Ulička Minakami

Větší jsem klidně dát mohl, ale je to trénink a nechceme si nic udělat. *Renji se na něj usmál a postavil se do více bojového postoje.* Zadarmo ti to ale nedám. *Pak se ještě jednou zasmál a vydal se do útoku. Nejdříve pravou (zadni) rukou provedl přímý úder na hlavu, hned na to navázal levým hákem a zvedákem opět ze zadní ruky. Celou dobu si kryl svou hlavu a byl jemně skrčený. Do úderů dával tak 70% síly, aby bylo vidět že to neláká.*

*Když na něj Renji mluvil tak se Hakumura připravoval do pozice kde se bude muset bránit. Je mu jasné už teď že Renji bude útočit.* "Tak jsem zvědavý zda něco se naučím." *Pomyslel si a v tu chvíli se Renji rozeběhl směrem k Hakumurovi. Přesně jak Hakumura počítal, ale teď nastává problém, neví jak má uhnout natož neví jak bude Renji útočit. Když už byl Renji dostatečně blízko tak provedl útok na hlavu. Hakumura věděl jak tomu uhnout, sledoval i jak se tomu výhybal Renji. Tudíž Hakumura měl takové základy. Hakumura se tomu vyhnul tak že dal hlavu do levá h jeho strany (na vnější stranu pravé ruky) a šel s hlavou a vlastně i celým tělem se naklonil blíž k Renjimu a při tom se i skrčil aby byl o něco málo menší . Tudíž se vlastně i vyhnul tomu levému háku. Když byli jejich těla dostatečně blízko tak Hakumura svou pravou rukou se dotknul Renjiho břicha otevřenou dlaní. Mohl mu tam dát i pěstí, ale není důvod proč by to dělal když Renji mohl tolik příležitostí aby Hakumuru celkem vážně zranil, ale taky to neudělal. Když dal svou pravou ruku na jeho břicho tak se otočil kolem jeho těla a dostal se mu takto za zády pokud to vyšlo a z druhé strany ho chytil svou druhou rukou a takto ho v podstatě obmotal. Pak ho ale pustil. Jak už bylo psáno tak je to jen trénink a není důvod tu používat moc velkou sílu. Když ho pustil tak se od něj vzdálil na takových 20 metrů a čekal co udělá pak.*

*Hakumura se vrací ze hřbitova kde se byl podívat na hrob svého děda, který nedávno zemřel a včera večer se to dozvěděl. Přišel jsem, ale dneska, protože si musel koupit květiny, které mu dal na hrob jako úctu k němu. Od nikoho se ale nedozvěděl jak přesně jeho děd zemřel. Nikdo mu to neřekl a pochybuje o tom že mu to někdo řekne když už se ptal dosti lidí z klanu. Cestou ze hřbitova potkal některé děti, které se smáli a užívali svých dětských let. Mají štěstí že o nikoho nepřijdou. Teda aspoň ne teď. Hakumura poté šel kolem parku, ve kterém na lavičce seděl nějaký starší pán s věkem na dědu. Vedle něho bylo dítě a vypadalo to jako by si spolu užívali společné chvíle. Hakumuru to v tuto chvíli zlomilo. Opřel se zády o strom a sjel po nich jako kdyby mu najednou nohy dali výpověď. Chvilku na ně Hakumura koukal a přemýšlel. Přemýšlel nad tím zda by nešel nějak vrátit čas. Udělal by pro to všechno. Vzal si do ruky kunai ze své přídavné kapsy a začal si s ním hrát.* Proč jsi musel umřít zrovna ty? *Položil si otázku pro sebe, na kterou neznal odpověď.*

*Yukka která byla plně vybavená co se týče zbraní se vracela z tréninku. Celá spocená a uřícená se sotva držela na nohou. Kosa byla těžší než si kdy uvědomovala a vestu s kunaii chtěla co nejdříve sundat. Ještě aby toho nebylo málo, tak svítilo slunce a v dohledu nebyl žádný stín do kterého by se mohla schovat. Normální vesta domů, která ji trvala maximálně dvacet minut se teďka protáhla na dobrou hodinu. Děti okolo ji si hráli a Yukku zachvátil lehký pocit závisti. Taky by si ještě s někým ráda hrála na nebezpečný vetřelce, který přepadli vesnici a ona musí zachránit kageho. Z jejího denního snu ji vytáhl strom. Byl to obyčejný strom, nic zvláštního. Ale byl tam stín. Když k němu pomalu přišla, zjistila, že už ho někdo zabral. Při pořádném zaostření též zjistila, že to je Hakumura. I když ji to dalo zabrat, tak se usmála a zvedla ruku na náznak pozdravu.* Hakumuro! Ahoj! *Přišla k němu blíže s podívala se na něj pořádně. Úsměv ji spadl a ona si pohotově sedla vedle něj.*Co se stalo? Netváříš se zrovna dvakrát nadšeně nebo šťastně.* *Zeptala se ho a kosu si položila vedle sebe, protože ji bránila v pohodlném sezení.*

*Než přišla Yukka tak Hakumura přemýšlel nad tím co viděl před sebou. Na dědu co se baví nejspíš s vnukem. Když k němu přišla pak Yukka. Pozdravila ho, ale on se na ní nekouknul i kdyby rád. Neměl vůbec náladu na to. Když se ho poté zeptala co se děje tak se na ní konečně podíval.* Vidíš jak se mají rádi? Proč vůbec lidi umírají? K čemu je to dobré? *Ukázal na ty lidi před nimi. V očích se mu mezitím ronily slzy. Nakonec neudržel slzičku, která mu ukápla.* Jsem před chvílí byl na hřbitově, byl jsem tam dát kytky na hrob. *Poté se znova koukl na ty lidi.* Jak se mají rádi, někdo to má štěstí. *Narážel na tu svojí dědečkovu smrt.*

*Spatřila, jak mu teče slza po tváři. Nejdřív nechápala proč, ale když se podívala na sympatického dědu nejspíše s vnukem, pochopila. Nechtela říkat ani slovo. Ostatně na to neměla ani co říct. Jen ho opatrně chytla za hlavu a přisunula si ho k sobě, kde si jeho hlavu schovala k hrudi. Hladila ho po zádech a díky empatii jí bylo též smutno.* Hakumuro.. všichni jednou musí odejít. Jednoho dne to čeká všechny. I mě i tebe. Ale pochybuju , že by tvůj děda chtěl, aby si senad touhle věci trápil. Dám ruku do ohně za to, že chtěl aby si se usmíval. Smrt blízkého není příjemná věc, ale bohužel se stalo. *Snažila se ho uklidnit i když nevěděla jak. Tohle nikdy předtím nedělala a hlavně jo nikdo nikdy nezemřel, takže neví jaké to je.*

*Hakumura se nebránil tomu když si ho Yukka stáhla blíž k sobě. Byl ještě naopak rád. Hakumura jí objal a začal víc a víc brečet. Nic na to neříkal. Nic ho nenapadlo. I když mu bylo sice jen 10 let tak stále měl city a už si dokonce ztratil někoho sobě drahého. Byl smutný. Po chvíli se od ní odtrhl.* Nechci ti ušpinit oblečení od slz. *Hakumura je takový andílek na ní. Nikoho nemá rád víc jak jí. Vlastně ani miguru, kterou má celkem rád, ale ne tak moc jako Yukku. Tvář měl od slz, dokonce měl od slz i zamlžené oči, protože je měl v očích nahromaděné. Přejel si paží přes oči aby si je utřel.* Mám tě rád
*Odpověděl a obejmul jí kolem krku.* Asi máš pravdu. Měl bych se s tím smířit. *Líp se to řekne než udělá. Furt na to musel myslet.*

