Hora Hokagů

I hudba je možnost jak komunikovat. *Podotkla jen mimochodem, ale jelikož neznala pozadí života Naomi, nemohla nic odhadovat a ani chápat. Dívka s ejí o tom svěřovat nechtěla, takže neměla ani tušení, že žije s debilem a bratrem. Jemně se pousmála nad ideou, že spolu někdy vyhrávají melodie. Nebyl to špatný nápad, možná by se Kaee i byla schopná na něco naučit, na triangl, nejspíše. Nebo na něčí nervy. To by jí šlo. Když jí vyprávěla o místech, Naomi se pak optala na to, co bylo výjimečné. Musela se zamyslet.* Hmm... *Chvilku mlčela a dívala se opět do osvětlených ulic Konohy.* Bylo vřelé...jako druhý domov. Bezpečné, alespoň tedy pocit byl, jakobych tam byla v bezpečí. Vypadalo hezky, vonělo hezky. Byla to oáza klidu a odpočinku. Ale nemá smysl nad tím přemýšlet, protože to místo nebylo moje a už stejně neexistuje, bylo zničené. *Pousmála se, pak se otočila na Naomi.* Některé skupiny lidí prostě nikdy nedopřejí někomu druhému nic hezkého. Na to mysli, hlavně, když se budeš snažit vyjít třeba s někým, kdo se pohybuje mimo zákon. Ne být přátelé, ale jen uzavřít nějaký obchod, zachránit si krk...nikdy nikomu nevěř, obzvláště ne těm s přeškrtnutými čelenkami. *Ano, narážela na nukniny, al eona sama i ochutnala zradu v rámci vesnice. Svého vlastního týmu...*

*Keď jej Kaede povedala, že aj hudba je možnosť ako komunikovať, Naomi si priložila ku perám flautu a zahrala na nej kratučkú melódiu. Zvuk, ktorý z píšťalky vyšiel znel ako spevavé: "veru áno". Potom si flautu položila naspäť do lona a už len počúvala veľmi abstraktný opis miesta, ktoré mala Kaede rada a ktoré bolo zničené. Neušlo jej to ako jej naznačila, že o to miesto prišla kvôli nukeninom a pri tom fakte Naomi len naprázdno preglgla a v mysli sa jej vynorili obrázky Tsuki, Rias a Noctisa, ktoré im Tatsuya ukazoval keď viedol ich hodinu na akadémii. Neodvážila sa Kaede spýtať či to krásne miesto zničil niektorý z nich a tak len poslušne ďalej počúvala jej slová bez toho aby ju prerušila.* Budem na to myslieť keď na nejakého narazím. *Pousmiala sa a vďačne kývla hlavou - potom sa od krásnej bielovlásky odvrátila a pohľadom prechádzala po stromoch v diaľke.* To miesto, ktoré si opisovala... tiež také mám a bolelo by ma oň prísť. Muselo to byť pre teba ťažké.. je to už dávno čo sa to stalo? *Zaujímala sa a pri tom nespúšťala pohľad z výhľadu pred sebou. Bolo zvláštne ako ľahko sa jej tento rozhovor viedol - obzvlášť keď si uvedomila, že sa ešte nikdy so žiadnou kunoichi nerozprávala - ani len na akadémii! Naomi nemala nikdy kamarátku a nepoznala ani matku. Pani Hayu do tohto vzorca nepočíta .. tá je jounin na dôchodku.*

*Jemně se pousmála, když Naomi zahrála melodii na flétnu. Nicméně pak přišel popis místa a další otázky. Jemně si poklepala na rty ukazovákem.* Hmmm…Bolest. Ano, bylo mi to líto. Ale byl to domov někoho, kdo je mi blízký a viděla jsem ho na tuhle situaci reagovat. Cítila jsem jeho bolest ze ztráty těžce budovaného domova a o to víc mě to bolelo. Jeho smutek jakoby byl i můj v tu chvíli. *Pokřcila rameny.* Byl to takový bezpečný přístav ve městě plném nebezpečí totiž. A není to ani tak dávno. Tři týdny maximálně. Už jsem trochu ztratila pojem o čase kvůli práci. Týden sem a týden tam, při cestování ani nevíš jak a najednou se sejde rok a rokem. *Protáhla si ruce před sebou. Netušila, kdy majitele domu v Sora Ku znovu uvidí. Musela mu něco říct, nemluvě o úkolu, který jim Mizukage dal, který měli splnit společně.* Tak jako tak, s Nukeniny bud opatrná, ale ne každý za svůj osud může, i při práci lovce je nutná komunikace s lidmi, pokud to nejsou agresivní psychopati, pak je velká šance, že za svůj osud nemůžou. Ale to je běh na dlouhou trať, něco z nich dostat…co bys ty chtěla dělat, až skončí chuuninské? Pak je ideální čas na volbu povolání.

*Prekvapilo ju, že bolesť o ktorej sa jej Kaede zmienila bola zapríčinená hlavne tým, že ju prežíval niekto koho mala rada. Myslela si, že ide o jej bezpečné miesto.. nie, že ho s niekým zdieľala. Tento fakt Naomi vnímala veľmi silno, keďže bola sama miestami až príliš emocionálna a empatická .. na kunoichi. Bolo príjemné zistiť, že aj ostatní majú ešte stále srdce a, že sa vekom každý shinobi nepremení na chladný balvan či úplné poleno. Kaede jej prezradila, že je lovec nukeninov... napadlo jej preto, že by možno mohla poznať Soru, no rozhodla sa mlčať a nechať si tak túto domnienku pre seba. Aj keby povedala, že ho pozná tak čo? Naomi aj tak ešte nebola pripravená ho stretnúť .. určite by si na nej hneď všimol, že sa niečo stalo a ona o Murasakim ešte nedokázala hovoriť - všetky tie pocity ešte neboli schované v truhlici v jej vnútri.. ešte ich nepotlačila.* Rozhodne sa so žiadnym nukeninom neplánujem ... *Chcela povedať kamarátiť, no to slovo jej prišlo príliš detské a chcela pôsobiť dospelejšie a teda sa odmlčala kým našla lepšie slová.* Ak by prišla tá situácia a s nejakým by som sa stretla... nemám prečo veriť im a nechať sa tak okabátiť. *Zažmurkala a sklonila tvár ku svojej flaute s ktorou sa začala opäť nervózne hrať. Táto téma ju trošku rozhodila.. Kaede jej totiž na jednej strane tvrdila, že nemá nukeninom veriť a na druhej strane vravela, že nie každý môže za svoj osud a, že je dôležitá komunikácia. Naomi bola z toho zmätená a nevedela čo si má o tom myslieť. Doteraz jej nikto niečo takéto nepovedal a teda bol tento pohľad pre ňu úplne nový. Na akadémii im vštepovali, že sú to zločinci, ktorí musia byť chytení a potrestaní za ich zločiny.. Tatsuya im povedal o troch výnimkách s ktorými by sa ich stretnutie rovnalo smrti a teda ich trestať ani chytať nemajú... no a Sora-kun bol lovec nukeninov, ktorý riskoval svoj život aby ich nukošov pochytal takže... Naomi teraz nevidela jediný dôvod prečo by sa s nimi mala vôbec baviť, komunikovať či čokoľvek iné. Našťastie Kaede položila ďalšiu otázku pri ktorej sa Naomi letmo pozrela na bielovlásku a potom trochu bezradne mykla plecami.* To... je dobrá otázka, úprimne som nečakala, že prežijem až do tejto časti skúšok.. ah a vlastne si to asi nemyslel ani otec. *Ako to povedala úplne podvedome, bez toho aby si to uvedomila, rukou skontrolovala či je vrecko so semiačkami bezpečne na svojom mieste - nenápadne vykúkalo spoza jej chrbta.* Kedy si sa ty rozhodla čím chceš byť? Vždy ťa to ťahalo ku tomuto povolaniu? Neľutuješ to? Zvolila by si si ho znovu? *Zaujímala sa a pri tom sa na Kaede dívala svojimi zvedavými, svetlomodrými očami.*

