Sunagakure no Sato

*Misaki pokračuje vesnicí a přemýšlí, co by mohla dělat. Jak tak pokračuje v cestě, tak si všimne nějakého kluka, který je starší než ona. Celkem jí překvapila čelenka přes oko.* 'Hmm, toho vůbec neznám, navíc to není ani osoba ze Suny, zajímavé. Celkem by mě zajímalo, co tady dělá,' *řekne si v duchu Misaki. Nějakou chvíli přemýšlela, jestli by se k němu měla vůbec vydat, ale nakonec se rozhodla, že by si ho mohla prohlédnout trochu zblízka, ale nevěděla, co by mu mohla případně říct.*

*Misaki udělá několik kroků blíže k Shimirovi, když na ní promluví. Jen se na něj mile usměje.* Ne, ale celkem mě překvapilo, že je tady někdo z Kumogakure. Přece jen Suna není zase tak zajímala jako ostatní vesnice, řekla bych, *poví mu Misaki a pousměje se na něj. Poté se posadí vedle něj a na nějakou chvíli se trochu zamyslí.* Ehm, jak to tak vidím, tak bych řekla, že ty už jsi navštívil nějaké místa, když jsi tady v Suně nebo se pletu, *zeptá se ho celkem zvědavě Misaki, protože byla zvědavá na to, jestli jí Shimiru něco řekne nebo ne.*

*Poslouchá slova Shimira a jen se trochu pousměje.* No nevím, ale mě třeba to vedro moc nevyhovuje, raději bych byla někde, kde není takové vedro, ale asi je to subjektivní, *poví mu Misaki a trochu se pousměje. Při jeho dalších slovech se na nějakou chvíli zamyslí.* Tak to máš dobrý, já jsem ještě nikdy nikde nebyla, ale snad se dostanu někde mimo vesnici. Zajímalo by mě, jak to vypadá jinde, *poví mu celkem zamyšleně Misaki, protože jí hold zajímalo, jak to bude vypadat někde, kde je voda a stromy.* Mimochodem já jsem Misaki Makotto, těší mě, *představí se mu Misaki a trochu se pousměje.*

*Misaki poslouchá slova Shimira.* Mno já nevím ale raději bych teda byla raději, kdybych byla někde, kde se třeba střídají roční období, *poví mu Misaki a na chvíli se odmlčí.* Jako ano třeba jako dovolená v tom teple, to je fajn, ale když tady žiješ a musíš tady trénovat, tak to není moc dobré. Jezero, určitě tak není takové vedro, *poví celkem zamyšleně Misaki.* Abych řekla pravdu, tak bych se tam moc ráda jednou podívala, ale nejspíše to ještě nějakou chvíli zabere, možní se tam někdy uvidíme, *poví mu Misaki a usměje se na Shimira.* Ano jsem shinobi. Mno asi se stát silnější, abych mohla ochránit rodinu a ty máš nějaké cíle jako shinobo, *zeptá se ho Misaki celkem zamyšleně.*

*Misaki si vyslechne slova Shimira a jen se trochu posuměje.* Tak to máš fajn, *odpoví mu. Při jeho dalších slovech se na nějakou chvíli zamyslí. Popravdě, tohle nějak její cíl nikdy nebyl, prostě chtěla žít tak, aby toho jednou nelitovala, ale měla takový povit, že takový sen jí moc dlouho nevydrží.* Uhm, nevím, nikdy nevíš, co bude s tvým životem dále. Prostě zapsat se do historie moc netoužím. Třeba kage bych nechtěla být, přece jen je to takové trochu svazující, *poví mu Misaki a trochu pokrčí rameny.* To zní super, zima by mohla být fajn. Ale když je člověku zima, tak se obleče, ale co chceš dělat tady v tom vedru, *poví mu trochu zvědavě Misaki, protože jí přišlo, že se před tím vedrem prostě nikde neschováš.*

*Pousměje se na Shimira a poté poslouchá jeho slova.* Aha, mno asi má každý rád něco jiného, *poví mu Misaki a na nějakou chvíli se odmyslí. Misaki by raději byla za místo, kde si zima, protože by se tam její led hned nerozpustil a bylo by to lepší než tady.* Ehm, můžu se na něco zeptat, *poví Misaki a na nějakou chvíli se odmlčí, protože byla celkem zvědavě, jak probíhají chuuninské zkoušky.* Jaký jsi měl pocit z chuuninských zkoušek, byly nějak moc obtížné nebo se to celkem dalo, *zeptá se celkem zvědavě.*

*Mlčky poslouchá Shimira a je celkem zvědavá, co vše jí řekne. Poté co odmluví, tak jen trochu překvapeně zamrká, protože bylo jí jasné, že chuuninské zkoušky nebudou nic jednoduchého, ale jeho slova jí celkem překvapily, protože nečekala, že by to mohlo být náročné po psychické stránce.* Aha, díky moc za informace, *poví mu Misaki. Byla ráda, že jí někdo řekl, jak to vypadá na chuuninských zkouškách, protože měla svou představu, ale by to tam mohlo vypadat, ale po slovech Shimira měla takový pocit, že svůj názor na chuuninské zkoušky bude muset ještě přehodnotit a více se na ně připravit, protože nechtěla, aby si ostatní myslela, že v Suně jsou slabí.*

