Kumogakure no Sato

*Kamiko pokračuje v cestě a vyslechne si jeho slova.* 'Ach jo, něco takového jsem čekala, ale tak co,' *pomyslí si v duchu Kamiko a pokračuje v cestě.* „Tak ale ono je na světě hodně lidí, kteří v nic nevěří nebo spíše věří v život a takové věci,“ *poví mu Kamiko na svou obranu a poté se opět odmlčí, protože nějak neví, co by mu k tomu ještě řekla. Následně si Kamiko vyslechne jeho další slova a na nějakou chvíli se zamyslí, aby mohla vymyslet, co mu na to odpověď.* „Kdo ví, třeba najdete odpověď tady a nebo jí budete muset hledat dále, to uvidíte sám,“ *poví mu Kamiko a následně pokračuje v cestě. No naštěstí k samotnému chrámu už to nebylo zase až tak daleko, takže by se tam měli každou chvílí dostat.*

*Kamiko pokračuje v cestě a přemýšlí, co by mu mohla ještě říct, ale nic moc jí k tomu nenapadlo, protože tohle bylo opravdu téma, o kterém se nějak moc nikdy nebavila, ale Sora v tom pořád pokračoval, takže přemýšlela, co by mu k tomu měla ještě říct.* „Hmm, tak mě osobně přijde, že věřili spíše ti starší než ti, kteří žijí v součanosti ve vesnici a nebo třeba i obyčekní lidé, nevím prostě, jak ti to popsat,“ *poví mu Kamiko a v duchu si povzdechne.* „Hmm, abych řekla pravdu, tak babča, byla taková, že i věřila,“ *poví Kamiko celkem zamyšleně, protože si na to trochu vzpomíná.* „Mimochodem, co tě vůbec přivedlo do vesnice,“ *zeptá se ho Kamiko trochu zvědavě, protože chtěla trochu změnit téme.*

*Kamiko pomalu pokračuje v cestě a poslouchá jeho slova.* „Hmm, asi to tak je, no nevím,“ *poví mu Kamiko, protože neví, co víc by mu k tomu měla být řečeno. * „Abych řekla pravdu, tak vůbec nevím,“ *poví Kamiko, doma se nikdy nějak moc víra neřešila, takže to pro ní nebylo nic moc co by jí zajímalo, ale kdo ví, třeba se to časem změní, kdo ví. Ve chvíli, kdy řekne, že cestují všude možně, tak trochu překvapeně zamrká.* „Abych řekla pravdu, tak bych taky chtěla časem cestovat do různých zemí, ale abych řekla pravdu, tak nevím, jestli se mi to vůbec někdy povede,“ *poví mu Kamiko.*

*Kamiko je nějakou chvíli potichu a přemýšlí, co by mu na to měla říct, ale prostě k jeho předchozím slovům neměla prostě co říct. Po chvíli jí Sora řekne další slova tak se na něj podívá a na nějakou chvíli se zamyslí.* „Hmm, tak to je fajn, že už mě čekají jen jedny zkoušky a pak budu moct vyrazit do světa,“ *poví celkem nadšeně Kamiko a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Jak je to dlouho, co jste zkoušky dělal vy,“ *zeprá se ho trochu zvědavě Kamiko, protože tak nějak nevěděla na co by se mohla zeptat, protože jí přišlo že konverzace je teď nějaká divná.* 'Hmm, snad se neurazí,' *pomyslí si v duchu Kamiko, protože měla takový pocit, že by se mu tahle otázka nemusela nějak moc líbit.*

