Odpočívadlo

*Dnes byl u vodní nádrže. Stál na vodní hladině za pomocí techniky Suimen Hokou no Waza. Měl zavřené oči, v pravé ruce měl rozložený svitek s pečetí. Byl oděn do černé košile, černých kalhot kolem kterých měl opasek a na něm tři pouzdra. V jednom pouzdru měl 10 kunaiů a 5 světelných bomb, svitek se zbraněmi. V druhém pouzdru měl tři svitky, jeden prázdný a v ostatních měl uložené jídlo a pití. Ve třetím pouzdru měl jeden svitek s loutkou Karasu. Čelenku Suny měl na čele. Stál na vodní hladině a soustředil se na svou chakru.* "Dobře teď to vyjde." *Při této myšlence se dlaní levé ruky dotkl pečetě na svitku a poslal do něj svou chakru. (Kuchiyose Tobidougu) Že svitků se odpečetila loutka Shoyū-Sha. Neváhal ani na vteřinu a pomocí Kugutsu no Jutsu vytvořil chakrová vlákna která připevnil k loutce. Bohužel než toto stačil udělat tak loutka 3 letého dítěte spadla do vody. Když k ní připevnil svá vlákna tak zvedl ruku do vzduchu. Loutka vyletěla z vody. Suhuachi se na ni podíval. Zakroutil hlavou a řekl.* Znovu a lépe. *Přišel ke břehu na který položil svitek. Na svitek položil loutku a zapečetil ji do svitku. Poté vzal svitek do pravé ruky, otočil se a šel kus od břehu. Otočil se ke břehu. Zavřel oči soustředil se na chakru a opakoval předešlí proces. Znovu vytáhl loutku z vody a znovu ji šel zapečetit.* "Sakra musím to nacvičit. Při minulé misi na mě protivník počkal ale co při další. Přece nemohu čekat že všichni počkají až si odpečetím a připojím vlákna k loutce."

*Stál se měl zavřené oči a soustředil se na tom své chakry. Stále držel svitek. Odpečetil svou loutku, vytvořil chakrová vlákna která připevnil k loutce. Znovu zvedl loutku a ta vyletěla z vody.* "Sakra furt se mi nedaří dostatečně rychle vytvořit chakrová vlákna a v dostatečné rychlosti je připevnit na loutku. Co stím ale mám dělat? Můj děda by mě nutil trénovat jednu techniku dokud bych to nezvládl. Tahle kombinace technik je složitá a bere dost chakry. Navíc ještě musím loutku zapečetit což je chakry navíc. Jak to mám natrénovat abych neplýtval chakru na zapečetění?" *Při těchto myšlenkách došel ke břehu, zapečetil loutku, vzal si svitek, protáhl se jelikož byl stuhlí. Při protažení si všiml Mísaki která seděla na kameni. Zamával ji a pomalu se k ní rozešel.* "Měl bych si dát na chvíli pauzu." *Došel k Mísaki, sedl si na zem a řekl.* Ahoj jak se máš? Od naší mise jsem tě neviděl. Přišla sis odpočinout od lidí?

Ani nevím jak meditovat. Mě učili že shinobi že Suny bojuje až do samého konce ale meditaci mě nikdo neučil. *Poté vstal, složil několik pečetí, přičemž pomalu odstoupil od kamene na kterém stála Mísaki. Poté pomocí suiton: Mizuame Nabara vypustil na zem lepkavou tekutinu která obtékala kámen a byla kolem kamene. Pokud by Mísaki na ni stoupla tak se k ní přilepí jako k lepidlu.* Pojď k vodě. Bude sranda. *Usmál se a šel k vodní hladině.* "Přilepí se? Je celkem duchem nepřítomná."

*Usměje se když vidí jak překonala jeho past.* Asi sem ani nečekal že se chytneš ale doufal sem že ti zvednu trochu náladu ale asi sem se spletl. *Jen co došel k vodní hladině tak poslal chakru do chodidel a vstoupil na hladinu.(Suimen Hokou no Waza) Udělal několik kroků a sedl si na hladinu do tureckého sedu.* Trochu tu meditaci vylepšíme. Budu se soustředit na chakru a zároveň stím cvičit své ninjutsu. Mohlo by to být efektivnější. Nemyslíš? Přeci jen budu chakru stále používat. Musím vyvažovat chakrou místo kde sedím a zároveň stím se musím soustředit na zbytek své chakry. To je jeden z důvodů proč jsem předtím trénoval své Jutsu na vodě. Málo kdo umí používat efektivně své ninjutsu.

