Náměstí

*Kuii vyšel brzo ráno z domu společně se svým psem Morim, když se dostali k bráně vesnice tak tam byl nový stánek s klenoty a šperky.* "Hmm. To nejspíš bude pro ty turisty." *Pomyslel si Kuii, a šel dál kolem brány, když odcházel od toho obchodu tak přišel k místu s psím jídlem.* No hele co tu máme.. přímo pro tebe že Mori? *Řekl Kuii Morimu, pes jen radostně zaštěkal. Kuii šel i s Morim dovnitř tak viděli spoustu jídla.* Páni, vesnice má asi dost dobrý trdoje. *Řekl Kuii mírným hlasem a jen se divil, když Kuii došel k obchodnímu pultu tak tam byla Mui.* Ahoj Mui, co tu děláš? *Zeptal se Kuii.* Ahoj, pracuju tu, patří to není tátovi. *Řekl mu Mui, a dodala.* Páni, to je ale krásný pejsek, kde jsi ho vzal? *Když to Mui řekla tak se Kuii jenom na Mui podíval jak hladí Moriho.* Našel jsem ho v jedné temné uličce jak byl osamělý. *Odpověděl ji Kuii.* Jen tak mimochodem nemáš nějaké jídla tady pro pašáka Moriho? *Dodal Kuii, když to dořekl tak se Mui na něj jen usmála, a řekla ať ji následujeme, když jsme došli do sekce pro kde jsou jídla pro psy tak Kuii na to jen zíral. Mezitím se Mori pořád kolem sebe koukal, ještě tolik nevěřil lidem až na svého páníčka, který ho zachránil.* Tohle bude asi nejlepší jídlo pro tvého psa, udrží mu to zdravé zuby a ještě ho to hodně nasytí. *Řekl Mui na Kuie. Když si to Kuii vzal tak společně s Morim a Mui šli k pokladně, když Mui šla za pokladnu tak se tam objevil jeden neznámý člověk. Začal řvát na Mui. Kuii jen tak koukal. Když se na něho jen tak koukl tak z něj šel divný pocit.* Jsi tady v obchodě, pokud jí něco chceš tak běž ven a počkej než skončí v práci. *Řekl mu Kuii, v tom se chlapík jen tak otočil a řekl Kuiiovi.* Tsss, ty mi budeš rozkazovat co mám dělat? Chceš dostat? *Řekl chlapík arogantně, když v tom Mui chytla Kuie za rukáv.* Víš kdo to je? Je to syn bohatého člověka, který je schopný ti ze života ti udělat peklo. *Řekla Mui na Kuie. Kuii se jen pousmál.* A já jsem potomek klanu Kansetsu. Nemůžu si dovolit prohrát. *Řekl ji Kuii sebevědomě. Když šel s chlapíkem ven a dál od obchodu a od obyvatelů aby nikomu neublížil. Klekl si k Morimu.* Neboj, za chvíli budu zpět. Jenom tu na mě počkej, bude to rychlé. *Když to Kuii dořekl tak se zvedl a otočil se na chlapíka.* Dovol mi abych se ti představil. Jsem Kuii Soruno. *Řekl mu Kuii, když chlapík v tom se mu taky představil.* A já jsem Hiriko, ten co ti nekope prdel. *Řekl sebevědomě. Když v tom se Kuii na něj koukl a otočil se na něj pravou rukou napřed na které měl na bicáku přivázanou čelenku, která značí že už je ninjou, u Hirika čelenku neviděl.* "Nejspíš to je jenom arogantní dítě které neví kde je mez." *Pomyslel si Kuii, když v tom vytáhl svůj černý meč z pouzdra, který nosí na zádech. A dal si ho do pravé ruky.* Tak co uděláš? *Řekl Kuii na Hirika, když v tom Hiriko vytáhl větší nůž přibližně s 30 cm čepelí. A rozeběhl se proti Kuiiovi.* To máš za to že se mi pleteš do cesty. *Vykřikl Hiriko a když byl u Kuie tak zvedl nůž nad hlavu jako kdyby chtěl prodce seknout dolů. Kuii proti tomu natáhl svůj meč a zastavil to.* Ty jeden…. *Řekl Hiriko, když v tom začal zběsile útočit do Kuie, když v tom Kuii prvních pár odrazil a poté ho prudce bodl no právě nohy aby se mu hůř chodilo.* Teď víš že si nemáš začínat jen tak na někoho. I když mi je 10 a ty vypadáš na 17. *Řekl mu Kuii, a vyndal jeho meč z Hirikovi nohy a udělal pár kroků vzad aby byl kdyžtak připravený na další útok.* Tsss, za tohle zaplatíš. *Znova vykřikl a Kuii jen slyší jak pes začíná silněji a silněji vrčet na Hirika, když v tom Hiriko vezme do ruky svůj dlouhý nůž, který upustil na zem jak ho Kuii bodl, když Hiriko sekl přímo na Kuie do jeho břicha tak tam Kuii dal svůj meč, aby se jeho nůž zastavil o plochou stranu. Když Kuii zastavil jeho výpad tak uškočil stranou a šel taky výpad proti němu, když Kuii ho sekl do pravé ruky ve které držel nůž tak Hiriko nůž pustil na zem. Hiriko šel pryč, během pryč od Kuie. Kuii v tom se vrátil ke psovi tak si ho vzal, vrátil se k Mui a poté jen poděkoval za jídlo a za čas a zaplatil a hnedka jak vyšli z obchodu tak otevřel jídlo pro psy a dal kousek Morimu za to čekání. Poté už jenom šli domů co nejkratší cestou.*

