Ulička Hokori

Tatsuya: *Kaori ho zaskočí, věří že by se v té vodě ráda vykoupala.. zaplavat si tam ale v té zimě? Věděl že on je magor ale že je takový magor i Kaori?* Rozhodně se do toho odvážím.. nemohu dovolit aby sis tu vodu užila sama. *Stejně jako Kaori i on se začne svlékat, narozdíl od ní má výýhodu že pro něj to bude daleko rychlejší se svléknout a tak mu nakonec zůstane jen spodní prádlo a tak jen počká na Kaori až bude připravena i ona, snažít se na ní nezírat. Všichni víme že to je téměř nadlidský úkol alesnaha se cení ne? Opět Kaori vezme za ruku (stejně jako před okamžikem), s tím rozdílem že teď si je toho vědom a je ochoten do té vody vkročit společně s ní.* Na tři.. jedna, dva.. tři! *Tehdy se vydá vstříc té studené vodě společně s Kaori (pokud ho tam nenechá jít samotného). Musí se prákrát fakt zhluboka nadechnout ale nakonec to zvládne, jakmile se dostanou už dál od břehu, pustí Kaori.. ono plavat a držet se za ruce nemusí být zrovne nejlepší nápad.. rozhodně ne pohodlný. Voda je fakt ledová ale ten pocit co se mu dostane.. je tím vším úplně pohlcený a tak se zhluboka nadechne a ponoří se pod vodu.. aby to prozkoumal i tam. Chce cítit že je obklopený slanou vodou ze všech stran, ten mocný element, který je tak krásný ale přitom smrtící. Cítí se.. šťastně.*

*Nesklamal ju. Jasné, že to pako pôjde s ňou. Bol to strašne zlý a blbý nápad, ktorý bude neskôr ľutovať. Lenže tejto nádhere nedokázala odolať ani Kaori. A to bola teda veľká slečinka!.. Tatsuya jej pustil ruku a ona si rozopla svoj kabátik celý. Vyvliekla z neho ruky a kabát dopadol na piesok. Stála tam teraz len v topánkach a modrých šatách. Otočila sa Tatsuyovi chrbtom a stiahla ich zo seba. Na sebe mala len spodnú časť spodného prádla.. Do týchto šiat sa podprsenka vôbec nehodila.. V tú chvíľku ho mohlo znova ožiariť svetlo vychádzajúce z jej tela, pretože zrušila svoje Henge no Jutsu. Vzápätí žiara zmizla, lebo na seba Henge no Jutsu opäť vzala. Avšak.. doplnila ho tým, že sa jej spodný diel spodného prádla premenil na modré plavky a nahé prsia jej zahalili modré podprsenkové plavky. Až potom sa otočila. Už teraz jej bola hrozná zima. Zhlboka dýchala.* Neviem.. Neviem, či to zvládnem. *Tatsuyova ruka jej dodala odvahy. Odpočítal to a ona sa donútila s ním urobiť niekoľko krokov do vody. Pustila jo skôr, než to stihol urobiť on. Zamrzla na mieste, stuhla a dych sa jej zasekol v hrdle. Jediné.. na čo sa zmohla.. bola technika ​Suika no Fu-Yūjon. Zmenila sa na vodu a splynula s morskou hladinou. Takto zotrvala chvíľku, až proste nabrala dostatok odvahy.. Musí to urobiť buď teraz, alebo neskôr.. Čím skôr, tým lepšie.. Zhmotnila svoje telo. ľadová voda sa jej zabodla do každučkého milimetra jej pokožky. Paralyzovalo ju to na dobrých päť sekúnd. Prudko sa vynorila a zhlboka sa nadýchla. Kurva. Hrozný nápad.. Jej oči zachytili modrú žiaru.. Zastavil sa jej dych. človek by si ani nemyslel, že je niečo také možné.. lenže v ten okamih akoby zima a chlad ustúpili. Nepociťovala ich. Videla len tú nádheru. Potopila sa a s otvorenými očami začala plávať v ústrety žiariacej vody..*