*Byla si vědoma toho, že si trochu protiřečila. Ale její vlastní zkušenost taková byla. Na jednu stranu se jim nedalo věřit, na druhou stranu to byl Nukenin, komu věřila ze všech lidí snad nejvíce. Ironie. Stejně jako její slova. Bylo njelepší mladou dívenku nemotat před chuuninskýma zkouškama nějakýma životníma příběhama a hlavně jí stresovat budoucností, která ani nemusí nastat, kdyby náhodou zkouškou neprošla. Všimla si i jak si nervózně hrála s flétnou. Nerýpala do ní ale, tiše jí naslouchala* Proč bys neměla přežít? Kdo ti vůbec vnuknul takovou myšlenku? Otec? *Vyvalila oči. Jako její rodiče si taky mysleli, že to neudělá, ale nnikdy by jí nepodceňovali tak, že by si mysleli, že nepřežije. Kaede tohle trochu zvedlo tlak, děti se mají podporovat, ne shazovat. A pokud by nepřežila, bylo by to chybou jejího otce,který jí dost nepřipravil. Byla ale doopravdy v šoku.* Já? Okamžitě po chuuninských zkouškách, doopravdy v moment, kdy jsem opustila arénu....věděla jsem, že chci cestovat a vidět svět. A tohle je jedna z mála možností, jak toho docílit. *Musela se nad další otázkou zamyslet.* Nelituji. Byly sice horší situace, chvíle, kdy mi šlo o život...ale o tom to je, žití...o tom adrenalinu a hře se smrtí na schovávanou. Sice bych některé věci v životě udělala jinak, ale rozhodně nelituji ničeho. Vše, co v životě uděláš, formuje to, kým jsi. A taky to dláždí tvoji cestu, vedoucí do budoucnosti. Jednoduše...kdybys neprošla třetí zkouškou, jen by ti to dalo zkušenost pro příští pokus. A i to se počítá, každá zkušenost je cennější než peníze. *Opřela se lokty o zem za sebou a zaklonila hlavu, sledovala šedavé mraky na jinak čisté tmavé obloze.* Ale musím říct, že bych možná mě.la víc času věnovat učení se něčeho, co pomůže druhým...třeba nějaké lékařské techniky, nebo tak něco. *Otočila hlavu k Naomi.* To je jediné, čeho lituji, že jsem se na to nezaměřila dříve.

*Neuvedomila si, že sa preriekla. Pootvorila ústa, chcela to dať na pravú mieru.. otca rešpektovala a trochu sa ho aj bála, nechcela o ňom hovoriť zle pred ním a už vôbec nie poza jeho chrbát.* No.. ocko mne aj bratovi povedal, že sa nemáme báť, ak neuspejeme už pred geninskou skúškou. Dal nám vačky so semiačkami a povedal, že z nás aspoň niečo bude.. že budeme aspoň na niečo dobrí. *Hoci sa pri svojich slovách usmievala, pohľad mala sklopený k strechám budov a hlas mala podfarbený potláčaným smútkom.* Byť hnojivom pre matku zem.. jedinú Matku, ktorú som kedy poznala a jedinú matku o ktorej nám kedy otec hovoril. To asi nie je tak zlé aj keď to asi neznie úplne najpozitívnejšie. *Keď to povedala nahlas znelo to hlúpo a snažila sa to teda nejako zahovoriť.* Pani Haya vravela, že nám tým ocko nechcel ublížiť ale že nás možno chcel len upokojiť aby sme sa nebáli smrti.. aby sme sa na ňu vlastne tešili, lebo budeme potom prospešní. *Čim viac sa to snažila svojimi slovami zachrániť tým horšie jej to ale znelo a teda si napokon len povzdychla a bezmocne si pošúchala čelo čím si trošku rozstrapatila svoju ofinu. Bolo ťažké zachraňovať a vysvetľovať niečo čomu sama nerozumela. Osobne sa nestotožňovala s tým, že byť hnojivom pre semiačka je naplňujúce.. rovnako ako sa nestotožňovala s tým, čo im otec vštepoval, že láska je zbytočná.. teda do nedávna sa s tým nestotožňovala - po druhej skúške v tom mala sama bordel a nad otcovými slovami sa zamýšľala čoraz viac.* Nu.. *Pozrela sa na Kaede a v očiach mala obdiv.* Je skvelé, že si si bola tak istá v tom po čom túžiš. *Ako to povedala trošku sa vystrela.* Rada by som cestovala po svete, videla všetky ďaleké krajiny a ich lesy... a chcela by som skladať piesne o dobrodružstvách, ktoré by som počula či sama zažila. *Naomi mala však smolu.. povolanie "bard" totiž nanešťastie Iwagakure nemala vo svojom portfóliu voľných pracovných pozícií.*

*V Kaede to vřelo. Hraný, archaický úsměv musela držet zuby nehty. Tvářit se, že je vše v pořádku a Naomit tatík není úplná lidská svině, jí bralo všechnu energii. Pozorný by si mohl všimnout, jak se jí jemně zvedají vlasy na zátylku, ale s její polohou bylo mnohem horší něco takového vypozorovat. Zatímco Naomi obhajovala slova jejího despotického otce, Kaede začala přemýšlet nad tím, co mu udělá.* Tvůj otec zní jako někdo se zajímavým pohledem na život. Někdy bych ho ráda poznala. Až půjdu do Iwagakure, seznámíš mě s ním? *Rozhodně neříkala, že z něj udělá parodii na muže, až s ním skončí. Raději toto téma nechala být. Protože se chtěla prostě pomstít přímo na jejím otci a jí pak vytlouct jeho debilní myšlenky z hlavy. Nad jejím plánem v životě se pousmála.* Nevím jak u vás, ale mně nikdo za zády nestojí a nesleduje, jak dobře svou práci odvádím, klidně můžu cedtovat rok a nikoho nechytit. Myslím, že pro tebe by to bylo také dobré povolání, kdy budeš mít dost volnosti a možností sledovat zajímavé příběhy, poznávat ostatní a dostatek prostoru ke skládání písní. Proč ne. *Usmála se. Stejně jako Naomi u práce Lovce nukeninů mohla skládat písně a časem být známá hlavně díky nim, se mohla Kaede konecně začít věnovat svému výzkumu.* Kam bys šla jako první? Kdybys mohla kdykoliv odejít z vesnice bez úhony?

*Naomi prikývla keď Kaede hovorila o tom, že jej otec má zaujímavý pohľad na život.. trošku jej to pripomenulo slová pani Haye. Tak či tak na zoznámení Kaede a jej ocka nevidela nič zlé.* Asi.. to môžem skúsiť. Nebýva často doma - chodí na misie a niekedy je preč poriadne dlhý čas. *Vysvetlila jej a keď jej napokon hovorila o výhodách svojho povolania - vážne nad ním začínala Naomi uvažovať.* To znie.. naozaj slobodne. *Uznala napokon. Možnosť cestovania sa jej páčila, no nepáčila sa jej predstava, že by cestovala sama. Pomyslela si teda na svojho brata a uvedomila si, že sa spolu nikdy nezhovárali o tom čím chce byť on. Trošku pri tom posmutnela.. na to, že si mali byť najbližší na svete - niekedy mala pocit, že je pre ňu ako cudzinec. Kaede poznala chvíľku a už o nej vedela skoro viac než o vlastnom bratovi. Bolo to trochu .. vlastne dosť ubíjajúce. Z jej pochmúrnych myšlienok ju napokon vytrhla otázka krásnej bielovlásky. Nad odpoveďou sa Naomi nemusela dlho zamýšľať - vlastne ju vyhrkla takmer okamžite a bez zaváhania.* Do Kirigakure. *Odpovedala jej a potom sa na Kaede pozrela svojimi veľkými, modrými očami.* Chcela by som vidieť more.. a celkovo vidieť miesto odkiaľ pochádza Tatsuya-sama. *Zdôverila sa jej tichým hláskom. Tatsuyu obdivovala, dokonca u seba v izbe mala aj jeho plagát a na poličke v izbičke bola tiež na čestnom mieste položená plastová guma, ktorú Mizukage. Choval sa ku nej nesmierne pekne a veľa ju toho naučil za ten krátky čas ktorý v jeho prítomnosti mohla byť.*

