Brána Sunagakure

*v Arisiných očích nemohla Reina vyčíst žádnou emoci. Prostě se na ní koukala tak ledově chladně, jak jen mohla. Každopádně měla v tom dlouholetou praxi ze své mučitelské kariéry a využít to v této situaci bylo z pohledu Arisu nezbytné. Nic jiného kromě těch tří slov už na Reinu nepromluvila, ale na chvíli ji pustila, aby složila pečetě a vytvořila si tři Kage Bunshin klony. Sice se ji chakra rozdělila na čtyři rovné části, ale v tu chvíli to nebylo podstatné. Podívala se na své klony* Přiveďte všechny tři *pronesla podobně chladně, než se pohledem zase otočila na Reinu. Byla příliš trénovaná na to, aby nedala najevo žádné emoce. Ale co vlastně cítila? Všimla si ochranné čelenky, takže pocítila jakousi hrdost, že maličká se stala geninem. Minimálně! Mohla klidně jít i na chuuninskou zkoušku! Ale to ona nevěděla, byla daleko od informací i od Iwy, kde se poslední zkoušky konaly. Kdyby snad vzala Reina do ruky jakoukoli zbraň, tak by ji vytrhla z ruky a zahodila na zem, ale jinak ji jen sledovala. Mezitím její klony se rozdělili, aby našli uprchlé kluky. a cítila i jistou ostražitost, když viděla jinou stránku Reiny. Ale neměla ji to za zlé. Arisu taky geninská zkouška změnila. Nějak nedokázala cítit nějaké zklamání nebo zhrození. Byly sakra v Suně a tady se děly mnohem horší věci, než jedna holka, co mlátí kluky a ještě civily. Když se klony vrátili s těmi třemi kluky, tak klony všechny tři kluky drželi, aby nemohli utéct. Skutečná Arisu se na každého z nich podívala* Pokud vás tři ještě někdy uvidím jít v přesile proti holce, dostanete takový výprask, že budete litovat, že jste se vůbec narodili! *pronesla stejně chladným hlasem a čekala, až ji to odsouhlasí. Pokud se tak stalo, tak Arisu zrušila klony, čímž pustila ty kluky* A teď táhněte, ať už vás nevidím! *pronesla, než se obrátila na Reinu* A co teď s tebou, maličká? *stále stejný neprostupný výraz, hodlala ji trochu vytrestat, no, možná víc, než sama tušila*

*Jak se dívala na zem přemýšlela.*“Nevím co mám dělat ,ale hlavně musím to udělat upřímně.“*Pomyslela si a přemýšlela.Když ti tři byly dovlečení k arisu nesnažili se o odpor věděli že by byl marný.Poslechly si jí a byly z ní celkem vyděšení a z borově řekly.*Souhlasíme.*Jakmile byly volní začali utíkat co jim nohy stačily.Když byla reina volna jen tam stála vzpřímená a měla skloněny zrak k zemi.Pak poklekla přední na pravé koleno a trochu se předklonila. Na její otázku od arisu jen řekla.*Dobrý den Arisu-sama velice se omlouvám za své chování slibují ,že se to nebude opakovat.Vím udělala jsem chybu a hloupost a přijmu za to trest , který mi za to naleží.*Ani jediné slovo navíc jí neřekla a dívala se přitom na zem a jakmile to dořekla sklonila hlavu a čekala až arisu vynese rozsudek.*“ Snad se mi jí podaří udobřit , když už asi na ní dobrý dojem neudělám nic jiného než moje víra mi nezbývá .“*Pomyslela si a byla smířena s tím to co nastane nechtěla dělat problémy jen už to chtěla mít za sebou. Navíc ani se nehla byla jako z kamene. Navíc arisi si velmi vážila od té doby se sní poprvé setkala na hřbitově a měla k ní velmi silné citové pouto.*

*sice se dívala na Reinu zprvu chladně poté, co vyřídila ty kluky, ale ve chvíli, kdy si před ní chtěla kleknout, tak ji chytla za ramena a prostě ji to nedovolila* O tom už jsme mluvili před třemi lety, maličká... Nesnižuj se ještě víc. Ne přede mnou, když to neocením *na tváři měla už nepatrný úsměv a poslechla si, co měla na srdci. Teď už dávno nebyla ta chladná ledová královna. Prostě to nedokázala. Nechala ji domluvit a chytla ji jemně za bradu, aby ji donutila zvednout bradu. Reina mohla vidět její nepatrný úsměv, když ji prostě sevřela v náručí* Nezlobím se *zašeptala ji do vlasů a trochu ji cvrnkla do ochranné čelenky, než ji pustila* Něco pro tebe mám, pojď *napadlo Arisu a vydala se s ní směrem k budově, kam si shinobi chodili pro mise. Nostalgicky si vzpomněla na své první měsíce po geninské zkoušce a jak ji sestřenka i její sensei vytáhli na C misi. Ona to samé chtěla udělat pro Reinu, aby si ověřila, jak na tom je. A pokud měla chuť bušit do kluků civilů, jedna C mise ji jenom prospěje. Společně s ní vešla až k paní, která rozdávala mise* Zdravíčko, poprosím jednu C misi *usmála se na ní Arisu a ještě něco lovila ve vaku, než před ní vyskládala pár svitků s hotovými misemi. Paní ji dala jednu C misi s vykuleným výrazem, že někdo jako Arisu se chce obtěžovat s C misí. A k tomu ji dala pořádnou sumu ryo (celý váček) za hotové mise* Děkuju moc *poděkovala, rozloučila se a společně s Reinou se vydala ven, kde ji podala svitek s misí*

Zadání: V Ráji barbeque někdo okrádá zákazníky. Chytněte zloděje a doveďte ho na policejní stanici.