*Poslouchá slova Shimira a pak se jen trochu pousměje.* V pohodě, *řekne mu jen a poslouchá jeho slova.* Díky, abych řekla pravdu, tak si tím nejsem úplně jistá, protože mám celkem obavy, že by se tam mohl objevit někdo mnohem silnější, než jsem já a já bych třeba proti němu neměla vůbec šanci, *poví mu trochu mustně Misaki, protože si tak připadala.* Ah, takže na kiri pozor, dobré vědět, *poví mu Misaki a usměje se na něj.* Mno uvidíme, *dodá ještě Misaki.* Mno, tak to se budu snažit, když tam budeš, ne budu se snažit i tak, ráda bych prošla, protože bych nechtěla na zkoušku znovu, *poví mu Misaki a usměje se na něj.*

*Misaki poslouchá slova Shimimra a na nějakou chvíli se zamyslí.* Mno asi na tom něco bude, *poví mu nakonec Misaki, protože asi to byla pravda, jen ona si tolik zatím nevěřila, protože si přišla dost slabá a nevěděla, co by mohla udělat, aby se stala silnější, aby se mohla posunout dále a naučit se nějaké techniku.* Mno takže se uvidíme v Kirigakure jo, *poví Misaki trochu překvapeně, protože netušila, že někdo z jiné vesnice by se šel dívat zrovna na ní.* 'Hmm bez tak tam bude někdo v Kumo a s mým štěstím bude proti mě,' *řekne si v duchu Misaki celkem zamyšleně.*

*Misaki poslouchá slova Shimira.* Aha, zajímavé, *poví jen a na nějakou chvíli se odmlčí.* 'Takže někteří lidé dokonce dali zkoušky až na druhý pokus,' *řekne si v duchu Misaki, protože jí to celkem překvapilo, že všichni dali chuuninské už na první.* Uhm, díky za pokec, tak se snad v Kirigakure nebo třeba někde jinde ještě potkáme Shimiru-san, *poví mu Misaki a usměje se na něj. Poté sleduje jak odchází. Když odejde, tak se sama zvedne z lavičky a rozejde se domů.*

*Byl pěkný den a Misaki přemýšlela, co by dneska mohla dělat. Po dlouhé době byla zpět v Suně a měla volno, takže si celkem dlouho pospala, poté co se najedla, tak se vydala zpět do svého pokoje aby se oblékla do, čelenku Suny si vyjíměčně dala do pouzdra, protože ve vesnici nějak neměla důvod jí nosit a hlavně ne dneska, protože chtěla mít naprostý klid. Poté co má vše, tak se obuje v předsíni a pak se vydá do ulic Suny, vzhledem k tomu, že ve vesnici už nějakou dobu nebyla, tak se rozhodla, že se tam trochu projde a zjisti, jestli je něco nového, i když měla takový pocit, že tam nic nebude, co by se změnilo.*

*Pomalu pokračuje v cestě a přemýšlí, co bude dělat dále. Jak se tak prochází vesnicí, tak jí přijde, že se tady vůbec nic nezměnilo, že je to pořád to nudné místo, písek, vedro, písek a písek.* 'Hmm jsem fakt ráda, že se občas můžu podívat i jinde než pořád sedět v Suně,' *řekne si v duchu Misaki, zatímco pokračuje v cestě. Občas se někomu vyhne, aby ho náhodou nesrazila. Jak tak jde, tak si všimne nějaké holky, která jí připadá celkem dost znechucená jako ona, ale raději jí ji nic neřekne a pomalu pokračuje v cestě.*

*Pokračuje v cestě a přemýšlí, co bude dělat. Po nějaké chvíli zahne do uličky, která vede směrem k tréninkové oblasti, takže se rozhodla, že se tam zajde podívat, jestli tam třeba nenarazí na nějakou zajímavou osobu, se kterou by se dalo bavit, přece jen tady asi nikoho aspoň trochu zajímavého nenajde. Když se po nějaké chvíli dostane do tréninkové oblasti, tak se rozhlédne okolo a všimne si dívky, kterou už viděla na ulici, ale zatím jí ještě neřeší a projde kolem ní. Zastaví se pár metrů za ní a trochu se protáhne. Při jejích slovech se jen pousměje, protože na vesnici měla stejný názor.*

