Budova Raikage

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): *Sem tam si nějakého toho pohledu všimne, je to chlap co lidi zastrašuje strachem a s těmi u kterých to nefunguje manipuluje a tak musí umět číst v lidech a tak mu tyhle pohledy prostě neuniknou.. musí ale uznat že to dokáže skrývat vážně dobře.* Určitě si klany zvládnete srovnat.. moje Kirigakure a Iwagakure tohle naštěstí řešit nemusí ale mohu poradit že na klany nesmíte být moc přísná.. nakonec nad vedením uvnitř klanu nemáme žádné pravomoce a každý klan se může kdykoliv sebrat a opustit vaší vesnici.. s tím se prostě nedá nic dělat. *Nakonec s klany je to hold složité, každý klan je jako takový stát uvnitř státu s vlastním vedením (jako Vatikán obklopený Itálií.. asi). Poté si s Manami připije a musí uznat že mu to celkem zachutná.* Mimochodem už víte koho pošlete na příští turnaj čtyř šampionů?

*Manami byla jasné, že Akaiovi její pohledy neuniknou, ale možná právě proto mu je věnovala, alespoň nějak skrytě. Ale byla si jistá, že o nich ví. A nejspíš i to, že prostě jako chlap ji nenechává chladnou. Ale nebyla to normální situace a ona si potřebovala uchovat nějakou profesionalitu. To ji ale nezabránilo chvilkami o něm přemýšlet jako u muži, ne jako o Mizukagem a feudálním pánovi říše Kou. Byl to koneckonců jen chlap a s těmi byla zvyklá jednat na všech možných postech. Jistě, jednání s Mizukagem bylo pro ní nové, ale pořád to nebylo něco, co by ji děsilo* Jistě, na to jsem byla už upozorněna Radou Starších *ušklíbla se a napila se sama bourbonu* Kéž bych se dřív nestranila tak politice. Bylo to něco, co mě vůbec nezajímalo. A když už je tu, tak je skoro pozdě *další úšklebek a další ochutnání alkoholu. Vychutnává si každý doušek. Když se ji Akai zeptá na účastníka Turnaje šampionů, tak se jen pousmála* Původně jsem se chtěla přihlásit sama, ale což je tak trochu mimo hru. Pár kandidátů mám, otázkou bude, jestli budou chtít zemřít stejně jako sunská mučitelka proti vašemu šampionovi *ušklíbla se Manami a pozorně sledovala reakci Akaie*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): To je škoda že se nemůže účastnit Kage ale vzhledem k tomu jak minulý rok dopadla Sunagakure ve finále by to bylo nešťastné kdyby se turnaje účastnil Kage a nakonec tam i zemřel. *Vzpomíná si jak šampionka Sunagakure během turnaje zemřela, ono když zemře šampion asi to dost výrazně ovlivní sílu vesnice ale ne tolik jako kdyby tam zemřel nějaký Kage.. to by tou stabilitou otřáslo i v základech.* Jsem zvědavý zda se tento rok pro našeho šampiona ukáže nějaká výzva, problém bude že až vyhraje tento turnaj tak bude moct vyhrát už jen jeden a budu muset najít nějakého nového šampiona. *Akai dal najevo že si je jistý tím že říše Kou opět vyhraje.* Těším se až vás uvidím v Kirigakure.

