Ulička Minakami

Ryuu *Přešel řeku a najednou šel s dívkou po boku. Trochu vyjeveně se na ní podíval. Zvedl obočí a zdravou rukou si shrnul vlasy po pravé stran do tváře, aby neměla šanci vidět jeho žábry na krku.* To bude asi tím, že já sem moc často nechodím. Nad tím jsi neuvažovala? *Ušklíbl se, ale nijak nepřátelsky, jen si ji dobíral.* Kam máš namířeno? Neříkej, že taková vyvoněná slečinka jde taky do sirotčince? *Toto už byl jasný útok.*

Rias Gremory: Tak jako napadlo mě to ale byla to pouze teorie, nejlepší je si to potvrdit a získat fakty a to jsi mi dal ty. *Zareaguje na jeho odpověď a trochu se nad tím pousměje ale jen tak klidně že se ji na tváří na krátkou dobu vytvoří menší úsměv, nic víc. * Tahle vyvoněná slečinka by radši žila v sirotčinci než se svou matkou ale ne nejdu, navíc se o tebe zajímám tak bys mohl trochu spolupracovat. *Poznává v jeho tonu pokus o útok (slovní) ale nemůže si tím být jistá na úplných 100%, protože pořád je tu malá šance že Ryuu takto vystupuje pořád. * Není plýtvání jít do sirotčince tak brzy když je venku tak hezky?

Ryuu *Zpomalil, když odpověděla na otázku o vyvoněné slečince.* Co tě na někom, jako jsem já, reálně může zajímat? Fakta? Jsi snad nějaký vědec nebo psycholog? *Zakroutil hlavou a opět nasadil své rychlejší tempo. Ruce zarazil do kapes a jemně se zamračil.* Je hezky, to ej pravda, ale já mám po geninské zkoušce a raději bych měl trochu odpočinku. Nebyl to zrovna nejpozitivnější týden a zítra mám jediný den volna, než budu muset začít plnit mise. *Zastavil se a čapl jí za rameno a otočil jí čelem k sobě. Zkoumavě si jí prohlédl.* Ty jsi stále Student? *Optal se trochu zamručeně.*

Rias Gremory: Nejsem ani jedno ale přitom oboje. *Jak si to Ryuu přebere je už na něm, Rias se díky Akiře naučila že nemusí okamžitě každému vyprávět o její paměti a cokoliv dalšího co by se proti ní dalo použít (v budoucnu). Když Ryuu zrychlí tak i Rias a pokouší se držet stejné tempo jako má on. * Po zkoušce . . . . *Řekla by i něco dalšího ale v tom ji Ryuu zaskočí tím že ji prudce chytne za rameno a otočí si ji tak aby k ní stál čelem a mohl si ji lépe prohlédnout. Trochu ji to vyleká, to je pravda ale nebrání se, kdyby Ryuu ale měl udělat něco co by ji mohlo ohrozit nebo jinak vyděsit nemá problém mu plnou silou narvat koleno mezi nohy a zarazit mu jeho poklady dovnitř do břicha. * Uhm ano jsem student, proč se ptáš? *Jednou rukou se přitom dotkne té jeho za kterou ji chytl za rameno aby si ji mohla sundat z ramene (pokud ji nesundal). * To zranění máš ze zkoušky že. *Rias si začíná dávat dokopy že fakt že někoho zabil pro něj asi nebyl úplně nejlepší zážitek. *

Ryuu *Civěl na ní jako na svatej obrázek, i když byl mladší, což ještě nevěděli, byl z toho trochu rozhozený. Akira byla jiná, taková, že by mu zakrooutila krkem raz dva, ale tahle holka byla nevinná. Jemně mu sundala ruku z jejího ramene. Zatřásl hlavou a podíval se jinam.* Hmm....jo, je to jediné, co mi zůstalo po jediném příteli. *Odmlčel se.* Nechoď na ní....raději nechoď ani na akademii, buď třeba knihovnice, však jsi četla ne? Máš ráda knihy? NEchoď tam...s nikým se nebav a nechoď tam. Uvidíš ten jeho arogantní xicht a pohled, kterým z tebe udělá totální nicku ještě před začátkem zkoušky. *Zamručel.*

Rias Gremory: Přítel…to je mi líto. *Rias si tak nějak domyslela že Ryuu musel zabít svého přítele během krvavé zkoušky a je si tím jistá na takových 95% ale raději se ho na to ptát nebude, zná své hranice které by raději nepřekročila. * Nechodit na akademii, ani nevíš jak ráda bych to udělala. Nastoupila jsem na ní před rokem a ne zrovna dobrovolně, takže i když tam chodit nechci tak nemám možnost výběru. *Pak se pokusí vytvořit si na tváři úsměv, kterým by chtěla Ryuua trochu rozveselit a přitom aby zkusila zamaskovat špatné pocity, které na ní tohle téma přitahuje. * Naneštěstí nejsem silná jako ty a další co se na to připravuje od malička, musím se přizpůsobit za pochodu ale děkuji za pozornost, bylo ti milé.

Dodatek: Tak trochu jsem zapomněl napsat že Rias má nepřirozeně modré, zářivé oči -> díky Tenseiganu.

Ryuu *Jakmile zmínila přítele, jen přikývl hlavou. Pak ale začala....* Každý má na vybranou, jen musí chtít....ty se očividně necháváš ovládat, proč ale? Bojíš se odejít z domu? Žít na vlastní pěst? Jsi starší než já už od pohledu. Za chvíli z tebe bude žena a ty se necháváš ovládat jako loutka? *Díval se jí do nepřirozeně modrých očí, přpomínaly mu vodu, moře a nemohl se od nich odtrhnout. Jeho chuť jít se ponořit do vody byla čím dál nesnesitelnější.* Naneštěstí? To už to snad předem vzdáváš?

Rias Gremory: Ovládat? Ano ovládá mě moje matka, která si mě k sobě po smrti otce vzala s tím že jakmile ji zradím tak mě najde a na místě zabije. *Neví co více by k tomu asi tak mohla říct. * Vzdávám? To ani ne ale když to vezmu logicky tak můj současný stav ze statistiky říká že moje šance na to přežít zkoušku je takových 20% a více určitě ne. Snažím se zesílit abych to matce pak vmetla do ksichtu že jsem přežila i když ona chce abych umřela, ponesu si následky ale bude to stát za to. *Po celou dobu rozhovoru s Ryuuem se dívá pozorně do těch jeho očí stejně jako on do těch jeho. * Pokud bys mi dal ale pár rad, třeba se moje šance na přežití zvýší

Ryuu *čučel na ní jako puk, absolutně netušil, že to taky bude mít docela těžký, obzvláště když jde o vlastního rodiče.* ​V takovém případě je lepší rodiče nemít vůbec... *Pronesl tiše, pak jej požádala o radu, i když Ryuu vcelku dlouho zpracovával její statistická fakta.* Musíš trénovat víc, než ostatní.... *Zamyslel se.* Sice už mám po zkouškách, ale jakmile se mi zahojí rány, budu trénovat na chuuninské, mohla by ses přidat a trénovat se mnou, abys nezahálela a byla nevím....alespoň rychlá, když z té tvé hubené ručičky moc síly nevymáčkneš....

Rias Gremory: V mém případě bych svou rodinnou situaci s tebou měnila. *Ryuu ji pak dá takovou radu, kterou by si dokázala domyslet sama že musí trénovat víc jak ostatní ale tak i taková rada se cení. * Budu ráda pokus mi pomůžeš, snad mě o té doby nezavolají na zkoušky dřív než bych stihla s tebou projít aspoň pár lekcí. *Ten fakt že Ryuu podceňuje její sílu se ji prozatím hodí a tak ho nehodlá přesvědčovat o opaku, na jednu stranu Rias nepatří mezi ty nejsilnější ale drsné prostředí ve kterém vyrůstá ji nutí trénovat v nejdrsnějších podmínkách a několik trestů její matky ji vlastně pomáhají přitom zesílit jako když jednu byla nucena stát v dešti na zahradě a držet v rukou těžkou kamennou desku a neměla ji pustit jinak ji čekala nakládačka. * Mimochodem asi bych se měla představit. *Rias udělá tak dva kroky vzad a jemně se pokloní v kolenech a chytne ze za konce své sukně a skloní hlavičku k zemi. * Jsem Rias Gremory, těší mě. *Přijde ji že před Ryuuem klidně může říct své příjmení, které vlastně patří Feudální rodině této Země, tak nějak doufá že to nepozná a i kdyby ano tak ho to nebude zajímat. *

Ryuu *Rias se zdála být vděčným společníkem a to se Ryuuovi trochu líbilo, ale držel si odstup, nechtěl si tvořit přátelské vztahy.* Však můžeme začít hned dneska. Nic nám nebrá-sakra....moje zranění, no, tak já tě budu trénovat a přitom sám budu meditovat, abych trochu povzbudil svou chakrovou zásobu, až budu vyléčený, tak půjdeme trénovat proti sobě. *Navrhl plán, Rias se mu pak představila.* Ryuu Keitaro. Sice nsjem ze zámožné rodiny jako ty, ale už teď mohu říct, že za to děkuji bohu. *Lehce se pousmál nad jejím pukurletem.* Nechceš teda vyrazit? Do tréninkové oblasti.

