Tréninkový Vrcholek Pádů

Suzuya: *Souhlasně přikývne k tomu za je jeho otec také samuraj ale v očích je možné vidět že je za tím něco víc, něco bolestivé. Suzuya se tiše napije, dopřeje si tak další doušek toho čaje než se odhodlá odpovědět.* Svého otce jsem nikdy nepoznal, zemřel než jsem se narodil během té.. dlouhé noci? *Suzuya si tu věčnou noc zase tak moc nevybavuje, skončila už když byl ještě velmi malý a jak plyne čas zapomíná na ní čím dál více, brzy to dojde jistě do okamžiku kdy nad tím jen mávne rukou s tím že to musela být pouze jeho dětská fantazie. Naomi mu pak vysvětlí jak to vidí s tím životem Ninji vs život civilisty.* Já? Sice ano byl jsem veden k tomu studovat samuraje ale nějak to ode mě nikdo neočekával.. byla tu stále možnost se na tu cestu nevydat.. vlastně kdykoliv z té cesty mohu sestoupit. *Sice ano u samurajů je to tvrdé to ano ale je to vždy jen doprovolné rozhodnutí.* Já.. si zamiloval samurajskou kulturu, chci ji rozvíjet.. někam posunout a navíc, s katanou mi to docela jde.. tak jsem se rozhodl na té cestě zůstat i když jsem měl pár okamžiků kdy jsem váhal zda z ní nemám sejít. *Tím ji oponuje že i kdyby jako syn vůdkyně pevnosti byl pouhým rybářem ničemu by to nakonec vlastně nevadilo.* Nicméně chápu kam tím míříš.. v systému vesnic je na děti vysoce postavených lidí kladen tlak s nějakým očekáváním, kterého mají dosáhnout. Vlastně pokud to chápu, tvůj otec jsi zmínila je kapitánem že? Hm být jedním z šesti kapitánů není zle.. dobré místo odkud může odrážet dál svou kariéru a co ty? Chceš se také stát někým jako on?

*Keď povedal, že svojho otca nikdy nepoznal - jej výraz znežnel.* Hm.. máme spoločnú jednu smutnú vec. Ja som zase nikdy nepoznala moju mamu. Umrela keď sme boli s Naotom, s mojim bratom ešte v perinke. *Prezradila a napila sa toho čaju tiež. Prekvapilo ju, že od neho túto cestu neočakávali a ešte viac ju zarazilo, že sa môže kedykoľvek rozhodnúť s tým seknúť.* Myslela som, že samurai zostáva samuraiom do konca života.. že z tej cesty existujú len dva spôsoby ako z toho uniknúť. Smrť alebo ... stať sa roninom. *Bola by rada ak by jej to teda vysvetlil tak ako to je. Potom ale téma prišla ku jej otcovi.* Môj ocko by chcel zo svojich dvoch véčiek urobiť tri - časom možno štyri. Ehm, to sú označenia vojenských hodností - také tetovanie na ruke. *Ako to povedala ukázala si na ruku v časti kde má ocko tetovania a ukazováčikom tam naznačila V-čko.* Nechcem byť vojak, kapitán ani generál. *Zavrtela hlavou a s jemným úsmevom na perách si opäť predstavila samu seba na nejakej farme akú majú Gosuke s Hayou. Mať reštauráciu, deti.. zostarnúť a mať kopec vnúčat.* Nemám žiadne vysoké ambície. Chcem len žiť šťastný život v súlade s Matkou a byť prospešná Iwagakure. Ehm s matkou prírodou. *Dodala aby ju pochopil. Zatiaľ mala ale len jeden cieľ a to naplniť svoju pomstu - zabiť všetkých čo sa podieľali na unášaní detí a ktorí mohli za smrť jej brata.. to ale Suzuyovi hovoriť nechcela. Mali viesť príjemný rozhovor.*

