Tréninková oblast zlomených kostí

*nakonec útok přišel. Zvládla ho ale zaregistrovat a uhnout lehčím záklonem, aby se vyhnula jeho pěsti. Pak přišli na řadu nohy. Rychlostí je na tom jako ona. Ovšem má už zkušenosti díky věčným bojům se svým bratrem a tak pokračuje v záklonu, když už v tom je. Chytne se země za sebou a přehodí tak svoje tělo za nimi. Dopadne na všechny čtyři a lehce se odrazí, aby uskočila další dva metry zpět. "Hm. Má stejně na nic rychlost jako já. " řekne si a vyrazí proti němu. Pravou rukou zajede ke Kakutu a povytáhne ho. Když už je u něj tak se ale sehne a zaútočí mu pěstí pod bradu. Kakuto zase pustí a druhým útokem míří pěstí na hruď. Dává si pozor i na jeho odezvy a protiútoky.*

Ryuu *Dopadl na druhou nohu, Akira v podstate uskocila a dopadla o kus dal od nej, opet se proti nemu vyritila a tentokrat jeho oci postrehly nejakou ostrou zbran.* "Whoa whoa, toto neee, ja nemam ani kunai." *proletelo mu hlavou a pokusil se uhnout prichazejici pesti, proste ji vykryl, ale lesknouci se zbran, i kdyz jen povytazena, mu delala starosti. Vykryl utok pod bradu svou dlani a i trochu proti Akire zatlacil, aby utlumil naraz pesti do dlane, nasledne se pokusil uskocit, v cemz mu pomohla i rana pesti do bricha. Nakonec dopadl na zadek, o kus dal od Aki, ale nebranilo mu to v okamzitem zvednuti se. Pripravil se do obranne pozice, pripraveny kryt dalsi utoky.*

*nakonec se jí povedlo přesně to, co chtěla. Zaměřil se na její povytažené kakuto a tak mohla v klidu pokračovat v útoku. Jejich rychlost je sice rovna, ale v síle mají rozdíl, i když nepatrný. Proto přetlačí jeho dlaň. Její druhá pěst se na okamžik skryje za jejich rukama. Proto ho napůl odrazí a napůl sám odskočí zpět a dopadne na zadek. Akira se pomalu narovná a pravou rukou zasune povytažené kakuto zpět do pouzdra. Pak si upraví šaty tím, že po nich přejede dlaněmi dvakrát od shora dolů. "Nešetříš ho trochu?" ozve se jí v hlavě. "Je ještě na akademii. Pokud na ní tedy chodí. Nemůžu ho tu umlátit." odsekne. Z dálky se k ní ještě nese zvuk flétny Nishimii. "Za ní bych pak taky mohla zajít, pokud tu vydrží." pomyslí si. "Chceš utužovat vztahy s týmem? Zrovna ty?" dej mi pokoj. Zrovna ty by ses z toho mohla taky poučit." odsekne znova a je už ticho. Dívá se na Ryuua a vyčkává na další útok.* Jsi na řadě. *poví a povzbudí ho tak, že mu ukáže prsty, aby šel.*

Ryuu: *prekulil se pres rameno a tak se dostal na nohy, pripraveny na jakykoliv utok byl vyzvan, aby zautocil on. Ano, na rade, ale realita je jina, tohle neni sranda, a ona si s nim ocividne jen hrala.zatnul zuby, musel se trochu snazit. Rozebehl se proti Akire. Opet zacal s ztoky rukama (predstav si proste takovy trochu souboj z naruta no, treba Kakashi vs. Obito), utocil co nejrychleji umel, ale i tak byly jeho udery pomale. Po nekolika minutach tezce oddychoval a bylo videt, ze mu po cele steka pot. Uhybal pred moznymi utoky od Akiry, tu se prikrcil, tu zaklonil, lehce odskocil, ale po pak chvilich uz doopravdy nemohl.*

(to bude rozhodně zpomalená verze Kakashiho a Obita:D )
*jejich boj s bratrem byl už od mala na jiné úrovni, než pošťuchování sourozenců. Co to začali více vnímat, šli do sebe naplno a tak se na něm Akira vytrénovala. Ani tohle není marný souboj. Ačkoliv jsou síly rozdílné, i jí to zabolí, když něco nevykryje a on jí tak zasáhne svojí pěstí. Předci je to jen kluk, co je zvyklí rozdávat rány, ale také je přijímat. Jak sám řekl. Po chvíli, ačkoliv je na tom trochu líp, i ona je dost vysílená z toho souvislého boje.* Dobrá. *poví a oddechuje.* Nějaký obrázek jsem si udělala a je jasné, co musíme oba udělat. Zvýšit svoji rychlost. Naše síla a výdrž se ztrácí na úkor rychlosti, do které se to snažíme všechno vložit. Nejde tedy jen o rychlost. U tebe zapracujeme na všem. Pokud ale zvýšíš rychlost, síla se ukáže taky. Rychlejší úder více bolí. *poví a otře si pot z čela.* Dáme si pauzu a pak se do toho dáme, souhlasíš? *zeptá se ho.*

Ryuu: *Jakmile se zastavila a promluvila, padl na zem a s oddychovanim si lehl. * Coze? Tohle nebylo vsechno? Uz nemuzu.... *zaknoural jako male decko, kterym i byl. Ale pak mu doslo, ze by se toho mohla chytit a odejit a to on nechtel.* Dej mi chvilku na odpocinek, pak klidne muzeme pokracovat.... Jen jsem nikdy takto netrenoval. Tezko se zvyka. *Promluvil na svou obranu.*Smim vedet, jake jsi hodnosti? Rozhodne jsi zkusenejsi, nez obycejny student akademie a na Chuunina jsi mlada, i kdyz, sem tam se pry nekdo velmi talentovany najde i u deti a stane se chuuninem velmi brzy.

Chunnin ještě nejsem. *poví a protáhne se.* Sice svoji čelenku moc nenosím, ale už jsem genin. Připravuji se ale na nejbližší ChZ. *poví a podívá se na oblohu.* Už na akademii jsem byla zkušenější. Může za to trénink s mým bratrem. Od mala jsme si šli po krku. I když je starší, nikdy jsem mu nedala nic zadarmo a mýval se mnou práci. Ačkoliv je starší jen o deset minut. *dodá a podívá se zpět na Ryuua.* Tak co? Potřebuješ ještě čas? Chtěl jsi trochu mého času tak ho zase nepromarni. *poví a srovná si vak nad zadkem, aby jí z toho nevypadalo vybavení.* Až budeš připraven, začneme s trénováním rychlosti. *dodá a vydá se k trénovacím panákům. Některé jsou rozděleni do několika článků, které se pohybují podle nastavených parametrů. Panák tak napodobuje pohyby člověka v útoku a slouží jako dobrý trénink na rychlost a postřeh. Nastaví na nich tu nejnižší úrověň, aby to Ryuu zvládl. Sama si není moc jistá, jestli by je zvládla, ale říkat to nahlas nepotřebuje. Její bratr jí začal zaostávat a nemá s kým pořádně trénovat. Pokud si vycvičí tohohle, třeba jí bude k užitku, aby rychleji dosáhla svého cíle. Teď si i všimla, že flétnu už neslyší. "No, tak příště." proletí jí hlavou a čeká na Ryuua.*

Ryuu: "Hmm... Takze je jen Genin, to neni takovy rozdil, super." *pomyslel si a pomalu se zacal zvedat, necekal, ze se mu takto otevre a vubec se s nim bude bavit o bratrovi nebo tak neco. Nicmene se postavil a povytahl si kalhoty, aby se mu tolika nelepily na nohy. Sel za Akirou k panakum.* Toto budeme pouzivat k treninku? *optal se prihlouple, nicnene nevahal a pripravil se pred panaka. Sledoval Akiru. Chtel kopirovat, co delala ona, aby vedel, jak na to.*

Ano, tohle budeme používat. *poví. Sama stojí ještě kousek od panáka, zatímco se Ryuu už postavil před něj. Panák to zaregistroval a bez varování zaútočil. Jedno z jeho ramen míří na Ryuuovu hlavu ze slepého místa. Další jede o dvě parta níž aby ho srazil na zem úderem do kolenních jamek. Tyhle dva útoky by měli stačit ho srazit stranou, aby se panák zase zastavil. Rychlost je rovna jejich a sílu má panák úrovně 1.* Dávej pozor. Každý se pohybuje jinak. *poví s úšklebkem a postaví se tentokrát před svého, který to také zaregistruje a spustí. Ovšem nečekala, že to bude takové prudké. Nebýt toho, že čeká, že to začne, dopadla by asi stejně, jako Ryuu. (Pokud ho panák samozřejmě dostal.)*

