Dengen O

*Nechcela ani tak Rikuovi zavariť, ale bola zvedavá na Asahiho reakcie. Toto bola taká Tsukina úchylka, že sa niekedy správala ako totálne pako len kvôli tomu, aby vedela, jak dotyčný človek zareaguje na nejaký podnet. Fakt za to nemohla, keď ju popadlo to nutkanie.. Keď dostala to, čo chcela, tak sa ešte obrátila na Asahiho, usmiala sa na neho až spiklenecky a ukázala mu svoju obviazanú dlaň aj s malým krvavým fliačikom, ktorý sa na obväze tvoril. Nemusela to robiť.. Keby šlo o niekoho iného, tak by ešte rýpla viac, ale bol to Riku, a tak chcela uviesť všetko na pravú mieru, lebo nechcela, aby mal kvôli nej nejaké pojeby. Snáď jeho brat nebude úplný kretén.. Zmizli v Rikuovej izbe,* Ďakujem za to ošetrenie.. *pozdvihla trochu svoju obviazanú dlaň a prešla ku stolu, akoby sa pred chvíľou nič neudialo. Vzala pohár s citronádou a napila sa. Očkom sledovala Rikua..*

Riku Sora :
Nemáš za co. Byla to samozřejmost, jsi přece u mě doma. * řekl a poté přistoupil ke skříni. Otevřel jí a chvíli se tam přehraboval. Hledal nějaké vhodné tričko. * No, jako chvíli jsem měl pocit, že nás oba zabije, ale asi byl moc unavenej. Takže máme pro dnešek štěstí. * Když dořekl tuhle větu, tak už měl v ruce červené tričko, které si na sebe oblékl. * Tak čas se dát do práce. * řekl a šel směrem k posteli. Začal sundávat prostěradlo a povlečení co bylo od krve. Všechno to už bylo zaschle, takže to mohl házet na zem. Když to měl hotovo, šel směrem k Tsuki a natáhl se kolem ní pro sklenici s citronádou a napil se. * Tak, copak by jsi chtěla dělat teď?

*Kým sa Riku hrabal v skrini vo veciach, posadila sa na stoličku vedľa stolu, kam naspäť odložila svoj pohár - teraz už bez citronády. Oprela si lakeť o dosku stola a o dlaň zase svoju hlavu, ale opatrne, aby ju modrina na tvári príliš nebolela. Takto pozorovala Rikua celý čas, ako hľadal tričko. A aj po tom, čo ho našiel a obliekol si ho,* Myslíš, že by som nezvládla ďalšieho člena Dengen O, Riku-chan? *zašklebila sa Tsuki. Nemala najmenší problém dať si s jeho bratom fight. Ale kým to nie je nutné, tak sa bojom vyhýba, kord tu v dedine. Nevstávala ani keď začal to povlečenie sťahovať dole z postele. Pomohla by mu, ale asi pomoc nepotreboval a svojim obväzom by na nich urobila asi ešte viac škody.. Zdvihla k nemu pohľad, ako došiel ku stolu,* Ty si hostiteľ, Riku.. Mal by si ma zabaviť..

No, ne že bych ti nevěřil, ale brácha je tak trochu jinej odvar než já. *Asahi byl trochu jiná liga než Riku, už byl jounin a ovládal skoro všechny techniky klanu. Většinou to byl takový flegmatik, takže se do ničeho neplete dokud to není nutné. No Riku začal přemýšlet. *No tak mohli by jsme si třeba zahrát vadí nevadí a nebo by jsme si mohli udělat procházku někde po vesnici. Co ty na to? Není někde místo kam by jsi chtěla zajít ve vesnici? *zeptal se jí Riku a dopil svoje pití. *

*A práve to, že bol Asahi iný odvar než Riku, ju lákalo ešte viac naklepať jeho bratovi rizky..* Vadí-nevadí? To je tá detská hra?.. *opýtala sa Tsuki,* Nie, nechcem sa prechádzať a dedinu poznám celú naspamäť, doslova.. *prstami ďobala do svojho poháru, ktorý bol položený na stole a pohrávala sa s ním ako mačka, ktorá ho chcela zhodiť cez okraj hrany, ale tak blbá nebola.. Nevenovala teraz pohľad Rikuovi, ale zameriavala sa na pohár,* Rada si zahrám tú hru. Len mi musíš vysvetliť pravidlá. Nikdy som to nehrala, len som o tom počula.. *až teraz k nemu zdvihla svoj pohľad a venovala mu roztomilý kukuč. Mohla by to byť zábava a mohla by sa o Rikuovi dozvedieť nejaké ďalšie veci.*

Riku Sora :
Dobře teda, tak procházka padá. * Kývl Riku a stále sledoval Tsuki. Když se na něj podívala, tak se jejich oči střetli. * Ty jsi to nikdy nehrála? No tak pravidla jsou celkem jednoduchá. Jeden z nás začne a to tak, že se zeptá vadí nevadí. Druhý si vybere jednu z možností. Vadí znamená to, že musí splnit nějaký úkol co mu ten druhý dá. Nevadí znamená zase to, že ten kdo si to vybere musí zodpovědět otázku. Je to jasné? Jestli jo, tak já začnu. Vadí nevadí? * Zeptá se jí Riku a poté si popojde k posteli aby si sedl na ní. *

*So záujmom počúvala vysvetlenie princípu hry. Ale na sebe nedávala nič poznať. Len teda kývla hlavou na to, že rozumie. Takže si dobre typovala, že táto hra bude na nejaký taký spôsob, ktorý Riku popísal. Vstala zo stoličky od stola a aj ona prešla ku posteli. Preskočila pritom to posteľné prádlo a rovno s Rikuom začala hru hrať..* Nevadí.. *skúsila Tsuki začať týmto a posadila sa na okraj postele. Lenže neostávala sedieť tam. Prisunula k sebe svoje nohy a rukami sa celá potom posunula k čelu postele, kde sa pekne oprela chrbtom a svoje nožičky natiahla pred seba. Očakávala od Rikua teda nejakú otázku, ktorú bude musieť Tsuki zodpovedať. V hlave si zatiaľ začala tvoriť ona otázky, ktoré položí Rikuovi.*

