Náměstí

*Misaki si vyslechne jeho slova a pousměje se.* „Mno, tak to ti nepomůžu, já jsem Yumi,“ *poví mu Misaki a pousměje se.* „Mno, já už budu muset jít, uvidíme se zase někdy,“ *poví mu Misaki. Poté se rozejde pryč a míří rovnou domú, kde si udělá něco k jídlu a pak si ještě nějakou chvíli čte, než půjde psát.*

*Vyslechne si jeho slova.* „Neboj, někde mě najdeš nebo se potkáme,“ *poví mu Misaki.* „Neboj mě najdeš ve čtvrti klanu Yumi. Neboj věřím, že se někde potkáme hodně brzo, pokud budu ve vesnici,“ *poví mu Misaki ještě, než se vydá domů.*

*Blížil se pátá hodina odpoledne a Misaki seděla nad svitky a něco si četla. Vrátila se do Suny na pár dnů, protože její sestra zemřela a tak Misaki přišla aspoň na pohřeb, ale moc se jí v Suně nechtělo být hlavně proto, co se stalo. Když už nebyl její sestra, tak zase měla o důvod méně se tam vracet. Jak tak sedí doma, tak cítí, že na ní jdou zase deprese z toho, že už s ní nebude, tak se raději převlékla do něčeho jiného a vyrazila k jezeru, kde chodila vždy trénovat, prostě potřebovala na nějakou chvíli změnit myšlenky. Na pravé noze má pouzdro se zbraněmi, druhé pouzdro se za opaskem, v tom má i nějaké svitky se zbraněmi a Kakuto má na pravé straně za opaskem, čelenku Suny má kolem krku, raději si jí s sebou vzala, I když ve vesnici jí moc nenosila poslední dobou. Jak tak pokračuje v cestě, tak dívá okolo, ale doufala, že dneska nepotká nikoho ze známých lidí, protože neměla na nikoho z nich náladu. Když se po nějaké době dostane k vodní nádrží, tak si odloží Kakuto a láhev s vodou a trochu se protáhne. Poté se rozběhne a udělá pět koleček, pak se na chvíli zastaví a trochu si vydechne. Když popadne dech, tak udělá třicet kliků a dřepů, aby se trochu rozehřála, než začne trénovat zásobu chakry. Následně složí několik pečetí a vedle Misaki se objeví pět klonů, které vypadají stejně jako ona (Bunshin no Jutsu). Následně nechá klony zmizet a složí trochu jiné pečetě a vedle Misaki se opět objeví pět klonů, které vypadají stejně jako ona, ale samy se rozejdou po okolí a nestojí jen vedle ní (Kage Bunshin no Jutsu). Misaki se jen mírně pousměje, protože tahle technika se jí celkem dost líbí, ale cítí, že má najednou nějak moc málo chakry, protože jí rozdělila mezi sebe a klony.* ‚Dobrá technika, ale víc jak dva klony z toho asi udělat nepůjdou,‘ *řekne si v duchu Misaki a následně nechá klony zmizet. Poto složí několik dalších pečetí a pak vydechne fialovou mlhu, která se objeví před Misaki (Doku Kiri).* ‚Hmm, taky pěkná technika,‘ *proletí jí hlavou. Poté se nadechne a vydechne proud vzduchu, který onu mlhu odnese pryč, aby se jí sama Misaki nenadýchala (Fuuton: Rassenpuu). Poté se rozejde k vodní hladině a rozejde se po ní (Suimen Hokou no Waza). Nějakou chvíli se tam jen tak prochází po vodě a přemýšlí, co by si mohla vyzkoušet teď za chvíli. Následně složí několik pečetí a po chvíli se před ní zvedne masa vody, která se zformuje po podoby hada (Suiton: Ja no Kuchi). Tu následně vyšle přes celé jezero na protější břeh. Poté složí několik dalších pečetí a před ní se objeví klon, který vypadá stejně jako ona (Suiton: Mizu Bunshin no Jutsu). Jak