Dengen O

*Presne pred týmto ju varoval otec. Pred tým, aby sa na ľudí naviazala.. Aby k nim prejavila nejaké city. Zabil by ju za to.. Lenže bola Kashiko-Sa a nemohol jej hlavu vymyť úplne, mala vlastný mozog, vlastný rozum, ktorý používala, i keď v prítomnosti otca sa totálne vypínal.. No mimo jeho dosah vedela, že potrebuje niekoho, kto ju udrží normálnou - v rámci možností. Niekoho, vďaka komu sa z nej nestane monštrum, ktoré z nej chce urobiť jej otec.. Vďaka Noctisovi a Rikuovi mohla prežívať všedné dni, mala ako-také detstvo, prežívala aj obyčajné momenty.. Preto Rikua nepúšťala a ešte stále ho pevne držala. Ucítila pusu do vlasov, takže sa pritom zaculila. No v momente, ako dostala pusu na krk, tak sa zachvela v jeho náruči a mohol cítiť na svojej pokožke na krku, ako prudšie vydýchla a pevnejšie ho objala.*

*Když se zachvěla v jeho náručí, tak se pousmál a poté jí věnoval dalších pár polibků na krk. Právě pociťoval velkou radost. Byl rád, že je tu zrovna teď s Tsuki a že je nikdo nevyruší při tomhle momentu. Odlepil svojí tvář od ní, ale stále jí nepouštěl. Koukal do jejích očí, byla tak blízko němu. Akorát teď si to začal uvědomovat, že jsou tak blízko sobě. Byl v takovém afektu z jejich očí, že ani nepřemýšlel před tím, že byl tak blízko. Přiložil svoje čelo k jejímu a poté zašeptal. * Mohu? * A jeho oči sklouzly k jejím rtům. *

*Riku zasypal jej krk niekoľkými ďalšími bozkmi. Ani si neuvedomovala, že táto časť ľudského tela mohla byť až tak citlivá. Donútil ju tým, aby pootvorila ústa, ale len vydýchla.. A vzadu na chrbte sa mu pritom zaborila svojimi prstíkmi do oblečenia, až to pomaly prechádzalo do nechtíkov. Intuitívne pritom mierne naklonila hlavu do strany, až do momentu, kedy sa odtiahol od jej krku a zapozeral sa do jej očí. Vďaka ten blízkosti mohol Riku cítiť, že jej srdce jej bilo o čosi rýchlejšie. Ach, bohovia! Prečo jej to tí chlapci robia?!.. Trošku očkami zamrkala, jak sa oprel o jej čelo tým svojim. A jedinou odpoveďou na jeho poslednú otázku bolo to, že sa tvárou natiahla k jeho ústam a venovala mu nežnú, pomalú pusu, privrúc pritom svoje obe oči úplne. Rúčky nechávala na jeho zádách, ale stisk prstov uvoľnila..*

*Když se jejich rty spojili, tak Riku, také zavřel svoje oči. Pusu jí opětoval. Pomalou, dlouhou pusu. Oběma rukama začal jezdit po zádech Tsuki, až se nakonec spojili. Jeho tlukot se zrychloval. Na chvíli se od ní odlepil aby do sebe dostal trochu vzduchu. Hned znova se přilepil na její rty a začal jí líbat. Nevěděl co to do něj vjelo. Byl to zvláštní pocit, který ještě nezažil. Jeho tělo se samo hýbalo. Pomalu nevěděl co dělá. Jedna z rukou sjela trochu níž k jejímu zadku a ten poté chytil a zmáčknul. *

*Pomaly pohybovala perami a ešte stále v tom nemala dostatočnú prax. S Noctisom si dala už niekoľko takých tých nevinných pús, ale pár dní dozadu to dotiahli na trochu vyšší level. Tsuki ani neprišlo zvláštne, že sa pár dní dozadu ocicmávala s Noctisom a dnes s Rikuom. Však čo.. Má k niekomu nejaké záväzky? Nie, nemá. Len prijímala to, čo jej život ponúkal. A že bol Riku ešte mladší, než ona? Ňuž, jeho boj.. Jak po jej chrbte jazdili Rikuove ruky, tak to vnímala. Toto bolo iné, než s Noctisom. Jemnejšie, pomalšie a jej hlava a telo sa mohlo dokonale sústrediť na každý dotyk. Aj preto jej pri hladení na chrbte okamžite naskočila husina a ona pocítila takzvané motýle v bříšku.. Pf.. Čo všetci mali s tým jej zadkom?.. To ju trochu vrátilo do reality a ona sa medzi bozkami usmiala a dala Rikuovi pocítiť znova svoje prstíky na jeho chrbte.. Ešte síce neporovnávala to, čo zažila s Noctisom a čo teraz zažíva s Rikuom, ale už teraz mohla s určitosťou povedať, že obe skúsenosti boli.. veeeľmi príjemné, a tak nevedela presne povedať, čo jej bude v dospelosti vyhovovať viac.. Mala by byť teraz tá rozumnejšia a prestať, ale ešte stále to bolo dosť nevinné.*

*Její prstíky na jeho zádech… byl to krásný pocit. Moc se to Rikuovi zamlouvalo a líbilo. Jeho druhá ruka co byla na jejích zádech, tak ta teď jezdila sama už a jen jedním prstem. Dělal tam takové kroužky. Riku poté sjel i druhou rukou na její zadek, ale tam se nezastavil. Trošku šel níž aby dosáhl na její stehna a poté jí zvedl do vzduchu. Otevřel jedno očko aby viděl a poté si to na směroval ke stolu který byl hned vedle nich. Spíš otevřel to oko jen aby viděl kam jí položí. Nechtěl aby seděla na těch pár dango co tam bylo. Položil jí na volnou část stolu a stále pokračoval v líbání. Do toho tentokrát rukama jezdil po jejích stehnech z vnější strany. *