Riku Sora :
*Riku se otočil směrem k ní a chvíli přemýšlel nad otázkou co dá Tsuki. * Hmm, tak co třebá, co je tvůj životní sen a jak ho chceš dosáhnout. * Usmál se na ní, přece jen chtěl vědět o čem sní a chtěla by dokázat. Sám se chtěl jednou dostat na nějakou vysokou pozici ve vesnici, ale ne klasicky. Chtěl si to vydobýt svojí vlastní silou a chytrostí. Nechtěl být někdo, komu to padlo do klína jen tak samo od sebe. *

*Čím dlhšie Rikua pozorovala pri jeho premýšľaní, tým viac jej zvedavosť rástla. Položil jej vskutku zložitú otázku. Niekto by na ňu vedel odpovedať okamžite - každý predsa musel mať nejaký sen. Ale u nej to bolo komplikované..* Moc ťažká otázka, Riku.. Moc ťažká.. *začala si hryzať spodnú peru, čo robila doteraz vždy preto, lebo jej niečo bolo proti srsti.. A toto bolo tiež, ale pokúsila sa zatlačiť všetky pocity, čo v nej otázka vyvolala. Po pár sekundách bola schopná odpovedať,* Dva sny.. Jeden z nich ani tak nie je môj.. Je otcov.. Chce, aby som sa stala hlavou klanu, čo vlastne chcem aj ja, alebo si to aspoň myslím, že chcem.. Ale viem, že tým pádom ma bude mať v pazúroch ešte viac.. Neviem akým spôsobom to dotiahneme do konca.. A druhý sen.. Ten je môj.. *nadýchla sa a pozrela sa na svoje ruky. Jedna z nich obviazaná obväzom..* Chcem byť slobodná, robiť vlastné rozhodnutia, bez strachu.. A jak to dosiahnem.. Nijak.

OPRAVA
*Čím dlhšie Rikua pozorovala pri jeho premýšľaní, tým viac jej zvedavosť rástla. Položil jej vskutku zložitú otázku. Niekto by na ňu vedel odpovedať okamžite - každý predsa musel mať nejaký sen. Ale u nej to bolo komplikované..* Moc ťažká otázka, Riku.. Moc ťažká.. *začala si hryzať spodnú peru, čo robila doteraz vždy preto, lebo jej niečo bolo proti srsti.. A toto bolo tiež, ale pokúsila sa zatlačiť všetky pocity, čo v nej otázka vyvolala. Po pár sekundách bola schopná odpovedať,* Dva sny.. Jeden z nich ani tak nie je môj.. Je otcov.. Chce, aby som sa stala hlavou klanu, čo vlastne chcem aj ja, alebo si to aspoň myslím, že chcem.. Ale viem, že tým pádom ma bude mať v pazúroch ešte viac.. Neviem akým spôsobom to dotiahneme do konca.. A druhý sen.. Ten je môj.. *nadýchla sa a pozrela sa na svoje ruky. Jedna z nich obviazaná obväzom..* Chcem byť slobodná, robiť vlastné rozhodnutia, bez strachu.. A jak to dosiahnem.. Nijak. *zdvihla k Rikuovi svoj pohľad a pousmiala sa na neho..* Vadí, alebo nevadí, Riku? Na čo sa viac cítiš? *vyplazila mu špičku svojho jazyka.*

Riku Sora :
*Riku se opřel o svojí ruku a koukal směrem k Tsuki. Byl zvědaví co s ní vypadne, ať to bude cokoliv, tak to určitě bude zajímavé. Poslouchal jí. Zvědavě hltal každé její slovo. Když domluvila, tak pomalu otevřel pusu a řekl. * Tak to s tou hlavou klanu jsem celkem čekal, ale to s tou svobodou. Teď mi příjdeš jak mala liška chycená v pasti, která ovšem nechce pomoct od nikoho. * přirovnal jí k lišce protože věděl, že to je její oblíbené zvíře. Když se ho ona zeptala, tak se usmál a pronesl. * Tak když ty jsi měla nevadí, tak já vadí teda, ať je to nejsou jenom otázky. * Usmál se ještě víc a lehl si do postele. *

*Rikuove slová Tsuki zaskočili,* Líška by sa nenechala vôbec chytiť.. Mám od líšky ďaleko.. *poznamenala na jeho slová. I keď ona za to v podstate nemohla, že ju otec takto chytil do svojich spárov. Bola jeho dcéra a ako maličká proti nemu nemohla nijak bojovať.. Nachytala sa, ako si prstami jednej ruky prechádzala po jazvičkách na druhej ruke pod rukávom mikiny. A tak keď počula Rikuovu odpoveď, napadla ju skvelá vec..* Dobre.. Takže mi musíš vytvoriť jeden polmesiac z tej tvojej ocele.. Asi takto veľký.. *prstami potom ukázala veľkosť onoho polmesiačika. Bol veľký asi tak dva až dva a pol centimetra. Vedela presne, čo s tým chce robiť..* A z jednej strany musí mať dlhšiu tyčku, aby sa to dobre držalo v ruke.. *ani nepremýšľala nad tým, že jej to nevytvorí. Lenže nič ďalej od neho nechcela. To sa dozvie neskôr, ak si vyberie znova Vadí..* A ja si rovno, kým to budeš tvoriť, vyberám Vadí tiež..