Ryuu: coooo? *Vyhrkl, když proti němu vyrazil panák, odrazil útok jedním ramenem, ale druhé mu podrazilo nohy. Naštvaně dopadl na zadek, opět, přišel si jako otloukánek. Raději se zvedl a udělal krok dozadu, aby se oddálil od panáka.* "Tak takhle to funguje....zajímavé, je zvláštní, že fungují sami od sebe..." *Pomyslel si Ryuu , sledoval Akiru, zdálo se, že s touto formou tréninku už zkušenosti měla. Tak ji tedy následoval, opatrně přistoupil k panákovi a připravil se k vykrývání útoků. První, vykryto, druhý, vykryto, třetí, tupá rána do žeber. Třetí rána totiž přišla z nenadání z druhé strany a Ryuu se předtím soustředil na pravou stranu. Zamračil se a s úskokem si promnul namožená žebra.* K sakru... *Přistoupil opět blíže k panákovi a dal se ke sledování pohybů dřevěného torza, zatím pouze a jen odrážel útoky, nechtěl se zbytečně unavit tím, že by na panáka útočil sám a konec konců, ani to nebyl cíl.*

*Nakonec začal i trénink s jejím panákem. Ten začal okamžitě útočit, ačkoliv jeho útoky byli jiné než u toho, kterého používá Ryuu. Jak řekla, každý útočí dle vlastního nastaveného programu. Daří se jí tak nějak vykrývat útoky, ale i jí překvapí náhlí útok z jiného místa. Jednou třeba když nadskočila, aby se vyhnula "kopu nohou", srazil jí stranou dvojím úderem do hrudi. Když dopadla udělala jeden kotoul vzad a zůstala ležet na břiše.* Ten byl docela bolestivej. *poví a pomalu vstává.* Myslím ale, že už to mám. *poví a vydá se k nehybnému panáku. Jakmile se postaví před něj, panák se zase spustí. Okamžitě se pustí do obrany. Po chvíli přesto, že jí i tak nějakou ránu uštědří, přechází do útoku a začíná na něj sama útočit. Své pohyby kopíruje s jeho a proklouzne pod jeho úderem, aby mu dlaní, pěstí či kopem zasáhla tělo. Když už zasáhne i nohou tak odskočí, aby ho vypnula. Docela oddechuje a cítí, že její svalstvo je dost napnuté a dostalo taky zabrat.* Tak jak se cítíš? *zeptá se ho a sleduje ho, pokud ještě pokračuje.*

Ryuu *po delsi dobe spozoruje, ze Akira zacala na panaka utocit, sam moc nechapal proc, ale dulezity byl jeho trenink. Uz pomalu stihal utoky panaka odrazet do jednoho, zrychloval se, ale spolu s tim se zvysovala i jeho unava. Akira se ho optala, jak se citi, jeho pohlsd stal za vsechna slova. Zrudly oblicej, prohloubene kruhy pod ocima, vlasy se mu lepily na celo a ne z vlhkosti vody, ale z potu, tezce oddychoval a hrudnik mu pulzoval bolesti, vsak neprestaval s vykryvanim uderu. Jak Ryuu vice a vice vykryval udery, panak vice a vice zrychloval. Nakonec si musel Ryuu odpocinout a skocil tedy metr dozadu od panáka, ktery se zastavil.* Potrebuji pauzu... *zaknoural Ryuu a svalil se na zem.*

*Akira přikývne.* Dobrá. Dáme pauzu. Pak zvýšíme rychlost panáků a uvidíme, jestli to mělo nějaký účinek. *poví a zatímco Ryuu odpočívá, zvýší rychlost panáků na úroveň a sílu na úroveň 3. Pak si sama taky sedne, aby si na chvilku oddechla. Během toho se podívá na Ryuua.* Tady nefungují třeba adopce, aby si vás vzali rodiny, které nemůžou mít děti? *zeptá se ho. Přijde ji to dost na prd, když tolik dětí s jasným potenciálem jen tak sedí zavřený v sirotčinci. Zvlášť, když Mizukage chce jenom to obzvlášť schopné. Proto si taky myslí, že dělá ty krvavé zkoušky.*

Ryuu: *Sedel na zemi a operal se rukama za zady. Sledoval nebe a tezce oddychoval. Akira se postavila/posadila vedle nej. Podival se na ni.* Co ja vim, jsem sirotkem teprve kratce, nekteri jsou tam uz od mimin....podle meho nemaji lidi v kirigakure na deti ani poradne cas, natoz aby si brali dalsi do vychovy. A kdo deti mit nemuze, slouzi vesnici o to lepe, protoze nema nic, o co by se jakkoliv strachoval.,*zamrucel a zvedl se.*To staci pro odpocinek... Jdeme na to. *Rozhozeny tematemx ktere Akira nástavila, schytal hned prvni ranu od panaka primo do bricha a hned pi te do nohou. Skacel se k zemi a prilozil celo na travu. Drtil sve zuby v kreci, snazic se nedat na jevo sve emoce. Nechtel brecet pred holkou. Chybela mu mama.... Chybel mu tata.... Chybela mu rodina, ktera ho mela rada. S povzdychem se zvedl a napalil pesti proti pesti panaka. Se svrastelym obocim prudce rozdaval rudery a vykryval ty, ktere daval panak, sem tam ho sice uderil, ale Ryuu stal na na nohou tak pevne, ze to s nim nikterak nezamavalo, i kdyz to bolelo jako svina. Oblicej mel cely zrudly a oci zaplavene slzami, mohl to ale tentokrat uhrat na stipani potu, kterym bylo orosene cele jeho celo. Po nekolika minutach s treninkem ustal a odskocil dozadu. Sledoval, jak se mu na tele formuji rude skvrny, predvidajici modriny, ale i sve rozmlacene klouby. Pak se podival na panaka, jehoz nektera ramena byla lehce polamana, i kdyz Ryuu nebyl nejsilnejsi, frekvence uderu mu dovolovala trochu domlatit drevena ramena.*

*I Akira se nakonec pustí do své loutky. Jak se dalo čekat, rozdíl v té rychlosti je dost znatelný. Než se mohla rozkoukat, dostala pár solidních ran, které jí donutili ustoupit. Otře si krev z koutku a podívá se na panáka, který znehybněl.* Dobrá tedy. *řekne si a vlétne na panáka rovnou s ránou pěstí do místa, kde by byl normálně obličej. Sice ho zasáhla, ale panák začal s reakcí a útoky na její tělo. Uhnula s nohou a hned s ní zaútočila. Byla ale přinucena blokovat jeho další útok z druhé strany a tak se odrazila z pravé nohy a zaklonila. Levou nohou vyrazila jeho útok a pravou míří opět na hlavu. Dostala se vzhůru noha a panák útočí kopem na její obličej. Nastaví mu do cesty dlaně a chytne ho za nohu. Přetočí se zpět a vyhne se tak druhému útoku na břicho. Třetí jí ale do obličeje zase zasáhne a posune kus zpět.* To zapomeň. *vyběhne zase v před a pokračuje ve vykrývání jeho úderů a oplácí mu údery své, ačkoliv ne vždy je schopna zakončit, kvůli jeho nečekaným útokům. Nakonec se i ona vzdálí od loutky trochu zadýchaná. Taktéž na její loutce jsou znát poškození, které jí uštědřila.*

Ryuu *Nejen, ze mel pomlacene telo, ale i na tvari se mu uz formovaly fialovorude fleky.* No parada... To zas bude tyden. *zamrucel Ryuu, kdyz si ohmataval oblicej, otekly na urcitych mistech. Tise si povzdychl. Lezic na trave se podival na Akiru.* Dnes mi to uz stacilo, nebudes se zlobit, pokud to tady utneme? Citim se cely rozlamany... Ale mozna, kdybys mela zajem, se zde muzeme sejit za tyden a uvidime, jak jsme se za ten tyden sami zlepsili a pak si znovu zatrenovat? *optal se s vycerpanym usmevem.*

*Akira si ho prohlédne. Ustala předci jenom ty údery lépe než on, ačkoliv cítí, že se jí bude pár dní hůř dýchat, kvůli tomu silnému úderu na žebra.* Dobrá. Sejdeme se tedy zase za týden. *přikývne Akira a upraví si zase oděv, aby to trochu vypadalo. Už ji začíná trochu šílet z toho, že má šaty tak zaprášené a špinavé.* Dobrá tedy. Tak příště. *dodá nakonec a vydá se zase ještě na chvíli k pomníku, než se vydá pryč.*