Rias Gremory: „Sakra zná to.“ *Nakonec to ale ani nevadí a tak to asi nevadí že, rychle se přesune aby stále vedle něj po jeho pravici. * Tak můžeme vyrazit, můžeš nás vést Ryuu-kun. *Pronese v očekávání aby uvedl cestu kudy půjdou, sice zná cestu ale radši nechá Ryuua aby je vedl, přijde si tak i jistější. * Tebe mi seslal sám osud víš to? *Ne že by na osud a podobné blbosti věřila ale na druhou stranu ale přišlo ji to pěkné něco takového říct. * Snad nebudu úplně levá. *Pronese cestou do tréninkové oblasti v moment kdy už je ta oblast na dohled. *

Ryuu *Vyrazil tedy na cestu a prostě šel za nosem, kam ho vedl, věděl přesně totiž, kudy jít, znal to tu lépe než Rias a lépe než své vlastní boty, které mu každou chvíli někdo kradl a musel si opět ukrást nové.* Nebudeš levá....kdybys viděla mě, jak mě tady Akira prohnala....to bylo pokoukání, ten, kdo to viděl, si musel učůrnout do gatí. *Zasmál se, když došli k oblasti, pokračoval skrze lesík, kolem řeky, než došel na plac s tréninkovými panáky. Takové loutky, které se spouštěly jakmile se u nich někdo objevil a útočily.* Ty budeš trénovat tady s panákem na rychlost. Musíš v podstatě alespoň vykrývat jeho útoky. Podívej, on sice má tady dvě paže, ale vzadu má další čtyři, takže fakt musíš pohybovat očima bleskurychle a musíš dávat pozor. Vážně se nestyď. Máš pod tou sukní alespoň šortky? Myslím, že ti bude dost nepohodlná pro tenhle typ tréninku... *Přeměřil si jí pohledem. Byla cca stejně vysoká, možná trochu menší. Ryuu i na to, že je mu 7-8, docela dost roste, takže klidně držel vškove krok se starší dívkou.* Kdyžtak ti půjčím svoje kalhoty, vytáhneš si je nahoru a utáhneš páskem. Nemusíš se stydět, já pod tím normálně nosím trenýrky a mám dlouhé tričko. *V tomhle byl Ryuu vážně jako neznalé děcko, asi by si ani neuvědomil, že tohle je dost divná konverzace, ale jelikož byl zvyklý, že jeho jediná dívčí známá Akira nosila šortky pod sukní, tak si myslel, že je to vcelku běžná věc, ale tato dívka, neznalá světa shinobi, by to vědět nemusela.*

Rias Gremory: *Zajímavé zjištění a tak brzy, Ryuu se zná s Akirou stejně jako Rias. Jak jdou cestou Rias se vlastně ta cesta ukládá do hlavy jako kdyby si v mí tvořila mapu vesnice části kde ještě nebyla. Výhoda, bude schopna klidně z fleku ve 2 hodiny ráno nakreslit přesnou mapu kudy s Ryuuem šla a kudy tam dojít nejrychleji z tohoto místa tam kam jdou ale to ji asi nebude moc platné, jediné k čemu to je užitečné je to že se v Kirigakure neztratí. Když dorazí k těm panákům a Ryuu začne vykládat o tom že bude trénovat na těchto panácích a dávat ji rady tak to rychle pochopí, dokonce si pozorně prohlédne ty panáky ale otázka nebo spíše poznámka Ryuua ji trochu zaskočí a dostane ji do rozpaků. *Emm, šortky nemám. *Rias má pod svou sukní pouze své kalhotky a v těch tu trénovat rozhodně nehodlá. * Uhm asi bude fajn kdybys mi půjčil svoje kalhoty, ono asi by mi nevadilo si sukni sundat ale kdyby šel kolem někdo cizí to bych asi nerozdýchala kdyby mě viděl jen tak. *Zcela automaticky si přiloží ruce k sukni jako kdyby měla tendenci si ji přidržet aby ji nikdo nesundal. * Byl by to takový problém trénovat prostě takto?

Ryuu *Pohotově si začal sundavat kalhoty, pod kterýma měl nasoukané tričko.* Na, oblíkni si je. Nechci aby tě nějaký cizák okukoval, měla bys doma problémy. Mě je jedno, zda někdo uvidí moje nohy. *Podal jí kalhoty, zatímco si srovnával tričko tak, aby mu zakrývalo trenky.* Já si sednu tady a budu tu v klidu meditovat, pokud ti to nevadí, budeš na trénink v podstatě sama. Ale je to nejlepší škola, protože ten panák necítí bolest a nikdy se neunaví, na rozdíl od lidí...tak dávej pozor, když od něj budeš na vzdálenost půl metru, tak by se měl aktivovat. *Posadil se do tureckého sedu, jen pár metrů od Rias, chtěl jí mít pod dohledem. Ruce si lokty opřel o kolena a složil jedno ruční pečeť, pomáhající mu koncentrovat chakru. Zavřel oči a zhluboka se nadechl, potichu vydechl a snažil se soustředit jen a jen an svou chakru.*

Rias Gremory: „Problémy budu mít tak nebo tak, ta mrcha nepotřebuje důvod aby si mě vychutnala.“ *Samozřejmě přijme kalhoty od Ryuua a natáhne si je tak aby je měla vlastně pod sukní, kterou si pak sundá a položí si ji stranou. Až bude Ryuuovi vracet jeho kalhoty jednoduše si přes ně opět svou sukni navlékne a pak si je sundá ale to momentálně není důležité jak si ji pak oblékne. * Dobře. *Rias přistoupí k tomu panáku a jakmile se k němu dostane tak se skutečně aktivuje a ona je nucena se skutečně rychle pohybovat a blokovat jeho útoky s tím že v její rychlosti (2) to není tak úplně lehké jako kdyby tu na tom trénoval nějaký Chuunin nebo třeba dokonce Jounin. Snaží se těm útokům panáka vyhýbat ale také je blokovat ale každá jeho rána, kterou nevykryje nebo které se nevyhne ji opravdu zabolí a modřina je na světě ale samozřejmě to není nic co by nevydržela, díky své šílené matce je na bolet poměrně zvyklá a tak ji něco tak triviálního rozhodně nevyvede z rovnováhy. Rias se nesnaží ale zrychlit nebo posílit svou rychlost ale spíše ji jde o to vydržet tam co nejdéle, chce apelovat na svou výdrž. To je to co si myslí že by nyní potřebovala, od dívky by se dalo čekat že je slabá ale rychlá ale kdo by mohl čekat že bude mít i nějakou tu výdrž, hlavně když se Rias stavbou těla jeví dost slabě a bezbranně, to si člověk prostě poví že ji sejme jednou ranou. * Sakra. *Postěžuje si sama pro sebe když dostane jeden další zásah do pravého stehna s tím že do úplně stejného místa dostala zásah asi už po 6x a to ji to pak logicky začne bolet víc a víc. Rozhodně to není důvod aby se vzdala a skončila s tím, spíše naopak pokračuje dál i přes fakt že na tu nohu má problém pořádně došlápnout protože se ji při každém kroku ozve ostrá bolest v tom místě kam ji panák opakovaně zasáhl. *

Ryuu *Snažil se nevšímat si toho, co tam Rias prováděla, ale pak už to moc nevydržel, když schytala další zásah do stejného místa.* Ty jsi tam chytrá a nejsi schopná si to místo hlídat? Vždyť ti za chvíli tu nohu snad přelomí. Vykrej to místo! Ten útok se opakuje v určitém intervalu, ten se mní až ve chvíli, kdy dokážeš vykrýt každý jeho útok. Je to stroj, tak si toho všímej. Raz! Dva! Tři! čtyři' pět! teď! Vykrej to! *Hulákal na ní Ryuu, měl pravdu, panák opakoval stejnou sérii útoků stále dokola a Ryuu nechápal, že si toho Rias ještě nevšimla, s její pozorností by měla v klídku vykrývat všechno. Asi jí na to nikdo neupozornil, nebo se až moc soustředila an to, co dělala ona, než na to, co dělal ten panák.*