*to by udělala to pokleknuti jenže jí arisu chytla dříve než to udělala.*“ Co to děla proč mně chytla.“*Pomyslela si a poslechla jí co jí říká.*“ Vůbec se nezměnila ,ale stále k ní cítím pouto ,které mi nikdo nevezme.“*Prohodila hlavou jako by nic.Když jí chytla za bradu zvedla hlavu a podívala se jí přímo do oči. Viděla i její usměv .*“ Jeto jako tehdy na hřbitově.“*Vrátila se jí vzpominka jak jí něco podobného udělala na hřbitově.Jakmile slyšela ty její sladké slova odpuštění, dost se jí ulevilo.Jakmile jí cvrnkla do čelenky rozzářily se jí oči. *“ Je to snad dobré znamení nebo se i to jen zda?“*Ptala se sama sebe. Při tobě hle slovech jen kývla chápavě a šla s arisu k budově kde jí vedla.Jakmile přišla k paní .*Dobrý den.*Sklopila zrak zemi ,ale pak uslyšela šustivé zvuky tak se podívala a viděla jak arisu něco loví.*“Co hledá a proč mně sem vzála , policejní stanice to není ,ale proč se o mně tak stara ? Vždit říkala před třemi roky že mně není hodna .Přišlo mi jako by o mně neměla zájem, ale proč se tak o mně stara?“*Pomyslela si a snažila si na to odpovědět ale marně. Přitom si všila jak dostala svitek.*“ C mise není to nahodou mise pro chuuniny nebo to muže dělat i genin teď si nejsem jista.“*Pomyslela si a sledovala co se bude dít dal.Jenže si klekla na levé koleno aby si zpravila sandál ,tak nic neviděla .Pak se zpátky postavila .*Nashledanou.*Rozloučila se reina a šla s arisu ven kde se před budovou zastavila a vzala si svitek od arisu.*Arisu-san jsem rada ,že jste se vrátila jak jste slíbila ,ale proč mně berete na misi? Vždit nejste můj sensei a zatím žádného nemám.*Pak otevřela svitek a začala číst.* Ta mise bude celkem dost oříšek ,ale zvládnu to? Krom toho proč se o mně staráte ? Když jsme se viděli naposled tak jste řekla ,že mně nejste hodna nevím jak to mám teď chápat.*Jen byla v rozpacích v hlavě se jí honili v šeljake myšlenky a neuměla si na ně odpovědět.*

*když si pak paní, která dávala Arisu misi, všimla Reiny, tak jen chápavě přikývla a usmála se na Arisu* (Paní) Berete dcerku na její první C misi? *zeptala se zvědavě a Arisu se jen usmála* Ano *odpověděla jen a podívala se s úsměvem na Reinu, než se spolu vydaly ven. Nijak se nezdráhala s odpovědí a nehodlala nijak tajit, že Reina je její dcera. Vypadala tak a brzy to bude i papírově. Jen bohužel není její biologická matka. Ale co už. To je maličkost a jak slíbila Reině tenkrát, brzy budou rodina. Když se venku před budovou Reina rozmluvila, tak ji nechala mluvit, než se rozhodla ji zodpovědět všechny její otázky. Odvedla ji kousek dál na lavičku, na kterou si sedla* Takže pěkně popořádku. Pokud se nebojíš prát se proti přesile, tak zvládneš takovouhle misi jako nic. Jistě, byli to jen civilové, zatímco ty jsi už genin. Ale máš odvahu, to se musí nechat. Ale musíme zapracovat na tom, aby jsi nevyhořela při chuuninské zkoušce, když se příliš necháš ovládnout svými emocemi, což se předtím stalo. A netvrď mi že ne, viděla jsem to. *na chvíli si odmlčela, kdyby snad ji k tomu chtěla Reina něco říct, než pokračovala* Uteklo dost času od chvíle, co jsme se potkali na hřbitově. A lhala bych, kdybych řekla, že jsem nad tím nepřemýšlela... Postarám se o tebe, jak nejlépe dovedu... *odmlčela se a trochu nejistě ss usmívala na maličkou, pak ji přes rameno koukla na zadání mise a položila ji ruku na rameno* Je na čase zajít si na barbeque řekla bych *usmála se na ní a cvrnkla ji do čelenky* Tohle si teď schovej, akorát bychom ho vyděsili *poradila ji, sama na sobě čelenku od identifikace u brány neměla*

*Co si ty dvě vevnitř než odešly povídali vůbec neposlouchala jen přemýšlela. Jakmile viděla ,že arisu jde šla s ní a posadila se vedle ní na lavičku. Poslouchala jí pozorně chtěla vědět to na co se jí ptala.*Ano nechala sem se unést ,ale nevím co to domě vjelo.Asi po rodičích geny nebo nevím a omlouvám se.*Nic víc nedokázala ze sebe dostát.*Jakmile uslyšela tyhle slova rozzářily se jí oči ,ale že by se začala smát to ne přišla si jako zbytá jako by jí někdo dal přes hubu .Jen se zmohla pousmát.*Mám vás rada Arisu-san.*Poslechla jí a schovala si svitek a čelenku do kapsy u kalhot.Nato cvrnkaní do čelenky si začala zvykat.*Dobře arisu-san , akorát jestli bude rodina mohla bych vám říkat mami je to pro mě příjemnější ,ale záleží na vás Arisu-san.*Jen ji odvětila a postavila se vedle ní pak se pomalu vydala do Ráj barbeque.Přitom se dívala jestli arisu jde taky.*