ona, tak i klon si vytvoří katany, které jsou z vody a pak se proti sobě rozběhnou (Suiton: Takigakure Ryuu Mizukiri no Yaiba). Takto nějakou chvíli bojují, než Misaki odskočí od klonu a levou rukou složí několik pečetí a vytvoří si vodní bič s kterým švihne a následně s ním chytne klon (Suiton: Mizu no Muchi). Poté složí několik dalších pečetí a dojde ke klonu a natáhne k němu pravou ruku a pak ho chytne do vodního vězení (Suiton: Suirou no Jutsu). Misaki si jen trochu vydechne, protože už nějakou dobu netrénovala, tak jí to lehce unavilo, ale měla ještě dosta chakry, takže v klidu mohla pokračovat v tréninku. Následně zruší vodní vězení a složí několik dalších pečetí a nechá klon vybuchnout (Bunshin Bahuka).  Poté složí několik dalších technik a kolem Misaki se začne vytvářet hustá mlha, přes kterou není po chvíli vidět (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Během mlhy složí několik dalších pečetí a kolem ní se objeví deset ledových vlaštovek, které pak vystřelí před sebe (Tsubame Fubuki). Poté se znovu začne soustředit na svou chakru a po nějaké chvíli začnou z nebe padat ledové senbony (Sensatsu Suishou). Když všechny skončí ve vodě, tak nechá mlhu rozplynout. Během toho si vytvoří z papírků křídla a vznese se do vzduchu a přesune se na pevnou zem (Kami Enjeru). Během toho co je ve vzduchu, tak si z dalších papírků vytvoří papírové kopí, které následně hodí na kaktus, který je nedaleko od ní a ten se do něj zabodne (Kami Supaiku). Poté začne z křídel vystřelovat papírové bodce, které se zapíchnou do písku (Kami Shigure). Když toho nechá, tak přistane na zem, na kterou se následně posadí. Zavře oči a pak se začne soustředit na svou chakru. Jak tam tak sedí, tak se jí ji nedaří nějakou dobu uklidnit, ale pořád pokračuje dále, dokud se jí to nepovede. Když se jí to konečně povede, tak jí začne soustředit do pravé ruky a pak jí začne pomalu přesunovat po těle. Takto tam ještě nějakou chvíli sedí, než toho nechá. Pak si ještě trochu odpočine, než se zvedne na nohy. Trochu se protáhne a rozejde se kaktusu, který je kousek od ní. Poté se znovu začne soustředit na svou chakru a pravou ruku si nechá obalit futonem a pak s ní švihne proti kaktusu a vyšle na něj větrnou čepel (Fuuton: Juuha Shou). Čepel proletí a usekne kus kaktusu. Následně si Misaki vytáhne dva shurikeny, které si roztočí na prstech a pak do nich ještě přidá větrnou podstatu a pošle je taky na onen kakus. Shurikeny v něj zanechají škrábance (Fuuton: Shinkuu Shuriken). Poté složí několik dalších pečetí a vytvoří si větrný meč, se kterým se rozběhne proti kaktusu a následně ho na něj použije (Fuuton: Kaze no Yaiba). Poté už toho nechá, protože už je celkem unavená. Posadí se na zem, zavře oči a pak se začne soustředit na svou chakru. Jak tam tak sedí, tak jí to moc nejde, protože už má chakry celkem málo, ale po nějaké chvíli se jí povede jí uklidnit. Pak jí začne ještě shromažďovat v pravé ruce a pomalu jí přesouvat do těle, ale moc dlouho u toho nevydrží, protože už na ní nějak dopadá únava. Otevře oči, zvedne se ze země vezme si všechny své věci a pak už se ulicemi Suny vydá domů a trochu si odpočinula.*