Riku Sora :
Hmm * Riku se zamyslel a poté natáhl ruku. Byl to první takový větší objekt, ale nebyl to problém. Z ruky se mu vysunul první držák a poté i půl měsíc. Vzal ho do ruky a podal ho Tsuki. * Na co to vůbec budeš potřebovat? * Zeptal se jí, když jí ho podával. Poté se sám zamyslel co by mohl chtít po Tsuki. * Hmm, tak co třeba….. * zadíval se na ní a poté znova promluvil. * ukaž mi všechny jizvy co máš na svém těle. * Zadíval se jí do očí. Věděl, že to je zvláštní úkol, ale chtěl se znova podívat na její jizvy co měla na těle. Vůbec se nechtěl podívat na její tělo celkově, vuuubec ne. * No a za mě je to znova vadí, taktéž.

*Ešte aby nebol zvedavý, keď mu k tomu nič viac nepovedala a len ho nechala vytvoriť ten polmesiac..* Mhmm.. Nebuď netrpezlivý, všetko sa dozvieš v správny čas.. *odpovedala mu Tsuki a hodila po ňom červeným očkom, zatiaľ čo rukami skúmala predmet, ktorý vytvoril zo svojej čiernej ocele. Bolo to dokonalé pre to, čo chcela urobiť. No skoro prestala dýchať, keď ju Riku požiadal o to, aby mu ukázala všetci svoje jazvy. Keby to bolo pár rokov dozadu, hanbila by sa a bála by sa ich ukázať.. No dnes nie.. Dnes si z toho hlavu nerobila, no aj tak to bolo od neho odvážne.. Nechala polmesiac s držiakom ležať na jeho posteli a ona z nej skĺzla na zem. Prešla pomalým krokom pred posteľ, rovno pred Rikua, aby si mohol jej jazvy prezrieť zblízka, ale stála k nemu chrbtom.. Daňami dotkla lemu mikiny, aby si ju pretiahla cez hlavu. Otočila hlavu do strany, do ktorej mikinu hádzala. Potom sa znova pohľadom vrátila k stene. Už teraz mohol vidieť množstvo jaziev po rezných ranách, hlbokých škrabancoch, dokonca aj popáleniny ako od cigarety, miestami mala ešte nejaké malé nezahojené ranky, modriny, podliatiny. Len jej dlane a chrbty dlaní boli čisté. Stiahla zo seba aj legíny, čo mala na sebe, aby odhalila to isté na svojich nohách. A potom si začala odväzovať obväz, čo mala cez prsia. Chcel vidieť všetky jazvy, tak tu ich má.. A musela stiahnuť aj kalhotky, samozrejme, lebo aj na zadočku ich zopár mala, žiaľ.. Od krku hore nemala ani jedno zranenie. Až na tú podliatinu pod okom. A to modré očko.. Stála tam, akoby o nič nešlo.. Lebo s týmto bola už zmierená.. Vzala svoj dlhý zapletený cop a prehodila si ho dopredu, aby mal Riku dokonalý výhľad. No zatiaľ sa k nemu neotáčala,* Keď si prezrieš každú moje jazvu, tak je tvoja úloha nasledovná.. *jednou rukou sa začala pohrávať s Noctisovým príveskom,* Chcem, aby si mi ten mesiac vypálil na telo.. Ešte neviem kde presne..

Riku Sora :
*Riku se koukal směrem k Tsuki. Bylo mu jasné, že se bude svlékat. Když si sundala mikinu, tak si prohlížel její záda. Celá byla buď od jizev nebo od jiných ran. * „kolik bolesti si musela vytrpět. Zbytečně…..“ * pozoroval její nohy, které byly též cele poničené. Chtěl se už přesunout ke kraji postele, ale Tsuki se stále dále svlékala. Sundala si obvaz co měla přes prsa. I pod ním měla jizvy. I na zadečku. Když pronesla svá slova, tak se přisunul ke kraji postele. Začal jezdit kolem jejich jizev. Všude. Když se dostal k přelomu zad a zadećku, tak pokračoval až k jejím nohám. Poté se vrátil znova k jejím zádům a rukou jí chytl za rameno, chtěl vidět, jestli je má i ze předu. * máš jich snad těch jizev málo? * uchechtl se a když se otočí, bude jí koukat do očí. * dobře, udělám ti tu jizvu, ale poté uděláš jednu i ty mě.

*Ani sa nemusela obracať dozadu svojou tvárou. Cítila jeho pohľad na svojom tele, až z toho mala husiu kožu. Cítila také príjemné lechtanie.. Potom ucítila tlak jeho ruky na rameni. Obrátila sa k Rikuovi čelom. Ihneď zabodla svoj pohľad do jeho očí. Díval sa na ňu, do jej tváre, nie na jej telo..* Ale táto jazva bude moja.. *odmlčala sa na krátky okamih,* Nie.. Nebude moja. Bude naša.. *uvedomila si, že sčasti to bude aj Rikuova jazva, lebo on jej ju vypáli, on ju spôsobí.. On jej ju daruje..* Prečo chceš hyzdiť svoje telo jazvou? *spýtala sa zo zvedavosti. Toto vôbec nečakala. Neustále sa mu dívala do tváre, aby vedela, že si ju už prezrel celú celučičkú, a ak áno a nezabránil jej v tom, tak sa aspoň zohla, aby si znova natiahla svoje kalhotky. Všetko ostatné ale nechávala zatiaĺ tak,* A kam vôbec ju chceš?.. *ďalšia vec, čo ju neskutočne zaujímala. A čo za jazvu to vôbec bude?..*

Riku Sora :
*Ruku z jejího ramene přesunul na její tvář a pohladil jí. Potom s ní sjel po jejím krčku až na jedno její prso. Když byl u bradavky, tak jí jen tak lehce zavadil a zastavil se. * Dobře teda bude to naše jizva. * řekl a poté sjel pohledem na předek jejího těla. Teda od posledně co se viděli nazí, tak pěkně vyrostla. Do krásy vyrostla. Na Rikuově obličeji se dal krásně poznat výraz že se mu líbí co vidí, ale ten výraz tam byl jen než se dostal znova do reality. Byly tam znova ty jizvy. Výraz se mu trochu změnil, ze smutněl. Poté jí chtěl trošku poškádlit a pro jí chytl její prso do ručky a trochu ho zmáčkl. Přece to jen byl kluk a Tsuki ho zajímala. Podíval se do jejího obličeje na její reakci. Poté pokračoval dál k jejímu bříšku a poté od dělal svojí ruku. Podíval se jí do očí a usmál se. * Už jsem viděl vše. *odmlčel se. * I když máš tělo poseto tolika jizvami, stejnak jsi krásná. * přiblížil se a dal jí pusu na tvář. * Ptala ses mě proč a kam chci tu jizvu. No řekněme, že chci mít s tebou více společného, a takhle to aspoň budeme vědět, že máme něco společného. Jakou jizvu to zatím nevím a kam? *zamyslel se * bude to nejspíš na srdce, protože jsi se dostala asi nejblíže k mému srdci.