Rias Gremory: *Je tak chytrá s jejím mozkem že je přitom teď fakt blbá, protože se skutečně soustředila hlavně na to jak se tmou vyhnout a jak se správně pohybovat a tak ji úplně utekl fakt že ten panák se pohybuje stále stejně. Ryuu ji na to naštěstí upozorní a tak si toho začne všímat, obzvláště když ji poví ten moment na to vykrytý a Rias to překvapivě zvládne. Té bolesti co ji pohyb způsobuje to už nezvrátí ale nějak to rozhodně nějak vydrží jak jen bude moct. Začíná si kromě sebe všímat i pohybu toho panáka a kalkuluje si kdy proti ní provede jaký útok a v jakých intervalech se to střídá a podobně s tím že si spočítá i kam přesně by ji jaké jeho část měla zasáhnout a to všechno si během chvilky zapamatuje a už funguje jako dobře promazanej stroj. Občas se vyhne, někdy se zase brání a kryje to aby to různě prostřídala a neopakovala jen jeden a ten stejný způsob obrany a nebyl to jen obyčejný stereotypní trénink i když stále se chce primárně zaměřit na to jak dlouho tam vydrží takto trénovat a proto se zaměřuje i na to jak správně dýchat aby co nejvíce oddálila únavu že začne být zadýchaná a podobně. Naneštěstí nemá ani čas k tomu aby mu poděkovala ale už ví jak mu poděkuje (později). *

Ryuu *Když viděl, že se s tím Rias nějak popasovala nakonec, tak se mohl stoprocentně soustředit na svůj trénink. Zavřel oči, držel svou pečeť a ve svém nitru se snažil představit si svou chakrovou soustavu. Jak v ní proudí chakra, kudy "teče", kde jsu body, které jí vypouštějí na povrch a hlavně své nejniternější nitro, ze kterého se chakra tvořila. Snažil se své celé tělo obalit chakrou, jako kdyby se plánoval plazit po vodě, nebo se celý přilepit ke stěně. Soustředil jí tolik, aby cítil, že jeho tělo pomaličku začíná být na své pokraji v možnostech. Pak ve chvíli, kdy měl pocit, že už to dál nejde, tak všechnu chakru vypustil ze svého těla, jako kdyby šlo o techniku Rinneganu shinrra tensei, ale logicky nešlo, jediné, co to mělo za výsledek bylo, že Ryuu přišel o většinu chakry, potřebné k technikám a v těle mu zbývala pouze chakra nutně potřebná k přežití a fungování. Opřel se rukama o klena a zrychleně dýchal. Před očima měl mžitky a potřeboval se trochu vyklidnit, pak přehmátl na jinou pečeť a začal chakru pro změnu koncentrovat. Jeho trénink sice nebyl na svaly jako ten Rias, ale trval o mnoho déle, klidně i několik hodin, kdy tam Ryuu jen tak nehnutě seděl a potichu oddychoval, soustředíc chakru, snažíc se jí pomoci v dotvoření do původního stavu, nicméně ani tam se nezastavil a pokračoval v čerpání chakry nad míru svých nynějších schopností a možností jak chakrových tak fyzických. Cítil, jak se mu tělo různě napíná a bojuje s přehlcením chakrou, jak ho vše bolelo, a ve chvíli, když to bylo k nevydržení s čerpáním přestal. Uvolnil se a lehl si na záda do trávy. Málem to přehnal a možná by mu to i dost ublížilo, jeho chakrová soustava nebyla zvyklá, ani uzpůsobená na "náhlý" nápor chakry, ať už meditací, tak přijetím od někoho jiného.*

Rias Gremory: *Sama pokračuje ve svém tréninku kde různě uskakuje, blokuje a podobně před útoky toho panáka ale jak už se před odpisem zmínilo Rias se nesnaží o to zlepšit tam svou sílu nebo rychlost a je to poznat, pokud by to někdo sledoval mohl by si všimnout že se její rychlost nemění a celou dobu je na stejném tempu a síla, kterou blokuje případné útoky jsou také stejné a nemění se a tak je jasné že účel tohoto celého tréninku je vydržet jak nejdéle to jen půjde a to je taky pravda a Rias se snaží přesně o tohle. Správně dýchá tím že používá kontrolovaný dech aby správně se kyslík doslal do celého těla a ona vydržela tak dlouho jak to jen půjde. Pokračuje to ještě takových asi 16 minut kdy ke konci začíná být už opravdu vyčerpaný a v jeden okamžik už to nějak nevydrží a udělá dokonce zásadní chybu a špatně se sehne a jedna z rukou panáka ji pěkně praští přes tvář a Rias skončí na zemi. * Au, au, au. *Postěžuje si a přiloží si ruku ke své tváři kam ji panák praštil. * Myslím že mám dost. *Taky aby ne, už podle toho jak dýchá je jasné že potřebuje popadnout dech a je ráda že vůbec aspoň může sedět. *

Ryuu *Jakmile i on dokončil svůj trénink, ležíc na trávě ponořený v myšlenkách. Rias už taky "skončila" svůj trénink.* Tak co, jsi hotová? Slyšel jsem tu ránu....asi budeš mít hezkou modřinu. *Pousmál se, válejíc se na trávě, cítil se hrozně zvláštně, hlavně když měl pocit, že jeho tělo brzy vybouchne.* Až se mi uzdraví zranění, budeme trénovat normálně, škoda, že to dneska nešlo, ale snad jsi se trochu prohnala...jak se cítíš? *Opřel se o lokty, aby na Rias viděl.*

Rias Gremory: Modřina se ztratí, už jsem si zvykla na horší. *Pak se otočí čelem na Ryuua aby se na něj mohla podívat, ráda se lidem dívá do očí když už s nimi mluví. * Jak se cítím? *Nad tím jak odpovědět se radši na okamžik zamyslí. *Zvláštně, jsem strašně vyčerpaná a mám pocit že kdybych teď měla dělat něco fyzicky náročného tak radši umřu. *Následně se Rias na tváři vytvoří takový úšklebek, dostala totiž nápad. *Dostala jsem nápad. *Hezky po všech čtyřech se doplazí před Ryuua před kterým se posadí na kolena a upřeně se mu zadívá do očí. *Posaď se naproti, věř mi a zavři oči a natáhne před sebe ruce s dlaněmi otočenými nahoru, prosím.

Ryuu *Pousmál se.* Tak v tom případě to byl úspěšný trénink. * Rias se posadila naproti němu a Ryuu trochu zrůžověl ve tvářích. Posadils e naproti ní. Nebyl mu její pohled nepříjemný, ale trochu ho rozčiloval. Měl pocit, že mu těma očima vidí a do duše a to se mu nelíbilo. Ne pro to, že zrzci duši neměli, ale pro to, že se nechtěl otevřít nikomu, chtěl mít svou ochrannou zeď kolem sebe a oči Rias jakoby ji přelézaly. Posadil se, jak říkala, zavřel oči - konečně na chvíli mohl uniknout tomu pohledu a natáhl ruce před sebe, i když ho rameno stále pobolívalo.*

Rias Gremory: *Skočil ji na to! Tohle je to co chtěla, samozřejmě mu nechce udělat nic zlého ale udělat něco čím by mu mohla poděkovat. Sice si uvědomuje že je starší než on, sice netuší o kolik ale mohla by hádat že o něco starší rozhodně bude i když on je zkušenější to je zcela jasné. * Teď se nelekni ale nech oči zavřené. *Svá dlaně položí na ty jeho ale to jen aby odvedla jeho pozornost, rychle se svou tváří natáhne k té jeho a dá mu takovou maličkou nevinnou pusu ale jen na tvář! Pak se zachichotá a radši se rychle odtáhne a ruce si položí do klína. * Tímto ti děkuju. *Pak mu věnuje zcela upřímný a zářivý úsměv. *

Ryuu *Čekal třeba kytku utrženou tady ze země, nebo něco k jídlu, ale toto fakt ne. Zrudl, okamžitě. Otevřel oči a podíval se do strany. Toto byla první pusa, i když na tvář, kterou kdy od cizí holky dostal. Ztěžka polkl.* No...nemáš za co. Můžeš mi prosím vrátit kalhoty? Už bysme měli pomalu jít. čím dýl nebudeš doma, tím horší to bude, ne? *Snažil se téma pusy na tváři totálně bojkotovat a v podstatě zrdhnout od Rias, dokud mohl a nebylo to ještě tak moc trapné.*

