Náměstí

*Ken se probudil po dlouhém spánku. Ani neplánoval tak dlouho spát. Zdáli se mu hrozné, opravdu příšerné sny a ať se snažil sebevíc, nedokázal se prostě vzbudit. Nakonec se ale probudil. Probudil se uprostřed noci. Do tmavé děsivé tmy. Ať oči zavíral, nebo otvíral, nebyl znát žádný rozdíl. To ale nebylo to nejhorší co se dělo. Tohle bylo vlastně úplně přirozené. Ovšem co bylo jinak? Celé Kenovo tělo, jako kdyby hořelo. Celej člověk ho bolí, jako snad ještě nikdy. Tehdejší tréning s Tatsuki, byl oproti téhle bolesti nic. Nejvíce mu bolestí pulzovaly dlaně a jako by ho někdo bodal nožem do pravého ramene a do srdce. Tohle usoudil že jsou největší ohniska bolesti na jeho těle a z těch se poté bolest postupně rozlévá do celého těla. Dlouhou chvíli takhle jen ležel a snažil se přemluvit svoje tělo, aby se pohnulo. Byť jen o kousek. Nakonec se mu v obrovských bolestech povedlo se posadit. Všude kolem byla stále tma. Musel se hodně soustředit a hodně zabrat, aby se mu povedlo zvednout i ruce. Nejprve je položil na stehna, dlaněmi vzhůru a poté je pomalinku zvedal. Trochu ho třeštila hlava a tak ji nakonec spustil do rukou a trochu ji podepřel. Ruce měli co dělat, aby ji unesly. Jak se tak opíral hlavou o ruce, cosi mu přejelo, přes zavřená oční víčka. Zděšeně sebou ucuknul a hlasitě vydechoval.* Co to sakra bylo? *Zeptal se sám sebe a díval se na ruce. Tedy směrem, kde ruce má. Přes tmu stejně vůbec nic neviděl.* "Bylo to měkké a trochu slizké. Něco jako lidský jazyk?!" *Projela mu hlavou děsivá myšlenka. Prsty levé ruky se snažil nahmatat co se mu to usadilo na pravé dlani. Chvilku po tmě šmátrá, ale nepřijde mu nic špatně, když v tu chvíli mu to cosi sevře levý ukazováček a štípne. Pocit to je jako, když by se kousal do toho prstu. Nechápavě seděl na posteli a přemýšlel co se děje. Pomalu, protože rychle mu to stejně nejde, se posouvá k okraji postele a snaží se stoupnout si na podlahu. Chvilku mu trvá než udrží rovnováhu a poté jde pomalu do koupelny. Před dveřmi do koupelny rozsvítí a jde dál, jakmile se dostane do koupelny, zastaví se a opatrně se podívá na svoje dlaně. Jakmile je otočí a vidí přímo do nich, zahlédne malé ústa, které se na něj smějí a olizují se jazykem. Zděšeně zakřičí a spadne na zem. Saží se ruce držet co nejdál od sebe. Kdyby to šlo, urval by je a zahodil pryč. Chvíli jen tak sedí a civí na s vé ruce.* "Bože, co se to se mnou stalo?" *Pomyslí si. Trvá mu skoro 10 mminut, než se uklidní a pomalu se začne zvedat. To samý se mu ale probleskne hlavou, jakmile uvidí v zrdcadle další ústa, které má přímo na srdci. Ty jsou akorát převázaný a žádný jazyk na něj nevystrkují. Po asi půl hodině už je více méně v pohodě. Rozsvítí si v ložnici a sedá si na postel. Do téhle chvíle zapomněl, že ho vlastně bolelo i rameno. Vyletěl tedy rychle do koupelny aby zjistil, jestli nemá další ústa i zde. Prohlížel se v zrcadle a jediné, čeho si na svém rameni všiml, byli jakési 3 znaky, nakreslené do hvězdy. A než na rameni, byli spíše na boku krku. Pomalu zas odchází do ložnice a snaží se zjistit co se to s ním stalo. Zvedl před sebe svou pravou ruku a sleduje ústa, které se na něj usmívají. Soustředí se na ně a snaží se s nimi hýbat. Neví jak. Moc mu to nejde, tak zkouší přidat chakru. Začne soustředit do dlaně trochu svojí chakry. Ústa na dlani se pomaličku trochu pootevřou a Ken se na chvilku usměje. Najednou se v ústech objeví malé bíle světýlko, které následně exploduje. Kena to trochu odhodí očoudí mu to obličej a vlasy.* "Sakra to je děsivý" *Pomyslí si. Zároveň se mu to ale líbilo. Mezitím o se v umyvadle omýval se usmíval.* Tak tohle bude něco, co by se mi do života mohlo, hodit." *Usměje se ještě víc. Nakonec už neusne. Ráno se dá dokopy a vydá se do ulic.* "Nikdo to ale nesmí vědět. Musím to všechno zamaskovat, i to zvláštní tetování co mám na krku." *Cítí z něj obrovské množství síly ale zároveň se toho bojí. Musí vymyslet co s tím udělá. Nejprve ale zašel do obchodu. V obchodě si koupil plášť, který ho celého zakryje. V předu je ale rozepíncací, takže ho muže mít zapnutý jen u krku a zbytek za ním bude vlát.Také si koupil rukavice. Ty doma rozřízne tak, aby měli uprostřed dlaní díru na jeho nová ústa. Ještě je trochu upraví, aby nebyli na první pohled vidět. Takto nově vyparáděný se chystá na další jeho životní události.*