Určitě to vymyslíme nějak, a setkání se uskuteční, i kdybych na něj u vás doma měla čekat celý měsíc. *Sice tolik času nazbyt neměla, ale hodlala pro poučení toho hlupáka udělat cokoliv. A to doslova. Tatsuya a jeho hon na Jashinisty musí prostě počkat.* Ano, je to velmi tolerantní povolání. Můj blízký kamarád takhle cestuje se svým dvojčetem. Jsoj skoro pořád spolu. Za to já cestuji sama a připojuji se k týmům z vesnice pouze na mise. *Usmála se, jí samotářství vyhovovalo, hlavně protože se stýkala s Nukeniny. Naomi vyhrkla hned Kirigakure a jejich oči se spojily. Kaede čekala na vysvtlení a jakmile padlo Tatduyovo jméno, jemně přivřela víčka, v malém podezřívavém pohledu, který se během sekundy změnil v úsměv. “Snad nejsi až takový idiot Tatsuyo….tohle si ještě musíme ujasnit. Jen počkej.” sama dřív bývala do Tatsuyi blázen, platonicky, když jí bylo patnáct…během chuuninských byli v Kirigakure a viděla ho, nejen, že se jí líbil, ale obdivovala jeho nástup do pozice Mizukageho, jeho sílu. Dokud jí nezmanipuloval a pak v podstatě nezneužil a následně jí vymyl mozek. Kaede o tom s nikým nemluvila, jelikož byla pod vládou genjutsu, které to zakazovalo. Fyzicky nebyla schopná, ale pamatovala si všechno. Nicméně její vztah s ním se zlepšoval. Po posledním rozhovoru si uvědomila, že není takový hajzl. Kdyby byl, zruinoval by jí vztah s jeho bratrem. A to neudělal. Takže mu na jednu stranu byla i vděčná. Naomi ale z nějakého divného mateřského pudu chtěla uchránit stejné zkušenosti. Hodlala tedy apelovat spíše na druhou, dospělou stranu, aby k ní přistupovala opatrně.* Mizukage-sama? Kdybys jen věděla odkud doopravdy je….Kirigakure, to ano, ale z jaké rodiny. Dětství, které prožil, a tak…víš, že Mizukage- sama má dvojče? *Optala se potichu, jakoby to byl nějaký souboj fanynek, v realu ale Kaede chtěla vědět, jak moc toho Naomi zjistila a jak blízko by k němu mohla mít.*

*Odhodlanie Kaede bolo inšpiratívne, hoci Naomi celkom nerozumela čo z toho čo povedala o jej otcovi Kaede tak motivovalo, že sa s ním tak veľmi túžila stretnúť. Každopádne sa nad tým viac Naomi nezamýšľala nakoľko Kaede spomenula jej blízkeho priateľa, ktorý cestuje so svojim dvojčaťom a má tiež povolanie lovca nukeninov. Naomi sa pred očami okamžite objavila Sorova tvár, no nechcela Kaede skákať do reči a na záver ju zaujalo to, že chodí po svete Kaede úplne sama.* Necítiš sa na cestách osamelo? *Opýtala sa jej. Nedotazovala sa na to či sa sama nebojí - pokiaľ je schopná cestovať sama, musí byť skutočne veľmi silná. Naomi fascinovala tá časť so samotou. Jedna vec bola, že sa Naomi cítila nepochopená a sama aj keď bola obklopená rodinou, no nemať ich cez to na blízku ... tá predstava bola stiesňujúca. Ich rozhovor sa napokon ubral ku Tatsuyovi, kedy sa Naomi nemohla ubrániť úsmevu. Zdalo sa, že o ňom Kaede vie nejaké zaujímavosti čo zapríčinilo, že sa malá ružovovláska poposadla, pokrčila si nohu a otočila sa na múriku trupom ku Kaede aby jej nič z toho čo jej hovorila neuniklo.* Oh, to teda neviem! Z akej je rodiny a aké mal detstvo? *Nadchla sa a pri zmienke o tom, že má Tatsuya dvojča - prekvapene pootvorila ústa.* Čože? Ach páni! Akoto, že sa o jeho dvojčati nehovorí!? *Vyhŕkla a skutočne to teraz mohlo vyzerať, že spolu diskutujú len dve zanietené fanynky.* Odkiaľ toho o Mizukagem toľko vieš?! *Špitla a v srdiečku ju pri tom bodla závisť.*

*Naomi Kaede vpálila otázku, nad kterou se musela zamyslet. Protože krátkodobé cesty jí přišly mentálně osvobozující a díky nim si mihla v klidu řešit vlastní myšlenky, no ty delší nikdy netrávila úplně sama. Pokaždé si k někomu našla cestu. Ale nemohla a ani nechtěla Naomi prozradit, s kým ten čas trávila.* Já si chodím čistit hlavu. A když jsem déle pryč, většinou pobývám v jiné vesnici. Například v Amegakure, v Kigugakure…byla jsem i v Kumogakure pár dní. *Ale tam se už nikdy nevrátí, což nechtěla zmiňovat. Z fyzické realce Naomi, jí došlo, že se o Mizukageho bude asi hodně zajímat a nejspíše je jednou z jeho mnoha fanynek. Jako dříve bývala i ona. Otázky jí zaplavily jako velká voda. Kaede se zvedla z pololehu a nahnula k Naomi.* Ale ne, že mu to povíš! Neřeknu nic, dokud neslíbíš, že to zůstane mezi námi. *Natáhla k ní ruku s nataženým malíčkem. Malíčkový slib byl dětinský, ale pro Kaede to bylo neporušitelné pouto. Dáš maličkový slib a když to porušíš, usekne ti ho.*

*Chápavo prikývla, jej slová dávali malej Naomi dokonalý zmysel.* Asi musíš mať všade veľa známych a priateľov. *Odvetila so zasnívaným úsmevom. Tá predstava sa jej samej veľmi páčila hoci bolo pre ňu surealistické, že by sama mohla byť takýmto spôsobom spoločenská. Ešte chvíľku nad tým v duchu uvažovala než napokon prišla téma "Mizukage" aneb Naomin idol, ktorý pre ňu za jej krátky život urobil viac než väčšina ľudí v jej rodnej dedine. Nadchla sa keď na ňu Kaede vystrčila malíček a jej žiadosť jej prišla absolútne fér. So šťastným, širokým úsmevom prijala jej malíček a chytila ho svojim vlastným - odhalila pri svoje biele zúbky a v líčkach sa jej vytvorili jamôčky.* Sľubujem, že to zostane len medzi nami! *Znela sprisahanecky, cítila sa ako keby spolu práve uzavreli veľmi závažnú, neporušiteľnú zmluvu. Potom čo svoj malíček po spečatení ich sľubu odtiahla - dívala sa na Kaede so zatajeným dychom a bola nesmierne zvedavá aké informácie o Tatsuyovi vlastne vlastní táto záhadná, krásna bielovláska.*

*Přikývla. Nekomentovala to však nahlas. Jelikož asi 80% jejích “Přátel” za hranicemi Konohy tvořili nukeninové, které by měla lovit. Měla to jinak, než Sora. Nicméně Naomi pak přijala její malíček a Kaede si ji vypálila do paměti jako někoho, kdo pokud ji v tomto zradí, přijde o celou ruku. Nešlo o to, že by vyzradila někomu, že jí Kaede cokoliv řekla, ale že by informace, které dává, mihla překroutit a trochu zavařit celé trojici (dvojčata i Kaede). Jemně se usmála, když viděla ten Široký úsměv.* Mizukage- sama a jeho dvojče byli rozděleni velmi, doopravdy velmi brzy. Každý žil u rodiny jednoho z rodičů. Jedno dítě v bohatství a blahobytu. Druhé s vojenskou výchovou, drilem, tvrdé ne-li žádné dětství. Obě dvě děti na sobě pracovaly a snažily se zesílit, ale to, s vojenskou výchovou na tom bylo fyzicky lépe. Jedno z těch dětí postihla hrozná tragédie a zmizelo z historie Kirigakure, to druhé se stalo Mizukagem, ale až po dlouhé, trnité cestě, kterou jako jeho fanynka jistě znáš. *Znalecky pokývala hlavou. Naschvál nezmiňovala pohlaví dvojčete, ani zda stále žije, bezpečnost především.* můžeš jen hádat, ze které rodiny Mizukage přišel. Po jeho dvojčeti se slehla zem a pro dějiny Kirigakure je vlastně mrtvé. Zda je tomu i v realitě…to nevím. *Jasně, že to věděla.* S Mizukagem nás pojí společné zájmy, pro dobro světa samozřejmě. Takže občas se může stát, že s ním prohodím pár slov a hlavně! Jsem slídil a zjišťuju informace na denní bázi. *Přimhouřila oči a prohlédla si Naomi.* Ale pokud si na něj v budoucnu myslíš….tak na to zapomeň. Až budeš ve věku na romantické smýšlení, on bude děda…a to nechceš. *Musela se v mysli plácnout do čela, protože jí od dvojčat dělilo asi 17 let…a stejně jí to nevadilo. Ale mladičká Naomi by mohla být doopravdy Tatsuyovou dcerou.*