Rias Gremory: Asi máš pravdu. *Rias si přes tepláky opět navlékne svou sukni aby se tam neproducírovala jen v kalhotkách a když má tu sukni nasazenou tak si stáhne kalhoty a ty Ryuuovi podá aby se mohl obléknout. *Tak ráda jsem tě potkala Ryuu, pokud mě budeš někdy hledat tak mě najdeš u té řeky, chodím tam docela často. *Jakmile se s ním rozloučí tak se k té řece vrátí, zapomněla tam tu knihu ale ta tam samozřejmě už není a tak ji nezbývá nic jiného než jít domů a samozřejmě ji čeká nějaké to ponižování a podobné sračky, které má její máma tak ráda. Dokonce si už ani neobtěžuje hledat důvody proč to tak bude, prostě už to je skoro automatické ale i přes to má Rias z dnešního dne dobrý pocit a náladu ji to rozhodně nezkazí a v této náladě pak večer v klidu usne. *

Ryuu *Oblékl si kalhoty a ještě u toho se s Rias rozloučil.* Jasně, kdyby něco, sejdeme se tam. *Přikývl a Rias odešla, Ryuu odešel o chvilku po ní, ještě si protahoval bolavou ruku a pak vyrazil do sirotčince. Sem tam si rukou pohladil tvář, kde jej Rias porazítkovala. Potvora malá.*


KONEC RPG

*Dnešní noc byla tajuplná. Byl totiž úplněk a vždy když byl úplněk, tak se Mineto vzbudil a byl v noci plný energie. Nevěděl čím to je. Jestli i otec to tak mívá. Vstal tedy z postele a podával se na hodiny.* Ježiš to je přesně půlnoc? * Řekl si Mineto a vstal z postele. Mineto se cítil nějak divně. Takhle divně se naposledy cítil, když se pokusil o sebevraždu, ale tohle bylo jiné. Jeho mysl byla spíše temná a zvrácená dnešní noc. Vyšel z pokoje a šel rovnou do koupelny. pustil si vodu z kohoutku a napil se z ní. Podíval se do zrcadla a viděl cosi děsivého. Viděl sebe ale celého od krve a s ďábelským úsměvem na obličeji.* Vidíš se? Tohle je tvé pravé já. Tohle je tvůj pravý osud,* Řekl mu jeho odraz zlé strany. Mineto se lekl a okamžitě nabral  vodu co tekla z kohoutku do svých dlaní a opláchl si obličej. Když zvedl hlavu zpátky k zrcadlu. Viděl už pouze sebe s mokrým obličejem.* "Co to bylo?" * Pomyslel si Mineto a stál v koupelně s udiveným pohledem na svůj odraz v zrcadle. Mineto se nějak otřepal a rozhodl se že se vydá na procházku. Oblékl si tedy své věci na venek a ještě k tomu si vzal svůj kunai, kdyby náhodou. Otevřel dveře od svého domova a vyšel ven. Při zavírání dveří byl ale opatrný, aby moc nebouchl dveřmi a nevzbudil tak svého otce. Mineto plný energie se procházel uličkami Minakami a stále přemýšlel co to bylo za podivnou iluzi, co viděl v zrcadle.*" Vždyť jsem to byl vážně já. Stejná popálenina i vlasy. Jediný rozdíl byl ten úsměv a krev na sobě. Jsem to vážně já? Je to moje pravé já?." * Přemýšlel Mineto stále nad touhle teorií.* " Ne tohle jsem nebyl já! já jsem dobrý člověk. Máma mě vychovala dobře."* Tyhle poslední slova si řekl ve svém vnitru a už nad tímhle tématem nechtěl nadále spekulovat. Při večerní procházce si všímal všech detailů. Poslouchal jak psy vyjí na měsíc. Jak lehký vítr zpívá mezi uličkami a obdivoval jak měsíční svit září na celou vesnici.* Dnes je to krásný večer.* Řekl si a procházel se stále dál. Jak ve své procházce pokračoval, uslyšel křik z jedné boční uličky. Rychle se rozeběhl podívat se co se děje. Když doběhl viděl na konci slepé uličky muže. Jen tam ležel a Mineto si nevšiml zda je zraněný nebo co se děje. Bez váhání se ale Mineto rozeběhl k muži ležícímu na konci uličky. Když k němu doběhl okamžitě se k němu uklonil a zeptal se ho.* Pane jste v pořádku? nestalo se vám nic?* Mineto si nevšiml ale žádného zranění. Žádná krev ani odřeniny. Z ničeho nic se ale muž začal smát. Mineto se zalekl. Smích připomínající ďábla. Smích, který zněl temně ale i šíleně.* Nechápu, že na tohle vždy každý trouba naletí.* Odpověděl muž a dal Minetovi pěstí přímo do obličeje. Mineto nestihl ani zareagovat a v rychlém okamžiku ucítil silnou ráno na pravou lícní kost. Bylo to tak silné, že Mineto i spadl na zem.*" Co se to děje?" * Pomyslel si nic netušící Mineto. Muž se zvedl ze země a jen se podíval na kluka tím svým děsuplným úsměvem.* Tak ty jeden spratku. Nejsi to co jsem čekal ale tak snad mi to postačí. Dej mi všechny své peníze nebo tě zabiju.* Řekl mu muž. Mineto byl v šoku nevěděl co dělat.* Já ale u sebe žádné ryo nemám. Šel jsem ven na proch...* Mineto nestihl ani dopovědět a jeho obličej zasáhl přesný kop. Mladík upadl jestě dál. Cítil jak se mu v puse začíná schromažďovat krev. Otočil se na muže a ten jej zase kopl ale tentokrát do břicha.* Jestli nemáš žádné peníze, tak to tě budu muset zabít.* A jak dopověděl muž, tak okamžitě začal Mineta kopat na zemi do břicha. Čtyři rány schytal a pak muž na chvíli přestal.* Tak co furt nemáš dost ty malej smrade?* Mineto v tu chvíli slyšel ve své hlavě divné hlasy,*" Nech mi ho. Jsi na něj slabý. Já ho zabiju, jen mi dej pouze svolení."* Mineto v tu chvíli nebyl ani překvapen hlasem uvnitř a pouze odsouhlasil. A v tu chvíli se stalo cosi divného. Mineto jakoby nebyl ten co ovládá své tělo. Jakoby pouze byl uvnitř něčí schránky a vše sledoval svýma očima. Chlapec se otočil na muže a vyplivnul krev z jeho úst. Jeho výraz se změnil na ten samý co viděl v odrazu zrcadla než odcházel.* Dost? Né, já se teprve rozehřívám.* Odpověděl Mineto muži. Muž se zarazil co se to s klukem děje a nevšiml si, že chlapcova noha rychle míří na jeho nohy.( prostě snaží se ho podkosit nevím jak to popsat.) Muže tak shodil na zem a v rychlosti sám se zvedl. Než se muž stačí vzpamatovat, tak mu na jeho krku přistane kunai od Mineta.* Tak co teď? Kdo je tu ten co má návrh?* Řekne Mineto muži napůl zlověstným a napůl šíleným hlasem. Výraz muže se změní. Strach a překvapení to teď vidí Mineto na tváři muže.*" Dobré to by stačilo už toho nechám."* Řekne si Mineto.*" Ale ne. Teprve jsme začali."* Ozve se v jeho podvědomí. Muž bojící se malého a šíleného kluka začne prosit o život.* Prosím nedělej to. Omlouvám se. Mám doma ženu a....* Muž nestihne dopovědět a Mineto mu kunainem rozřízne krční tepnu. Okamžitě se vyhne krvi stříkající z jeho krční tepny ale i přesto mu krev zasáhne ruce.* Ale ne co jsem to udělal.* Zarazí se Mineto a všimne si, že najednou už své tělo řídí on. dívá se na své ruce od krve a na muže, kterému z krční tepny stříká krev ven. Okamžitě Mineto začne utíkat. Utíká směrem domů co nejrychleji to jen jde.*" Co jsem to provedl? Co jsem to provedl?"* Mineto si furt v hlavě opakuje tyhle slova. Když příjde domů, tak opatrně loktem otvírá dveře ať na nich není krev a jde rychle do koupelny si ruce umýt. Drhne si je pod umyvadlem a v sobě má strašně užírající pocit viny. Po chvilce si ale uvědomí, že to nebylo poprvé co musel pro své přežití zabít. Nakonec z něj odpadne i pocit vinny a uklidní se. Podívá se zase do zrcadla a vidí tam zase to co předtím. Sebe s tím divným výrazem ale tentokrát bez krve. Mineto se pořádně zaměří a všimne si, že tentokrát se mu to nezdá. Výraz na jeho obličeji je úplně stejný jak v odrazu zrcadla.