*Mohlo být tak kolem druhé odpoledne a Misaki se akorát vydala do ulic Suny, protože si potřebovala dokoupit nějaké zásoby, než zase zmizé ze Suny někde na cesty. Ještě nevěděla, kde by se mohla podívat, ale stejně potřebovala nějaké věci, které si po nákupu zapečetí do svitku. Když si schová svitky, tak se rozhodla, že se ještě trochu projde po Sune, jestli se tam něco nezměnilo. Když se po nějaké chvíli dostane až na náměstí, tak se zamyslí, jestli ještě někde půjde nebo už půjde domů. Na sobě má, čelenku Suny má kolem krku a jedno pouzdro má na opasku, kde má i Kusanagi no Tsurugi.*

*Misaki byla po dlouhé době opět v Suně, protože se tam potřebovala na chvíli zastavit a vyřídit nějaké věci. Nejraději by se tam ani nevracela, ale tak nebylo zbytí, už tak měla hodně svobody, že skoro pořád byla mimo Sunu. Jak se tak prochází vesnicí, protože už měla vše, co potřebovala vyřízené, tak se dostala až do centra vesnice.* 'Takže, kde se vydám teď,' *řekne si v duchu celkem zamyšleně, přece jen už v Suně nějakou dobu nebyla, tak byla zvědavá, jestli se tam něco změnilo nebo ne. Na sobě má, akorát čelenku má kolem krku, na pravé noze má malé pouzdro se zbraněmi, vetší pouzdro má na opasku a za opaskem má Kusanagi no Tsurugi. Nakonec se rozhodla, že se vydá jen tak ulicemi, než zamíří domů.*

*Misaki pomalu pokračuje v cestě a přemýšlí, jestli ještě náhodou nezmění své plány a nevydá se na nějaké určité místo, protože měla takový pocit, že se jí tady jen tak nebude chtít chodit moc dlouho a domů se jí ještě nechtělo, protože nechtěla celý den jen sedět doma a číst knihy. To, že jde jejím směrem nějaký kluk vůbec nevnímá a pokračuje v cestě. Ve chvíli, kdy jí pozdraví, tak se Misaki zastaví a podívá se na něj.* „Zdravím,“ *povzdravího a prohlédne si ho od hlavy až k patě.* 'Hmm, toho jsem tady ještě nikdy neviděla, asi to bude nějaký nový student akademie nebo jen někdo, kdo se nudí a jen se tady tak prochází,' *řekne si v duchu Misaki i když už jí na akademii připadal moc starý, ale čelenku Suny u něj nikde neviděla, taky byla možnost, že jí zrovna u sebe ani nemě. Z jejích myšlenek jí dostanou až jeho další slova.* „Abych řekla tak je. Moc to vedro nemusím, už se celkem těším, až budu moct vypadnout ze Suny na delší dobu,“ *odpoví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Ty chodit na akademii nebo už jsi genin,“ *zeptá se ho celkem zvědavě, ale prostě se Misaki musela zeptat, protože jí to nějak nedalo.* „Mimochodem, já jsem Misaki Makotto,“ *představí se mu Misaki milým hlasem. Dneska i když byla v Suně a bylo takové vedro, tak měla celkem dobrou náladu, takže neměla problém se s oním klukem bavit, i když by jí celekm zajímalo jeho jméno a doufala, že se představí a nebude se ho na to muset ptát.*

