, nepovedlo, Toru se nacházel na kraji oblasti, kde končil jím vytvořený dým. Přemýšlel, co bude dělat, rozhodně nemělo cenu se zatím slepě pouštět. Odpočíval a sledoval oblast pod kouřem, jestli se někde neobjeví. Chtělo to vymyslet plán útoku.* „Je uživatel genjutsu, budu si muset dávat pozor. Stačilo mi, když mě Ayako-chan potopila pomocí genjutsu.“ *Rozhodl se připravit si zbraň, která se mu mohla hodit. Přivázal si drát ke kunai. Připravenou zbraň zatím uklidil do pouzdra. Kouř, který vznikl jeho útokem, se pomalu rozplýval. Jeho klon zatím stál na druhé straně a sledoval zahalenou oblast. Nakonec se rozhodl trochu dýmu pomoc a použil Fuuton: Daitoppa a střed kouře se rozplynul ve větru, který vycházel z jeho úst.*

*Izru nebol niekto, kto by veci uponáhľal, hodlal počkať kým dym neskončí, nerosplynie sa ako para nad hrncom. Drepel, podľa toho, že útok neprichádzal, nič nepočul hádal, že ani jeho súper v tomto nič nevidí a tak obom neostávalo nič iné, len čakať, kým to ustúpi. Keď Toru použil fuuton techniku, Izrua tym neodkryl, ten sa schovával čo najďalej mohol od miesta, kde technika vznikla. Sám premýšľal, či sám mlhu nevytvorí. Postavil sa, rozhodol sa zmeniť miesto, potichu sa oblúkom vyhnúť miestu, kde stál predtým, našľapoval rýchlo, ale čo najviac potichu, až sa mu zdalo, že je na niektorých miestach dym plytší a viac viditeľnejší. Preto si všimol i postavy. Nevedel však určiť, či ide o klona alebo originál, preto sa trochu vzdialil, aby nebol zazrený keho obrys. Prižmúril oči, ako by mu to malo pomôcť zistiť niečo. Vlastne... Vytiahol senbon, ktorý hodil po obrysu. Ako náhle jej hodil, zmizol z toho miesta, zmenil pozíciu čo najviac potichu a opatrne, pritom sledoval diane obrysu. Senbon bol ťažko viditeľný normálne, nie to ešte keď bol hodený z boku a v takomto prostredí.*

*Jeho fuuton technika bohužel nikoho neodhalila. Toru se nyní zadíval do kouře, ten sice začínal pomalu ustupovat, ale pořád byl pro pohled neproniknutelný.* „Teď by se mi hodilo nějaké dojutsu.“ *Toruovi se zdálo, že zaslechl pohyb v dýmu, avšak nic neviděl v daném místě. Do ruky si připravil tři shurikeny, které plánoval hodit hned, jak uvidí soupeře. On i jeho klon bedlivě sledovali zahalenou oblast. Najednou si všiml, jak se něco zalesklo a letělo k němu, respektive přímo na něj vysokou rychlostí. Bez přemýšlení použil Sanka no Jutsu. Velmi malý předmět jím proletěl, když se rychle otočil, uviděl senbon na zemi. Bez zaváhání složil ruční pečetě a co nejrychleji použil Fuuton: Daitoppa do místa, odkud senbon vyletěl.* „Díky bohu za tréninky s Misaki, která mi zlepšila schopnost uvažovat rychle.“ *V ruce měl nachystané shurikeny, kdyby jeho technika odhalila soupeře.*