Konec RPG

*Kuii ráno vstal z postele.* Ach, to je dobré ráno. *Řekl si Kuii když si přitom sáhnul na svoje pravé oko, teda chtěl si na to sáhnout, ale uvědomil si že tam má pásku přes oko, tudíž si jen položil dlaň na tu pásku a vstal z postele. Jakmile došel do koupelny na ranní hygienu kterou dělá každý den. Také byl zvědavý na své oko, které vlastně ani neviděl. Odkryl pásku a otevřel oko a spatřil zvláštní tvar toho oka.* "To je zvláštní oko, co asi umí?" *Pomyslel si Kuii v hlavě, v tu chvíli se vzbudil Mori a udělal to samé co každé ráno, šel se najíst snídaně a jakmile se s Morim najedl tak šel s ním ven, jakmile chodil ulicemi kirigakure no Sato, s páskou přes jedno oko, tak tak dorazil ke čtvrti kde bydlí suzume.* Že bych šel znova za suzume?" *Pomyslel se Kuii a šel směrem k domu jak ji viděl naposled, když se rozcházeli každý k sobě domů. Když přišel k tomu domu a následně zaťukal tak vyšel jeden pán ze dveří, Kuii si myslel že to je její otec nebo někdo z její rodiny, ale jakmile se na suzume zeptal tak ho muž vyvedl z omylu, suzume bydlela pár domů dál. A když tam přišel a zaťukal tak už čekal jestli někdo otevře nebo ne.*

*Suzume se probudila, tak jako obvykle. Jenže se jí nějak jenže se jí ještě nějakou nechtělo vstávat z postele, tak ještě nějakou chvíli leží, Nakonec se rozhodla, že už je na čase vstávat. Pomalu se zvedne a rozejde se do koupelny, aby provedla ranní hygienu. Následně se vrátí zpět do svého pokoje a oblékne se.Obleče si černé tričko a modré tříčtvrťové kalhoty. Následně dojde dolů do kuchyně, kde akorát byla mamka a chystala něco k jídlu. Poté co jí pozdraví, tak se posadí ke stolu a pustí se do jídla.* 'Asi bych si mohla jít dneska zatrénovat,' *pomyslí si Suzume zatím co jí. Když se nají, tak uklidí nádobí do dřezu a rozejde se zpět do svého pokoje, pro vybavení. Mezitím se ozve zaťukání na dveře. Žena jen překvapeně zamrká, protože vůbec neví, kdo by to mohl být a následně se rozejde otevřít. Když otevře dveře, tak je tam nějaký mladík. Prohlédne si ho a pak jí to napadne.* Zdravím, Suzume bude hned dole, *řekne jen a mile se na Kuie usměje.* Suzu pohni si, *zavolá jen na Suzume.* 'A to jako proč,' *pomyslí si Shiniko zatím co si obléká černou mikinu. Následně sejde po schodech dolů a uvidí otevřené dveře a Kuiho.* Ahoj, co ty tady, *řekne Suzume a usměje se. Následně dojde do chodby, kde si obuje boty a vyjde z domu.*