*Akira se vrací do tréninkové oblasti, aby vypilovala techniku na ChZ. Najde si místo u řeky a tam se postaví, aby se její technika svezla po hladině a řeka jí odnesla pryč. Nepotřebuje tu dávat další množství vody. Poskládá pečeť a hromadí charku. Jakmile má množství chakry připravené, vypustí techniku.* Suiton: Mizzurappa. *vyplivne nějakou vodu která se smíchá s vodou v řece a zmizí po proudu. Nemělo to ale takovou razanci ani množství, jaké by si představovala, že to bude mít.* Chce to víc, jestli to má na zkouškách něco s protivníkem udělat. *řekne si. Proto znova nahromadí chakru a složí potřebné pečetě. Nabere do plic vzduch a vypustí všechno prudce ven. Opět vypustí proud vody, který se začne mísit s vodou v řece. Ovšem tentokrát to mělo trochu více síly a nějaká voda se vylila i na protější břeh, odkud zase začala stékat do strouhy, kterou teče řeka.* No, nějakou sílu to má. Chce to ještě zvýšit množství. *řekne si a opět se soustředí na chakru uvnitř sebe. Na to poskládá ruční pečetě, natáhne vzduch do plic a vše naráz vypustí.* Suiton: Mizzurappa. *tentokrát se jí povede opravdu silný proud vody, který překoná celou řeku a dopadne na druhý břeh. Tam se rozprskne a stéká zpět do řeky.* Chce to víc. Ještě to není vůbec ono. *nepoužila techniku ještě v plné síle, takže jí to nevzalo tolik chakry, jako by to normálně vzala ta technika, ale předci už jen to má nějaký účinek ta ztráta chakry. Překloní se a chytne za kolena. Dává jí to docela zabrat. Ztěžka oddechuje a potřebuje chytnout druhý dech, aby mohla pokračovat.* Potřebuji nahromadit více chakry. *narovná se a chytne pečeť. Zavře oči a soustředí svoji chakru. Tentokrát o něco déle než předtím, aby jí nasbírala co nejvíc. Jakmile má dost tak poskládá pečetě a vypustí vše najednou.* Suiton: Mizzurappa. *vypustí  úst ohromnou vlnu vody, která je v širokém záběru a přenese se na druhý břeh několik metrů od řeky. Tam se vylije a rozprostře po pevnině. Kde je kopec, tam to stéká, někde se usazuje. Hlavně se ale vsákává do půdy.* Jo, takhle by to mohlo být ono. *řekne si Akira. Dokud to má v živé paměti, poskládá ještě jednou pečeť a nahromadí stejné množství chakry. Všechno to pak najednou vypustí v širokém proudu vody, podobně jako před chvílí.* Tak, to by bylo. *řekne si a jde si odpočinout k pomníku Nyoko.*

* Tak jako každý den se Mineto probudil už brzo ráno, aby si mohl udělat krásný trénink. Vstal z postele oblékl se do svého oblečení, které si večer poskládal na stůl aby nebylo zežmané a otevřel dveře od svého pokoje. Jako vždy ucítil tu hrozně aromatickou vůni saké, které jeho otec vypije vždy až příliš moc. Přijde ke svému otci, který drží v jedné ruce prázdnou láhev od saké a v druhé fotku Minetovi maminky. Mineto se nakloní k otci dá mu pusu na čelo a tichým hlasem aby otce nevzbudil poví.* Mám tě rád táto, i když ty už mě tak moc ne.* Oddechne si a se smutným výrazem výjde ven. Rozběhne se ulicemi Kiri a běží rovnou až do tréninkové oblasti zlomených kostí. Po cestě pozdraví pár lidí, kterým jeho rodiče dřív pomohli a dokonce i zvířata, s kterými si Mineto občas hrává. Poté co doběhl na místo musel si rovnou i odpočinout, protože po ráno dal tomu běhu až moc energie. Porozhlédne se po okolí a nikoho si nevšimnul.* Hmm. Nikdo tu není, takže dnes mám tréninkovou oblast jen pro sebe.* To ale Minetovi vyhovovalo vždy nejvíc. Bál se totiž některých dětí ba i dokonce dospělých co se nemohli smířit s tím že jeho otec spadl do alkoholu a už není lékař." Jako první si dám dvacet kliků, třicet sedů lehů a padesát dřepů." Tak jak si to v hlavě naplánoval tak s tím i začal. Kliky se zvládly v pořádku, ale už u sedů lehů mu začat téct po obličeji hořký pot. Nebylo ho moc jen čtyři malé kapky, ale už i tak ho cítil na svém těle. Po dřepech už si Mineto musel sundat tričko a použít ho jako ručník.*" Nu co, vždyť se doma stejně osprchuji a obleču si nové věci." *Řekl si v hlavě a odpočinul si.* "Co teď ale? Že by sem dneska zkusil zvedání kamene, aby sem si zlepšil svou sílu?"* Po přemýšlení se rozhlédne a uvidí jeden menší balvan. Přijde k němu zkusí ho zvednout a zjistí, že je to ten ideální. Balvan co má přibližně deset kilogramů a může s ním Mineto cvičit. Zvedne ho a prudkým vyšvihnutím si ho hodí na hruď. Nadechne se a vyšvihne ho nad hlavu a poté pustí před sebe. Tento cvik opakuje desetkrát a poté si dá dvě minutky pauzu.*" Tak dobře dneska tohle zvládnu třicetkrát a potom už půjdu domů."* A tak jak si řekl tak i udělal. Po skončení už byl Mineto zpocen tak, že mu pot stékal na konec řas a padal mu do očí. Byl ale spokojen se svým dnešním výsledkem a tak si pro radost dal ještě dvacet dřepů a šel zpátky domů. Přišel ke dveřím svého domu a pomalu je otevřel.* Ty jsi byl pryč?* Zeptal se Minety jeho otec.* Ano byl jsem se procvičit.* Mineto odvětil. Poté se na sebe oba zadívali. Mineto si všiml že otec drží další flašku saké a že už zase pije.* Když jsem byl tak mladý jako ty taky jsem to dělával ale nemá to smysl synu. Dívej jak se ti stejně život zavděčí.* Řekl mu otec. Ale Mineto jeho slova nikdy nebere vážně a tak se odebere do pokoje pro nové a čisté věci a jde se umýt po tréninku, protože už citil jak je celý lepkavý od potu.*