Rias Gremory: *Už je to nějaká doba co se stala Geninem a byla dokonce vyhozena ze svého domu, musí dělat různé práce v sirotčinci ve kterém nyní musí žít. Kromě toho musí dělat různé práce v sirotčinci jako třeba umývat nádobí, uklízet a další blbosti. Rias se od krvavé zkoušky trochu změnila, nejdřív byla úplně v hajzlu z toho že někomu vzala život ale jak plynul čas začala se s tím srovnávat a její nevinnost… už není taková jako dřív. Pořád je dost milá a přátelská ale přitom zjistila že už dokáže být někdy velmi odhodlaná a hlavně neústupná, pokud jde o něco co se jí nelíbí a podobně, už nemlčí aby se vyhla problému ale je ochotná jít do konfrontace s jinými a klidně se už pustí i do fyzického násilí aby si vynutila to své. Ne že by měla radost z toho že dnešní doba si žádá že ten silnější si prosadí svou ale musela se přizpůsobit tomu jak to ve světě a v Kirigakure funguje ale o tohle momentálně vlastně nejde. Akira Rias kdysi ještě před krvavou zkouškou ukázala nějakou zajímavou schopnost, která ji dovolila použít chakrová vlákna k tomu aby ovládala různé zbraně a podobně a Rias se to plánuje naučit ale nehodlá to používat na zbraně ale na loutky. To je důvod proč si jednu takovou chce vytvořit, dostala nápad vytvořit si svou vlastní kopii (Shoyū-Sha). Proto si po dokončení nějakých prací v sirotčinci požádala zda by nemohla dostat možnost použít dílny, které tu jsou a občas se tu děti učí různým řemeslům aby to nebyly úplná dřeva až budou schopni opustit toto místo, aspoň budou něco umět a nebudou mít třeba takový problém uplatnit se ve společnosti -> najít si práci. Samozřejmě někdo jako je Rias nebo Ryuu to nemusí vůbec řešit, protože ty čeká kariéra Shinobi ale ne každý tu má takové štěstí. Nedříve se ale Rias musí naučit pracovat se dřevem, jak zjistila myšlenka je jednoduchá ale provedení je horší a vůbec ji to nejde. Není schopna vytvořit ani jeden pořádný kus dřeva a tak se na to dočasně vysere a místo toho si najde v místní knihovně nějaké knihy o práci se dřevem a tady nastupuje její přednost skrze eidetickou paměť, díky které si kompletně vše zapamatuje a hlavně to docela lehce chápe. Není na tom nic těžkého, aspoň skrze teorii. Když se po několika dnech dá do práce s úmyslem zkusit to znovu s tím že už má potřebné znalosti k tomu aby to zvládla narazí na problém, znalosti sice má ale nemá stále dostatečnou zručnost k tomu aby to zvládla tak dobře a bezchybně. Proto je nucena se dřevem nadále pracovat a učit se s ním s tím že je nucena dávat sirotčinci daleko větší finance z misí, protože to dřevo taky není zadarmo a tak si musí vše řádně platit, už tak tu nemají peníze a ještě aby je Rias stáhla o další. Jak utíkají týdny tak zvládá práci se dřevem čím dál lépe a než se naděje už jsou to asi 4 měsíce a Rias zvládá vytvořit první prototyp dřevěné ruky, která je skrze různě napojené klouby pohyblivá a mohla by i fungovat a to je dobře. Dalo ji to znamení že je připravená ale než začne pracovat na loutce samotné, je nucena se změřit aby věděla jaké rozměry má na loutku různě použít. Nejdřív začne pracovat s výkresem kde si zapíše všechna potřebná čísla a pak začne pracovat na dřevě, které si musela sehnat. Využila dřevo ze skupiny tvrdá, mohla si sice vybrat něco co je považováno jako neobyčejně tvrdé ale to má pak prakticky nulovou toleranci pro ohyb a má tendenci lehce praskat a k tomu využije dub, sice je to tvrdé dřevo ale zase má nějakou tu toleranci pro ohyb a další fyzické ale i mechanické vlastnosti. Začne pracovat na jednom velkém kusu dřeva s tím že potřebovala velký kmen aby ho mohla postupně hezky ze stran a podobně opracovat. Nejdřív to ohobluje, obrousí a podobně jen na hrubé rozměry s tím že když to má pak podle výkresů co si připravila začne na to dřevo rýsovat různé linky a čárky, které značí kde bude třeba co ubrat. Když to má připravené začne na tom pracovat ale upřímně, tahle práce je dost náročná a dost se u toho člověk zapotí a navíc tvrdší dřevo = těžší práce s ním, logicky měkké dřevo by se dalo opracovat nejlépe ale to by bylo nepraktické při použití na loutku. Samozřejmě během toho se musí věnovat i svým povinnostem v sirotčinci, které tam má a navíc nesmí zapomenout na trénování apod. Trvá ji to asi týden než má trup dokončený s tím že ho musí ještě vybrousit do hladkosti a přidat tam další nějaké malé úpravy ale tím nekončí, musí začít pracovat na končetinách, velkém počtu kloubů a dalších hovadinách. Vyžaduje si to opravdu mnoho času s tím že nakonec skončí u hlavy, která ji zabere skutečně nejvíce času, protože tam je potřeba provést nejvíce detailů jako jsou pohyblivá ústa, oční víčka ale i krk musí přizpůsobit nejvíc jak to jenom jde pro co nejvíce přirozený pohyb těla. Do pravé ruky své loutce také zakomponuje mechanismus skryté čepele, který dovoluje aby se louce z vrchní části zápěstí vysunula zápěstní čepel, která je ukrytá uvnitř ruky. Když je to celé hotové tak loutku nahrubo smontuje s tím že ji ale pak stejně musí rozebrat aby každou jednu dřevěnou část mohla vybrousit do hladka a také natřít nějakými těmi nátěry aby dřevo chránila před vlhkostí ale také před škůdci aby ji to ihned nesežral nějaký termit apod. Když je hotovo prohlédne si loutku a všimne si že pár detailů zapomněla a tak je dokončí a udělá loutce zadek atd. Je pyšná hlavně na její hlavu, protože má i umělé zuby ale hlavně má i opravdu reálnou podobu očí jako má Rias, využila k tomu akrylátové oční protézy, které mají výhodu že vypadají velmi přirozeně, místo toho kdyby použila třeba skleněné nebo prostě obyčejné ze dřeva na které by to nakreslila. * Fajn už se někam dostáváme. *Když je tohle dokončené je nucena ještě hlavu upravit v oblasti kam patří vlasy do které začne vsazovat vlasy z paruky stejné barvy jako má Rias, obyčejně je nasadit nechce a tak je tam postupně vsází jeden po druhém a tohle je fakt jebačka to tam mrdat postupně jeden vlas za druhým. Vlasy tam dá celkem dlouhé, které pak jen ostříhá a prostě celkově ji udělá sestřih prakticky stejný jako má Rias. Pak si uvědomí jaká to je kráva, protože je musí zase vytáhnout (všechny) a musí loutku „obalit“ do latexu, který si na zakázku objednala s tím že odstín má být co nejvíce podobný odstínu barvy kůže Rias. Tohle pokládání kůže na dřevo loutky je docela obtížné, protože je nutné aby byla napnutá a skutečně přilhala všude k tomu dřevu jinak by to byla zbytečná práce a hlavně by to pak neplnilo svou funkci kdyby to nevypadalo skutečně. Jen tohle ji zabere asi 6 hodin práce s tím že jakmile má hotovo tak je nucena vytvořit opět ty vlasy postupným vsazováním pramenů s tím že teď se musí dostat i přes ten latex aby to mohla vsadit přímo do hlavy ale po dalších hodinách práce má hotovo a tak stačí ještě udělat řasy, obočí a jizvu jako má Rias. Taky udělá rty a vše potřebné aby ta loutka byla fakt dokonalou kopií Rias a když má hotovo může říct že tahle loutka je fakt její dokonalou kopií. Z blízka při blízkém zkoumání se dá určit že tohle určitě bude loutka ale během boje takovou šanci nikdo nedostane. Když má hotovo tak si loutku uloží do pečetícího svitku a má hotovo, to je hlavní (následně se po pár dnech naučí ovládat loutky chakrovými vlákny). *