*Vnímala jeho dotyky. Každý centimeter jej pokožky, ktorý rukou pohladil, reagoval. No potom, keď zavadil priamo o jej bradavku, zľahka pootvorila svoju pusu, ale nijak inak nereagovala. Teraz bola zameraná na tú svoju jazvu. Vlastne až do doby, keď si ju začal Riku prezerať tým pohľadom. Tieto pohľady na sebe videla denno denne. Ibaže to ju vždy chlapci videli oblečenú. Reagovali tak len na jej roztomilú tvár a rastúce prsia, ktoré mala trochu väčšie, než jej rovesnice. No Riku na ňu tak pozeral na celú. I s jazvami.. Vytrhol ju z úvah - zmačkol jej prsíčko a ona opätovne pootvorila ústa, ale tentokrát sa jej na jazyku zbieral tichý vzdych, ktorý ale stihla umlčať a len vydýchla. Teraz sa obávala toho, že keď mu dá dole to tričko, aby mu pokožku zohyzdila jazvou, tak sa neudrží.. Nachytala sa, jak sa jej dych trochu zrýchlil. Nezakladala si nikdy príliš na kráse a nepotrebovala byť krásna, ale bolo jej to dané do vienka, a tak to využívala.. A keď jej to Riku povedal do očí, že je pre neho krásna.. Potešilo ju to. Od neho ju to potešilo naozaj.. Položila mu svoju dlaň na miesto, kde mu tĺklo srdce, pritom sa mu pozrela do tváre,* Ale čo ak sa niekto niekdy dostane ešte ďalej, než ja?.. *opýtala sa ho a čakala na jeho odpoveď. Ale po chvíľke sa od neho odtiahla, aby sa mohla načiahnuť k posteli pre polmesiac. Ten polmesiac mal znázorňovať ju samotnú, lebo Tsuki bol v preklade mesiac. Vtisla mu ho do ruky,* Urob mi to prvej... *asi nebude moc múdre používať katon v jeho izbe, a tak by bolo ideálne, keby to nahrejú niekde na sporáku.*

Riku Sora :
*její otázka ho nezarazila, jen se usmál. * Na to aby se někdo dostal tak daleko…. * odmlčel se a přidržel její ruku na svojí hrudi a sám se k ní přistoupil tak aby se jí dotýkal a přiložil své čelo na to její a pokračoval. * Tak by tě někdo první musel vyřezat z mého srdce. * řekl a poté se usmál a dál jí polibek. Poté jí pustil a ona se natáhla pro půl měsíc z kotonu. * Dobře, tak pojď, ale ne skoro nahá. * řekl a poté si sundal tričko a podal jí ho. * Tady obleč si to. * když si to vezme a obleče, tak jí chytne za ručku a poté jí dovede do kuchyně. Zapne sporák a položí půl měsíc co si od ní vzal na plotínku. Musejí počkat až se to nahřeje. *

"Snáď svoju voľbu nebudeš ľutovať.." *prebehlo Tsuki hlavou, jak sa dívala na Rikua a držal jej tú jej ruku na svojom srdci. Neodmietla ten bozk, ktorý jej venoval. Opätovala mu ho so zatvorenými očami, vnímajúc chuť jeho pier. Keď sa od jeho odtiahli, Riku jej podal svoje tričko, ktoré si vyzliekol. Zamerala zrak svojho červeného očka práve na to červené tričko. Vzala si ho od neho, lebo mal pravdu. Nemôže sa tu promenádovať nahá, keď bol Asahi, Rikuov brat, doma. Obliekla si ho na seba, bolo jej trochu voľné, ale to nevadilo. A jelikož nechcela ukazovať iným ľuďom moc svojich jaziev, tak ešte na seba natiahla svoje legíny. Nebude nič riskovať. Ruka v ruke potom prešli až do kuchyne, kde to Riku začal žhaviť. Postávala pri sporáku spolu s ním, a tak sa neubránila pohľadu na jeho obnažené telo.. Musela sa otočiť stranou a zamerať svoju pozornosť inde. Ale po nejakom čase sa znova obrátila, ale dávala si dobrý pozor, aby sledovala jeho tvár,* Rozhodla som sa, že si to dám tiež na srdce.. *oznámila Tsuki a pohľad jej skĺzol na pomaly žhaviacu sa oceľ. Tohle bude pekne bolestivé.. Až sa jej pritom vybavil smrad spáleného mäsa a kože..* Už si si premyslel, Riku, čo za jazvu chceš?..