Tatsuya: *Toho Henge aby si doplnila vrchní díl, je docela škoda. Sobecky by byl radši kdyby to nechala být a šla tam tak, jak byla oblečená ve skutečnosti, stejně na ní vše viděl.. i když by lhal kdyby řekl že ji nechce vidět znovu.. samozřjemě to nekomentuje.* To zvládneš.. hlavně dýchej.. ten počáteční šok není zrovna zanedbatelný. *Chce ji dodat trochu odvahy ale ta ruka, ji té odvahy dodala daleko víc než nějaká slova. Nakonec se do vody stejně vydá sám, protože Kaori se promění na vodu a tak na ní nečeká.. očekává že se k němu stejně nakonec přidá, což se i stane. Jak si plave směrem k vodní hladině cestou mu nakonec stejně začne docházet kyslík, občas prostě zapomíná že už není schopen dýchat pod vodou. Něco sice získal ale tuhle vlastnost ztratil a ve výjimečných okamžicích mu to docela chybí, jako je třeba tento. Ještě chvilku pod vodou setrvá i tak ale nakonec to už nevydrží a tak rychle vyplave nad hladinu aby se mohl nadechnout a tam se přetočí na záda.. nechá se nadnášet vodou, než se opět vydá pod vodu směrem za Kaori. Až nyní mu začne vrtat co způsobuje ten jev že ta voda takto září ale brzy to zvád že by na to mohl přijít, později se na to bude muset zeptat Kaori se kterou nyní společně bude plavat pod vodou při jakémsi průzkumu? Občas přitom kolem Kaori krouží.*

*Asi to bolo veľké nadšenie, alebo možno i adrenalín, ktorý sa jej do tela vyplavil. Plávala pod hladinou vody. Oči ju štípali zo slanej vody mora, ale nechávala ich otvorené. Čarovný pohľad na podmorský svet - respektíve na vodu, ktorá žiarila namodro. Takto priamo spod vody to vypadalo ešte viac úchvatne. Ani nemusela s vodou splynúť, aby mala pocit, že je súčasťou vody tohto mora. Zrušila Henge no Jutsu, chcela žiariť ako tá voda, byť žiarivou hviezdou počas tejto temnej noci, ktorá trvala už dlhé a dlhé roky. Na hladinu plávala len vtedy, keď sa už nutne potrebovala nadýchnuť. Čím častejšie sa chodila nadychovať nad hladinu vody, tým viac začínala cítiť chlad vody a vzduchu. Začínalo to jemne, ako šteklenie po celom jej tele. Až sa to za nejaký čas premenilo na bodavý pocit.. Nebol ešte tak nepríjemný, aby ju to vyhnalo z vody von. Doteraz sa venovala skôr vode, než Tatsuyovi. Vlastne až pri poslednom vyplávaní nad hladinu sa začala obzerať.. Ona ho nedokázala cítiť tak, ako on ju. A bol dosť ďaleko na to, aby ho v tme nevidela..* Tatsu-kun? *Ohlási ho. Rukou si pretrie tvár a oči, ktoré ju štípali. Točí hlavou zo strany na stranu a dúfa, že sa tu niekde objaví..* "Možno je pod vodou.." *Voda síce žiarila modrou žiarou, lenže boli tu vlny a Tatsuyova modrá hlava s tým splývala.. Navyše jej podráždené oči teraz videli rozostrene..* Taaatsu-kun.. *Zopakuje Kaori pre prípad, že bol pod vodou a niekde sa teraz vynoril. Ale to sa uvidí..*