*S každým ďalším slovom, ktoré Kaede povedala Naomi viac a viac padala sánka. Veď to všetko o Mizukagem a jeho dvojčati znelo ako vystrihnuté z nejakého románu! Okamžite do tej situácie Naomi napasovala seba a Naota.. bola zdesená len pri predstave, že by sa im toto stalo. Že by vyrastali oddelení od seba a to aj napriek tomu, že mali spolu s jej bračekom tak komplikovaný vzťah.* Wuaaa. *Šepla obdivne sama pre seba.* Si v tom zisťovaní informácií fakt dobrá Kaede-san! *Pochválila ju a potom - potom keď jej bielovláska povedala tú poslednú vetu, Naomi vytreštila oči a očervenela až za ušami.* Č-čože? *Zakoktala sa a jej tvár medzi tým pripomínala zrelú paradajku - čo bolo vidieť aj napriek tomu, že bola tma a osvetľoval ich len mesiac a neďaleké lampy.*

Asi takto sa tvárila

*Nerozumela ako Kaede niečo také mohlo napadnúť, odhliadnuc od faktu, že jej pred pár dňami zomrela jej prvá detská láska - na Mizukageho sa nikdy predtým a už vôbec nie teraz.. no skrátka nikdy sa nedívala na Tatsuyu ... och, ani v najšialenejších predstavách si s ním nespájala nič romantické! Bol pre ňu vzor, obdivovala ho, bol jej idol - no ak by ich mala v hlave nejako spriazdňovať, predstavovala by si ho skôr ako svojho otca než .. muža.* Mizukage-sama je úžasný silný shinobi ale .. ja nikdy... och, to je trapné! *Chvatne krútila hlavou ako keby z nej tak chcela vytriasť len tú predstavu, že by malo medzi nimi byť niečo romantické.*

*No proč by si nevzala kredity za něco, co jí říkal někdo jiný. Však to Naomi nikdy vědět nemusela a šance, že potká Ayata a ten jí to vyžvaní, no…je spíše v záporných hodnotách. Nemluvě o tom, že Tatsuya taky není úplně sdílný. Pyšně se nadmula a pak se uklidnila. Jemně se pousmála.* Vím, kde hledat. *Pokrčila rameny. Však vlastně i teď věděla v podstatě vše potřebné na zásah na první Tatsuyův cíl. Byla v tom dobrá, jen ty Jashinisti…to jí moc nešlo. Nicméně reakce Naomi byla komická. Kaede se upřímně rozesmála. Otřela si slzu u oka a položila Naomi ruku an rameno.* Jen si z tebe utahuju. *Smála se. Bylo roztomilé, jak rychle se Naomi zdála být rozhozená a jak snadno s ní ta představa zamávala. I když i tak cítila potřebu pana Mizukageho plácnout přes prsty. Pro jistotu.*

*Pre Naomi bol tento moment veľmi vzácny. Zatiaľ uzavrela malíčkový sľub len s jednou osobou - so Sorom. Cítila trošku de-javu, Kaede bola staršia ako aj Sora, nosila okuliare ako aj Sora a bola z Konohy ako aj Sora. Skoro to vyzeralo, že sa Naomi narodila v zlej dedine. Konoha sa jej páčla oveľa viac než Iwa - nie len kvôli stromom ale aj celkovej architektúre... okrem toho sa jej páčilo, že tu študentov pri postupe na Genina nenútili navzájom sa zabíjať. Spomenula si však na pani Hayu a musela si v duchu trošku naplácať, že tak hanlivo hovorí o svojom domove vďaka ktorému ju s poznala. TO už ale padla tá téma Tatsua/Naomin milenec v budúcnosti a kým tvárička malej Naomi naberala purpurové odtiene - jej nová asi-novej kamarátka sa zvonivo smiala na jej reakcii.* Kaede-saaan! *Natiahla hláskom vyčítavo ako také typické, mrzuté dievčatko, ktoré sa durdí. Potom si priložila dlan na líčko v nádeji, že tým schladí svoje rozhorúčene tváričky.*

*Smála se. Dlouho se takhle nesmála. Naomi byla jako rajčátko. Kaede se uklidnila a pak se zahleděla do dálky.* Ale ne, teď vážně. Lásku si člověk nevybírá. Tak buď opatrná. *Povzdychla si. Sundala brýle a jednou rukou je natáhla před sebe a dívala si skrze ně na hradby vesnice v dálce.* Někdy může být růžová a hebká jako tvoje vlasy. A někdy krvavá a studená jako sklíčka těchto brýlí. A nejhorší je ta…která zraňuje a je neopětovaná. *S těmito slovy složila nožičky brýlí a dala si je nožičkou za výstřih a tak zavěsila na oblečení.* bůh ví, kam tě tohle dobrodružství zavane a zvábí. *Sama cítila, jak jí hradby vesnice byly málo. Že by možná i byla schopná se přizpůsobit druhé straně. Chtěla ale?*

*Naomi trošku urazene nafúkla líčka. No smiech Kaede jej prišiel príliš roztomilý na to aby sa na ňu dokázala dlho durdiť. Po jej slovách zostala Naomi chvíľu ticho. Myslela na neopätovanú lásku, na Murasakiho... mala mnoho otázok a plnú hlavu myšlienok a najradšej by ich vychrlila všetky naraz, no ovládla sa a rozhodla sa ísť pekne za radom.* Ja sa asi nechcem nikdy zaľúbiť. Uhm.. Ocko aj tak vraví, že láska je zbytočná a oslabuje... dá sa ale vraj nahradiť vzájomnou úctou a dôverou. Čo si o tom myslíš Kaede-san? *Opýtala sa jej zvedavým hláskom a uprela na ňu svoje bystré očká. Jej lová o láske a o jej sile sa zdali ... tak úprimné. Skoro ako keby si všetko z toho čo jej hovorila prežila. Pôsobila, že vie presne o čom hovorí a tak Naomi zaujímal jej názor na to čo im s Naotom vštepoval ich otec. Na tieto slová nikdy nezabudne, nakoľko im ich otec povedal v deň kedy dostali vačky so semiačkami a kedy im oznámil, že boli nechcená náhoda. Už vedela aký názor má pani Haya, no Kaede bola mladšia a teda jej bola jej generácii rozhodne bližšia.*

*Musela se zamyslet. Ne nad otázkou, ale nad tím, co jejímu otci provede. Zda to bude dlouhodobé, nebo šup šup. Ale v něčem měl pravdu.* Jenže láska je založená na důvěře a úctě. *Promluvila po chvilce ticha.* Naopak. Já jsem díky lásce byla silnější. V obou případech mě to donutilo být lepší a vydržet více, protože láska za tu snahu stojí. *Usmála se. Promnula si oko, protože i když to byla doba, Dante jí stále bolel. To nikdy nepřejde. Ale ona tu prasklinu v srdci vyplnila. A zdálo se, že tentokrát to bylo správné rozhodnutí, jelikož cit, který měla k druhé osobě přesahovat mnohonásobně to co zbylo po Dantem.* Já jsem se ještě nevyznala. A nevím, zda to někdy udělám. Ale ten cit, který je tady. *Přiložila si ruku na srdce.* Pomáhá překonat veliké překážky a nutí mě překonávat samu sebe. Abych mu dokázala, že jsem už víc, než malé děcko. Že kdybych chtěla, mohla bych se otočit proti němu, ale protože ho… *Zasekla se. To slovo jí stále nešlo přes pusu. Nikdy jí to nešlo. Dantemu to ani neřekla. Teď ale musela, nebo to za ní udělá někdo jiný.* J-já…city, které chovám jsou silnější než moje morální přesvědčení. Pro něj bych se otočila i proti celé zemi Ohně. *Jemně sevřela látku oblečení mezi prsty. Zvedla se a složila pečetě, hryzla se do prstu a pomocí kuchiyose přivolala černou vránu. Něco jí pošeptala a vrána odletěla do ulic vesnice. Poslala jí sledovat její cíl. Čím dřív zjistí, kdy vyjede z vesnice, tím dřív svého nukenina uvidí a bude mu moct říci, co cítí. I když, nebýt Tatsuyi, v životě by to neudělala.*