* Mineto stojí v temné uličce sám a neví jak se zde objevil.* Haló? Je tu někdo?* Zeptá se hlasitým tónem* Jak sem se zde ocitl? Kde to vůbec jsem?" Pomyslí si Mineto. Z čista jasna se ale o kousek dál rozsvítí světlo, které svítí na jedno určené místo, zatímco zbytek uličky je zahalen v temnotě. Mineto zbystří, pozorně zaměří světlo a v něm vidí svou matku.* Maminko? jsi to ty?.* Zvolá slabým hláskem Mineto. Osoba se na něj otočí a polomrtvým něžným hlasem řekně.* Mineto. Prosím synu, pomož mi.* Mineto nemůže uvěřit a rozeběhne se za svou mámou ke světlu co to jen nejrychleji jde a z plnahrdla křičí.* Mami! vydrž už utíkám za tebou!* Mineto utíká co mu jen síly stačí. Cítí jak ho jeho svaly na nohou začínají bolet, ale stále se snaží doběhnout ke své matce. Čím blíž k ní je tak slyší její hlas volající o pomoc silněji. Když mu zbývá posledních pár metrů se ale stane něco divného. Ze stínu vystoupí muž střední postavy, a zasadí kunaiem smrtící ránu do hrudi jeho matky. Otočí se na utíkajícího Mineta a s ďábelským hlasem zvolá.* Nebyl jsi dostatečně rychlý kluka. Hahahaha. Nezachránil si svou matku. Hahaha. Je to tvoje chyba.* Mineto to nemůže vstřebat z posledních sil se rozběhne co nejvíce mu síly stačí a zvolá.* Mami né.* V tu ránu se Mineto vzbudí v sedě s nataženou rukou před sebou, ve své posteli a uvědomí si že to vše byla jenom noční můra. Na svém těle cítí pot, kterého na něm je jak kdyby ho polili vodou. Z jeho oka se spustí slza, kterou hnedka setře a vstane z postele.*" musím si jít pročistit hlavu. Byl to jen sen."* říká si ve svém vědomí. Vezme si své čisté věci a vrhne se rovnou na svou ranní hygienu. Jakmile otevře dveře všimne si že jeho otec je pryč. Nikde ani flaška od saké. Matčina fotka na stolku.*" Kde může být?"* Pomyslel si. Po ranní hygieně si uvařil ke snídani vajíčka a pojedl. Po přemýšlení nad snem co se mu zdál se rozhodl Mineto, že půjde jako každé ráno potrénovat. Poté co vyšel ven, si všiml že je ještě šero a na ulici nikdo není.*" Kde ten otec může být? A proč tenhle sen se mi zdál?* Opakoval si Mineto pro sebe. Rozběhl se do poklusu a jako každý den vyrazil na trénink. Přiběhl na místo a vydechl si. Rozhlédne se po tréninkové oblasti a zase je prázdná což by se dalo očekávat, když ještě i kohouti spí.* Jé prázdno tak jak to mám rád.* řekl si Mineto a začal s lehkou rozcvičkou. Protáhl třísla, Stehna, kotníky a byl připraven k tréninku. Z ničeho nic jako by zase slyšel ten hlas. Hlas muže co mu říkal že nezachránil svou matku.* Nech mě být. Přestaň! Odejdi z mé hlavy!* Křičel Mineto pořád do kola. Jak se hlas sklidnil a už jej nebylo slyšet, rozhodl se že uběhne minimálně tři kilometry. Rozběhl se ze všech svých sil, věděl že techniku dýchání na výdrž zvládá a že jeho nohy jsou též dost silné, ale rychlost v té si nebyl Mineto vůbec jistý. Jakmile uběhl svůj limit co si dal přestal počítat a zjistil že dvacet minut je strašně moc.*" maminko zlepším to, slibuji. Příště tě ve snu zachráním."* Mineto se rozhodl dát si svou určenou trať znovu ale rychleji. Jenže už i nohy byly oslabené a cítil jak mu hoří lítka a trať zaběhl jen o minutu líp.* Vrátím se zítra a doufám že to dopadne lépe.* Když se Mineto vrátil domů otec stále nebyl k nalezení, což mu přišlo divné, protože vždy býval doma v tuhle dobu a pil své saké. Mineto ale neměl čas se tím zabývat musel jít se okoupat a jít do školy, kde dneska měli probírat s učitelem novou látku. Vše stihl jak má a vyrazil do školy. Po únavném dni přišel Mineto domů a jeho otec stále nikde.*" Kde může být?"* V duchu pomyslel si. Mineto ucítil únavu a silně a zdlouhavě si uzívl.*" No nic půjdu spát"* Rozhodl se Mineto a šel do postele. Unaven dnešním dnem Mineto usne dostatečně rychle a tak vplouvá do říše snů.* Ale neeee. Už zase?* Řekne Mineto a povšimne si že je zase v té samé uličce co byl už minule. Slyší svou matku křičet, ale tentokrát si Mineto věří. Rozběhne se s co největším úsilím a jen se soustředí na svou mámu.* Mami neboj už jdu.* Zakřičí Mineto a natahuje ruku. Už je skoro u ní zbývá posledních pár metru a vidí jak se vynoří postava ze stínů.* Ne! Tentokrát ne!* Zakřičí Mineto a dá do svých nohou zbylou energii. Chytá matku za ruku, ale v tom okamžiku si všimne, že kunai je mířen na něj a probodne ho. Mineto se vzbudí, cítí jen jak mu srdce buší jako o závod a rozhodne se, že to musí jít dnes zkusit znovu. Vstane, Umyje se, pojí a vyráží na trénink. Ani to že otec stále není doma ho nezajímá. Stále upjat na ten sen, že musí zrychlit. To bylo to na co musel stále myslet. Přišel na místo a vidí jednoho kluka co se před tréninkem protahuje. Dojde k němu a zeptá se jej.* Prosím tě, omlouvám se že otravuji, ale nemohl bys mi změřit jen jeden běh? Jistěže, není problím.* Odpoví mu neznámý kluk. Mineto se tedy rozběhne po své tří kilometrové trase kterou si včerejší den stanovil a běží. Běží co nejrychleji to jde, i když ví že to stále není ono. Pomyslí tedy na to co viděl ve svém snu. V cíli si představí svou matku jak leží a to mu dodá tu správnou energii k běhu. Mineto doběhne, pokrčí se ať se může vydýchat a neznámý kluk mu poví.* patnáct a půl minuty. To je docela slušný. Díky.* Odpoví mu Mineto.* Nedáme nazpět závod?* Navrhne Mineto a kluk jen kývne souhlasně hlavou. Rozběhnou se společně a povšimnou si  že jsou oba stejně rychlí i přes fakt, že Minetu bolí nohy z prvního běhu.*" Maminko to ty mi dáváš energii a motivaci a tak jako vždy, díky tobě jsem rychlejší. Vždy tě vidím v cíli."* Promlouvá si v duši Mineto. Namotivovaný Mineto už skoro u cíle cítí jak ho jeho nohy už neunesou, ale s pocitem že vyhrává to stále nevzdává.* Pozor šutr.* Zvolá na Minetu kluk. Mineto si ale rychle všimne a povyskočí. Dopadne jen tak tak aby udržel stabilitu a nespadl i přes své, už zmožené nohy. Doběhne do cíle jako první a podá si ruce s klukem.* Děkuji ti za závod.* Řekne Mineto, ale kluk jen kývne hlavou a jde si po svém. Mineto natěšen ze svého výkonu tedy vyráží domů, kde si ale všimne že otec je doma.* Tati kde jsi byl celou dobu?* Zeptá se Mineto. Otec jen mlčí a Mineto si všímá jak má ruce od krve a v nich drží zase saké a fotku mámy. Mineto už zase díky otci má špatnou náladu a tak se jde jen umýt a vyráží do školy. Večer přijde domů a otec už spí a tak jde potichu do svého pokoje kde se ukládá ke spánku.* Ach ne už je to tu zase?* Svolává Mineto zase v té stejné uličce.* Dnes jsem ale připraven tě zachránit mami.* Odvětí si a rozbíhá se ke své matce. Vzpomíná si na dnešní trénink a tak ví jak se nabudit energii a přesměrovat jí do nohou. Chytá matku za ruku a povšimne si zářivého odlesku kunaine. Vzpomene si na dnešní reflex pří závodu z neznámým a odrazí útočníkovi ruku.* Dnes né, dnes jí zachráním.* Zakřičí a obejme svou mámu.* Mineto, Zlatíčko moje. Není to tvá chyba. Vždy si pro mě hrdina a i když tu nejsem s tebou fyzicky, tak ve tvém srdci sem s tebou pořád. Miluji tě synu můj.* Dá Minetovi pusu na čeho, což ho rozpláče a rozpadne se na stín, který pokrývá celou uličku.* Miluji tě mami.* Slaboučkým hláskem řekne Mineto a je hrdý na to, že nezklamal svou mámu.

*Mineto skončí ve škole a má jako každý den volný program. Doma nechce být a vůbec neví, co má dělat. *„ Že bych šel dneska si trochu pročistit hlavu? Mám strašně moc špatných myšlenek a potřebuji si vyčistit hlavu od všeho.“* Pomyslel si a vydal se do tréninkové oblasti. Když přišel, bylo zde moc lidí a Mineto byl nervózní.  Né že by neměl rád přítomnost lidí jen jeho sebevědomí, bylo za posledních pár let strašně nízké. Bál se že ho lidé budou obviňovat za to, co se stalo z jeho otce. *“ Musím si najít místo kde budu mít klid.“* Jak se rozhodl, vydal se hledat místo pro jeho meditaci, kde by mohl najít svůj vnitřní klid. Prvně našel místo kousek v  lesíku, kde stromy zakrývaly svým stínem sluneční svit, tedy až na jedno místo přesně uprostřed. Kde byla mezi větvemi díra, která propouštěla sluneční svit. Mineto se usadil do polohy tureckého sedu, ruce si položil na kolena, rozevřel své dlaně a spojil své ukazováčky s palci. Uvolnil své svalstvo a pokoušel se uklidnit.  Hlavou mu proudilo strašně moc myšlenek. Vzpomínky na jeho mámu, jak byl jeho otec šťastný a nepil, jejich společné chvíle jako rodina, kdy byly všichni šťastní. Byly zde ale i ty špatné.  Viděl stále jak je jeho otec smutný, jak na tom teď jeho otec je. I otázky si kladl. *“ Je teď maminka aspoň na pokojném místě? Bude to někdy s tátou zase v pořádku? Co mě čeká, až budu absolvovat geninské zkoušky? Zvládnu je vůbec?“  Vše mu to stále kolovalo v hlavě a nemohl přijít na to jak dojít ke svému vnitřnímu klidu. Když v tu zaslyšel křupnutí větve. Mineto se hned otočil a díval se co se děje. Podíval se všude, ale nikoho neviděl. * „ Co to bylo?“ *Pomyslel si a stále byl ve střehu. Netrvalo ani třicet sekund a všiml si jak z křáčí se vyplazil had. Plazil se k němu, a jakmile se dostal ke slunečnímu svitu jakoby si Mineta ani nevšímal a začal se vyhřívat vedle něj. * „ Ty ses chtěl pouze vyhřívat? Dobře příteli vidím, že i ty hledáš jen klid a odpočinek.“ * Řekl si v duchu a vrátil se zpátky k meditaci. Inspirován hadem a jeho klidem si řekl, že to zkusí též spojit se s přírodou a slunečním svitem. Prokřupl si krk i prsty na rukou a vrátil se zase do tureckého sedu. Zase položil ruce na kolena, rozevřel dlaně a spojil prsty. Vše přesně jak předtím. Zavřel oči a jediné na co se soustředil, byl jen nádech a výdech.  Soustředil se na teplo slunečního svitu, jak hřeje na jeho obličeji a na celé jeho kůži. Myšlenky a otázky už v jeho hlavě nebyly. Vnitřní klid přesně tohle mu ten had dokázal ukázat. Splynout s přírodou ať už je to vedle kohokoliv. Pokud jste oba v klidném stavu, dokážete se oba plně uvolnit. Hodina uběhla a Mineto cítil hřejivý pocit ve svém těle. Cítil jak jeho chakra rychle proudí jeho žílami a postupně se uvolňuje a zpátky do těla vrací. Pociťoval staro-nový pocit. Jeho chakra která mu proudila v těle, jakoby se o kousek zvětšila. Z ničeho nic se okolo jeho těla spustil modrý plamen, který ale nepálil vlastně to ani nebyl plamen. Byla to jeho chakra uvolněná z těla a která pouze okolo něj proudila a zase se vracela zpět do těla čimž se sama posilovala a nějakým divným důvodem i očišťovala. Když se začalo stmívat tak se had odplazil zpátky do křoví. *Sbohem příteli můj. * Zavolal na něj a rozhodl se, že půjde domů i on. Očista, kterou Mineto potřeboval, se mu splnila. A Mineto se tak cítil více klidný a silnější. Splněný úkol to pro něj byl a tak jak došel domů, šel se uložit ke klidnému a hlubokému spánku. *