Tatsiya: *Do nynějšího momentu si myslel že to tu je krásné a nic už by to nemohlo zlepšit ale podoba Kaori v Jigen Chakra Modo vypovídá o opaku, jakmile totiž odhalí tuto skutečnou podobu, kterou disponuje tak do toho místa tak zapadá jako kdyby tam vždycky patřila a v celkovém kontrastu je to.. nepopsatelné. Stejně jako Kaori i on si užívá tu vodu a snaží se plavat nad hladinu pro kyslík jen tehdy když je to už nezbytně nutné ale postupem času i jeho tělo začne vnímat chlad.. který se postupně mění v ostré mrazení na každém milimetru jeho pokožky a dokonce i pod ní. Když ho hledá a volá jeho jméno je stále pod vodou, nemá šanci ji slyšet ale nakonec je už potřeba se vynořit a tak plave ke Kaori, přičemž se vynoří těsně před její tváří.. přímo se vynoří těsně přímo před ní, což samozřejmě není náhoda.. tohle místo si zvolil ale trochu nevypočítal tu vzdálenost, která mezi nimi bude ale on si nikdy nebude stěžovat na to že může hledět na její krásu i z takto těsné blízkosti. V její přirozené kráse bez veškerých ženkých líčidel atd. přecijen ta voda to musela smýt.* No to se podívejme.. já si to vždycky myslel.. jsi nejkrásnějeí ze všech co jsem poznal i se svou vlastní přirozenou krásou. Přitom mu ale cvakají zuby jako o život, tak moc ten chlap mrzne.* Co se takto vydat na břeh a zahřát se?

Aaa!.. Ty si pako! *Vyletelo z nej. Tatsuya sa pred ňou zjavil sčista jasna spod vody. Vystrašil ju. Rozbúchalo sa jej zo šoku srdce a to ju na nejaký čas zase zahrialo - v rámci možností. Ale i jej už cvakali zuby od poriadnej zimy. Ak z tohto nechytia zápal pľúc, potom sú nadľudia. Ako odplatu využila vodu. Prudko plesla rukou o vodu a pocákala jeho tvár. Urobila tak ale až po tom, čo vyslovil tie svoje slová.* To ja viem už dávno, Tatsu-kun. *Usmeje sa.* Mhm. Áno, poďme.. Mám pre teba ešte jedno prekvapenie. *Ponorí sa do tej chladnej vody zase úplne celá, ešte poslednýkrát. Urobí niekoľko temp a vynorí sa blízko brehu, kde využije to Henge no Jutsu, aby zakryla ako svoj Jigen Chakra Modo, tak i spolovice nahé telo. Až potom úplne celá vylezie z vody.. A ešte len teraz jej je poriadna zima.. Nečaká na to, čo bude robiť Tatsuya, do jednej ruky chytá svoje veci, druhou naznačí kruh a vytvorí ďalší z portálov. Tento narozdiel od toho prvého neviedol už nikde sem na Zem, nýbrž do úplne inej dimenzie. Bola to dimenzia plná divokej prírody. Flóra tu bola tak rozmanitá, že 99% všetkých rastlín boli pre pozemšťanov zo Zeme úplne neznáme. To platilo aj o faune.. Ale čo bolo najdôležitejšie.. Boli tu dve Slnká a krásne teplúčko. Vbehla bez varovania do portálu a nechávala ho otvorený. Druhý portál ústil na drevený most , z ktorého bol asi takýto výhľad.. Nad ich hlavami lietali prapodivné tvory.. Kaori sa rovno usmiala, vydýchla si a nadýchla sa teplého vzduchu. Slnečné lúče ihneď zahrievali jej zmrznuté, stuhnuté telo.. Už tu bola, pár dní dozadu, keď skúšala otvárať náhodné portály.. Z niektorých miest musela ihneď uniknúť.. Na iných zotrvala aspoň chvíľu. No nikdy nie dostatočne dlho na to, aby zistila, čo za dimenziu to je. Teraz mala zodpovednosť aj za deti, nechcela príliš riskovať. A dlho sa zdržiavať mimo Zeme..*