*Počúvala jej slová a veľmi jej pripomenuli to čo jej hovorila pani Haya. Nechala Kaede hovoriť, neskákala jej do reči naopak - vstrebávala jej slová a pri tom prikyvovala. Keď povedala, že by kvôli svojmu milovanému bola schopná ísť aj proti celej ríši Ohňa - Naomi naklonila hlavu mierne na stranu.* Láska asi robí z ľudí trošku bláznov, že? *Podotkla, nemyslela to zle.. no aj Murasaki namiesto toho aby sa zachoval logicky, povedal jej o svojich citoch a tak ďalej - namiesto toho sa pozhováral s jej klonom a ju zviazal.. to bolo hlúpe.* Prečo si sa ešte nevyznala? Ak sú tvoje city takto silné? Bojíš sa, že ťa odmietne? *Naomi nikdy nemala kamarátku s ktorou by mohla rozoberať veci o láske, chlapcoch či idoloch ako bol Tatsuya - ani nič podobné.. preto nevedela, že na niektoré veci možno nebolo úplne vhodné sa pýtať. Toto ju však nesmierne zaujímalo. Kaede bola krásna, vtipná a pôsobila aj dosť sčítane ... nevedela si predstaviť muža čo by ju odmietol. Teda ak by jej city neboli mierené na práve Tatsuyu.* "Och! Žeby si ma preto doberala? Lebo si sama prechádzala touto formou neopätovanej lásky?" *Napadlo jej, no prv než by sa jej na to opýtala - nechala ju aby sa vyjadrila ku otázkam čo jej už položila.*

*Zasmála se, Naomi měla pravdu. Kaede byla blázen. zpětně, když se na to tak podívá, tak by jí spíše než usekli hlavu, zavřeli do blázince.* No....ano. *Smála se doopravdy od srdce, jelikož jí to taky takhle připadalo. Bylo zajímavé, že od chvíle, kdy jí Tatsuya vynadal, byla vůči těmto pocitům více otevřená a i o nich více mluvila. Otázka na tělo. Kaede zavřela oči a přemýšlela, po chvíli je otevřela.* Protože je to složité a jakmile se vyznám, už to nejde vzít zpět. Až si budu jistější jeho postojem k tomu....všemu, pak se vyznám. Nemluvě o tom, že je o dost starší než já a bojím se, že mě vidí stále jako mladou puberťačku a ne dospělou ženu, kterou jsem teď. *Snad to Naomi dávalo smysl. Hlavně ta poslední část.* A hlavně, je pro mě trošku nedosažitelný. *Zaculila se, což mohlo vyvolat ještě větší pocit toho, že mluví o Tatsuyovi.*

*Poznámka, ktorú povedala Kaede veľmi pobavila takže na tom asi fakt niečo bolo. Naomi sa nesmiala, o láske toho veľa nevedela a jej prvý začínajúci detský románik skončil veľmi krvavo po veľmi krátkom čase. Musela sa ale usmiať tiež - pretože mala Kaede veľmi nákazlivý smiech. Po chvíľke však opäť obe zvážneli, Kaede sa zamyslela a následne keď malej Naomi začala vysvetľovať svoje dôvody, prečo s vyjadrením citov otáľa - očká Naomi boli čím ďalej tým viac vypulenejšie a jej ústa čím ďalej tým viac otvorenejšie - nakoniec len Naomi šokovane vydýchla a priložila si dlaň k ústam.* Och bohovia! Myslela som si to! *Šepla bez dychu.* Ty si zamilovaná do Tatsuyu-sama! *Šepla bez dychu ako keby okolo nich bolo ďalších dvadsať ľudí čo by ich mohlo počuť. Nemohla tomu uveriť, no na druhej strane asi dávalo zmysel, že toho toľko vedela o jeho minulosti, o jeho rodine, o jeho detstve!*

*Kaede přešel před očima celý život, tak rychle, že nestačila nic. Nadechla se hezky prudce, hrajíc divadlo. Jemně si položila prsty na rty. Naomi nebyla daleko od pravdy. Kaede se zaculila, snažíc se rukou schovat obličej. Její herecké schopnosti...ach. Zkusila si vzpoemnout na něco nekalého, co s někým "dělala", aby její tváře nabraly karmínovou barvu.* No...uhodlas. *Povzdychla si rezignovaně. sice byla Naomi trochu vedle, jelikož v očích Kaede byl její nukenin prostě jedinečný, ale mohla by ho i přirovnat k lepšímu Tatsuyovi. Ačkoliv byl Mizukage silnější, její nukenin byl milejší, pozornější a celkově po mentální stránce prostě někde jinde. Neměl potřebu flexit. Rukama se plácala po tvářích.* Tys mě načapala Naomi-chan! Teď to víš, i důvody, proč se Mizukagemu nemůžu vyznat, však on snoubenku už má. *Povzdychla si. Zase do toho spadla, lhaní, co slíbila, že už nebude dělat...*

*Naomi hlasno vydýchla aby sa dostala z toho šoku.* No teda .. páni! *Pozrela sa pred seba a prikyvovala si sama pre seba. Všetko jej to proste dávalo po jej priznaní dokonalý zmysel.* Tak to ti vážne nezávidím, Kaede-san. *Poľutovala ju úprimne.. potom sa na moment zamyslela a v duchu myslela na Murasakiho.* Je to už dlho? Chcem povedať .. kedy si si uvedomila, že to nie je len kamarátstvo ale niečo viac? *Opýtala sa jej a znela pri tom naozaj neskúsene a naivne. Láska bola pre ňu záhadnejšia než čierna mágia z rozprávkových kníh.* Nuž.. napriek všetkému naozaj dúfam, že ma tieto pocity minú. Vieš, potom sa aspoň vyvarujem všetkých neopätovaných citov a bolesti zo straty.. keď sa niečo pokazí a nevyjde to. *Zopakovala zase, že sa nechce zaľúbiť a ako to povedala pred očami mala tvár chlapca s fialovými vlasmi a v srdci ju pri tom bolestivo pichlo.* Okrem toho, nechcem priviesť na svet neplánovane deti - lebo nie je príjemné vzniknúť ako nechcená nehoda. *Opäť si spomenula na slová svojho ocka.* Môžeme byť s bratom radi, že si nás otec nechal keďže sme boli len náhoda. *Povzdychla si.*

*Usmála se. Kdyby Naomi věděla pravdu, spíš by jí ještě více nezáviděla. Takto si mihla mysleat sice, že Kaede pálí po Mizukagem, a hodně věcí tomu nasvědčovalo, ale být jako Lovkyně nukeninů zamilovaná do nukenina bylo mnohem horší, než napomáhat “nepřátelské” říši.* Ale láska je krásný cit. *Podotkla jen mimochodem.* Při posledním rozhovoru s ním před několika týdny. Do té doby jsem si tento cit obhajovala jako úctu a respekt. Ale ukázalo se, že je to jinak. Já se mu ale brzy vyznám. Až ho příště uvidím. Povím mu pravdu. A buďto přijme, nebo ne. Tak jako tak je lepší být slušně odmítnuta, než se necht tahat za nos! *Usmála se. Budoucí bolesti z možného odmítnutí byla odhodlaná čelit. Pokud nukenin řekne ne, bude to naposledy, co se uvidí. Kaede totiž sama neví, jaké její budoucí já bude. Slova Naomi jí zarazila.* Láska okamžitě neznamená, že s někým máš sex. A natož že budeš milt dítě! Pokud váš otec tvrdí, že jste nehody, jste tím jeho zaviněním. On je ten, kdo vás vytvořil, ne matka. A vůbec. Tyhle řeči neposlouchej. Jako žena i s nechtěným dítětem fyzicky sdílíš jedno tělo nějaký čas. A to tělo je tvoje…je to tedy tvá volba, zda plod odstraníš nebo si jej ponecháš a vychováš lepšího člověka, než je jeho otec. A potažmo i váš, který neví, jak se s jeho hračkou zachází, tedy..není dostatečně dospělý, aby domýšlel následky. *Pokrčila rameny. Sama byla odhodlaná si kdykoliv vyvolat potrat, kdyby jí těhotenství nehrálo do noty.*

*Úcta, dôvera a rešpekt.. to bol spôsob citov, ktoré dostávali s bratom od ich ocka a o ktorých im hovoril, že sú dôležitejšie než láska. Chápavo teda prikyvovala keď jej Kaede opisovala ako sa tieto city pretransformovali v niečo viac.* Si veľmi statočná Kaede-san, snáď raz budem vedieť byť tak sebavedomá a úprimná ako si ty. *Poslednú časť vety si zašomrala trošku zahanbene popod nos.* Vieš, že by si sa ku Mizukagemu hodila? Podľa mňa by ste tvorili krásny pár! *Sladko sa na bielovlásku usmiala a keď jej začala rozprávať o tom, že sa láska automaticky nerovná sexu a ten ku deťom - Naomi ju pozorne, no trošku zarazene počúvala. O tomto sa ešte s nikým nerozprála .. s pani Hayou rozoberali lásku len z citovej roviny, okrem toho ju vnímala ako svoju babičku! A s babičkou veci o fyzickej láske proste rozoberať nemôžete.* No ... ale myslela som, že keď niekoho ľúbiš ... tak sa to dokazuje práve tým, no sexom. *Očerveneli jej líčka. Mala o tomto celom dosť skreslené predstavy a o rozhodnutí - o prerušení tehotenstva - o tom počula prvý krát.* Och, to sa môže? *Zažmurkala prekvapene. Teraz jej to všetko prišlo ešte komplikovanejšie než predtým. Na akadémii ich učili 100 spôsobov ako niekomu zasadiť smrteľný úder, no v citových veciach ich nevzdelávali vôbec. Vypustili potom do sveta deti, vraždiace nástroje, ktoré nevedeli o žiadnom spôsobe ako správne prejavovať city. Možno to chcela nechať škola na rodičov, no čo malo dieťa robiť ak ho to jeho rodič nevedel naučiť lebo bol sám citlivý asi ako taký balvan?*