Délka: 1.291 Slov

* Mineto si ráno poklidně vstal a šel si dát pořádnou sprchu po ránu. Když vešel do koupelny, tak si pustil sprchu ale voda byla tak studená, že si Mineto myslel, že má snad i omrzliny. Nastavil si tu správnou teplotu, tak aby se pěkně po ránu probudil a osvěžil. Když bylo vše tak jak mělo, tak si Mineto vlezl do sprchy a pustil se na ranní hygienu. Po sprše si hned šel umýt zuby a vyrazil ven z koupelny, směrem do pokoje pro nové a čisté oblečení. Když se Mineto oblékl do čistého oblečení, vyrazil směrem do kuchyně na snídani. Dal si vločky s mlékem a kvalitní čaj, který měl Mineto v lásce. Lahodně a pomalu si pochutnával na své vynikající a vydatné snídani. Po snídani se vydal uklízet nádobí co zašpinil od jídla. Jakmile nádobí umyl a dal sušit, tak si šel pro svou láhev na vodu. Poté co jí našel, se vydal si láhev napustit čistou vodou. Jakmile měl vše připravené, vydal se do uliček Kiri. Jakmile přišel, tak se podíval na střechy budov co v uličkách byly postavené a rozhodl se vylézt na jednu z nich ale bez použití jakéhokoliv jutsu. Bylo to velmi namáhavé, protože musel zapojit jak svou inteligenci, kde má jak se chytit a též i svou výdrž, když se musel pořád držet, aby se mohl rozhodnout kam dát svou nohu, tak aby mohl se pohnout dál nahoru. Poté co vyšplhal na střechu barákum, tak už cítil i menší úvahu. Oddychl si a vyrazil po střeše baráku. Když doběhl ke konci střechy, tak se odrazil pouze svou sílou a přeskočil na střechu druhého baráku. jakmile dopadal, tak se u země stočil do parakotoulu a postavil se zpátky na nohy. Rozběhl se a běžel ke konci střechy a zopakoval to zase. Tentokrát Mineto dopadl trochu špatně a namohl si ruku. Nebylo to nic hrozného ale trochu to i bolelo. Jakmile se podíval na další střechu kam chtěl Mineto skočit, tak si všiml, že barák je o cosi větší a bude muset po skoku chytit parapetu okna. Mineto se trochu protáhl a rozhodl se, že to udělá.* " Tak jo to zvládnu."* Pomyslel si a rozběhl se. V půlce střechy už na něj přišly i obavy ale nedal se zastrašit. Jakmile už byl u konci střechy, tak se pořádně odrazil a to bez použití chakry. Pouze vlastní silou a letěl směrem k parapetu. Mineto se jen tak tak chytil ale při pádu na stěnu si natloukl obličej.* Kurva.* Zakřiřel Mineto. Jakmile se držel, tak už cítil jak slábne a tak co nejrychleji se snažil vyšplhat nahoru na střechu. Musel se snažit co nejvíc, protože jeho výdrž už slábla. Zvládl to ale a na střeše si lehl a odpočinul si. Jakmile si sáhl pro flašku s vodou, tak si všiml, že jí nemá u sebe.* Já jsem debil. Vždyť já si jí nevzal.* Urážel se na střeše a praštil se do hlavy. Když si odpočinul, tak se zvedl a viděl před sebou obří barák. Spíše takový panelák a tak se Mineto rozhodl, že si půjde vyběhnout až do posledního patra. Když začal slézat ze střechy baráku tak v půlce se Mineto špatně chytl a spadl asi ze dvou metrů na zem. Mineto se zvedl a oprášil se od bordelu ze země. když přišel ke vchodu paneláku tak se podíval kolik je zde pater.* Dvanáct? Tak to je v pohodě.* Řekl si Mineto a rozeběhl se po schodech směrem nahoru. Nohy jej ale začali bolet už tak v pátém patře. Mineto ale věděl, že se nesmí poddat bolesti a musí to vyběhnout. Když byl v desátém patře, tak už to spíš bylo takové rychlejší chození ale i tak se nedal a dotáhnul to až nahoru.* Jupí zvládnul jsem to!* Radoval se Mineto a šel zpátky dolů. Když se dostal zpátky domů, tak okamžitě letěl pod kohoutek s vodou a vypil snad litr vody. Poté vyrazil do rychlé sprchy aby se očistil a šel rovnou do pokoje.* Dnes to bylo namáhavé.* Řekl Mineto a spadl do postele kde okamžitě usnul.*

* Mineto se na dnešní den vůbec netěšil. Otec je totiž přihlásil na společný trénink. Jednalo se o trénink chakrových obvodů. Trénink započínal v tom aby si lidé rozšířili svou zásobu chakry pomocí toho, že jí vyčerpají do maxima a potom jí pomocí meditace zkusí doplnit o něco víc. Minetovi by to nevadilo vůbec, kdyby tam nemusel jít s otcem.* Najednou se zajímá vůl starý.* Řekl si Mineto v pokoji. Když uslyšel jak na něj otec volá z kuchyně ať jde jíst, tak už věděl že to přichází. Otevřel dveře od pokoje a vyšel za otcem ke stolu, aby se najedl. Jakmile se usadil tak na něj otec spustil várku keců, které Mineto chtěl ignorovat.* Uvidíš jak nám to oběma prospěje. Aspoň budeme silnější a budeme dělat společnou aktivitu.* Říkal mu otec, ale Mineto si vždycky jen nudně odfoukl a řekl.* Super.* Když pojedli, tak si šel Mineto jen opláchnout obličej a vyčistit zuby. Když vycházel z koupelny otec už stál u dveří a radostně čekal, než se Mineto nachystá. Mineto šel do pokoje a šel se přesléct do nového oblečení.* Pojď už, ať to stihneme.* Volal na něj otec. Když Mineto otevřel dveře pouze se na něj podíval a odpověděl znuděně.* Jó furt.* Jakmile vyšli ven tak zamířili na akademii, kde se tento kurz prováděl. Prý jakási novinka pro lidi co mají problémy s tréninkem zásoby chakry. Jakmile došli do třídy, kde se tento kurz odehrával, tak si Mineto všiml pouze divných shinobi. Mineto se styděl, nevěděl vůbec proč jej jeho otec táhnul sem, když si mohl úplně v pořádku meditovat na svém místě. Když si jich lektor kurzu všiml, tak je poslal na svá místa a hodina začala. Lektor se představil a začal vysvětlovat, jak tenhle kurz bude probíhat. Mineto nějak nechápal a ani jej to moc nezajímalo. Když lektor skončil se svou nudnou řečí, tak se měli všichni postavit a vybraní specialisté (Což byl Minetův otec), Měli přijít k ostatním a vysát z nich chakru za pomocí CHAKRA KYUUIN NO JUTSU. Otec tedy řekl Minetovi ať si lehne na zem. Mineto jen protočil znuděné oči a lehl si na zem jak mu bylo řečeno. Otec na něj přiložil svou pravou ruku a začal z něj vysávat chakru. Mineto se cítil vážně nějak divně, protože tohle na něj bylo použito poprvé a cítil jak jeho chakra odpouští tělo. Bylo mu jednu chvíli vážně divně ale musel to vydržet. Když už byl na pokraji svých sil, že by snad ani za pomocí chakry neudělal to nejjednoduší jutsu, tak si musel sednout do tureckého sedu. Jak byly všichni hotoví s vysátím chakry, tak jim lektor řekl, aby začali s meditací. Pouze si vyčistili hlavu a začali. Pro Mineta to dneska bylo těžké, protože furt nadával na ten kurz, ale po chvíli se uklidnil a nastolil svůj vnitřní klid. Zhluboka se nadechl a poté pomalu dýchal jak vždy při své meditaci. V jeho žilách po chvíli ucítil i chakru. Chakra se mu zpátky dostávala do jeho chakrového oběhu. Mineto se soustředil, aby jeho chakra byla zpátky v plné síle a to se i povedlo, ba dokonce se mu zdálo, že v jeho těle je jí i o trochu více než předtím. Po ukončení kurzu se všichni zvedli a uklonili. Když se Mineto vracel zpátky domů, tak na něj otec furt měl otázky typu zda se mu to líbilo a pomohlo. Mineto ale nějak otce nevnímal a pouze vždy kývl souhlasně hlavou, aby měl od otce klid. Když se došlo domů, tak se Mineto zavřel v pokoji a začal ještě meditovat v pokoji sám, aby měl dnes trochu více vyčištěnou hlavu. Večer pouze vyšel z pokoje si pro jídlo a s otcem se nějak extra nechtěl bavit. jakmile pojedl večeři, tak se uložil ke spánku a byl připraven spát.*