---KONEC---

*Kami sedí na zahradě a dívá se na nebe a přemýšlí, co jí asi bude čekat v životě, když se rozhodla být kunoichi. Po nějaké době se zvedne a odejde do svého pokoje. Mohlo být tak kolem druhé hodiny odpoledne a rozhodla se, že se vydá na chvíli do města, jestli tam někoho nepotká, třeba Kureyu, který jí přišel celkem fajn kamarád. Oblékne si modré kraťasy a bílé tričko, k pravému stehnu si připevní pouzdro s vybavením a pomalu se vydá dolů po schodech. V chodbě se obuje a pak se pomalu vydá do ulic Suny, nemá kam spěchat, tak se prochází a dívá se po vesnici.* 'Hmm, dneska je tady celkem nuda, možná bych se mohla zajít podívat jestli někdo nebude cvičišti nebo třeba jestli Kureyu nepotkám na náměstí,' *pomyslí si trochu smutně Kami, protože vůbec nevěděla, co by mohla dneska dělat. Samotné se jí trénovat nechtělo, s dětmi z třídy si moc nesedla, tak snad někde potká někoho zajímavého, s kým by mohla prohodit pár slov. Po chvíli dojde na náměstí a tak se začne dívat okolo, kterou cestou se vydá teď, nakonec zahne doprava a vydá se cestou, která vede k cvičišti.*

*Kai leží v posteli a hraje si s Kunaiem. Přemýšlí co bude dneska dělat a jestli někam vůbec půjde nebo bude zase celý den doma.* ,,Co bych mohl tak dneska dělat. Zase sem půlku dne proletěl v posteli." * Řekl si v mysli a dál jen ležel.* Pojď na oběd, Kai. *Zavolala ho jeho sestra na jídlo. Kai se zvedl, vzal něco na sebe a odešel do kuchyně.* Díky, žes na mě houkla, ségra." * Poděkoval a usadil se. Sestra dala před něj jídlo a on se do toho pustil. Za chvíli na tom talíři nebylo nic.* Jdu ven, dojdu večer. *Oznámil Kai a objal svou sestru. Došel do pokoje a vzal si své vybavení.* ,,Vezmu si všechno, kdybych náhodou něco potřeboval a pak to neměl." * Řekni si a odejdu do chodby se obout. Následně zmizel ve dveřích a šel na náměstí. Cesta mu trvala dobrých 30 minut, jelikož se dost loudal a pořád někde zastavoval. Na náměstí se posadil k na lavičku a koukal kolem. Uviděl přicházet jakousi dívku. Chvíli ji pozoroval a koukal jak odchází směrem k cvičišti.* ,,Asi jde trénovat. Mohl bych se jí zeptat, jestli nechce trénovat ve dvou, je to rozhodně lepší jak sám." * Pomyslel si Kai a rozeběhl se za ní. Když ji doběhl, chytnul ji za levé rameno a posumál se na ni.* Nechceš si jít zatrénovat ve dvou? Myslím, že ti bude lepší jak sama, ne? *Zeptal se jí laskavě. Počkal na odpověď a rozešel se na cvičiště.