*Kamiko byla celkem zvědavá, co jí řekne na její dotaz. No jeho slova jí celkem zaskočí.* „O život jo,“ *poví Kamiko cekem zamyšleně, i když slyšela, že to není nic jednoduchého a bylo celkem zvědavá co jí čeká.* „Mno kdo ví, třeba mě budou takto mučit obě zkoušky, uvidím, mám takový pocit, že budu muset ještě hodně trénovat,“ *poví Kamiko celkem zamyšleně a na nějakou chvíli se odmlčí.* „Ale každopádně díky za informace,“ *poví ještě Kamiko.* 'Hm, čeká mě smrt, abych řekla pravdu, tak se mi to ani trochu nelíbí, takže se budu muset připravit na boj, ale jsem celkem zvědavá, jak to tam bude vypadat. A je mi opravdu jasné, že to nebude nic jednoduchého, takže budu must trénovat hodně tvrdě,' *pomyslí si v duchu Kamiko.*

C mise:*Kamiko byla potěšena ze svého posledního úspěchu na misi, tak se rozhodla, že by se mohla vydat na další misi, protože věděla, že na další hodnost jich potřebuje ještě více. Proto se oblékne do černého trička a černých kraťasů, na pravou nohu si dá pouzdro se zbraněmi, za opasek si dá druhé pouzdro a na boky si dá pouzdra s výbušným jílem. Když má vše, tak si nakonec ještě vezme čelenku Kumogakure a pak se rozejde do předsíně, kde si obuje boty. Jakmile má vše, tak vyjde před dům, zavře a zamkne dveře a pak už se vydá do ulic Kumogakure a zamíří si to rovnou na místo, kde se zadávají mise. Když se tam po nějaké chvíli dostane, tak se jde podívat jaké mise mají na výběr, byla tam jedna mise, kterou už měla a pak ještě, že ve vesnici řádí vandal někde v okolí náměstí ničí domy a okolí. Kamiko si tedy tuhle misi vezme a dostane ještě svitek s dalšími podrobnosti. Ze svitku zjistí, že se tam poslední dobou vyskytuje hodně často a navíc, že řádí hlavně v noci. Když si Kamiko dočte svitek, tak ho chová do pouzdra a vydá se na místo, kde by měl onen vandal řádit. Místo si projde, aby tak nějak věděla, kde co je a mohla se tam večer vydat a čekat, až se tam ona osoba objeví.* ‘Hmm, mám takový pocit, že to bude celkem jednoduché mise, ale tak může se stát cokoliv,‘ *pomyslí si v duchu Kamiko. Poté co si to projde, tak se vydá zpět domů, kde dělá nějakou práci. Odpoledne si na nějakou chvíli lehne, aby byla odpočatá na noc. Když jí zazvoní budík, tak se oblékne a rozejde se dolů do kuchyně, aby se ještě najedla, než se vydá do ulic Kumo. Pak si vezme všechny věci a pak už se pomalu vydá do ulic vesnice. Jakmile se dostane na místo, tak se schová nahoře na střeše a sleduje celkem velký kus oblasti, kde se ona osoba vyskytovala posledních pár dnů. Kamiko měla celkem obavy, jestli se tam ona osoba vůbec objeví tuhle noc, třeba se tam nějakou dobu vůbec neobjeví a ona tam třeba bude muset být několik nocí za sebou, což se jí nějak moc nelíbilo, a tak na to raději nechtěla myslet a raději sledovala okolí, kdyby se tam někdo objevil. Asi v půlce noci uslyší nějaký randál kousek od ní, tak se potichu přesune na místo, odkud hluk přicházel. Vytvoří si jednoho ptáčka z jílu a ten se rozletí k onomu vandalovi. Když jí pár metrů od něj, tak ho nechá vybuchnout. Kamiko ho vytvořila pro to, aby onu osobu oslepila světlem a ne aby ho zranila. Následně seskočí dolů a onoho vandala chytne ještě v době, kdy je oslepen, takže nestihl vůbec zareagovat na to, že se tam Kamiko vůbec objevil a raději vůbec nic neřekl, protože to nemělo cenu. Poté se s ním rozejde ulicemi Kumogakure až k policejní stanici, kde ho předá a pak už se pomalu vydá domů ulicemi Kumo.*