*Manami si taky samozřejmě vzpomněla na to, jak skončila sunská mučitelka při souboji s Noctisem Clivem. Účast v Turnaji čtyř šampionů viděla zase jako další milník ve svém životě. No, kdyby se nestala Raikage, že. Musela si své priority poskládat jinam a její adrenalinové zážitky, mezi které by účast na turnaji určitě patřila, šla úplně stranou. Když Mizukage zmínil svou jistotu ohledně výhry jeho šampiona, tak se jen usmála* Třeba vás překvapím výběrem šampiona a Noctis Clive to vítězství nebude mít tak snadno *poznamenala trochu provokativně, chtěla ho jen trochu poškádlit. Sice ho respektovala jako spojence Mizukageho a dočasného feudálního pána říše Kou, ale to neměnilo nic na tom, že sama byla sebevědomá mrcha* Taky se těším, až vám oplatím návštěvu v Kirigakure *pousmála se a znovu upila ze skleničky. Pomalu se k jeho přítomnosti uvolňovala*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Věřím že kdybyste vybrala někoho tak silného že by se mohl Noctisovi rovnat tak by vám za to osobně poděkoval, podle hlášení ten chlap hledá výzvu, čím větší ta výzva je, tím je šťastnější. *Takové hlášení o něm dostával ještě od 2. Tsuchikage, která je dnes ale už po smrti. Ještě že Akai neví že ho Manami respektuje jako DOČASNÉHO Feudálního Pána, pravda je taková že on Feudálním Pánem už zůstane. Akai má v plánu celou Říši Kou vést jako Feudál dokud bude naživu a pak to předat svému potomkovi.* Nechcete mi o sobě něco říct Manami-San? Přiznám že se o vás celkem zajímám a vzbuzujete ve mě celkem velkou zvědavost. *To zda v něm tu zvědavost vzbuzuje z profesního hlediska nebo z úplně jiného už ale nechá nezodpovovězené.*

*když Akai zmínil výzvu pro Noctise, tak nějak automaticky pomyslela na to, že by bylo zajímavé s ním osobně změřit síly, ale do toho rizika by nejspíš nešla vzhledem ke své pozici. Zejména Rada Starších by ji dala pořádně co proto, kdyby se o tom dozvěděli. Ale měla po ruce pár schopných lidí, mezi kterými měla v plánu vybrat šampiona na příští turnaj* Doufám, že moje volba bude pro Noctise Cliva dostatečnou výzvou *pousmála se Manami a usrkla ze skleničky. Samozřejmě, že by ho k jeho "dočasnou" či doživotní pozicí feudálního pána nijak nekonfrontovala, sama neměla tušení, jak to ve skutečnosti má a bylo ji to momentálně docela jedno. Říše Kou byla pro ní mocný spojenec na to, aby strkala prsty, kam by neměla. Když se začne zajímat o ní, jen se nepatrně pousmála. Jistě, lichotilo ji to. Koho by tenhle zájem nelichotil* A co vás zajímá? Něco z profesního nebo osobního hlediska? *narovinu se zeptala, načež dopila sklenku a položila ji an stolek, než se na něj zpříma podívala. Nebála se, jistě, měla respekt, ale nebála se být přímá*

Akai Hayashida (Npc): Výzvou, myslím si že by ho neudělalo nic tolik šťastného než kdyby si mohl změřit síly postupně s každým Kagem. Ne že by to byl problém, věřím že se najde někdo kdo mu to splní ale já to nebudu.. kdybych s ním bojoval já nejspíš by to skončilo jeho smrtí. *Akai si věří a to hodně, dokonce i proti Noctisovi ale Akai je muž jehož síla je značná.* Rád bych abyste mi o sobě prozradila něco na osobní úrovni než té profesní. *Manami je Raikage ještě krátkou dobu a tak si myslí že ptát se na něco z toho profesního hlediska nemá smysl, nejspíš by mu nemohla říct nic zajímavého a kromě toho ho zajímá pouze její osobní život než ten profesní.*