*Kami pomalu jde ulicí směrem k tréninkové oblasti, když jí najednou někdo chytne za rameno. Celkem dost sebou škubne a prudce se otočí.* Co si to dovoluješ mě takto strašit, *řekne naštvaně a až poté si všimne, že jde o nějakého kluka, který může být zhruba stejně starý jako ona.* Trénovat? Jako původně jsem to neměla v plánu, ale tak proč ne, *řekne zamyšleně dívka a poté se pomalu rozejde směrem k cvičišti.* Mimochodem, já jsem Kami, *představí se mu.* Myslím, že jsem tě na akademii neviděla.

Těší mě Kami, jsem Kai. *Odpoví a též se představí.* Mohla si mě tam občas vidět, ale jen velmi těžce. Chodil sem vždy brzy a ze třídy nevycházel, pokud to nevyžadovala hodina. A pak se zmizel vždy mezi prvními. Nenašel sem si tam moc kamarádů. *Odpovím na otázku, zatímco jdeme směr cvičiště.* Jo a další důvod bude asi ten, že jsme nechodili spolu do třídy. Jsem buď o rok starší nebo mladší. To si nedovolím odhadnout. *Dodám a posuměju se na ni.

Taky mě těší, *odpoví nakonec Kami, i když pořád ještě byla celkem dost naštvaná, protože jí celkem vylekal.* Aha, tak to asi bude tím, *řekne souhlasně dívka.* Tak to já tam chodím na poslední chvíli a odcházím, hned jak je možnost, raději se učím doma, *řekne Kami a pokračuje v cestě.* Uhm, možná o rok starší, ale nejsem si jistá, *dodá ještě. Po chvíli už je před nimi tréninková oblast.* Mimochodem, copak by jsi chtěl dneska trénovat, já bych si asi chtěla vyzkoušet trénink chakry, ale jestli máš jiný nápad, tak si ho klidně vyslechnu, *poví a pokračuje v cestě.* 'Hmm, jsem celkem zvědavá, jak se předvede dále, zatím se mi moc nezamlouvá, snad bude v pohodě a příště by mě nemusel tak vyděsit...'

,,Takže sem o rok starší jo?" *Řeknu si pro sebe a dál jdu vedle ní. Po chvíli, když jsme před cvičištěm, se mě zeptal na druh tréninku.* Hmm, trénink na chakru by šel. Ikdyž zatím umím jen Bunshin no Jutsu, tak si ho můžeme zkusit. *Odpovím a pokračují dále.* Jen tak mimochodem, ještě se ti chci omluvit za to, jak sem tě před tím vylekal. To sem neměl v úmyslu. *Zastavil a uklonil se.* Fakt se ti za to omlouvám. *Dodám a narovnám se.

*Kami jde dále vedle Kaie a přemýšlí, jak by mohli trénovat zásobu chakry, nakonec si vzpomene, jak o tom četla v jedné knížce.* 'Mno asi zkusím to, co jsem četla, ale, že by se mi chtělo nějak moc meditovat, to se mi nechce, ještě můžeme zkusit ten druhý způsob,' *řekne si v duchu dívka, ale to už jí vyruší slova onoho kluka.* Tak hlavně, že umíš aspoň něco z ninjutsu, *řekne dívka a pak pokračuje v chůzi.* To je v pohodě, jen mě to prostě celkem překvapilo, *řekne dívka a pokračuje v cestě na cvičiště. Když tam dojdou, tak zamíří do zadní části cvičiště, kde většinou bývat klid na trénink.*

*Kaiovu omluvili přijala a on se jen pousmál. Jeho to potěšilo, že mu to odpustila a tak se tím již nadále nemusel zabývat. Šel vedle Kami až do zadní části cvičiště, kde byl klid na jejich trénink. Došli tam a nikdo tam nebyl. Kai došel až ke stromu, kde byl trochu stín. Vytáhl si svou láhev s vodou a napil se. Pak položil láhev ke stromu a otočil se na Kami.* Tak můžeme začít? Nebo máš nějaký plán jak trénovat? *Zeptal se slušně Kai. Zatím se jen lehce protahoval.