Suzuya: *Pochopí že tuhle část mají společnou, každý z nich neměl šanci poznat jednoho ze svých rodičů. Suzuyu ale z nějakého důvodu smutek moc netíží, jak by mu mohlo chybět něco co nikdy nepoznal. Navíc v pevnosti nemá šanci potkat moc synů se svými otci, takže ani okolí mu to nějak moc nepřipomíná.* V tom máš pravdu, smrt, Rónin, důchod ale to na mě úplně ještě neplatí.. ještě nejsem prakticky plnohodnotný Samuraj.. jsem stále ještě ve výcviku. Takže mi nic nebrání s tím skončit, jeidná nevýhoda je že bych se musel odstěhovat z pevnosti ale v Zemi Železa jsou místa k žití v komunitě mezi obyčejnými lidmi.. nebo lidmi co to vzdali či jim to zdravotní stav ž nedovolal.. pokračovat v tom samurajském životě. Tedy.. ne že bych se chtěl stát nějakým rybářem.. mě osobně tento způsob života vyhovuje. *Neví jak to mají Ninjové, netuší že ve vesnicích jsou považováni za plnohodnotného Ninju už od splnění Geninské Zkoušky.. ovšem jsou tu vidět ty krásné rozdíly mezi způsobem Ninjů a Samurajů. Naomi pak začne mluvit že by její otec chtěl z nějakých dvou věcí dělat tři a pak další ale tomu vůbec nerozumí, Naomi mu to naštěstí rychle vysvětlí. Naomi mu pak poví i to jak to sama ona chce, ta matka příroda ho trochu zaskočí.. nikdy neslyšel že by někdo takto mluvil ale určitě to nepovažuje za divné.. naopak to respektuje.* A co vlastně tvůj bratr? Zmínila jsi že máš bratra.. je starší nebo mladší? Povíš mi o něm něco?

*Prikyvovala a keď sa opýtal na jej brata - kývla hlavou ku malému oknu, ktoré vytvorila a z ktorého mali aj z tohto uhla krásny výhľad na štyri zasadené stromy na ich záhrade no sama sa tam nedívala. Dva duby, jedna čerešňa a jeden - neidentifikovateľný, menší strom.* Môj brat je tam, ten najmenší strom. *Povedala s pohľadom upreným na čajovú hladinu s úplne pokojným výrazom dopila svoj čaj. Potom sa zadívala na to miesto kde rástli stromy tiež.* Boli sme dvojčatá, volal sa Naoto .. Umrel ešte počas večnej noci, teraz je už s Matkou. *Suzuya nemohol tušiť či myslí matku prírodu či ich vlastnú matku. Naomi bola chvíľu ticho, stratená v spomienkach na svojho brata. Potom sa otočila naspäť na Suzuyu a prerušila to ticho plné bolesti, ktorú cítila.* Čo je vlastne tým konečným vyvrcholením toho tvojho tréningu? Od ktorej časti už nie je cesta späť? *Zaujímala sa a chcela tak zmeniť tému. Už jej vysvetlil ako to chodí s Bunshinistickými samuraimi ale toto .. toto jej nejako ušlo.*

