Aréna

Sun Nov 10, 2019 12:57 am

Obrovské tréninkové centrum, kde se také čas od času odehrávají souboje na život a na smrt.

Sat Feb 22, 2020 2:04 pm

(Odehrává se na tréninkovém poli)
*Yasuko se domluvil se členkou svého týmu, že si půjdou trochu zatrénovat. Sice se trochu divil, že půjde bez poslední členky, protože podle jeho teorie se z nich musí stávat siamská dvojčata, ale nic proti neměl. Je si vědom toho, že má co dohánět, hlavně když se blíží chuuninské zkoušky. Sejít se mají až na tréninkové oblasti. Yasuko si oblékl klasicky tmavší oblečení a vydal se na cestu. Bylo brzo ráno, ale jelikož byly geninové, akademie je už netrápila. Když přišel, ještě tam nikdo nebyl, proto musel chvíli počkat, což nedělal úplně rád.* .,,Tak kde je? Vždyť tady měla být před 10ti minutami..."

Sat Feb 22, 2020 2:30 pm

*Reina byla domluvená s Yasukem, že budou dneska trénovat. Dívka akorát prochází ulicemi Iwagakure a miří si to do tréninkové oblasti.* 'Snad nebude moc naštvaný, že dneska dojdu trochu později, hold jsem výjimečně zaspala, *pomyslí si dívka. Po chvíli už se dostane do tréninkové oblasti, tak se podívá kolem dokola a dívá se, kde je její týmový kolega. Když si ho všimne, tak se jen trochu pousměje.* Ahoj, snad jsi nečekal moc dlouho, *řekne Reina a usměje se na něj.* Takže, co chceš dneska trénovat, *zeptá se ho celkem zvědavá, protože to byl jeho nápad jít trénovat a Reina se jen přidala, aby nemusela trénovat sama.*

Sat Feb 22, 2020 4:08 pm

*Když si Yasuko všimne, že už se k němu blíží jeho parťačka, trochu se mu zlepší nálada, ale rozhodně ne viditelně.* Ahoj, no co, tak jsem chvíli počkal, je mi to jedno, ale příjemnější by bylo, kdybys chodila včas. Trénovat bych chtěl ninjutsu, ale musíš mi ještě vysvětlit jednu věc. Jak to, že jsi šla někam bez Nami? (poslední člen týmu a ty dvě jsou spolu furt) Myslel jsem, že k sobě snad i přirostete. *Yasuko se zatím pomalým krokem vydal dál a doufal, že ho dívka bude následovat.* Hele, kolik dokážeš udělat svých klonů? Zkoušela jsi někdy maximum ? Nebo jak dlouho vydržíš chodit po stromech abys nespadla? Docela by mě zajímalo, jak jsem na tom oproti tobě. (Ninjutsu 1 Very Happy

)

Sat Feb 22, 2020 5:15 pm

*Reina se trochu pousměje.* Mno hold občas člověk přijde pozdě jsem zaspala no, *řekne Reina.* A to jako jakou, *zeptá se trochu překvapeně dívka.* Hmm nechtělo se jí tak ráno jít trénovat, *poví dívka. Když řekne jeho další otázku tak se na chvíli zamyslí.* Hmm, nevím to jsem po pravdě ještě nezkoušela. Takže ninjutsu, takže to můžeme zkusit protože nevím jak jinak bychom mohli trénovat ninjutsu, *řekne dívka a trochu se pousměje.* A co ty kolik klonů uděláš ty, *zeptá se zvědavě dívka.*

Sat Feb 22, 2020 6:14 pm

Nikdy jsem to nezkoušel, přemýšlím, že bychom to mohli zkusit. ,,Určitě jich budu umět mít víc, však ona při misích skoro nic nedělá.* No nic, tak se do toho dáme. *Yasuko složil pečeť a vytvořil 5 svých klonů, kteří po něm vše opakovali, ale byli pouhá iluze, která se při fyzickém kontaktu rozplyne. Když je chvíli udržel, zrušil techniku.* No tak se ukaž, kolik jich zvládneš. A musíš chvíli počkat, abys dokázala, že je nějakou chvíli zvládneš udržet.

Sat Feb 22, 2020 6:29 pm

Hmm, tak se předveď, *řekne Reina a pak sleduje Yausaku. Když vytvoří pět klonů, tak si je prohlédne.* Hmm tohle není špatné, *řekne dívka.* Tak fajn, teď teda já a neboj, poslední dobou jsem celkem trénovala, abych byla připravená na chuuninské zkoušky a pokud bych bojovala proti tobě, tak doufám, že bych byla i schopná se ti vyrovnat, *řekne dívka a pousměje se na něj. Následně složí několik pečetí a poté co zmizí obláček kouře se vedle Reiny objeví čtyři klony, které vypadají stejně jako ono.* 'Hmm, tohle není špatné,' *řekne si v duchu dívka. Po nějaké chvíli se zruší.* Hmm, tak co třeba si vyzkoušet, kdo vyběhne na tu skálu, *poví dívka.*

Sat Feb 22, 2020 6:34 pm

*Yasuko se trochu usměje, když vidí, že jeho výsledek byl lepší, ale uvědomuje si, že to nebylo o moc.* Taky docela dobrý, čekal jsem že 4 klony nezvládneš. Na skálu ti vyleze i malý dítě, pokud umí tuhle techniku, mě by spíš zajímalo, kdo z nás se dýl udrží. Co ty na to?! *Než dívka stihne odpovědět, Yasuko začne svou chakru soustředit do chodidel a vcelku s jistotou se postaví na skálu rovnoběžně se zemí na, které ještě před chvílí stál. (Kinobori no Waza)* Makej trochu, nebo na tebe budu na skále čekat až do večera.

Sat Feb 22, 2020 6:40 pm

*Dívka si vyslechne jeho slova a pak se jen pousměje.* Však jsem taky trénovala, *odpoví mu. Nad jeho dalšími slovy si jen povzdechne.* No tak fajn, *odpoví mu.* 'Sakra, tohle bude celkem otrava, ale tak co s ním mám dělat,' *pomyslí si. Následně dojde ke skále, na které už je Yasuko, složí několik pečetí a pak se už začne soustředit na svou chakru a soustředit jí do chodidel. Poté udělá pár kroků a vyjde na skálu a pak tam zůstane stát a soustředí se na svou chakru.* Nemyslí si, že to bude mít tak jednoduché, jen tak se nevzdám, *poví dívka odhodlaně a naprosto vážně.*

Sun Feb 23, 2020 8:51 am

V tomhle tě taky překonám, počkej. *Yasuko se nejdříve nemusí ani soustředit, ale po nějaké době je to o dost namáhavější.* ,,Sakra, vůbec se to nezdá, myslel jsem, že v tuhle chvíli to bude ještě úplná pohoda. Přitom bych měl mít ještě dostatek chakry." *Yasuko ještě dost chakry taky měl, problém byl v tom, že už se musel soustředit víc a víc na její ovládání. Nikdy nic podobného nedělal a proto na to jeho tělo nebylo zvyklé. Jediné vyrušení ho teď mohlo stát výhru. Proto se pekelně soustředil a svou chakru koncentroval do chodidel, jak nejlépe to šlo.*

Sun Feb 23, 2020 10:20 am

Pff, jen aby jsi potom neprohrál, *řekne dívka a pak už se jen soustředí na svou chakru, aby tentokrát neprohrála s jejím parťákem.* 'Sakra, toho musím vyhrát, přece nejsem jen taková bábovka,' *řekne si v duchu dívka a dále se soustředí na svou chakru.* 'Přece jsem tak dlouho trénovala, tak nemůžu jen tak jednoduše prohrát přece,' *pomyslí si dívka. Jak se tak dále soustředí, tak se trochu pousměje.* Vzdej se, *zakřičí najednou na Yasuka.* 'Kéž by to vyšlo,' *pomyslí si dívka.*

Sun Feb 23, 2020 10:59 am

*Yasuko se sice soustředí, ale tohle vylekání jeho kamarádce nevyšlo. * Hele, nech toho. *Yasuko to nebere špatně, jen se tomu zasměje.* ,,a jéjé, už cítím, že to dlouho nevydržím, ale porazit jí to chce, přeci nemůže být v ninjutsu lepší než já." *Yasuko se začal ještě o trochu víc soustředit, ale už to nevydržel dlouho, proto radši slezl, dokud jutsu zvládal ovládat, aby si nenabil nos.* Tohle ti jde trochu líp, musím se ještě soustředit na pořádné ovládání chakry, ale příště až půjdeme trénovat, tak to už tě porazím.

Sun Feb 23, 2020 12:46 pm

*Reina se dále soustředí na svou chakru. Když pak Yasuko řekne, že se jí její plán nepovedl, tak se dívka trochu pousměje* Mno nevadí, *poví jen dívka a dále se soustředí na svou chakru. Když vidí, že její parťák už to vzdal, tak se jen trochu pousměje.* Ale tak nic si z toho nedělej, tuhle techniku jsem trénovala celkem dost, aby jsi mi pořád neříkal, že jsem slabá, *poví dívka a usměje se na chlapce.* Hmm, takže co dalšího chceš trénovat teď nebo spíše v čem chceš soupeřit, *zeptá se Yasuka trochu provokativně.*

Mon Feb 24, 2020 11:51 am

Nevím, co bychom ještě mohli trénovat, abych byl upřímný, docela mi to dalo do těla. (dejme tomu, že tam nějakou dobu vyseli) Nikdy jsem se moc nesoustředil na trénink ninjutsu, ale je vidět, že bych na tom měl ještě zapracovat. *Yasuko si na zemi ještě zopakuje všechny pečetě, které se zatím učil, ale bez toho, aby používal jakékoliv jutsu.* No nic, asi už budu muset domů, objevili se tu rodiče a najednou o mě mají obrovský zájem. Nevím co je to tak najednou popadlo. Tak díky za trénink a někdy si to zase zopakujem, to už tě ale vyhrát nenechám. *Yasuko se zasmál a vydal se na cestu domů.*

Mon Feb 24, 2020 12:00 pm

Dobře, jak myslíš, ráda jsem si s tebou zatrénovala a věřím, že tě porazím i příště, taky že hodně trénuju, *řekne dívka a ještě se trochu protáhne.* Tak se tedy zase někdy domluvíme na trénink, taky už budu muset pro dnešek jít, jestli si chci doma něco přečíst, *řekne Reina a pak už se rozběhne z tréninkové oblasti domů.*