Riku Sora :
Takže budeme mít skoro úplně stejnou jizvu. * řekl Riku a uchechtl se a podíval se jí do očí. * Já si nechám tohle. * řekl a poté natáhl ruku před sebe, kdy z ní se vysunula nejdříve ručka a poté to co chtěl. Byl to vlk s liškou, kteří se jakoby drželi za ocasi navzájem a proto to vypadalo jako kruh. Nevěděl jestli se jí to bude líbít, ale mu se to líbilo. * Liška Tsuki a vlk Riku. Navždy spolu. * zašeptal tiše a poté se k ní naklonil aby si ukradl další polibek. Pomalu se blížila osudová chvíle. Kov na sporáku se začal žhavit, takže se to blížilo. *

*Pozornosť a pohľad teraz venovala Rikuovej ruke, z ktorej začal 'vyťahovať' niečo podobné tomu, čo vytvoril pre ňu v podobe polmesiaca. On si vytvoril niečo, čo ju zaujalo. Veľmi. Toto bol dosť odvážny krok od Rikua. Možno ho svojim rozhodnutím nakoniec zaskočí, ale nechcela ho v tomto nechať samého. Bol to záväzok na celý život..* Vypalis mi to pod ten polmesiac? *vo svojej podstate sa ho na to nepýtala. Jednoducho to bude musieť urobiť, inak si to urobí ona sama.. Teraz mala obe oči zabodnute na polmesiaci, ktorý už bol asi dobre nazhaveny. Čoskoro bude mať obe jazvy.. *

Riku Sora :
Dobře teda budeme mít společnou jizvu. * Usmál se na ní Riku. podíval se směrem k půl měsíci z kotonu. Už byl pěkně rozžhavený, takže se Riku poté podíval znova na Tsuki. * Tak co, jsi připravena? Bude to dost bolet, ale ty jsi na bolest asi zvyklá co? * řekl Riku a pohladil jí po tváři. poté vzal jednu utěrku a podal jí Tsuki. * Kousni si do toho až budeš připravená. * poté si sám vzal jednu utěrku a vzal půlměsíc do ruky. počkal než si Tsuki sundá tričko a ukážemu kam to přesně chce. Dělal tohle poprvé, takže měl z toho strach. *

*Pohľadom neustále klzala po kotonovom polmesiaci, ktorý bol teraz rozžeravený. Mala predstavu, jak čertovsky moc to bude bolieť. Ale nebála sa bolesti. Túto prijme veľmi rada. Stocila pohľad na svojho kamaráta, keď sa ozval. Neodpovedala mu, prišlo jej to zbytočné. Iba privrela svoje oči a nadýchla sa, keď k nej natiahol ruku a pohladil ju po tvári. Postavila sa chrbtom k linke, aby nemohla ucuknut pri tej bolesti a pohnúť sa dozadu.. Vtedy si už vyzliekla tričko co jej dal Riku a hodila ho smerom na stoličku pri stole. Utierku si od neho vzala do ruky, ale odložila ju stranou na linku. Snáď to prežije, keď prežila všeličo iné. Trochu aj hrala hrdinku. Prehodila si zapletený cop dozadu a pristál kdesi na doske linky. Odhalila tak prso, na ktoré názvu chcela,* Sem, trochu vyššie.. *Tsuki prstom ukazala na miesto na ľavom prse. Alebo skôr trochu nad ním, lebo pod mesiac pôjde ešte líška s vlkom.. * Ja som pripravená.. *Tsuki venovala Rikuovi pohľad,* Neboj sa, maj pevnú ruku, nesmie sa triasť, inak sa to nepodarí..

Riku Sora :
Neboj se budu mít pevnou ruku. * řekl Riku a poté se postavil před Tsuki. Sjela mu po tváři kapka potu. Začínal mít trochu strach a začínal se mu hrnout adrenalin do těla. Držák od polo měsíce byl horky i přes utěrku. * Dobře jdu na to. * řekl Riku a poté se pomalu začal blížit k místu kde si to chtěla nechat udělat. Přiložil jí půl měsíc nad její levé prso. Tam kde to chtěla. Skoro hned ucítil smrad, spáleninu. Byl to odporný smrad. Riku to tam držel přiložené chvilku, aby byla jistota, že je to v pořádku. Poté to od dělal a položil to do dřezu kde na to pustil studenou vodu. * Jsi v pořádku? * Zeptal se jí Riku, když se na ní podíval. *

Ja viem, verím ti.. *ozvala sa ešte Tsuki skôr, než k nej Riku prišiel aj s tým rozžhaveným kusom ocele. Zameriavala sa na jeho tvár, čítala z nej všetky tie jeho pocity a emócie. Nechcela sa nechať hypnotizovať žiarou nažhavenej ocele. Bože! Šiel na to tak pomaly, až ju to začínalo iritovať! Čo bolo také ťažké na tom jej to jednoducho pritlačiť na tú kožu?!.. Už skoro naťahovala ruku s Rikuovi aby si ho k sebe poriadne pritiahla a mala chuť mu ten polmesiac vytrhnúť z ruky, aby si to urobila sama.. Ale v tom konečne ucítila to pálenie, ktoré sa okamžite premenilo na neznesiteľnú bolesť. ľavou rukou chytila hranu linky a zaborila do nej svoje nechty. To isté urobila so svojou pravou rukou, ale tou chytila Rikuovu ruku a zaborila svoje nechty do jeho pokožky. Takmer sa jej podlomili kolená, ale silou vôle sa udržala na nohách. A výkrik bolesti tlmila tak, že sa uhryzla do svojej spodnej pery. A poriadne silno, až jej z kútika úst začal tiecť pramienok krvi. Zadržiavala pritom dych, a až keď Riku odtiahol oceľ z jej kože, nadýchla sa a zaregistrovala spáleninu.. Pustila jak linku, tak Rikuovu ruku a obrátila sa čelom k linke, rýchlo natiahnúc ruky k drezu, aby si do dlane napustila studenú vodu, ktorou si ihneď postriekala svoju spálenú kožu.. Bude si to musieť vydezinfikovať, aby sa do toho nedostala infekcia.. Chvíľu tam stála opretá rukami o linku a predýchavala pálenie. Ale po pár sekundách sa obrátila a hneď sa pozrela smerom na Rikua..* Ešte si to môžeš rozmyslieť.. *povedala Tsuki a hmatala rukou po líške s vlkom. Ak sa Riku rozhodne neustúpiť, potom je teda na rade on.*