*škoda, že nejspíš Reina neslyšela, že ji nazvala její dcerou. Arisu to tak nějak rezonovalo v hrudníku, že to tak nějak v sobě už měla rozhodnuté. Chtěla, aby se Reina stala její dcerou, ať už to nakonec bylo jakkoli. Poslouchala její vysvětlení, že se nechala unést a pohladila ji po vlasech* Nemusíš se omlouvat. Jen se to musím v sobě naučit potlačit. Musíš při soubojích a jako kunoichi víc myslet hlavou, než se nechat ovládat emocemi. To někdy může rozhodnout o tom, jestli zemřeš nebo přežiješ, jasné? *usmála se na ní mile Arisu a nejradši by si ji prostě stáhla do náruče. Pocítila k ní ochranitelské sklony, přestože věděla, že její maličká má už své první zabití za sebou. Ani netušila, co by cítila, kdyby zjistila, že při geninských zemřela. Asi by se už neovládla a stala se nukeninem. To by byla poslední kapka.* Taky tě mám ráda, maličká a už mi neříkej Arisu-san, Arisu-sama ani nijak tak. Ale jak sama chceš, ano? *neřekla ji přímo, že ji může říkat mami, ale tak nějak ji to dovolila. Když se spolu vydaly k ráji barbeque, tak k ní natáhla ruku, aby se ji chytla. Prostě vypadali jak mamka a dcerka, co jdou na jídlo*

*poslouchala jí pozorně a snažila se sní navázat oční kontakt.*Dobře .*Chytla se jí za ruku a usmála se na ní.*Mamko jsem rada ,že jsme se našli .Snad ti budu dělat jen dobré jméno a ne ostudu. Jen mně napadá ty máš kluka nebo manžela mami?*Podívala se na ní zvědavým pohledem. Velice jí to zajímalo byla hodně zvidava.*“ Hodně mně překvapila ,byla bych rada kdybych s ní mohla trávit i víc času. Jenže to nebude asi jen tak jednoduché.“*Pomyslela si a byla moc rada , když jí mohla chytnout za ruku. Bylo to pro ní jako by se vrátila do doby ,když její rodiče žili.*“ Sice není moje biologická mamka ,ale i tak jí mam rada stejně a krom toho bych jí za nic na světě nevimněníla.“*Řekla si pro sebe v hlavě.*Mamko díky tobě už se necítím tak sama a děkují za vše co pro mě děláš snad ti to budu jednoho dne snad vrátit nebo vynahradí.*Potěhle slovech se jí přitiskla k ruce a opřela si o její ruku hlavu.*

*samozřejmě, že se podívala Reině do očí, bylo to, jako dívat se do očí svému mladšímu já. V duchu doufala, že tahle její mladší verze bud šťastnější než ona. Ona pro to udělá cokoli. Rozhodla se nakonec, že pokud to bude možné a nebude mít nějaké mise, tak s Reinou zůstane doma do jejích chuuninských zkoušek a doprovodí ji do Kirigakure. Naposledy tam byla na Turnaji, což už bylo zatraceně dlouho. To o jméně a pověsti přejde, přeci jen to bylo něco, na čem ji do dnešního dne nezáleželo. Ačkoli ji potěšilo, že vojáci u vchodu ji poznali. Že přeci jen její pověst byla lepší, než by byla dřív. Ale když se ji Reina zeptala na kluka a manžela, tak se musela upřímně zasmát* Ty jsi teda zvědavá poslyš *smála se Arisu, než po chvilce odpověděla* Možná někdo takový je, ale nebude s námi bydlet *odpověděla vyhýbavě, přeci jen ona to s muži měla složité a její osobní hledání pomsty ji v tom moc nepomáhalo. To, že do teď už svého domu přivede Reinu, pro ní bude velká změna. Ale na to bylo ještě času dost! Teď byla před nimi mise! To oslovení mamko s ní dělalo víc, než by přiznala. Každé takové oslovení ji prostě uvazovalo v Suně a začala se tu zase cítit po letech doma. S úsměvem dorazila s Reinou do Ráje barbeque, kde bylo jako vždy narváno, ale našla volný stolek, ke kterému se posadili* Dej si co budeš chtít *vybídla ji Arisu, jako kdyby tu nebyli na misi*

*jen se smála měla pocit jako by se vrátila zpět do těch let kdy ještě její rodiče žili.*Jen mně to zajímá ,když nevím tak se zeptám.*Potěhle slovech začala přemýšlet kdo by to mohl byt.*Dobře jen chci abys byla šťastna mamko.*Řekla jí to s úsměvem na tváři .Když přišli do ráj barbeque viděla tam narvané stoly jen se dívala nechápavě.*“ Jako tady mam najít zloděje to je jak hledat jehlu v kupě pisku.“*Pomyslela si a sedla si naproti arisu. Poslouchala jí a jen se na ní smála.*Děkuju mami ,ale nic nechci .*Odvětila jí reina a dívala se kolem sebe dávala pozor jestli neuvidí něco podezřelého .*Maminko a jsem ti vděčná za tento krásný den snad ti to budu jednoho dne vrátit .*Řekla jí s úsměvem na tváři a stále sledovala lidi hlavně nenápadně vypadalo to jako by se rozhlížela kolem sebe a prohlížela si místo. Snažila se na jít toho co tu má krást ,ale marně bylo tady hodně lidi ,že mohla i sebe menšího detailu si toho přehlednout.*“ Jen abych už tuhle misi měla za sebou , protože tahle mise vypadá jako nekonečná a právě začala ,ale i tak to je snad nemožné ho tady najít.“*Pomyslela si a přemýšlela kdo by to mohl byt nebo jak by mohla poznat.*

*když ji Reina odpověděla, že se radši zeptá, když neví, tak se usmála* No nedáváš zrovna lehké otázky, maličká *usmála se na ní Arisu, bohužel ji ten úsměv trochu ztuhl na rtech, když Reina zmínila, že chce, aby byla Ari šťastná. Do štěstí měla celý život daleko. Neměla tak nějak pořád tušení, co to pořádně je* Mám štěstí, že tě mám. to mi teď bohatě stačí *zamluvila to radši s úsměvem, než se k ní naklonila a dala ji pusu do vlasů. Sama si objednala prozatím pití, aby to nebylo podezřelé, že si sem jen přišli sednou a sama se dívala kolem. Mnohem nenápadněji než Reina. Když se na ní podívala, tak se jen usmála a naklonila se k ní* Hledání než na mě, pak si ho chytíš *pošeptala ji do ucha a sama sledovala osazenstvo Ráje Barbeque, než si všimla jednoho podezřelého chlapíka tak ve věku dvaceti let, který očumuje ostatní hosty. Nikdo nedával pozor, jak by taky dávali, když většina z nich byli shinobi po tréninku.* Připrav se *pošeptala směrem k Reině, přičemž nespustila z toho chlápka zrak*