*Akaiova sebedůvěra ji imponovala, to musela uznat* Pravdou je, že bych ho vyzvala, kdyby byla jiná situace. Přeci jen moje pozice je tady dost vrtkavá na to, abych si vymýšlela další rizika. Nejdřív musím stabilizovat vesnici po smrti Prvního a přesvědčit Radu Starších, že to tu nevyhodím do vzduchu a pak můžu přemýšlet o nějakých takových výzvách *pousmála se Manami a když se Akai zeptal na její osobní život, v duchu se usmála. Že by nakonec mohla Mizukageho považovat taky jen za muže? Pomyslela si trochu pobaveně* Nejspíš se můj osobní život stane zajímavějším než momentálně profesní... *začala trochu tajemně, než pokračovala* Klan se mě snaží už pár let marně provdat. Ale příliš si cením své svobody na to, abych na to přistoupila *dodala s mírným úsměvem*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Já si myslím že to je naopak dobrý nápad, nemusí jít ani o veřejný zápas ale může se odehrávat klidně i někde daleko mimo vesnici.. ostatně tak probíhal jeho souboj o post generála vojenských jednotek. Podle mě by to mohlo jen utužit vztahy ale věřím že sama uznáte kdy a zda vůbec někdy by taková výzva mohla být vhodná, pokud se nic takového nestane tak nevadí a pokud ano tak mu tuhle výzvu můžete kdykoliv předat.. s mojim požehnáním samozřejmě. *Manami pak poví že se jí klan snaží delší dobu provdat ale nmeúspěšně.* Ještě jste nenašla toho s kým byste byla ochotná jít do svazku? Nebo do něj nechcete jen z principu?

*sama se nad slovy Akaie zamyslela. Měla docela chuť vyzvat jeho šampiona, jen by asi neunesla ten pocit, kdyby ji porazil. Neměla ráda prohry a věděla, že Clive je sakra silný. Ne, že by byla tak namyšlená, že by to nesnesla, ale přeci jen Clive je svým způsobem zbraň Akaie a svou prohrou by dokázala sama sobě, že ani v nejmenším nejsou rovnocennými spojenci i přes to, že jsou jen jedna země a tak vůbec. Neměli nic jako nějakou tajnou zbraň. Ale na druhou stranu ji ten souboj lákal, protože tušila že brzy se na pozici Raikage zblázní, jestli to bude jen papírování a řízení vesnice* Uvidíme, třeba jednou té nabídky využiju, abych tady úplně nesešla pod těmi papíry *usmála se Manami, než se vydali do jejího osobního života. Položila prázdnou skleničku na stolek a musela se tiše zasmát* Nejspíš z obou důvodů, ale spíš prostě nejsem stavěná na nějaký vážný vztah. Stačí, když mi bude mojí svobodu omezovat momentálně práce, nemusím k tomu mít ani chlapa *byla prostě nestálá a svým způsobem polymorfní stejně jako její kuchyiose. Ten vliv během let, kdy se učila kočičí senjutsu, byl prostě znát*

1. Mizukage: Akai Hayashida (Npc): Tak zda to využijete či nikoliv je už na vás, pouze jsem vám chtěl říct že jsem k vašemu přání svolný. *Takový souboj by asi i rád viděl ale asi by to přežil pokud by si to tahle dvojka chtěla rozdat jen mezi sebou bez očí dalších lidí. Nadále se s Manami ještě dlouhých pár hodin (tak 2 hodiny) baví a různě si s ní povídá a u toho popíjí různý alkohol, když ale přijde čas to dnes zabalit tak se s Manami rozloučí a odebere se do svého hotelu kde je ubytovaný. V Kumogakure stráví ještě několik dní než se vrátí do Kirigakure no Sato kde bude očekávat finální verdikt Manami nad tím nápadem že ona si zvolí osobní stráž z řad Kirigakure a on zase z řad Kumogakure.*

*Manami má rozhodně o čem přemýšlet. Nakonec se z toho stalo docela příjemné setkání, ve kterém se v Manami mísila jistá zdrženlivost, zvědavost, protože pro ní byl prostě Mizukage svým způsobem vzor, a jisté politické jednání, které si pomalu začíná přivlastňovat. Nakonec to dopadlo lépe, než sama Manami čekala, ačkoli s postupem alkoholu se ji hlavou honily mnohem odvážnější myšlenky, které by neměla ani v plánu zrealizovat. Po nějaké době se rozloučí a Manami může následující dny přemýšlet jednak o strážci z řad Kirigakure a poté o souboji s Noctisem. Souboj s Noctisem nakonec počká na příhodnější dobu, minimálně úvahy o tom, a Mizukagemu doručí zprávu ještě před jeho odchodem z Kumogakure, že jeho nabídku ohledně strážce přijímá*