Riku Sora :
*Pozoroval každou její reakci tomu jak se to všechno dělo, všechny její emoce. Bylo mu to trochu nepříjemné, že jí dělá bolest, ale někde hluboko v něm mu to říkalo, že má přitlačit. Když se opláchla a zeptala se jestli pořád chce, tak se jen usmál a položil půl měsíc do dřezu úplně. * Bolest je pro mě nic, za to tahle naše společná jizva stojí za maximalní bolest, protože to myslím vážně. * řekl a opřel se o linku. Vzal utěrku a strčil si jí do pusy. poté se podíval Tsuki do očí a kývl hlavou na znamení souhlasu, že může začít. Rukou si ukázal na místo kde je srdce, aby věděla kde to má udělat. Psychicky se připravoval na bolest, kterou před chvíli viděl i u Tsuki. *

*Počúvala ho. Dobre, myslel to teda vážne, aspoň tak hovoril. Uvidí sa, či v poslednú chvíľu neucukne..* Dobre teda.. *povedala Tsuki a ešte sa natiahla po tú utierku, ktorú jej dal Riku predtým, Namočila ju do studenej vody a pritlačila si to jemne na svoju spáleninu v tvare polmesiaca. Absolútne jej nevadilo, že jej pramienky vody stekali po bříšku až dole k legínam, ktoré sa tak vodou premáčali.. Príjemne to chladilo a aspoň na nejaký čas potlačila bolesť, štípanie a pálenie. Podišla k Rikuovi s malým úsmevom na tvári a nežne mu z úst vzala tú utierku,* Ešte máš čas, musím to poriadne nažhaviť.. *podala mu utierku do ruky a sama potom začala líšku s vlkom v tvare kruhu žhaviť nad sporákom. O nejaký čas neskôr to už bolo dostatočné, takže predstúpila pred Rikua. Bola tak veľmi tesne u neho,* Pripravený? *spýtala sa ho a srala na to, či si stihol, alebo nestihol dať do úst tú utierku. Jednoducho mu pritlačila nažhavenú oceľ na miesto, kam to chcel - ľavé prso, kde sa nachádzalo srdce.. Niežeby bola totálne necitlivá, len ho nechcela priveľmi stresovať. Držala to pevne, ruka sa jej netriasla a tou druhou chytila Rikua za rameno. Pokojne jej mohol stisnúť ruku, kopnúť ju, uhryznúť.. Hocičo, čo by mu pomohlo utlmiť tú bolesť. Znova sa miestnosťou zniesol smrad spálenej kože a mäsa. A ona ešte stále cítila v ústach kovovú chuť vlastnej krvi, keď si prehryzla spodnú peru..*

Riku Sora :
*Když mu vyndala utěrku z pusy, tak si připadal trochu jako blbec. Musel by tam takhle pěkně dlouho čekat než by se to nažhavilo. * Vůbec nejsem nervozní trochu. * řekl s úsměvem na tváři, ale byl trochu nervozní. No nervozita ho pomaličku přešla když si všiml té krásné slečny vedle něho. Byl trochu klidnější, ale to bylo jenom díky tomu, že tam s ním byla Tsuki a že to zvládla i ona. Když k němu podruhé přistoupila, tak jen kývl hlavou. * Připraven, vždycky. * Už nepřemýšlel nad utěrkou v puse, nechal jí ležet vedle sebe. Koukal Tsuki do očí. Do jejich krásných očí. Bolest, smrad, tohle právě teď zažíval Riku. Ten smrad už cítil předtím, ale teď do toho cítil i bolest co cítila i Tsuki. Jednou rukou se držel linky a druhou chytl Tsuki za rameno. Stiskl jí, ale ne zase tak aby jí něco udělal, teda v to aspoň doufal. Místo výkřiku si prokousl ret. Nechtěl aby o tomhle věděl jeho bratr. Stále koukal do očí Tsuki, stále jí držel za rameno. Už bude konec, říkal si v hlavě, doufal v to. Takovou hle bolest ještě snad nezažil nikdy, ale nelitoval toho. Byla to pro něj vzpomínka a pouto k Tsuki. To mu za to stálo, za všechnu bolest. *

*Ani sebou nehla, keď ju Riku zdrapil za rameno a stískal jej ho. Musela sa sústrediť na to, aby mala pevnú ruku, ktorou ho cejchovala. Veľmi dobre vedela, čo teraz cítil, a tak ho nechala potláčať bolesť akýmkoľvek spôsobom, no stále mala pripravenú ruku na jeho rameni, aby ho mohla k linke ešte viac natlačiť, ak by sa začal cukať. Silu na to mala dostatočnú - aspoň si to myslela. Zameriavala sa na cejchovanie, snažila sa ignorovať ten smrad spáleniny, čo ju udieral do nosa. A keď bolo hotovo, okamžite pritlačila Rikuovi na ranu mokrú utierku a kotonovú tyčku s líškou a vlkom hodila do umývadla. Odtrhla pohľad od miesta, kde bude mať krásnu jazvu a preniesla ho do jeho tváre. Jej očku neunikol malý krvavý pramienok z jeho úst. Palcom mu prešla po spodnej pere a pokračovala ním až ku kútiku, z ktorého pramienok vychádzal. Prstíkom sa snažila všetku krv zotrieť, ale zanechala mu na tvári malú krvavú šmuhu. Odstúpila od neho na dva malé kroky a hypnotizujúc ho svojimi očkami si vložila do úst palec, na ktorom mala trochu jeho krvi,* Asi som znova na rade.. *odtiahla od neho aj ruku s utierkou, aby sa mohla pozrieť na dielo, ktoré vytvorila. Teraz to moc vábne nevyzeralo, ale keď sa to zahojí...... God damn, tá jej rana hrozne pálila a bolela.. Keď to dokončia, budú si to musieť nejaký čas chladiť, potom im to obom ošetrí, aby sa rany vyčistili a nevznikla v nich infekcia..*

Riku Sora :
*Jeho bolest byla velká, cítil ten kov na tom místě kde ho Tsuki přitlačila. Po chvíli přestal cítit tlak, jen bolest, chladivou bolest. Už měl na té ráně přidělanou mokrou utěrku. * Díky * držel si jí tam aby trochu zmírnil bolest. No Tsuki na nic nečekala a hned mu utřela krvavý pramen o kterém ani nevěděl. Strčila si prst od krve do pusinky a Riku se u toho trochu usmál. * Doufám, že aspoň chutná. * Bolest ho pomalí přepadala a mizela. * No jako musíme to znova nažhavit a poté klidně můžeme pokračovat. * řekl Riku a poté volnou rukou vzal znova kotonovu tyčku s liškou a vlkem a opláchl jí vodou. Poté jí položil znova na nahřívání. * Tak co na to říkáš? * Zeptal se jí Riku a dal si dole utěrku (nebo mu jí dala dolů Tsuki) * Za mě je to úspěch, co myslíš?