Mon Feb 24, 2020 12:00 pm

-Konec RPG-

Tue Feb 25, 2020 4:57 pm

*A přišel čas na ještě jeden závěrečný trénink. Temari totiž sama odhadovala, že třetí kolo se už neúprosně blíží a tak toho víc nestihne. Proto si pro tentokrát přivstala a vydala se na cvičiště zatrénovat si ještě ve chvíli kdy temnota začala prohrávat svůj nekonečný zápas s prvními slunečními paprsky. Aby se zahřála, tak se rozhodla že na cvičiště doběhne pomalým poklusem a pak se prostě uvidí co dál. Pro dnešek neměla v hlavičce promyšlené, co by chtěla trénovat ale jakmile dorazila na prázdné cvičiště tak začala mít pomalu jasno. Dnes se stejně jako minule bude chtít zlepšit v ovládání svých technik a možná, možná by mohla zkusit to novou techniku jejíž svitek si vzala sebou z kumo. Dnes se rovnou vydala do zadní části cvičiště ke své oblíbené zdi a u ní se ani nezastavila. Tak jako už tolikrát předtím vložila i nyní Temari chakru do chodidel a rozběhla se po zdi nahoru. A stejně tak i dnes vyslala k obloze jednu ohnivou kouli s tím rozdílem, že neběžela naplno a tak stačila před cílovým vrškem vyslat ještě druhou ohňovou kouli za tou první. Spokojeně se zastavila a rozhlédla se pro jistotu po okolí. Nechtěla nikdy ztratit přehled o tom, že by zde někdo další byl. Nechtěla aby se jí připletl do cvičení a ona ho i omylem nedej bože nějak ohrozila či hůř - zranila. naštěstí tu nikdo stále nebyl a tak se zdálo, že má ještě dostatek času na nerušené cvičení. Proto si přdřepla a pak zase přišli na řadu ohnivé střely, které Temari vysílala jednu po druhé do cvičných cílů všude okolo sebe. Díky vysoké pozici si tak mohla představit, že provádí krycí či potlačovací palbu na nepřátelé co jí i s její skupinou obklíčili. Jenže dnes šlo jen o cvičné terče, které byli nehybné. i tak to ale nebyl špatný nápad a šlo o dobré zpestření jinak monotónního výcviku. protože se Temari poněkud unavila používáním chakry, tak se usadila na vršku zdi jako předešlé dny a i nyní začala pohupovat nožkama sem a tam. při tom vytáhla z kapsy svačinu, pár toustíků co si sebou vzala a dala se do pomalého svačení. No vlastně šlo o hodně ranní snídani, ale ona věděla že je důležité pravidelně jíst a tak se to snažila dodržovat jak jen to šlo.* “Copak asi dělají kluci? Jestli zjistím, že jste dělali problémy, tak přísahám že si vás podám!” *Slíbí jim v myšlenkách Temari a znovu se s chutí zakousne do svého sendviče. Přestože na to nyní rozhodně nevypadá, tak je šťastná tak jak jen to jde a to díky nim. Díky tomu že má svou rodinu, první kamarádku a dvě třetiny zkoušky zdárně za sebou splněné. Ale to už vlastně dojedla a je na čase vstát, oklepat ze sebe drobečky a vyrazit dál cvičit. A přesně v tomhle pořadí to taky Temari udělá, jen to završí tím že se rozběhne směrem dolů po zdi za použití chakry v chodidlech. Dole opět ladně seskočí, ale tentokrát se nezastaví. Pokračuje v běhu a kličkuje mezi překážkami jako by se kryla co nejlépe to jde. Má v plánu oběhnout všech deset zasažených cvičných cílů, na které střílela krycí palbou z vršku zdi. Každý cíl, pak znovu zasáhne tanto z jiného úhlu a postavení a ke dvěma dokonce doskočí a na závěr u posledního složí pečeť tygra aby se k němu přesunula o dost rychleji a zasáhne ho s příkleknutí oběma rukama sekem tanto rádoby do hrudi. Zhluboka oddechuje, ale její mozek pokračuje ve vymýšlení simulace. Boj jen tak nekončí a ze zad si vymyslí Temari, že se k ní blíží další dva nepřátelé. Prudce skočí do strany a doskok navýší na maximum chakrou v chodidlech. Pak se skryje za jiného cvičného panáka, opatrně vykoukne a odhadne vzdálenost k vymyšleným cílům. Jeden poběží tudy, takže mu přiřadí jeden terč a druhý poběží naproti a tomu přiřadí cvičného panáka. Unaveně už snad naposledy složí ruce k sobě a z úst vystřelí dvě střely, mine však a musí poslat další. Pro jistotu použije opět všech deset a pak se unaveně svalí vedle panáka na zem. Dneska má opravdu dost. Ztěžka oddychuje a dlouho se nemá naše Temi k tomu, aby vstala. Stejně slyší, že na cvičiště přicházejí trénovat už první zdejší shinobi takže už nemusí pospíchat aby toho v dnešním tréninku stihla o něco víc. Po nějaké chvilce se nakonec stejně zvedne a vytáhne se za pomocí figuríny na nožky. Unaveně zamíří k východu ze cvičiště s úmyslem něco si po cestě koupit sladkého na doplnění energie a pak si rozhodně musí dát sprchu a trochu si odpočinout a nabrat síly.*

KONEC RPG

Wed Feb 26, 2020 2:59 pm

*Kami se rozhodla, že by se mohla vydat do místní tréninkové oblasti a trochu si zatrénovat. Vydala se tam brzo ráno, protože tam v tu dobu ještě nikdo nebyl. Když tak Kami dojde, tak se začne trochu rozcvičovat. První se trochu proběhne a pak si ještě udělá padesát kliků a padesát dřepů. Poté co se rozcvičí, tak si to tu trochu prohlédne. Následně si vymezí úsek, ve kterém bude běhat. Následně se rozběhne k jednomu kameni, který od ní mohl být tak sto metrů. První úsek jen vyklusává. Další úsek běží trochu rychleji, ale ještě nějak moc rychle. Další úsek běží tak jak běhá normálně a poté co se otočí, tak běží co nejrychleji může. Nějakou dobu běhá co nejrychleji může, než se na ní začne projevovat únava. Následně se zastaví a trochu si odpočine. Když si odpočine, tak se podívá okolo a najde si o něco delší trať na běh. První běží tak jako běhá normálně a takto běží tam a zpět, pak se otočí a běží co nejrychleji může dokud má sílu na to běhat. Vydrží to asi deset minut a pak se musí zastavit, aby si trochu odpočinula a popadla dech. Jak tak odpočívá, tak cítí, že jí z toho běhu trochu bolí nohy, ale nějak moc to neřeší, protože to ještě není nic, co by jí nějak omezovalo v tréninku. Když si dostatečně odpočine, tak se opět rozběhne první běží jen tak pomalu. Po nějaké chvíli opět trochu zrychlí a běží dále. Po chvíli začne běžet ještě rychleji, prostě sprintem a snaží se onen úsek zaběhnou co kolikrát to jen půjde. Běží co nejdéle to jde a pak po chvíli se jí podlomí jedno noha a Kami skončí na zemi.* ‘Sakra, tohle celkem bolelo,‘ *řekne si v duchu dívka a zůstane sedět na zemi. Když si dost odpočine, tak se zvedne na nohy a trochu se protáhne.* ‘Sakra, ještě nejsem moc unavená a musím pokračovat,‘ *pomyslí si dívka. Pak se opět rozeběhne a pokračuje v tréninku. Jak tak běží, tak pomalu zrychluje. Když běží co nejrychleji co může, tak se snaží vydržet co nejdéle, aby překonala své limity. Kami dále běží co nejrychleji může a snaží se vydržet, ale začíná být celkem dost unavená, ale ještě se snaží pokračovat. Ještě nějakou chvíli vydrží běžet co může, než jí balí celkem tělo, pomalu už nemůže ani dýchat a podepisuje se na ní únava. Tak se zastaví a posadí se na zem. Jak tam tak sedí, tak odpočívá, aby vůbec mohla vyrazit zpět na pokoj a tam si odpočinout. Zbytek dne je na pokoji a přemýšlí, jak by mohla bojovat ve třetí části a vymýšlí různé strategie, ale neví, co jí tam může čekat. Další den se opět vydá ráno do tréninkové oblasti na stejné místo, kde byla předchozí den, aby opět mohla pokračovat v tréninku rychlosti, protože si měla takové tušení, že její současná rychlost ještě není dost dobrá na souboje. Když se trochu rozcvičí, tak opět začne během po tréninkové oblasti. Tentokrát si vybrala trochu delší úsek než předchozí den. Poté se pomalu rozběhne. Nějakou dobu běží pomalu a pak začne pomalu zrychlovat. Po nějaké době už běží sprintem a snaží se vydržet běžet co nejdéle může. Daří se jí to celkem dlouho. Když se po nějaké době zastaví, protože už je celkem unavená, tak se posadí na zem a unaveně oddechuje, ale je ráda, že se jí dneska podařilo vydržet o dost déle než včera. Když si po nějaké době dost odpočine, tak se opět zvedne na nohy a trochu se protáhne. Když je připravená, tak se opět rozběhne, znovu postupně zrychluje rychlost běhu. Když už se dostane až na své maximum, tak se snaží ještě trochu zrychlit, ale nedaří se jí to a tak pokračuje v tom běhu co nejdéle může.* ‘Sakra, musím ještě nějakou chvíli vydržet, přece nejsem tak slabá a hned se nevzdám,‘ *řekne si v duchu Kami a pokračuje v tréninku. Jak dále běhá co nejvíce může, tak po nějaké chvíli spadne na zem a celkem unaveně oddechuje. Chvíli odpočívá, než se opět zvedne na nohy. Následně se opět rozběhne, když začne pomalu zrychlovat, tak se soustředí jen na běh a ignoruje okolí. ‘Tento trénink už dlouho nevydržím, fakt začínám být unavená a tento trénink mě dost ničí,‘ *pomyslí si Kami. Pak už běží co nejrychleji může. Po nějaké chvíli jí začnou dost bolet nohy, ale zatím se to ještě snaží vydržet. Asi po dalších pěti minutách Kami dopadne na zem.* Já už nemůžu, musím, že už toho pro dnešek nechám, *řekne celkem unaveně dívka. Nějakou chvíli sedí na zemi, než bude schopná vůbec odejít z tréninkové oblasti. Poté se pomalu zvedne, ale hned zase skončí na zemi. Asi po dvaceti minutách se Kami rozhodne znovu zkusit zvednout se na nohy, tentokrát se jí to už povede a tak se pomalu rozejde zpět na svůj pokoj, aby si pořádně odpočinula.*

Wed Feb 26, 2020 3:00 pm

-Konec RPG-

Sun Mar 01, 2020 9:34 pm

/(není tu ani jedna zasraná místnost s volnným .. min jsem líný něco hledat, akždopádně tohle se odehrává kousek od iwy.) *Raito se procházel kousek od vesnice na procházce. Měl volno a chtěl se podívat po okolí. Již bych chunin a tak konečně mohl mimo vesnici a sám bez jakéhokoliv doprovodu. Celkem dsot si to užíval, navíc už se cítil i lépe, když nebyl genin a doufal,že mise od teď budou již o dost zajímavější a lepší. Protože už by snad nemusel hledat jen zatoulané kočky, trhat plevel a roznášet jídlo. Byl kousek od lesa, když najednou slyšel velké sesunutí půdy. Nebylo to nic nezvyklé, když všude byyl kameny a někdy je prsotě kořen strou rozrazil a způsobil tak pád, leč i přes to se tam ze zvědavosti vydal aby se mohl podívat o co jde a co se tam stalo. Navíc, třeba najde poklad, nějaké zlato nebo něco podobného a všechno si koupí.. nebo všechny?... KAždopádně když tam došel, tak tam našel jen hromádku kamení, kterése sesunulo. trošku to prohrabal. *Eh nic zajímavého.... žádný poklad.. *zamrčel, když se otočil, že odejde. Při tom otáčení však zaregistroval něco divného mezi kamením, kdy se na to poté otočil zpátky. Viděl co bíleho mezi kamením, kdyzačal odhazovat kameny, Chvíli to trvalo, než zjistil co to je... No když odházel kameny.. Zjistil, že to byl had! Bílej had, kteréj byl zasypamý a uvězněný.* chudáčku, takhle umřít si nezasloužíš. *Pronesl a následně z hada odskládal kameny, aby ho tak uvolnil. Had se v okamžiku začal co nejrychleji plazit pryč.. Raito se pousmál, zachránil ho. to se však had zastavil a začal jako kdyby se dávil.. Jako kdyby se dávil a něc z něj začalo lést, kupodivu něco většího, než je dokone on sám... Když to ze sebe vydávil, ocasem to šťouchnul k Raitovi a následně zmizel.. Raito to vzal do ruky.. Následně zjistil, že se to otvírá, že je to jakási krytka na svitky.. OPřevřel to tedy a vytáhl od tama svitek, který ihned rozbalil.* Co to sakraj e? *Prošlo mu hlavou ,kdy tedy několik hodin sttrávil an tom, že zjišťoval o co se jedná.... po několika hodinách připsal své jméno k ostatním a sic nevěděl k čemu mu to je , tak to snad brzy zjistí.*