*Izru ušiel z miesta ihneď, po tom, čo hodil senbon, takže jej technika opäť neodhalila. Odmietal sa zdržovať na jednom mieste. Bolo to nebezpečné vzhľadom k jeho útokov, ale aspoň už vedel, že našiel toho správneho. Zložil pečate, ktorá v dyme vyvolala bránu z ktorej vyletel vták ohnivák... teda Suzaku. Priveľmi sa o klona nebál, nestaral. Vlastne mu bol i úplne jedno, len vedel o jeho existencii a sledoval si chrbát. Teraz bol však dôležitý útok. Suzaku sa vynoril z brány a letel oblúkom na Torua, tam kde ešte pred chvíľou stál Izru. Chlapec z konohy toho využil. Dym síce pomaly ale isto padal, ale ešte mal chvíľu na to toho využiť. Šiel na druhú stranu, než poslal svoje kumenju. Ktoré z boku vyletelo na Torua rýchlosťou 12, zatiaľ čo Izru hodil tri shurikeny rôznym smerom do ktorého Toru mohol ujsť. Znovu však na to ihneď zmenil miesto. Aj keď onedlho bude jedno kam sa postaví. Všetci znovu uvidia do arény. Na zápas medzi nimi. Svoj trik v rukáve si stále nechával odpočívať, nakoniec, nebál sa toľko, že by to nemohol ukončiť a v tento moment si i dosť veril. Bolo by totiž jedno na akú stranu by sa Toru rozhodol uhnúť. Dozadu, do predu, skrčiť sa, alebo do lava, Suzaku by letel hneď za ním. Dosť trénoval a ako člen klanu Nara si nemohol dovoliť prehrať. Predsa len, niekto ako on nemohol prehrať proti niekomu. Aj keď nechoval zášť, ani nič proti nemu nemal. Bola to len prirodzená túžba po víťazstve a dokázania toho, že je členom svojho klanu.*

*Už při příchodu do arény si všiml, že to nebyla pouze rovná plocha, na krajích se nacházeli kameny. Sledoval kouř, když najednou uviděl v kouři siluetu něčeho, co se obrovskou rychlostí řítilo k němu. Rychle složí pečetě a použije Kawarimi no Jutsu. Vymění se s nedalekým kamenem. Z kouře vylétl nějaký pták, nedaleko místa, kde předtím stál dopadli shurikeny.* „Sakra tohle bylo velmi těsný.“ *Kouř opadnul a Toru uviděl, že Izra je na druhé straně. Na něj teď nebyl čas, musel vyřešit toho ptáka, co se tu objevil. Spojil se dohromady s klonem, rychle oba dva doběhli k sobě, pták ho sledoval, proto vystřelil na něj čtyři shurikeny, tak aby ho alespoň jeden trefil. Nestřelil je do jednoho místa, ale na několik míst, aby ho zasáhnul i případě úhybu. Letmým pohledem sledoval Izru, co dělá a kontroloval, aby se k němu moc nepřiplížil. Nechtěl se ztrapnit, věděl, že není nutné vyhrát, ale jeho ego by utrpělo, kdyby byl poražen.*

*Izru ho sledoval z diaľky, pozoroval ako použil Kawarimi, vymenil sa s kameňom, ako sa spojil s klonom. Izru si drepol na zem, odpočíval a pozoroval svojho súpera, schopnosti. Ani jeden z jeho pokusov zasiahnuť ho nevyšiel. Kvôli dymu stále nevedel prečo, ale ten už bol dávno minulosťou a aréna bola čistá a prehliadna. Každý divák konečne vidiel na to, čo sa tu dialo, ako dvaja tanečníci tancovali. Dvaja. Jeden len kvočal na zemi, pozorujúc svojho súpera zapisujúci si každú jednu jeho schopnosť do hlavy. Vedel, že má fuuton, kvôli jeho technikám, ktoré použil, dokáže používať iných klonov než techniku, ktorú sa učí každý jeden shinobi či kunoichi na akadémii. Suzaku ihneď zmenil smer letu po tom, čo Toru použil Kawarimi. Letel priamo na neho a v dobe, kedy hodil shurikeny, jednoducho vzlietol vyššie, aby sa im uhol. Bol medzi nimi jednoducho veľký rozdiel v rýchlosti. Navyše, Izru sa mohol plne sústrediť na ovládanie privolaného stvorenia s kumenju brány ktoré znovu zaútočilo na Torua priamo. Buď vyhrá na to, že jej unaví, pripraví o vybavenie, alebo ak skutočne vydrží, Izru sa do neho pustí sám, po tom, čo nazbiera dostatočný počet informácii o svojom súperovi. Teraz mal jednoducho navrch a nebol dôvod pre neho sa akokoľvek hýbať. Hra mu hrala do kariet a on videl množstvo možností ako túto hru vyhrať. Mohol sa zapotiť, aj nemusel. Bolo to len na ňom. Voči svojmu súperovi to nebolo nič osobné. V duchu si však spomenul na slová svojho otca, ktorý po ňom chcel, aby sa toľko nespoliehal na schopnosť, ktorú jej naučil. Na vyvolanú bytosť z brány. To však neznamenalo, že jej teraz skutočne nemôže využiť na zber informácii, unavenie súpera zo Suny a potom ladné a elegantné ukončenie, ktoré ukáže, že si skutočne zaslúži byť chuuninom.*