*Poté se zastaví a čeká, až i Kai bude připravený na trénink.* Takže, chtěla bych zkusit trénink tím způsobem, že první budeme co nejvíce plýtvat chakrou a a potom se bude snažit chakru, která ti zbývá uklidnit. Takže to bude takový trénink spojený zároveň s meditací, mě osobě samotná meditace moc nebaví, já se raději učím nebo si procvičuju techniky, ale potřeba si to občas procvičit tady nebo ne, *řekne Kami milým hlasem a doufá, že to řekla dost jasně.* Takže můžeme začít, *navrhne dívka.* 'Trochu mám strach, že ani mě to nepůjde, protože jsem to ještě nikdy nezkoušela, ale tak je dobré si to někdy vyzkoušet,' *řekne si v duchu dívka.*

,,Jo, chápu. Vyplýtvat chakru na dno a pak ji uklidnit a aby jsme se nezhoutili." *Zopakují si to pro sebe.* Jo chápu. Dostat chakru na dno a pak ji uklidnit a nezhroutil se u toho, že? Nebo se pletu? *Povím a zároveň položím i otázku. Následně vystoupím ze stínu, kde bude kolem mě trochu prostor. Taky trochu dál od Kami, ať má taky prostor a nepřekážím ji.

*Jen mlčky sleduje Kaie a čeká, co jí k tomu řekne.* Ani přesně tak, teda aspoň tak jsem to četla, maximálně to nevyjde, ale tak uvidíme, *poví dívka.* Takže můžeme začít, *zeptá se a trochu se vzdálí od chlapce. Následně složí několik pečetí a vedle ní se objeví tři klony. (Bushin no Jutsu)* 'Hmm, ty se mi celkem povedly,' *zadaduje se v duchu dívka. Následně zruší klony a chvíli jen tak sleduje. Následně se trochu ušklíbne a složí několik pečetí, kolem ní se objeví obláček kouře, který po chvíli začne mizet a místo Kami se tam objeví Kai.(Henge no Jutsu)* Tak co myslíš, mám se ještě co učit nebo mi to jde, *zeptá se s úsměvem a čeká co jí na to řekne.*

*Nejdříve ji Kai sleduje, než začne sám trénovat.* Slušný, celkem dobré to je. *Odpovím.* ,,Můj rekord je 5 klonů. Myslím, že bych to mohl dneska zvýšit." *Řeknu si pro sebe. Následně zavřu oči a začnu se soustředit. Složil pečetě na Bunshin no Jutsu.* Bunshin no Jutsu * řeknu a vedle mě se objeví 6 klonů. Z toho je jeden lehce byly a svíjí se na zemi.* Zase se ten šestý nepovedl. Asi je 5 stále můj limit. *Kouknu na Kami a nechám mě klony zmizet. Opět sloužím pečetě na Bunshin no Jutsu.* Bunshin no Jutsu *Tentokrát se za mnou objeví jen 5 klonů a všichni jsou přesné kopie mě samého.* A co si myslíš o mě ty? Toto je mě jedině Jutsu, tak sem ho trénoval dost. Ale 5 klonů je stále můj limit. *Řeknu a kouknu na Kami.

*Kami se jen pousměje a následně zruší Henge.* Jo, myslím, že to je dobré pět klonů, na to že jsi student akademie je dost dobrý, *řekne Kami a opět vytvoří klony. (Bushin no Jutsu) Kolem Kami se objeví čtyři klony, které vypadají jako ona.* Tak co, už se těšíš na geninské zkoušky? Až budeš moct konečně začít dělat něco pořádného a ne jen sedět v lavici, *zeptá se ho Kami. Poté opět klony zruší.* 'Škoda, že ještě neumím více technik, budu muset začít trénovat ještě více,' *pomyslí si dívka.*

*Kai zruší svých 5 klonů* Jo, už se těším až že mě bude Genin a budu moci chodit i mimo vesnici. *Řeknu a opět vytvořím 5 klonů Bunshin no Jutsu. Klony opět zruší a opět zkusí 6 klonů Bunshin no Jutsu. Objeví se vedle Kaie 5 přesných kopii a jedna zase bílá a hroutící se k zemi.