KONEC RPG

Mon Mar 02, 2020 10:07 am

*Tara cestovala po okolí Iwagakure. Nebylo tu nice extra zajímavého ale konečně se dostala ven.* „Příjemný vánek, klid a pohoda. Co víc si může člověk přát?“ *Skákala ze stromu na strom, sledovala co se děje po okolí. Najednou však zpozorovala něco jiného. Krásného fialového motýla. Taře se rozsvítili oči radostí. Milovala motýli a tak se hned vydala za ním. Chvíli běhala po lese. Po asi 40 minutách se však v lese ztratila.* „A sakra. Jsem v háji.“ *Tara zaslechla několik hlasů v jejím povzdálí. A hle. Viděla skupinu 4 mužů jak sedí v kolečku. Tara nechtěla nějak extra vyzvídat ale co už. Je tu tak by si mohla poslechnout co dělají a o čem se baví. Dostala se dost blízko aby jejich slova slyšela.* (Muž 1) Jsou připravené? Nastražené? (Muž 2) Je jich po lese víc než dost. Byl by zázrak kdyby ani jedna nic nechytla. (Muž 1) Jestli nic nechytíme tak se šéf naštve a sám víš jak těžké je ho upokojit když je naštvaný. (Muž 3) Neboj se. Je tu několik typů pastí. Očka, medvědí i malé. Určitě se něco chytne a teď mi podej tu flašku. Mám žízeň. (Muž 1) Pokud nic nechytíme budete se zpovídat šéfovi vy 2 je vám to jasný? Tu máš. Vem si ji. *Tara pochopila o co šlo. Byly to pytláci.* „Já vám dám. Pytlačit tu. Nebojte. Nechytíte vůbec ale vůbec nic. O to se sama postarám.“ *Tara tedy zůstala v lese. Sledovala ty muže jak si budou počínat a co budou dělat aby mohla ihned zareagovat. Přes noc se ale zdálo že se nic dít nebude. Muži spaly a jen jeden hlídal. Díky bohu Tary si vůbec nikdo nevšiml. Ještě že byla v tmavém oblečení. Rozednívalo se a v dálce lesa šlo slyšet sklapnutí pasti.* (Muž 2) Něco máme. Slyšeli jste to všichni že ano. (Muž 1) Tak na co čekáš. Makej pro to. *Tara už ale v té chvíli byla na cestě.* „Nic neulovíte. Budu tam dřív.“ *Tara doběhla na dané místo kde slyšela sklapnout past. V malé pasti viděla kočku se zakrvácenou packou. Rychle přiskočila.* (Tara) Pst. Neboj. Dostanu tě z toho ven. Za chvilku budeš volný. (Oserotto) Prosím rychle. Někdo sem jde. *Tara neřešila že kočka umí mluvit. Ona přece je ta co si povídá s ještěrkami tak proč by to mělo být jakkoliv divné. Tara uvolnila Oserottovi packu a sama se postavila čelem k místu odkud běželi muži. Tasila svou fialovou katanu připravenou k útoku.* (Oserotto) Co to děláš? Uteč. (Tara) Ani náhodou. Za to co ti udělali musí zaplatit. (Oserotto) Pak tě najdu. *Oserotto zmizel v houští a na Taru se vyřítil jeden muž.* (Muž 2) Kde je ta kořist. (Tara) Už dávno pryč. (Muž 2) Ty mrcho. To je ale pěkná katana ta se bude šéfovi líbit. *Než stihla Tara odpovědět už po ní muž běžel aby její katanu získal. Tara sekla a přes obličej mu udělala ošklivou sečnou ránu. Muž se rozbrečel a začal utíkat. V tu chvíli doběhli další 3 kteří se beze slova na taru vrhly. Tara nijak nepotřebovala používat techniky. Každému z nich uštědřila krásnou památku na jejich setkání. Jedn měl ránu přes hruď, jiný přes záda no a ti co to měli nejhorší přišli i o oko.* (Tara) Teď zmizíte a odděláte všechny ty pasti po lese. Jinak si vás najdu ale už nebudu tak hodná jak teď. Vypadněte. *Tara si vydechla když všichni muži zmizeli. Tara se vracela zpět do vesnice. Dostala se až domů kdy musela rychle do sprchy. Cítila se špinavá od těch zmetků. Když se dostala konečně do svého pokoje uviděla za oknem Oserotta. Otevřela okno.* (Tara) Co tu děláš? (Oserotto) Říkal jsem že tě najdu. Chci ti něco dát. *Oserotto zašel na střechu kde si odložil svitek kuchiose a položil jej před Taru.* (Oserotto) Podepiš se. Krví. (Tara) Co to je? (Oserotto) Jsem součástí kočičích kuchiose. Tento svitek tě opravňuje k tomu nás přivolat. A také dát tu možnost i někomu jinému. *Tara se řízla do ruky a podepsala se na svitek. Oserotto ji ještě olízl a pak zmizel pryč.* „Divné. Ale toto je dost zajímavé. Mohlo by se to hodit.“ *Říkala si pro sebe, držíc v ruce svitek kočičích kuchiose. Tara byla velmi spokojená.*

Mon Mar 02, 2020 10:07 am

KONEC RPG

Thu Mar 05, 2020 10:00 am

*Už to boli asi dva týždne po tom, čo kvôli jej slabosti zomrel človek. Človek, ktorého poznala odmalička. Ktorý ju obliekal, kŕmil, venoval sa jej a mimo domu ju chránil. Aj keď to tak nevypadalo, malo ho rada a to, čo sa rozhodla v ten osudný deň urobiť, ju poznačilo. Ale aj zocelilo. Zatiaľ úspešne odmietala pridelenie nového osobného sluhu, alebo slúžky, ktorý by sa výhradne starali o jej potreby, ak by hlava rodiny nepovedala inak. Ako však pozná otca, zoženie jej niekoho - lenže musí nájsť vhodnú osobu. Bolo skoré ráno, ešte pomaly ani nesvitalo, keď sa malá čiernovlasá dievčina 'vykradla' z 'vlastného' domu. Za Tsuki kráčal v jej pätách mladý blonďavý muž, ktorý mal cez plecia prehodený väčší batoh. Bez zbytočných rečí kráčal za ňou a vyzeral nesústredene. Nebola jeho povinnosť vláčiť sa s vecami malej slečny, ale požiadala ho, pretože bol ako jeden z mála sluhov, ktorým práve končila nočná smena. Áno, mali niekoľko sluhov v pohotovosti aj v noci. Rezkým tempom dorazili k aréne, kde bolo ďalšie tréningové centrum. Vybrala si miesto pri jednom z panákov,* Tu mi to zlož a môžeš ísť.. *Tsuki si dala dole tiež batoh, svoj menší, kde mala vodu a jedlo. Sluha sa uklonil, a keď ho teda prepustila zo služieb, nasmeroval si to naspäť do domu Yagami. O hodinu mu končí smena, konečne sa trochu prespí. Tsuki si zatiaľ vytiahla fľašu s vodou, z ktorej sa napila, a potom ju odhodila ku stene, za panáka. Pozornosť a aj celé svoje telo presunula ku väčšiemu batohu. Opatrne ho roztvorila a začala po jednom vyťahovať závažia. Boli to jedny z tých ľahších závaží, s ktorými chce začať, lebo jej fyzická sila bola dosť nízka. Všetky štyri závažia nechala ležať pri stene, a potom z batohu vytiahla - dosť sťažka - ďalšie dve závažia, ktoré boli krapet väčšie a neboli určené na zápästia a členky. Narovnala sa, oprášila si svoje ruky a siahla do vrecka rukou, aby si vytiahla gumičku. O pár sekúnd mala už vlasy zviazané do drdolu, aby jej nezavadzali. Asi by sa rovno zabila, keby si ich pri tréningu pricvakla k zemi. Bola to dosť nepríjemná bolesť. Začala sa rozcvičovať, naťahovať svoje svaly.. Najskôr niečo na uvoľnenie kĺbov a natiahnutie svalov. Začala od svojej hlavy, cez ruky, trup, až sa dostala ku samotným členkom na nohách. Dobrá rozcvička bola základ, aby sa nezranila. Bude musieť svoje telo udržiavať v dokonalej kondícii, lebo pred nečakaným bojom asi nebude môcť robiť rozcvičku, že? Ešte urobila mostík, aby dobre roztiahla svaly na bruchu a hrudi. Ono sa ani nezdalo, že by mohla byť rozcvička náročná, ale keď sa robí naozaj precízne, dá zabrať. Preto si hneď po rozcvičke dala kratučkú pauzu, aby sa aspoň napila. Nenechávala svaly vychladnúť a stuhnúť, takže sa rovno vrhla na tréning. Kľakla si k zemi a dlaňami sa o ňu zaprela, dávajúc sa do pozície pre plank. Ruky si popravila ešte tak, aby to na ňu nebolo až príliš náročné. Neboli ani blízko seba, ani ďaleko od seba. Nohy mala takmer spolu. Týmto typom klikov sa spevňovala horná časť trupu - prevažne hruď, ramená tricepsy a aj nejaké tie zadné svalstvo. Bola to jedna z najľahších verzií klikov, ktorou chcela začať, aby spevnila aspoň to svoje jadro a zvýšila svoju silu. Akonáhle pokrčila svoje ruky a telom sa dostala blízko zeme, ruky sa jej podlomili,* Do pekla.. *precedila pomedzi zuby. Urobila to druhýkrát, tretíkrát a s tým istým účinkom. Aspoň jej výdrž bola na genina extrémna, a tak jej dovolila opakovať to niekoľko desiatok-krát. Až kým nedokázala urobiť aspoň desať klikov bez toho, aby spadla. Čo už, že sa jej pritom triasli ruky ako srnčie nožičky. A že to išlo pomaly.. Pokrok to bol. Po tomto trápení si dala zase chvíľku pauzu, aby doplnila tekutiny, pretože sa jej leskol na čele pot a v ústach mala sucho. Na cvičisko došlo zopár ďalších ľudí. Schytila brašnu a vytiahla z nej obväzy, ktorými si obviazala svoje ruky, prevažne hánky, aby si ich na panákovi nerozbila. S obväzovaním mala veľkú prax, takže to išlo rýchlo. Slnko už bolo hore a začínalo pomaly 'pražiť'. Predstúpila pred panáka a párkrát skúsila trafiť na nečisto. Potom nasledoval prvý úder ľavou rukou, ďalší úder pravou. Začal sa cyklus striedaných rán. Ľavá, pravá. Ľavá pravá. V rukách cítila nárazy a tuhli jej z toho hánky, ale pokračovala ďalej. Nádych, výdych, ľavá, pravá. Nebola to žiadna sláva. Panákom to skoro ani nepohlo. Po dlhšom udieraní do panáka, si Tsuki dala pauzu, aby sa konečne najedla. Doplnenie tekutín bolo taktiež samozrejmé. Pritom sledovala očami ďalších účastníkov, ktorí trénovali. Nikde nič zaujímavé, ale aspoň odpozerala nejakú tú techniku udierania. Od panáka si dá zase pauzu. Hodila si na ramená závažia a začala robiť drepy, pretože potrebovala posilniť aj svaly dolných končatín. A obyčajné drepy boli too easy. Raz, dva, tri.. počítala v hlave, až sa dostala na dvadsaťdva,* "To je tragédia.." *podráždene odhodila závažie. Vedela, že bude tragická, ale bez tréningu sa ďalej nedostane. Len ju štvalo, že bola až tak na piču.. Mrskla sebou o zem a začala opäť robiť kliky. Prvé šli sťažka, potom sa rozbehla, urobila ich asi osem v celkom rýchlom tempe na ňu, ale potom to šlo dole vodou.. Spomaľovala, až nakoniec jej ruky nevydržali a ocitla sa na zemi. Bolo už neskoré popoludnie, keď skončila. Nu, ani nepoužila závažia na zápästia a členky. Nabudúce to už vyjde!*