*Potřeboval pauzu, potřeboval se zamyslet, ježe teď na to neměl čas. Ten zpropadený pták na něj mířil obrovskou rychlostí. Rozhodl se pro riskantní krok, ten ho sice mohl vážně zranit, ale taky by mu mohl pomoci se zbavit toho létajícího tvora. Hodil katanu svému klonu do ruky, on sám se připravil.* „Teď všechno nebo nic.“ *Řekl si ve své hlavě. Složil několik ručních pečení.* Fuuton: Kami Oroshi. *Zamířil proud vzduch ze shora dolů, namířený proti ptákovi na jeho křídlo s cílem stlačit ho k zemi a zpomalit. Jeho klon připravený zaútočit vyskočil a seknul katanou proti hlavě toho tvora. I přesto všechno, byl moc rychlý, i když byl stlačený k zemi, narazil do Torua. Toho to vyhodilo do vzduchu, tvrdě dopadnul na zem. Pomalu se zapřel rukama a vstal, byl dost potlučený a měl nejspíše trochu sedřený zadek, ale nic vážného se mu nestalo. Doufal, že jeho klon provedl úspěšný útok na tvorovu hlavu. „Nemůžu prohrát, takhle snadno.“ V očích měl odhodlání se nedat.*

*Izru sledoval pozorne svojho súpera. To o čo sa snaží, ako premýšľa. Snažil sa, musel mu to uznať, ale na neho nemal. Na niekoho z klanu Nara nemal nikto! Naberal sily zatiaľ čo sledoval tanec tých dvoch, snahu o to prevziať dominanciu v tejto aréne, ale tú mal stále chlapec z knohy, ktorý drepel na zemi, čakal sledoval, učil sa. Doma mohol byť síce lenivý, ale postupom času začne vidieť pohyby Torua, zistí ako premýšľa, zistí o čo sa snaží a o to ľahšie bude bude čítať jeho pohyby. Sledoval ako fuutonovou technikou spomalil Suzakua. Možno nevedel ako funguje kumenju, ktoré sa hýbe tak, ako Izru chcel. Postavil sa keď Suzaku pod náporom techniky spomaľoval, využil toho a hodil dva kunaie s výbušnými zvitkami za Suzakua po Toruovi. Ten sa sústredil na to, že naňho Suzaku narazí, venoval plnú pozornosť privolanej bytosti, ale hneď ako sa mali zraziť, vyletel do hora, zabraňujúc tak fuuton technike rozhodiť trajektoriu kunaiov a v ten moment Izru použil techniku Ryuu Yanagi​ a na Torua tak letelo hneď niekoľko takých. Hneď čo by videl, že sú v jeho blízkosti, nechal by zvitky vybuchnúť.* Nezabúdaj, že som tu tiež. *Ozval sa nakoniec, zatiaľ si začal rozcvičovať paže, ako by sa chystal odložiť túto nekonečnú hru so Suzakom bokom a rozhodol sa ísť na to všetko konečne priamo, bez žiadnych ďalších vecí. Len vlastnou silou.*