Tatsuya: Co? Já tě nechtěl vylekat ale řekni.. že ty ses o mě snad strachovala? *Prohlásí trochu domýšlivě ale pak ho Kaori stejně sejme tou vodou, moc ho to neštve.. mokrej je už stejně. Když se vydají ke břehu, dorazí ve stejný moment jako Kaori ale jak vyleze.. je to ještě hoří než když byl ve vodě. Ten studený vzduch, který se dotýká jeho těla mu způsobuje takový pocit jako kdyby se mu do těla zabodaly milióny maličkých jehel.* Brrr... z,z,z,z,zimaaaaaa. *Jednou rukou popadne svoje věci a vydá se ke Kaori, do toho kruhu, který tam vytvoří.* Další teleport? To kolik těch technik na takovém principu vůbec ovládáš? *Je z Kaori zaskočený ještě víc než u toho prvního způsobu cestování, projde tedy za Kaori a ocitne se v té dimenzi s ní. Okamžitě ho oslepí sluníčko, je tak dlouho bez slunečního světla že si musí ihned zakrýt oči a jít chvilku po slepu.. naštěstí v tom není problém a stačí nakračovat opatrně a držet se pachu Kaori. Brzy si ale jeho oči zvyknout (dejme tomu že pár minut).* Jak je tohle možné? Vím že nejsme v žádné známé Zemi.. takže.. kde to sakra jsme? *Nemůže ho vinit že je tak moc šokovaný a chce odpovědi, samozřejmě tohle je snad ještě lepší překvapení než to minulé místo. Zastaví se vedle Kaori a rozhlíží se kolem sebe, nakonec to své oblečení upustí na zem, které se zřítí z toho mostu dolů ale to ho vůbec ale vůbec netrápí. Stejně tam neměl žádné pečetě.. ty nosí většinou přímo na svém těle nebo ve svém kamui.* Kaori nevím co na tohle říct..

*Stojí tam na tom moste a nadšene sa díva na tú krásu pred sebou. Každú krásu vedela oceniť. Či už ľudskú, alebo krásu prírody. Ale z čoho bola najviac nadšená, bolo to teplo a slnečné paprsky, ktoré hladili jej zmrznutú pokožku a zahrievali ju.. Za Tatsuyou sa portál zatvoril, a keď jej dôjde vesmírna chakra, jej Jigen Chakra Modo sa zruší, ale nebude to na nej nijak vidieť - stále využíva Henge no Jutsu, nechcela tu teraz behať nahá. Keď začal rozprávať, pretočila očami sama pre seba. Nemohol chvíľu mlčať?* Nemusíš vôbec nič nehovoriť. Toto celé čaká na preskúmanie.. Verím, že tu nezomrieme. *Zahihňá sa. Presunie oči na modrovlasého Mizukageho, aj sa celá k nemu otočí a jedným lakťom sa oprie o most. Radšej sa naň nezaváži.* Máš právo vedieť, kde sa nachádzame. Pravda je taká, že.. ja.. neviem. Neviem, kde sme. Jediné, čo o tomto mieste viem.. nenachádza sa v našom svete. Sme v úplne inom... Ah, pozor!.. *Zareaguje neskoro na to, že položil svoje veci na most. Ale tie sa z neho zrútili dole pod nich. Boli hrozne moc vysoko.. Ešte sa snažila švihnúť nohou a aspoň čosi zachytiť, ale švihla do prázdna. Ba čo viac, stratila sama rovnováhu.. A to tenké lano bolo teraz jediná vec, čo ju držala pred spadnutím. Zapraskalo a pretrhlo sa. Celý život jej preletel pred očami, stuhla v nej krv, ako ucítila, že sa nahla dozadu ešte viac cez okraj.. Oči jej zažiarili ešte o čosi viac, keď aktivovala Tenseigan. Teraz záležalo, či ju Tatsuya zachytil. Ak by nie, ukázala by mu ďalšiu z jej podôb - Tenseigan Chakura Modo. Či chcela-nechcela, musela ho aktivovať, lebo vďaka nemu mohla lietať vzduchom. Takto by teda nespadla dole.. A vrátila sa by sa úplne bez problémov na most.*