627 slov

Rias Gremory: *Dostala svou první misi (ranku D) ale naneštěstí ji čeká pouze podřadná práce a tou je pomocná práce v jedné kuchyni nějaké místní restaurace a co tam má za práci když neumí vařit? Naneštěstí něco co je nucená dělat poměrně často v sirotčinci -> umývání nádobí. Nejhorší je že byla zavolaná právě na víkend (sobotu) a v ten tato restaurace má největší nával zákazníků = nejvíce nádobí. Takže stojí tam u nějakého okýnka kam číšník nosí použité a špinavé nádobí a Rias tam stojí na takové malé bedničce aby tam vůbec dosáhla a bere si jeden kus nádobí za druhý a jen myje, myje a myje. Během rána to nějak ujde ale od 12ti hodin do takových 3 hodin tam je taková honička že Rias absolutně nestíhá a musí ject jako šílenec. Fakt nestíhá ani přemýšlet nad tím kam to nádobí pak odkládat a tak jakmile něco dostane rovnou to umyje a prostě to rychle někam odloží aby okamžitě mohla vzít další talíř atd. a začít to umývat a takto je to stále dokola s tím že občas se tma ukáže někdo z kuchyně aby sebral nějakou tu hromadu nádobí a uložil to na místo kam to patří a Rias se tak uvolní místo na odkládání. Když padnou ty 3 hodiny tak si může trochu oddechnout, někam si sednout a případně se najíst něčeho co ji tam případně někdo z kuchyně udělá, příjemné je že tam jsou aspoň ochotní. Nicméně jakmile se začnou blížit večeře tak se tam postupně začnou hromadit další lidi a postupně se opět Rias může vrátit k tomu tempu jako u obědů. Nejdřív ji chodí jen trocha nádobí ale postupně ho tam dostává více, více a více až nakonec má zase tolik práce a tolik kusů nádobí k umývání že neví kam dřív a co dřív. Brzy je zase v tom momentu kdy to nemá kam uklízet a takto tam musí vydržet dalších pár hodin (asi do 21:00) s tím že v tu dobu se zavírá a tak dostane několik pár dalších kusů nádobí ale jsou to už jen nějaké zbytky těch lidí co tam přišlo těsně před zavíračkou. Když má umyto dostane do ruky koště a dají ji za úkol aby zametla celou kuchyň a ne jen svůj koutek kde celý den umývala nádobí, ne moc ochotně to udělá a když je to tam zametené ještě dostane za úkol tam vytřít ale tak nechce aby si na ní někdo stěžoval že při plnění misí má ještě nějaké řeči a tak to vše splní bez nějakých zbytečných řečí. * Mohu už jít? *Zeptá se docela dost zničeně hlavního kuchaře, který si tu Rias vyžádal a ten souhlasně přikývne a nechá ji odejít s tím že ji dá svitek, který potvrzuje úspěšné splnění mise. Takto večer vyrazí do sídla Tsuchikageho kde na nějaké recepci dá ten papír sekretářce, ta ho založí do archivu a vyplatí Rias její odměnu (5 Ryo). * Děkuji. *Malá Rias se pak vydá rovnou do sirotčince a tam si dá sprchu a jde rovnou spát a usne ihned a spí dlouho jako zabitá. *
Délka: 513 slov

Rias Gremory: Proč tady? Proč já? *Nadává Rias do prázdna před vstupní bránou na hřbitov s tím že od ní zrovna odchází správce hřbitovu, který si přebral svitek s popisem mise a jakmile to tam Rias splní tak ji ho potvrdí a ona ho bude moct odevzdat a prokázat tak že byla mise splněna. Pokud jde o zadání samotné mise tak Rias je nucena dnes vykopat 25 hrobů. Vyrazí na pozemek hřbitovu a jde do jeho samotného středu s tím že se tam nachází nějakej prťavej domeček a uvnitř toho se nachází různé nářadí apod. Tam si vezme lopatu, která je daleko větší jak ona a dojde k prvnímu onačenému místu, které je určené aby tam vykopala první hrob a tak začne. Dostatek síly nebo absence výdrže problém není, Rias postrádá velikost a tak kope dost neohrabaně ale kope a to se počítá! Uteče asi hodina, pak to jsou dvě hodiny a Rias má dokončeno s tím že když to srovná s nějakými jinými hroby tak to je opravdu maličká díra ale tak co má dělat že? Když to ale uvidí správce začne se ji smát a poví ji něco ve smyslu že si dělá srandu a že jejím úkolem není kopat hroby ale spíše tam uklidit a tak ji sebere lopatu a hodí ji nějaké to koště a tak dále a poví ji že tam m á uklidit bordel kolem hrobů. Není moc vzácné že tam přijdou nějací kokoti, kteří tam chlastají a dělají bordel a hřbitov tak pak vypadá. Kirigakure není zrovna místo kde by mrtvola měla nějakou úctu ale aspoň tu nějaké hroby mají, pořád lepší než kdyby někdo jejich těla někde nechal ležet a zapálil je aniž by jim pak udělal hrob. Takto si aspoň někdo bude moct pamatovat že tam kdysi někdo žil i když je pravda že moc hrobů tu zase není a většinou jde o hroby lidí, kteří zemřeli za posledních 5 let (od založení Kirigakure). Rias dost zaskočilo že i za tak krátkou dobu tu je dost hrobů ale tak nejsou tu hroby jen Ninjů, kteří padli v bitvě během mise ale je jsou tu i obyčejní civilisti a tím pádem i dost mrtvých důchodců. Jak tak uklízí několik jmen ji přijde povědomých ale nakonec jde jen o jména nějakých rodičů lidí, které už poznala jako pár spolužáků z akademie apod. Například zde najde třeba i jméno jedné spolužačky, která zemřela během krvavé zkoušky Kirigakure a dokonce zde najde i jméno té mrchy, kterou zabila samotná Rias. * Kdybych tehdy prohrála tak tu ležím já. *Nějak více se nad tím nepozastavuje a dá se zase do práce s tím že chvilku před večerem má hotovo a tak to jde oznámit správci hřbitovu a ten to po Rias zkontroluje a tak ji dá potvrzený svitek ohledně úspěšně splněné mise. * Tak já jdu a snad se už nepotkáme. *Rozloučí se s ním a odejde, možná to znělo hrubě ale spíše to je myšleno že doufá že tu v nejbližší době nebude ona ta pohřbená ale současně v tom může být i skrytý podtext s tím že doufá že tu už nebude muset plnit další misi. Odejde zase do sídla Mizukageho a tam dá jedné sekretářce doklad o splněné misi a opět dostane odměnu a může si jít zase domů do sirotčince, uznává že tahle mise sice nebyla moc příjemná a záživná ale zase byla méně náročná jako ta v restauraci. *
Délka: 566 Slov