*Ani sa nenazdala a ucítila jeho ruku aj na svojej druhej polke zadku. Ale obe jeho smerovali trochu nižšie, až na jej stehná, aby si ju mohol za ne poriadne chytiť. A to sa už ocitala vo vzduchu. Na okamih pootvorila oči a odtiahla sa od neho, aby sa uistila, že sa deje to, čo predpokladala.. Pritom sa nohami zahákla o Rikuove telo a ruky presunula k jeho krku. Chcela mu to trochu uľahčiť a sama chcela cítiť väčšiu stabilitu. Až kým sa zadkom dotkla dosky stola. Vtedy všetko uvoľnila a nohy nechala skĺznuť pozdĺž nôh Rikua, pekne cez hranu stola, na ktorom sedela. Dlaňami mu prešla z krčku pomaly cez kľúčne kosti, až sa nimi zastavila niekde pod jeho prsiami. Bilo mu srdce rýchlo, ako jej.. To sa jej moc páčilo.. Keď sa začali znova bozkávať, trošičku to tempo zrýchlila, jak vnímala rytmus jeho srdca. Uvedomovala si, že mal ruky na jej stehnách a hladil ju na nich. Ale jej telo na túto partiu jej tela ešte príliš nereagovalo.. A ani ona samotná. Po niekoľkých dlhších sekundách sa ľavou rukou vrátila k jeho krku, ale pokračovala dlaňou na zátylok, kde si ho pevne chytila a pritlačila si jeho tvár k sebe trochu dravejšie a to sa už aj jej bozky začínali meniť na menej nevinné.*

*Když ho rukou držela za zátylek, tak své ruce, taky trošku přesunul. Pravou rukou sjel k jejímu boku a zabořil do něj prstíky přes oblečení. Levou rukou poté jel po jejich zádech, jen jedním prstíkem. Až se zastavil u jejího zátylku. Ladným pohybem přejel k její tváří, kterou pohladil a poté rukou sjel k jejímu boku. Její dravější polibky jí oplácel. Tohle všechno bylo pro něj nové, bylo to jiné než předtím, kdy mu dala jen malou pusu. Levou rukou poté znova přejel z boku na její záda. Tentokrát jí vjel rukou pod mikinu a začal jí rukou kroužit a jezdit po holích zádech. Pravou rukou jí stále držel za bok u zadku. *

*Jej bozky boli ešte stále dosť nemotorné, lenže na tom vôbec nezáležalo.. A hlavne keď obaja boli neskúsení, tak Tsuki moc nepoznala, či jej to ide, alebo nie.. Mohla len zbežne cítiť, jak jej prechádzal prstom po chrbte, ale nevyvolávalo to v nej príliš pocitov, lebo mala na sebe mikinu, takže cítila, že po jej chrbte putuje prstom, ale nebolo to také, aké by to bolo na nahej pokožke. To však nemohla povedať o jeho druhej ruke, ktorou sa až zaryl do jej boku. To cítila intenzívnejšie, ale stále nie priamo na pokožke, preto ju to nechávalo docela chladnou. Inštinktívne sa trochu naklonila tvárou k ruke, ktorou ju po nej pohladil. Až sa jeho packa dostala na nej nahý chrbát, neovládatelne mu zamručala priamo do úst, lebo ani nečakala, že to bude až také príjemné. To zamručanie ju donútilo prestať ho bozkávať a trošičku sa odtiahla, otvoriac svoje oči a pozrela sa mu priamo do očí s totálne opantaným výrazom v tvári, stále ho držiac jednou rukou za zátylok a druhú mu držala v mieste, kde mohla cítiť tlkot jeho srdca. A jej líčka mali jemnú ružovú farbu, ale nie preto, že by sa hanbila, či bola v rozpakoch..*

*Když mu zamručala do úst, tak mu bylo jasné, že se jí to líbí. Na jejích zádech co si ucítil. Byl to obvaz a něco co nedokázal popsat co to bylo. Možná nějaké zranění. Když se odtáhla, tak také otevřel svoje oči. Koukal přímo do těch jejích. Jeho srdce bylo jako o závod, ale to mohla cítit svojí rukou. Nečekal, že se tak zadýchá. Snažil se nabrat nějaký vzduch do plic a dostat ze sebe nějakou větu, ale nevěděl co. Takže tam jen tak koukal do jejích očí s po otevřenou pusou. Svojí pravou ruku oddělal z jejího boku a přiložil jí na její co měla na jeho hrudi. Vzal jí a poté jí dal pod tričko přímo na svojí kůži. Trošku musel nadzvednout své tričko, takže bylo vidět část jeho pupíku a břišních svalů. Zatím nebyly nic moc, ale pomalu se rýsovali do pěkné podoby. V budoucnu by měl mít pěkné břišáky. Znova se pomalu přiblížil svým čelem k jejímu a jeho zrak lítal mezi jejími krásnými očkami a rty. *