To je dobré. Ty věci jsou stejnak špinavý. *Reaguje na něj. Jen na něj kouká a dává mu veškerý čas, který potřebuje. Když ji obejme a řekne, že ji má rád, objeví se jí velký úsměv na tváři. Obejme ho též a hladí ho znova po zádech.* Vždyť víš, že když budu moct, tak pomůžu.. taky tě mám ráda Haku. *Řekne až šeptem a užívá si, že může být v jeho objetí.*

*vyšla ze hřbitova, kde donesla kytky a zapálila svíčku u hrobu její moudré babičky která jí vždycky říkala že je silná holka a že zvládne všechno pokud bude chtít, že ženy z této rodové linie jsou nepředstavitelně silné. Ona také byla tou díky který měla Migura rudé vlasy a nijak jí to neměla za zlé protože ji měla moc ráda. Vyjde s povzdychem* "ráda bych tě zase viděla babi, děkuji moc za všechno" *pomyslí si a zvedne oči. Všimne si dvou postav jak se objímají a tak se rozhodne její šmírácká mysl zjistit kdo to je. Přijde trochu blíže a zjistí že jsou to Haku a Yuuka. Když k nim dojde blíže tak je pozdraví* Ahoj Haku, ahoh Yuu co tu děláte ? *zeptá se jich*

*Hakumura teda dál pouštěl slzy na její oblečení dokud něco neuslyší. Byl to celkem povědomí hlas, ovšem netroufnul by si typovet komu patří. Proti se po chvíli od Yukki odtrhl. Ne nijak silně, spíš pomalu a slabě. Takže pokud by Yukka chtěla tak si ho mohla stáhnout zpět. Najednou uviděl Miguru. Koukal na ní i přesto že měl na tvářích slzy z očích.* Copak tu děláš? *Hakumura potahoval, jako kdyby chtěl smrkat, ale vždy když brečel tak se mu spustila rýma. Hakumura si sedl normálně. Teď už se nechtěl objímat s Yukkou. Jenom teď ne, koukl se do země a ani na jednu z nich se nekouknul.*

--

*Renjimu a jeho týmu byla přidělena další mise. Jedné starší paní utekla její nejoblíbenější kočka a oni měli za úkol jí najít a následně přivést živou a zdravou domů k paní. Zdálo se to jako poměrně snadná mise, proto si s tím Renji ani nedělal hlavu. Zbývající dvě členky jeho týmu tu misi ale vzali docela zodpovědněji. Připravili se na ní dlouhým tréninkem a všichni 3 se navíc vybavili pamlsky, které dostali od paní, měli být právě ty nejoblíbenější, kterým by tedy kočka neměla odolat. Renji a děvčata se rozdělili a začali hledat po vesnici. Při hledání narazili na spoustu pouličních koček, ale ani jedna neodpovídala podpisu té, kterou hledali. Ta měla mít bílou lysinku na čele, která měla tvar srdce. Renji se ptal lidí, které znal, zda kočku, která by popisu odpovídala někdo neviděl. Pak se dočkal odpovědi, že někdo viděl, jak před chvílí přesně takovou kočku odneslo káně.* ,,Sakra, to máme co dělat, snad už jí nestihlo roztrhat.“ *Následně se i paní přiznala, že to tak bylo. Renji a holky museli spěchat, každá minuta tady mohla rozhodovat každá minuta mohla znamenat neúspěch mise. Hned se vydali k takové malé hoře, kde mělo káně své hnízdo. Když přišli pod úpatí, hned zaslechli naříkavé mňoukání koučky, která se evidentně cítila v ohrožení. Renji hned věděl co dělat. Svou chakru začal soustředit do chodidel a pomalu stoupl na skálu a začala kolmo po ní stoupat až k hnízdu káněte. Měl štěstí, byla tam kočka, přesně ta, kterou hledali, ale byla raněná. Byla šeredně poškrábaná a měla několik míst, kde měla vytrhané chlupy. Renji jí rychle vzal do náruče a kočka byla tak vyděšená, že se ani nebránila. Renji s ní rychle slezl dolů. Hned jí předal dívkám a rozhlédla se, zda neuvidí káně, které kočku uneslo, ale neviděla. Měli štěstí, že zrovna nebylo v hnízdě, protože to by mohlo být dost problémů a zraněná by nemusela zůstat jen kočka. Celý tým hned spěchal k veterináři, aby prohlédl kočku, zda je jinak zdravá a vyléčil její rány a měli štěstí. Byly to jen povrchové rány a kočka byla jenom v šoku, proto nevyváděla, a ještě byla dobře vychovaná. Renji s dívkami jí pak odnesli staré paní, která vypadala velice vděčná. Nabízela jim spoustu věcí od sušenek po peníze, ze zdvořilosti si každý nabídl jednu domácí sušenku, ale peníze si samozřejmě nikdo z nich nevzal, protože zaplaceno dostali za splněnou misi, což jim stačilo. Následně ohlásili splněnou misi a vydali se každý svou cestou. Renji se vydala rovnou domů, kde o všem pověděl své matce, která byla zrovna doma a sama se zeptala, jak mise probíhala.

___KONEC___

Tatsuya: *Nedávno nastoupil do Ninja Akademie, původně si myslel že ho to čeká až při oslavě svých 7. narozeniny, které by ale ve skutečnosti neslavil. Děda ho vyvedl z omylu a tak už pár dní navštěvuje tuto Akademii ale naneštěstí neskončil ve stejné třídě jako Kaede a on ji už zoufale touží potkat a tak doufá že dneska mu štěstí bude přát. Akademie již skončila a děti z ní se už řítí domů či různě na hřiště ale Tatsuya stojí venku před bránou do Akademie kde čeká zda neuvidí procházet Kaede s Yorim. Oblečený je v (odkaz) a nervózně přešlapuje z místa na místo v očekávání zda ji uvidí či ne.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*S posledným zvonením sa zdvihla z lavice medzi prvými.* Na zajtra od vás očakávam domácu úlohu o dvadsiatich príkladoch výpočtov letu vrhnutých kunaiov a shurikenov. Hej! Notak! Okamžite sa vráťte! Nepočujete?! *Dvere sa rozvalili a nimi vybehlo z triedy von asi päť detí..* Kobe, Sakai, Minami-ke, Katashi a.. Kto to tam bol?.. Abarai! Píšem si - zajtra po škole. Takže.. Ak sa niekto pridá k tejto pätici, požiadam Mizukageho, aby túto triedu zrušil. Veľa šťastia s ďalšou prihláškou.. *Slová senseia už ani jedno z detí nepočulo. Chodbou sa ozýval ich smiech. O 106 prchali z Akadémie, než vôbec dozvonilo a otvorili sa ďalšie triedy. Skryli sa vonku za jeden z rohov Akadémie a tam horlivo preberali, ako je ich sensei vylízaný idiot.* Tak čo? Stavíme sa, že to tentokrát nahlási rodičom? Ja ti neviem, Kae-chan.. Podľa mňa to zájde omnoho ďalej. Nie je to prvýkrát.. *Kaede pokrčila ramenami.* No čo. Veď už bolo po vyučovaní. Nemôžu nás tam držať nasilu.. *Poškrabkala Yoriho. Druhé dievča Yoriho taktiež škrabkalo..* Yori, tebe je najlepšie. Toľko pozornosti! *Usmiala sa Kaede.* No, musím padať. Čaká ma ešte tréning s otcom. Jo, však ideme už aj my.. Vzduch čistý! Nikde žiaden sensei! *Pätica spolu s psíkom sa vydali pred Akadémiu.* Uh. Dnes vás opustím už tu. Idem niekoho pozdraviť. *Decká prikývli a rozlúčili sa s Kaede.* Tatsu!! Tatsu-chaaaan! *Priletela k nemu Kaede zboku a miesto nejakého objatia ho proste uhryzla do ramena.*