*Nad jeho slovy se jen trochu pousměje.* „Už to tak bude, už jsem procestovala hodně míst a abych řekla pravdu, tak jsem našla hodně míst, které se mi líbí více než Suna,“ *odpoví mu Misaki a trochu smutně si povzdechne, přesto že Suna byla její domov, tak se jí tady moc nelíbilo, bylo tam jen vedro a písek a nic moc zajímavého jako třeba příroda.* „Těší mě Issei,“ *poví mu Misaki a pak poslouchá zbytek jeho slov, protože doufala, že se od něj třeba něco zajímavého dozví. Při jeho slovech se pousměje.* „Díky. Mno nějaké zkušenosti už mám ale pořád vím, že je na světě mnoho lidí, kteří jsou a nejspíše i budou navždy mnohem silnější než jsem já, ale abych řekla pravdu, tak budu ráda, když přežiju. Nikdy mi nešlo o to být nejsilnější,“ *odpoví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí.* „A baví tě to vůbec na akademii nebo se tam nudíš. Abych řekla pravdu, tak mě tam nikdy nebavilo jen sedět a poslouchat, raději jsem trénovala,“ *odpoví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Mno a už jsi se naučit nějaké techniky na akamii nebo ještě nic neumíš,“ *zeptá se ho Misaki, protože si nebyla jistá, jestli už se něco naučit nebo ještě ne. Poté se rozejde směrem k vodní nádrží a naznačí mu, aby šel za ní, protože chtěla někde, kde není moc lidí, protože jí okolí šlo trochu na nervy. Hold Misaki byla zvyklá se pohybovat maximálně ve dvou lidech okolní lidi jí celkem vadili, většinou ale chodila někde sama.*

*Vyslechne si slova Isseiho a na nějakou chvíli se zamyslí.* „Hmm abych řekla pravdu, tak nevím, celkem se líbí v zemi Řek a v zemi Lesů,“ *odpoví mu celkem zamyšleně Misaki. Při slovech, že ho akademie nebaví se jen trochu zasměje, protože byla ráda, že není jediná.* „Mno ony mise jsou fajn, ale zase na ně umět techniky, aby jsi hned na nějaké misi neumřel,“ *odpoví mu Misaki, protože moc dobře věděla, že mise od ranku B už jsou dost těžké. Vyslechne si jeho další slova a na nějakou chvíli se zarazí, protže tohle byly něco, co prostě nečekala.* „Abych řekla pravdu, tak já nejsem sensei, takže nevím jestli je dobrý nápad, aby jsi se ode mě chtěl něco učit. Ale můžu ti ukázat jednu E rank techniku,“ *odpoví mu Misaki. Jak jde dále, tak se jí zeptá, kde vlastně jdou. Misaki se na něj podívá a trochu se pousměje.* „Jdeme k vodní nádrži, protože to je jedno místo, kde skoro nikdo nechodí, takže tam budeme mít klid na trénink,“ *odpoví mu Misaki a pokračuje v cestě.* „Chci tě naučit techniku chození po zdech bez použití rukou,“ *dodá ještě Misaki během cesty, protože měla taková pocit, že to je základní technika, kterou by měl umět, rozhodně jí to tedy přišlo užitečnější než Bushin no Jutsu nebo Henge no Jutsu.* 'Snad mu to učení aspoň trochu půjde a nebude úplně levý,' *řekne si v duchu Misaki, protože to by jí asi moc nebavilo, kdyby mu to musela vysvětlovat několikrát. Po nějaké chvíli se konečně dostanou k vodní nádrži, tak si Misaki jen v duchu oddechne, protože tam jako vždy nikdo nebyl.* „Tak fajn, pojď za mnou,“ *odpoví mu Misaki a dojde ke skále, která je nedaleko od nich. Když tam dojde, tak se zastaví a začne se soustředit na svou chakru, kterou shromažďuje v chodidlech. Když jí má dost, tak se rozejde po skále nahoru (Kinobori no Waza). Když se dostane až nahoru, tak se odrazí od skály a skočí zpět na zem.*

*Misaki se jen trochu pousměje.* „Mno abych řekla pravdu, tak já nejsem pravá osoba, která by tě měla učit techniky. Nejsem dobrá v tom někomu něko vysvětlovat. Já jsem lovec odměn a lékař,“ *odpoví mu Misaki a trochu se pousměje. Pak se jen trochu zasměje.* „Abych řekla pravdu, proto tady chodím, abych si užila klidu, který tady je, protože to tady moc lidí nezná,“ *odpoví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí a pokračuje v cestě. Poté se Misaki podívá na Isseie a je celkem zvědavá, jak se mu bude dařit. Když se dostane na první pokud celkem vysoko, tak jen trochu překvapeně zamrká, protože to nečekala, myslela, že se na skále ani neudrží.* „Hmm štěstí začátečníka,“ *odpoví mu Misaki a trochu se ušklíbne.*