Tatsuya: *Jak by mohl taky mlčet! Roky slunce neviděl, už si ani nepamatoval jaký to je pocit když na lidskou pokožku dopadají sluneční paprsky a Kaori mu to najednou připomene tím že ho vezme na tohle místo, samozřejmě že má otázky... což ho zase neomlouvá, možná by bylo lepší kdyby chvilku mlčel ale vzhledem k situaci to nešlo vydržet. Když mu pak Kaori začne vysvětlovat kde se nacházejí, hltá každé jedno její slovo jako bezendá studna. Když mu pak upadnou věci, Kaori se je pokusí zachytit ale místo toho sama ztratí rovnováhu a ještě praskne to lano a ona se začne přehoupávat dozadu dolů z mostu. Rychle se po ní při plné rychlosti 16ti bodů vrhne, doslova udělá prudce krok směrem k ní a nohy ihned přilepí chakrou k mostu a rukou se pokusí chytit Kaori za zápěstí aby ji chytl. Měl by to stihnout, sice by rád určitě její Tenseigan Chakura Mōdo strašně rád viděl ale jednal reflexivně. Hlavně nemá tušení že má schopnost létat, jsou Ninjové co to dovedou ale není jich moc. Bohužel tak Kaori neměla příležitost použít své Tenseigan Chakura Mōdo (sakra jak mě to sere) a Tatsuya si ji tak mohl přitáhnout zase k sobě a jak si ji přitáhne trochu prudce měla by mu skončit v objetí.. inu její blízkost si užije, hlavně i její vůni ale samozřejmě ji brzy pustí aby se mohla sama postavit.* Tohle mi nedělej.. jsem málem dostal infakrt Kaori! *Opravdu moc ve vylekal a ještě to trochu musí vydýchat, představa že by fakt kvůli takové blbosti spadla a zabila se.. ho k smrti vyděsila a to ani nepomyslel na to že by zde zůstal uvězněný, protože bez Kaori by se odsud nikdy nedostal. Mohl by cestovat jen mezi tímto místem a svýou Kamui dimenzí ale do své domovské dimenze by se nikdy vrátit nedokázal.* Vzhledem k tomu že jsi očividně dnes takový průvodce nebo vůdce téhle výpravy.. tak kam se vydáme jako první? Na tomto malém, velkém dobrodružství?

*V prvom momente sa preľakla, bol to šok. Tatsuyova ruka okolo jej zápästia ju ihneď upokojila, a keď si uvedomila, že už bola pripravená využiť aj svoj Tenseigan a jeho schopnosti, tak sa v Tatsuyovej náruči rozosmiala.* Prepáč, veď sa nič nestalo. Okrem toho.. všetko to bolo kvôli tvojim hlúpym veciam.. *Vyčítavo na neho pozrela. Vypadala, že sa náramne baví. To sa vôbec nebála o svoj život?.. Ale áno, bála sa, ešte teraz jej srdce bilo ako o závod a cítila tepať vlastnú krv v spánkoch. Už bolo dobre..* Vieš, že vôbec neviem?.. Bola som tu iba raz, nezdržala som sa tu dlho. Mali by sme ísť opatrne, nech sa to lano nepretrhne ešte niekde inde a nech sa most nezrúti. *Pohne sa vpred.. Boli sakra vysoko. Pred nimi bol vstup do jaskyne, z ktorej viedlo nekonečné množstvo schodov dole na zem. Vedela o nich, ale nikdy po nich nešla. Portál ju predtým zaviedol sem na most. A z neho sa nepohla ďaleko, užívala si to Slnko a teplo.* To bude asi dlhá cesta smerom dole.. Nah.. *Prevesila sa cez lano a zahľadela sa smerom dole. Hľadala v diaľke nejaké miesto.. Všetko bolo dosť vysoko.. Takže.. Otvorila ďalší portál, schmatla Tatsuyu a prešla s ním tým portálom. Druhá strana portálu ústila tu - niekde tam, kúsok nad vodnou hladinou, takže skončili vo vode..* Tak toto je poriadny rozdiel!.. Taká teplučká!.. *Rozplývala sa Kaori.* Aa-aaau!.. *Vo vode ich obkľúčil húf nejakých morských tvorčekov, ktorí ich okamžite začali hrýzť ostrými, malými zubami. Kaori mala okamžite na nohách, rukách i trupe hneď niekoľko malých kusancov, voda sa pomaličky farbila trošku načerveno, lebo rany dosť krvácali.. Vyskočila na nohy a za pomoci chakry sa udržala na vodnej hladine..* Čo to do pekla je! *Zapišťala. Rany ju hrozne pálili, nielen boleli. Tvorčekovia začali z vody vyskakovať smerom na ňu. Kam dopadli, tam sa zahryzli.. Rozpadla sa na vodu a hneď to využila k tomu, aby sa jednak zbavila tvorov, vyliečila si rany, ktoré jej spôsobili a taktiež od nich odplávala preč.. k brehu, kde sa zjednotila a vyliezla z vody von.. To bol pekne traumatický zážitok!..*