Tatsuya: *Vyčkává zda někde Kaede uvidí ale těch dětí je tam tolik že poznat pouze ji není lehký úkol, dokonce se nemůže ani odrazit od toho že by našel dívku s malým psem jako je Yori, protože takových dětí tu je taky více. Ono studenti z klanu Inuzuka jsou snad v každém ročníku. Naštěstí si Kaede všimne Tatsuyi a upozorní na sebe tím jak se k němu rozeběhne a zavolá jeho jméno.* Kaede! *Už ji chtěl obejmout, nějak čekal že chce asi to ale ona se mu zakousla do ramena! Asi si na to u ní bude muset zvyknout, naštěstí ho nekousne nějak silně a tak to přežije. Nakonec když ji má u sebe tak ji přivítá po svém tím že ji obejme.* Rád tě konečně vidím! Vidíš? Už jsem taky studentem této akademie! Nastoupil jsem před pár dny! *Začne se chlubit jako kdyby čekal že dostane pochvalu ale to skutečně neočekává, pouze se chce nevinně pochlubit.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Nie, skutočne ho neuhryzla silno. Bolo to také priateľské šteňacie uhryznutie. Yori sa tam okolo nich motal a sadol si ku nohám Kaede v momente, kedy ju Tatsuya objal. Jej citlivý čumáčik zaznamenal Tatsuyov pach.* Ha! Si to ty.. *Zašišlala mu na rameno, ktoré stále držala medzi zubami, ale nakoniec ho musela pustiť. Nikoho by nebavilo byť niekoľko hodín zacvaknutý zubami do niekoho. Odstúpila od neho, dala si ruky za chrbát a začala sa dávať na špičky a naspäť na päty.* Už som myslela, že je to tvoje dvojča. Ani si sa mi nepochválil, že budeš nastupovať na Akadémiu. Včera som ti do okna priniesla maminu žemlovku! To sa robí kamarátom? Nepovedať im takú dôležitú vec? *Spražila ho Kaede. Predsa mu od ich prvého stretnutia nosievala každý deň jedlo. Už niekoľkokrát mala na mále, že ju skoro odhalil Tatsuyov dedo, ale zatiaľ k tomu nedošlo. Bol to sľub a ona ho plnila. Bola verná jak pes..* Ak to opomeniem, Tatsu-chan, tak ti gratulujem. Ale.. Čo sa stalo? Nemal si nastúpiť až na nový školský rok? *Spýtala sa ho zvedavo. Celkom ju to zaujímalo. Síce nie nejak veľmi, že by to z neho potrebovala vytiahnuť, či vymlátiť, ale bola by rada, ak by sa s ňou o to podelil.*

Tatsuya: Ano jsem to, kdo jiný že? *Zasměje se tomu nevinně a pustí Kaede ze svého objetí. Tohle je vlastně poprvé co mohl obejmout nějakou dívku ve svém věku, celkově co objal jakékoliv dítě ve svém věku.* Ah promiň, chtěl jsem tě překvapit tu a bylo to celkem narychlo.. nečekal jsem že nakonec nastoupím ale i zázraky se dějí. Vypadá to že děda prostě nechtěl čekat a řekl že na tu akademii prostě nastoupím, prý si promluví s nějakými lidmi a nastoupím.. tak jsem tu. Asi chce abych byl Ninja co nejdřív a abych začal sílit tak rychle jak to bude jen možné. *Toto mu dává asi největší smysl.* Babička mi dala zase nějaké kapesné, nemáš hlas? Mohl bych koupit zase ty dobré ryby a nějakou vzít i Yorimu.

Kaede Minami-ke (NPC)

No to sa ti podarilo. Prekvapil si ma. Ale.. Asi sa stále hnevám.. Hmmm.. *Zamrmlala Kaede.* Z tvojho deda začínam mať strach.. Fakt. *Kaede schmatla Tatsuyu za ruku - za látku jeho oblečenia, ktorá bola niekde v úrovni zápästia a potiahla ho za sebou.* Nie, nie, nie! Žiadne peniaze míňať nebudeš. Mamka dnes urobila čínu. Tak som sa na ňu tešila! Poď, honem, Tatsu-chan. Tá čína tam nebude čakať večne. Ešte nepoznáš mojich bratov.. Všetko to zožerú skôr, než řekneš švec. Musíme si pohnúť.. *Mrmlala Kaede natešene a ťahala za sebou Tatsuyu - ak sa vôbec nechal potiahnuť..* Yori, tiež si už tak hladný ako ja?.. No, mne z tej Akadémie strašne vyhladlo.. *Zamručala a biely psík súhlasne zaštekal. Tatsuyovi mohlo začať pomaly dochádzať, že si ho Kaede ťahá k sebe domov. A bude tam celá família!*

Tatsuya: *Trochu ho mrzí že se na něj zlobí ale věří tomu že stačí trocha dobrého jídla a obratem se na něj nebude zlobit už ani trochu. Ovšem Kaede ho zve k sobě domů! Neumí si představit jak by to mohlo vypadat i jiných doma ale stejně nemá moc na výběr ale pár obav z toho má i tak. Jak ale jde s Kaede napříč vesnicí tak jim cestu zablokuje jedna ucpaná ulička, která je plná lidí a projít to by bylo šílenství a mohlo by to skončit tak že tam budou zaseknutí i na hodiny.* „Vypadalo to že se těší.. musím najít řešení.“ *Začne se rozhlížet ale jíst zpět a celé to obejít by mohlo trvat taky docela dlouho, naštěstí si všimne malé a úzké uličky po jejich pravé straně a tak tentokrát on zatáhne Kaede a vyrazí tím směrem aniž by myslel na to že temné a postranní uličky nebudou úplně nejlepší a to mu dojde když si všimne jak dlouhá a temná ta ulička je. Má pocit jako kdyby snad vedle na úplný konec vesnice ale ona je ven nevyvede jen cestou rovně, budou muset i zahnout a to v dálce vidí ale Tatsuya sebere odvahu a pevně Kaede chytí za ruku aby si dodal odvahu a začne kráčet vpřed vstříc této postranní uličce s tím že doufá že až se dostanou na její roh kde budou muset zahnout a pokračovat její cestou ještě chvilku tak že na ně z toho rohu nic nevyskočí.. nějaká příšera!* Nemáte strach? *Všude kolem je cítit mnoho alkoholu, odpadků a další nepříjemné pachy.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Tak moc sa tešila domov na jedlo.. A ešte viac, že sa o neho môže podeliť s Tatsuyom! Yori za nimi cupital poslušne a vypadalo to všetko nádejne.* Mama robí tú najlepšie čínu na svete! Ak by náhodou niečo ostalo, určite ti rada pribalí aj domov.. *O malú chvíľu sa dostali ku centra dediny, kde sa to z nejakého dôvodu celé zapchalo. Toľko ľudí v jednej uličke! Kaede už mala nápad, že by to proste vzala cez stenu budovy priamo na jej strechu a proste to celé obehla takýmto spôsobom. Ale došlo jej, že Tatsuya ešte len na Akadémiu nastúpil a nebola si istá, či už dokázal používať svoju chakru. Tatsu ale o chvíľu na to prišiel s inou cestou. Tá ulička ju nedesila.. Ale Yori mal pred ňou docela rešpekt. Dal to aj patrične najavo, keď zostal pár metrov za nimi a do uličky zaskučal..* Yori, predsa sa nebudeš báť.. *Obrátila sa na neho Kaede cez rameno, ale neprestávala kráčať vpred, keď ju Tatsuya držal za ruku.. Yori ešte raz zakňučal a urobil pár váhavých krokov, než sa za nimi rozbehol úplne.. Keď boli už pár metrov v uličke, do ich citlivých nosánkov im udrel smrad alkoholu, moču a odpadkov. Otriasla sa, ale stále nemala strach.. Prečo aj?* Strach? A prečo by sme mali mať?.. Snáď si nemyslíš, že by tu na nás niekto vyskočil.. Len tak.. *Pri posledných slovách ho druhou rukou šklbla, aby ho nastrašila.* Wuaaaa! *A rozosmiala sa. Bola ľahkomyseľná. Ani ju nenapadlo, že by tu niekto na nich vybehol.*