KONIEC RPG

Fri Mar 06, 2020 11:41 pm

*Silové tréningy robila už nejaký ten dlhší čas. Jej sila sa po niekoľkých týždňoch trochu zvýšila. A po pravidelných tréningoch sa zvýšila až na tri body, čo bolo u genina už hodně dobré. Na tréningy tohoto charakteru nezanevrela, pretože vedela, že ako ninja musí neustále svoje telo trénovať a udržiavať v dobrej kondície. Nie, nie v dobrej, ale v perfektnej. Hoci silové tréningy trochu obmedzila, vyhodila ich z popredného miesta popri Ninjutsu, a nahradila ich teraz tréningmi na rýchlosť, nezanevrela na ne úplne. Stále bolo čo zlepšovať.. Dnešný tréning bude teda venovať rýchlosti. Aj to bola jedna z jej slabostí, ktorú potrebuje obmedziť. Najlepšie však úplne vymazať. Bola už na cvičisku na prekážkovej dráhe. Respektíve vedľa nej, pretože dnes nechcela ísť behať na prekážky. Ako sa dozvedela od sluhu, ktorý jej pomohol so silovým tréningom, tak je dobré trénovať rýchlosť až po tom, čo človek naberie trochu objemu do svalov. A to Tsuki vďaka silovému tréningu aj dosiahla. Pred tréningom sa pekne rozcvičila. Prešla si celú dráhu najskôr nízkym skippingom, potom predkopávaním, zvýšeným skippingom, vysokým skippingom, zakopávaním, baletným krokom do jednej a do druhej strany a ukončila túto rozcvičku výskokmi. Dráha bola dosť dlhá, takže sa Tsuki letmo zadýchala. Oklepala si trochu nohy, aby svaly uvoľnila a pomaly sa dostala na začiatok dráhy. Tak bude začítať. Plán bol nasledovný - šprint do polovice dráhy, odtiaľ potom poklusom na koniec dráhy a behom v miernom tempe sa vrátiť naspäť. A na začiatku dráhy do polovice znova šprint, poklus nakoniec a naspäť beh v miernom tempe. Toto sa bude opakovať až dovtedy, kým sa Tsuki nerozhodne to ukončiť. Mala totiž na programe ešte úplne iný spôsob tréningu.. Znova si oklepala svaly na nohách, pridala do toho aj svalstvo na rukách..* "Pripraviť sa, pooozooor.. ŠTART!" *odštartovala sa v hlave a vybehla zo začiatku dráhy ako 'víchor'. Bežala čo najrýchlejšie ako len vedela. Zhruba v strede dráhy zmenila svoj šprint len na poklus, a takto dobehla do konca dráhy. Ihneď sa otočila a miernym bežeckým tempom sa vrátila naspäť na začiatok dráhy. Nasledoval šprint do stredu dráhy, poklus až do konca dráhy a vrátiť sa naspäť na začiatok dráhy behom v miernom tempe. Po niekoľkých opakovaniach jej z toho začalo skoro hrabať. Dala si chvíľu pauzu, lebo by sa skutočne zbláznila... Aspoň si dala niečo malé pod zub a doplnila tekutiny. Potom sa opäť vrhla na tréning. Niekoľko opakovaní urobila tak, ako predtým. Potom sa rozhodla celý tréning trochu pozmeniť. Šprint do polovice dráhy, poklus do konca dráhy, a vrátiť sa naspäť zase šprintom. Čím dlhšie to trénovala, tým viac pomalšia si pripadala. Nu, to preto, že bola už unavená. Behala tu pol dňa a ani po polovici dňa strávenom na cvičisku nehodlala skončiť. Hoci sa pobalila, zamierila ešte k Veži. Cestou sa vydýchala, nabrala nové sily, a pritom nenechala svaly vychladnúť, lebo kráčala..Vstúpila do Veže a čakala ju jej nočná mora. Vybehnúť schodmi úplne hore..* "Toto bude samovražda.." *naprázdno prehltla a po dvoch sekundách vystrelila hore schodmi ako raketa. Desať, dvadsať... osemdesiat schodov.. A už začala spomaľovať..* "Ani nápad..!" *na ďalších dvadsať schodov zabrala a dala do toho svoju poslednú energiu, ktorú mala.. V jeden moment ale už nezvládla ďalší schod a šmykla sa. Ešte dobre, že sa nezjebala úplne zo všetkých schodov, a že použila svoju chakru, aby sa udržala aspoň ležať na nich. Na hlave cítila bolesť. Udrela si o schod čelíčko, ale našťastie nie nijak vážne. Len si presekla kožu a vyvalila sa jej z nej krv,* Do prdele.. *zakliala a pozviechala. Čelo si rukou utrela, ale krv tiekla stále. Takže si tam pridržala svoj rukáv a rozhodla sa bežať hore schodmi ďalej. Už to bol len kúsok! A tak bežala so zraneným čelom až na vrchol. A potom naspäť dole - čo už išlo pomerne ľahšie. Rovnaký tréning potom zopakovala aj v zajtrajší deň. Tretí deň si dala pauzu a pokračovala aj na štvrtý deň. Na piaty mala v pláne posunúť svoje hranice opäť ďalej..*

KONIEC RPG

Wed Mar 25, 2020 6:33 pm

*Riku měl dnes v plánu jít si trochu zacvičit, a tak posílit svojí fyzičku. Dneska chtěl jít trénovat výdrž, a tak se vydal do tréninkové oblasti. Na sobě měl jen modré kraťasy a bíle tričko. Sebou si na trenink vzal obvazy a dezinfekci, protože počítal s tím, že si rozbije ruce. Dále si sebou vzal a ji nějakou vodu a jídlo. Aby měl sebou svačinu, protože tam plánoval nějakou dobu cvičit. Dále si sebou vzal malý ručníček na pot, který z něho dneska bude téct extrémně. Došel na místo, tak tam byly panáci, kteří se hýbaly podle toho jak do nich člověk bouchá. Riku se začal protahovat. Nejdřív si protáhl ruce a poté nohy. Trošku si zacvičil aby se zahřál a poté se postavil před panáka do kterého začal bouchat hlava nehlava. Bylo mu jedno kterou rukou začne a nebo bude pokračovat, jestli bude kopat nebo ne. Vše mu bylo jedno, prostě si vyprázdnil hlavu a jen bezhlavě bouchal. Chtěl se pořádně unavit a dostat se přes svůj limit a tak ho trochu posunout. V tréninkové oblasti bylo dost lidí, a tak si každý hleděl svého. Riku se po 5 minutách už začal trochu potit, protože přece jen nelajdačil a vůbec nebouchal pomalu a postupně, spíše bouchal hlava nehlava, tak jako by chtěl toho panáka úplně zničit. Po další 10 minutách, už začínal mít trochu odřené klouby na rukou a už se začal i trochu zadýchávat. Přece jen když člověk 15 minut bez přestání bouchá, tak je to celkem dost vysilující a každý obyčejný člověk bez tréninku by už odpadl. Po další 15 minutách, už měl úplně rozbité ruce od toho mlácení a ten panák taky nevypadal zrovna nejlépe. Sem tam při nějakých ránách už začaly odpadat kousky dřeva. Přestal. * Tak je čas si dát malou pauzu. * řekl si pro sebe a posadil se vedle toho panáka. Vytáhl si z batohu dezinfekci a trochu si polil ruce s ní. * Jau. * zasténal bolestí když si jí tam lil. Ne že by to nějak extrémně bolelo, spíš jen ten štiplavý pocit. Potom si ruce obvázal obvazem, který skoro hned prosákl krví, tak si na to namotal ještě jeden, který už neprosákl. Potom si vytáhl vodu a tou si polil trochu hlavu a i trochu se napil. * Fuha, čas pokračovat. * Vstal ze země a postavil se znova před panáka. Znova se dal do boxování. Teď to bylo ale jiné. Měl na rukou obvazy,takže ho to tolik nebolelo. Boxoval do něj další 10 minut. Znova z něho začal pořádně lít pot, protože přece jen to bylo dost náročné. Snažil se hlídat svoje dýchání, aby se zbytečně neunavoval. Po další 15 minutách se stalo něco co moc nečekal. Křach. Panákovy odletěla hlava. Riku si vy dech. * Fuha, tak to by byla první část. * Za ujmul znova postoj a začal boxovat jenom na tělo a kopat do boků panáka. Měl totiž v plánu skončit až rozbije celého panáka kompletně. No nemusel dlouho boxovat, protože tělo panáka bylo už dost domlácené. Takže stačilo dalších 10 minut boxu. Už se mu začaly úplně trhat obvazy na rukou, po nohách se mu s krví míchal pot. Nastal povědomí zvuk jako před chvílí. Křach. Panákův trup se rozletěl na kousíčky. * Fuha, to trochu trvalo. * si řekl. Sedl si vedle rozbitého panáka a vytáhl si svačinu i s vodou a pustil se do ní. Měl sebou jen chleba s máslem a rajče. Chvíli to baštil, ale poté si uvědomil, že mu to vlastně moc nestačilo a proto se rozhodl celou dobu domů sprintovat. Vstal pobral si svoje věci a pomalu se rozhodoval, Že se vydá směrem domů. Rozběhl se a celou cestu až domů sprintoval. Když se dostal domů, tak z něho teklo neskutečně moc potu, až to skoro bylo nepřirozené. No jako odměnu cítil každý sval ve svém těle a to bylo dobré znamení, protože se zesílily. *

648 Slov KONEC RPG

Tue Mar 31, 2020 9:21 pm

*Uplynula dlouhá doba co se tara podívala do tréninkové oblasti v Iwagakure. To byl taky důvod proč se rozhodla se tam podívat dnes. Tara se doma oblékla do lehkého oblečení ve formě kraťasů a trička a ihned se vydala pře denní uličky Iwagakure. Míjela spousty lidí co nakupovali, klábosily a nebo se hádali. Tara samozřejmě poslouchala vše co mohla. Vždy je dobré mít informace které můžete následně proti někomu použít až budete potřebovat. Jedna z mála myšlenek které Tara zastávala.* „Tolik lidí. Nečekala bych že ty ulice budou tak plné.“ *Tara už byla opravdu kousek od tréninkové oblasti a tak zrychlila svůj krok. Konečně byla zde.* „Hodilo by se mít nějakého parťáka se kterým bych mohla trénovat ale co už. Myslím že bych to teoreticky mohla zvládnout i sama. Byla tu včak jedna věc co jí dost překvapila. Tara byla poslední v řadě na vrcholek hlavní skály.* „Co to sakra? Co tu všichni dělají? Otravové.“ *Tara čekat ale odmítala. Nahromadila do nohou chakru a skočila na nejbližší skálu na kterou se svýma nohama přilepila. Tara šla směrem nahoru ale měla taky v plánu jít nakonec na jinou skálu než ostatní. Našla místo kde se dalo dobře přeskočit a odrazila se. Nohama jen tak tak zachytila na druhé skále.* „Sakra. Málem jsem to nedoskočila. No nic teď lezeme nahoru.“ *Tara sledovala jak vysoko to je. Trochu si povzdechla jelikož je to dost vysoko. Tara se hlavně soutředila na svou chakru neboť to bylo to o co jí šlo. Chtěla si procvičit svou chakru a takhle to bylo tak akorát. V klidu si mohla trénovat svou chakru tím že lezla nahoru a kontrolovala svou chakru v nohách aby se neodlepila a nespadla. Chvíli to trvalo ale konečně dorazila na vrcholek hory. Na vrcholku měla klid. Nebyl to sice nejvyšší vrcholek ze všech okolo ale i tak to bylo dost vysoko.* „Tady mě nidko ostravovat nebude.“ *Tara deaktivovala chakru ve svých nohach. Sedla si do tureckého sedu a začala kolem se be vířit vítr. Tím používala svou chakru dost aktivně a mohla tak i dost korigovat kolik chakry použije. Nebylo to sice nijak extra efektivní jako trénink Jutsu ale pomáhalo jí to kontrolovat svou chakru. Přece jen je potřeba nejdřív chakru ovládat pořádně aby nevznikaly nechtěné a nečekané ztráty při použití techniky. Tara zavřela oči a začala meditovat. Kolem Tary se zveal vír plný prachu a písku ze skály.* „Ovládnout chakru je základ. Přes ovládnutí chakry jsem schopna poznat sama sebe. Dokážu ovládnout jakoukoliv část své chakry a využít její plný potenciál. Dokážu splynout s větrem který je mou součástí.“ *Taře bylo už dávno jasné že dokáže ovládat lépe vítr než ostatní shinobi. Brala vítr jako svou součást a byla hrdá na to že dokáže vítr ovládat lépe než ostatní. Cítila sama jak jí rychlý vítr čechrá vlasy a hladí po tváři. Tara pokračovala ve zrychlování a zpomalování své chakry. Bylo to hřejivé ale zároveň i dost chladivé když cítila svou chakru. Otevřela najednou oči a viděla jak se kolem ní skutečně utvořil vír. Tara uklidnila svou chakru a prach i písek padl na zem.* „Má ráda tuhle svou schopnost. Dokážu ovládat vítr a jak tak i sleduju tak silnější než ostaní. Líbí se mi to.“ *Tara si opět napustila chakru do nohou a přelipila se na nejstrmější část hory. Začala behat kolečka okolo skály. Čím dál tím víc přidávala na rychlosti a stále přidávala chakru do nohou aby se jí ještě silněji přisály k povrchu, takže se musela více snažit aby mohla běhat. Tara vyběhla opět nahoru na skálu a chakru ze svých nohou uvolnila a vypustila ze svého těla. Bylo to docela i uvolňující. Tara se rozhodla že toho bylo pro ní dost. Ne že by byla unavená ale spíš jí to už nebavilo. Opět do svých nohou nahromadila chakru a pomalu se dostávala dolů po strmé straně skály. Trvalo to tak 11 minut jelikož se ještě při této cestě dolů soustředila na svoje nohy a chakru v nich. Dorazila konečně k úpatí skály.* „Myslím že toho mám už dost. Jde se domů. Kouknu se na pár knih a svitků. Chci si načíst něco víc o stopování bez potřeby chakry. To je něco co se může opravdu hodně hodit.“ *Řekla si Tara a vydala se domů.*