*Misaki stojí kousek od skály a sleduje Isseie a je zvědavá, jak se mu bude dařit. Když udělá pár kroků a pak se pod ním skála rozbije, tak ho jen mlčky sleduje a nic neříká, protože moc dobře věděla, že tady půjde o to, kolik chakry použije. Poté to zkusí znovu a on vyběhne až skoro nahoru a pak se odrazí. Když pak skončí ve vodě, tak si jen v duchu povzdechne, protože měla takový pocit, že to asi bude hodně bolet.* „Jsi v pohodě,“ *zeptá se ho trochu nervózně.*

*Misaki sotjí tam a dívá se na Issaie. Když jí řekne, že je v pohodě, tak si jen v duchu oddechne, protože by nebyla ráda, kdyby tam musela řešit, že se mu něco stalo.* „Tak to je fajn,“ *odpoví mu Misaki.  Při jeho dalších slovech se jen trochu pousměje.* „Mno moc dobře si pamatuju ty těžké začátky,“ *odpoví mu Misaki. Nad jeho dalšími slovy se na nějakou chvíli zamyslí.* „Tak pokud něco chceš, tak musíš dělat vše pro to, aby jsi toho dosáhl,“ *odpoví mu na jeho slova Misaki, protože jí nenapadlo nic jiného, co by mu mohla říct.* „Přátelé, mno jako proč ne,“ *odpoví mu Misaki. Dneska nějak neměla náladu moc mluvit, takže odpovídala jen krátce.* „Doufám, že až se příště uvidíme, tak už budeš genin,“ *poví mu pak Misaki.*

*Na jeho slova se Misaki jen usměje, protože neměla nic, co by k tomu řekla.* „Abych řekla pravdu, tak na to, že normálně zabíjím lidí, tak je to fajn od někoho slyšet něco takového,“ *odpoví mu Misaki. Poté jen poslouchá jeho slova a pousměje se.* „Mít silnou vůli a jen tak se nevzdat je fajn, ale zase na druhou stranu člověk musí vědět, kde jsou jeho hranice,“ *poví mu Misaki.* „V pohodě,“ *dodá ještě na jeho slova, že moc mluví.* „Mno jak chceš, klidně se můžeme jen projít po vesnici mě je to asi celkem jedno,“ *odpoví mu Misaki, protože jí by nejvíce pomohlo na to vedro, kdyby byla někde jinde než v Suně. Když jí pak řekne, jestli by mu neřekla něco víc o její rodině, tak se na něj podívá a na nějakou chvíli se zamyslí.* „Mno nevím, co bych ti o sobě měla říct. Měla jsem ještě sestru dvojče, ale umřela. jsem lovec odměn a lékařka, ale to už jsem ti říkala. Ráda cestuju,“ *poví mu Misaki.*

*Misaki si vyslechne jsho slova a pak se na nějakou chvíli zamyslí.* „Abych řekla pravdu, tak se spíše lidí straním není moc lidí, se kterými bych se bavila. Proto cestuju, abych se mohla lidem vyhýbat a poznávat nějaké nové místa,“ *odpoví mu Misaki, protože to tak bylo. Nad jeho dalšími slovy se jen pousměje.* „To asi všichni,“ *odpoví mu nakonec, protože moc nevěděla, co jiného by mu na to měla říct. Když pak Issei řekne, že ví o jednom místě, kde by se mohli schladit, tak se na něj Misaki podívá a usměje se.* „Tak fajn, vyrazíme teda tam,“ *podí mu Misaki a následně se za ním rozejde, protože on věděl kde to místo je, Misaki nejspíše ne. Když pak začne mluvit o její sestře, tak se na něj Misaki podívá a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Abych řekla pravdu, tak jí ani nevím, v té době jsem byla mimo vesnici a doma mi k tomu nic neřekli, jen mi řekli, že umřela, takže asi tak,“ *odpoví mu Misaki a jen si v duchu povzdechne. Poté se jen pousměje.* „Phu, asi nevím, prostě mi řekni co tě napadne,“ *odpoví mu Misaki, protože to tak bude asi jednodušší.*