*Ako putoval po jej chrbte, tak občas cítila trochu bolesti, čo mali na svedomí jej nedohojené jazvy, alebo zranenia. To však už nebolo podstatné. Jak sa na seba pozerali a Riku ešte k tomu s pootvorenou pusou.. Tak nechápala prečo, ale mala veľmi silné nutkanie nakloniť sa k nemu a uhryznúť ho do nich. Radšej odtrhla zrak od jeho pier a sústredila ho na ruku, ktorú teraz položil na tú jej na jeho hrudi. Pohľad jej kĺzal smerom, kam tú jej ruku teraz smeroval. Neunikol jej pohľad aj na jeho bříško, ale nestíhala na to reagovať a spracovávať to, pretože jej dlaň bola teraz na jeho horúcej pokožke. Cítila rytmus jeho srdca ešte intenzívnejšie. Presunula pohľad k jeho tvári, dotýkal sa jej čela tým svojim a ona neodolala tomu pokušeniu a náhle mu chytila spodnú peru svojimi zúbkami a hravo zaň zatiahla a pustila. Pozrela sa mu do očí a skoro okamžite ho takto uhryzla ešte raz, ale teraz jeho spodnú peru trochu nasala medzi svoje pery a nejak z toho prekĺzla do ďalšieho bozku.*

Riku Sora : *její ruka na jeho hrudi byla velice příjemným pocitem. Poté co ho z ničeho nic kousla a zatáhla za spodní ret, tak ho to překvapilo. Jen se usmál a ona ho znova zatáhla, ale tentokrát už se znova líbali. Ručkou na jejích zádech stále dál jezdil tam a zpátky až se zastavil o obvaz. Stál mu v cestě aby se dostal výš. Moc ho to netrápilo, spíše dělal teď takové nepravidelné tvary na jejích zádech. Jeho líbání bylo celkem nemotorné, nevěděl ze začátku jak na to, ale teď už měl aspoň stejný rytmus jako Tsuki. Svojí ruku co měl položenou na té její, tak jí pomaličku od dělal. Rukou se přesunul k Tsuki a nadzvedl jí mikinu i ze předu. Pomaličku se začal dotýkat její kůže. Cítil její bříško, udělal tam pár koleček kolem jejího pupíku a poté se vydal výš. Nemířil k jejím prsům, ale spíše k jejímu srdci. (prsa mu stála trochu v cestě xd) Přejel rukou kolem jejího prsa a jel nad něj. Položil ruku, tak jak jí měla i ona na její hruď a cítil tep jejího srdce. *

*Moc si užívala, že sa dotýkal jej chrbta, bolo jej to viac príjemné, ako nepríjemné kvôli tej občasnej bolesti. Kašľala na to, že sa bozkávali nemotorne. Kým nemala jeho jazyk až niekde v krku, tak to bolo všetko prijateľné. Alebo kým ju nezhltol celú.. :d.. Riku ju donútil zase sa od jeho úst odtrhnúť. Nerobil to zámerne, len ju vždy prekvapil nejakým pohybom. Jeho ruka nadvihla jej mikinu spredu a dotkol sa pokožky na jej bříšku. Ona ho mala pekne pevné, vypracované, ale stále tým ženským spôsobom, nevyzerala ako kulturista, no svalstvo mohol cítiť.. A teraz sa znova rozochvela, lebo to lechtalo. Otvorila ústa a trochu hlasnejšie dýchala, pritom sklonila trochu hlavu dole, privrúc očká, ako jazdil okolo jej pupku. Čoskoro sa jeho ruka vydala vyššie, naježili sa jej z toho príjemného pocitu všetky chĺpky na tele. A zastavil sa nad prsom, kde jej bilo srdce. Taktiež splašene, ako to jeho. Vtedy zdvihla svoju hlavu tak, aby mu videla opäť do tváre..* Bijú tak synchronizovane.. *zamrmlala Tsuki a bola až v úžase, že bili obe totálne na stotinku presne. Aspoň tak sa jej to zdalo. Na dlani cítila tep jeho srdca a vlastné srdce sa jej ozývalo v spánkoch a v ušiach.*

Riku Sora : *když se od něj odlepila, tak se usmál a jen nepravidelně vydechoval. Koukal na její sice trochu modrý, ale krásný obličej. Při tom ježdění po jejich zádech trošku zpomalil, tak aby si mohl vychutnat každou sekundu co je s ní. Když zvedla svojí hlavu, tak se na ní jenom usmál a dal jí rychlí polibek. * Ano, taky to tak cítím. Skoro jako by jsme byly jeden. * řekl Riku a poté znova přiložil své čelo na to její. Dal jí polibek, ale trošku to změnil. Pomaličku se přesunul k jejímu krčku a ten začal líbat. Jeho ruka na zádech poté trochu přidala síly, takže teď si dokázal představit co to bylo na těch zádech. Byly to zranění. Věděl, že jí to asi bude bolet jak tam jezdí tou rukou, tak si dával pozor a snažil se vyvarovat všem místům, kde narazil na nějaké zranění. *

*Tie jeho slová jej odstavili mozog a len jej rezonovali v hlave. Aj preto mu ten jeden bozk skoro vôbec neopätovala, respektíve to bolo ešte viac nemotorné, než doteraz. Ale on sa presunul k jej krku a to bola pre ňu už konečná. Nechala Rikua, aby niekoľkokrát pobozkal jej krk a ona mu zo začiatku aj hlavu poddajne zaklonila, aby mal lepší prístup, ale.. Bolo to tak sakra dobré.. Už teraz bol jej krk tak moc citlivým miestom, že z toho ucítila tlak medzi svojimi nohami, pretože ju to trochu vzrušilo, našťastie však nevedela, na čo sa mala sústrediť, lebo jej to rušila tá bolesť, čo sa vinula z jej chrbta, keď Riku nechtiac zavadil o nejaké zranenie..* Ri..ku.. *zakňučala jeho meno, a ak mal ešte stále ruku na jej srdci, potom mohol úplne poznať, ako sa jej tep zrýchlil ešte viac. No ona svoju ruku stiahla spod jeho trička a taktiež narovnala svoju hlavu a oboma rukami ho objala za zátylok, kde svoje prsty preplietla. Mohol ju ďalej na krku bozkávať, no mal teraz zhoršený prístup. Očká už nezatvárala. Jemne stehnami stlačila na jeho boky, jak sa snažila ich dať k sebe. Ten tlak medzi nohami nebol nijak výrazný, ale cítila ho.. Mali by skončiť, no nedokázala sa prinútiť, lebo tu nebol nikto, kto by im to pripomenul, alebo ich zastavil.*