*Vyslechne si ho a pak se trochu pousměje.* Jo, to bude fajn, ale první budeš muset udělat geninskou zkoušku, snad bude v pohodě, i když nikdy nevíš, co tě tam může čekat, *řekne dívka. Následně se opět začne soustředit na svou chakru a vytvoří pět klonů, které vypadají celkem dobře.* 'Mám takový pocit, že se mi dneska začíná dařit,' *řekne si Kami v duchu. Následně klony zruší a opět složí několik pečetí a tentokrát se změní na Kureyu, na kterého si pamatuje z jejich setkání. (Henge no Jutsu)*

Geninskou zkoušku bych měl zvládnou v pohodě. Celkem si na ni věřím. *Řeknu klidným tónem. Otočím se na své klony a zamračím se.* Zase jeden nejde. Hold zůstanu u 5. *Řeknu a zruším své klony. Narovnám se a cítí se trochu unavený.* ,,Polovina chakry pryč. Budu to muset vydržet." *Řeknu si pro sebe a sloužím pečetě na Bunshin no Jutsu. Vytvořím, tentokrát předemnou 5 klonů.* Už sem pod polovinou své chakry. Co ty?? Stále dobrý? *Zeptám se zpoza mých klonů.

No snad ano, *řekne jen Kami na jeho slova o geninské zkoušce.* Já se na ní snažím připravit se, co nejvíce to jde, ale jeden nikdy neví, co by se mohlo stát, *řekne Kami a podívá se na oblohu. Následně zruší Henge no Jutsu a podívá se na Kaie.* Já jsem ještě v pohodě, *řekne dívka s úsměvem a následně složí několik dalších pečetí a vytvoří vedle sebe čtyři klony.* 'Vypadají celkem dobře, ale stejně si nejsem jistá, jestli mi vůbec na něco jsou když jsou to stejně jen iluze,' *pomyslí si.* Ale asi se za chvíli přesuneme na další část, ať tady neopadneš, *řekne dívka a trochu se na něj pousměje.*

*Kai zruší svých 5 klonů a nyní stojí před Kami sám.* Myslím že by jsme pomalu mohli. Za chvíli bych stejně vyčerpal chakru a odpadním bych. *Řeknu a opět vytvořím 5 klonů, kteří dostali jeho chakru skoro na dno. Teď je již udýchaný a skoro bez chakry.* Mohl bych ještě vytvořit pár klonů, ale to bych už odpadl. Proto je toto můj limit a můžeme překročit ke kroku číslo dvě. *Povím a klony následně zmizí.

*Kami zruší klony a pak se podívá na Kaie.* Tak fajn, myslím budeme moct pokračovat dále, *řekne a na chvíli se zamyslí.* Takže klony můžeš zrušit. Tak teď se posaď na zem do tureckého sedu, zavři a začni se soustředit na svou chakru, *řekne Kami a následně se sama začne soustředit na svou chakru, Nějakou chvíli se jí to nedaří a má vůbec co dělat, aby ucítila svou chakru v jakékoliv části dělat. Když se jí to povede, tak se jen trochu pousměje.* Fajn, pokud se ti to povedlo, tak se jí pokus uklidnit, *poví jen.*

Poslouchal pokyny Kami a dělal co přesně řekla. Sedl si do tureckého sedu a začal se soustředit na svoji chakru. Šlo mu to mizerně. Nemohl se vůbec soustředit. Nešlo mu to. Pro něj to bylo opravdu těžké.* ,,Sakra, to je těžší než sem myslel." *Pomyslel si a začal se soustředit více. Mnohem víc než předtím. Snažil si vytěsnit všechny myšlenky a jen se soustředit na onu chakru. Pomalu ji začínal cítit, ale jen fakt malinko. Jak čas plynul začínal ji cítit mnohem více. Po několika minutách ji ucítil naplno.* Už ji cítím, jdu ji uklidnit. *Druhý krok byl ovšem omnoho těžší než ten první. Uklidnit svoji chakru, když byla aktivní. Ovšem kai se snažil se všech sil.