Tatsuya: Čínu jsem nikdy nejedl, babička taková jídla nedělá ale dělá dobré Kari! *Tohle jídlo patří mezi jeho oblíbené, pálivé má celkem rád a když si ještě k tomu dává Kari tak si to vážně vychutnává. Je rád že mu Kaede pak vyhoví v tom že to vezmou tou uličkou, protože kdyby se mělo jít jejím způsobem byl by to problém, protože Tatsuya skutečně chakru ovládat ještě neumí a tak by ho musela tahat po té stěně.* Pokud mám být upřímný tak strach mám, začínám si myslet že tu jsi ten jediný kdo nemá strach. *Upřímností dojde nejdál, aspoň to si Tatsuya myslí. Když do něj pak trochu šťouchne a vypadá to jako kdyby ho chtěla vystrašit úplně celou cukne a má co dělat aby nevyjekl ale vydrží to, aspoň do momentu kdy dojdou na konec uličky kde zabočí a tam mají uličku jako na dlani ještě jednou tak dlouhou jako tuto. Ovšem je tam ještě něco dalšího, pár metrů od nich tam stojí mladý Ninja (15 let) a má před sebou muže, kterého drží rukou na rameni přitlačeného ke stěně a s kunaiem pod jeho krkem. Když tam ale vyjde Tatsuya a Kaede otočí k nim svůj zrak a jedním pohybem pak trhne a podřízne chudákovi krk. Podle čelenky půjde o Ninji Kirigakure ale jak sleduje ty dva má celkem děsivý výraz.* Ah.. škoda.. teď vás budu muset zabít taky. Jak by řekla moje matka, ve špatný čas na špatném místě. *S Kunaiem ještě od krve začne kráčet k nim ale Tatsuya ten totálně zamrzne na místě a není schopen se ani pohnout. Vidí toho muže na zemi jak se mu postupně vytrácí z očí život a té krve! Bože je ji tolik že má pocit že tu hodí šavli.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Jej dievčenský zvonivý smiech sa rozľahol skoro po celej uličke. Našťastie ho nemala zas tak prenikavý.* Mal by si sa vidieť, Tatsu-chan! Skoro akoby si videl ducha.. Vôbec sa nemusíš báť.. Mŕtvi už nemajú ako ublížiť.. *Povedala s úsmevom a stisla mu pevnejšie ruku, aby mu dodala odvahu. Yori, ten si popod čumák neustále kňučal a všetky tie odporné pachy ho dráždili a varovali..* Tá ulička nemá konca.. *Posťažovala sa Kaede už potichšie, ale nebála sa. Skôr ju stresoval ten strach, ktorý pociťovala z Tatsuyi. Nah, tak to vypadalo, že Kaede mala dať na inštinkty svojho štvornohého spoločníka. Ale čo by to boli za ninjov, keby sa báli vstúpiť do nejakej temnej uličky?! To by mohli raz skúsiť na misii!.. Kaede zabrzdila asi ako prvá, keď mladý ninja podrezal hrdlo tomu druhému..* A do psej rite! *Nojo, hrala hrdinku, ale keď ju jej hrdinstvo postavilo do takejto situácie, moc sa jej hrdinkou nechcelo. Srdce mala kdesi v krku. Yori zakňučal. Nepatrne si všimla, ako Tatsuya zamrzol. Vytiahla kunai z tašky na zadku a uchopila ho do oboch rúk, postaviac sa pred Tatsuyu.* Už ani krok! *Zahulákala na neznámeho vraha. Ten si to kráčal k nim.. Zavrčala sama pre seba a donútila sa pohnúť. Vrhla proti mladíkovi svoj kunai a druhou rukou už vyťahovala ďalší - odskočila na bok steny, kde sa chakrou držala na sekundu, aby odtiaľ proti chlapcovi vrhla kunai a hneď na to sa odrazila hore, urobiac vo vzduchu salto, počas ktorého vrhla na chlapca ďalší kunai a dopadla na protiľahlú stenu, odkiaľ sa na chlapca priamo vrhla - s ďalším kunaiom v ruke, ale ten tam na sebe výbušný lístok. Chcela ho ním bodnúť. Yori sa pustil na chlapca tiež a zameriaval sa na jeho nohy, aby ho mohol do jednej z nich bolestivo uhryznúť.*

Tatsuya: „Mrtvých se nebojím, to spíš živých.“ *Napadne jej v jeden moment když mu Kaede řekla že mrtvých se už bát nemusí. Pak dojde na to nepříjemné setkání, během kterého Tatsuya totálně zamrzne ale Kaede se nebojí! Když proti Ninjovi vrhne své Kunaie tak každý jeden z nich ten Chuunin odrazí a ten se tak zabodne buď do země nebo do stěny té uličky. Když proti němu Kaede přímo vystartuje tak Chuunin proti Kaede natáhne pravou ruku z jejíž dlouhého rukávu mu vyletí takových 6 hadů bílé barvy a ti se mají dostat na Kaede s cílem ji úplně obmotat a pevně sevřít aby se nemohla pohnout (Senei Jashu). Měl by ji tak zastavit ještě dřív než k němu dorazí a zvládne bodat, toho malého čokla si zatím nevšímá, popravdě si ho vůbec nevšiml.* Hraješ si na hrdinku? To byla velká chyba. *Poví s klidem Kaede přímo do tváře. Tatsuya ten to sleduje a bojuje sám se sebou, začíná se ho zmocňovat kromě strachu i beznaděj z té bezmoci. Někdo je tu chce zabít ale jediný kdo se s tím snaží něco udělat je Kaede s Yorim, Tatsuya tam jako naprostý ubožák stojí neschopný jediného kroku a tak s tím bojuje a snaží se donutit ten první krok aby po něm mohl udělat další, další a další. Musí se dostat k jednomu z kunaiů Kaede aby jej mohl sebrat a pomoct ji! Však je to Ninja a oni jsou pouhé děti, studenti akademie a nic jiného!* „Pohni se! Tatsuyo pohni se a běž ji pomoct!“ *Přímo na sebe ve své mysli křičí ale zvládne se přinutit k tomu aby udělal jeden krok, to je to jediné co zvládne udělat.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Bola tak neskúsená v boji ešte, že práve v tento moment netušila, čo urobiť. Proste sa na neho priamo vrhla, bezhlavo, bez plánu, len s úmyslom ho zneškodniť. Neznámy mladý chlapec ju ale prekvapil tým, ako si nechal z rukáva vyliezť niekoľko bielych hadov.* "Čo?.. To nestihnem.." *Hlavou jej prebehla možnosť použiť Kawarimi no Jutsu, ale nemala okolie tak zmapované, aby vedela s čím by sa mohla vymeniť. Navyše - letela na neho s kunaiom v ruke, musela by ho pustiť najskôr, aby zložila pečate. Nebol skoro ani čas na tie pečate. Takže mohla urobiť len jediné - rozmáchla sa kunaiom tak, aby presekla niektorých hadov, ale nepodarilo sa jej preseknúť všetkých, len dvoch. Neznámy mladý chlapec ju hadmi znehybnil, visela vo vzduchu dívajúc sa chlapcovi do tváre ako vzteklý pes.* Naser si, ty psychopat! *Yori ho stále šklbal za nohu.* Ak ťa nedostaneme my, dostane ťa niekto iný. Vražda ti neprejde.. Počuješ?!