Suzuya: *Chviličku nad tím musel přemýšlet než mu došlo co tím Naomi musela myslet že je její bratr ten nejmenší strom. Velice rychle mu však dojde co tím má na mysli, navíc oividně podle slov co řekla je mrtvý stejně jako její matka, to usoudí podle fráze „teď je už s matkou.“ Jak by ho taky mohlo napadnout že by mohla myslet něco jako je matka příroda nebo tak podobně, nad něčím takovým nějak nepřemýšlel a nenapadlo ho že by potkal někoho kdo ji bude mít v takové úctě že o ní bude vyloženě hovořit jako o matce. Kdyby mu to stejně vysvětlila, nejspíš by to moc nechápal ale neodsuzoval by to.* Chuuninská Zkouška. Samuraj na hodnostio drazující vašeho Genina toho ještě moc neumí a nikdo ho ještě nenaučil nějaká samurajská tajemství či tajné samurajské techniky.. tehdy ještě je šance vycouvat ale neděje se to. Z pohledu samuraje takový člověk nemá špetku cti. Ono obecně je ještě jeden způsob.. ovšem nepřál bych ho nikomu. Tím je zranění, které člověku nadále nedovoluje bojovat. Například chybějící noha, zranění páteře a tak podobně. chybějící ruka ta ještě omluvou není ale to další.. s tím je už prakticky nemožné vykonávat samurajské řemeslo. *Trochu si nad tím povzdechne.* Pro mnoho samurajů je jednodušší spáchat seppuku než čelit takovému životu. *Pak se stejně vrátí k jejímu bratru.* Vašeho bratra mi je líto.. nyní nesete povinnost žít za vás oba.. určitě to nemáte jednoduché.

*Jeho rozprávanie ju tak trochu zachránilo od pochmúrnych spomienok na Naota a tak sa do toho naplno ponorila a nechala sa tým pohltiť. Predstavovala si to o čom hovoril a v tvári jej bolo vidieť, že ju to o čom jej hovorí veľmi baví.* Poznáš niekoho takého? Stalo sa to u vás v pevnosti? *Zaujímalo ju či sa to stalo nejakému z jeho blízkych pretože si povzdychol. Odklon od témy ohľadom jej mŕtveho dvojčať a nevydržal veľmi dlho.. Pri zmienke o tých povinnostiach sa smutne usmiala a sklonila pohľad ku šálke.* Žijem. *Pritakala tichým hlasom.* Život je dar aj prekliatie. Premýšľam či ho žiť naplno, užívať si každý moment za nás oboch alebo či ho žiť naopak správne, čestne tak aby na mňa mohol byť pyšný. *V hlave si doplnila ešte tretiu možnosť - žiť ho pomstou, cestou odplaty ktorú si zvolila. Mierne sa zamračila a ďalej mlčala.*

Suzuya: *Je jasné že má něco na jazyku ale než něco poví, nejdříve si upije svého čaje. Poté co se napije, jej odloží a podívá se Naomi do očí.* Život je o rovnováze. *Pověděl tiše.* Není to jen černé nebo bílé. Je to harmonie mezi radostí a bolestí, mezi radostí z vlastní existence a odpovědností vůči těm, které milujeme. *Takto zní Suzuyova odpověď i když mu Naomi žádnou otázku nepokládala, bylo by asi přesnější nazvat to jako jeho názor a způsob, kterým se snaží odporovat jejím slovům. Pak se ale v reakci na to zda žít na plno nebo čestně ozve Zeref, přesně tohle je ten moment kdy nemůže mlčet a musí se za každou cenu ozvat.* „(Zeref): Život je hra, a oba se mýlíte, když si myslíte, že můžete hrát podle pravidel. Buď jsi silný, ať už to znamená cokoli. Kdo potřebuje morálku, když můžeš mít moc?“ *Naštěstí ho Suzuya dokázal udržet aby to skrze jeho rty, Zeref nedokázal říct nahlas. Takže to zůstalo jen v myšlenkkách mezi Suzuyou a Zerefem. Tohle je něco co Naomi fakt nepotřebuješ slyšet, navíc.. jak by ji to Suzuya asi vysětlil že to nebyl on že? Místo toho mu přijde lepší přejít na jiné téma.* Už jsi někdy potkala nějakého samuraje?