*Jen se trochu pousměje a poté si vyslechne její slova.* „Já se tu nesměju, ale souhlasím s tvými názory, vůbec to tady nemám ráda, to vedlo mě štve, jsem ráda, že jsem lovec odměn a můžu chodit mimo vesnici a pořád nemusím sedět v tom vedru,“ *poví jí Misaki a poté si jí prohlédne od hlavy až k patě.* „Nemáš se za co omlouvat. Já jsem Misaki Makotto,“ *představí se jí Misaki.* „Mimochodem, ty chodít na akademii nebo už jsi genin,“ *zeptá se jí trochu zvědavě a čeká, co jí odpoví.*

*Jen se na ní mile usmívá, protože jí ta holka celkem zajímá.* „Aha, tak pokud ses chystala, tak budeš na zkoušky připravená,“ *poví jí Misaki a usměje se.* „Abych řekla pravdu, tak se celkem divím, že více lidí se tady není více lidí, kteří tohle počasí nenávidí,“ *poví jí.* „Hmm je to ale celkem nebezpečné, kdykoliv se může stát, že tě někdo zabije, abych řekla pravdu, tak jsem zatím měla jen jednu takovou misi,“ *poví jí trochu smutně, ale bylo to hodně těžké.* „Jinde je třeba hodně stromů a mnohem mírnější klima než tady. Tak je třeba v Konoze. V Kumo je méně zeleně než v Konoze, ale pořád je to mnohem lepší než tady, a v Kiri je celkem dost vody,“ *poví jí celkem zamyšleně Misaki.*

*Vyslechne si slova Sui a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Abych řekla pravdu, tak na geninských zkouškách budeš bojovat na život a na smrt proti jinému studentovi,“ *poví jí Misaki a na nějakou chvíli se odmlčí, protože tohle se jí ani trochu nelíbilo, ale hold nic jiného se nedalo dělat.* „Mno a další zkouška bude ještě chuuninská, ta má tři části. V první budeš psát test, v další budeš muset několik dnů přežít v divočině a třetí část bojovat proti jinému geninovi,“ *poví jí Misaki.* „Musím říct, že mě se líbí celkem v Konoze nebo v zemi Řek, kde jsem byla nedávno, když jsem se vracela do vesnice,“ *poví jí Misaki.*

*Nad jejími slovy se trochu zamyslí.* „Mnno věř čemu chceš, však uvidíš,“ *poví jí Misaki, nechtěla jí to nějak vymlouvat, prostě časem uvidí.* „Neboj, pokud trénuješ, tak to zvládneš,“ *poví jí Misaki, aby jí trochu povzbudila. * „Já vím, že je více zemí, než jen ty, které jsem navštívila, ale doufám, že časem se mi podří dostat se ještě do dalších,“ *odpoví jí.* „A co třeba tebe baví? Co by jsi chtěla jednou dělat.“ *zeptá se jí trochu zvědavě, protože jí zajímalo, co by ona chtěla jednou v životě dělat.*

*Poslouchá slova Sui a přemýšlí.* „Tak to máš fajn. Mě celkem baví cestováví, čtení knih a asi se ještě něco dalšího najde,“ *poví celkem zamyšleně Misaki.* „Abych řekla pravdu, tak já bych se jednou chtěla podívat do Země Železa, sice se tam moc lidí nedostane, protože tam jsou samurajové, ale zase na druhou stranu je tam sníh a zima,“ *poví celkem zamyšleně Misaki.* „Hmm druhý kontinent, to zní celkem dobře, doufám, že se tam někdy dostanu na misi, zatím jsem se dostala jen na první,“ *poví celkem zamyšleně.*

*Poslouchá její slova.* „Jo, je to pravda,“ *poví jí souhlasně Misaki.* „Určitě jo, protože ty těžší mise ve skoro všech případech děláš někde jinde,“ *odpoví Misaki a pak se podívá na Sui, která pokračuje v tréninku. Poté udělá pár kroků k jednomu terči, na který se dají házet zbraně a vytáhne dva kunaie, které hodí na terč.* „Hmm jsem ráda, že už nemusíš trčet na akademii, i když zase na druhou stranu to byl čas, když jsem ještě nic moc nemusela řešit,“ *poví celkem zamyšleně Misaki, protože to byl opravdu čas, kdy byla ještě taková ta malá najivní holka.*

*Misaki si vezme zbraně a pak se podívá na Sui.* „Jop, přesně tak a ono klidně se můžeš den dva někde pak klidně zdržet, prostě delší cesta. A já s tím, že jsem lovec nukeninů si můžu být mimo vesnici skoro pořád,“ *poví jí Misaki.* „No mě to taky na akademii moc nebavilo, ale neboj, za chvíli ti to snad skočí a budeš mít aspoň ty nudné D mise,“ *poví jí Misaki.* „Ale jednu výhodu to pak má, máš více času na tréninky a nemusíš sedět v akademii,“ *poví jí.* „Já jsem shinobi asi sedm let bych řekla, nevím teď přesně,“ *řekne jí Misaki a trochu se protáhne.* „Akorát jsem trochu smutná, že moje sestra taky není taková, že jí to moc nebaví mi přijde, když je teprve genin,“ *poví.*