*Když Kuii spatří suzume tak se mu rozzáří úsměv a oko.* Šel jsem kolem a řekl jsem si že bych tě rád viděl. A jak se vůbec máš? *Zeptal se Kuii slušně suzume. Když suzume vyšla z domu tak ji Kuii pozdravil obětím.* Nevadí ti když tě budu objímat? Je to příjemné. *Zeptá se jí Kuii spokojeně.* Asi někam půjdem ne? Nebudeme tady čekat před tvým domem. *Řekne Kuii a odhodlaně se otočí se směrem k náměstí.*

*Suzume se zastaví a vyslechne si slova Kuie. Všimne si jeho pohledu, jak vypadá šťastnější najednou, ale nějak na to nereaguje.* Aha, tak to jsem nečekala, mám se dobře, trénuju ještě na zkoušky. A co ty, *zeptá se ho Suzume. Poté co jí Kuii obejme, tak se trochu začervená, ale nakonec ho taky obejme.* Ne nevadí, *řekne potichu. Poté ho pustí a podívá se na něj.* Jo jasně, vyrazíme někde, já jsem měla v plánu jít trénovat, *poví Suzume Kuimu a poté už jde vedle něj a dívá se, kde má Kuii namířeno.* 'Celkem se divím, že si na mě vzpomněl,' *pomyslí si Shiniko.*

*Když Kuie obejme suzume tak je trošku začervená, a jak ho následně pustí tak se na Kuie suzume dívá a nejspíš si i všimla že se Kuii červená, Kuii se dlouho nečervenal.* Nemusíš se stydět, nemluv potichu, tady tě stejně asi ani nikdo kromě mě neposlouchá. *Řekne Kuii na suzume a následně ji odpoví.* Na zkoušky, myslel jsem že jsi už jsi je udělala. Jsem nedávno viděl nějaké nové geniny ve vesnici, nejspíš byli dříve tady na akademii. *Řekne Kuii když u toho přemýšlí kam si zajít na trénink když suzume chtěla jít trénovat a tak zamířily směrem k místu kde byli i minule, kde trénovali, když šel vedle suzume tak se Mori připletl mezi nohy a šel mezi nima. Kuii se jen zasmál. Když dorazily k místu jako minule tak se Kuii zeptal suzume.* Můžeme začít trénovat? *Kuii má v plánu zkusit ten trénink stejně jako to kdysi zkoušel s rin.* "Vlastně, rin už jsem dlouhou dobu neviděl. Snad na mě nezapomněla." *Pomyslel si Kuii a sedl si do trávy kam si před chvílí lehl i Mori, Kuii nevěděl proč ale Mori byl dneska nějaký unavený.*

Ne ještě ne, ale už se to blíží a pořád mám strach, že jsem dost netrénovala. *řekne Suzume a pokračuje ulicemi Kirigakure. Když uvidí Moriho, jak se tam prochází, tak se jen trochu pousměje. Po nějaké chvíli dojdou do tréninkové oblasti, tak se Suzume jen trochu rozhlédne.* A copak budeme dneska trénovat, já jsem přemýšlela, že bych si potrénovala chakru, *řekne Suzume Kuimu-* Mimochodem, co ty a chuuninské zkoušky, bojíš se, *zeptá se trochu ustaraně Suzume. Následně dojde k Morimu a sedne si vedle něj a začne ho hladit po hlavě, zatím co čeká, až Kuii řekne, co chce trénovat.*

Věřím že jsi dost trénovala, budu na tebe čekat před akademií v době geninskych zkoušek jestli chceš, ale chci aby jsi se přišla podívat na moje chuuninské zkoušky. *Řekne Kuii pobaveně.* No, můžeme natrénovat tu chakru. *Řekne si Kuii potichu.* "Asi to udělám jako mě to učila rin." *Pomyslí si Kuii když náhle ucítí něco na své hlavě, když se trošku vzpamatuje tak vidí jak suzume vedle něj sedí a hladí ho na hlavě. Kuii chytne její ruku a dá si ji pryč z hlavy.* Budeme teda trénovat tu chakru? Napadlo mě trénovat přesně jak mě to učila jedna skvělá paní. Uhmm. Tedy nechtěla abych ji říkal paní tak jsem ji říkal normálně jménem. Její trénink byl velmi dobrý, věřím že i tobě to půjde. *Řekne Kuii s úsměvem v obličeji a vyzve ji aby si před něj sedla do tureckého sedu a dala ruce k sobě.*

Dodatek: Kuii nesundá ruku z hlavy svojí a nechá aby suzume dále Hladila Moriho dokud nezačne trénovat.