*reina jí poslouchala a moc rada.*Omlouvám se maminko nemyslela jsem to zlé.*Při těmhle slovech steží udržela slzy na krajíčků dojetím .Pomalu jí to přestávalo bavit čekat a tak se dívala na arisu.*“Že by byla i moje sestra? Sestra o které jsem nevěděla.“*Přemýšlela nikdy jí to nenapadlo ,ale najednou se jita myšlenka objevila v hlavě a začala nad tím přemýšlet .Taky nebyla si jistá jestli její mamka ji nečekala s někým jiným než byl její otec.*“ Proč se mi to musí přihodit tady když mám dávat pozor, sakra ,ale budu se jí na to pak muset zeptat.“*Pomyslela si a poslouchala arisu na tváři měla přemýšlivý výraz.* Dobře.*Odvětila jí a neustále se dívala na arisu, přemyšlivim výrazem v tváři.*Dobře.*Reina byla nachystána že na něj skočí a podívala se ,které ho chlapa arisu sleduje .Pak ho taky sledovala šel jejím směrem a pomalu se blížil .Jen reina čekala na signál aby ho mohla sundat na zem.*

Já vím, maličká *usmála se na ní ještě Arisu, než došly do ráje barbeque a Arisu si objednala jen nějaký kaktusový džus. Něco, co by si v životě neobjednala, ani nevypila. Později ho nejspíš nabídne Reině, ale teď chtěla jen nějaké krytí, aby nebyly nápadné. Ten muž si to mířil k nim, ale rozhodně se u nich zastavovat nechtěl, protože přeci jen se necpali masem jako jiní zákazníci. Muž je obešel a pokračoval dál. Podvědomě si je hlídal, aby nekradl u nich. Když ale Arisu měla na stole ten džus a napila se, tak už tak pozorný nebyl. Stalo se to kousek před nimi na pravé straně a Arisu jasně mohla vidět, jak někomu sahá pod šátek a v kapse si schovává váček s penězi. Ale Reině položila ruku na rameno a pevně ho stiskla, aby prozatím neútočila. Přeci jen chtěla, aby to proběhlo bez očitých svědků. Když se muž vydal ven, podívala se na Reinu* Jdeme *pošeptala ji a pomalu vstala a vydala se ven. Když viděla muže zahýbat za roh jednoho domu, tak byl ten správný čas* A teď ho chytneme! *pronesla vážně a nechala Reinu, aby za ním běžela. Ona sama skočila pomocí Chakura Shotto na střechu, aby měla přehled o kapsáři i Reině*

*Reina seděla napnuta jak kšandy byla připravená po něm skočit a chitít ho ,ale čekala na povel od arisu. Když ucítila stisk na svém ramenní tak se podívala na arisu. A pak se dívala na chlapa ,který vyšel ven. Jakmile slyšela že si jdou pro něj postavila se a zasunula za sebou židli a hned s vydala s arisu. Když viděla jak zahnul za roh jednoho domu .Když slyšela signál.*Rozkaz.*Odpověděla a začala utíkat za ním Byl kousek přední ,ale i tak se ho snažila dohnat. Jestli začal utíkat vytáhla z kapsy u nohy kunai a hodila ho před něj nechtěla ho trefit jen chtěla aby se lekl.*“ Jestli si mysli ,že mi uteče tak má smůlu .Bud to půjde podobrém nebo pozlém.“*Pomyslela si a nepřestávala běžet za ním chtěla ho dostat za jakou koliv cenu.*

*Arisu byla ráda, že udržela Reinu v klidu, dokud ji sama nedala pokyn, aby se za tím kapsářem vydali. Samozřejmě, že týpek tušil, že na něj někdy přijdou. A když viděl Arisu, tak prostě tak nějak vycítil, že ten moment přijde. Proto začal utíkat za roh a Arisu na něj pustila Reinu. Sama všechno sledovala ze střechy. Ve chvíli, kdy by si kapsář všiml kunaie, tak by se sice zastavil, jako by to snad vypadalo, že se lekl, ale jen počkal, až by k němu Reina doběhla a otočil by se na ní, přičemž by měl na ruce zápěstní nůž* Copak bys ráda, prcku? *zeptal by se ji nebezpečným hlasem a máchl by proti ní ostrým nožem, čímž by si ji držel přeci jen od těla. Arisu vše sledovala a nejradši by zasáhla. Samozřejmě, kdyby vyhodnotila, že je Reina v nebezpečí, které by nezvládla, tak by zasáhla. Ale takhle jen čekala, co bude dál.*

*Když k němu dobíhala a byla blízko něho všimla si ,že se na ní otočil a machl po ní nožem tak se odrazila a udělala přemet do zadu a přistala na nohou.*Tebe chci dostat za mříže grázle.*Vytáhla si boxery a pevně uchopila .*Takže nůž proti noži .*Jen dodala a stála v bojovém postojí. Přemýšlela jak by mohla sundat aniž by se moc z ranila.*“Proč musíme chytat magora.“*Pomyslela si a rozeběhla se k němu a přitom se snažila blokovat jeho machavé pohyby jen čekala na dobrou příležitost.*“ Musím ho nějak porazit ,ale jak.“*Pomyslela si a až by nastala dobra chvíle tak by použila své taijutsu aby ho nějak uzemnila zatím si sním jen hrála.*