*Cítil jak se její tep zrychlil. Byl rád, že se jí to líbí. Bylo to jeho poprvé takhle, takže byl trochu nervozní, ale to ho moc netrápilo. Nechával se unášet momentem kdy byl s ní. Její krček byl taky dokonalí, krásně se líbal. Když vyslovila jeho jméno, tak se odlepil od jejího krčku a koukal na ní. Díval se jí rovnou do očí a trochu po otevřel svá ústa. Naklonil se k jejímu oušku * Copak? * Zašeptal do jejího ouška do kterého jí trošku kousl a zatahal za lalůček. Znova položil svoje čelo k jejímu a koukal do jejích oček.*

*Ah! Konečne! K O N E Č N E !.. Niežeby toto celé nebolo tak moc príjemné a neužívala si to.. Ale stalo sa niečo, čo ju donútilo 'vytriezvieť'. Jemnučko ju chytil zúbkami za lalôčik na ušku a potiahol ho. Vtedy ňou preletel skoro rovnaký pocit, ako keď ju bozkával na krku. Lenže z ničoho nič sa jej vynoril v hlave obraz jej otca a naskočila jej nepríjemná husina. Riku o tom ani nemusel vedieť, ale v podstate ju týmto spôsobom trošičku ovládal. Asi preto sa jej vyjavil ten jej otec, lebo ňou celé detstvo až doteraz manipuloval, ale on prostredníctvom strachu. Nechcela sa nechať ovládať a dokonca začínala podnikať kroky aj proti otcovi, lenže na nejaký priamy stret sa neodhodlá ešte poriadne dlho a hlavne jej v tom bráni svedomie, že by nechala matku bez otca.. Možno za to mohla tá jej neskúsenosť, že sa zrazu cítila, že ju to ovláda.. Nuž, bude to asi ešte chvíľu trvať.. Jej srdce sa rozbúchalo ešte viacej, ale teraz skôr v panike. Položila si svoje ruky Rikuovi na hruď a prsty zaborila do látky jeho trička, až ju pevne držala v rukách a čelo si oprela o jeho hruď. Zhlboka vydychovala..*

*Riku cítil jak se jí na těle vy ježila husí kůže. Ze začátku si myslel, že to bylo z toho kousání do ouška, ale nebylo tomu tak. Když ho chytila za tričko a opřela si tam hlavu, tak mu bylo jasné, že je něco špatně. Hned se vším přestal. Obejmul jí a začal jí hladit jednou rukou po vlasech a druhou po zádech. Jen tak, v tichosti jí hladil a nechal jí ať se uklidní. Hlavu si opřel o její hlavu a dal jí malou pusu do vlasů. Poté lehce zašeptal. * Už je to lepší?

*Riku bol tak milý a pozorný. Jeho reakcie na jej 'mental breakdown' jej napovedalo, že vôbec nie je naštvaný, že túto chvíľku prerušila, hoci nie zámerne. Dosť ju to hladenie a objatie upokojilo. A keď sa spýtal, či je to už lepšie, tak zdvihla svoju hlavu a pozrela sa mu svojim červeným a modrým očkom do tváre. Kývla hlavou, a keď vydychovala, tak sa odvrátila. Trochu sa od Rikua odsunula, ale stále mu ostávala v jeho tesnej blízkosti,* Len som si spomenula na niečo nepríjemné.. *ak by to bol ktokoľvek iný, nevysvetľovala by. Nemusela, bola to jej vec. Ale Riku bol pre ňu skutočný kamarát. A ani pred Noctisom nemala tajomstvá.. A tak sa rozhodla, že aj Rikuovi povie celú pravdu,* Viem, že to bude znieť šialene a asi ani nebudeš chápať, prečo som si zrovna v túto chvíľu spomenula na otca.. *nadýchla sa a po výdychu pokračovala,* keď som ti v Kirigakure povedala, že moje jazvy a rany sú z tréningu, neklamala som.. Ibaže to nie je tréning ako tréning.. Mám to od otca.. Nedisciplinovanosť, nedochvíľnosť, slabosť.. Všetko, čo sa mu prieči, sa trestá.. *povedala Tsuki a hľadela Rikuovi do očí..*

Riku Sora : *Riku se podíval do její tváře když se na něj podívala a usmál se. Když se od něj trochu odsunula, tak jí nechal a čekal co řekne. * To musela být pořádná hrůza teda. * Trošku se po usmál, ale ten úsměv mu nevydržel moc dlouho. No ze začátku, to co mu říkala, nedávalo moc smysl. Poslouchal její každé slovo a snažil si to dát v hlavě dohromady co se vlastně děje. Když se dívali navzájem do tváře, tak promluvil. * Takže mi tady chceš říct, že všechny ty jizvy co máš na sobě, i ten monokl, je od tvého otce? Ten bastard….. * to poslední si jen tak zamumlal pro sebe. Na jeho tváři se střídalo několik emocí. Nejdříve naštvanost, poté smutek, ale nakonec se to vrátilo zpátky na naštvanost. * To s tím tvoje matka nic neudělá? Nikdo s tím nic neudělal? Kdo o tom vlastně všechno ví? * vyhrnul na ní Riku. *