Tatsuya: Tak promiň.. natolik mě to překvapilo že jsem je upustil ale děkuju že jsi se obtěžovala o jejich záchranu. *V té situaci se nakonec i on začne smát ale ne tolik jako Kaori, rozhodně ho to ale trochu pobaví, určitě by si takový konec nepředstavovala a on si uvědomil i to že kdyby o ní přišel, už by tu zůstal.. navěky věků. Z nějakého důvodu mu to přijde docela vtipné.. ta situace co by mohla nastat.* Máš pravdu, bude lepší vyrazit ale přemýšlím kdo tu ten most mohl postavit. Jaká je podle tebe pravděpodobnost že tu budou lidé? *Z nějakého důvodu přisuzuje že ten most musí být lidská práce a ani ho nenapadlo že by zde mohl být inteligentní život úplně jiného druhu než toho lidského. Jak Kaori vyrazí, on ji následuje ale ještě se podívá dolů.* „Kurva to by byl dlouhej pád.“ *Radši si ani nechce představit jak by Kaori vypadala po dopadu z takové výšky, Kaori ho z těch myšlenek vytrhne když ho zatáhne do dalšího portálu a oni skončí zase jinde ale stále v rámci tohoto světa. Není překvapení že je pěkně dezorientovaný, ztratil rychle přehled o jejich pozici ale jak se rozhlédne, rychle se nějak zorientuje ale ne moc.* Je to sakra rozdíl, to rozhod... co je? *Ihned zareaguje na její naříkání od bolesti, prudce se k ní otočí aby zjistil co se děje ale on na okamžik zamrzne, jak Kaori něco kouslo tak to způsobí zrušení jejího Henge no Jutsu a Tatsuya si tak do paměti může vypálit její ňadra, která mu Kaori nedoprovolně vystavila na obdiv a byl by to sakra idiot kdyby se nepodíval. Z toho ho ale probere až palčivá bolest, kterou ucítí i on a že mu hezky začnou skákat všude po těle.* Au vy svi... *Nyní to začne být fakt vážné, důvod? Jedna z těch sviní mu skočí po rozkroku a ta bolest tam předčí všechnu ostatní.* AAAAAAAAA! DO PÍČI! *Hezky na plné plíce se to dostane z jeho úst a ten chlap začne jednat a to dost impulzivně.. jako první aktivuje v pravém oku Eternal Mangekyou Sharingan a aplikuje na sebe nehmotnost.. takže ty čubky propadnou dolů a pak.. vypustí do všech stran odpudivou gravitační vlnu Shinra Tensei, která prudce vymrští desítky metrů všechny ty potvory co nejsou dál než 7 metrů od něj, vyhodí je to tak prudce že se mnoho z nich různě rozprsknou o nějaké stěny skal a dalších překážek a nějaké doletí i ke Kaori a vodu to taky trochu odhodí ale jen tu část kolem něj a Tatsuya ihned vyskočí někam mimo do bezpečí (ke Kaori). Okamžitě se tam dole začne léčit pomocí Shousen no Jutsu, nemá ani odvahu se tam dívat.* Nikdy se nic nestalo.. nic si neviděla, ani neslyšela! *Nejdřív zní dost vážně a vystrašeně ale po chvilce.. se začne smát.*