*Arisu všechno jen ze střechy sledovala a přemýšlela. Přeci jen pokud Reina měla být její dcera, tak se o sebe musela umět postarat, protože ji Arisu nemohla slíbit, že bude vždycky s ní, když ji její holčička bude potřebovat. Musela být silná. Ne, že by to Arisu chtěla, aby se mohla pak čím chlubit nebo mohla být pyšná. Ale byla to otázka přežití, což v Suně bylo vždycky to nejdůležitější. Mezitím chlápek dole se snažil vykrývat dívčiny útoky, zatím s tím neměl moc problém.* (Zloděj) Kde máš maminku, co? Nechala tě tu samotnou?! *snažil se ji vyprovokovat, přeci jen po Arisu nebylo nikde ani vidu, jako kdyby zmizela. To, že stojí asi deset metrů nad nimi a vše pozorně sleduje, nemohl ani jeden z nich vědět*

*Reina se sním šermovala ,ale když uslyšela ty jeho slova jen se usmála.*Moji mamku si neber do pusy nebo se může stát že po ní dostaneš .To vadí?*Jen mu řekla s úsměvem na tváři a rychle mu podkopla nohy vši silou.*“ Konoha Reppū.“*Jestli by se jí to povedlo navazovala by“ Konoha Senpū.“a kola by ho do břicha aby padnul na zem na zadá .*“ Mojí mamku si do pusy brat nebude ještě jednou něco řekne o ní a bude litovat.“*Pomyslela si a jestli by ležel na zadech tak by na něj skočila a zasedla by mu ruce aby se nemohl se hýbat.*Krom toho bud rad že jsem tu já a ne moje mamka by si pak prosil o mylost. *Vydala ze sebe reina klidným hlasem.*

*chlapík chtěl maličkou rozhodit, aby přišla o trochu pozornosti a on mohl utéct, což se mu nepovedlo. Ale vůbec, protože ona na jeho slova odpovídala naprosto klidně. No, rozhodně ale nečekal, že se mu pokusí podrazit nohy. Jistě, žil mezi shinobi, ale on rozhodně žádný shinobi nebyl a neměl jejich výcvik, takže se mu nepovedlo tak úplně uhnout, ale trochu zaškobrtl, čehož následně i Reina využila a on skončil na zádech. Ale rozhodně to nebylo jeho poslední slovo* (Chlapík) Náhodou tvojí mamku znám a není taková... *provokativně na ní mrkl a pokud by jen trochu slevila z pozornosti, pokusil by se ji ze sebe dostat. Ano, Arisu moc dobře věděla, kdo to je. Byl to jeden z jejích kontaktů ve čtvrti Naho. Arisu ve chvíli, kdy už ho Reina měla na zádehc, seskočila ze střechy a podívala se na něj bez známky emocí stejně jako předtím na Reinu* Jako vážně, Daichi? Necháš se chytit při krádeži? *chlapík se na ní podíval a jako by se nic nedělo, tak se na ní usmál* (Daichi) Ahoj Sasaki. Stačí říct slovo a jsem volný *jeho pohled byl tak nějak prosebný, ale i nebezpečný. Bohužel pro něj Arisu věděla, že tenhle grázlík je jen malá ryba v tom rybníku v Naho*

*Seděla na něm a poslouchala ho.*Cože jak muže té znát mojí mamku?*Byla překvapená dívala se na něj jak na debila.Sice byla překvapena ,ale nezapomínala ,že by jí mohl ublížit stále si dávala pozor.Když v tom uslyšela co Arisu říká.*“ Ono to je pravda že se znají , ale proč se arisu kamarádí nebo co s ním je když je zloděj.“*Pomyslela si a poslouchala oba dva ,jakmile slyšela že by mohl byt volny přiložila mu ke krku oba boxery.*“ Proč mně tedy chce do rodiny abych jí pomáhala ze zloději ? nebo se mně snaží z neužit?“*Přemýšlela nad celou tou věcí a nechtěla si připustit že arisu je taky zla a přitlačila mu trochu boxery víc ke krku ,ale nechce ho zranit tak je opatrná .*“Proč jí nazval jinak než arisu nebo že by arisu bylo její falešné jméno ?“*Ptala se sama sebe a neuměla si na to odpovědět .Ale na arisu se ani nepodívala.*Takže celou dobu si mně využívala Sasaki? Celou dobu před stíráš všechno kolem a potom všem se dozvím že patříš do zločinecké party.*Řekla jí klidným hlasem .*Nevím co si mám teď o tobě myslet .*To bylo poslední co řekla a jeden z boxeru si přiložila sobě ke krku.*Ted si dobře rozmysli co mi odpovíš Sasaki. Ti řeknu jen jedno já už nemám co ztratit , třeba se potkám i s těma co jsem ztratila. Sasaki stejně už se od tebe nenechám dal využívat.*Řekla jí s úsměvem na tváři.Slzy držela vši silou v sobě aby se nerozbrečela .*“ Už nikdy brečet nebudu to si slibuji.“*Pomyslela si a ani jednou se nepodívala na arisu a trochu si přitlačila boxerem na krk ,ale tak aby neudělala ukvapený závěr ,ale celou dobu se snažila byt klidná.*