*Trošku smutne ale predsa sa usmiala a naklonila hlavu mierne na stranu po tom čo mladý chlapec povedal niečo naozaj múdre a hlboké.* To si povedal veľmi pekne. *Pochválila ho a odložila čajovú šálku tak ako Suzuya. Na chvíľu boli obaja stratení vo svojich myšlienkach kedy Naomi hľadela na strom rastúci na záhrade. Keď však ale tmavovlasý chlapec znovu prehovoril - pozrela sa na neho a venovala mu plnú pozornosť. Nemala dôvod mu klamať.* Áno.. vlastne hneď niekoľko. *Pousmiala sa už veselšie.* Raz ma jedna misia zaviedla priamo do pevnosti a pani Nyoko ma u vás nechala prenocovať. *Priznala.* Je to pozoruhodná žena a je vidieť, že ku nej majú všetci rešpekt. *Dodala.*

Suzuya: *Nad jejím sdělení překvapeně zamrká, je vidět že ho tím docela zaskočila.* Vau.. to je překvapení aby matka nechala někoho kdo není Samuraj přenocovat přímo v pevnosti.. je překvapivé slyšet když v něčem udělá výjimku. *Nepřekvapilo by ho kdyby řekla že nějaké samuraje už potkala ale informace že se mohla podívat do pevnosti a navíc tam i přenocovat je pro něj dost šokující. Usuzuje že ji musela dát nějakou soukromou komnatu, dává to i smysl.. těžko by ji nechala spát ve společné místnosti kde spí většina samurajů pohromadě.* Jaké to teda bylo? Vidět zevnitř pevnost? Pro někoho jako jsem já je to samozřejmost ale jaké to bylo pro vás?

*Uculila sa keď videla jeho prekvapený výraz.* Bolo to od pani Nyoko veľmi milé. A ja si nesmierne vážim, jej veľkorysosť. *Spojila pred sebou dlane a mierne sklonila hlavu ako keby sa ukláňala priamo Suzuyovej mamine - ako keby stála rovno za ním. Potom si ruky položila voľne do lona a nepatrne mykla ramenami.* Aké to bolo? Nuž.. Asi ako pre teba návšteva Iwagakure. Bolo to niečo úplne nové, obzvlášť to ako tam všetko robíte pospolu. Spíte v ubytovni, jete v jedálni.. minimum osobného priestoru a voľného času. Musí to byť náročné. *Vymenovala mu asi to čo sa jej okrem Meiya zapísalo z tej návštevy najviac.* Tá disciplína ktorú tam udržiavate - to je ale naozaj úžasné. *Pochválila ho a venovala mu sladký úsmev. Zaujímalo ju či na rozdiel od Meiya on mal aj nejaké miesto ktoré patrilo len jemu - chcela vedieť či mal nejaké výhody kvôli tomu, že bol synom Nyoko, no nechcela sa na to opýtať úplne okato a tak dúfala, že jej ku tomu niečo povie sám od seba.*

Suzuya: *Je stále dost překvapený že jeho matka někoho pustila do pevnosti ale to jen vypovídá o jejím charakteru a o tom že ho stále dokáže překvapit svými rozhodnutími, která občas dělá.* Ten osobní prostor je taková nepříjemnost, je pro začínající samuraje důležitá, jakmile prokážeme svou hodnotu a dostaneme se v hodnostech trochu výše každý dostane už svůj pokoj ale ani tak to není nic velkého na co můžou být jiní lidé zvyknutí. Jde většinou jen o malou místnost, ve které jsou holé stěny, nějaká postej a případný noční stolek. Tohle nás má naučit pokoru. *Snaží se ji vysvětlit že ten styl, kterým tam žijí má i svůj důvod a že to není jen tak obyčejný výmysl.* Disciplína a nedostatek volného času je u nás rutina ale u mě to tolikrát platí několikanásobně. Kvůli tomu že moje matka je Nyoko, každý očekává že budu dosahovat excelentních výsledků a já se tomu snažím dostát, navíc kromě toho samurajského výcviku mám i výcvik v Ninja schopnostech takže u mě se to vše násobí dvakrát... o to víc si pak ale cenním těch momentů kdy si mohu odpočinout. Posadit se na nejvyšší střechu pevnosti a užít si klid, ticho a krásu noční oblohy.