Vo svojej podstate môže za všetky tie jazvy on, áno.. *pritakala Tsuki na Rikuove slová. A neustále mu hľadela do tváre, čítajúc z nej všetky tie emócie, ktoré sa na nej striedali. Toto si na ľuďoch veľmi často všímala a už ako-tak vedela z tváre vyčítať všeličo..* Prečo myslíš, že chodím neustále oblečená v oblečení s dlhým rukávom a v dlhých nohaviciach?.. Nikto o ničom nevie, nikto si nič nevšimol.. Navyše som kunoichi.. Niekto si môže myslieť, že to mám z misií.. Tobôž matka to nevie, nemôže sa to dozvedieť.. *Tsuki vôbec netušila, ako by jej matka reagovala. Asi by ju to veľmi ranilo, ale kto vie.. Mizuki až príliš miluje Yasua, možno viac ako vlastnú dcéru.. Tsuki ani jednému z nich nevidí do hlavy a ani nedokáže predpovedať, čo by matka urobila. Alebo neurobila.. Rozhodne ju však týmto nechcela zaťažovať, ani raniť..* Viem to len ja, otec.. Ty a Noctis.. Nikto viac. A nikto iný sa to nedozvie.. *kord teraz, keď je Iwagakure súčasť ríše s Kirigakure. Koho by niečo takéto zaujímalo, keď len ten silnejší prežije?..*

Riku Sora :
Nemusíš se bát, nikomu o tomhle neřeknu. To ti slibuji. * řekne Riku a poté jí rukou pohladí po tváři. Usmál se, ale poté mu ten úsměv hned zmizel. Nevěděl co má dělat, nevěděl jestli to má říct otci aby to vyřídil. To bylo málo pravděpodobné. * Noctis o tom ví a nic neudělal? * Zeptá se překvapeně. Bylo to pro něj dost velké překvapení, myslel si že by Noctis něco udělal když by se tohle dozvěděl. Riku se trochu vzdálil a začal přešlapovat tam a zpátky a přemýšlel. * Co udělat? Utéct? Ne to by teď nebyl dobrý nápad. Co takhle nehoda? Ne na to nemám dost síly. * Jeho klasické přemýšlení nahlas. Snažil se přijít na nějaký způsob jak jí z toho dostat. *

*Trošku zamrkala oboma očami, jak ju pohladil po tvári.. No nechala ich otvorené, hľadiac stále do jeho tváre,* Nemôže.. Teda, nesľúbil mi to, ale dúfam, že nie je hlúpy, aby s tým šiel niečo robiť.. Nie kvôli mne, ale kvôli mojej mame. Nechcem jej tým nijak ublížiť. Viem, ako moc miluje môjho otca. Ak by sa mu čokoľvek stalo, položilo by ju to. A to ja nedovolím.. *vysvetlila Tsuki. A potom ho už len sledovala, ako tam chodil hore-dole kuchyňou a prešľapoval z miesta na miesto. Po krátkej chvíli, ako ho pozorovala, tak zoskočila dole zo stola a postavila sa pred svojho kamaráta,* Hej, hej.. Pozri sa na mňa,* *chytila si ho rukami za tričko, niekde v úrovni hrude a dívala sa mu do tváre,* Ty nemusíš robiť nič, ani Noctis. Ani nikto.. Nezastávam si svojho otca, to v žiadnom prípade, ale.. Jeho zásluhou je zo mňa to, čo som dnes.. Nebyť toho všetkého, čím som si prešla.. Bola by zo mňa rozmazlená princeznička... *ona si ho skutočne nechcela zastávať, ale jednoducho si týmto spôsobom argumentovala to, že sa bála proti nemu niečo podniknúť.. Niečo skutočné, niečo, čím ho odstráni úplne.. A nie len to, že mu zničí kariéru.. Strach z otca tu neustále bol.. A ešte veľmi dlho bude..*

Riku Sora :
*Riku se zastavil a podíval se Tsuki do tváře. Znova jí při pohledu do jejích očí pohladí po tváři. Jeho ruka byla trochu hrubší, ale jinak by měla být celkem přijemná na dotek. Pousmál se tak, že mu šli vidět i bílé zoubky a poté promluvil. * Rozmazlená princezna Tsuki? To zní zajímavě. No taky by mě zajímalo jestli by jsi pořád měla tu ránu jako na chuninskych. * Při těchto slovech se podívá na svojí ruku, kterou měl ještě před nějakou dobou zlomenou. * Nechceš si rozdělit to poslední dango na půl? * Zeptal se jí. Sám už moc neměl hlad, a tak se chtěl aspoň rozdělit s Tsuki. *

*Neustále si ho držala pri sebe, dívajúc sa mu do tváre, rovnako ako on do tej jej. On ju ale pohladil po tvári. Na strane, kde mal ruku, privrela trošičku očko. S úškrnom Rikua konečne pustila. Vrátila sa jej nálada,* Teba by som přeprala len jednou rukou a vo vysokých opätkoch.. *Tsuki sa na Rikua zazubila, vzápätí mu vyplazila drzo jazyk a odstúpila od neho. Nejak jej vysmädlo. Bodaj by nie, keď sa tu pred chvíľou skoro pod jeho bozkami a rukami roztopila.. Prešla teda ku stolu so zavrtením hlavou,* Nie, nemám hlad. To dango je tvoje.. *rovno ho chytila za paličku medzi prsty, do druhej popadla svoj pohár s citronádou a vykročila ku Rikuovi, aby mu dango podala. Pritom pila zo svojho pohára a neúprosne hypnotizovala svojimi očkami Rikua.