*nejradši by Daichiho zabila na místě za to, že Reině řekl to, co ji řekl. Věděla, že je to jeho taktika, jak Reinu rozhodit, aby mohl utéct. Ale i kdyby se mu to povedlo, ona by ho utéct rozhodně nenechala. Byl jen ubohý zlodějíček, který se občas dokázal dostat z informacím, které využívala právě Arisu. Svůj poker face nezměnila, ani když promluvila Reina. Jistě, byla z toho trochu rozhozená sama, ale o to víc chtěla Daichiho zabít. Její touha po krvi rostla až příliš rychle a tak se radši z Daichiho podívala na Reinu. Vypadalo to, jako kdyby ji zranila, ale nebylo čím. Měla pocit, že se ji tenkrát na hřbitově představovala celým jménem, ale nebyla si tím úplně jistá. Bylo to tvrdé vyjednávání, o kterém si myslela, že na něj Reina prostě nemá. Ani by si nepomyslela, že se něco takového stane! Zvážněla a dívala se na maličkou* Moje celé jméno je Arisu Sasaki. Můj otec se stal nukeninem, když jsem skládala geninskou zkoušku. Ale já k nim rozhodně nepatřím. *promluvila klidným hlasem, ale uvnitř sebe opravdu klidná nebyla. Nesmí dovolit, aby se maličké něco stalo. Aby si ublížila kvůli ní!* Znám ho kvůli tomu, že občas má informace, co mě zajímají. Dostávám z něj informace násilím jako mučitelka. Nic víc. A tenhle parchant rozhodně volný nebude, na to se spolehni. *sice začala velmi klidným tónem, tak postupně se na jejím hlase začaly projevovat emoce, za které se v tu chvíli styděla. Nedokázala potlačit jisté naléhání a strach o ní. Ne, že by zněla zoufale, no, ale neměla k tomu zrovna daleko. Střelila pohledem po Daichim a ten pochopil, že si zachrání život už jen tím, že bude držet jazyk za zuby*

*Poslouchala jí pečlivě a nad celou věcí jen přemýšlela a měla boxer jak u něj tak i u sebe na krku.*“ Mám jí věřit ?Nebo se snaží semnou manipulovat?“*Pomyslela si a když slyšela jak se její hlas z klidného mnění na emocionální tak začala uvažovat nad něčím jiným.*“ Že by nelhala podle jejího tonu hlasu.Tak proč tedy se chová jak se chová. Mám jí dat ještě šanci nebo to skončit ?“*Honilo se jí hlavou a přemýšlela nad tím.*“Nevím zda jí za tuto situaci dokážu odpustit ,ale pro tento krát to nechám byt ,ale budu si na ní dávat pozor.“*Promyslela si to a dospěla k závěru .Ze svého krku si sundala boxer a ruku si položila na jeho hrudník.*Pro tento krát to nechám byt ,ale nemyslí si že ti jen tak odpustím stále nemám důvěru v tobě potom co jsem slyšela jsem jí k tobě ztratila.*Na tváří měla vyraz bez emoci.* Tak co teda Ariu-san provede s tím hle zlodějem ?*Jen se jí zeptala a nic navíc neřekla.*

*Arisu přišel jako věčnost ten čas mezi tím, co promluvila, a mezi tím, co promluvila Reina. Nevěděla v tu chvíli sama, jak se zachovat. Ale věděla mco dobře, že to maličké bude muset vysvětlit, vysvětlit ji situaci a uvést ji alespoň okrajově do svého života. Že přijdou prostě chvíle, kdy se setkají s nějakým zločincem nebo nukeninem a ona ho bude znát. Prostě tohle se dělo a Arisu s tím nemohla nic udělat. Nemohla všechny zločinecké živly umlčet jen proto, aby na ně někdo pro ní blízký nepřišel. Předpokládala, kdyby o tom řekla Itamimu nebo Yinovi, tak by to (snad) pochopili. Ale mluvit o tom ještě s dítětem, kterým Reina je, bude náročnější. Když ale Reina promluvila, jen si potvrdila, že vysvětlování její situace bude sakra náročné. A to, že ji oslovila Arisu-san, to ji v tu chvíli probodlo srdce skrz na skrz* Slez z něj *promluvila ve chvíli, kdy byla už trochu schopná mluvit. Až by to Reina udělala, tak by Arisu vytáhla drát a Daichiho by prostě dost pevně svázala* (Daichi) Nešetříš mě *poznamenal se zatnutými zuby, přeci jen to sakra bolelo* To, aby sis to pamatoval *prohlásila Arisu chladně a zvedla ho, až poté se podívala na Reinu* Jdeme s ním na policejní stanici *její hlas směrem k ní stále nebyl úplně klidný a kdyby se na ní Reina podívala, tak by viděla lítost v jejích očích. Společně se tedy vydali předat Daichiho spravedlnosti*

*Seděla na něm a čekala na další rozkazy. Jakmile slyšela rozkaz slezla z něj schovala si zpět boxery a zašla si pro kunai a schovala si ho taky.Pak se podívala na arisu viděla lítost v jejích očích tak jí v hrudí zabolelo.*“ Co to sakra je za pocit .“*Pomyslela si a uvědomila si že za to muže ona sama. Byl to pocit viny .Slyšela i to že půjdou na stanici ho předat policii.Šla vedle ní a tvářila se zamyšleně.*“ Musím něco udělat cele jsem to posrala ,musím to nějak na pravit.“*Pomyslela si reina a přemýšlela jak sama nevěděla nikdy se do takové situace nedostala.*Omlouvám se nechtěla jsem ti ublížit .Vím posrala jsem to jen kdybych věděla jak ti to vynahradit , udělala bych proto vše a z cele ho srdce mně to mrzí . Sice slova zpět do úst vrátit nemůžu ,ale budu se snažit dále tobě neubližovat.*Řekla litostívím hlasem.*Bude lepší když odejdu abych tě nějak ještě víc nezranila maminko.*Chytla se přitom na místě na hrudí kde měla srdce.*“ Cítím jak by mi někdo mačkal srdce uvnitř mě. Je to jako by mi srdce mělo puknout takový pocit nechci z novu zažit.“*Pomyslela si a dívala se na zem a pak pomalu od arisu šla do leva šla jako by každou chvíli měla zkolabovat.*Nejsem tebe hodna maminko a nebudu asi nikdy potom co jsem tě dost zranila.*Řekla jí smutným hlasem ale na tváři neměla ani kapičku slzy ,protože si dala slib a dodržovala ho.*Je na čase říct s bohem.*Pomalušla krok za krokem jako by její nohy byly zkamení .*