Trénink rychlosti

*Akira přichází do tréninkové oblasti, aby trochu zase pocvičila svojí fyzičku. Na sobě má zase svůj dres a na něm nad zadkem vak s vybavením. U pasu má Kakuto a držák na láhev s vodou. Každou chvíli se z ní napije, protože kdyby se na to na delší dobu vyprdla, mohla by být dehydratovaná. Vrací se k loutkám, kde tehdy trénovala s Ryuuem ze sirotčince. Dlouho ho neviděla, tak je zvědavá, kam se poděl. Teď to ale neřeší. Než začne se samotným tréninkem, vydá se k pomníku Nyoko, aby se tam mohla na chvíli pomodlit. To je pro ní taková její modla. Kddyž je něco potřeba, tak to poupravý, aby to stále dobře vypadalo. Pak se vydá trénovat. Aby se trochu rozehřála, dá si v klidu pár koleček kolem arény. Není to nic rychlého, prostě menší vyklusávání. Dá nakonec tři, než se vrátí na začátek a otevře si láhev, aby se mohla napít. (to je pěkně blbě udělané pravidlo...) přejde k loutkám a nastaví si na nich rychlost 4 a sílu 3. Postaví se před loutku a pomalu se připravuje na nakládačku. Jakmile vyrazí, loutka zareaguje. Hmátnepo ní jednou ze svých rukou tak, aby jí útokem do obličeje snížila viditelnost. Jakmile před tím útokem Akira klesne k zemi, aby se mu vyhnula přichází na řadu útok nohou, který schytá přímo do obličeje. Stihne si ale aktivovat Suika no Jutsu a útok tam projde skrz její hlavu. Pak se zase spojí dohromady. "Takové protivné útoky." řekne si Akira a zase se vymrští. Pravou dlaní se chytne země a míří silným kopem na obličej té loutky. Loutka se ovšem braní zcela automaticky. Míří jí teď na ruku, kterou se podpírá o zem další její končetina. Akira tak pokrčí ruku v lokti a prudce se odrazí. Ruka jí tak přeskočí končetinu loutky a vyhne se jejímu útoku. Sama svůj útok na její obličej dokončí. Druhou nohou se odrazí od její hrudi, aby se dostala dál od loutky o vzdálenosti, kdy mlže zase útočit. Pokračuje v zrychlování svých pohybů, útokům proti loutce a samotnému uhýbání před ní. Poměr rozdaných a přijatých ran u obou je tak nějak na stejno. Akira se nakonec při posledním svém tréninku orazí od loutky a dopadne na zem. Za letu vytáhla kakuto a míří teď proti loutce. Jeden úder, druhý třetí, až nakonec loutku předstihne a rozseká. Kouká se na trosky, jak se tam tak válí v hlíně. Švihne Kakutem do strany a zasune ho do pouzdra. Pak se otočí a přesouvá se na jinou část tréninku. Tady ještě nekončí.*

KONEC

Trénink na Sílu

*po té, co se Akira utkala s loutkou, si dala kratší pauzu. Sedí v Doju a popíjí ze své lahve. Potřebuje doplnit nějaké tekutiny. Po tom se přesune k do posilovny Doja. Sundá si vak se zbraněmi a opře Kakuto o stěnu. Aby se dala trochu do nálady, lehne si na zem a začne dělat sklapovačky. Udělá si tak dvě sériie. V každé má po 20ti sklapovačkách, klikách, dřepech a přítazích na hrazdě. Ovšem ty přítahy jí nejdou tak dobře a tak jich udělá jen po deseti. Po tomhle se přesune na stroje. Začne strojem na nohy, kdy má tělo skoro rovnoměrně se zemí a nohama pohybem šikmo vzhůru zvedá zátěž na pojezdech. Má tam naložíno 60 kilo. Předci jen je v nohách více síly a tak si to může dovolit. Sama překvapeně zjistí, že se jí to celkem daří. Za jedním sloupem se vynoří instruktor Doja.* CO tu děláš takhle sama? Můžeš si akorát ublížit. *poví a dojde k ní.* Stejně nemám co na práci tak ti udělám sparring partnera. (jestli to tak je )* poví a postaví se vedle Akiri. Ta jen pokrčí rameny.* Dobrá. *poví a pokračuje. Zjišťuje, že to na ní začíná být celkem snadné.* Můžeme víc? *zeptá se ho. Muž jen přikývne a přidá Akiře pět kilo. Sice to je jenom pět kilo, ale je to znát, když zabere. Není to tak snadné, ale pořád to zvládá v pohodě. Když tuhle váhu zvedne po dvacáty, položí celé závaží na podpěru, která tam je a sleze ze stroje. Otře si čelo a sahá po svojí lahvi s vodou. Ta potřeba pít je úděsná, ale musí to hold přetrpět.* Vidím, že se zaměřuješ na sílu, tak ti trochu pomohu. *poví muž a odvádí ji k dalšímu stroji. Tady jsou na kladkách na stěně nataženy lana, která mají u země závaží. Ta závaží jsou taky na tyčích a tím že bude tahat za lana, tak bude zvedat závaží. Akira si stroj prohlédne a jen přikývne.* To by šlo. *řekne a postaví se ke stroji. Zapře se nohama chytne do rukou lana. Nejdřív tak lehce zatáhne, aby si zjistila váhu a jestli to tak má nechat, nebo změnit. Na každé lano má 15 kilo, tak s tím začne. Otočí se zády ke stroji a začne lana tahat na střídačku, aby posilovala svoje ruce. Udělá třicet na obě ruce a otočí se ke stroji čelem. Změní tak svaly, které teď bude používat na posilování. Lana teď stahuje od ramen k pasu. Je to namáhavější, ale cítí ten efekt, který to přináší. Co se jí ale začíná i líbit je to, že začíná vidět výsledky v jejím tréninku. Když se podívá zrovna na zatnutou ruku, může vidět lehčí obrys svalů, které se jí tam rýsují.* Paráda. Co dál? *zeptá se když dojede zase třicet na obě ruce.* Nejdřív vodu, teda. *poví a zase se vydá ke svým věcem. Tím, že dopíjí láhev tak musí odběhnout ještě do umývárny, aby si doplnila lahev vodou. Vrátí se a muž už jí tam připravil sadu činek, které teď bude používat.* S těmihle dřepy, s těmi z napnutí přitáhnout k bradě ve stoji. Tyhle na zvedání k ramenům, zatímco budeš klečet jednou nohou na lavici a opírat se o ní druhou rukou. Tohle máš pak na Bench. Dej si na všem po deseti a uvidíš. *poví a Akira přikývne. Vezme si první činky a začne s nimi dělat dřepy. Udělá deset dřepů a přesune se na činky pro biceps. Udělá deset přítahů na každou ruku a klekne si na lavici. Začne zvedat činku do úrovni ramene. Pak přehodí ruce i nohy, aby mohla pokračovat na druhou stranu. Po tomhle si lehne na lavici a uchopí činku. Miž teď stojí za ní, aby jí popřípadě pomohl, kdyby už nemohla. Napne ruce a nadzvedne činku. Pak si jí vykloní nad hlavu a začne klesat s rukama. Dolu to jde trochu rychleji, ale nesmí povolit, jinak by jí to mohlo i zabít. Stále tedy musí mít napnuto, aby činku udržela. Desetkrát si jí spustí k hrudí a zase zvedne nahoru, než jí přehoupne zase do držáků a posadí se. Natáhne ruku k věcem a pomocí chakrového vlákna si přitáhne láhev s vodou. Jakmile jí ale vezme do rukou, může vidět, jak se jí třesou. Dala si dneska celkem zabrat a asi je na čase, aby pro dnešek skončila. Odebere se s věcmi do sprchy, kde se trochu opláchne a oblékne se pak do šatů. Vrátí se do Doja, kde poděkuje muži úklonou a odchází pryč. Jde domů. Potřebuje se vyspat.*