*Daito se před nějakou dobou dozvěděl, něco zajímavého co existuje údajně už několik let. Což je celkem dosti zajímavé, tedy aspoň pro něj a jevil o to poměrně velký zájem, ale spíše jen ze zvědavosti, než kvůli vlastní zášti nebo proti něčemu jinému. Zároveň si pozjišťoval ještě něco více a tak se rozhodl navštívit právě Kumogakure. Neměl však úplně v zájmu se dostat dovnitř nějak legálně, nebo spíše, se mu nechtělo řešit legální cestu a obcházet to aby se tam dostal. Sic už nebyl hledaný, ale neměl ani žádnou průkaznost totožnosti. KDyž se tedy dostal na okraj Kumogakure, posmál se. Měl na sobě černý plášť s nasazenou kapucí, silně do obličeje. ROzběhl se a prostě průchodem rychle proběhl. Pousmál se znovu, když ho stráže začali nahánět a tak běžel dál. Zaregistroval i nápis budovy Raikage a tak namířil tam. Několikrát se vyhnul strážím a shinobi, kteří se najednou objevili a tak se párkrát i schoval. N2jakou chvíli mu to trvalo, dokázal by říci, že způsobil i několik srážek a rozbití věcí, než se dostal k budově RAikage a prostě proboural dveře.. Strážným seků katan se vyhnul podklouznutím a následně zaklepal na dveře.. Zbytek reakce nechám na tobě i ohledně anbu atd.*

*Manamina vláda se od chvíle, co nastoupila na pozici Raikage docela proměnila. Předtím ji měli za hrozbu, která až příliš sympatizuje k Mizukagem. Ale i to se svým způsobem změnilo. Vesnice ji změnila, ten její pohled na Kumogakure. Sice pořád převládala její povaha, která by tak dokonale zapadla do Kirigakure, ale naučila se diplomaticky jednat s Radou Starších a tak nějak začínala chápat pohled Prvního. Začínala ke Kumo cítit něco, co by se dalo nazvat láskou k vlastnímu domovu a zodpovědností za její bezpečnost. Ve chvíli, kdy vojáci začali honit Daita nebo spíše způsobil poplach, který vyburcoval i ANBU. Takže ve chvíli, kdy Daito klepal na kancelář Raikage, tak už se k němu blížili dva členové ANBU jednotky. Riakage zrovna ve své kanceláři byla s jedním svým strážcem, zrovna s tím, kterého ji věnoval Mizukage. Ten se nacházel v takové předmístnosti, než by Daito vstoupil k Raikage* (Strážce) Dále! *vyzval příchozího, zatímco u Raikage se objevil ANBU, aby ji řekl o jistém prolomení ochrany vesnice ze strany Daita. Samozřejmě neměli tušení, kdo neob kým ten narušitel je*

*Daito se narovnal a zhluboka nadechl, následně samozřejmě vydechl. Uslyšel vyzvání k tomu aby vstoupil, kdy se lehce ušklíbl a pokrčil rameny. Následně zvedl ruku, kterou se pomocí dvou prstů dotkl kliky a následně ji "zamáčkl," kdy lehce zatlačil kupředu a otevřel tak dveře. Rázným prvním krokem vkročil dovnitř před-místnosti, která se zde nacházela. Seděl v ní nějakej týpek, který však Daita ne tak úplně zajímal, Lehce se ušklíbl, kde se mu mohly viditelné pod pláštěm lehce zablyštět zuby, které lehce vylezly. Leč záleželo dosti na pohledu a schopnosti postřehnout takovéto drobotiny, které se mohly stát a zároveň být lehce přehlédnutelné. Pokud mu nikdo nebránil, pokračoval ve své chůzi přes malou místnost až dáále, kde by měl potkat Mizukage. Pokud proklouzl až takto daleko, zůstal stát před jejím stolem a zvídavě si ji prohlížel. *