ále, Mizukage-sama družku už má. Určitě by mi ale nevadilo, kdybych stála…po jeho boku. *Jemně se usmála.* I kdyby jako ochránce, nebo informátor. *Dodala. Myslela u toho však na jiného, u koho se tato slova vyloučit nedala. Teda, pokud ji neodmítne, pokud odmítne, tak jí asi klepne pepka. Nicméně Naomi se zdála v tomto směru být velmi, velmi nevzdělaná.* Výchova vašeho otce je u tebe hodně zřetelná. *Povzdychla si potichu.* mimo jiné, sebevědomá nejsem. Je to jen maska, kterou ukazuji světu, svoje slabiny skrývám hluboko pod kůží. Ale taky je mám. Taky jsem byla mladé děvčátko, uplakané, se smutnou melodií. *Upřeně se na Naomi podívala. Ale nerýpala se v ni. Nejprve jí chtěla trochu postavit nohama na zem.* Své tělo můžeš dát komukoliv chceš. Pokud to budoh osoby, které jenom miluješ, tak je to tvé rozhodnutí, stejně tak, pokud se budeš odevzdávat jen pro zábavu. Důležité je u toho přemýšlet. Však koncept měsíčního cyklu bys znát mohla. Měsíc rozdělený na čtyi týdny. Týden očisty, týden klidu, týden plodnosti, týden hormonální nevyrovnanosti a pak opět týden očisty. Pokud si to budeš správně počítat, je šance na otěhotnění ze sexu minimální, také jsou různé způsoby ochrany…prvni a nejdostupnější je nespat s hloupýma lidma. Pak jsou další věci, na které přijdeš sama. Nicméně ano, sex je projevem náklonnosti a lásky, ale ne vždy to tak musí být. Ne vždy to ten druhý vyžaduje. *Pokrčila rameny. Vzpomněla si na náznaky, které jí její tělo podvědomě dávalo už dříve. Měla najednou pocit, že její city vzplanuly už když jí bylo šestnáct. Jen to skrývala. A Danteho oplakávala tolik a tak dlouho jen pro to, aby se s tím faktem sama vyrovnala.* O miminko se můžeš připravit odvary ze speciální kombinace rostlin, nebo si fyzicky ublížíš tam dole. Sice jsem nikdy ani jedno nezkusila. Ještě že tak. Ale obojí je velmi bolestivé a provází to krvácení. Však odvary nejsou životu nebezpečné, narozdíl od mechanického způsobu… *Vydechla těžce, jakoby dokončila přednášku. Neobtěžovalo jí to, to ne, jen se snažila vše vysvětlit jak nejlépe mohla.*

*Nad jej slovami sa zamyslela, sama si nevedela predstaviť či by sa zvládla dívať na niekoho kto ju odmietol a koho ľúbi ako je s niekým iným.. bolo to pre ňu príliš abstraktné a teda len nepatrne prikývla hlavou a inak sa ku tomu nevyjadrovala. Opäť ju však Kaede zaskočila svojou priamosťou, keď jej oznámila, že nie je tak sebavedomá ako vyzerá - že je to len maska.* No.. maska či nie, si presvedčivá. *Špitla so sklonenými očami a nervózne hojdala nohami keď jej Kaede vravela, že aj ona bola "dievčatko so smutnou melódiou". To, že sa ku Naomi takýmto spôsobom prirovnala pre ňu veľa znamenalo a tak ku nej zdvihla pohľad a venovala Kaede dojatý ba až priam odovzdaný úsmev. Kaede potom dala Naomi takú menšiu prednášku - samozrejme o ženskom cykle vedela, tiež tak ako poznala z kníh o anatómii ako funguje samotný proces rozmnožovania.. no ani by ju nenapadlo využiť tie týždne a "počítať" si tak neplodné a plodné dni. Keby mala so sebou notes asi by si ako správna bifľoška bola schopná písať poznámky typu - Nespať s hlúpymi mužmi alebo - nie vždy je sex prejavom lásky pri tejto poznámke by si dala asi aj hviezdičku so šípkou ku slovu *otec, pretože on lásku ku ich matke na 100% necítil.. keďže to bol pre neho zavrhnutia hodný, zbytočný cit.* Zaujímalo by ma či je to lepšie s láskou alebo bez lásky... *Opýtala sa do vetra, pravdepodobne nebude mať veľa príležitostí viesť s niekým takýto rozhovor a teda sa z toho snažila vyťažiť maximum. V tejto chvíli ďakovala bohom za večnú noc - lebo tak neboli až tak veľmi výrazné jej ružové líčka, ktoré pri tejto téme ladili s jej vlasmi. Toto všetko boli pre ňu všetko veľmi dôležité informácie ... ktoré by asi za normálnych okolností mala dostať od jej matky.* Ty vieš taký lektvar namiešať? Dá sa bežne kúpiť medzi medikmi? Ja len ... niečo o jedoch a protijedoch sme na akadémii brali, no keď sme mali hodiny anatómie kde vysvetľovali celkový proces rozmnožovania - nehovorili tam nič o umelom prerušení tehotenstva, naopak.. vraveli že by žena vtedy nemala vykonávať ťažké práce a nebezpečné, stresujúce misie. *Spomínala a napokon si sama pre seba prikývla.* Ale asi to dáva zmysel.. ninjov bolo aj pred večnou nocou menej než obyčajných ľudí a teraz keď sa obyčajní ľudia zmenili na monštrá a my musíme zaobstarávať aj robotu, ktorú predtým vykonávali oni.. asi dáva zmysel, že o tejto možnosti nechcú vôbec učiť mladé kunoichi. *Zašomrala a pri predstave, že by sa mala tam dole zraniť len aby zabila dieťa čo by v nej rástlo sa jej naježili chĺpky vzadu na chrbte. Rozhodne len táto predstava bola pre ňu dosť odstrašujúca na to aby na takéto veci týkajúce sa rozmnožovania vôbec myslela.*

*Usmála se, byla docela přesvědčivá herečka, takže toto jí trochu zvedlo ego. Nicméně následující otázka, spíše řečnická, jí nedala a odpověděla.* Já doufám, že ano. Že to s láskou je o miliardu procent lepší, než bez lásky. Osobně jsem to zkusila jen málo, a vždy to mělo kýžený cíl, ale předpokládám, že s láskou v tom je i přidaná hodnoto toho, že je to s tím, koho miluješ. *Ona v to doufala, doopravdy, ale než se chtěla oddat jednomu muži navždy, chtěla zkusit i další, ne z nějakého vyššího důvodu, prostě jen byla zvědavá. Nakonec, jak může člověk přispět do placu originalitou a získat si muže navždy, když ani neví, co by se mu mohlo líbit, ldyž chlapi celkově o tomhle moc nedokázali komunikovat? Prostě chtěla ty zkušenosti (a majitelka Kaede chce ten titul za kurvení). Pousmála se.* Já to ještě neumím, ale moje matka ano. Je medička. Každý průměrný medik ví, které byliny toto způsobí a dokáže to umíchat. Ale nedělají to jen tak a neprodávají. A je to přesně jak říkáš. Lidí na světě moc nezbylo, nikdo nechce tedy dávat mladým dívkám možnost připravit svět o další dítě. Možnou pracovní sílu. A i ten odvar má limitovaný počet použití, protože časem si tělo na vše nevykne samo. Když u každého nechtěného těhotenství využiješ toho odvaru, pak se tvé tělo naučí potrácet automaticky a nikdy nebudeš schopná mít děti. I ten procet potratu je prý velmi, velmi bolestivý, i když na rozdíl od mechanického odstranení plodu nehrozí smrt matky, je to nebezpečné do budoucna. Proto doporučuji, anys u sebe vždy měla toto… *Chvilku se hrabala v tričku. Kaede sice nenosila podprsenky jako takové, ale měla pevnější přilehavé tílko pod každým oblečením a v tom tílku skrytou kapsičku. Vytáhla malinký čtvercový pytlíček, ochranu na mužské genitálie, kondom. Obyčejný, nic extra.* nevím tedy, jak by na toto reagoval nějaký násilník, který si tvé tělo chci vzít i když nesouhlasíš, ale kdokoliv jiný by měl být schopný respektovat tvoje zdraví a ochrani proti budoucím…nehodám. A toto ti velmi pomůže. Sice to neni stoprocentní, ale je to lepší, než nic. *Podala to Naomi. Která si e byla v očích Kaede mladá, ale bůh ví, kdy jí znova uvidí. Cítila nějakou zodpovědnost za její vědomosti v tomto ohledu.* Otevři to. *Snadný rozkaz. Chtěla, aby dívka věděla, jak to vypadá a v budoucnu se ochránila sama.* Pokud je muž se kterým léháš alespoň trochu inteligentní, měl by mít svoje. Ale jako správná žena se na muže nikdy nebudeš spoléhat. Protože to jsou tupci.