*Pták najednou vzletěl přímo proti větru nahoru. Toru si všiml, jak na něj letí několik kunaiů s výbušnými lístky. Ještě předtím, ale jeho klon zaregistroval, jak Izru vyhodil pouze dva kunaie, zbytek byla genjutsu technika. Čas plynul velmi rychle. Klon se postavil mezi pravé kunaie a skutečného ninji ze Suny.* Pozor, uteč před těmito. *Nebyl čas ztrácet čas. Složil pečeť tygra (Shunshin no Jutsu) a velkou rychlostí se vypařil pár desítek metrů do strany od místa, kam mířili kunaie. Jeho klon použil poslední chakru navíc na Sanko no Jutsu a jediné dva kunaie jím proletěly. Pořád měl dost chakry na to, aby se udržel a existoval. Jen už nemohl použít žádnou techniku.* Já o tobě vím Izru, ale ten tvůj pták je lehce dotěrný, co to je vůbec za techniku? *Zeptá se hoch stojící opodál v prozatímním bezpečí. Z pouzdra si vyndá kunaie, připravený, jak na Izru, tak na jeho společníka. Hlavou pokývne klonu, aby se také připravil. Ten znova se postaví do bojové pozice s katanou.*

*Nespokojne mľaskol, keď mu to nevyšlo. Ale čo mohol robiť? Nič, len sa pripraviť na ďalší útok.* Ide o špeciálne jutsu kumenju, kedy shinobi dokáže privolať bytosť spoza brány. Suzaku je jednou z tých bytostí. *Nemal problém mu odpovedať. Neboli to informácie, ktoré by mu stačili k tomu, aby privolanú bytosť porazil. Skôr len základ, ktorý človek nájde v knihe o tejto technike, či si vypočuje od niekoho, kto touto technikou vládne. Pomaly sa však naťahoval, pripravoval k boju.* Čo tak odložiť všetky karty bokom a bojovať bez klonov, Suzakua. Sami za seba. *Navrhol mu. Zadíval sa mu do očí, ale nechytil jej do genjutsu, aj keď k tomu príležitosť mal. Miesto toho vytasil katanu. Vedel len obyčajné základy a hádal, že také pozná aj jeho súper. Izru vedel, že po tom, čo predviedli teraz sa obaja stanú chuuninmi. Bol čas prejsť do zlatého konca ich skúšky a ako lepšie to ukázať, než bojovať tvárou v tvár? Nemal v pláne hrať špinavú hru. Rozhodnutie však bolo len na Tourovi.*

Zajímavá technika, *poví a přitom se podívá na tvora, který mu letí nad hlavou. Když Izru pokračuje v řeči, tak Toruův klon přijde k němu. Chvíli přemýšlí o jeho návrhu.* Dobrá, souhlasím, *rozhodne se nakonec,* doufám, že toho ptáka, taky odvoláš. *Přitom se jeho klon promění v kouř, který se ve vzduchu rozplyne. V hlavě mu úplně nevěří.* „Určitě má plán, jinak by se tak nenabízel. Snad můj výkon bude stačit na chunina.“ *Zvedne katanu ze země.* „Pozor na jeho oči, ovládá genjutsu,“ *mluví si pro sebe v hlavě. Připraví se s katanou a zamíří směrem k němu, přitom drží všechny svoje svaly napjaté, aby reagovali rychle. K tomu má všechny smysl našponované. Pořád na souboj na blízko má v rukávu Sanka no Jutsu, jen musí být s ním opatrný. Ke všemu zásoby chakry se mu ztenčili na méně než polovinu.* „Už to nemůžu moc protahovat, jinak padnu vyčerpáním.“