Trénink rychlosti

*Akira se vydává na další trénink. Tentokrát chce posílit rychlost, jako tomu bylo tehdy Ryuuem. Nejprv se ale zastaví u pomníku Nyoko. Poklekne u skály, u které jí vytvořila její pomník a polož mezi vyhraničený prostor kunaii a drátem kytici, kterou koupila po cestě. zapíchne do země i dvě vonné tyčinky, které zapálí a po chvíli sfoukne, aby se z nich pomalu dýmilo. Chvíli tam klečí se zavřenýma očima a spojenými dlaněmi. Po chvíli se zvedne a vydá se k hlavní cestě, která zde tvoří kruh, kolem celé arény. Napřed se na začátek vyklusá, aby se mohla rozhýbat. Dá si dvě kolečka kolem celé arény, kdy během toho občas hrábne po své lahvi u pasu, aby se mohla napít. Kvůli tomu, že jejich klan je na vodě závislí by se mohla brzy dehydratovat, kdyby nepila. Po těch dvou kolečkách se odebe k loutkám, které tehdy používali s Ryuuem. Nastaví jim rychlost 4 a sílu tři, aby se mohla mohla pořádně procvičit. Postaví se před loutku a pomalu se připravuje na souboj. Jakmile vyrazí, loutka zareaguje. Vyrazí po ní jednou ze svých rukou tak, aby jí útokem do obličeje snížila viditelnost. Jakmile před tím útokem Akira klesne k zemi, aby se mu vyhnula přichází na řadu útok nohou, který schytá přímo do obličeje. Stihne si ale aktivovat Suika no Jutsu a útok tam projde skrz její hlavu. Jakmile útok zmizí a Akira se spojí, vyrazí proti ní rychlím útokem oběma pěstmi, aby jí zasáhla do oblasti břicha. Nemá tu rychlost takovou, aby to mohlo být bez přehlédnutí loutky, která už při druhém jejím útoku nasazuje svůj útok a tak je Akira nucena ustoupit od pokračování ve svém útoku. Dostane silný zásah do boku od loutky, který jí posune do strany. Tam ale využívá pohybu a tak s přetočí, aby se dotýkala země jen dlaní. Loutka teď míří na jí ruku, kterou se podpírá o zem, další svojí končetinou. Akira musí pokrčit ruku v lokti a prudce se odrazit. Ruka jí tak přeskočí končetinu loutky a vyhne se jejímu útoku. Kopem pak míří z této polohy na zátylek loutky. Donutí jí se díky tomu také pohnout z místa. Nebo spíše zareaguje její pružina, která se natáhne do předklonu loutky a vrací jí zase zpět do vzpřímené pozice. Akira se vrátí na nohy za loutkou a vyráží na další útok kopem do zad. Tam už je zpět loutka která se otočí a vyrazí na Akiru svojí končetinou. Ta projde zase jejím tělem a Akirá se dá dohromady za loutkou. Otočí se na patě a vyráží na loutku. Zrušila i Suika no jutsu, aby mohla získávat zkušenosti i za situace, kde není možné, se bránit změnou na vodu. Tak dostane další tvrdé zásahy od loutky, ale stejně tak loutka i od Akiri, která se nedá a ačkoliv se jí na obličeji míchá pot s krví, neustává v útocích. Sice to bolí, ale učí se, jak bolest vydržet, aby mohla na plno bojovat, Ještě má ovšem před sebou dlouhou cestu, než se dostane na takovou úroveň, kdy bude schopna bolest překonat. Odrazí se silným kopem od loutky a dopadne dva metry od ní. Sáhne po Kakutu a vyrazí zase vpřed. Seká po každým útoku loutky svým Kakutem a postupně jí odsekává jednu část za druhou, dokud loutku nepřesekne od shora dolů silným úderem. Kakuto jí projde jako horký nůž máslem a loutka se jí rozpadne u nohou. I když to bylo těžší, sledovala svůj pokrok během boje, kdy získávala na rychlosti vůči loutce. Zasune Kakuto a vytáhne láhev s vodou. Otočí se, aby odešla a pomalu upíjí ze své lahve, aby doplnila i tekutiny.*

KONEC

Rias Gremory: *Rias dneska v akademii zjistila něco ne zrovna dobrého a to že je strašně pozadu ohledně ovládání chakry a technik pro studenty akademie. Každý už chakru docela ovládá ale Rias to tam zvládá jen skrze teorii ale nic víc a proto se rozhodla že se to konečně naučí. Rias na rozdíl od většiny spolužáků ví že Chakra je energie, která je přítomna v každé buňce těla a že lajcky se dá nazvat jako duševní energie a že Chakra má svůj vlastní systém, který je stejně složitý a propletený jako nervová soustava. Díky tomu faktu ještě nikdo neodkázal zakreslit dokonalou podobu toho jak chakrová soustava vlastně vypadá ale obecně se ví že chakra z těla vychází pomocí speciálních bodů, které se nazývají tenketsu body a kdyby je Ninja neměl tak by nebyl schopen používat Jutsu a že každý má takových bodů přesně 361. Naneštěstí schopnost manipulace s chakrou vyžaduje čas a hodně tréninku. Klíč každého úspěšného Ninji pro používání technik vysoké úrovně není jen v zásobě chakry ale ve schopnosti její manipulace aby ji mohl Ninja správně ovládat a formovat do podoby všelijakých technik. Manipulovaní s chakrou jde snadněji pomocí ručních pečetí. S ručními pečetěmi, mohou uživatelé ovládat jejich chakru s vyšší účinností, což jim umožní vykonávat jejich techniky efektivněji. Tyhle znalosti jsou sice pěkné ale Rias nepomáhají ale to hodlá změnit, vydala se do tréninkové oblasti kde si najde jeden strom, který hodlá využít k dnešnímu tréninku. Základ kontroly získá tím že se naučí pomocí chakry přilepit svá chodidla třeba ke stěně a v klidu po ní vykráčet a podobně. Vše je v tom kolik chakry udrží v chodidlech a v jakém poměru a jednou bude schopna si třeba v klidu vykráčet na vrchol nějakého domu po jeho vnější stěně ale nyní bude potřebovat získat základy a tak bude nejlepší to nacvičit z rozběhu aby nabrala dostatečnou rychlost a bude se pokoušet vyběhnout vždy o něco výše a jak pozná že to tentokrát zvládla lépe? K tomu Rias poslouží její kunai se kterým vždy udělá do kmenu stromu rýhu když pozná že výš to už nezvládne a tak než spadne nebo než se odrazí od kmene stromu tak tam tu rýhu udělá. * „Tak fajn jdu na to.“ *Rias se rozeběhne proti stromu a poté do svých chodidel nahromadí chakru s úmyslem „přilepit“ se chodidly ke stromu ale jen na ten dotyčný jeden krok aby mohla udělat další krok atd. Naneštěstí do toho vloží až moc málo chakry a to způsobí že ji to podklouzne a spadne ze stromu dolů na zem hezky na záda. * Auuuuuuuu, tohle zabolelo. *Jakmile si postěžuje tak se narovná a může to zkusit s tím že tentokrát do toho dá více chakry a jejda ona našla to správné množství a to docela rychle. Zvládne tak vyběhnout do výšky asi 2,4 metru a tak když cítí že výš to už nezvládne rychle sekne kunaiem po stromu a odrazí se od jeho kmenu aby skočila takové salto a ona tak elegantně dopadne nohami na zem čelem k tomu stromu na který ještě před okamžikem vybíhala. * „Tak tohle bude na dlouho.“ *Vzhledem k tomu že Rias chce chakru ovládnout do takové úrovně aby na vrchol stromu dokázala vyběhnout bez potíží to bude chtít rozhodně čas a praxi než toho bude schopna. Každopádně pokračuje v tom znovu a znovu a vždy se ji podaří udělat zářez do stromu o trochu výš ale jsou to fakt maličké pokroky s tím že po uplynutí asi 4 hodin je fakt vyčerpaná a to natolik že si musí dát pauzu a proto si dá pro dnešek pauzu a vyrazí domů. Doma ji čekají různé nadávky od její matky, protože ji opět přišla zpráva že Riasina závěrečná zkouška se bude konat o něco později, protože stále ještě není připravena a žádný třídní učitel si nevezme na triko naštvaného Mizukageho, který by jim dal pěkně vyžrat fakt když mu na zkouškou pošlou nepřipraveného studenta. Rias dokonce dostane jednu pěkně silnou facku rovnou přes tvář, která ji pošle k zemi ale raději se nezvedá, už se naučila v tomto teroru žít a ví že kdyby se pokusila zvednout tak ji matka naloží ještě další facky u kterých by to nemuselo skončit. Rias si počká v pokoji do kterého si vleze dokud její matka neodejde do svého pokoje (ložnice) a teprve pak si vyleze z pokoje (Rias) aby si mohla udělat večeři a v klidu se najíst. Po večeři si samozřejmě skočí do sprchy a pak jde spát aby byla ráno použitelná během školního dne v akademii. Ten samozřejmě skončí tak že Rias se naučí pár nových věcí ale na rozdíl od ostatních si to nemusí zapisovat do svých sešitů aby se z nich později mohla učit, protože její eidetická paměť ji dává jistotu že nic z toho co tam zažije už nezapomene. Rias je jako počítač, který nahraje každou informaci ke které se dostane a kterou zpracuje a proto má Rias ohledně teorie v akademii samé jedničky, nikdy neudělala jedinou chybu ani nic takového. Když skončí akademie tak se vydá zase do výcvikové oblasti s tím že se staví ještě doma aby si vyzvedla jeden ze svých kunaiů. Když se ocitne čelem naproti stejnému stromu na kterém trénovala minule tak se trochu protáhne a začne trénovat. Nahromadí chakru do svých chodidel a začne vybíhat po kmenu stromu s úmyslem vyběhnout pomocí chakry co nejvýš ale nezvládá to ani do čtvrtky, každopádně vždy když se dostane ke svému limitu tak do kmene stromu udělá rýhu kunaiem a odrazí se od něj tak že skočí salto pozadu aby v bezpečí dopadla na zem. Proč si vlastně myslí že trénováním Kinobori no Waza zlepší kontrolu své chakry? Jednoduché, tahle technika závisí na kontrole chakry a pro každého Ninju je nutné aby tuto techniku ovládal, ten kdo ji nezvládne není schopen sesílat ani ta nejzákladnější techniky založená na chakře. Postupně pokračuje v tréninku s tím že během dalších dvou dnů se ji podaří se v tomto zlepšit natolik aby vyběhla až na vrchol stromu a poté se naučí dokonce udržet se na větvi stromu tak že visí hlavou dolů. Rias je na sebe pyšná v tom ohledu že to zvládla celkem rychle, jako kdyby ji Ninjutsu docela šlo (aby ne když má pasivní boost k Ninjutsu +10). Takže Rias se úspěšně naučil Kinobori no Waza s tím že je ale nutné vytvořit si postupně reflex se na toto Jutsu už ani nesoustředit aby byla schopna vyjít po různém typu povrchu skoro až reflexivně a nemusela se na tohle Jutsu nějak vědomě soustředit ale to časem nakonec zvládne a možná že i celkem dobře. *