*Suzume ještě nějakou chvíli hladí Moriho a poslouchá slova Kuiho.* Uhm, no dobrá, můžu to zkusít. Sice mám svůj vlastní způsob, jak trénuju chakru, ale tak nečemu novému není zlé se přiučit, *řekne Suzume. Následně se posadí proti Kuimu do tureckého sedu.* Myslím, že mi asi budeš muset vysvětlit, jak budeme pokračovat v tréninku, *řekne mu Suzume a usměje se na něj.* Jsem připravená, *řekne Suzume.* 'Hmm, asi bych raději trénovala sama svůj způsob, ale tak zkusíme a uvidíme,' *pomyslí si dívka.*

To pochopíš za pochodu. *Řekl jí Kuii a jen dodal.* Věř mi. *Když se teda suzume posadila před Kuie do tureckého sedu. Tak si Kuii z kapsy ještě vyndal kousek jídla které si vzal z domova, byli to masové kuličky. Měl jich doma hrozně moc tak že mu chutnali takže jich nikdy neměl dost. Jakmile si to Kuii vyndal tak si jednu z toho snědl.* Tak teď zavři oči a představ si chakru jako takovou mísu která má v sobě malou dírku, a kape do ní voda stejného množství jako vytejká, a zkus si tu chakru nashromáždit na jednom místě. *Řekne jí Kuii. A dodává.* Až to budeš mít tak zkus na to místo koncentrovat ještě více chakry, je to to samé jako když chodíš po vodě, ale tady tu chakru musíš koncentrovat tak aby ji bylo co nejvíc. *Řekl Kuii a čekal až bude chakra vidět pouhým okem.*

Dobře, *řekne Suzume. Následně zavře oči a začne se soustředit na svou chakru.* 'Zatraceně, tohle je úplně něco jiného než jsem trénovala já,' *pomyslí si Suzume. Následně se soustředí na svou chakru. Po nějaké chvíli se jí povede nashromáždit aspoň malé množství chakry, ale najednou jí nějaký zvuk vyruší a tak se přestane soustředit.* 'Zatraceně, tak znovu,' *pomyslí si dívka. Znovu se začne soustředit na svou chakru a pomalu se jí daří dostávat chakru na jedno určité místo, Ještě nějakou chvíli pokračuje v soustředění chakry, když se jí následně objeví trochu chakry na pravé ruce.*

*Když suzume zavře oči tak se Kuii zamyslí.* "Zkusím co to oko umí." *Řekl Kuii a odklopil si pásku přes oko a to oko otevřel. Podíval se s ním na suzume a viděl jakési proudy nějaké modré energie, a uprostřed břicha viděl něco jako centrum toho odkud to vychází, poté co se ozve nějaký divný zvuk tak Kuii raději zavře oko, neví jestli se suzume na něj znova koukne.* Jde ti to dobře. *Řekne Kuii a pomyslí si.* "Co to oko je zač?" *Když se suzume začne znova soustředit tak Kuii znova otevře oko a zase vidí ty zvláštní cesty, jakmile se suzume dále snaží nahromadit chakru tak Kuii se překvapený, vidí jak se jí hromadí dost chakry do pravé ruku.* To je dobrý. *Řekne Kuii a vidí jak se v ní objevuje čím více té jakési modré energie.* To by stačilo *řekne Kuii a zavře oko na kterém má rinnegan a ještě si ho navíc přikryje páskou aby šetřil chakrou, cítil jak mu to oko bere chakru.* Jsi celkem dobrá, jak by jsi to dělala ty? *Zeptá se jí Kuii a je zvědavý jak si sama trénuje chakru.*

*Suzume se dále soustředí na svou chakru a dále se jí snaží hromadit v pravé ruce. Poté co jí Kuii řekne, že to stačí, tak toho nechá. Po jeho slovech se trochu usměje.* No myslím, že nejsem dobrá, jen se prostě snažím trénovat, abych pokročila dále, *řekne Suzume naprosto vážně.* Já většinou trénuju, tak, že první trénuju různé ninjutsu a pak si dám pauzu a snažím se chakru, kterou mám uklidnit po tréninku, hlavně teda meditací, *řekne Suzume, zatím co se dívá na Kuie.* Ale i tvůj způsob je dobrý, *řekne mu dívka.* Takže co teď budeme pokračovat, *navrhne Suzume.*