Tue Mar 31, 2020 9:22 pm

KONEC RPG

Tue Apr 07, 2020 3:53 pm

*Okabe už od svojich 3 rokoch vedel čítať a čítanie mal od vtedy veľmi rád. Avšak jeho otec bol toho názoru, že Okabe by si mal nájsť aj ďalšie hobby. Jeho otec bol typický príklad vysokého, svalnatého muža ktorému sa ťažko pozerá do očí, bez toho neostal vyprovokovaný. Slúžil ako vojak a tieto ideály prenášal aj na svojho syna.* Musíš posilňovať aby som tvrdý ako skaliská ktoré podopierajú Iwagakure! Musíš cvičiť, aby si ako shinobi vedel poraziť každého nepriateľa na svojej misii! *Hovorieval mu často. Okabe väčšinou na odvetil len krátkou formulkou* Jasné, jasné... *len aby mal od neho pokoj, pretože to bolo to oveľa rýchlejšie ako hádať sa s ním o tom že posilňovanie je namáhavé a knižky sú zaujímavejšie. Otec si všimol že jeho slová nepadajú príliš na úžitok tak svojho 7 ročného syna zobral na "výlet" k aréne. Keď mali pekný výhľad na vnútro, Okabeho otec si pomohol jednou šikovnou ninjustu technikou aby postrčil Okabeho až do stredu arény.* Ak nechceš trénovať dobrovoľne, život ťa naučí... *Oznámil mu hlasom bez náznaku vtipu.* Môj kamoš má na starosti sledovanie zápasov... takže vráť sa domov, až keď vyhráš aspoň jeden zápas. Čau. *Dopovedal jeho otec a nechal ho v tejto krásnej situácii...*

Tue Apr 07, 2020 5:35 pm

*Tsuki mala dnes voľno. Celé obdobie od skúšok chuuninov bolo namáhavé. Ťažšie misie, veľa tréningu, málo spánku, príliš veľa učenia sa medicíny, výpomoc v nemocnici mimo misie a ešte k tomu viesť 'spoločenský život'. A mať, samozrejme, nejaké voľno. Bolo to náročné, no nie nemožné. Dnes bola rada aj za tú chvíľku voľného času. Bola v aréne na placi, kde sa obvykle zhromažďujú geninovia počas skúšok chuuninov a vyčkávajú, kým sa skončí zápas. Dnes sa tu konali súboje medzi geninmi a študentmi akadémie. Tsuki ich sledovala z toho plácku pre geninov, opierajúc sa o zábradlie. Nebola tu preto, aby našla nejaké nové talenty, či zaujímavé decká. Len si krátila čas. A pozorovať ľudí bola jej obľúbená a prospešná činnosť. Neuniklo jej pozornosti ani to, ako nejaký dospelý muž doslova strčil malého chlapca do stredu arény. A zmizol..* "Budeš to mať v živote ťažké" *prebehlo Tsuki hlavou. Ona si prešla niečim veľmi podobným. A tak sa jej červené oči zabodli do chlapca v strede aréne,* Hej, ty! *okríkol asi deväťročný blonďavý chlapec Okabeho,* Ty si môj ďalší vyzývateľ? *hučal na neho z diaľky asi siedmich metrov. Volal sa Daiki a dnes mal na konte 0 prehier zo štyroch zápasov. Netrpezlivo vyčkával na chlapcovu odpoveď.*

Tue Apr 07, 2020 7:08 pm

*Zmätený otočí sa smerom k hlasu.* "Nie, nie som tvoj vyzývateľ, šiel som len okolo a som na odchode..." *Bola prvá vec čo prebehla Okabemu hlavou. Predsa je to logická odpoveď, nie? Veď...* "To by som najradšej povedal, ale... potom sa už nedostanem domov... Nazýva ma vyzývateľom, zdá sa že už niekedy bojoval alebo len blafuje. S mojimi 0 skúsenosťami mám mizivé šance na výhru v riadnom zápase." Muhaha! *Zasmial sa z divoka Okabe a zdvihol ruku vysoko (ako vysoko vzhľadom na to že je decko Very Happy

) do vzduchu, ktorú roztvoril v dlaň.* Musím ti povedať že som užívateľ veľmi nebezpečného ninjustu, ktoré mám dokonca zakázané použiť preto zvyčajne v aréne nebojujem. *Okabe si dobre uvedomuje že hovorí blbosti, ale strach po poháňa vpred zo svojím falošným vystúpením.* Ak by som ho použil tak by zápas hneď skončil a keďže mám dobrý deň, tak ti navrhujem alternatívu. Čo ak by sme si zahrali kameň, papier, nožnice a ten čo prehrá, tak odíde z arény ako porazený? *Okabe je rozhodnutý vymyslieť spôsob, ako opustiť arény bez toho aby sa zranil, pretože kto už má rád bolesť? Ak Daiki nepristúpi na kameň, papier, nožnice Okabe začne skladať random pečate (ako keby vôbec vedel nejakú techniku...) a ukončí to položením dlane na zem ako pri technike Kuchyonose no jutsu dúfajúc, že aspoň odstraší súpera od priameho stretu.*

Thu Apr 09, 2020 1:41 pm

*Tsuki musela až podvidhnúť svoje obočie pri smiechu chlapca, ktorý bol v strede arény.. Sledovala chlapcovu ruku vo vzduchu, aj sa pritom vzpriamila a už sa zábradlia len držala oboma rukami, neopierala sa.. Musel blafovať. Jednoznačne. Stačilo zápas odmietnuť. Kto by rozprával, že ovláda nebezpečné Ninjutsu, keď má zakázané ho používať? Jej červené oči kmitali z jedného chlapca na druhého..* Hahahaha.. *rozosmial sa blonďavý Daiki nad návrhom súboju v kameň, papier, nožnice..* Myslím, že risknem to tvoje nebezpečné jutsu.. *zamrmlal Daiki a postavil sa do bojovej pozície, sledujúc pečate, ktoré chlapec skladal. Tsuki vytiahla kunai a vrhla ho po chlapcovi, ktoré pečate skladal, aby ho tak zastavila. Mierila mu na ruky, takže či ho zasiahla, bolo na náhode. No letiaci kunai ho mohol vyrušiť od skladania pečatí. A ak ani jedna vec nevyšla, jednoducho 'techniku' dokončil. A Tsuki medzitým skočila dole do arény,* Ja som tvoj vyzývateľ.. *svižným a veľmi ladným krokom prešla ku Okabemu a chytila ho za jeho oblečenie, šmariac ho pár metrov od seba, aby nezavadzal..* Hm. Ty? Dievča? Si aspoň genin? Kde máš čelenku? *Daiki bol asi presvedčený o tom, že ženy nemali čo robiť v radách ninjov. Hlboko sa mýlil..* Keď vyhrám, dáš mu pokoj.. *prstom ukázala na Okabeho a úplne ignorovala Daikiho otázky. Pohľad jej červených očí bol zabodnutý na Daikim, sledujúc každý jeho pohyb. To, že nemala na sebe čelenku, neznamenalo, že nie je ninja. Len ju v dedine nenosila, keď mala voľno. Daiki sa uškrnul. Bol od nej vyšší.. Niekto odštartoval zápas a Daiki sa na ňu rozbehol..*

Thu Apr 09, 2020 8:31 pm

*Daiki očividne nemal chuť na kameň, papier, nožnice alebo sa bál že by v súťaži náhody prehral... Avšak dialo sa počas súboja niečo nekalé a nebezpečné... Atentát! (aspoň z pohľadu Okabeho). Mal šťastie. že pri skladaní falošných pečatí pri jednej z nich, mal ruky zložené blízko pri tele a tak kunai preletel len tesne okolo malíčka a zabodol sa do zeme.* "ÁÁÁ!" *Kričal Okabe v hlave a preventívne spravil krok vzad.* "Niekto ma chce zabiť? Zbrane? V takomto zápase nemôžem ostať." *Rýchlo uvažoval Okabe, tu k nemu ale zoskočila dievčina.* Ach, šampión... Tak som sa veľmi tešil na náš zápas a niekto nám to musel prekaziť... *Povedal zo sklamaním v hlase aj keď v hlave si myslel niečo iné.* "Títo ľudia... Oni sú nebezpeční, mal by som sa vzdialiť." *Vzdialeniu dopomôže aj Tsuki keďže ho odhodí kus dozadu.* "Fakt, nebezpečná. Tvári sa že je na mojej strane ale neviem... veď už druhý krát ma fyzicky napadla." *Súboj začal ešte predtým, než vôbec Okabe vyšiel z arény. Daiki sa už na Tsuki rozbehol a ide ju udrieť, ak sa aj netrafí, pokúsi sa využiť svoju hybnosť a nasledovať útok nečakaným kopom.*