Tatsuya: Proč si myslíš že mi to neprojde? Nezůstane tu nikdo kdo by mě obvinil z vaší vraždy. *V ten moment se hadi začnou stahovat a začnou na tělo Kaede vyvíjet tlak ale ještě to není tak silné stažení že by ji to lámalo kosti ale mohlo by se ji i trochu hůře dýchat, ono nakonec jednoho má obmotaného i kolem břicha a dalšího kolem hrudníku. Trochu Chuunina štve že dva z jeho hadů mu zničila ale tak co má dělat, bude mu stačit tento počet. Yori ho ale začíná štvát a tak se ho pokusí pořádně nakopnout svou druhou nohou.* Dej mi pokoj ty potvoro! *Tatsuya ten si začíná uvědomovat něco děsivého, tohle je jeho chyba! To on vybral tuhle uličku jako cestu a co hůř.. Kaede je nyní v rukou toho smrada! On ji tu zabije a pak Tatsuyu, nejvíc ho na tom štve ten fakt že by kvůli němu Kaede umřela a to nechce dopustit. Chuunin mezitím vytáhne jeden kunai a namíří jeho špičku na hrdlo Kaede, které se přitom dívá do očí a to dost pozorně že ani nemrkne.* Stačilo by maličko zatlačit a bude po tobě, máš 10 vteřin života.. takže přišel čas na tvoje poslední myšlenky a poslední slova. *Pak začne hlasitě odpočítávat od 10ti.*

Kaede Minami-ke (NPC)

"Ach bože, ach bože!! Keby... Aspoň... Ruky!.." *Jediné, nad čím teraz dokázala premýšľať. Potrebovala si uvoľniť ruky. Tie boli dôležité jak na pečate, tak na chytenie aspoň kunaiu, ktorým by mohla prerezať tie odporné, slizké stvorenia, ktoré ju začali sťahovať ešte viac. Kaede zakňučala, ignorovala slová neznámeho mladého chlapca, ktorý už od pohľadu bol od nej a Tatsuyu hodnostne vyššie. Bezpochyby. Snažila sa nepanikáriť, keď ju hady sťahovali čoraz viac, keď sa jej čoraz ťažšie a ťažšie dýchalo. Ale vidina toho, že by tu predsa len mohla zomrieť, ju ochromila. Nie však dostatočne, aby sa ďalej nepokúšala rukou zaloviť smerom ku svojej taške na zadku, kde mala ďalšie kunaie. Nemala ich moc, len pár pri sebe - do Akadémie ich nepotrebovala veľa..* Y-yo-ri! *Zakňučala Kaede. Malý biely psík odletel s hlasitým zakňučaním pár metrov do strany, kde vrazil do steny, ale oddanosť a strach o svoju spoločníčku ho postavili znova na nohy a rozbehol sa opäť na chlapca. Asi dva metre od neho sa odrazil od zeme a chcel sa zahryznúť do hadov, ktoré pútali a sťahovali Kaede, ktorej tvár už začínala červenať. To už mieril kunaiom na hrdlo Kaede. Je možné, keď ju ten kunai na krku poreže, ak sa Yori cez chlapca dostane a zahryzne sa do hadov.. Kaede začínala mať čoraz väčší strach.*