Ten tvůj způsob není zas tak špatný, podle toho co jsem slyšel. *Řekl jí Kuii a chtěl vidět jak je ten způsob dobrý, a řekl si.* "Mohl bych si s ní zatrénovat." *Kuii si teda stoupl.* Rád bych zkusil ten tvůj způsob tréninku, můžeme to zkusit? *Zeptal se jí slušně Kuii, byl by rád kdyby ho suzume přijala jako parťáka na trénink. Avšak pochopil by kdyby chtěla trénovat sama.* Jinak, já se jej snažím udělat to tak jako jsem to trénoval já pod dohledem jedné holky, která mě to učila. *Řekl smutně Kuii ale po chvíli se na suzume zas pousmál.*

Dobře, můžeme zkusit zatrénovat, ale nevím moc jak, protože nemám pořád ještě žádné techniky na souboj, takže nějaké nápady, jak bychom to mohli vyzkoušet, jedině, že bychom mohli trénovat jedině přes E-rank techniky, *řekne Suzume a podívá se na Kuiho.* Takže souhlasíš, *zeptá se ho dívka. Následně se zvedne ze země a trochu se protáhne. Následně se trochu vzdálí od Moriho, aby ho náhodou nezranili.* Takže, začneme?

A jak chceš trénovat ty techniky? Nerad bych to znova ublížil. *Řekne Kuii zklamaně a dále dodá.* Souhlasím a čímkoliv. *Řekne jí Kuii a malinko se začerněná, přičemž malinko koukne bokem.* Můžeme začít kdykoliv budeš chtít. *Řekne jí Kuii, a jenom čeká co suzume dále udělá.* "Co když ji ublížím? Nechci jí ublížit." *Pomyslel si Kuii.*

V pohodě, zranění se vyléčí, *řekne dívka a usměje se na něj.* Tak začneme trochu plýtvat chakrou, *řekne Suzume. Následně složí několik pečetí a rozběhne se proti stromu, který jen kousek od ní a následně po něm vyběhne. (Kinobori no Waza) Následně seskočí ze stromů a vytvoří dva klony.* Promiň, že to není nic moc, ale jak jsem řekla, zatím toho ještě moc neumím, ale zkouškách uvidíš, *řekne Suzume a usměje se na něj.*

Dobře. *Řekne Kuii na suzume když dořekne že se zranění vyléčí. Avšak když suzume začala plýtvat chakrou tak Kuii začal taky plýtval chakrou. Složil pečeť tygra, vloží chakru do nohou a najednou se velmi rychle ocitne o 50 metrů dál než stál před tím (technika SHUNSHIN NO JUTSU) následně si složil znova nashromáždil větší množství chakry do nohou a vysoko vyskočil. (Technika CHAKURA SHOTTO) a hnedka jak dopadl na zem tak se malinko protáhne.* Nevím proč, vůbec mě to neunavuje. *Následně se rozhodne že by mohl zkusit něco náročnějšího, udělal si potřebné pečetě, nashromáždil chakru v puse a jakmile vyfoukl tak se objevil prudký vítr. (Technika FUUTON: DAITOPPA) a takhle to udělal 10x za sebou.* Ach, to už bylo náročnější. *Když se ale v tu chvíli koukl na suzume tak se jen pousmál.* Jde ti to dobře, pokračuj!!! *Vykřikl na ní Kuii, byla trošku dál, tak křičel aby ho slyšela. Když znova složil pečeť tygra tak znova nashromáždil potřebné množství chakry v nohou tak se rychle přemístil k Morimu. (Technika SHUNSHIN NO JUTSU) a jakmile byl u Moriho tak ten se jen lehce lekl, ale neutekl, byl trošku už naučený od Moriho. Když si Kuii vyndal z kapsy další grilované masíčko tak dál i Morimu něco k snědku. Dostal granule, které si Kuii dal na ruku ze které pak Mori následně jedl.* Pojď si taky dát odpočinek. *Řekne Kuii na suzume a vyzve ji aby si sedla k nim.*

*Suzume dále pokračuje v tréninku. Následně zruší oba dva klony a opět vyběhne po stromu nahoru. Ještě nějakou chvíli tak pokračuje, než na ní Kui zavolá. Suzume jen souhlasně kývne hlavou a dojde k němu. Následně se posadí na zem a podívá se na něj.* Tak a teď se snažím uklidnit ten zbytek chakry, který mi zbyl, *řekne dívka a usměje se na něj. Následně zavře oči a začne se soustředit na svou chakru. Jak tam tak sedí, tak se jí po chvíli podaří uklidnit chakru, která jí zbyla. Otevře oči a podívá se na Kuiho.* Tak co si o tom myslíš, *zeptá se Suzume.*