*Arisu strkala před sebou toho zmetka a měla pod kontrolou každý jeho pohyb, tkaže se mohla naplno věšnovat Reině a těm slovům, které ji říkala. Nejspíš svůj výraz přepískla, ale ji to v tu chvíli zabolelo, když ji řekla jménem... Prostě si na to sladké oslovení "mamko" zvykla moc snadno. Když si to ale Reina začala dávat za vinu, tak si jednu ruku uvolnila a zastavila se i s Daichim, aby ji lehce chytla za rameno a donutila ji se zastavit taky* Maličká, podívej se na mě *pronesla vlídně a dřepla si k ní, zatímco v jedné ruce měla konec drátu* Dovedeme tohohle parchanta na policii a pak půjdeme domů a promluvíme si, ano? *dívala se ji do očí a pořád ji držela něžně za rameno, takže jen tak nemohla od ní odejít* Promluvíme si o tom, co jsem ti už měla říct dávno. A bude záležet jen na tobě, jak se potom rozhodneš. Záleží mi na tobě a chci, abys byla šťastná, ano? *řekla vážně a kdyby neměla pevně omotaný drát kolem jedné ruky, tak ani neví, že je tam s nimi Daichi*

*Cítila jak jí chytla za rameno a zastavila.*“Že by mi chtěla ještě něco říct.“*Pomyslela si a zastavila se.Slyšela co jí řekla otočila se na ní a dívala se jí do oči a ve tváří měla smutný vyraz.Byla překvapena že si k ní dřepla.Přitom jí poslouchala pozorně.*“ Takže co říkala byla pravda co mi říkala.“*Prohodila si v duchu.Jen co jí přesvědčilo o tom že jí celou dobu říkala pravdu byly její poslední slova.*Dobře maminko.*Nic víc neřekla a objala jí nic přitom neříkala a jen chtěla aby byla její mamka šťastná a aby víc už jí neubližovala.*Jsi skvěla ,jen kéž bych mohla byt skvěla jako ty maminko.*Jen jí zašeptala do ucha a pak jí pustila.*Takže jdeme ho dát do chládku ?Maminko.*Usmála se na ní a vytáhla si z kapsy čelenku se znakem suny a přivázala si jí kolem krku.*Sice nejsem dokonala ,ale jedno vím chci aby si na mně byla pyšná a nemusela se za mně stydět maminko.*Pak už nic neřekla jen se na ní smála.*

*Arisu měla trochu výčitky svědomí, že vzala Reinu na C misi předtím, než by ji řekla o svém životě. Nějak ji v tu chvíli nedošlo, že by mohly narazit na její nějaký kontakt z Naho. A obzvlášť na Daichiho, kterého vzala už takovou dobu. A nikdy neuklouznul tak, aby se nechal chytit. Každopádně když si k ní dřepla, tak by asi byla schopná Daichiho pustit už jen z důvodu, aby byla s Reinou sama. Aby ji mohla naplno vysvětlit, jak je to s jejím životem. Že je stále stejně komplikovaný jako byl před třemi lety. Když ji Reina objala, obtočila svoje ruce kolem ní taky* Budu se snažit být pro tebe dobrá máma *pošeptala ji do ucha, takový slib byl skoro nesplnitelný, to Arisu věděla moc dobře. Ale prostě to musela říct. Měla pusu plnou nesplnitelných slibů, které ji nejspíš jednou doženou* Přesně tak, jdeme ho předat policii *usmála se Arisu a podívala se na Daichiho* Promiň, Dai. Měl ses držet bokem *promluvila zase směrem k němu tak, aby ji neslyšela Reina. Daichi radši mlčel, protože by nejspíš schytal pořádnou ránu mezi oči od Arisu. Společně s Reinou ho dovedli na stanici, kde si ho převzal sloužící policista. Arisu mu řekla narovinu, že byl její kontakt ve čtvrti Naho, ale že si nezaslouží žádné lepší zacházení a že rozhodně to, že byl její kontakt, neznamená polehčující okolnosti. Prostě ho v tom nechala vykoupat. Po předání Daichiho by zašla zpátky za paní, která jim dala tuhle misi, a Reině prostě nechala všechny peníze za splnění (v rámci rpg). A pak už jen zbývalo, aby se vydali do čtvrti Toku do domku, který zdědila Arisu po své matce, která před lety zemřela. Na místo, které už dávno nebrala jako svůj domov*

*Reina se doma nudila a tak si vzála své kakuto a uvázala si ho ke svému levému boku,přes ledviny si uvázala kakuto a na nohy si připevnila pouzdra ze zbraněmi a jedno pouzdro měla na pravé pulce na zadku .Byla oblečena do svého oblečení na cvičení a pak si nazula na chodbě sandále,které byly černé. Pak se vydala z domu ven do ulic.Chtěla si jít za trénovat,ale nějak extra se jí nechtělo a tak se rozhodla že se projde napřed po vesnici.Hledala si někoho s kým by mohla zatrénovat.Jenže se jí to nedařilo,tak se nakonec vydala k bráně jestli by nemohla přijít misaki na misi po dlouhé době.Nevěděla zda přijde jen se chtěla podívat co kdyby náhodou .Šla svou typickou chůzí a měla ruce v kapsách.Když dorazila k bráně tak se postavila do stínu a opřela o jeden z domu a dívala se jestli potka někoho koho zná.Čelenku ze znakem suny měla uvázanou kolem krku.*“Snad bych mohla dneska někoho potkat ,ale trénovat můžu i sama ,ale co kdyby přišla misaki.“*Pomyslela si a dívala se na bránu jak tam chodí lidí.*