Ha to bych rád viděl někdy. * Zasmál se. *Dobře jak myslíš, ale já se tě zeptal. * řekl a poté si vzal dango od ní. Vzal si jednu kuličku a začal jí žvejkat. Šel ke stolu aby si vzal sklenici vody. Také byl celkem vyprahlí. * Takže, co teď? Chceš se podívat nahoru do mého pokoje? * Zeptal se Riku Tsuki s tím, že se otočil k ní a poté znova ke stolu, kde si dolil citronádu a poté se džbánem došel k Tsuki. * Chceš taky dolít?

Asi mi dáš zabrať, keď v sebe prebudíš svoju krv.. *zazubila sa na neho a prstom mu ďobla do jeho hrude. Kývla hlavou,* Kamkoľvek, *ozvala sa zároveň s kývnutím hlavy, ale takto v podstate súhlasila s tým, že by mohli ísť do jeho izby, no bolo jej to jedno. Potom zase hlavou zavrtela,* Nie, ale môžeš to vziať so sebou, *pohár teda neodkladala na stôl, ani na linku, lebo ho chcel vziať so sebou hocikde, kam pôjdu.*Ozaj, Riku.. Toto je tvoja práca? *rúčkou si vytiahla rukáv mikiny na pravej ruke vyššie, aby odhalila zápästnú čepeľ. Bol to darček od Noctisa, keď teraz mal tie svoje meče. Natiahla ruku nad hlavu a trhla ňou tak prudko, že sa čierna čepeľ vytiahla. Ukázala ju Rikuovi. Pokožka jej odhalenej ruky bola posiata jazvami a modrinami..*

Dobře teda, takže vzhůru do mého pokoje. * Pronesl optimisticky a poté ještě šeptl * Snad jsem tam uklidil. * Zasmál se, tohle byla totiž jeho první návštěva co by přišla k němu do pokoje, krom jeho rodiny. Riku měl v jedné ruce džbán s vodou a v druhé měl polo snědené dango. Když se ho Tsuki zeptala jestli je to jeho práce, tak jen koukal co myslela. Trochu ho to zaskočilo, že to má. Přece jen dával jeden jediný Noctisovi a nikomu jinému. * Kde jsi to našla? A ano je to moje práce. * řekl Riku a dal si i zbytek danga do pusy a dřívko si tam nechal jako takové párátko. Všiml si dokonce i těch jizev co měla na ruce. Snažil se skrýt svoje emoce. * Tak pojď jdeme nahoru. * řekl Riku a natáhl ruku směrem k Tsuki a čekal jestli jí vezme nebo ne a poté jí vezme sebou do druhého patra do svého pokoje. Jeho pokoj byl celý vymalovaný do modro černé barvi, teda strop byl černý a zeď kde jsou vchodové dveře byla černá, zbytek byl modrý. Měl tam pracovní stůl na kterém měl několik dokumentů, většinou o ničem důležitém, protože to byly dokumenty jeho otce. Vedle okna měl i svou postel. Klasickou, nijak výjimečnou. Dále tam měl skrytou skříň ve zdi. Vedle postele byla opřená jeho katana a dále tam měl i jednu židli u stolu. *

Podaroval mi ju Noctis.. *odpovedala Tsuki Rikuovi, což bola pravda. Daroval jej ju, lebo ju už nepotreboval. Mal svoje dva žiariace meče. A Tsuki takúto chcela už dlhšiu dobu, ale nikdy sa neprinútila žiadnu si kúpiť, lebo nebola priveľmi na zbrane. Ale po tom, čo si s Noctisom zabojovala, tak uznala, že mať aspoň niečo takéto malé a šikovné, nebolo na zahodenie. Navyše.. Tá čierna čepeľ tak krásne ladila s jej temnotou, vlasmi.. A ešte keď si na nej predstavila hustú, červenú krv, ktorá zas ladila k jej očku.. Hmm..* Mohla by som ťa požiadať ešte o jednu takúto čepeľ, nevadilo by ti to? *spýtala sa ho, keď ho už držala za ruku a on ju viedol do svojej izby. Ešte ale predtým pravú rukou znova natiahla nad hlavu a trhla ňou, aby sa čierna čepeľ stiahla naspäť do mechanizmu. Nechcela tou rukou Rikuovi ublížiť, lebo len tá bola voľná. V druhej mala pohár. Jelikož mala teraz obe ruky zanepráznené, nemohla si stiahnuť rukáv mikiny. To urobila až po tom ,čo došli do jeho izby a pustila ho. Zaujímavá kombinácia farieb.. Čierna a modrá.. Oči jej potom hneď padli na katanu,* To je tá z chuuninskych? *opýtala sa ho. Nebola dosť blízko nej, aby mohla povedať s určitosťou, že išlo o ňu.. Zamierila ku stolu, aby na neho položila pohár s citronádou.*

Jo, klidně ti jí udělám. * dodal, když šli nahoru. Došli do jeho pokoje. Naštěstí byl uklizený, takže si trochu od dech. Přistoupil k stolku a poklidil všechny dokumenty do šuplíku aby tam mohla bez problému položit sklenici a on zase džbán. * Jo jo, to je ta katana, akorát jí budu upravovat později. Jo málem bych zapomněl. Chovej se jako doma. * řekl a poté dolil do její sklenice citronádu. * tak, chceš se první podívat jak udělám tu čepel do toho mechanizmu a nebo něco jiného? * koukl po ní očkem a poté se rozešel ke své posteli kde si sedl a čekal jestli za ním přijde nebo si sedne na židli. *