*Když si suzume sedne na zem tak řekne že se snaží uklidnit zbytek chakry, který v ní zbyl. Podívá se na suzume a přitom se na něj usmívá. Jakmile suzume zavřela oči tak Kuii dostal nápad, potichu se k ní přiblížil, dal hlavu těsně před její obličej a bafl na ní.* Bafff. *Když na ní bafl tak si sedl o trošičku dál, začervenal se a odklonil hlavu stranou.* Ehmm. Jinak to je dobrý způsob tréninku, ale nikdy jsem ho nezkoušel. *Řekne Kuii a podá suzume grilovanou kuličku masa.* Na, dej si, je to dobré. *Řekne k ní Kuii a usměje se.*

*Jak na ní Kuii vybafne, tak se Suzume jen trochu pousměje.* Jsi jako malej, *řekne mu a trochu se ušklíbne.* Četla jsem o tom v jednom svitku, který jsem našla v knihovně, tak jsem se rozhodla, že to vyzkouším, *poví mu dívka. Následně si od něj vezme masovou kuličku.* Díky, je to dobré, *řekne Suzume a pak se na chvíli podívá na oblohu.* Jsem zvědavá, co mě čeká dál, jestli se mi povede zesílit nebo ne, *řekne jen zamyšleně Shiniko a poté se podívá na Moriho a usměje se.* Dneska je opravdu nějaký zničený, *řekne jen.*

Já jsem malý? Určitě jsi mladší než já a navíc jsem ještě malý. *Řekne Kuii na suzume.* Co jsi dělala v knihovně? *Zeptá se pobaveně Kuii a dá si do pusy další grilovánou kuličku masa. Jakmile se suzume podívá na oblohu tak ji Kuii odpoví.* Povede se ti zesílit. Věřím v to, já ti pomůžu zesílit. *Povzbudí ji Kuii a následně se zvedne. Slunko už je skoro za horizontem tak si myslí že by se měl jít domů prospat a Mori taky, dneska byl nějaký jiný.* Slunko už zapadá, takže nejdeme domů? Za chvíli bude tma. *Zeptá se jí Kuii a koukl se na Moriho.* "Já ti tak závidím. Mít bezstarostný život." *Řekne Kuii příjemným hlasem a podává ruku suzume aby jí pomohl na nohy, jistě by to dokázala sama ale Kuii je netrpělivý a navíc nedokáže jen tak stát.*

*Suzume se jen pousměje.* No jsem mladší, *poví mu jen Suzume. Následně se nad jeho otázkou trochu zarazí, ale nakonec se rozhodně odpovědět.* Byls jsem se podívat na nějaké knížky a narazila jsem i na ten svitek, *řekne dívka.* Snad ano, uhm, díky, *řekne jen Suzume na slova Kuiiho.* Mno asi bychom mohli pomalu vyrazit domů, *souhlasí nakonec dívka. Ve chvíli, kdy jí Kuii podá ruku, tak se jí chytne a zvedne se ze země.* Tak tedy pomalu vyrazíme dolů, *poví dívka a pak se pomalu s ním rozejde zpět do ulic Kirigakure.*

A kolik že ti teda je? *Zeptá se Kuii na suzume.* Asi by jsme mohli jít pomalu domů, začíná se rychle stmívat. *Řekne Kuii na suzume když už jdou ulicemi kirigakure, když jdou kolem náměstí tak vidí v dáli svůj domov.* Tak jak se těšíš domů? *Koukne se Kuii na Moriho.* A co ty? Nechceš zase doprovodit domů? *Zeptá se Kuii a jde stále vedle suzume.*

Mě je 9, *řekne Suzume a pomalu jde dále.* Jo to bychom mohli jít domů, je pravda, že už je dost pozdě, *řekne jen souhlasně Suzume. Pomalu pokračuje až na náměstí. Když pak začne Kuii mluvit s Morim, tak se jen trochu pousměje.* Doprovodit domů, *zopakuje Suzume po Kuuim.* Mno jak se ti chce, nechci vás zbytečně zdržovat, klidně to dojdu sama, pokud se vám nechce, *řekne dívka a podívá se na něj a poté na Moriho.*

