Nemocnice

*Sledoval nemocniční budovu do té doby, než mu do výhledu vyskočily nohy. Koukl se směrem nahoru, kde uviděl růžovou dívku. Jenom se vesele usmál.* Ohayo! Já na nikoho nečekám. Jenom pozoruji nemocnici, protože v jí jednou budu pracovat a pomáhat lidem! *Řekl veselým až hrdým hlasem, když na ni koukal ze spodu.* Student akademie, ale za chvíli budu genin, protože mě budou čekat zkoušky za měsíc, myslím si to. Nevím, kdy přesně to je, ale učitel v akademii řekl, že možná za měsíc nebo dva. *Odpověděl ji slušně, jak se patří.* Kiasagi.. *Zopakoval si její jméno a polkl.* Kiasagi-tan, těší mě! Já jsem Hiro Amenako z klanu Sainō! *Opět to řekl hrdým hlasem se vším všudy. Slušně vychovaný až to bolí.* Ptala ses zda čekám taky na někoho.. Ty čekáš na svého přítele? *Zeptal se zvědavě, i když mu do toho nic nebylo, tak ho to zajímalo.*

*Spravila si vlasy a poslouchala jeho slova.*Máš krásnou vizi do budoucna a držím ti palce ke tvému úspěchu v ní.Ráda tě poznávám Hiro-chan a ano ptala jsem se .*Když slyšela co řekl tak jen na něj vykulila oči a trochu se za červenala.*Ne ne čekám na svojí opatrovnici.*Celou dobu mluvila klidným hlasem k němu.Pak se na chvilku zamyslela a odmlčela.*Víš hiro abych ti pravdu řekla nikdy jsem kluka neměla a krom toho kdybych měla dítě byla bych ráda kdyby bylo roztomilé jako ty hiro-chan.*Pak už nic neřekla jen se podívala na nemocnici a začala zvažovat čím by vlastně chtěla samá byt , prozatím vůbec netušila čím by měla byt a co by vlastně uměla dělat jediné co znala bylo přežíváni na ulici. Nic specifického neuměla a ani nevěděla zdá je vůbec něčeho takového schopna dosáhnout jako Hiro.*

Já děkuji. *Poděkoval ji upřímně, ale trochu se zadivil. No milý úsměv měl stále na tváři. "Chan.. chan.." Proneslo se mu hlavou, protože ho tímhle tím ještě nenazval. Nevypadal ani jako holka, teda myslel si to, ale jaksi to neřešil. Nepřerušoval ji a nechal si to líbit. Cítil by se i trochu špatně, protože by ji musel upozornit na něco.* Opatrovnici? Tak to musí být super, že máš někoho aspoň! *Poslechl si informaci o tom, že ještě nikoho neměla a jenom zvedl ramena a pak je zase dal dolů.* Nevadí! Jednou určitě někoho budeš mít, Kiasagi-tan! Taková dívka jako ty si určitě najde toho nejhezčího kluka v Iwagakure! Nebo.. nebo dokonce na celém světě! *Pronesl veselým tónem, kdy ji chtěl zlepšit náladu. Informace však o tom, že by chtěla někoho roztomilého jak on ho celkem překvapila. Jenom se zčervenal a zasmál. Upřímně nevěděl, co na to říct. Koukl se pak na její záda, protože stále pořád před ním. Prohlížel si i její vlasy, ale nesáhl na ně a ani se nepohnul. Pak se jenom podíval směrem na své nožičky.* Nemocnice je krásné místo, které může být i smutné. Lidé tam pomáhají, zachraňuji životy.. *Začal držet ruce v pěst, jak se jeho úsměv vypařil z jeho obličeje. Teď měl jen chladný výraz.* Lidé to však neumí ocenit. Myslí si, že jsou užiteční jenom na to, aby je chránili a léčili.. Oni myslí jenom na sílu a na nic jiného. Všichni totiž chtějí jenom moc. Smějí se slabým a šikanují je... *Řekl naštvaným hlasem a podíval se na nebe.* To však skončí. Skončí to. Jednou to skončí.

*Dívala se na nemocnici a poslouchala hiro. Když zaslechla co říká o opatrovníci ,tak se na něj podívala.Po jeho slovech se jen po usmála.*Nemáš za co a tak moc mi nefandí ,tak pěkná zase nejsem.*Pak se odmlčela a jen ho sledovala.Jen nevěděla co má na tyhle jeho slova říct a si dala ruce za hlavu.*Možná jo možná ne kdoví ,ale ten tvůj sen ti závidím a hodně ti přejí aby se ti vše splnilo a byl si ve svém životě šťastný a spokojený. To že mám opatrovnici a mám aspoň někoho je pravda , kdyby nebylo jí tak jsem pořád na ulici nebo hůř ,ale to už je jedno jsem ráda že jí mám a že znám i takové lidí jako si ty Hiro.*Řekla mu to mílím hlasem a snažila se mu podívat do oči.*

*Zvedl jenom ramena, když zmínila, že tak pěkná není. Lichotku ji dal, tak proč by měl dávat znovu. Taky to bylo kvůli tomu, že znal dívky, které o sobě stále říkali, že nejsou pěkné jen aby dostali pozornost. Přemýšlel i o tom zda je i ona taková.* Závidíš mi můj sen? *Zeptal se překvapeně. Uvolnil ruce v pěst, jak se na ní koukal lehce zmateně.* Ty nemáš žádný sen? Nebaví či neláká tě něco dělat či něčeho dosáhnout? *Opět by se zeptal zvědavě, protože ho to i celkem zajímalo. Kiasagi byla určitě starší jak on, tak už doufal, že takoví lidé budou mít nějaké sny. Že by se chyboval? Ohledně toho, že byla na ulici tak to neřešil. Zřejmě to bylo pro ní citlivé téma a on se v tom nechtěl zaobírat.*