Wed May 27, 2020 6:25 pm

---Konec RPG pro neaktivitu---

Wed May 27, 2020 6:27 pm

Hibiki Yuki:
*Bylo ráno onoho osudného dne. Dne, kdy měla Hibiki složit zkoušky na Genina. Co slyšela od ostatních, tak měla předvést nějaké techniky. Byla připravena a byla si jistá, že projde. Proto noc předtím nemohla usnout a když nakonec usla, byla půlnoc. Ráno vstala brzy, protože konečně mohla zesílit a dodržet svoje slovo, vůči svým sestrám. Těšila se na ony zkoušky, ale zároveň měla strach z těch lidí, co tam budou. Po probuzení ležela v posteli a koukala do stromu. Snažila se uvolnit a vyčistit mysl. Po několika minutách vstala z postele a oblékla se. Vzala si své obvyklé oblečení a odešla do kuchyně. Tam si vzala něco ke snídani a k pití a v klidu se najedla. Po nějaké době dojdou do kuchyně obě sestry a Hibiki je pozdraví. Obě vědí, kam se Hibiki chystá a tak se na nic neptají. Než odejde, vezme si z pokoje všechny svoje věci, pro případ nouze. Při odchodu ji jen popřejou hodně štěstí a ať se vrátí vítězně. Ani oni neví, že se druh zkoušek změnil. Hibiki opouští domov a odchází do Akademie, kde měla skládat onu zkoušku. Cestou se snažila si vyčistit hlavu, aby byla pokojná. Po příchodu na Akademii, se čekalo na ostatní. Ti se tam scházeli jako švábi na jídlo. Když tam byli všichni, sensei jim oznámil, že mají jinou zkoušku, na příkaz Mizakageho a mají teda bojovat 1v1 s jiným absolventem.. Tehdy Hibiki vytřeštila oči a sesunula se pod lavici.* ’Co to je? To jako máme bojovat proti jinému studentovi? Snad to zvládnu bez problémů. Kvůli sestrám, kvůli mně.’ *pomyslí si Hibiki a vyleze z pod lavice a vidí, jak všichni odcházejí. Proto si sebere všechny své věci a vydá se za nimi. Jde jako poslední, dva metry za posledním studentem. Hibiki ví, kam si to míří, protože jediné místo, kde můžou bojovat, je aréna. Sama přemýšlela, koho bude muset zabít. Věděla o pár lidech, proti kterým by nechtěla bojovat. Po několika minutách došli do arény na balkón, kde sensei hlásil jména, kteří se mají dostavit do arény na souboj.* (Sensei) Hibiki Yuki *Jméno Hibiki řekl jako první, čímž byla ráda. Zatím tam nebyla žádná krev a byla celkem čistá. Sešla dolů a pak se ozvalo.* (Sensei) Gray *hlasitě polkla, když uslyšela jméno protivníka, polkla. Tohle byl jeden z těch, proti kterému nechtěla bojovat. Ale když měla, s ním bojovat, byla připravena ho zabít. Na ochranu svých sester. Po chvíli stanuli proti sobě v aréně a Hibiki se trochu styděla. Těch pár lidí na tribuně se nacházelo pár lidí, což dělalo Hibiki celkem problém. Nikdy nebojovala před tolika lidmi. Ovšem neměla čas na to, aby se dívala kolem, protože nepřítel zaútočil s kunaiem v ruce. Hibiki se vyhla o vlas tím, že vyklonila hlavu do boku a vrazila mu pěstí do břicha.* Nechci tě zabít, ale ani se nenechám zabít. Takže prosím zemři. *řekne tišším hlasem. Ten nic neříká a jen co se zvedne, dostane Hibiki pěstí do brady a trochu se proletí a přistane na zádech. Nic neříká a ani nenadává. Hibiki se začne zvedat ze země. Nakonec se postaví a podívá se na toho kluka. Čelisti ji celkem bolí, protože takovou ránu nikdy nedostala.* To bolí. *řekne normálním hlasem. Ví, že nemá techniky, které by se dali použít pro boj, ale tak mohla maximálně zmást nepřítele. Vytáhla za kapsy jednu světelnou bombu a hodila ji po nepříteli, když se ji snažil odrazit, Hibiki ji pomocí pečetě Tygr nechala odpálit, čímž ho oslepila. Tehdy vytvořila deset klonů (Bunshin no jutsu) kteří si soupli před ní. Hibiki se postavila do řady na kraj a jeden klon za ně. Doufala, že ho to zmate a bude moci tak zaútočit. Když opět viděl, tak ji viděl jedenáctkrát. Postupně zaútočil na všechny, dokud tam nezbylo šest klonů, mezi mini byla i Hibiki. Sama se snažila hrát na čas a udýchat ho. Když tam zbyla šestkrát Hibiki, všichni vytáhli Kunai a mrštili ho po něm. Jeden ho škrábnul přes rameno. Tehdy pochopil, odkud ten kunai letěl. Rozeběhl se na Hibiki a klon, který byl nejdál od Hibiki, se rozeběhl na něj taky a onen klon se pousmál. Skutečná dívka se nehýbala a čekala, zda se klučina zastaví nebo ne. Ten nezastavoval a tak všichni zbývající kloni se skutečnou Hibiki vytáhli kunai a obklíčili ho. Onen kluk si všechny změřil pohledem a nakonec zjistil, která je skutečná. Pousmál se a přiběhl k Hibiki s úmyslem ji vrazit Kunai do hrudi. Tomu se na štěstí o vlásek vyhnula a poodskočila dozadu. Jenže na ní ten Kuani hodil a ten ji taky škrábl do stehna.* Jestli jsou tvé sestry taky takto slabé, tak je taky zabiju, ale až po tom, co zabiju tebe. *řekl kluk, když si to pochodoval ke klečící Hibiki.* (Hibiki) Ty chceš vyhrožovat mým sestrám? *zeptá se dívka hrubším hlasem a podívá se na něj.* (Gray) Jen říkám pravdu. Nyní ve vesnici platí pravidlo, že silnější přežije. Takže se rozluč se životem. *odpoví jí trochu s výsměškem a dál si to pochoduje k ní. Dívka z kapsy vytáhla další světelnou bombu a hodila ji po něm. Tentokrát se ji snažil vyhnout, ale dívka ji pomocí pečetě Tygra odpálila přímo u něj, čímž ho úplně oslepila.* (Hibiki) Ghyaaaaa *zařve Hibiki, když běží na oslepeného Graye. Cestou vytáhne čtyři senbony, která mu zapíchne do ramen. Do každého ramene dva senbony. Pak se otočila kolem něj a další mu zapíchla do krku. Gray zařval bolestí A hibiki od něj trochu poodstoupila. Gray si vyndal ty senbony v ramenou, ale na ten v krku si nedosáhl. Zůstal mu tam, ale zhoršoval mu pohyblivost. Hibiki sama nevěděla, kam má zasáhnout, tak zkusila štěstí. Sice ho nezabila, ale jeho pohyb byl pomalejší. Ovšem, už ztrácela dech a tak padla na jedno koleno. Podívala se na svého protivníka a tehdy si uvědomila, že má slabou výdrž neboť Gray stál stále na nohou. S vetší námahou si vyndal i poslední senbon a otočil se na Hibiki. Byl rozzuřený a měl strach, že zemře. Hibiki měla taky strach, že tu nechá své sestry samotné a tak měla větší odhodlání přežít.* (Hibiki) Čas to ukončit. Ještě chvíli a zemřu já. *řekne nahlas a druhou větu jen pro sebe potichu. Sebrala poslední síly, které měla a začala po něm házet vše co měla u sebe. Jako první vrhla světelnou bombu, která ho měla oslepit. Dále hodila po něm všechny kunaie, shurikeny a zbývající Senbony. Když přestala, podívala se na Greye a uviděla, že se většinou trefila. Ten tam chvíli stál, vykašlal nějakou krev a pak padl na záda. Byl mrtev. Tehdy Hibiki vyjekla strachy. Bylo to poprvé, co viděla někoho umřít a ke všemu ho ještě zabila i ona. Začala se třást strachy, ale věděla, že to bylo potřeba. Od teď bude muset zabíjet víc lidí, aby mohla ochránit své sestry. Po chvíli přestala a když ucítila na rameni něčí ruku, otočila se a uviděla senseie. Ten měl v ruce již čelenku Iwagakure. Se slzami v očích se na něj podívala a přijala ji. Následně se zvedla a rozklepaná se rozešla zpět na balkón. Tak seděla v koutě a čekala na konec. Když je všechny propustil, byla stále rozklepaná a tak se rozešla domů. Tam na nikoho nepromluvila a rovnou zamířila do pokoje. Nevycházela celé dny. Stále měla onu smrt před očima. Musela se z toho dostat sama.*