*Kami se dále soustředí na svou chakru, aby jí zklidnila. Nějakou dobu se jí to vůbec nedaří, ale po chvíli se jí to začne dařit aspoň trochu, ale z ničeho nic jí vyruší nějaký zvuk. Neví jestli si toho všiml i Kai, ale neřeší to, prostě jen zavře oči a začne se na svou chakru soustředit znovu, protože se nechtěla jen tak vzdát.* 'Tak teda v těch knížkách to bylo o hodně jednodušší, ale tak jak to snad půjde,' *pomyslí si Kamai. Jak tak dále pokračuje, tak vůbec nevnímá jak rychle jde čas. Po nějaké době se jí povede chakru úplně zklidnit.* 'Mno, teda celkem makačka,' *řekne si v duchu. Následně chce zkusit něco dalšího a to pokusit se přesouvat chakru z jedné části těla na druhou. Zatím neřeší, jak se vede Kaiovi, chce to prostě zkusit jen ona sama. Začne se soustředit na svou chakru, ale moc se jí to nedaří.* 'Tak tohle bude asi úplně jiná věc, než jen uklidnit svou chakru,' *pomyslí si a soustředí se dále.*

*Uklidnit chakru mu vůbec nešlo. Ať se snažil sebe víc, prostě se neuklidnila. Proto zkusil jinou cestu. Pomalu začal pouštět chakru z těla ven. Jelikož byl hodně soustředěný, tak zvuk, který se ozval z čistajasna ho vyděsil, až nadskočil. Rozhlédl se, aby zjistil příčinu. Tu ovšem nezjistil a tak se začal opět soustředit. Musel to celé absolvovat znovu. Začal se soustředit na chakru. To mu i na druhý pokus trvalo dost dlouho, ale méně času než poprvé. Když se konečně soustředil, začal postupně vypouštět chakru z těla ven. Sám věděl, že to nemůže absolvovat dlouho, proto se snažil ji rychle uklidnit. Po několika desítkách minut se mu to podařilo a tak přestal vypouštět chakru z těla ven. když byla jeho chakra v klidu, stále se soustředil a meditoval. Po několika minutách otevřel oči a byl odpočinutý a ani tak udýchaný jako ze začátku.

*Dále se snaží soustředit se na svou chakru a snaží se jí soustředit na jednom místě, ale zatím to nemá vůbec žádný výsledek* 'Mám takový pocit, že na první trénink jsem to přehnala, už začínám být celkem mrtvá z toho. Ale musím říct, že to je dost dobrý trénink,' *řekne si v duchu Kami a usměje se. Nakonec se ještě jednou pokusí soustředit se chakru na jednom místě, tentokrát se soustředí jen na jeden prst místo na celou ruku a trochu chakry se jí tam povede dostat aspoň trochu chakry. Následně otevře oči a podívá se na Kaie.* Tak co říkáš na trénink, *zeptá se ho dívka zvědavě.*

*Kai koukal na Kami a čekal, až skončí, aby se s ní rozloučil. Když konečně otevřela oči, Kai se na ní pousmál.* Byl to dobrý trénink, takový mě nikdy nenapadl. Děkuji. *Poděkoval ji Kai a zvedl se na nohy. Cítil se celý svěží a bylo mu dobře. Sice trénoval, ale přišlo mu to jako dobrý odpočinek. Došel sem si pro Pití a znovu sem se otočil ke Kami.* Ještě jednou děkuji za tento trénink a zatím se měj. *Rozloučil se s novou kamarátkou a odešel domů. Cestou měl mnohem lepší náladu a tak se mu šlo moc dobře. Doma, když dorazil dal si večeři a pak odešel do pokoje.*

*Nad slovy Kaie se jen pousměje.* Nemáš vůbec za co, snad se zase někdy potkáme a zase si spolu zatrénujeme si, *řekne Kami.* Nemáš za co, měj se, *odpoví mu Kami a následně se dívá, jak odchází. Poté se zvedne ze země a ještě se trochu protáhne. Následně se pomalu rozejde domů, přece jen neměla kam spěchat, i když to měla celkem daleko, ale vzala to jako takovou procházku. Když dojde, domů, tak si jde dát sprchu, dá si něco k jídlu a jde do svého pokoje, kde nakonec po nějaké chvíli usne.*