Ryuu *Kráčel uličkou, po té, co vystopoval Zacharyho až domů předešlou noc a dnes ráno mu nechal snídani za oknem, se Ryuu potuloval po městě a snažil se najít místo, kde jej nikdo nebude obtěžovat, aby si mohl v klidu přečíst papíry, které nakradl v Archivu, měl sebou i klanovou kroniku, kterou zkonfiskovala knihovna. Ryuu moc nechápal proč, však v lanové části jeho klanu stále bydlelo dost lidí, většina byla mimo vesnici, ale stejně...bylo tu dost lidí an to, aby si vedli nějakou kroniku. Možná měli novou a tuhle chtěli zapomenout....možná šlo o to, že jejich hrdost neunesla rebelii a raději začali s rokem Nula, také od nuly. Dávalo to docela smysl...Ryuu nakonec skončil na hřbitově. Však sem stejně nikdo moc nechodil. Našel hromadný hrob pro studenty, kteří nepřežili krvavé zkoušky a vyhledal na něm jméno svého přítele.* Akira-kun? Dneska přijdu na to, co se stalo mojí mámě....zatím žiju a brzy půjdu na chuuninské zkoušky...počli mi shora tvou sílu a vůli a já budu bojovat za nás oba. *Přiložil ruku na kámen se jmény a šel dál, do odlehlejší části hřbitova, který přecházel spíše v pololes, sedl si na kámen stěny, která obíhala okolo pozemku a vytáhl zpod mikiny složku, rozložil papíry a nejprve se podíval na fotografii své matky, vyjmul jí ze složky a vložil si jí do peněženky na drobné. (vzhled matky ) Jemně se usmál a začal si pročítat zprávy o té rebelii. Každý jeho příbuzný tam měl napsáno, že byl popraven kvůli rebélii vůči Mizukagemu, ale nikde nebylo přesně psáno, co provedli. Ryuu přemýšlel o tom, kdo by to mohl vědět. Rozhodně Mizukage, ale za ním s tím jít nemohl, to by se provalilo, že jej Zachary vzal do archivu a byl by problém, nebo možná ta stará paní z knihvny....ale to byla věhlasná práskačka. Byl na to tedy sám. Poslední z papírů, s nařízením popravy,konečně odhalil něco více. "Pro vzpouru proti budoucímu Mizukagemu a pro sabotáž jednoznačné volby je Mia Keitaro a celá její rodina odsouzena k trestu smrti. Vyjimku tvoří děti do pěti let, které půjdou do sirotčince."* Jakou sabotáž jednoznačné volby....copak se matka snažila víst boj proti Mizukagemu?Proč by to dělala... *Ryuu ještě jednou porovnal papír s máminou složkou, byl špatně zařazený a proto jej v její složce prvně nenašel. Mia Keitaro...jeho maminka přece byla dobrá žena a rozhodně pro vesnici dělala prví poslední. Ryuu pročetl všechny mise a dost z nich bylo někým, z rodiny Mizukageho, v podstatě každá mise, kterou od svých dvaceti let jeho matka vykonala, byla ve stejném složení. Mia Keitaro a dvě osoby z rodiny Mizukageho, jedna ženská a druhá mužská, Ryuu vyzkoumal, že po několika misích, i několikadenních, byla ženská osoba nahrazena samotným Mizukagem a později i on jejich tým opustil a byl tam někdo z jiného klanu.Nicméně jeho matka byla vždy v týmu s tím mužem z rodiny Mizukageho. Ačkoliv Ryuu byl moc malý na to, aby pochopil mezilidské vzahy na vyšší úrovni, rozvracení rodiny, přebírání si partnerů a podobně, přišlo mu zvláštní, že zrovna s jeho matkou byl v týmu sám Mizukage. Proč by jí pak nechával zabít, pokud na sebe měli spoléhat.... Ryuu rozdělal oheň a přemýšlel, zda by měl složku spálit....už se stmívalo a na hřbitově byl oheň jediným zdrojem světla. Sedl si blíže k ohni a otevřel kroniku, končila přesně v rok, kdy byli zabiti členové rodiny keitaro...nicméně začal od začátku. Rok XY rodina Keitaor se stala vůdčí rodinou klanu Seiren....blabla nějaké zbytečnosti, strom rodiny, předešlí vůdci klanu a tady. Poslední zápis. Mia Keitaro s většinovou podporou vesnice a převážně klanu Seiren, kandidovala na post Mizukageho, nejsilnější kunoichi v Kirigakure, má naší podporu a celý klan bojuje za spravedlivý souboj mezi kandidáty, kde se bude muset projevit jak fyzická zdatnost a síla, tak logické uvažování a rozum kandidáta.* Takže ona chtěla být Mizukage a pro to jí zabil? Bál se jí, protože byla silná...silnější než on? *Vzal do rukou spisy z misí....jak se zdálo, vždy šlo o nějaké těžké souboje a z popisů průběhu mise Ryuu dočetl, že to byla většinou jeho matka, kdo odvedl nejvíce práce a nynější mizukage na společných misích byl spíše pozorovatelem...* Sledoval jí, chtěl vidět její slabé stránky, na co se nesoustředila...co za techniky používala, jak bojovala, aby jí pak zabil? Proč ale...vždyť jí mohl porazit v souboji. *Ryuu začal počítat, když se Mizukage ucházel o toto místo, byl velmi mladý, když trávil čas na misích s jeho matkou, bylo to tak dva roky před tím, než se vůbec ucházeli o místo mizukageho...Ryuuovi byl tenkrát rok.Možná že právě on byl mámina slabina a pro to se nechala zabít....kdo ví, jak mohli být popraveni, nakonec to ani nemuselo být popravení, jen tohle byla taková zástěrka, za kterou chtěli schovat fakt, že je rpostě mizukage v nestřeženou chvíli povraždil. Ryuu si s těžkým srdcem četl listky v kronice jejich klanu. Ryuu byl sice smutný z toho, co zjistil, ale zároveň měl podivný hřejivý pocit na duši z toho, že jeho matka reálně žila a rozhodně neměla v úmyslu se jej zbavit, pouze byla obětí vlastních ambicí a Mizukage našel cestu, jak se jí zbavit a vyčistit si schody k postu mizukageho svou vlastní cestou. O to více jej nenáviděl, měl je zabít všechny a nenechávat jej samotného. Našel ve složce ještě jednu zdravotní zprávu, asi týden před smrtí....psalo se tam, že jeho matka čekala další dítě, byla sice na začátku těhotenství, ale miminko očividně nikdo nezachránil, ani se nesnažil...jinak by tu Ryuu byl s mladším sourozencem a ne sám. Zmuchlal ten papír a hodil jej do ohně, pak další papíry, které nebyly podstatné....ve složce ponechal pouze výpisy z misí a papír, který jí obviňoval z aktivit proti Mizukagemu. Kroniku jeho rodiny hodil do ohně a sledoval, jak pomalu hoří. Neměl k nikomu žádné vazby, tak proč by si ji měl nechávat.....nikdo by mu stejně nevěřil, že je Mizukage vrah a i kdyby ano, nikdo s tím nic neudělá, Ryuu se bude muset pomstit sám za sebe a nedělat ze sebe oběť. Otřel si nos a postavil se, když kniha dohořívala. Sroloval složku a schoval si jí za opasek, vyrazil zpátky do sirotčince.*

Rias Gremory: *Není to zase tak dlouho co se naposledy viděla s Ryuuem se kterým šla ven aby si s ním zatrénovala a díky tomu se trochu zlepšila v ovládání loutky a on si mohl zatrénovat vrhání zbraní a zlepšit se v tom. Musela si pak loutku opravit ale to měla během několika hodin jednoho dne hotové, dneska má celkem volný den a ráda by něco podnikla ale ne sama ale s Ryuuem. Jeho prohlášení že spolu mohou bydlet až bude po Chuuninské Zkoušce. Nebylo by lepší kdyby se s ním prvně trochu lépe poznala? Když se zamyslí tak o něm totiž vůbec nic neví a hlavně ráda by se s ním prvně trochu více sblížila aby si aspoň mohla být jistá že to bude její dobrý kamarád. Proto ji přišlo jako dobrý nápad jen si to napochodovat do obytné části kluků a prostě si zjistit jaká postel patří Ryuuovi a tak si tam na té posteli sedí a čeká na to až se tam ukáže. Doufá že dneska bude jeden z těch dnů kdy se vrátí brzy aby tu nakonec nemusela dřepět celej den. *
Odkaz: Oblečení -> Odkaz.

Ryuu *Ještě stále trochu unavený, z čeho? to sám nevěděl, asi prostě jen tak,když mohl, tak byl unavený.... mnul si oči a coural se do klučičí části. Zrovna se protahoval a přemýšlel nad tím, jakou misi půjde plnit dnes, když otevřel dveře a na své posteli uviděl Rias, lehce zamrkal a zívl si. Došel až k ní a sedl si vedle, lehl si jí hlavou do klína.* Co tu děláš? *Optal se ospale a přetočil se na záda, aby se jí mohl podívat na její dvě brady a chlupy v nose.*

Rias Gremory:*Sedí si tam a už ji to tam přestává bavit, když v tom tam konečně přijde Ryuu a aniž by se na něco ptal tak si lehne a položí si hlavu do jejího klína a tak mu jednu svou ruku položí na hlavu a upraví mu trochu vlasy ať mu nepadají do tváře a věnuje mu milej úsměv. * Chtěla jsem s tebou strávit taky jeden z těch normálních dnů, nějakou zábavu a podobně a ne jen trénink a podobně… netušila jsem kde tě hledat tak jsem tu na tebe chtěla počkat. *Neodpustí si aby si nepohrála s jeho vlásky ale rozhodně ho nějak necuchá ale spíš mu je maličko upravuje. * Dneska jsi už mimo jak koukám, nevěnuješ mi zítra trochu svého vzácného času?

Ryuu *Usmíval se na Rias, bylo příjemné, jak si hrála s jeho vlasy. Spokojeně zamručel.* Hmmm, já ti ho věnuju klidně dneska, jen mě nech si tu na tobě chvilku schrupnout. Chtěla bys někam jít? Nějaké přesnější místo? *Spokojeně se zavrtěl a zavřel oči, nechtěl spát, nijak extra se do toho nehnal, ale chtěl si chvilku odpočinout. Poležet a nechat se oždibovat, jak to Rias teď dělala, bylo to příjemné.*

Rias Gremory: Tak moc jsem o tom nepřemýšlela, napadlo mě že bych tě ráda lépe poznala pokud spolu máme bydlet a navíc by bylo fajn se maličko sblížit a tak bych ráda šla někam kde to máš třeba rád? *Mezitím si dále pohrává s jeho vlasy a je jí jedno že je ostatním na očích. * Klidně odpočívej, prozatím se zamyslím kam můžeme takto večer jít. *Původně ji napadlo že by se zítra mohlo jít do lázní ale už je docela pozdě a tak tam budou mít zavřeno, proto musí vymyslet nějaké jiné místo. * Máš v Kirigakure nějaké oblíbené místo?

Ryuu *Premyslel, proc by ho chtela poznat, vsak to k souziti nepotrebujou... Ale je to holka, tomu proste nebude asi nikdy rozumet. Spokojene si zatim polehaval.* Stanek s Dango ma otevreno snad dvacetctyri sedm. Jeste se mi nestalo, ze by nemeli otevreno. Nebo si muzeme jit sednout k rece a nebo do opustenyho baraku, kde sem potkal Zacharyho, tam je to taky fajn. Jinak nevim...vetsinu casu pracuju nebo trenuju, takze nevim co je moje oblibene misto.