Délka: 1.096 Slov

*Michi se brzo ráno probudil, v hotelu vesnice Kirigakure, kde se nacházel pod zamínkou sledování Chuuninských zkoušek, avšak spíše tu sbíral informace. Hned jak se probudil tak zašel do koupelny se vysprchovat, chtěl dneska trénovat, a rozhodně se pokusí zeptat Temari zda půjde s ním, avšak než se vysprchuje tak jí nechá ještě spát, pokud jí tedy omylem neprobudil. Sprcha byla krásně teplá a příjemná, až chtěl uprostřed sprchování usnout,ale udržel se. Možná příště bude lepší zkusit studenou vodu. Když se Michi vysprchuje tak obleče své každodenní věci, které měl už suché, po včerejším vyprání. Možná to ale předčasné prát věci,když si je nejspíše dneska během tréninku opět zašpiní. Doufal že Temari bude souhlasit a také vyrazí s ním na trénink, chtěl s ní trávit více času.*

*Ví moc dobře, že Michi vstal ale jí se vstávat dneska opravdu nechce! Normálně kdyby byla doma v Kumo, tak by se už vracela z tréninku a připravovala po malé sprše všem snídani. Ale tady byla na návštěvě v hotelovém pokoji a vstávat nemusela. Proto se jen ještě víc zavrtala pod deku a dokonce schovala i hlavičku, takže z ní vykukoval sotva nos. Takže Michi se možná lekne, až jí nikde na první pohled neuvidí, ale určitě mu to rychle dojde. zase tak moc hloupý nebyl, aby si nevšiml že je pod dekou. Čeká až se vrátí a zda jí přijde budit, nebo jí nechá být a odejde pryč. Docela je na jeho reakci zvědavá.*

*Když je čistý tak vyleze ven a hledá Temari, na chvíli se lekne že byla pryč,ale pak si všimne deky, pod kterou byla Temari nejspíš schovaná, Michi k ní jen přišel, avšak nestrkal do ní, ani jí deku nestáhl pryč, jen se mírně přikrčil a pověděl.* Temari? Po snídani chci jít na trénink, jestli chceš můžeš jít se mnou, ale pokud se ti nechce tak nemusíš, hlavní je aby ses cítila dobře.* Usměje se a poté se opět narovná a protáhne. Poté vyrazí ke dveřím, aby z bufetu dole vybral nějakou snídani, samozřejmě mel v plánu nabrat jídlo a vrátit se,ale to Temari nemohla tušit, že při odchodu se vrátí.*'' Hmmm co by si asi dala dobrého? Vejce? Toust? Či nějaký sendvič?''* Pomyslel si Michi zatímco šel ke dveřím, i kdyby Temari dál spala, tak přece jí jídlo přinést může, zaslouží si to.*

*Když na ní promluví, tak se deka trochu zavlní a k nosu se ukážou i dvě zvědavá a trošku rozespalá očka.* Umm…? *Podívá se zkoumavě na Michiho a pak si vyslechne i co jí chce říct.* Dobře… *Nic víc určitého se Michi nedozví a když se za ním zaklapnou dveře tak se Temari nakonec vyhrabe z postýlky ven. Skočí se taky si dopřát rychlou sprchu, převlékne se a upraví. Především dlouhé černé vlásky si stáhne dozadu do ohonu gumičkou. Pak už se jen dozbrojí a může také jít dolů na snídani. jenže přeci jen jí to trošku trvalo, takže Michi nejspíš stačí vybrat snídani a vrátit se? Takže když otevře nečekaně Michi dveře do pokoje, tak před ním stojí připravená Temari na cokoliv. Ať už se utkat se snídaní či s hordou zuřivých banditů. Má krátkou sukni s rozparkem na levé noze, přiléhavé tričko a boty s vysokou a tvrdou podrážkou. Kolem krku jak jinak, než čelenku kumo. K tomu tanto, pouzdra na výbavu a tašku s věcmi přes rameno.* Všimla jsem si, že jsi ještě neodešel. Tvá chakra byla stále poblíž… *Oznámí mu s úsměvem a pak dodá.* ...tak jsem chtěla sejít za tebou. *Pak jí sjedou oči na podnos s jídlem. Překvapeně na něho zamrká.*

*Michi sejde dolů a nabere nějaké jídlo, nabral pár sendvičů, nějaké vajíčka na tvrdo i tousty, pečenou slaninu, prakticky od každého něco a poté vyrazí do pokoje, kde už na něj čekala připravená Temari, když jí uviděl tak se musel trošku zasmát.* Haha, rád vidím že jsi plná energie, ale nejdřív by jsme si měli dát energetickou snídani, ať vydržíme co nejdéle trénovat. Přece bych neodešel bez tebe, když vím že se tě tak snadno nezbavím.* Tu poslední větu však myslel jako vtip, byl naopak rád že jí měl stále u sebe, mohl tak trávit veškerý čas s ní, a to bylo jen dobře, víc si ani přát nemohl. Když položil tác s jídlem na stůl, tak přešel k Temari a položil jí ruku na hlavu, přičemž jí mírně rozcuchal vlasy.* Je čas jíst.