Bylo zrovna poledne a u Kaie doma byl čas oběda. Proto on a jeho sestra seděli z stolu a obědvali. Však po obědě, měl jiný plány. Chtěl si zajít ven a popřemýšlel, co by mohl dělat. Chtěl jít trénovat a zkoušet své nové Jutsu. Ale to až po obědě. Když dojedl oběd, počkal na sestru a pak šel umýt nádobí. Už do mala byl zvyklý pomáhat sestře pomáhat doma. Po umytí nádobí se odebral do svého pokoje a připravil se na výlet ven. Připravil se tam a vzal si všechny své věci. Nikdy nevěděl, kdy je bude potřebovat. Jakmile byl připraven, odešel do chodby, kde se obul a odešel ven. Se sestrou se nerozloučil, jelikož ji nemohl najít. Mířil si to na náměstí, kde doufal, že by mohl na někoho narazit, s kým by mohl jít trénovat nebo pokecat. Kolem půl jedné stanul na náměstí, kde stanul u kašny, uprostřed náměstí. Chvíli tam stál a rozhlížel se. Když nikoho neviděl, jen se protáhnul a rozešel se směrem cvičiště.

*Eren se ráno probudil.* "Za chvíli budou Geninské zkoušky měl bych pořádně trénovat. Lepší jutsu už se nenaučím a tak je budu muset dostat něčím jiným ale čím? Mojí fyzičku už asi nezlepším ale mohl bych trochu potrénovat skládání ručních pečetí. No jo ale kde bych mohl trénovat? Zase na zahradě? Ne to ne zase bych tam byl sám. Možná když budu trénovat na hřišti tak by se ke mě mohl někdo přidat. Ne to je vlastně hloupost. Kdybych trénoval na hřišti tak mě asi vyhodí. Možná bude Kami na cvičišti." *Pomyslel si vylezl z postele a rychle se převlékl. Poté si vzal pouzdro kde měl Kunaie a shurikeny. Otevřel dveře od pokoje a sešel po schodech do spodního patra, poté šel do předsíně kde se obul otevřel dveře a běžel na cvičiště cestou si zkoušel skládat ruční pečetě bez použití chakry.*

*Kai došel na cvičiště a rozhlížel se. Nikoho zde neviděl a tak začal hledat očima volné místo, dost velké aby mohl trénovat. Po chvíli našel dostatečné místo. Došel tam, odložil své věci a lehce poodstoupil. Zavřel oči, lehce sklopil hlavu a začal se soustředit. Takhle setrval nějakou dobu a jakmile zvedl hlavu složil pečetě* Někdo Bunshin *řekl a vedle něj se objevil jeden klon, vypadající jako on. Tento klon poodešel koukej od skutečného Kaie. Kai se na něj rozběhl, před ním vyskočil a jakmile jeho ruka se dotkla hlavy jeho klonů, ozval se výbuch (​BAKUHATSU TENOHIRA), který vyděsil všechny na cvičišti. Kai dopadl na zem a setrval na jednom koleni. Z jeho klonů zbyla jen hromádka jílu. Kai se postavil a otočil se na klon.*

*Když Eren doběhl na cvičiště stále skládaje pečetě k různím technikám jenž ovládal, tak si všiml dvou stejných kluků. Najednou jeden znich sáhl na druhéhou a ten vybouchl. Eren se hrozně vyděsil a zařval.* Co to je? *Eren se začal strachem třást jelikož si myslel že byl svědkem vraždy na veřejném místě. Poté si všiml že na místě kde ještě před chvílí stál kluk je teď bílá hmota.* "Co to je? Výbušný lístek to být nemohl, ten by toho kluka roztrhal, nebo alespoň jeho část ale neudělal by z něj bílou hmotu. Možná je to nějaká technika?" *Pomyslel si a částečně se uklidnil. Poté pomalým krokem šel ke klukovi a bílé hmotě.* Kdo jsi? Co to bylo? Ještě před chvílí jste tady byly dva a potom výbuchu jsi tady jen ty a ta bílá hmota.