*Sedí na hladině a poslouchá co mu Mísaki říká. Poté sleduje jak jde Mísaki za ním.* No doma je vše v pohodě. Děda s babičkou jsou zase na nějaké dlouhé misi, takže mám klid a zatím se nemusím učit klanové techniky. *Jen co to dořekl tak se usmál.* Těším se až půjdu na další misi. Nevím jestli půjdu na misi typu C a nebo jestli mě pošlou na misi typu B. Uvídím na co mě pošlou. *Myšlenka na meditaci ho přešla a on spíše přemýšlel o misích na které ho budou posílat.*

"Jen nevím co budu dělat až se vrátí babička s dědou že své mise. To se asi budu muset začít učit klanové techniky." Naštěstí mě budou posílat samotného na mise typu C. No a budu se modlit abych mise typu B plnil s někým se Suny. Přece jen je pro mě lepší plnit mise se členy mé vesnice než plnit mise se členy jiných vesnic. *Jen co to dořekl tak se usmál. Složil několik pečetí a pomocí Fuuton: Kiryuu Ranbu vytvořil dva proudy vzduchu které nechal kroužit kolem něj. Soustředil se na proudy vzduchu a soustředil se na jejich rychlost. Nechal je kroužit těsně nad hladinou vody. Díky čemuž i lehce vodu rozvířil. Nebylo to nic moc ale mohlo to na slabé shinobi udělat dojem.* Jak vidíš tak mám i suiton.

To je dobré že máme stejné elementy. Počkat ono můžeš mít i třetí? To je paráda, můžeš tak provádět více technik a kombinovat je. Přece jen čím více technik umíš tím lépe pro tebe. Můžeš se lépe přizpůsobit svému protivníkovi. *Usmál se na ni a rozešel se ke břehu. Na břehu vytáhl svitek s loutkou Shoyū-Sha a pomocí techniky Kuchiyose Tobidougu odpečetil loutku se svitků poté z prstů své pravé ruky vyslal chakrové nitě a připevnil je k loutce. (Kugutsu no Jutsu) Zahýbal prsty pravé ruky a loutka začala tancovat. Vytáhl bublifuk, foukl do něj a vypustil jednu bublinu která si to mířila k Mísaki. (Sagashi Baburu)* Tahle technika není špatná páč bublina jde k největší chakře v okolí takže mi může pomoc najít protivníka ale poté jsou bubliny které se pohybují po větru a nebo když je vyfouknu tak jdou směrem kterým je pošlu. Bubliny jsou však pomalé a nevím jak je dostat k mému protivníkovi za nějakou rozumnou dobu. Budu se muset tedy schovávat a posílat bubliny přitom doufat že bude solidní vítr který je dovede tam kam budu chtít. Loutky nejsou špatné ale asi jsou v hodné spíše pro mise typu D a C nevím jak je použít na jounina.

*Vyslechl si vše co mu řekla. Poté bublifuk namočil do vody v pouzdře na bublifuk. Poté vytáhl bublifuk s pouzdra zrušil své Kugutsu no Jutsu a poté foukl do bublifuku a z něj vyšlo deset bublin. (Mabayui no Baburu) Poté složil ruční pečetě a vytvořil proud vzduchu který sebral bubliny.* Teď bych měl ovládat proud vzduchu i s bublinami. Teoreticky. Poslal proud vzduchu nad sebe, bubliny řídila jeho fuutonová technika. Když byly bubliny v dostatečné výšce tak lusknul prsty a z bublin vyšel červený dým který měl stejné vlastnosti jako chilli bomby.* "Sakra měl bych přestat. Mám už málo chakry."

Loutky moc chakry neberou ale už jsem použil dost chakry a trénoval sem zde nějakou dobu takže už sem opravdu použil dost chakry. Jo máš pravdu v tom že bych měl trénovat chakru. Přeci jen bych ji mohl používat více technik a déle bojovat pomocí chakry. *Poté si šel sednout na nejbližší kámen, kde si chtěl jen odpočinout.* No říkáš že trénování chakry je o meditaci a mě ta meditace nic moc neříká. Nejspíše bych si měl najít svojí cestu jak trénovat chakru. Přece jen trénování chakry tedy to co mě učili na akademii, bylo že trénování chakry je o fyzickém i psychyckém tréninku. Takže vlastně trénování mého jutsu a mého těla by mělo zvýšit zásobu mé chakry. Říkám to dobře?