*Chcela si neustále šahať na to popálené miesto, ale nemohla. Zaniesla by si tam špinu a mohla by sa jej tam rozšíriť infekcia. A to ju moc nelákalo, spíš vôbec. Pohodlne sa oprela o linku tentokrát ona a sledovala Rikua, ako omýval kotonovú tyčku s líškou a vlkom. Obe ruky dala na hranu linky, uchopila ju a prstami po nej zospodu poklepkávala, dosť nepokojne, lebo to pálilo ako čert, ešte stále. Alebo jej to aspoň ako pálenie stále pripadalo. Bola to väčšia plocha, než na čo bola zvyknutá. Očká mala neustále na Rikuovi. Už ani nepremýšľala nad tým, že by sem mohol vtrhnúť jeho brat Asaki s tým, že tu niečo horí. Bolo jej to jedno. I to, že tu stála prakticky polonahá, len v polomokrých legínach - to tiež nebolo moc príjemné..* Vypadá to otrasne. Teda, momentálne to vypadá dosť zle, ale myslím, že sa nám podarila kompozícia, nie je to zdvojené, keď sa to zahojí, malo by to vypadať dobre.. *jej zrak teraz pristál na onom mieste, kde sa Rikuovi zračilo zranenie,* Od teba by som to fakt nečakala, Riku..

Riku Sora :
*Riku se pomalu přiblížil k Tsuki a postavil se před ní. Koukal na její jizvu a poté se podíval do její tváře. * Tak myslím si, že to bude vypadat dobře, až to bude v pořádku. * řekl a pomaličku se k ní přiblížil, tak aby si ukradl polibek z jejích úst. Opatrně se přiblížil, tak aby se nedotýkali jejich těla a nezpůsobil jí bolest navíc. Své ruce přesunul na její boky a pěkně je zmáčkl. Přece jen jí to čeká ještě jednou. Poté co se odlepil od jejích úst, tak se jí podíval do očí a pohladil jí po tváři. * Tak, připravená ještě na jedno? * zeptal se jí a poté co odpoví jí ještě jednou políbí. *

*Pokývala súhlasne hlavou a neprestávala poklepkávať zospodu prstami o dosku linky. Nebola nervózna, ale tak.. Nedalo sa povedať, že by sa na tú bolesť tešila, keď teraz vedela presne, čo to obnáša. A cejch, ktorý si dal urobiť Riku, bol o dosť väčší, než jej polmesiac. Takže to bude páliť a bolieť ešte o čosi viac. Nevadí. Pre 'krásu' sa predsa trpí, že? Tak to kdesi čítala.. Kým kývla súhlasne hlavou, tak už bol Riku pred ňou, očkom ho celý čas sledovala, takže mu neustále videla do tváre. Ani ju neprekvapilo to, že si od nej prišiel vziať bozk, ktorý mu, samozrejme, rada opätovala. Privrela pritom obe svoje očká - aj to červené, aj to modré. A nechávala ich zatvorené aj pritom, ako ju pohladil po tvári. Až potom ich otvorila a zachytila jeho tvár pohľadom..* Neustále pripravená.. *povedala stroho a ostávala prilepená ku linke, opätujúc mu ďalší bozk, ktorý si od nej vzal. V ústach celý čas cítila jak svoju, tak jeho krv, ale nedokázala ich rozlíšiť, lebo chutili rovnako, alebo aspoň veeeeľmi podobne. A nemohla si pomôcť, ale niečo ju na tom vzrušovalo. Odtiahla spod linky jednu ruku a Rikuovi ukázala prstom miesto, kam to chcela - pod polmesiac. Každopádne aj keď sledovala Rikua, periférne dávala pozor na to, ako kotonovú tyčku nahrieval - predsa len ju tu neustále bozkával, tak aby sa náhodou nespálil, alebo niečo nepodpálil..*

Riku Sora :
*Riku se od ní odtáhl a podíval se na plotnu. Měli ještě chvíli než to bude nažhavené, a tak se Riku přitiskl na rty Tsuki a vzal si od ní několik polibků. Jednu ruku přesunul k jejímu prsu, tomu druhému než jí cejchoval a začal ho v ruce mnout a mačkat. Chvíli si tak hrál a poté se od ní odtáhl. * Tak jdeme na to, dobře? * řekl a vzal do ruky kotonovou tyčku s cejchem vlka a lišky. *