*Tie malé hryzavé svine napadli aj Tatsuyu. Ich ostré zuby boli ako britvy. Robili malé, plytké rany, no do hryzanca vpúšťali zvláštny enzým, ktorý bolesť zosiloval. Zároveň nejakým spôsobom urýchľoval a zväčšoval krvácanie. Tie malé beštie z toho boli ešte viac a viac agresívne. Niektoré z nich - tie, ktoré sa dostali k dostatočnému množstvu krvi, sa začali jemne meniť - zväčšovali svoju veľkosť, nie ale príliš. Boli raz tak veľkí, ako ich druhovia vo vode. Títo nabrali rudo-fialovú farbu a narástli im krídla. Kaori z brehu s hrôzou v očiach sledovala pred sebou evolúciu živočíchov, alebo skôr.. netvorčekov.. Naozaj z ničoho nič.. len tak.. Sa z celkom roztomilých tvorčekov vyvinuli krvilačné lietajúce beštie. Ona bola zahojená, preto bez rozmyslu znova vztýčila na svoje telo Henge no Jutsu. Ani na krátky okamih jej nebolo vôbec trápne. Veď prečo?.. Telo mala ako bohyňa, čooho si bola ve-do-má!.. A sám veľký Mizukage bol s jej telom už zoznámený. Tatsuya útok tvorčekov prežil trochu.. intenzívnejšie.* Obaja sme toho videli.. až moc. *Vtedy sa ho dotkla, lebo už otvárala ďalší portál. Teraz ale ústil nad vodou - konkrétnejšie na tej najvyššej časti kamenného útvaru, ktorý videli z mostu. Pohla sa do portálu a stiahla Tatsuyu spolu so sebou, objavujúc sa na najvyššom kamennom výbežku..* No páni. To je obrovská zem.. *Všade toľko zelene.. Zbavili sa tých agresívnych skrčkov, ale teraz si na oblohe všimla lietať ďalšie.. bytosti..? Boli však ďaleko, ale zaregistrovala ich.* ..tu sme asi na teraz v bezpečí. Môžem otvoriť ďalší priechod.. kamkoľvek budeš chcieť. *Na okamih sa zastaví a prehodí si prstami vlasy dozadu.* A budeme dúfať, že nás tam nič nezabije. *Zaculí sa nevinne na svojho neohrozeného spoločníka.*

Tatsuya: *Chtěl se těm potvorám tak moc pomstít... svým katonem vysušit celou tu řeku/jezero ve kterém ty potvory žijí ale Kaori ho zatáhne do svéh portálu a odvede je pryč. Chtěl protestovat ale než vůbec stihl protestovat tak si to rozmyslel a rozhodl se Kaori poslechnout a přemístit se s ní tam nahoru. Z toho místa má krásný rohled a tak se může v klidu doléčit, nakonec Shousen no Jutsu k tomu bohatě stačí. Užívá si ten výhled, je to tu nádherné ale i on si všimne ve vzduchu dalších tvorů.. nic ho už nezaskočí nepřipraveného a je tak připraven zlikvidovat cokoliv co se přiblíží až moc blízko a bude to vypadat nebezečně. Otočí se čelem ke Kaori a inu.. sice na ní není nic co by už neviděl ale mohl by Kaori mít někde na podstavci, odkud by se na ní mohl dívat každý den a nikdy by ho to neomrzelo.. rozhodně to takto uvítá.* Kam teď? Upřímně nemám ani tušení kde jsme teď.. natož kam nás můžeš vzít dál.. takže to nechávám ve tvých zkušených rukou. *Poví mile s úsměvem a vezme Kaori něžně za ruku, přičemž ji palcem prákrát pohladí po hřbetu její hebké ručky. Je připraven s ní projít dalším protálem ať vede kamkoliv.*