*Izru mal dostatok času nabrať sily, ktoré od začiatku súboju nikajo moc nepoužil. Viac používal hlavu, spoliehal sa na iné veci a nechával svojho súpera padnúť na únavu. Ale teraz bolo čas prevziať to všetko do svojich rúk.* Samozrejme. *Oprel katanu špičkou o zem a potom o svoju nohu, pričom zložil zopár pečatí a vedľa neho sa otvorila brána, do ktorej Suzaku vletel a tá potom zmizla. Dosť bolo hrania. Vzal katanu opäť do rúk a pomaly sa blížil k súperovi s o niečo viac uvoľnenejšími pohybmi. Mal to ukončiť teraz, alebo sa mohol ešte chvíľu pohrať. On s chakrou nebol síce o nič lepšie, ale rozhodne sa toľko nevyčerpal ako Toru. Chvíľu, ešte chvíľu a potom vytiahne trik z rukáva. Urobí to presne tak. Svoj posledný triunf, ktorý mu dá presne to čo chcel, víťazstvo. Keď bol v dostatočnej blízkosti, približne päť metrov, prehodil si katanu z ruky do ruky, aby zistil, v ktorej ruke sa mu teraz najlepšie držala. Nakoniec to bola pravý opak tej v ktorej držal katanu Toru. Nakoniec ju predsa len uchopil oboma rukami, hľadal jeho slabiny, miesta, kde stál inak, než by mal, trhliny v postoji. A keď našiel, najskôr zaútočil priamo po jeho zbrani, tak, aby sa čepele katan za hlasného rinčania stretli a v momente, keď sa Toru najviac sústredil na to, aby neprehral stred mečov, Izru by urobil otočku, čo malo zapríčiniť stratu rovnováhy u súpera a následne by mu podkopol nohu.*

*Dostali se blízko k sobě. Izru zaútočil jako první, katany se proti sobě zasekly, ozval se zvuk řinčení kovu. Toru zareagoval a pokusil se sjet svoji katanou po čepeli jeho soupeře. Poté pohnul zápěstím, katana začala působit jako páka a pokusil se mu ji tímto způsobem vytrhnout z ruky. Doufal, že to soupeře rozhodí, že mu vylétne katana z ruky. Najednou udělal otočku. Trochu zavrávoral, v tu chvíli se mu soupeř pokusil podkopnout jeho pravou nohu, kterou měl vepředu. Jenže to viděl, změnil své hlezno v kouř a soupeřova noha jím projela. Doufal, že tím soupeř ztratí rovnováhu, ale neopětoval útok zpátky. Pouze kousek od něj po odstoupil.* Myslím, že bych měl taky vyložit karty, *povídal,* moje klanová jutsu jsou velmi užitečná ohledně boje zblízka. To je důvod, proč mě netrefili tvoje senbony, což byl vynikající tah. *Pochválil soupeře, jeho slova zněla velmi upřímně a byla i tak míněna. Poté se jen odhodlaným pohledem koukl na soupeře, dával si pozor, aby to nebyl pohled do očí.* Myslím, že už chápeš moji techniku. *V jeho očích byla touha po vítězství, nebylo nutné, ale chtěl, aby to lidé viděli, aby to Ayako viděla.*

*Izru nebol prekvapený, keď jeho noha prešla jeho. Išiel do toho, že musel čakať čokoľvek a vedieť reagovať na čokoľvek, preto, keď sa zdalo, že stratí rovnováhu, voľnou rukou chmatol po ňom a skôr než spadol nabral tak rovnováhu. Toru sa vydal bokom a to isté urobil i Izru. Vypočul si jeho slová ohľadom tej techniky, ktorú ovládal. Prikývol mu s vďačnosťou. Túto techniku si zapamätá a v budúcnosti si dá na ňu pozor. Chápal ju dostatočne, ale už bol čas ukončiť tento súbor. Hodil po Toruovi katanu, ani sa nejako extrémne nesnažil čepeľou, jednoducho tak, inštinkt mu kázal katanu chytiť a on medzitým zložil špeciálnu ručnú pečať, jeho tieň sa pohol, rýchlosťou 5 a chytil sa toho Toruového, ktorá stál len pár metrov pred ním a bol zaneprázdnený inou vecou.* Teraz ti ja predvediem niečo, čo si nevidel, ale rýchlo pochopíš. *Ak sa mu to totiž podarilo, Toru sa nemohol sám pohnúť. Obaja boli rovnako silný ale v tomto Izru nezaváhal a začal chýbať rukami tak, ako by v nich provizŕone držal katanu, namieril ju čepeľou voči svojmu bruchu a chystal sa sám seba bodnúť. Toruové telo opakovalo každý jeden jeho pohyb. Buď sa vzdá sám, alebo to ukončí joinin, ktorý ich zápas celú dobu pozorne sledoval.*