Řekl bych že vytvořit chakrové nitě je stejně namáhavé jako použit Suimen Hokou no Waza. To samé platí pro udržení této techniky. Zvládne to každý genin. *Řekl s úsměvem na tváři. Jen co si chvíli odpočinul tak vstal, protáhl se a hlasitě zívl.* Jsem nějak unavený. Asi bych měl jít domů. Už nějakou dobu pracuju na výkresu pro moji další loutku. Stále sní nejsem spokojen a už jsem několik výkresů roztrhal. Snad to budu mít brzo hotové abych mohl být lepším zabijákem než jsem teď. Co máš v plánu ty? *Po těchto slovech začal balit všechny své věci.*

Já sem se Kugutsu no Jutsu naučil jako genin ale tehdá sem ovládal oběma rukama jen jednu loutku. Dnes zvládám ovládat dvě loutky. Což je prostě lepší. Já teda stále používám k boji jen jednu loutku kterou ovládám jednou rukou a druhou ruku používám na techniky svého plátna a nebo na klanové techniky. Jak techniky plátna tak klanové techniky nepotřebují žádné pečetě. Plátno musím jen držet a klanové techniky musím foukat do bublifuku. *Po těchto slovech se usmál a když měl vše sbalené tak se podíval na Misaki.* Tak jako tak musím více trénovat a vymyslet loutku která bude smrtelnější než loutky které teď mám. Měj se a snad se ještě někdy setkáme. *Po těchto slovech se vydal domů kde si sedl k výkresu loutky a přemýšlel jak by ji mohl vylepšit.*

*Toru se nudil, tak se rozhodl, že by si mohl jít za trénovat. Potřeboval se naučit pořádně lézt po stromech a stěnách. Vyšel do obýváku a tam viděl mámu.* Mami, půjdu si za trénovat, přijdu brzo, neboj se, *poví ji Toru a vyjde ze dveří. Za sebou ještě slyší, jak mamá říká,* buď opatrný zlato. *Namíří si to do tréninkové oblasti. Cítil se dneska dobře, cestou uličkami Suny si poskakoval a broukal melodii, kterou měl ve své hlavě, ani nevěděl, z jaké je to písničky. Už se blížil k oblasti, rozhodl se najít si nějaké klidné místo, kde nikdo není, když si prochází oblast, najednou si všimne ochlazeného vzduchu. Rozhodne se jít hledat příčinu tohoto jevu. Došel na místo, kde někdo trénoval, kouknul se pořádně, uviděl katanu, která mu přišla povědomá a danou postavu poznal.* „To je přece papírková paní, do které jsem narazil na náměstí.“ *Rozhodl se ji oslovit,* Misaki, to jsem já Toru. *Cítí radost, zároveň ho napadne, že by ji mohl požádat o pomoc.* „Nevím, jestli někdo s její hodností mi bude chtít pomoc s tímhle jutsu. Zkusit to můžu.“ *Podívá se na ni a potom se odhodlá.* Misaki, myslíš že bys mi mohla pomoc s Kinobori no Waza. Rád bych si zlepšil svoji kontrolu chakry. Přece jen je důležitá pro to, co chci dělat za povolání. *Potom se na Misaki zazubí a ověří si svoji hypotézu.* To ochlazení, to jsi udělala svým kekkei genkai? *Uvolní se a čeká, co mu Misaki odpoví.*