9? To už je docela dobrý věk. *Řekne Kuii na suzume a dodá.* Tak my teda s Morim jdeme, jestli se Morimu chce. *Řekl Kuii a koukl se na Moriho který se koukal na něj.* Tak půjdeme? *Zeptal se Kuii Moriho, objal suzume a řekl.* Tak my teda jdeme, tak ahoj!! *Řekl Kuii a šel domů, cestou domů si jenom přemýšlel.* "Suzume je dobrá holka." *Řekne si v hlavě, Mori se jen smutně díval.* Neboj se, zase ji uvidíme. *Utišuje Kuii Moriho a po pár chvílích se dostanou domů.*

Dobře, tak se tedy měj a zase se někdy uvidíme, ahoj, *řekne Suzume a nechá se obejmout a také ho obejme. Následně se pomalu vydá domů.* 'Hmm, myslím, že to bude dobrý kamarád,,' *pomyslí si dívka a pokračuje v cestě domů.*

*Nuže to jest již doba, co zde spočinul Amakusův zrak, a na co ze spočinul? Na hlavní náměstí kde sledoval velký sloupy v řadě.* "Žlutá by působila lépe, i když, ta bílá má taktéž něco do sebe." *Již nějakou tu chvilku zde stál během odpoledně, kdy neměl akademii a zkoumal ty sloupy. Proč? Vlastně jen proto, ze neměl nic lepšího na práci, nežli toto zkoumání. Teda, sice měl nakoupit suroviny na oslavu narozenin jeho otce, jelikož matka měla práci a otec jak bys měď pracoval jakožto shinobi někde po Kiri, co si tak pamatoval amakusa, tak ráno říkal ze příjde brzo, jelikož má práci akorát jako hlídka. A vlastně, u sloupů jsem skončil, že? Chodil okolo náměstí v jeho černém oděvu a plátěnou taškou v levé ruce. Kdo by se zde zdržel, tomu by mohl připadat jako by přemýšlel o nesmrtelnosti brouka, jelikož dělal více méně to samé už přes půl hodiny. Podivný to kluk, nemyslíte?*

---KONEC---

*Uběhlo pár dní od doby, kdy Nyoko spáchala dva problémy za jeden den, ale i tak to mělo nějakou výhodu. Konečně zjistila, jak se jmenuje technika, kterou používal její otec a jí tak zaujala. Informace které získala v knihovně pro dospělé už jí z hlavy vyprchali, i když při vzpomínce se vždycky trochu vyděsí. Nyoko se vydala přes vesnici, aby si mohla v klidu někde zatrénovat a tím svému otci dokázala, že je na tom fyzicky lépe než si myslí.* ,,Já mu dám, že na to nemám. Hachimon, hachimon, kde bych se o tom mohla dozvědět víc? Kdo by mě o tom mohl něco naučit, když tátovi se nechce?" *Nyoko šla zrovna přes náměstí. Na sobě měla sportovní oblečení, které měla speciálně na tréninky, cestou ještě musela koupit mléko a donést ho matce domů, ale stačí jí to až přijde, což zlehčilo pro Nyoko situaci. Stavila se tedy v prvním obchodě s potravinami a mléko koupila, pak dál pokračovala v cestě na tréninkové pole a při tom myslela jen na hachimon.*

*Raito vyšel akorát z domu .Nechodil moc mezi děti vzhledem k tomu, že jeho otec ho nikam nepouštěl. Prý je to tak lepší do budoucna. Těžko říci co tím myslel, každopádně dnes nebyl nikdo doma, tak měl pár hodin na to se porozhlédnout po vesnici. Ano nastoupil sice na akademii, ale od svého táty dostal přísný zákaz se s někým kmarádit. Netušil proč, ale byl mu dán jasný důvod aby to určitě neporušoval a tak ve škole seděl vzadu a jen poslouchal a zapisoval si probíranou látku. Nebylo to dvakrát příjemné, ale co se dá dělat. Lepší, než aby měl další jizvy na svých zádech. Každopádně se lehce proplížil kolem sousedů a dejme tomu, že když se ohlédl za sebe, zda ho někdo nesleduje a následně udělal krok dopředu. Tak vrazil přímo do Nyoko. No byl menší než ostatní děti, takže její rázná chůze a jeho přikrčenost mu zrovna nepomohla v rovnováze a tak sebou prostě třískl na zadek.* Au au au *Zanaříkal a chytil si záda.Upřímně to nebyla bolest z pádů ,ale bolelo to více.*