*Kaede spadla Naomi priam z neba. Toľko užitočných informácií, ktoré jej tu povedala - toto by sa rozhodne v knížkach nedočítala. Keď bielovláska spomenula svoju mamu, v srdiečku Naomi pichol osteň závisti.. nie, že by to Kaede nepriala - tak to vôbec nebolo, no prišlo jej neuveriteľne nefér, že jej tieto informácie musí doslova hovoriť cudzia dievčina na ulici keď by sa po správnosti mala tieto ženské veci dozvedieť od svojej mamy... Prišlo jej to ľúto, no zároveň bola vďačná, že bola Kaede tak otvorená a vo všetkom ju takto dovzdelala. Naomi si nevedela totiž predstaviť ako by sa o tomto všetkom bavila s Hoshim - to by radšej do smrti zostala pannou, než rozoberať ochranu a sex so svojim otcom. Naomi sa celý čas červenala, no snažila sa byť odvážna a keď jej Kaede podala tú malú vec, chytila ju do rúk a spýtavo sa na to pozerala. Skôr než by sa spýtala na čo to slúži - Kaede ju predbehla a prezradila jej ten účel. Otvorila to a vybrala z vnútra oslizlú tenkú a jemne priehľadnú vec. Opatrne to prstami skúmala a pri tom si dávala pozor aby jej to nevykĺzlo pomedzi prsty. Cítila, že jej začínajú horieť od hanby už aj uši keď si predstavila kam tá vec patrí a kde nakoniec skončí.* Uhm, tupci .. hej, to sú. *Súhlasila neistým hlasom. Nie, že by tomu ale stopercentne verila - proste len chcela pôsobiť akože vie o čom Kaede hovorí a pri tom v prstoch držala kondóm. Trochu zdráhavo sa pozrela na Kaede.* Vďaka .. za všetko, musíš si - myslieť, že som úplne hlúpa, že toto ešte neviem. *Znela trochu trpko.*

*Kaede natáhla ruku a položila ji Naomi na tu, kterou držela slizký latexový hnus.* Nemyslím si nic, jen že potřebuješ trochu čerstvého nadhledu a informací od ženy, která ti je věkově blíže. Spíše než od otce, který si neváží vlastních dětí. *Vzala jí kondom.* Koukej. *Nastelovala jí prsty a ukázala, jak se tahle příšernost nasazuje a u toho mluvila.* Takto se to dává…Naomi-chan, ne každá holčička vyrůstá s matkou, nebo s babičkou ochotnou a h´avně schopnou tohle předat dál. Za nevědomost se nemusíš stydět. Nikdy. Učený z nebe nespadl. A já velmi rychle pochopila, že to, co ti kdo nakukal do hlavy, tě bude v životě akorát brzdit nikdy nebudeš úplně šťastná, pokud se tím budeš řídit. Jsi moc mladá na to, abys zanevřela na lásku. *Otřela si ruce o kalhoty.* Kdysi mi zemřel můj první kluk. Moje první pusa, moje první dětská láska. Je to už více, než šest let. Stále to při vzpomínce na něj bolí, tady…a hodně. Ale nenechám se tím brzdit, nenechám se jednou špatnou zkušeností odradit od lásky. Protože ta je nádherná. Hřejivá a hlavně pozitivní, i když může bolet. Tak na to nezanevři prosím. Nakonec nikdy nevíš, kdy víra a touha po lásce budou právě ty důvody, proč budeš mít chuť žít a nezabít se. *Usmála se mile, i když v nitru jí to trochu bolelo. Doopravdy doufala, že Ayato přijme její nataženou ruku, protože ačkoliv Naomi říkala něco, sama cítila, že s odmítnutím skončí i její cesta.*

*Kaede si od nej vzala kondóm. Bola s ním trošku bezradná a vlastne sa jej uľavilo keď sa ho zbavila.. Sledovala ako Kaede prstami rozťahuje tú tenkú gumu a naznačovala jej čo s tým treba robiť aby to fungovalo. Svojimi ďalšími slovami ju upokojila ešte viac. S povzdychom si od nej vzala naspäť ten kondóm a pokúšala sa napodobniť to čo predtým robila ona.* Tieto veci tiež vyrába tvoja mamina? *Opýtala sa jej a myslela pri tom na to, že to musí byť chlapca nepríjemné, mať na sebe niečo takéto nasadené, no pri spomienke na to - čo všetko môže spôsobiť žene pokus o potrat jej prišlo, že vlastne táto vecička rozhodne nemôže byť nepríjemnejšie. Po slovách Kaede o tom, že sa nemusí za svoju nevedomosť hanbiť z nej nervozita trochu opadla a hoci sa ešte stále červenala, rozhodne to už nebolo tak zlé ako predtým. Tak ako Kaede si napokon utrela ruky o sukňu, no až potom čo strčila tú mazľavú, latexovú vec späť do obalu z ktorej to vytiahla. Potom už len počúvala slová Kaede - jej odporúčanie, že nemá na lásku zanevrieť. Dokonca sa jej bielovláska zverila, že prišla o detskú lásku .. vtedy otvorila ústa, chcela niečo povedať, chcela jej povedať o Murasakim, no hrdlo mala zrazu stiahnuté a truhlica v jej vnútri do ktorej uzamkla svoje pocity hlasno zahrkotala. Pocítila v srdci bolesť, v duši žiaľ a musela si trošku odkašľať aby dokázala nájsť hlas.* Pokúsim sa. *Špitla nakoniec a trošku sklonila hlavu - uprela pohľad na flautu v jednej ruke a rozbalený kondóm v druhej a prišlo jej šialené akým smerom sa jej deň ubral.. a to si sem prišla pôvodne len zahrať a poplakať si.*

*Podívala se na malý obal.* Ne, to prodávají všude, kde prodávají i léčiva. Je to volně dostupné všude po světě. Možná jsou hůře dostupné z toho důvodu, který jsi sama řekla. Je málo lidí. *Pokrčila rameny a sledovala oblohu. Přemýšlela chvilku nad tím, zda by si ona sama chtěla dítě nechat, kdyby k němu přišla, nebo ne. Naomi byla skleslá, a Kaede to s dětma prostě neuměla, takže neměla tušení, co dělat. Jemně klepala prsty o zem. Když přiletěla vrána, kterou před nějakou dobou vyslala do vesnice, něco jí pošeptala a pak zase letěla pryč. Kaede si povzdychla.* Kdybys kdykoliv potřebovala něco vysvětlit, stačí říct, pokud to bude v mojí moci, ráda ti to vysvětlím. *Prolomila ticho.*

*Nepatrne prikývla a hoci si nevedela sama seba predstaviť ako si niečo takéto kupuje - trochu ju upokojilo, že to bolo voľne dostupné. Teda oproti tým lektvarom na potrat. Keď po chvíľke ticha, ktoré medzi nimi nastalo priletela ku Kaede vrana Naomi si podvedome prešla končekmi prstov po sotva viditeľnej jazve, ktorú mala na ľavej ruke. Túto jazvu si spôsobila pri nemotornom porezaní - pri tom ako podpisovala zmluvu s vranami. Mala na Kaede veľa otázok, nie len ohľadom ženských vecí a sexu .. no všetky prebila jedna jediná, ktorá vyšla z jej úst skôr než by sa nad ňou dokázala zamyslieť.* Ty.. poznáš Soru? *Opýtala sa jej odrazu nakoľko tu bolo už viacero náznakov toho, že by sa mohli poznať. Boli z jednej dediny, boli podobne starí, boli lovci nukeninov a obaja nosili slnečné okuliare aj napriek tomu, že slnko nevyšlo na oblohe dobrých 10 rokov. To, že mala Kaede spojenie s vranami bola teda už len pomyselná čerešnička na koláči.*

*Sledovala kam vrána letěla. Byla vyslaná opět sledovat její cíl. Otočila se na Naomi.* Ano, smlouvu mi dal podepsat před nějakou dobou, ale nad mým bylo jméno tvoje. *Došlo jí jedna a jedna, vrána byla třešnička na dortu a jméno Naomi nebylo v Konoze úplně časté, nemluvě o tom, že jen tak by jí nikdo se Sorou nespojoval, kdyby nebylo opeřence.* Sora je můj… *Zastavila se. Jelikož mu ještě stále nedala odpověď na jeho otázku. Chystala se mu zlomit srdce a to se nedělalo moc lehce, ani Kaede…* Kamarád. *Dokončila větu.* Proč se ptáš?