*Očká jej padli na džbán a to, jak ním dolieval citronádu do oboch pohárov. Moc jej tam už neostávalo. Končekmi prstov sa dotýkala dosku stola a jemne po nej poklepkávala, ale nebolo to moc počuť, lebo nepoužívala nechty, respektíve sa o to snažila..* Ak ti to nevadí, môžeš mi ju urobiť teraz hneď, nech na to nezabudnem.. A nech máme potom pokoj.. *povedala Tsuki a upravila si mechanizmus na ruke. Stejnak si bude musieť kúpiť tú zápästnú čepeľ, lebo čepeľ od Rikua bude musieť vložiť do nejakého mechanizmu, nie?.. Rukáv mikiny si stiahla, aby zakryla svoju pokožku. Nesadala si na stoličku, a ani na posteľ, len sa tak pomaly šourala po Rikuovej izbe a obzerala sa. Možno to pôsobilo trochu drzo, ale bola zvedavá. A svoju zvedavosť rada ukájala..* Tá kombinácia farieb na mi moc páči.. *uznala Tsuki. Nevedela prečo, ale cítila sa v tej kombinácii farieb tak nadpozemsky.. Normálne by si dokázala predstaviť na tom strope mať namaľovanú nočnú oblohu s kúskom galaxie.. Ale červená farba bola červená farba.. A v kombinácii s čiernou...*

Dobře teda. Chceš koukat z blízky a nebo ne? * Ať odpoví jak koliv, tak buď počká až přijde blíže a nebo jí udělá rovnou. Použije techniku svého kg a z ruky se mu vysune černá čepel do zápěstního nože. Tu si vezme do ruky a podívá se na Tsuki. * pojď sem a zkus jestli je pro tebe akorát těžká. * řekne a čeká než příjde k němu. * Děkuji, tyhle barvy jsme vybral sám jako malý. * řekne a usměje se nad její poznámkou k barvám v pokoji. *

*Tsuki sa cez rameno pozrela smerom k Rikuovi. Už to síce videla, ako vytváral kotonové veci, ale predsa len.. neodmietla ani teraz.. A tak sa zvrtla na nohe a elegantne dokráčala až ku Rikuovej posteli, kam sa pohodlne vedľa neho posadila. Nôžky nechala visieť dole cez okraj postele, jednou rukou sa zapierala, aby nespadla na posteľ, lebo bola v takom polo sede na bok. Nikdy ju tieto veci neprestanú udivovať a zaujímať.. Nevedela odtrhnúť svoj pohľad od jeho techniky - kedy sa z jeho ruky vyformovala čierna čepeľ, alebo skôr vysunula.. Zamrkala očami a čepeľ si od neho vzala, aby si ju poťažkala,* Myslím, že je trochu priťažká.. Síce trochu menej, než tá, ktorú mám teraz, ale.. Do toho ešte vyrastiem, *nemyslela ani tak, že do nej vyrastie, ale že ešte zosilnie a trošku vyššia váha čepele jej nebude vadiť. Predsa len teraz bola ešte stále mladá a 'malá'..* Máš hrozne dobrý vkus.. Ak by moja matka nebola taká aká je, určite by ste si v tomto rozumeli..

Riku Sora :
*Když si vzala od něj tu čepel, tak říkala, že je trochu těžší. * No tak snad jo, když by ne tak prostě zamnou přijď a já jí odlehčím. *Usmál se a poté si jakoby taky lehl vedle ní. Otočil se na bok a hlavu si podepřel svojí rukou. Koukal směrem k Tsuki a kochal se jí. * No, třeba si s ní ještě budu rozumět. Ještě jsem nad ní nezanevřel ruku, takže pokud se budu chovat slušně, nemám problém s ní vycházet. No a když by nechtěla, tak bude stačit když se dostanu na vysoký post ve vesnici, ne? * Při těchto slovách se usmíval. Sice zněli trochu bláznivě a jako z pohádky, ale Riku to myslel vážně. *

Beriem ťa za slovo.. *pokiaľ bude mať s čepeľou nejaký problém, určite ju príde reklamovať .. Jak tam tak sedela na posteli a počúvala Rikua, tak sa s čepeľou pohrávala jednou voľnou rukou,* Jak ju poznám, tak si nemyslím, že by ju vysoký post nejak presvedčil. Áno, určite sa už nebude správať tak, ako vtedy v nemocnici, ale v kútiku duše bude tebou opovrhovať, lebo nie si... *odmlčala sa. Proste nebol z vplyvnej, BOHATEJ rodiny. A toho sa už pred jej matkou nezbaví. V tom Tsuki čepeľ uchopila nejak blbo a porezala si o ňu dlaň,* Tsssss.. *zasyčala a krvavou čepeľou mu zašpinila povlečenie, jak ju upustila. Krv sa jej z rany začala valiť a kvapkať na posteľ,* Dokelu.. *zakliala a postavila sa z jeho postele, pričom si druhou dlaňou tlačila na ranu..* Kde tu máš kúpeľňu, prosím?