*Jak si Nyoko zamyšleně šla, stále jí nenapadlo, kdo by jí mohl povědět víc o schopnosti, která jí od doby co jí viděla nedala spát. Najednou do ní ale někdo vrazil. Nyoko to absolutně nečekala, ale podařilo se jít to ustát. Hned se jí na obličeji objevil zamračený výraz a ona spustila svou.* Dávej bacha kam chodíš, seš snad slepej? A ještě si stěžuj že tě to bolí, co ty seš ale zač. Jak říká otec, naše vesnice je na tom čím dál hůř a někdo normální je teď jen vyjímka. *Nyoko si zanadávala na chlapcův účet a a pomalu se zase vydala dál. Chvíli jí trvalo než se pořádně uklidnila a pak zase začala přemýšlet nad hachimonem, bylo to pro ní teď rozhodně číslo jedna, protože jí to hodně zaujalo, když to viděla u otce a to že jí tuhle schopnost vlastně odpírá, jí láká ještě víc.*

*Když na něj z křikla, ještě než se rozešla tak Raito i přes bolest na zádech vyskočil na kolena a uklonil se před ní.* Omlouvám se, vím zasloužím si trest... co to bude? *Zeptal se a nenechal ji tak rozejít se dále aby přemýšlela o něčem dále.* řezání? bodání? bití? Vím zasloužím si to *Odevzdaně vychrlil ze sebe, kdy následně pohlédl nahoru a koukal na ni, kdy čekal co se stane a co si vybere. Byl zvyklý, že za nepozornost, chybu je trestaný a tak čekal co bude.* Nebo máte jiný způsob? *Mluvil dokonce tak, že ji nechával na výběr. Přece jen otec vymýšlel nové a nové způsoby, takže to měla ona spíše na výběr.*

*Když si Raito klekl před Nyoko, brala to od něj ironicky, ale když šla dál a on v tom stále pokračoval, už jí to přišlo spíš prapodivné.* Cože? Proč bych tě měla trestat? Ani tě neznám a stačí mi, když příště budeš koukat na cestu ty troubo. Ani nemám čas vymýšlet nějaký hloupý trest, protože jdu trénovat. Musím něco dokázat svému otci. *Nyoko většinou s nikým ani nemluvila, ale jeho chování ji zaskočilo. Vypadal až vyděšeně, nedokázala si vysvětlit, jestli je to kvůli tomu, jak na něj byla hnusná, nebo kvůli něčemu jinému.* Nyoko si jeho obličej vybavovala z akademie, ale byla to další osoba, která se s nikým nikdy nebavila, možná proto se s ním stále bavila, byla zvědavá, ostatně jako každá žena.*

No trest za chybu popřípadě něco trošku podobného chybě. to se musí trestat aby to utužilo charakter a posílilo tělo.. se říká *Zamrčel nechápavě a trošku se narovnal, leč stále klečel. Moc nechápal, co se děje a proč ho nechce potrestat nebo tak něco. Proč ještě nedsotal bití? nebo něco podobného? *Nechápal moc proč a co a jak, ale tak bylo snad na výběr.* Dokázat otci? co to má být? *Zeptal se jí. Chtěl se zkusit isnpirovat jak by mohl něco dokázat otci i on, ale netušil co by to mohlo být a jak by to mohlo být* Povíš mi to? prozradíš? *Zeptal se zvědavě, vpodstatě jako kdyby to uctivé a strachované dítě co se bálo bití bylo vyměněné za zvědavé a hltající slova.*

Stačí, že si uvědomíš, žes udělal chybu a příště už to neuděláš ne? *Nyoko ten kluk připadal jako podivín, ale zrovna to jí ještě udrželo v téhle konverzaci.* Víš, že seš dost diivnej?!Neznám tvého otce, nevím jak by ses mu mohl zavděčit. Já mluvila o svém otci, který mě v jednom kuse jen podceňuje! Dokážu mu, že moje tělo je připravené a to tak, že budu co nejvíc trénovat a pak mu ukážu, že na to mám, on mě pak naučí hachi... jednu schopnost. Teď jdu trénovat. *Noyko se otočila na patě a pomalu se zase vydala směrem k tréninkovému poli, ale podvědomě doufala, že ten divný kluk zase naváže konverzaci.*