*Jeho soupeř také poodstoupil, najednou po něm soupeř hodil katanu, ta se ve vzduchu začala točit. Toru ji instinktivně chytil. Najednou se soupeřův stín pohnul, než stačil zareagovat, tak se spojil s jeho stínem. Už byl docela dost vyčerpaný, rozhodně měl méně chakry, byl i víc fyzicky utahaný než jeho protivník. Jen stále netušil, co je to za techniku. Pokusil se pohnout, ale nešlo mu to. Najednou začal opakovat pohyby, které dělal Izra. Snažil se jim bránit, ale byl fyzicky vyčerpanější, takže jeho soupeř ho zvládnul přetlačit. Katana jeho v ruce se začala otáčet proti jeho břichu.* Stínová imitace, *pronese tiše, jen aby ho slyšel Izra.* „Mohl bych použít Sanka no Jutsu, jenže to by bylo příliš nebezpečné. Buď se vzdám sám, nebo to zastaví zkoušející.“ *Byl na sebe naštvaný, prohrál. Zadržel své slzy.* Vzdávám se, *pronesl dostanečně nahlas, aby ho slyšel u jonin, stojící opodál. Souboj skončil. Donesl katanu zpátky Izrovi a podal mu ji.* Děkuju moc za souboj, byl jsi lepší. *Řekl mu, pokusí se o milý úsměv a ukloní se. Poté zamířil zpátky to útrob arény, byl smutný. Prohrál, i když moc chtěl vyhrát. Teď bylo trochu jedno, jestli se stane chuninem nebo ne. Když byl sám, tak se rozslzel, nebrečel, jen mu po tvářích teklo pár slz. Poté zatřásl hlavou, potřeboval zahodit špatné myšlenky.* „Budu muset víc trénovat. Ayako určitě vyhrála.“ *Doufal, že se nezačne chovat k němu odtažitě poté, co prohrál.*

*Zrušil svoju techniku v momente, čo začul jeho slová. Koniec zápasu. Vyhral. Izru sa cítil dobre. Skutočne to dokázal, zvládol a ukázal tak, že klan Nara je silný, chytrý a ľudia by mali mať pred ním o niečo väčší rešpekt. Aj keď Suna sa považovala za jeden z tých slabších dedín. Jeho súper však bojoval dobre napriek nevýhode, ktorú medzi sebou mali. Izru mal špeciálne jutsu v rukáve, zatiaľ čo Toru sa spoliehal len na svoju vlastnú silu a zatiaľ čo bojoval a uhýbal, chlapec z Konohy odpočíval. Zobral si svoju katanu.* Bol si dobrý súper Toru. Ďakujem ti za zápas. *Uklonil sa mu, vzdal mu úctu a uklonil sa i smer kde sedeli kage, konkrétne tomu svojmu, než i on sa vydal dnu, do šatní. Nebol spotený, ani unavený, takže si zobral len svoje veci a šiel si sadnúť k rodičom na tribúnu, aby mohol sledovať zvyšné zápasy a učiť sa. Skutočne sa mu tak dostalo chváli aa uznania od rodičov, čo jej len presvedčilo, že ak by toľko nesedel na prdeli, mohlo by to byť lepšie. Možno na sebe zapracuje trochu viac.*