*Už je to nějakou dobu co nebyla Misaki v Suně a konečně se tam dostala vzhledem k tomu, co se dělo ve světě, že byla pořád tma a maximálně svítil měsíc. Misaki se už nějaké informace dozvěděla, ale pořád z toho všeho měla takový divný pocit, jako kdyby se mělo stát ještě něco dalšího. Akorát se rozhodla, že by se mohla jít na chvíli projít do ulic Suny, protože se jí doma moc nechtělo sedět. Za opaském oblečení má Kusanagi no Tsurugi, poté ještě pouzdra se zbraněmi a kolem krku má čelenku Suny. Jak se tak prochází, tak se po nějaké chvíli dostane až k vodní nádrži a tam se na nějakou chvíli zastaví a přemýšlí, co vše se za poslední dobu stalo.*

*Dost jí to vše štvalo, to vše, co se dělo, nejraději by to vše už ukončila, protože tohle bylo něco co bylo prostě divné, pořád tma, jediné světlo bylo z měsíce a žádný sluneční svit. Ono možná Suna v téhle době pro ní bylo celkem přijatelné místo, protože tady nebyl takové vedlo, ale zase na druhou stranu by byla mnohem raději, kdyby bylo všechno jako dříve. Po nějaké chvíli se rozejde pryč od vodní nádrže, protože se jí tam nechtělo sedět a rozhodla se, že se raději projde po vesnici. Jak se tak prochází, tak přemýšlí nad tím, co se dozvěděla od Tatsui, protože to byly všechno důležité informace, ale pořád jí prostě vrtalo hlavou, o co tady vlastně jde, protože to bylo všechno moc divné, nejraději by se i ona pustila do toho, aby pomohl vyřešit současnou situaci, ale nevěděla, jak by mohla pomoct. Jak se tak prochází a je ztracená ve svých myšlenkách, tak se po nějaké době dostane až na náměstí, kde pokračuje v cestě a moc nevnímá okolí, protože jí dost trápí její myšlenky.*

*Misaki pomalu pokračuje v cestě a přemýšlí, co by mohla dělat. Domů se jí jít nechtělo a nevěděla, jestli je Suchuachi v Suně, protože ho tady nějakou dobu neviděla a ani nevěděla, jestli je v Suně ještě Miyato nebo už zmizel z vesnice. Nevěděla, kde bydlí, takže ho ani nemohla jít hledat. Jak tak pokračuje v chůzi, tak slyší, jak na ní někdo promluví.* 'Neříkej, že je to,' *řekne si v duchu Misaki a trochu se pousměje. Najednou jí obejme loutka, tak se trochu zarazí, protože něco takového vůbec nečekala.* 'Mno dobře, tak proč ne,' *řekne si v klidu Misaki.* „Ahoj Suchuachi, už je to nějakou dobu, co jsme se neviděli,“ *poví mu Misaki a poté co jí loutka pustí, tak se na něj mile usměje.*