*Kai tam stál a chystal se skládat další pečetě, jenže ho někdo vyrušil. Podíval se na toho kluka, který dával otázku za otázkou aniž by dal čas na odpověď. Jakmile onen kluk domluvil Kai se jen pousmál.* Já sem Kai Yoshimitsu. A jestli myslíš, co bylo toto. *Řekl a ukázal na onen jíl.* Tohle byl můj klon. Nendo Bunshin. Nikomu se nic nestalo a ten výbuch, který to způsobil je moje technika, ​BAKUHATSU TENOHIRA. *Odpověděl a dál koukal na toho kluka.* A ty si kdo? *Zatímco se díval na onoho kluka, všiml si, že nemá čelenku.* 'Takze stále student jo? Ten toho asi moc umět nebude. Ale tak já byl taky takový. Ale silnějším se stane, tím sem si jist.' *proběhlo mu myslí.*

*Když mu ten kluk odpověděl na všechny otázky tak se usmál, dost se mu ulevilo když věděl co se vlastně stalo.* Já jsem Eren Yumi. Těší mě. *Jen co to dořekl tak přišel k chlapci blíž a podal mu ruku.* "Toho jsem na Akademii neviděl a hlavně použil dvě techniky, o kterých neslyšel mluvit ostatní studenty. Takže bude minimálně Genin." Z jakého jsi vlastně klanu? tyhle techniky jsou geninské? Nebo na vyšší úrovni? Jo a jak to vlastně funguje? "Snad mi to řekne. Bylo by opravdu zajímavé přijít domů, vytvořit si klon a poté ho nechat vybouchnout. Počkat možná to bude jak u Kami taky technika jeho klanu. Ne to je hloupost to bych slyšel kluky ve třídě jak se na tyhle techniky těší." *Pomyslel si a čekal jestli mu Kai odpoví.*

*Podal mu ruku taky a pousmál se.* Těší mě. *Řekl. Složil pečetě a řekl:* Nendo Bunshin. *Vedle něj se objevila totožná kopie Kaie. Jakmile začal chrlit další sérii otázek, natáhl před něj dlaň, aby ho zbrzdil.* Sem z Mononoke, ale tohle není technika mého klanu. Tohle je moje KG, Bakutonu. A jsou to zatím jen ranku Genin. Nemyslím, že budeš kdy umět tyto techniky. Ale ty určitě budeš umět taky nějaké dobré techniky. Z jakého si klanu? A máš nějaké.. *Kai se zarazil uprostřed věty.* 'Jestli má KG vědět nebude. Já to taky nevěděl, dokud sem nebyl Genin. Takže se ho na to ptát nemá cenu.' *pomyslel si. Následně jen čekal na jeho reakce. Nechal svůj klon podejít od nich trochu dále. Kai svůj klon sledoval jedním okem a dalším sledoval Erena.*

Já jsem z klanu Yumi. "Kekei Genkai to už jsme probírali na Akademii." Tak to jsi určitě dost nadaný. Nedivím se že jsi už shinobi. Bakuton o tom jsem nikdy neslyšel. Hele co je ta bílá hmota? No já teď umím jen techniky které nás učili na Akademii. Myslím si že nebudu mít žádné Kekei Genkai ale to nevadí. Náš klan má velmi dobré techniky a když se ještě naučím nějaké jiné techniky a pěkně je zkombinuji tak bych se mohl vyrovnat i někomu z Kekei Genkai. "Slyším co jsem řekl a z toho co vím z Akademie tak se řekl velkou hloupost." Jo kam jde ten tvůj klon?

Z klanu Yumi jo? Jestli budeš trénovat, můžeš být silný. Ale dej pozor, aby jsi díky té síle nebyl arogantní. *upozornil ho. Otočil se na svého klína a pousmál se.* Nedivím se, že nevíš nic o Bakutonu. Sem prvním uživatelem v Suně. Od malá se se divil, proč mám ústa na dlaních, ale už vím proč. Je to kvůli mě KG. A ta hmota je jíl, který potřebuju ke svých technikám Bakutonu. A uvidíš, i když mít nebudeš, můžeš byl silnějším než kdokoliv, kdo má KG. Jen splň Geninskou zkoušku. Pak můžeme pořádně trénovat spolu a nebo dát i cvičný zápas. Když pak budeš chtít.* Řekne a dál sleduje svůj klon, který zastavil deset metrů od nich a otočil se tělem k nim.* Jeho si nevšímej. On si dal jen odstup, pro tvé vlastní bezpečí. Ale bát se ho nemusíš. *Uklidnil Erena. Jinak, co už umíš za techniky. Všechny nebo jen nějakou? *Zeptal se.