Jo jo, to je mi jasné, ale i tak, třeba by změnila názor, když by ses přimluvila doma. I když potom co jsem se dnes dozvěděl, tak radši ne. * Odpověděl ji Riku a koukal jak si tam hraje s čepelí. * Dávej si pozo.... * Ještě než to dořekl, tak už viděl jak z její dlane začíná téct krev. Riku na nic nečekal a vyskočil z postele. Roztrhl svoje tričko, takže teď měla krásnou přilezitost se podívat na jeho pomalu se riskující břišní svaly. Omotal ji ho kolem dlaně a poté ji odvedl do koupelny co byla hned vedle její pokoje. Otevřel skříňku co byla za zrcadlem a začal se tam přehrabovat mezi věcmi. Když to našel. Obvaz. Vytáhl ho a rozmotal kousek. * Tak sundej si to tričko z toho prstů a já ti to zavažu. * Řekl klidným hlasem Riku a koukal ji přímo do očí. *

*Riku bol na nohách spolu s ňou..* Zase to nepreháňaj, nevykrvácaj kvôli malému škriabnutiu.. *zamrčala na neho Tsuki, lebo si normálne roztrhal tričko a začal jej to zaväzovať. Ale to možno bolo kvôli tomu, aby mu tu krvou nezasvinila ešte aj podlahu a tú krásnu stenu. Kto vie. Nepremýšľala nad tým a nasledovala Rikua až do kúpeľne. Ruku pre istotu držala nad umývadlom, keby látka nasiakla až moc krvi a začala presakovať. Nič takého sa ale nestalo. Kým hľadal obväz, tak si jeho tričko dala z dlane dole a pustila si na ranu vlažnú vodu, aby si ranu vymyla, hoci by nemala byť skoro vôbec špinavá, lebo čepeľ bola pred chvíľou vytvorená. Ale tak.. Tsuki sa jej dotýkala a na rukách bol neskutočný počet rôznych baktérií.. A tak istota bola istota. Jak jej pozeral do očí a povedal jej, že jej to zaviaže, tak na neho skoro vyletela s tým, že to dokáže aj sama, ale jaksi sa jej v poslednom čase začínalo páčiť to, jak ju chlapci obskakovali.. A trošku to využívala, hoci ako malá neznášala tieto hrdinské činy. Obviazať sa dokázala aj sama!.. Ale čo.. Nech to urobí..* Zašpinila som ti povlečenie.. Nejaké vyberiem a kúpim ti nové.. Alebo vezmem tieto tvoje k sluhom, aby to vyprali.. Krv tak ľahko nevyperieš.. *hovorila Tsuki, kým jej Riku dával ruku dokopy.*

Riku Sora :
O to se nemusíš starat a vím, že krev nejde jen tak dolů. Na poslední misi z Noctisem jsem byl od hlavy k patě od krve. * řekl a pomaličku ji dovázal obvaz na ruku. Na konci ho roztrhl obmotal jen jednu část a udělal jí na hřbetě ruky krásnou mašli, která skoro vypadala jako motýl. * Tak hotovo princezno. * Zasmál se na ní při jeho slovech. Cáry trička co tam byly, tak vzal a hodil je do koše co byl v koupelně. * Tak vrátíme se zpátky do pokoje, ne? Musím si obléknout tričko a uklidit postel aby matka nešílela. * Pomalu se vydal směrem z koupelny. * Hoj. * Ozvalo se, ale nebyl to Riku. Otočil se a na schodech stál jeho bratr Asahi. * co tu…… * nedořekl co měl na mysli. Byl krásný výhled na jeho postel od krve, takže se jen Asahi zastavil. * To nemyslíš vážně. * ještě pokračoval Asahi. Riku neměl ani šanci reagovat. Byl zaskočen. * Není to tak, jak to vypadá. * řekl Riku. * Mám návštěvu a ona se pořezala. * Asahi trochu kroutil při jeho slovech hlavou. *

Vyberiem ti nejaké pekné, aby ladili ku farbe stien.. *Tsuki sa nedala odbiť. Pokiaľ však bude Riku urputne trvať na tom, že to nechce, tak potom na neho kašle a nebude sa zaťažovať. Ale stejnak by to všetko mali na starosti nejakí sluhovia. I když... Možno nejaké povlečenie by vybrala sama, aby to bolo dokonalé.. Jak bola zahĺbená do svojich myšlienok, tak len očami neprítomne sledovala ako jej Riku ošetroval ruku. Až bola po chvíľke hotová. Tsuki kývla hlavou a vybrala sa za Rikuom do jeho izby. Než ich zastavil jeho brat, ktorého doteraz ešte nikdy nevidela. Len o jeho existencii vedela. Očami sa zabodla do Asahiho tváre. Jedno očko červené, druhé modré, až to mohlo niekoho desiť, lebo dokázala pozerať takým spôsobom, že mal človek pocit, akoby mu hľadela rovno do duše. A k tomu tá rozdielna farba očí.. To ale nebol jej zámer. Keď si uvedomila, čo jeho brat vypotil.. Obrátila hlavu na Rikua,* Riku, ty si vezmeš tú moju najcennejšiu vec, a potom ma zapieraš? Ty sa za mňa hanbíš???

Riku Sora :
Jo jo, dobře teda, můžeš mi vybrat nové povlečení. * od kýval jí to ještě Riku. Asahi se koukl na tu osobu co vylezla. Trochu ho zarazila její barva očí. * No tak mě je to jedno…… * Spadla mu čelist. Spadla čelist i Rikuovi a ten se rychle otočil směrem k Tsuki. * Co to říkáš? Nic jsem nevzal. * Rychle ze sebe začal valit. Asahi se chytl za hlavu a podíval se na Rika. * Hele ukliď si to a připrav se. Jestli tohle zjistí otec, tak seš mrtvej. Nebudu do toho strkat nos, ale na tohle si moc mladej, tak si počkej. * Asahi to myslel dobře, ale neplánoval mu nějak pomáhat a když by se ho rodiče zeptali, tak jim to řekne. * Díky. * řekl směrem k bratrovi a potom se otočil na Tsuki. * Radši jdeme do pokoje. * řekl a položil jí ruku na záda a pomalu šel směrem do pokoje s ní. *