*Toru je nadšený z toho, že mu Misaki pomůže s tréninkem. Pozorně poslouchá každé její slovo, jde na něm vidět, že se to snaží pořádně pochopit. Potom se přesune k blízké kamenné stěně. Chvíli přemýšlí a ujasňuje si, co má udělat.* „Přesunout svoji chakru do chodidel, tak aby ji nebylo málo, ale ani ne moc.“ *Zklidní se, pořádně se nadechne. Přesune svoji chakru do chodidel a pomalu si zkusí vylézt na stěnu, nejdříve levou potom pravou. Zatím stojí na kolmé stěně, pokusí se tedy vyjít výše, když vyjde do výšky přibližně dvou až tří metrů, promluví:* Není to ta... *Než ucítí náraz stihne se otočit a zmírnit svůj pád.* Auu. *I tak vykřikne bolestí, i když to není bolest, že by se mu něco stalo, spíš automatická odpověď na šok a na náraz. Pomalu se postaví, prohlídne se, zjistí, že kromě budoucí modřiny mu nic není. Oklepe ze svého oblečení prach a špínu ze země. Usměje se, prohrábne si vlasy a naprosto bezelstným hlasem povídá:* Asi bych se měl víc soustředit a méně kecat co? *Potom ještě se smíchem v hlase dodá,* ale i kdyby se něco stalo, tak jsi lékařský ninja ne? *Podívá se směrem ke stěně a zeptá se,* asi jsem přestal soustředit dost chakry do chodidel? *Otočí se směrem k Misaki a čeká, co mu k jeho výkonu řekne.* „Za tohle asi moc pochvalu nedostanu,“ *myslí si ve své hlavě.*

*Toru se zubí od ucha k uchu, je rád, že potkal Misaki, ke všemu souhlasila, že mu pomůže. Poslouchá, co mu říká a souhlasí, dokázal by se dostat dál, jen neměl otevírat tu svoji pusu. Fascinovaně sleduje Misaki, jak bez problémů vyjde nahoru, třikrát dál než Toru na první pokus. Rozhodne se, že ji musí ukázat, že na to má. Dojde ke stěně, jeho výraz se změní. Přestane se usmívat a v jeho obličeji se objeví naprosté soustředění. Celé jeho tělo se napne a začne se soustředit. Koukne se nahoru na Misaki a poté začne zhluboka dýchat, tím se uklidní, jeho tep se zpomalí.* „Musím to dokázat,“ *pomyslí si. S plným soustředěním přesune chakru do nohou. Pomalu se zkusí postavit na stěnu, nejprve jednou nohou, poté druhou. Zjistí, že opět drží na skalní stěně a klidným krokem začne jít nahoru. Nepolevuje ve svém soustředění. Na místo, odkud spadl, dojde bez problémů. Ale tam se nezastaví a pokračuje dále. Každým dalším krokem se musí soustředit víc a víc, jde vidět kapičky potu, co mu stékají po tváři, přesto nevypadá, že by zastavil.* „Musím dojít k Misaki, prostě to dokážu,“ *říká si pro sebe, ale přitom neudělá tu stejnou chybu jako poprvé a věnuje své chakře v nohách plnou pozornost. Nakonec dojde až k ní, lehne si na záda a velmi rychle dýchá, bylo to pro něj náročnější než čekal. Minutu se snaží chytit svůj dech, poté když se alespoň trochu zklidní, tak povídá:* Ahoj... Misaki, tak... jsem tu. *Pořád zrychleně dýchá, ale postupně jeho dech zpomaluje a je hlubší. Svým typickým úsměvem od ucha k uchu se na zádech zazubí na Misaki. Chvilku jen leží, aby zklidnil své dýchání úplně a poté ještě dodá.* Teď ještě zjistit, jak můžu lézt a zároveň třeba mluvit, protože při tomhle soustředění nic jiného nezvládnu dělat.

*Toru se po celou dobu, co Misaki mluví, na ni usmívá, zároveň o jejich posledních slovech přemýšlí:* „Má pravdu. Tohle mi vzalo celé moje soustředění a úplně mě to vyčerpalo.“ *Toru se posadí a zadívá se dolů.* „Docela velký kus jsem zvládnul.“ *Toru už zase chytil zpátky svůj normální dech, sedí a přemýšlí o kontrole chakry.* Misaki, je něco, co můžem zkusit? A jak se dostanu dolů, jaksi nemám energii na cestu zpátky a trochu se bojím, abych nespadnul. Musím trénovat trochu víc pomaleji. *Poškrábe si vlasy a nervózně se usměje na Misaki. Rozhlédne se po okolí, přeci jen je docela vysoko.* Je tu pěkný výhled docela, nikdy jsem se nekoukal moc z takový výšky. *Přemýšlí při tom o svém budoucím povolání, pokud chce být skvělým lékařským ninjou, musí se zlepšit, jak v ninjutsu, tak ve své zásobě chakry. Postaví se a trochu se protáhne, zatímco poslouchá, co mu Misaki říká.*