Tatsuya: *Chuunin se trochu lekne jak se tam Yori zakousne do jeho hadů a trochu sebou cukne a trošičku Kaede pořeší na krku ale ne tak že by tam mohla vykrvácet ale měla to fakt těsné. Tatsuya pro toho je to celé jako kdyby byl v noční může. Úplně se mu zastaví svět všude kolem, jako kdyby jedna vteřina trvala několik minut a v očích mu zní údery tepu srdce. Pohled na zastavený čas, ticho a následných úder srdce, další ticho a opět úder srdce. Taková ta Cool scéna kdy se vše zpomalí, hraje nějaká poutavá písnička a čeká se na to že hrdina dostane power boost a všechny už zničí. Inu tu je v roli hrdiny Tatsuya, kterému se v mozku ze všech těch emocí začíná hromadit chakra a ta proudí přímo do jeho očí a ne zrovna malé množství. Ten strach ze ztráty kamarádky, strach z toho Chuunina a strach ze smrti v něm vytvářejí velice silný šok. Nejhorší na tom celém je nenávist sebe sama z vlastní neschopnosti, jako kdyby musel jen stát a sledovat že někdo koho má rád zabijí a může jen přihlížet a nic jiného. Co kdyby byl silnější, co kdyby sem s Kaede nikdy nešel? Tyhle otázky si klade ale pak se něco změní. Tatsuya kolem všech tam vidí jakousi modrou auru, někdo ji má slabší a někdo zase silnější. Tatsuya doslova vidí chakru, což by nemělo být možné! Sebere z hloubi svého srdce a hlavy odvahu a vyběhne na toho Chuunina, cestou sebere kunai co tam někde leží a pak skočí po tom Chuuninovi a bodne jej zezadu do ledvin a Nukenin vykřikne, trhne rukou s hady do strany tak aby pomocí nich s Kaede praštil o boční stěnu a hadi ji pak pustí a on se otočí (prudce) a udeří Tatsuyu hřbetem ruky do tváře a vyrve si kunai ze svého zranění a ihned na Tatsuyu vyběhne a začne na něj útočit tím s cílem ho nejlépe bodnout. Tatsuya ten to nedokáže vysvětlit ale má pocit že vidí co ten Chuunin udělá ještě než to vůbec udělá. Jako kdyby nahlížel do budoucnosti ale je to jen o pár setin dopředu, což není zase tak užitečné. To si Tatsuya uvědomí že je schopen pohyb Chuunina zaregistrovat dříve než se vlastně stane a tak zareagovat ale vidí to jen opravdu o krátkou chviličku dříve takže má malou šanci něco vymýšlet protože moc času nemá a zvládne reagovat spíše reflexivně. To způsobuje jeho změna v očích, září mu v nich červené oko s bělmem kolem s černým kruhem kolem panenky s tím že ten kruh se zatočí a vytvoří se na něm jakýsi výstupek, kterému se říká Tomoe. Tatsuya má v očích aktivní Sharingan (1 Tomoe) -> vzhled. Chuunin nemá tušení o jaké oči jde ale Tatsuya mu dělá nečekané potíže, zvládá efektivně odrážet veškeré jeho útoky či pokusy ho chytnout jako kdyby tušil odkud přijde jaký útok ale brzy Tatsuyu jistě dostane, Tatsuya nemá možnost podniknout nějaký útok a může se jen vyhýbat a bránit ale k útoky přejít nemůže.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Ucítila štípanie na krku. A to sa zmenilo na pálčivú bolesť, keď sa kunai dostal pokožkou ďalej. Kvapky krvi leteli vzduchom a uličkou sa ozvalo Kaediné bolestné zastonanie. Zranil ju! Takmer ju zabil! Mohla skončiť s podrezaným krkom ako tamten nebohý civilista! Držala slzy strachu na uzde, ale tá bolesť tomu nepomáhala. Nikdy od bolesti neplakala - škrabance, modriny, plytké rezné rany a hryzance.. To bolo na každodennom poriadku dieťaťa z Inuzuka klanu. Ale ten strach to umocňoval. Cítila, ako jej plytká rezná rana horela. Akoby šlo o smrteľné zranenie. Yori ostával zacvaknutý na hadoch a zúrivo sebou klepal a hádzal zo strany na stranu a snažil sa hadov povoliť. Márne. Agresívne vrčal, byť ani to nepomáhalo. Stačil sa len pustiť a zoskočiť na zem, než Chuunin mrskol za pomocou hadov s Kaede o bočnú stenu uličky. Nezvládla ani vykríknuť. Väčšinu nárazu na tele pohltili hady, ale pri náraze jej trhlo hlavou a rovno o stenu. Skončila v bezvedomí a z hlavy sa jej valila krv. Yori k nej ihneď bežal a snažil sa ju prebrať. Olizoval jej tvár. Ale cítil krv. Kovový pach udrel do jeho čumáku a on začal hlasito skučať, volať o pomoc. Chcel pomôcť Tatsuyovi, ale prvoradá bola pre neho Kaede. Zúfalo a bezmocne volal o pomoc a sem-tam vylízal krv z Kaedinej rany na hlave. So stiahnutým chvostom poskakoval okolo jej tela, nevedel, čo má robiť, inštinktívne stále volal o pomoc.. Dnes mala Maegi policajnú službu počas dňa. Robila pravidelnú obchôdzku rôznych uličiek, zatiaľ čo jej kolegovia boli buďto v centre, alebo na opačnej strane dediny. Už spoza rohu počula psie kvílenie..* (Maegi) "Tak ma čaká ďalšie utratenie nejakého smradľavého čokla.." *Preletelo jej hlavou a vyskočila na strechu budovy, aby čokla rovno nevystrašila. Možno bude stačil len jeden dobre mierený hod kunaiom a o telo sa postarajú potom pouličné divoké mačky, či iné psy. Miesto toho sa jej naskytol pohľad na niečo úplne iné. Psisko volalo o pomoc a pobehovalo okolo telíčka malej dievčiny. Do tváre jej Maegi nevidela, ale toho malého modrovláska, ktorý sa snažil bojovať so starším chlapcom, si pamätala. Navyše tam bolo ďalšie telo v kaluži krvi. Nejaký dospelý.. Nemusela byť génius, aby si dala dva a dva dokopy. Vytvorila pečať a okolo Chuunina sa vytvorila bariéra TAJŪ MUGEN HŌYŌ, ktorá ho mohla prakticky ihneď poslať k zemi vzhľadom na jeho malú zásobu chakry, coby chuunin. Technika odčerpávala 18 bodov chakry každú chvíľku (=odpis), a ak teda videla, že ho poslala k zemi, či rovno do bezvedomia, bariéru zrušila, inak by ho zabila, což jej bolo jedno, ale zbytočné papierovačky navyše.*

Tatsuya: *Neustále se brání a na to že jde o studenta Akademie jde o skutečně dobrý výkon, kdo ví jak dlouho by takto ale vydržel. Když pak se kolem Chuunina vytvoří ta bariéra a on skončí během krátké chvilky ne jen přitlačen k zemi ale také se ztrátou vědomí. Tatsuya padne na kolena a položí si dlaň přes oči, protože ho dost pálí. Zavře během toho oči a snaží se potlačit tu bolest pálení ale v tom mu Sharingan deaktivuje a pálí to už o něco méně. Kromě toho si může všimnout že už nevidí tu podivnou auru modré barvy kolem lidí nebo Yoriho.* Kaede! *Vykřikne ustaraně a přiběhne rovnou k ní kde padne na kolena a začne ji kontrolovat.* Kaede! Jsi v pořádku? Žiješ?!

Kaede Minami-ke (NPC)

*Maegi elegantným saltom zoskočila dole zo strechy priamo ku mladému chuuninovi, ktorý jej tam odpadol. Našťastie to moc dobre odhadla, pretože po prekontrolovaní životných funkcií bolo jasné, že stále žije, ale mal maličké množstvo chakry, ktoré mu ostalo. Nebude sa tu srať s nejakými nevychovanými faganmi a strácať s nimi zbytočne čas. Obyčajne by sa ako ku prvému vrhla ku Tatsuyovi, aby ho spacifikovala, ale podľa toho, ako kričal a bežal ku Kaede, nevzdiali sa tak ľahko. Preto si dávala na čas, prikľakla kolenom Chuunina pre istotu, vzala obe jeho ruky za chrbát a nasadila mu na ne putá. Netreba mu dávať ani katonovú pečať na zabránenie používania chakry. Bol mimo a bez chakry, ktorú by mohol použiť na nejaký plnohodnotný súboj s policajtkou Kiragakure. Či len na útek. Potom vykročila rezkým krokom ku modrovláskovi. Cestou vytiahla kunai, ktorý celou silou vyhodila do vzduchu. Bol na ňom výbušný lístok, ktorý vysoko nad budovami odpálila a označila tak miesto. Bola síce hmla, aby dym bol tmavý a vďaka hustote hmly sa držal stále nad miestom a nebol hneď odviaty preč. Kunai dopadol naspäť na zem. Dospelý ležal vo veľkej kaluži krvi bez známok života, preto ho ignorovala a mierila ku Kaede a Tatsuyovi. Toho chytila za oblečenie, odtiahla asi meter od Kaede a nohou ho pritlačila k zemi, chytiac aj jeho ruky, aby mu ich dala za chrbát a nasadila putá.* (Maegi - policajtka) Tak ty malý smrad. Teraz tu počkáš na mojich kolegov, ktorí ťa odvlečú do lochu. *Vedela, čo sa tu zrejme stalo, no deti ju vysierali len sa na nich dívala. Môže to postrašiť, nie? Navyše nechcela, aby sa jej plietol pod nohy. Yori na ňu vrčal, a tak ho rovno nakopla a vypratala si tak cestu ku Kaede, ktorá krvácala z hlavy.* (Maegi - policajtka) Vy zasratí smradi ste kus hovien.. *Nemohla si ale nevšimnúť ako sa malý Tatsuya držal proti tomu chuuninovi. Zatiaľ Maegi nevedela, kto bol ten druhý a na akej hodnosti bol, no študent to nebol určite. A Tatsuya sa proti nemu držal.. Odtrhla si kus rukávu a pritlačila ním na hlavu Kaede. Yori už bol znova v pozore. Ledva chodil po všetkých tých kopancoch a nárazoch, ale bol odhodlaný ich chrániť. Teraz ale videl, že policajtka pomáhala Kaede, a tak sa upokojil.* (Maegi - policajtka) "Kde sú, kurva?!"