*Naomi neušlo keď Kaede pri tom označení Soru za kamaráta zaváhala. Po všetkom čo medzi nimi už padlo Naomi teda neprišlo veľmi nevhodné spýtať sa jej na to čo chcela priamo. Pozrela sa na otvorený kondóm potom na Kaede a prikývla.* Asi chápem. *Hlesla so stále ružovými líčkami keď jej došlo, že mali spolu sex. Sora mal v jej srdci veľmi špeciálne miesto.. nikoho nemala tak veľmi rada ako jeho. Podporoval ju, cítila sa pri ňom v bezpečí, vždy ju rád vypočul a poradil jej ... čo by dala za to keby mala s bratom taký vzťah aký mala so Sorom. Bolo jej však práve pre toto všetko nepríjemné predstavovať si ho s nejakou ženou .. pri .. no .. pri tom. Soru stále vnímala trochu étericky a dosť si ho idealizovala... ale to ona robila s každým. Idealizovala si otca a nahovárala si, že neprejavuje city a nechce ľúbiť preto lebo sa vo svojom vnútri bojí, že by ho úplne zničilo keby sa jeho deťom niečo stalo. Verila, že sa Naoto do seba uzatvára preto lebo má Naomi príliš rád na to aby na ňu hádzal svoje problémy ... a radšej ani nebudem menovať ako si idealizovala Tatsuyu-sama. Naomi bola v tomto neuveriteľne naivná. Keď Kaede chcela vedieť prečo sa pýta... Naomi sklopila pohľad a založila si prameň ružových vlasov za ucho.* Mám Soru rada, zaujíma ma teda aký sú jeho.. kamaráti. *Trošku sa uškrnula a pozrela sa opäť na bielovlásku.* Ty sa mi páčiš a teda rozumiem prečo sa páčiš aj jemu. *Dodala s úprimným úsmevom.*

*Kaede zarazilo, jak Naomi reagovala. Nemohla jí ale oponovat. Zaprvé to byla pravda a za druhé jí neměla důvod cokoliv namlouvat.* Sora je báječný člověk. Já ho miluji celým srdcem. Skočila bych pro něj do hořícího domu. Bohužel moje láska je trochu jiná, než ta jeho. Zkusila jsem, zda se cokoliv změní…když…nom. Nezměnilo a akorát to více bolí. Ale i tak je to lepší, než nemít rád vůbec. *Snažila se to zase uhrát tak, aby Naomi nezanevřela na složitost citů lidí. Bylo to složité, bylo to těžké. Kaede věděla, že se Sorou by měla hezký, dlouhý a bezstarostný život. Ale jí prostě lákalo něco komplikovaného, zvláštního a jiného. Bohužel na to měl i vliv vztah jejích rodičů, kdy jí ten věkový rozdill ani nepřišel zvláštní. Naomi osvětlila svoje bádání. Kaede se na to konto usmála a prsty přejela pod krystalem pod tričkem.* Sora je velmi hodný člověk. Znám ho od dětství. A musím uznat, že jsem snad nikdy nepoznala někoho tak…jako je on prostě. Kdyby se ti cokoliv dělo, tak on ti vždycky pomůže. I kdyby to jemu bylo nekomfortní. *Usmála se. Slova Naomi byla hezká.* Děkuji… *Natáhla ruku a poližila ji Naomi na hlavu a jemně jí potlapkala (pat pat).*

*Bolo pre ňu zvláštne počúvať nejakú ženu hovoriť ako miluje jej Soru.. teda Soru. Obzvlášť keď v zápatí naznačila, že tá neopätovaná láska o ktorej jej Kaede predtým hovorila - sa týkala práve jeho. Rozpačito zažmurkala a pocítila v srdci niečo čo sa podobalo na žiarlivosť a ľútosť zároveň. Bola smutná, že Soru čaká zlomené srdce. Tušila však, že by bolo horšie ak by ku nemu nebola bielovláska úprimná.. a tak sa Naomi pozrela pred seba a nepatrne prikývla na znak toho, že asi jej pocitom rozumie. Stále jej všetko okolo lásky prišlo neskutočne zložité a zbytočne komplikované a nechápala prečo do toho ľudia dobrovoľne išli. Po tom čo ju Kaede pohladkala po hlave - pozrela sa na ňu a trošku sa usmiala. Dúfala, že keď sa znovu stretnú budú pokračovať kde prestali, dúfala, že by mohli byť .. priateľky. Zdalo sa, že sa toho od Kaede môže ešte veľa naučiť a samozrejme nie len veci týkajúce sa intímneho života.* Tiež poznám Soru od detstva. *Pousmiala sa.* Sľubujem, že si to čo tu odznelo nechám pre seba. *Ako to povedala, zdvihla ruku a zamávala na Kaede malíčkom. Myslela tým to, že nie len, že si nechá pre seba to, že jej prezradila informácie o Tatsuyovom detstve ale aj to, že Tatsuyu miluje a, že sa chystá Sorovi prezradiť, že jej srdce patrí niekomu inému. Brala to ako jej prvé dievčenské tajomstvo.*

*Zasmála se jemně, ještě aby ne, však Naomi byla stále dítě, i to, že poznala Kaede je vlastně tak, že jí poznala v dětství. Ale Naomin slib, že nic nevyzradí a k tomu přidaný malíček Kaede zahřál u srdce. Chytil její malíček svým.* Naomi-chan, děkuji.... *Tedy, ještě se těsně před zastavila.* Ještě taková věc...předtím jsem ti odsouhlasila nejsnazší možnost, ale jelikož vidím, že jsi hodná dívka a určitě svůj slib o mlčenlivosti dodržíš, pak je ten, koho miluji, Mizukagemu velmi blízký, ale není to on sám. Jen bylo snazší ti prostě odsouhlasit to, co mi první přišlo na mysl. Ale dříve jsem ano, trochu více obdivovala Mizukageho, více, než bylo zdrávo. *Stiskla prst. Zvedla se ze země.* Naomi-chan, budu muset jít. *Přiletěla k ní opět vrána a něco šeptala. KAede se začala zvedat, když ji v dálce viděla, jak se přibližuje.* Určitě za tebou přijdu do Iwagakure, to slibuji. A pokud uvidím někdy v blízké době Soru, tak do něj trochu kopnu, aby s tebou byl více v kontaktu, přeci jenom...je dobré mít nějakého staršího rozumného kamaráda, a to on je. *Oprášila si oblečení. Trochu si upravila vlasy. * Dávej na sebe pozor, hlavně nevěř všemu, co tvůj otec říká. Že je to rodič neznamená, že má vždy pravdu. *s těmito slovy jí ještě jednou pohladila po vlasech a pomalu se vydala pryč v doprovodu svého opeřence.*

*Usmiala sa keď jej Kaede opätovala stisk malíčka. Potom jej však prezradila, že ku nej predtým nebola úplne úprimná. Naomi zostala zmätená.. nahla hlavu na stranu a na jazyku mala minimálne 100 ďalších otázok, ktoré chcela bielovláske položiť. To už ale Kaede zosadla zo zábradlia na ktorom sedeli a oznámila jej, že musí ísť. Sľúbila jej ale, že sa za ňou v Iwe zastaví čo Naomi potešilo a povedala si, že si teda zodpovie všetky jej otázky potom.* T-to nemusíš. *Zakoktala sa keď Kaede povedala, že do Soru "kopne". Napokon jej len voľnou rukou zamávala.* Tak.. zase niekedy, v Iwe. *Špitla keď ju pohladkala po vláskoch. Naomi tam ešte zostala nejaký čas sedieť, vychutnávala si výhľad, hrala na flaute svoju smutnú melódiu a dumala nad tým, že sa vážne bude musieť v aréne snažiť keďže tam bude v hľadisku aj Kaede-san.*

Koniec RPG