Snídaně zní dobře… *Odsouhlasí mu Temari a když vidí, že pokládá tác na stůl tak se dojde posadit také. Jakmile však natáhne Michi ruku tak se zakloní dozadu aby na ni nedosáhl.* Žádné cuchání. *Oznámí mu přísně, zrovna se upravila a on by jí její účes chtěl zničit! Kluci jsou vážně někdy strašně neprakticky hloupí! Odteď si na něho bude muset dávat mnohem větší pozor aby i přes jeho společnost si dokázala dál udržet hezký nerozcuchaný vzhled. Vezme si jeden malý talířek a nandá si i nějakou zeleninu, toustík a vajíčka. Pomalinku začíná snídat, nespěchá a jí slušně malá sousta. Samozřejmě mu předtím popřeje dobré chutnání. U snídaně jinak nemluví, dokud s jídlem neskončí.*

*Temari se nenechala pohladit po hlavě, nu což když nechtěla tak jí Michi nutit nebude, poté si přisedne a také si nabere svou porci, hlavně toust s vajíčky a slaninou ,to měl rád.* Itadakimasu!* Svolal a pustil se do jídla, byla to dlouhá doba co takhle pořádně snídal, a ještě s někým. Většinou snídani vynechal a dal si jen oběd a to někdy ani to ne když pospíchal, tentokrát ale jedl pomalu a vychutnával si jídlo, nebylo kam spěchat času bylo dost. Michi poté na chvíli přestal jíst.* Co by jsi chtěla trénovat? Máme neomezené možnosti,akorát budeme muset jít někam mimo vesnici,aby nás nikdo neviděl.* Dodal a poté se opět pustil do jídla, bylo by hloupé trénovat přímo ve vesnici,aby je viděli nepřátelé, kteří by pak mohli získat užitečné informace.*

*Pomalu dojí svůj toustík, než se k odpovědi Michimu dostane. Při tom na něho upře svá velká očička a trošku se i zamyslí.* Myslím, že by jsme si mohli procvičit ovládání chakry. Mám docela zajímavý způsob, ale asi se nebudu bránit poznat i tvůj způsob tréninku. *Na jeho další slova že by měli být při tréninku sami pouze souhlasně přikývne.* Obyčejné ninji odhalím dřív než se přiblíží, nemusíš se bát. *Olízne si postupně prstíky a pak vstane a podívá se krátce z okna. Pak se otočí a opře se lokty o rám okna. Čeká až se také Michi pořádně nají.* Tak co, můžeme vyrazit? *Zeptá se pak když při tom pomalu dojde ke dveřím, kde na Michiho počká.*

*Když uslyší její návrh tak souhlasně zakývá, a dojí jídlo, poté se narovná a podívá na Temari,která už byla připravená vyrazit.* Rád poznám tvůj způsob tréninku,jistě bude zajímavý* řekne spokojeně a dojde k Temari, nádobí tam mohli nechat,pokojová služba si pro něj dojde a uklidí ho za ně, navíc Michi byl připraven vyrazit,ať neztrácí čas, proto chytne Temari za ruku pokud se nechá, a bude jí vést až k bráně Kirigakure odkud se vydají hledat nějaké místo na trénink,které by mohlo být prázdné a klidné.* Jsem zvědavý co jsi vymyslela, už se na to dost těším.* Řekne jí s úsměvem, aby se netěšil tohle bude jejich společný trénink.*

*Když Temi vezme Michi za ruku, tak se na něho po očku podívá a váhavě se maličko usmívá. Pomalu vyrazí na cestu a jí tak najednou napadne, že by ho ale měla dopředu nejspíš přeci jenom varovat. Proto se na něho pozorně zadívá a s jistou sebedůvěrou v hlase mu jednoduše oznámí.* Víš, chtěla bych ti jen připomenout že jdeme na trénink, takže tě nehodlám šetřit jenom proto že jsi můj kluk. *Docela jí tenhle rozhovor baví, ale snaží se to nedat najevo.* Víš, nejde o to zda mám zajímavé tréninky, ale věřím v pár zásad, které mi kdysi… *Povzdechne si a vynechá kdo záměrně, než řekne jen.* ...řekl. *Malou chviličku uvažuje, jak mu to vysvětlit nejlépe.* Věřím v to, že aby trénink měl význam, tak musím překonávat sama sebe. Jít za své možnosti, tvrdě víš? *Přemýšlí o tom, zda je to v cizí vesnici bezpečné, takhle tvrdě trénovat. Nejspíš je to zaváhání na ní poznat.* I když tady… *Pořád si není jistá, řekněme že bydleli kousek od místa kam jdou trénovat, takže mezitím už tam oba pomalu přicházejí.*

*Cestou poslouchá Temari co mu povídá.* Tsch, neboj se, také tě nebudu šetřit, ale nediv se až prohraješ.* Podíval se na ní a vyplázl na chvíli jazyk, aby jí trošku pozlobil. Čím víc bude motivovaná a vyhecovaná, tím zábavnější by trénink s ní mohl být, přeci jen s tím kdo bojuje na 100% se trénuje nejlépe. Poté si povšimne jejího výrazu, když se rozpovídá o zásadách, bylo jasné že ten, kdo jí to učil byl někdo velmi jí blízký, zřejmě jedna z její sester či otce,kteří již nežijí. Konečně dorazili na tu menší plošinku, která byla úplně vylidněná, vypadalo to že si tu kdysi hrávali děti fotbal,ale teď tu nikdo nebyl,zřejmě všichni byli kdesi ve středu vesnice, kam se shlukovali davy. *Tak jsme tady.* Řekne spokojeně a poté se podívá na Temari.* Víš, já chci teď zesílit protože mám něco v plánu.....* Na chvíli se zamlčí, a poté se k ní otočí zády a podívá se do nebe.* Chci najít vrahy rodičů a zabít je, původně jsem počítal s tím, že je půjdu lovit s Natsuem, ale cítím že to zvládnu sám.* Začne vyprávět co má v plánu, v jeho tónu bylo poznat, že se střídal smutek a hněv.*

*Ačkoliv to Michi neví, tak hádá hodně dobře. Naštěstí to taktně přejde, za což je Temari ráda i když to nahlas nevysloví. Navíc se za chvíli ocitnou společně na opuštěném hřišti. Vypadá to celkem jako dobré místo ke tréninku, i když Temari má ráda velké vodní plochy nebo silné kamenné stěny které nejlépe dokáží zastavit její katon. Ale což, musí si vystačit s tím, co mají k dispozici a to je hřiště. Proto kývne a pak si vyslechne zpověď Michiho. Díky ní ještě musí trénink o něco odložit. přijde rázně k němu a prostě ho chytne za tričko a přitáhne si níž k sobě, aby mu viděla do očí. Ty její jsou najednou smrtelně vážné když mu říká.* Udělej to a nemusíš se už vracet! *Nechá ho chvíli, aby dokázal pochopit že to myslí vážně a pak mu to teprve vysvětlí.* V takové věci je myslet si, že to zvládneš sám první krok k tomu, aby se to celé pokazilo! *Poučí ho vážně a pak ho pustí a mírně od sebe odstrčí tlakem pravé ruky na jeho hruď.* Můžeš to udělat, ale jen když budu tvá záloha a nemysli si že ti nerozumím. Navíc si myslím, že to není jen tvá pomsta a tvůj bratr by měl být u toho už jen z principu. *Pak od něho po-odejde aby měli oba mezi sebou velký prostor a pak Temari změní téma.* Nic víc k tomu teď nechci slyšet, povíš mi to až si to rozmyslíš. Teď k tréninku, většinou používám kombinaci rozproudit-zklidnit-a znovu do toho jít naplno. Ale teď netrénuji sama takže si můžeme navíc zkusit kombinovat útoky. myslím, že jsi měl Fuuton že? Ten by mohl posílit můj katon. Takže napadá tě nějaká technika kterou by si mohl přidat do mého útoku? například ohnivé koule? *Pozorně ho pozoruje a čeká na odpověď.*

*Náhle beze slova k němu Temari přijde a chytne ho za tričko, a dívá se na něj svým výrazem, což Michiho dost vyleká. *Ale já....* Vyhrkne ze sebe ale to Temari pokračuje dál ve svých slovech. Bylo poznat že si moc u Temari nezískal obdiv, spíš ji tím naštval. Poté od něj odejde dál,aby měli mezi sebou mezeru, Michi se chtěl k tomu co řekla vyjádřit,ale předběhla ho a nechtěla aby jí něco teď vysvětloval, takže radši mlčel. Poté mu však položila otázku.* Ano ovládám Fuuton a měl bych i nějaké techniky,kterými bych mohl posílit tvůj katon, avšak museli by jsme stát vedle sebe, jelikož mé techniky se skládají z jednosměrného proudu větru, takže by jsi mohla vystřelit kouli, a já pomocí Fuutonu, bych jí nejenže zrychlil,ale také dost zvětšil a tím by způsobila větší škody.

Já vím teoreticky jak fungují kombo-techniky… *Pomalu a beze spěchu u toho začne skládat pečetě na nějakou techniku a už jen to, že se při tom dívá na Michiho pro něho rozhodně nevypadá dobře. Což mu za malou chviličku ještě potvrdí slovy.* Víš, nejdřív musíme rozproudit chakru….utíkej! *Doporučí mu upřímně a pak potovře svá sladká ústa aby po michim začala pálit menší ohnivé koule (Katon: Housenka no Jutsu) a snaží se ne Michiho zasáhnout ale donutit ho běhat po hřišti. Vlastně aby přeskakoval různé překážky a to často i tak, aby si musel použít vložením chakry do nohou. Doufá, že jí to vyjde a to že u toho vypadá jako že ho chce zabít… za to chudáček Temi ale vůbec nemůže!*