Tatsuya: *Ta potvora! Maegi mu nasadila pouta jako kdyby to byl nějaký zločinec. Rozhodně se jejím zákrokům nebrání aby ji nedal důvod mu ublížit nebo ho obvinit za odpor při zatýkání a tak tam po chvilce sedí zády opřený o stěnu uličky s rukama spoutnaýma za zadama.* Proč bych měl jít do lochu? Byla to sebeobrana, tenhle šílenej kluk nás napadl a byl by nás zabil, já a Kaede jsme jen oběti! *Začne se obratně bránit kdy je na něm vidět velké vystrašení a přitom i zmatení, protože on předci nic neudělal! Maegi se pak začne starat o Kaede, ovšem ani tak nemůže podporovat její brutalitu když nakopla Yoriho. Policejní brutalita v Kirigakure funguje asi až moc dobře že to není ani trochu hezké ale co s tím tak někdo jako Tatsuya může udělat že? Proto nadále radši nemluví a prostě tam tiše sedí a nevyřkne jediné slovo. Hlavou mu stále vrtá co to bylo když ho pálily oči a on tak dobře dokázal reagovat na útoky toho Chuunina jako kdyby věděl co udělá než to udělá, nemluvě o té auře chakry co kolem něj byla vidět.*

Kaede Minami-ke (NPC)

(Maegi - policajtka) Zavri zobák, inak sa postarám, aby si tam zhnil do svojej dospelosti za útok na policajta. *Povedala smerom k nemu nepríjemným hlasom. Yori rýchlo pochopil, že sa nemá pliesť Maegi pod nohy, inak by schytal ďalší kopanec a nevedel, či by ho ustál. Chcel byť Kaede nablízku, ale nateraz sa prichýlil ku Tatsuyovi, ku ktorému sa posadil a olizol mu tvár, zaskučiac pritom. Maegi udržiavala tlak na Kaedinej hlave a zabránila tak ďalšiemu krvácaniu..* (Policajt 1) Oy! Maegi-san! (Maegi - policajtka) Sem! Jeden mŕtvy, jeden zranený a dvaja zaistení. (Policajt 1) O chvíľu je tu i Kirin-san. *Maegi kývla a hlavou naznačila, že sa má postarať o toho mladého chuunina vzadu.* (Maegi - policajtka) Vezmi ho. Kým príde Kirin, zvládnem to tu. Tamten je vyradený úplne. Hádam, že mu neostala skoro žiadna chakra. Tipujem genin - chuunin. Žiadna hrozba. *Policajt prikývol, vzal mladíka do náruče a prehodil si ho cez plece. Potom sa odrazil do vzduchu a zmizol. Mieril na policajnú stanicu, kde z neho dostanú, čo sa stalo. Hneď na to sa objavila ďalšia policajtka - Kirin..* (Maegi) Rozbitá hlava. Podľa toho fľaku na stene si ju udrela o ňu. Alebo ju o ňu niekto mrskol. *Zámerne rozprávala neurčité zámená - NIEKTO, aby navodila v Tatsuyovi pocit, že je podozrivý.* (Kirin) Maegi-san, prevezmem si to. Pre ďalšie informácie pošlite niekoho do nemocnice. Bude mať určite minimálne otras mozgu, musí sa na to pozrieť odborník.. *Kirin si v rýchlosti prezrela rozbitú hlavu a zranenie, ktoré Kaede utrpela. Stále bola v bezvedomí, takže jednou rukou jej na ranu tlačila a druhou jej ju liečila. Maegi medzitým vzala cez rameno Tatsuyu.* Si na rade. Na oddelení z teba dostanem, čo sa stalo.. *Spolu s Tatsuyom sa presunula na oddelenie polície, kde ho šupla do jednej cely a nechala ho tam čakať chudáka spútaného medzi zadržanými kriminálnikmi.. Kirin doliečila Kaede zranenie a vzala ju do nemocnice. Nasledoval ju aj Yori. Tam jej urobili nejaké potrebné vyšetrenia, a potom uložili na izbu, kde už pod lôžkom ležal aj Yori s dočervena zafarbeným kožúškom kvôli dezinfekcii - istého ošetrenia sa dočkal aj ona. Mal len pár škrabancov, nič vážne. Samozrejme informovali aj Kaediných rodičov, a tak tu boli teraz s ňou. Maegi si medzičasom vylustrovala kto bol ten modrovlásek..* (Maegi) Zaujímavé. Syn nukenina.. *Odpila si z kafíčka, zatiaľ čo mala vyložené nohy a nechávala chlapca stále zatvoreného v cele.*

Tatsuya: *Ten strach se skutečně zvyšuje, nakonec je i dost opodstatněný a aby ne když skončí v cele místních policejní stanice kde jsou kromě něho i další zločinci, kteří by si na něm smlsnuly jako na malině pokud by tu nebyl nikdo kdo to ohlídá. Nějakou dobu tam strachy sedí že není schopen udělat jediný pohyb. Nemá strach jen o sebe ale i o Kaede s Yorim a v jistý moment se zvedne a dojde ke kraji cely k těm „dveřím“ a chvilku tam jen tiše stojí.* Halo! Proč tu jsem! Nic špatného jsem neudělal tak proč mě tu držíte! *Zavolá tam ven s tím že doufá že tu bude snad aspoň nějaký hodný policista co mu třeba i pomůže nebo pochopí jeho situaci. On tu reálně nemá co dělat a dnešní zcela klidný den se totálně zkurvil a je z toho nejhorší den za posledních několik měsíců.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Kaede ležala na izbe a už bola pri vedomí, no stále dosť mimo.* Tatsu-chan? *Vylúdila zo seba, keď sa jej oči snažili otvoriť úplne. Videla okolo seba nejaké postavy. Teraz nevedela, kto to je. Počula hlasy, ale nepamätala si ich, hoci jej boli viac, ako známe. Štekot psov.. Yori.. Yori..* Yo-ri?.. *Všetko sa s ňou krútilo. Hlava bola zahojená. Lebka našťastie nepraskla a mala 'len' stredný otras mozgu. Moc si toho nepamätala, ale volala na Tatsuyu, pretože sa jej o ňom snívalo. Alebo to nebol sen? Útržok spomienky? Ucítila dotyk na svojej tvári.* Kaede. Kaede, zlato? *Než sa jej videnie dalo do poriadku, znova upadla do bezvedomia. Jej matka zavolala na sestričku......*

Medzitým na policajnej stanici..