Fri May 29, 2020 12:34 am

Machiko Yuki
*Nový den nastal a i když bylo pod mrakem některé sluneční paprsky se dostaly skrz okno do pokoje Machiko. Dívenka si v klídku ještě chrupkala až do momentu kdy jí zazvonil budík.*Ahh joo už sem vzhůru už už..*Pravou rukou vypla ten strašný zvuk co vydával a překulila se na druhý bok postele. Po chvilce, ale sebou škubla*Nojo dneska dělám geninskou zkoušku*Skoro až vyletěla z postele. Podívala se na hodiny kolik má času a toho jí moc nezbývalo, alejště to nebylo až tak kritický. Zašla do koupelny kde si studenou vodou opláchla ksichtík, aby se probrala. Vyčistila si zoubky a šla se převlíknout z pyžama do jiného oblečení. Protože se jí zdálo, že dnes bude teplo vzala si šedivé kraťasy a tamvě modré tričko. Ještě si v koupelně učesala vlásky do dvou culíčků v pokoji si vzala veškére své ninja vybavení a vyrazila do kuchyně, aby si dala rychlou snídani. Z ledničky si vzala jogurtík a rohlík ze sáčku co byl na kuchyňské lince a sedla si ke stolu.*Dobré ráno*Pozdravila své sestřičky co právě dorazily do kuchyně. Neřekla jim, že právě dneska bude podstupovat geninskou zkoušku, aby se o ní nebáli hlavně Hibiki,která se odjakživa o ní a Nii bála. *Půjdu se trochu projít po vesnici,ale budu se snažit do oběda se vrátit*Řekla s úsměvem a když dojedla prázdný kelímek od jogurtu vyhodila,lžičku omyla a ještě se napila pomerančového džusu.*Tak zatím sestřičky**Usmála se na obě a když uviděla v kuchyni kolik je hodin tak sebou trochu pohla. Když vyšla z domu vyběhla směrem do akademie kde se měla konat ona zkouška. Machi nevěděla, že se pravidla zkoušky změnila a tak byla svým způsobem v klidu. Za nedlouho doběhla do akademie a vešla do třídy kde se všichni měli sejít. Nebyla první, ale ani poslední a tak si oddechla rozhlídla se po třídě jestli neuvidí někoho známého. Nijak extra se nekamarádila, ale přeci jenom si nějakou tu kamarádku našla mimo svých sester. V zadní lavici uviděla snad jedinou holčinu se kterou se ráda bavila a tak k ní vyrazila.*Ahoj tak ty taky se chystáš stát geninem*Přisedla si k Yui*Ahoj Machi si piš že jo ještě včera jsem trénovala techniky, abych jim předvedla jak je umím*Usmála se na ni a za chvilku do třídy vešel sensei.*Takže vážení začneme s dnešní geninskou zkouškou, ale musím vám říct pár drobností co se změnili. Nyní to není, že nám ukážete tři techniky, ale po změně a na příkaz Mizukageho je to souboj 1vs1*“Cože to snad ne doufám, že to zvládnu“*Proletělo Machi hlavou a s Yui se na sebe podívaly takovým tím pohledem, že obě doufali, že nepůjdou proti sobě. *Takže se teď všichni přesuneme do arény*Zavelel sensei a všichni se zvedali z lavic a vyšli ven z akademie. V předu šel sensei a studenty vedl do arény kde se bude konat zkouška. Machi s Yui mlčky sly uprostřed davu studentů až se po nějaký době zastavili. *Takže teď se vylosuje první dovjce a ostatní půjdou do tribuny kde budou čekat až na ně příjde řada*Vysvětlil sensei a přišel k němu ještě nějaký jiný ninja a držel pytlík kde nejspíš byli lístečky se jmény. Sensei sáhl do pytlíku a vytáhl první dvě jména ty vyhlásil a dotyční studenti tam zůstali a Machi s ostatními musela jít do tribuny.*Modlím se,abychom nebyli soupeřky*Špitla k Yui ve které stála a sledovala první souboj. První souboj trval celkem dlouho, ale nakonec vyhrál nějaký kluk, kterého Machi ani neznala. *Takže další Machiko Yuki a Yui Hayo*Vyslovil další dvě jména a Machi úplně strnula a podívala se na Yui a silně polkla. To čeho se nejvíc obávala se právě děje obě dívky sešly z tribuny do arény. Ještě museli odklidit poraženého studenta takže Machiko s Yui ještě musely počkat. Po odklizení toho studenta sensei dal signál k tomu, že jejich souboj může začít. Machi tam jen stála a koukala na Yui nechtělo se jí začít a tak musel a Yui, která po ní hodila dva shurikeny. Jak byla strnulá nestačila úplně odskočit a tak jí jeden shuriken trochu škrábl do levého ramene.*Au*Sykla a chytila se za rameno.*Prosím tě bojuj jinak nás přinutí*Řekla prosebně Yui, která se proti ní rozeběhla s kunaiem v ruce. Pro Machi to bylo težké, ale nakonec se rozhodla, že bude bojovat a tak vytáhla jeden svůj kunai. Začala blokovat útoky od Yui viděla její zápal a tak se rozhodla, že do toho dá taky všechno. Když vyblokovala její poslední útok skrčila a udeřila jí do břicha. Udeřila celkem silně takže Yui odletěla aspoň metr daleko.*Dobrej úder*Zvedala se ze země a hodila po Machi tři kunaie a to, že na jednom byl výbušný lístek si všimla celkem pozdě a tak na poslední chvíly odskočila. Skřížila ruce, aby se ochránila od výbuchu. Ještě než dopadla na zem hodila do placu jednu kouřovou bombu. Jak dopadla na zem rychle udělala jednoduché ruční pečetě a udělala osm klonů. Když dým odezněl před Yui právě stálo devět Machiko měla štěstí, že právě nesvítilo sluníčko takže by nemělo být tak lehké odhalit kdo je klon a kdo ne. Všech devět dívek se rozeběhlo proti Yui ta začala po ní házet jak shurikeny tak kunaie. Než k ní Machiko doběhla už byli jen dvě. Yui se zaměřila na jednu Machi, ale zrovna to byl jen klon takže po jejím úderu se rozplynul. Pravá Machiko ji znovu pořádně udeřila do břicha, ale když tak udělala objevil se před ní poleno. Yui použila Kawarimi no jutsu a ze shora na ní zaútočila kunaiem. Machiko rychle vytáhla kunai,aby se mohla bránit. Yui jí povalila na zem a začala jí přetlačovat svým kunaiem.*Sakra..*Zařvala a ze všech sil Yui přetlačila zpátky a kopem do jejího břicha se zbavila toho, že byla nad ní. Když Yui letěla hodila po ní ještě čtyři shurikeny jen pár znich odrazila, ale některý jí zasáhly do nohy a ruky. Machiko se zvedla rychle ze země a protože byly blízko zdí arény použila Kinobori no Waza, aby mohla po stěně chodit. Rozeběhla se po zdi arény a hodila po Yui dva kunaie s výbušnými lístky. Když se Yui věnovala tomuto útoku Machiko seskočila ze zdi přímo na Yui s kunaiem v ruce. Yui skrze dým od výbušných lístků nevšimla kde Machi je a už jen ležela na zemi s Machininým kunaiem ,který do ní zabodla přímo do srdce.*Si vážně d..do..brá...*Řekla Yui v posledním dechu a pak tam jen ležela a Machi seděla na ní.*Je mi to líto Yui. Jedna musela no..*Se slzama v očích z Yui slezla a ze sklopenýma očima odcházela z místa. Ještě jí zastavil sensei, který držel v ruce ochranou čelenku Iwy*Gratuluju teď si geninem Iwagakure tuhle zkušenost si zapamatuj, protože tohle se v misích stává musíš zabít svého nepřítele nebo když je někdo ovládán musíš zabít i svého přítele*S vysvětlením sensei podal čelenku Machi ta jen přikývla stále brečela zrovna Yui, která jí kolikrát pomohla s učivem právě zabila. I když jí sensei pogratuloval ona si jako vítěz vůbec nepřipadala. Vrátila se na tribunu kde si sedla dál ode všech a opřela se o stěnu její proud slz se nedal zastavit byla to pro ní strašná zkušenost a sensei po ní chce aby si ho zapamatovala což je ještě horší ona sama by na to nejdradší zapomněla hned teď. Celý dopoledne a kousek odpoledne se bojovalo až pak všechny co přežili pouštěli domů. Machiko celá sklíčená odcházela taky pořád viděla před sebou Yui jak se na ní směje a vůbec se jí vybavovali vzpomníky co všechno spolu zažily. Když dorazila domů beze slova prošla kolem obývacího pokoje a sester. Zavřela dveře od pokoje a lehla do postele kde zabořila hlavu do polštáře kam se chtěla vyřvát prostě emoce s ní cloumali a nechtěla své setřičky rušit. Po řvaní a brečení nějakým způsobem nakonec usnula.

Fri May 29, 2020 12:35 am

Konec rpg

Sat May 30, 2020 2:44 am

Noctis Clive: *Iwagakure pod vládou Kirigakure začíná postupně sílit, aspoň to si myslí Noctis když vidí jak jsou tréninky (vojenské) náročnější a když ví jak nově probíhají závěrečné zkoušky studentů akademie = Geninské Zkoušky. Na druhou stranu během jeho nedávné mise během které měl zabít jednu dezertérku z Iwagakure dostal i sekundární cíl mise jehož zadání bylo že mají osvobodit i dvojici zajatých Ninjů, kteří tu Nukeninku sledovali a podávali informace ale Noctis se svým společníkem dorazil moc pozdě a během boje zjistil že oba tito Ninjové jsou po smrti a že se dokonce jednalo o jeho matku a také sestru. Na světě existuje velmi málo osob ke kterým Noctis chová kladný vztah a ještě méně osob ke kterým chová hluboké city a zrovna o dvě takové osoby přišel. Naneštěstí to značně zhoršilo Noctisův vztah s jeho otce, který už teď Noctise považuje pouze za písečného démona a nic jiného a k tomu když mu zemřela dcera a žena…jejich vztah je každým dnem horší a horší a člověk čeká když dojde na fyzické násilí. Jedna věc ale Noctisovi stále běhá hlavou, jak viděl mrtvoly matky a sestry tak ho pohltil vztek a fyzicky se změnil do podoby nějakého démona a jediné nad čím v ten moment přemýšlel byla smrt té dezertérky, která mohla za jejich smrt. Vzpomínka jako taková ho velice děsí ale ta celá událost na něj měla ještě jiný vliv, Shukaku mu trochu poničil/pozměnil osobnost a posílil v Noctisovi touhu po krvi ale ne o moc. Kdyby Noctis usl asi by ten vliv byl daleko větší ale i tak se mu podařilo lehce změnit jeho osobnost a to jen pro svou zábavu, Noctis mu přišel takovej nudnej a tohle by mu mohlo poskytnout docela zábavu. Každý truchlí podle svého a Noctis ten volí trénink a tak aby na to nemusel myslet tak jediné čemu se věnuje je trénink svého Kenjutsu, Ninjutsu a trocha té teorie o Fuinjutsu. Momentálně se nachází v aréně kde zrovna probíhá jedno z pravidelných vojenských cvičení, kterých se Noctis účastní a tak trénují různé formace a podobně ale když je hotovo několik vojáků zde zůstane a procvičují si souboje mezi sebou. Dlouho se tohoto neúčastnil ale chce vidět jak to probíhá od změny režimu a moc změn tu není, každý voják se ze sebe snaží dostat to nejlepší a tak si Noctis zvolí také jeden trénink a tak si vybere jednoho z podřízených vojáků (pěšák) aby se s ním utkal v boji 1vs1 za použití Kenjutsu a Taijutsu ale ničeho jiného. Samozřejmě že neodmítl, navíc kdyby odmítl mohl by mu to Noctis přikázat ale to nebylo potřeba. Každý si vezme jednu katanu a zaujme postavení, Noctis si zvykl díky Hishou Souken používat primárně dva meče současně ale přijde mu že se musí ještě hodně zlepšit v používání pouze jednoho aby mohl hrdě říct že obě své legendární zbraně úctyhodně ovládá a tak drží svůj meč v obou rukou a když proti němu jeho soupeř vystartuje s tvrdým útokem vedeným z pravé strany tak jeho útok zablokuje svou katanou a jak to zařinčí (jak o sebe udeří katany) tak Noctis svou katanu stáhne zpět k sobě a namíří ji proti soupeři špičkou a provede rychlý výpad kdy se ho pokusí probodnout v oblasti břicha ale jeho soupeř rychle ucukne do strany a ještě z boku udeří do katany Noctise. Katana to samozřejmě není jeho ale půjčil si ji na cvik ale na tom nezáleží komu patří (jen nedůležitá vsuvka). Noctisův soupeř využije postavení kdy Noctisův útok nevyšel a ihned okamžitě proti němu sekne sekem, který směřuje ze strany ale Noctis ten ještě ani nestihl stáhnout svou katanu k sobě a tak musí reagovat rychle a tak svou katanu ihned pustí a prudce se skrčí nízko k zemi a katana jeho soupeře tak promáchne nad jeho hlavou. * „Musím se rychle dostat ke své zbrani.“ *Provede kotrmelec směrem k zbrani a jak se ocitne přímo před ní tak ji ihned pravou rukou uchopí za rukojeť a ihned se začne bránit dalšímu útoku, který je nyní směrován ze shora a tak ten útok rychle zablokuje. Uchopí ho opět oběma rukama aby mohl lépe vzdorovat síle svého soupeře a ocitne se v situaci kdy Noctis klečí na zemi a přetlačuje se, se svým soupeřem, který na Noctise tlačí ze shora. Chvilku se takto přetlačují ale Noctis pak zabere a zatlačí svého soupeře zpět a rychle se zase postaví. Různě na sebe takto útočí kdy jejich souboj sleduje několik lidí (vojáků) a to včetně otce Noctise, který má překřížené ruce na hrudě a vypadá to že ten souboj sleduje velmi pozorně. Noctis to ignoruje a zaměří se jen na svého soupeře a jak bojují tak čím déle ten souboj trvá tím více Noctis touží ho tam probodnout a zabít, absolutně ho nezajímá že to je Ninja ze stejné vesnice a že jde pouze o trénink. Zhorší se to když se mu podaří (soupeři) škrábnout Noctise na tváři pod levým okem špičkou katany (nemá tu písek aby ho chránil). * Ty parchante! *Noctisův styl boje se okamžitě změní, stává se značně zuřivější a nedává svému soupeři jedinou šanci na to si odpočinout nebo reagovat a skončí to tak že Noctis ho v jeden moment ošklivě řízne do pravého bicepsu a pak ho odzbrojí a tím by měl souboj skončit a Noctis by mu měl dát příležitost zbraň opět sebrat aby se mohlo začít znovu ale Noctis proti němu provede sek od shora dolů z pravé strany do levé (takový šikmý sek ze shora pod úhlem). * Co to sakra! *Tohle vykřikne Noctisův soupeř, protože už podle výrazu Noctise a i jeho útoku je jasné že mu jde o to zabít ho ale Noctisův otec se rychle přesune pomocí Shunshin no Jutsu mezi něj a jeho soupeře a pravou ruku si v oblasti předloktí obalí dračími šupinami (Kaishi no Doragon) a ten útok tak zablokuje a katanu tak zastaví. Všichni se na Noctise dívají takovým…odsuzujícím pohledem a to včetně otce Noctise, který jím snad i opovrhuje. * Jak jsem říkal, nejsi můj syn ale pouze písečný démon…zabít svého podřízeného během tréninku? Tohle by neudělal ani Ninja z Kirigakure…tak tu svou touhu po lidské krvi spolkni a kliď se pryč! *Tohle jsou slova jeho vlastního otce a Noctis si všimne že i pěst jeho druhé ruky je obalena šupinami a dle toho usuzuje že je připraven na Noctise zaútočit. * „(Shukaku): Nenávidí tě, opovrhuje tebou a určitě tě viní za smrt tvé sestry a matky.“ *Noctis se svému otci zadívá pozorně do očí a nahodí nepřátelský pohled a to napětí mezi nimi by se dalo krájet ale nakonec Noctis uvolní svůj meč a pustí ho k zemi a zatváří se…tak nějak normálně. * Pitomost, jdu pryč. * Bez dalších zbytečných slov se k němu otočí zády a odejde pryč a cestou ještě zaslechne jak ho pár dalších vojáků nazve písečným démonem. * „Musel mě tak nazvat před nimi…teď mi tak budou říkat všichni.“ *Cestou se ještě na otce otočí s nenávistným pohledem a sevře ruce v pěst a pak se otočí zase před sebe a pokračuje v cestě pryč z arény, potřebuje být sám se sebou a zamyslet se…nechápe totiž co se to stalo. Nechtěl ho zabít ale na krátký okamžik zatoužil po krvi toho muže tak moc že se nemohl ovládat a skutečně usiloval o jeho život ale takový Noctis nikdy nebyl. Nezbývá mu než se s tím co se stalo smířit. *
Délka: 1.232 Slov
Konec Rpg (Tréninku)