*Druhá si vyslechla všechny informace, které ANBU jednotky získali. Vůbec se ji to nelíbilo, ale nezbývalo ji věřit svým podřízeným, že si s takovým prolomením ochrany poradí. Když Strážce vyzval příchozího, myslel si, že to bude nějaký řadový shinobi, který si chce s Druhou promluvit, bude tam čekat několik hodin a doufat, že se nad ním Druhá slituje. Občas to stále tak Druhá dělala, to, co dělala na začátku své vlády. Byli ji běžní shinobi jedno. No, dneska zrovna jeden z těch dní byl. Takže Strážce neměl dovolené do kanceláře Raikage nikoho pouštět, i kdyby to byli Starší. A teď, vzhledem k tomu, že evidentně byla nějaká pohotovost jednotek ve vesnici, obzvlášť. Takže ve chvíli, kdyby Daito vešel, tak by si ho pozorně prohlédl. Nebyl zdejší, to nebylo těžké odhadnout, když za nimi do před-místnosti vpadli i dva ANBU. Oba připravení kdykoli zasáhnout, kdyby se jim něco nelíbilo.* (Strážce) Přejete si?! Dneska je Raikage-sama velice zaneprázdněna *promluvil důležitě, jak se ostatně od něj slušelo. Jeden z dvojice ANBU se stihl přesunout před dveře do kanceláře Raikage dřív, než k nim začal mířit Daito*

*Daito se zastavil, jakmile mu zablokovali cestu rovně do kanceláře Raikage a zhluboka se nadechl a vydechl. To mohlo býti vidět na zvednutí se jeho ramenou od silnějšího nádechu, který provedl. Pravá ruka mu následně vyjela z pod rukávu a on ji zvedl ke své hlavě, kdy si následně stáhl kapuci z hlavy. Tudíš se z pod kapuce objevila jeho hlava, jeho fialovo bílé vlasy, kdy se stejně tak zjevil i jeho obličej. Na jeho obličeji byl výraz ráznosti, neústupnosti a zároveň jeho modré oči upřeně koukali na muže před ním, kdy v jeho pohledu byla jakási silná agrese, která mohla působit i na okolí.* Nezajímám se o tebe, uhni, nebo projdu sám. *Důrazně pověděl s lehce zabarveným podtónem jisté výhrůžky, která tu směřovala k jeho okolí. Nepronesl toho více, jeho otázka ho absolutně nezajímala a stejně tak i on., kdy to dal jasně najevo. Přišel za jediným účelem a určitě to nebylo vybavování se s nějakým podřadným cápkem, co někomu slouží.*

*Manami neměla extra tušení, co se děje v místnosti vedle, ale velmi ji to zajímalo. Nebyla z těch kagů, kteří by seděli na zadku, když je někdo chrání. Jistě, na jistou míru ochrany si musela zvyknout, ale pravdou bylo, že už to trvlao příliš dlouho, už několik let se nedostala k nějakému souboji nebo něčemu nebezpečnému, co bylo jejím denním chlebem před usednutím do křesla Raikage. Ani jeden z ANBU, ani Strážce se rozhodně té agresivity Daita nezalekli. Byli by schopni ho zpacifikovat velmi rychle, ale kdyby to bylo nezbytné. ani jeden vůči Daitovi nevykazoval agresi, ale důslednost ano. Nikdo z nich už nepromluvil, ale byli připravení jednat, kdyby Daito zaútočil. Ani jeden z nich ale nepředpokládal, že se Manami pomocí své Hiraishin značky na svém Strážci přesune do místnosti za Strážce a všechny ANBU. Pořád mezi sebou a Daitem měla své lidi* (Druhá) Co se tu děje?! *promluvila ostře a sledovala Daita* (Druhá) To vy jste to prolomení obrany vesnice?