*Denná služba policajtov bola vonku na obchôdzkach a vnútri budovy sa nachádzalo len zopár policajtov, ktorí vybavovali papierovačky vo svojich kanceláriách. Na celu plnú kriminálnikov dozeral len jeden tučný policajt, ktorý sa pred nimi napchával koblihami a čítal si nejaké dnešné noviny. Absolútne ignoroval Tatsuyu a jeho volanie. Čítal si nejaké vtipy a smial sa na nich. Do momentu, keď dovnútra vošiel kapitán dnešnej smeny.* (Kapitán) Preboha. Čo tam robí zatvorené to malé dieťa? *Zhrozil sa kapitán pri pohľade na Tatsuyu stojaceho pri mrežiach. Bol spútaný putami a kriminálnici na neho pozerali ako na malého potkana, ktorého mohli kedykoľvek chytiť, pretrhnúť napoly a zožrať..* (Tučko) Kapitán! Maegi-san ho tam zatvorila. (Kapitán) Prekrista, Ryo! Pusti ho odtiaľ. Nech sa posadí zatiaľ sem na stoličku. A zavolaj mi sem Maegi.. *Hodil nejaké papiere na stôl a tučný policajt si ihneď vytiahol spoza opaska kľúče od cely. Odomkol ju a nechal Tatsuyu prekĺznuť von. Kriminálnici začali pokrikovať, aby pustili aj ich. Niekoľkým z nich dal tučko obuškom po prsoch cez mreže.* (Tučko) Tu si sadni. *Tučko si nebol istý, či mu smie dať dole putá, a tak to radšej ani neskúšal. Proste sa vydal do kancelárie Maegi, ktorú sem rovno aj zavolal.* (Kapitán) Môžete mi vysvetliť, Maegi-san, prečo je ten chlapec zatvorený v cele? (Maegi) Zúčastnil sa vraždy civilistu. Je podozrivý. Práve prebieha vypočúvanie druhého podozrivého. *Kapitán sa chytil za hlavu.* (Kapitán) Maegi-san, povedzte mi, že ste dnes nespadla na hlavu. Naozaj podozrievame... sedemročného chlapca z vraždy? (Maegi) Pane, sme v Kirigakure. Preverím každú možnosť, každého podozrivého, aj keby to má byť malý chlapec. Je to nepochybne shinobi. Možno ani nebude potrebný jeho výsluch, keď sa potvrdí prípadná vina toho druhého. *Kapitán si povzdychol. Bol fakt, že Kiri bola trošku iná. A áno, Maegi mala celkom pravdu, keď to takto podala. Hoci to bol malý chlapec, v Kiri sa učia zabíjať..* (Kapitán) Viac takých policajtov, ako ste vy.. Hlavne ho už nezatvárajte medzi nich. *Maegi kývne a chytí Tatsuyu silno za rameno.* (Maegi) Hýb sebou!

Tatsuya: *Tak obrovská úleva se dostaví když ho ten policista pustí z cely ven, útěk ho ani na okamžik nenapadl a poslušně si okamžitě sedne na tu židli. Sice to ještě není úplně komfortní, protože ty pouta jsou docela problém a překáží mu ale radši bude v poutech sedět zde než uvnitř s těmi kriminálníky. Když pak ale slyší ten rozhovor mezi Maegi a tím kapitánem nemůže už mlčet.* Podezřelý? Nejsem ani Shinobi, jsem pouze student akademie a chodím tam sotva pár dní! Navíc já jsem byl oběť, jediný kdo je tu vinný je ten co se mě a mou kamarádku pokusil zabít! Pouze jsem se bránil a nic jiného.. takto se mnou nemůžete zacházet i na mě se vztahuje presumpce nevinny. *Tatsuya na Maegi hodí pohled plný vzdoru.* Jak se asi bude tvářit vůdce klanu Sairen až zjistí že bez důkazů zatýkáte děti z jeho klanu a držíte je pod zámkem mezi zločinci? Nemluvě o tom že se ke mně chováte dost nepřístojně.. pokud vím mám nějaká práva a tohle se neobejde bez následků! *Nyní jako kdyby v sobě Tatsuya slyšel svého vlastního dědu, nikdy by nečekal že by na někoho vůbec dokázal takto vystartovat. Celkem nedobrovolně se Maegi nechá odvést ať už je to kamkoliv.*

Kaede Minami-ke (NPC)

(Maegi) Zavri klapačku a nevyťahuj tu slovné spojenia, o ktorých nič nevieš. Ak už sa vyťahuješ múdrymi slovami, tak si asi nepostrehol, že ťa nikto nenazval obvineným ani vinným. Si PODOZRIVÝ.. Čakáš na svoje vypočúvanie. Tak láskavo drž hubu. Vyhrážaš sa policajtom, snáď nechceš byť obvinený ešte aj za vyhrážky, ty prašivý skrček. *Strčila ho cez dvere do svojej kancelárie. Vošla aj ona sama a zatvorila za nimi dvere. Podišla ku Tatsuyovi a postavila sa za jeho chrbát. Odomkla putá a uvoľnila mu tak ruky.* (Maegi) Buď tak láskavý a nekvíľ mi tu. V tichosti si sadni, ani nedýchaj.. *Ani sa nestihla posadiť dosvojho kresla a už jej klopali na dvere.* (Maegi) Ďalej! *Zahučala a odpila si zo svojej kávy, ktorú položila naspäť na stôl a zdvihla pohľad ku dverám, kde sa objavil nejaký ďalší policajt.* (Policajt) Z podozrivého sme dostali priznanie.. Chlapca môžeš pustiť. *Maegi kývla hlavou. Policajt odišiel a zatvoril za sebou dvere. Maegi ale nevypadala, že by Tatsuyu chcela prepustiť.*

Tatsuya: Ty jsi tu prašivá… *Uteče mu z úst, ne že by ji to chtěl říct přímo do očí ale prostě mu to tak nějak unikne z úst a není vyloučené že ho Maegi slyšela. Nyní se musí modlit aby ho neslyšela, protože s ní skončí sám v její kanceláři mimo oči všech, kde by mu mohla udělat vše co by si usmyslela. Pak sice vstoupí jiný policajt a poví že mají přiznání ale Tatsuya se radši nehýbe a zůstává poslušně sedět aniž by vydal jediné slovo. Čeká na to až dostane povolení odsud odejít.*

Kaede Minami-ke (NPC)

*Maegi k Tatsuyovi ani nezdvihla hlavu. Posadila sa konečne do svojho kresla a vzala do ruky nejaké zložky, ktoré potrebovala vyplniť. Chlapcova výpoveď bola teraz irelevantná a nepodstatná. Mali priznanie od iného.* (Maegi) Môžeš ísť. Ale nezabudni na to, čo som povedala minule, keď sa mi s tvojou frajerkou ešte raz pripletiete pod nohy.. *Povedala a vzhliadla k nemu s nepriateľským pohľadom. Najradšej by nakopala všetky deti sveta. Na čele s týmto modrovlasým bídákom..* (Maegi) A nech ťa ani nenapadne otvoriť zobák. Viem, kde v nemocnici tá tvoja striebrovlasá bábika leží.. Mohla by sa jej stať nehoda. *Pohrozila mu Maegi a nevedomky mu poskytla informáciu, kde nájde svoju kamarátku.*

Tatsuya: *Tatsuya chce už odejít a udělá to (skoro). U dveří se zastaví a otočí se zpět ke stolu kde Maegi sedí.* Jednou budu plnohodnotný Ninja a až dostatečně zesílím srazím vás k zemi. *Nejde přímo o výhružku že by ji snad něco vážného jednou chtěl udělat, spíš to je taková výzva, která se v budoucnosti odehraje. Tatsuya jakmile vyjde z policejního oddělení zamíří k nemocnici kde se začne ptát po Kaede (na recepci) ale není to rodinný příslušník a nechtějí mu nic říct, proto se rozhodně tam chvilku počkat. Třeba ho Yori ucítí nebo samotná Kaede a on se tak dostane dovnitř s pomocí jednoho z nich ale pokud ne tak po takové hodině nakonec bude muset stejně odejít aby neměl nějaké vážné problémy kdyby domů přišel až moc pozdě.*