*Toru je v naprostém úžasu, nikdy předtím neviděl klanové techniky papírkového klanu.* „Právě jsem letěl, to je úžasný. Škoda, že já nemůžu lítat a tohle se nikdy nenaučím,“ *říká si pro sebe v hlavě Toru. Poté zase začne být zase ukecaný,* ty jsi použila Kage Bunshin, to je lepší verze Bunshin no Jutsu? *Poté přemýšlí o tom, co chce dělat, rozhodně chce zkusit jít zase po stěně, ale musí si napřed trochu odpočinout, rozhodne se využít toho, že je Misaki tak zkušená. Jeho obličej se změní ve vážný, otočí se k Misaki a zeptá se:* Můžeš mi dát nějaké rady na geninskou zkoušku? Tipy, jak si obstarat jídlo,nebo na co si dát pozor a co nejíst, protože je to například jedovatý? Nerad bych skončil vůbec před tím, než začne souboj. *Poté čeká, co mu Misaki řekne,  a pak si pomyslí:* „Sice jsem unavený, ale v boji to bude horší, musím pokračovat v tréninku.“ Misaki, půjdu znova zkusit jít na stěnu, nepůjdu do takové výšky, vím, že jsem unavený, ale to budu i v boji a tam mi pauza nebude dovolena. Tak můžem pokračovat tam, kde jsme skončili, zkusím si to víc automatizovat. *Otočí se a zamíří opět ke skalní stěně.*

*Toru zkusil jít na skálu, ale velmi brzy skončil na zemi, příliš málo se soustředil. Příliš slovům Misaki nevěří, ale pomyslí si:* „Snad má pravdu.“ *Hodí k Misaki unavený úsměv, ale znova se postaví na nohy. Přejde směrem ke stěně, ale tentokrát zase chvíli počká, uklidní svůj tep i dech, začne se soustředit na svoji chakru. Přesune ji do nohou a dá si záležet na správném množství. Postaví se na stěnu a vyjde pár metrů nahoru tam se zastaví, zkusí trochu zrychlit, ale nejde směrem nahoru pouze vodorovně, aby ho případný pád nebolel tolik. Povedlo se mu zrychlit do lehkého klusu, ale soustředění to vyžadovalo daleko větší. Na čele se mu objevila vráska z toho, jak se usilovně soustředil. Otočil se a vracel se zase vodorovně zpátky, pokusil se ještě zrychlovat, na těle se mu objevil pot, nejen z klusu, ale hlavně z toho soustředění na svoji chakru. Povedlo se mu ještě trochu zrychlit, jenže pak ucítil, jak se jeho noha nepřilepila na stěnu, začal do ní dávat málo chakry. Zahučel na zem a opět vykřikl:* Auu. *Tentokrát opravdu jen z toho šoku, nebyl ve velké výšce, posadil se a oprášil si oblečení. Usilovně dýchal.* Misaki...docela...pokrok...nemyslíš? *Toru se snažil popadnout svůj dech, po chvilce se mu konečně zklidnil.* Ještě párkrát a zvládnu klidnou chůzi po stěně, *řekl a vydal se znovu ke skalní stěně. V jeho očích bylo vidět odhodlání se nevzdat, nehledě na jeho únavu. Zářila v nich touha se zlepšit.*

*Toru chce ještě trénovat, rád by se zlepšil dostatečně na to, aby alespoň mohl mluvit při chůzi na skále. Jenže Misaki měla pravdu, už byl hodně vyčerpaný. Měl by už jít i domů, zároveň Misaki taky chtěla trénovat a měl by ji to umožnit. Ještě jednou se podívá na skalní stěnu a pomyslí si:* „Kontrola chakry je fakt náročná.“ *Chvíli přemýšlí, jestli opravdu ještě nebude pokračovat, ale pak dá za pravdu Misaki.* Máš pravdu, dokonce bych spíš měl pro dnešek už skončit, myslím, že jsem se zlepšil, ne? A stejně jsi chtěla ještě sama trénovat. *Usměje se na ni. Potom pomalu vyrazí domů a přitom se ještě otočí na Misaki a zamává jí,* moc rád jsem tě zase viděl, měj se dobře a ať ti jde trénování. *To už se otočí zpátky a zamíří domů, když tam přijde, je unavený tak, že sebou hodí rovnou do postele a chvíli jen leží.*