Mon Jun 08, 2020 7:44 pm

Hibiki Yuki
*Den začínající jako každý jiný. Hibiki se probouzí následně si dává do uší sluchátka a poslouchá hudbu. Tohle byl její rituál na celkové probuzení. Někdy trval i několik hodin a někdy i pár minut. V tento den to však trvalo přes hodinu. Když vstala a došla ke skříni. Stála tam a když se koukala na své oblečení, tak začala přemýšlet, co bude dneska dělat. Na nic nepřišla, tak si vzala bíle minikraťásky a černé kraťasy. Dál si vzala i modré tričko a modrou mikinu s kapucí. Odhodila si to na postel a vyndala si ještě ponožky. Ty hodila na postel k ostatním věcem a odešla do koupelny. Spravila ranní hygienu. Vyčistit zuby, opláchnout obličej a učesat se. Když měl vše hotovo, odešla do pokoje se převléknout. Po pár minutách vyšla z pokoje a v uších měla své sluchátka. Vzala to přes kuchyň, kde díky sluchátkům ignorovala okolí. Navíc si ani nevšimla, že by tam byla nějaká sestra. Když odcházela z kuchyně, všimla si Machiko, která tam seděla. Zdvořile si sundala své sluchátka a pozdravila ji. Pak se rozešla zpět na chodbu, kde se obula a rozešla se ven. Než vyšla na ulici, nasadila si své sluchátka zpět na uši a tak se rozešla na místo, kde byla zvyknutá trénovat. Tam trénovala několikrát svoji rychlost. Ale nyní se rozhodla tak jít trénovat sílu.* (HIbiki) ‘Musím zesílit. Chci být na tolik silná, abych je ochránila. Ukážu jim, že se nemusí tolik snažit, že já je ochráním.’ *pomyslela si cestou na tréninkové místo. Došla tam bez jakéhokoliv vybavení a občerstvení. Chtěla si všechno pošetřit a nechala si to proto doma. Před začátkem tréninku se rozhodla dát si menší trénink, kterým by si protáhla svaly, aby ji nic nebolelo. Udělala si pár dřepů a kliků. Následně si ještě protáhla záda a pustila se do tréninku. Našla si pevnější větev, která by ji unesla a rozešla se pod ní. Vyskočila na ní a chytla se ji a začala se přitahovat. Prvních dvacet ji šlo lehce, ale později se ji to začalo jít ztěška. Když udělal dalších deset, skoro se už pustila. Ale pak si vzpomněla na svůj cíl a pokračovala dále.* (HIbiki) ‘Jestli chci být silnější než mé sestry, tak musím jít za své hranice.’ *zamyslela se, když se skoro vzdala. Nakonec se čtyřicetkrát přitáhla a tak se mohla pustit. Dopadla na zem a ruce ji trochu boleli. S tím ovšem počítala a tak se rozhodla trénovat něco, k čemu nepotřebuje ruce. Sedla si na zem, kde se ji pohodlně sedělo a následně si lehla. Dala si ruce za hlavu a začala dělat sklapovačky, aby posílila své břicho a nabrala nějaké svaly. Ze začátku to šlo taky celkem lehce, jenže když dosáhla desáté sklapovačky, začalo jí to jít ztěška. Ale stále to nevzdávala. Rozhodla se, že se dneska odrovná celá a nejspíš tu bude i dneska nocovat. Proto jela nadoraz. Pokračovala co ji břicho stačilo a jakmile se již nemohla zvednout, lehla na zem, rozpažila ruce a chvíli tam ležela. Ruce a břicho měla v jednom ohni. Naštěstí její nohy ještě chvilku sloužili. S obtížemi se zvedla na nohy a pokračovala v tréninku. Začala dělat dřepy, kterými by se mohla odrovnat. Chtěla se dostat na doraz. Dělala ony dřepy, dokud mohla. Po nějakých padesáti dřepech se již nezvedla a když se snažila se zvednout, jen spadla na zem.* (HIbiki) ‘Myslím, že sem zesílila. Určitě sem silnější. A budu ještě silnější.’ *pomyslí si a dívá se na nebe. Sotva může hýbat tělem, proto se rozhodla tam zůstat. Pomalu si začínala i uvědomiovat, že tam bude dneska nocovat. Takhle se nikdy neodrovnala. Vždy tam byly její sestry, které ji včas zastavili. Jenže dneska tam nebyly a tak se úplně odrovnala. Ležela tam skoro dvě hodiny, než byla trochu schopna se pohnout. Posadila se, což ji svaly na břiše dovolili, ale musela se opírat rukama, aby zase nespadla. Nohy ještě nebyly použitelné a tak ještě musela čekat. Po pár dalších hodinách, co se Hibiki nemohla pohnout se konečně postavila. Nohy ji naštěstí udržela a tak se pomalým tempem rozešla domů.*

---Konec RPG---

Tue Jun 09, 2020 9:12 pm

*Pro Nii konečně našel den geninských zkoušek. Nii se probudila celkem brzo, protože už nemohla spát.* ‘Mám trochu strach, že to špatně dopadne, co když se mi nepovede udělat ty jutsu, které po mě budou chtít a budu muset jít znovu na zkoušky,‘ *řekne si v duchu Nii. Po nějaké chvíli se zvedne z postele a rozejde se do koupelny, aby se umyla. Poté co provede ranní hygienu, tak se vrátí zpět do svého pokoje, kde se oblékne do černého trička a černých kraťasů. Následně se rozejde dolů do kuchyně, kde si udělá něco k snídani a nají se. Poté co se nají, tak se zvedne a uklidí po sobě, pak se rozejde do svého pokoje, kde si vezme pouzdra se zbraněmi a za opasek si dá tanto. Jakmile má vše, tak se rozejde po schodech dolů a pokračuje do předsíně, kde si obuje boty. Následně se vydá normální chůzí směr akademie, protože měla ještě dost času. Když tam dojde, tak se rozejde do třídy a posadí se kde je volno. Po chvíli už je třída plná a tak se tam objeví sensei, který jim řekne, že se geninské zkoušky změnily a že budou bojovat jeden na jednoho v aréně. A že z těch dvou může přežít jen jeden.* ‘To jako opravdu, celkem se bojím, koho dostanu, protože tohle by nemuselo dopadnout opravdu dobře,‘ *řekne si v duchu celkem nervózně Nii. Poté se všichni přesunou do arény, kde jsou rozdělení do dvojic, které proti sobě budou bojovat. Postupně jde bojovat několik dvojic a Nii sedí trochu dále od ostatních a vše to sleduje.* ‘Tohle dopadne hodně špatně,‘ *proletí jí hlavou. Uplyne nějaká doba a Nii má jít bojovat. Vstane a pomalu se rozejde do arény.* ‘Představa, že to nepřežiju a už nikdy neuvidím rodiče mě dost děsí.‘ *proletí jí hlavou. Následně dojde do středu arény a podívá se na dívku, která tam proti ní je.* Promiň, jestli to nepřežiješ, *řekne jen trochu smutně Nii. /(NPC Mikoto): Mikoto se dívá na dívku, která tam proti ní stojí.* To samé platí pro tebe, *řekne Mikoto. Poté sensei odstartuje jejich souboj. Nii rychle odskočí od Mikoto a hodí po ní dva kunaie. / (NPC Mikoho): Mikoto si všimne kunaiů a rychle před nimi uskočí. Poté sama vezme dva kunaie a hodí je po Nii. / Nii se dívá na svou soupeřku a všimne si kunaiů, tak vytáhne své dva kunaie a hodí je po kunaich soupeřky. Všechny nože se srazí a dopadnou na zem. Pak se Nii proti dívce rozběhne a vytáhne další dva kunaie, které po ní hodí. / (NPC Mikoto): Mikoto se naštve, když se její útok nepovede a také se rozběhne proti Nii. Když jsou celkem dost blízko u sebe, tak si všimne, že po ní Nii hodila dva kuanie. Jednomu se vyhne a druhý jí trefí do levé ruky. Mikoto si kunai vytrhne z ruky a pak se vzdálí od Nii a přemýšlí, jak bude pokračovat v souboji. / Nii se jen trochu pousměje, když se jí povede zasáhnout onu dívku, tak se jen trochu pousměje. Poté se vzdálí od Mikoto a hodí po ní čtyři kunaie. / (NPC Mikoto): Mikoto se chce proti Níí rozběhnout a bojovat s ní v taijutsu, ale najednou se na ní ženou čtyři shurikeny, tak se jim začne rychle vyhýbat. Povede se jí to a tak se zastaví a dívá se po Nii. / Nii se hned potom rozběhne na svou soupeřku s tantem v ruce. Když je u ní, tak se jí pokusí seknout do pravé nohy. / (NPC Mikoto): Mikoto se tak tak povede vyhnout a pokusí se Nii bodnout kunaiem do krku. / Nii se na poslední chvíli povede vyhnout tak, že jí kunai trefí do ramene. Toho Nii využije a znovu sehne po pravém stehnu Mikoto. / (NPC Mikoto): Mikoto je ráda, že se jí povedlo soupeřku zasáhnout, ale najednou dostane zásah do nohy. Odskočí od Nii a jak doapdne na zem, tak se podívá na svou nohu.* ‘Zatraceně, nemůžu už to moc protahovat nebo tady vykrvácím,‘ *řekne si v duchu Mikoto. Pak vytáhne dva kuanie a hodí je po soupeřce. / Nii se jen pousměje, když se jí povede zasáhnout dívku. Najednou na ní letí dva kuanie, tak je odrazí svým tantem.* ‘Rameno mě začíná bolet a ještě mi z něj teče krev, musím si dát pozor na další zranění,‘ *pomyslí si. Poté se znovu rozběhne proti své soupeřce. Když je u ní, tak se pokusí seknout Mikoto do levé nohy. / (NPC Mikoto) Mikoto běží proti Nii a najednou proti sekne. Mikoto se tomu těsně vyhne a odskočí od Nii. / Nii se jen trochu pousměje a znovu se za ní rozběhne a pokusí se jí znovu seknout do levé nohy. / (NPC Mikoto): Mikoto si všimne Nii, ale už se jí nepovede uhnout a schytá další zásah. Spadne na zem a zůstane tam ležet. Ještě se pokusí po Nii hodit dva kunaie a odplížit se od ní pryč a ještě na ní nějak zaútočit. / Nii se povede útok, tak se jen trochu pousměje. Rychle odrazí všechny kunaie a dojde k Mikoto.* Promiň, *řekne jen. Dojde k dívce a pak jí sekne tantem do krku. Když dívka dopadne na zem, tak se Nii otočí a rozejde se pryč, aby jí mohli ošetřit zranění. Měla z toho hodně špatný pocit, protože nic takového nechtěla udělat, ale jiná možnost nebyla a až později jí plně dojde, co se vlastně stalo.*

Tue Jun 09, 2020 9:13 pm

-Konec RPG-