(JELIKOŽ MA MARIO S JEHO ODPISMI SERIE, TAK SA HLBOKO OSPRAVEDLŇUJEM, ALE TROCHU "POHNEM" JEHO POSTAVOU -__-) *Riku odvádzal jej pozornosť bozkami od toho, čo malo nasledovať. Ten bezočivec ju tu ešte aj začal ohmatávať - niežeby sa jej to priečilo, aspoň bola distracted ešte viac. Tieto dotyky v nej podnecovali pocity, ktoré nepoznala, alebo ich poznala pramálo - jej totiž nejaká sebeláska na úrovni masturbácie nič nehovorila, na to nebol čas pri jej povinnostiach. Rikuovi pritom trochu vzdychla do úst pri bozkoch, ale nakoniec bola rada, že sa odtiahol. Ešte by znova dostala ten svoj záchvat a to už by bolo trápne. Voľnú ruku položila zase zospodu na linku a chytila jej hranu. Bola pripravená na druhé kolo. Ihneď, jak sa tyčka dotkla jej pokožky pod polmesiacom, tak silno stisla dosku linky. Snažila sa nehýbať, a tak jej neostávalo nič iné, ako tlmiť bolesť zase raz tým, že si zahryzla do svojej spodnej pery a rozhryzla si ju znova a ešte viac. Krv sa jej valila bradou dole po krku. Neriešila to. Jak Riku konečne odtiahol tyčku z kotonu, presunula sa rovno pred drez a ošpliechala si hruď studenou vodou.. Akonáhle bolesť spracovala - čo bolo v jej podaní celkom rýchle, tak sa otočila na Rikua..* Mali by sme to chladiť prúdom studenej vody.. *podotkla. Tak sa im obom trochu uľaví, a potom im to ošetrí..* Sprcha?

Riku Sora :
*Když bylo hotovo, tak rovnou tyčku hodil do dřezu a vypnul sporák. * Tak a je to hotovo, jak se cítíš krom bolesti? * Zeptal se jí a poté k ní přistoupil. Když zmínila sprchu, tak souhlasně pokýval. * Jo sprcha by mohla být dobrá. Jedna je na hoře, tak že si můžeme dát postupně a nebo…… * Odmlčel se a dal jí polibek. * Si dáme společnou sprchu, aby jsme šetřily vodu a čas. *Zeptal se jí Riku a lišácky se usmál. Na nic nečekal. Vzal jí za packu a přitáhl si jí k sobě a dal jí dlouhý polibek, propletl prsty jejich rukou a druhou rukou jí chytl za zadek a zmáčkl ho. Poté se odtrhl a stále jí držel za packu a poté se vydal směrem ke sprše, po cestě vzal i tričko co jí půjčil. * Půjdu první, kdyby šel brácha, tak aby si se mohla schovat. * řekl a poté jí vzal směrem na horu do koupelny. Po cestě nepotkali Asahiho, takže v klidu došli do koupelny. *

Cítim sa, akoby som podpísala zmluvu s diablom.. *vyplazila na Rikua svoj jazyk, keď k nej pristúpil,* Samozrejme, že si ju dáme spoločne. Chceš s tou bolesťou čakať, kým sa ja schladím?.. Alebo naopak? Necháš čakať ty mňa? *trochu podvihla jedno svoje obočie - to nad svojim modrým očkom. To ju už Riku umlčal dlhým bozkom. A ich jedna ruka bola prepletená prstami. Neprotestovala. Aj keď si ju k sebe pritiahol, udržiavala si od Rikua trochu odstup, aby sa ich hrude príliš nedotýkali - hlavne tie ich rany. Pri tom bozku mohol okúsiť aj on jej krv, lebo jej stále tiekla z rany na perách. Neriešila to, a keď sa od jej úst Riku odtrhol, vydala sa s ním do kúpeľne.. Tam ho pustila a rovno sa začala vyzliekať - teda len tie mokré legíny, lebo len tie mala na sebe. Každý pohyb ruky na strane, kde mala rany, ju bolel. Ani na Rikua nečakala a hneď sa nasúkala do sprchy a pustila na seba studenú vodu, respektíve hlavne na miesto, kde bola ocejchovaná. Oprela sa rezignovane o stenu sprchového kúta a zatvorila svoje oči. Spokojne vydýchla, jak to bol úžasný pocit, keď ju studená voda chladila..* Toto je ono.. *zamručela sama pre seba a znova spokojne vydýchla.*

Riku Sora :
*Riku pozoroval jak se tam Tsuki svléká. No co říct byl to kluk a před ním byla krásná slečna. Také se pomalu začal svlékat. Teda jen kalhoty a trenky co měl na sobě. Poté se vydal stejným směrem jak Tsuki a sedl si naproti ní pod sprchu aby se také chladil. Ze začátku to bylo trochu štípavé, ale postupně se to zlepšovalo. Zaklonil svojí hlavu do zadu. * Tohle je pohodička….. * řekl si Riku a poté se vrátil zpátky do normální polohy a koukl na Tsuki. Její krásné nahé tělo bylo před ním. Kochal se každým milimetrem jejího těla. Na jeho tváři bylo krásně poznat, že se mu pohled moooooc líbí. Nijak neskrýval to, že se na ní kouká. Přece jen už jí viděl a nebylo se za co stydět. * Jsi krasná. * šeptl Riku a poté se pod sprchou naklonil směrem k ní aby jí mohl dát polibek. Teda dá jí polibek jen když se nakloní i ona trochu. *

*Rikuovu prítomnosť vycítila v sprche ihneď. Bolo to intuitívne, a tak otvorila svoje oči, venujúc mu skoro blažený pohľad, lebo tá studená voda bola sakra skvelá a chladivá na popáleniny.. Tsuki na jeho slová súhlasne zamrmlala,* Mhmmm.. *nebolo treba nič viac dodávať. Miestami neustále zatvárala svoje očká. Chladilo to celé jej telo, takže aj všetky iné zranenia a modriny. Nechala ich plne otvorené až v momente, keď jej Riku povedal, že je krásna. A nenechal mu ani reagovať, lebo si od nej znova kradol bozky. Vyšla mu vstříc, lebo prečo nie?.. Prečo by sa mala okrádať o niečo pekné s niekym, koho má tak moc rada?.. Končekmi prstov sa dotkla jeho bokov, pomaly na ne pokladajúc celé svoje dlane. Držala ho takto len letmo, sotva sa ho dotýkala. Ale ústami si nárokovala jeho pery. Jej vlastné pery boli dominantné a udávala tempo a dôraz - líbala Rikua pomaly, ale precízne. A nevšímala si to štipkanie na perách, kde ich mala prehryznuté.*