*Misaki se dále usmívá, protože měla celkem dobrou náladu, vzhledem k tomu, že nebylo takové vedro, když byla pořád noc. Když jí loutka pustí, tak si jen v duchu oddechne.* „Mno tak to je super, gratuluju,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí.* „Já jsem tak nějak pořád v Suně poslední dobou, od té doby, co je pořád tma se mi nikde moc nechce, protože se mi to venku nelíbí, ale mám takový pocit, že brzo budu muset stejně nekdě vyrazit,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí. Vyslechne si jeho slova a pak se zamyslí,* „Mno a tak co třeba stopař nebo lékař nebo něco takového, pokud se ti lovec odměn úplně nezamlouvá. Jako ono povolání je hodně, jen se budeš muset rozhodnout, co by jsi chtěl dělat,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí, protože nějak neměla co víc by mu k tomu řekla a čeká, co jí řekne.*

*Misaki poslouchá jeho slova a přemýšlí, co by mu na to měla říct, protože si není nějak moc jistá, co by mu na to měla odpovědět.* „Mno abych řekla pravdu, tak nějak moc nevím, co bych ti na to měla říct. Ono hodit po světě je dost fajn, ale zase na druhou stranu se může stát, že tě kdykoliv kdokoliv zabije, takže je to na prd,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí, protože neví co víc by mu k tomu měla říct.* „Hmm co ty víš, třeba měl nějakou speciální schopnost, kterou má třeba jen on, jako třeba já s Hyotonem, fakt nevím,  co bych ti k tomu měla říct, protože jsem ho ještě neviděla,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou dobu opět odmlčí, protože fakt nevěděla, co by mu k tomu měla říct.* 'Mno mám takový pocit, že mu vůbec nepomůžu, protože měl takový pocit, že v tomto nejsem za správná osoba, která by mu měla něco takového radit,' *řekne si v duchu Misaki, protože z toho měla takový pocit. „Ale zase si s tím nedělej hlavu. Já jsem taky chuuninské zkoušky projela, ale zase jsem prošla chuuninskými zkouškama, takže ono asi není důležíté vyhrát, ale něco předvést,“ *poví mu Misaki a mile se na něj usměje, protože opravdu nevěděla, co by mu na to měla říct.*

*Misaki se na něj mile usměje, aby mu trochu zlepšila náladu, protože jí přišlo, že je na tom fakt blbě.* 'Snad jsem mu tím aspoň trochu pomohla,' *řekne si v duchu Misaki.* „Jako ono občas není důležité vyhrát, ale prostě něco předvést a přemýšlet na těmi souboji na zkouškách a pořád ve třetím kole nemůžeš umřít zatímco na misích ano,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí. Jeho otázka ho trochu překvapí.* „Mno asi klidně jo, ale kdo ví, jak to teď bude přece jen to je teď celkem složité se současnou situací. Pokud něco bude, tak klidně můžeš jít,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí.*

*Misaki poslouchá jeho slova a jen si v duchu povzdechne, abych řekla pravdu, tak nevím, co bych ti k tomu měla říct, protože prostě nic moc se neví, co se vlastně stalo, prostě se to bude muset nějak časem zjistit a taky se pokusit napravit to, co se stalo,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvílo odmlčí a poslechne si jeho slova.* „Abych řekla pravdu, tak si tam fakt nemáš co opisovat jen se prostě podepíšeš svou krví a to je vše. Navíc ho nemám s sebou, mám ho doma, nechtělo se mi ho tahat s sebou,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí a podívá se okolo.* „Abych řekla pravdu, tak je to fakt nezvyk, že tady nesvítí slunce a není tady takové vedro jako vždy, dá se říct, že se tady úplně změnilo klima. A abych řekla pravdu, tak vůbec nevím, jak to teď dělají, když tady nejsou skoro žádní civilisti, když jsou tady jen shinobi a pár lidí, kteří umí používat chakru,“ *poví mu Misaki a pak se na nějakou chvíli odmlčí.* 'Hmm, myslím, že tohle ví, takže mu to klidně říct můžu,' *řekne si v duchu Misaki. Nevěděla, jestli by mu měla říct i něco dalšího, ale prostě ho nechtěla nějak moc strašit.*