Shimiru: *Už uběhlo dost dlouhá doba od toho co vyšel z Kumogakure, Shimiru sice měl nějakou práci, ale byla v blízkosti Sunagakure a přeci jen se chtěl podívat jak ta vesnice vypadá. No jo chlapec chtěl poznávat trochu svět. Samozřejmě oblečen byl do svého klasického outfitu. (Viz.zde)  Čelenku měl jako vždy přes své levé oko, kdy skrýval svůj sharingan a na zádech měl dvojici mečů, které byli v záštitách a nebyli tak vidět jejich čepele, které září. Když konečně po té dlouhé době došel k branám Sunagakure už tam samozřejmě čekala stráž, které musel předložit papíry. Když se ukázalo, že je to lovec nukeninů, že se jde jen porozhlédnout naštěstí ho pustili dovnitř. Shimiru samozřejmě slušně poděkoval a pomalu vcházel dovnitř. Shimiru se v bráně zastavil a jen se díval kolem sebe, kdy viděl sice jen písek, ale připadalo mu vcelku fascinující jak Sunagakure opravdu vypadá.*

*Stála tam opřena jen sledovala,když si pak všimla zajímavě oblečeného kluka .*“Kdo to asi je vidím ho tady poprvé.Že by byl z vesnice,ale asi těžko to bych ho tady už musela vidět.“*Pomyslela si a pak se vydala jeho směrem.Šla svou tipyckou chůzí a usmívala se jak nejlíp uměla .Pomalu se k němu přibližovala.*“Snad mi nic neudělá ,ale budu mít aspoň nového kamaráda.“*Pomyslela si a blížila se čím dál tím víc.Jak se blížila všimla si jeho čelenky přes oko.*“On je taky z kumo jako katsumi to jí možná bude znát.“*Pomyslela si a jak se blížila k němu vešla do brány a zastavila od něj v bezpečné vzdálenosti.*Ahoj ty jsi tady poprvé?*Řekla mu milým hlasem.Pak se k němu vydala pomalou chůzí a zastavila se u něj a pravou rukou si upravila vlasy.*Jinak jsem reina Nobu a jak se jmenuješ?*Slušně se ho zeptala a čekala na jeho odpovědí.Přitom ji nepadlo.*Neznáš náhodou katsumi z kumokagure?*Zeptala se ho milým hlasem.*

Shimiru: *Lehce se protahoval a stále sledoval okolí Suny, která byla překrásná. Rozhodně tedy nečekal, že bude vypadat takhle spíše čekal jen ten písek a nic víc. Najednou však ho oslovila nějaká mladší holčina, na kterou se jen pootočil a usmíval se.* Ehm jo, jsem tu poprvé hehe. *Zasmál se a poškrábal si lehce hlavu.* "A prej, že tu jsou lidi nevychovaný to zrovna..." *Pomyslel si v hlavě Shimiru.* Těší mě Reino Nobu, já jsem Shimiru Ryogui. *Usmál se na ní.* Katsumi ? Katsumi Hisayo ? Ano znám, čas od času jsme spolu trénovali. Ale už je to pár let. *Odpověděl ji.* Ehm...asi bych potřeboval nějakého dobrého průvodčího. *Mrkl lehce na Reinu na náznak, že myslí ji.* Ty jsi shinobi ? *Zeptal se s úsměvem Shimiru.*

*Jen tam předním stála a prohlížela si ho od hlavy k patě a pak zpět.Přitom ho poslouchala,ale byla si nejistá ,přece jen ho neznalá. Ale když zaslechla že jo tak se smála od ucha k uchu a jakmile se jí zeptal na průvodce tak jen zavzpomínala na setkání s Katsumi.*Ano jsem shinobi a jaká krásna nostalgie .*Dala si obě ruce za hlavu.*Je to jak tehdy když jsem prováděla po suně Katsumi.*Trochu se na něj zazubila.*Dobře ráda tě tady provedu a první zástavka bude zmrská Shimiru-san.*Pak se otočila a jen na něj mrkla a pomalu se rozešla směrem do vesnice ,ale na chvilku se zastavila jestli jde kdyby šel tak by pokračovala dal směrem ke stánku ze zmrzkou .*Ráda tě poznávám a ty jsi chuunin nebo něco víš? Naposled jak tu byla Katsumi tak byla chuunin a jak se jí daří?*Vyptávala se ho zvědavým hlasem, celkem dost jí to zajímalo.*“ Je roztomilí ,ale bude asi starší než já.“*Pomyslela si a šla by svou tipyckou pomalou chůzi .*

Shimiru: *Poslouchal Reinu, kdy se na ní jen mírně usmíval a když zmínila zmrzlinu, tak se jen zamyslel.* Nečekal bych, že tady v Sunagakure máte zmrzlinu. *Řekl kdy ji dál následoval. To s Katsumi tak trochu spíše přeslechl. Samozřejmě ji následoval a stánek viděl už z dálky. * Jsem Tokubetsu Jounin. Ale v tuhle chvíli lovím nukeniny, nějak se člověk přeci jen musí uživit. *Dodal a usmál se.* Katsumi ? Už jsem ji pár let neviděl, má dost práce. *Když už došli konečně k tomu stánku tak se zastavil a dal peníze za zmrzlinu.* Vyber si, kterou chceš. *Usmíval se, ale sám si žádnou nevzal.* Hm, nečekal jsem celkově, že Suna bude vypadat takhle. Všichni říkají, že je to jen písek a nic víc, ale upřímně jsem opravdu mile překvapen. *Rozhlíží se kolem, samozřejmě na takové vedro jako v Suně nebyl zvyklý takže si trochu narovnal své tričko, kdy na chviličku byla vidět jizva přes celý hrudník až k ramenu, toho si však Shimiru nevšímal, byl až moc zadívám na okolí Sunagakure.*

*Jen ho poslouchala ,ale přemýšlela .*To jsi dobrý a silny shimiru-san.*Jen mu odvětila přece jen pro ní bylo lehčí bavit se s holkou než s klukem.Když zaslechla jen o katsumi tak se usmála od ucha k uchu.Když došli ke stánku tak se zastavila ve stínu vedle něj.Jen se na něj podívala a všimla si že žádnou nemá .*Děkují ,ale za mně utrácet nemusíš Shimiru-san.*Jen mu milé poděkovala a začala se červenat ,protože to hle se jí ještě nestálo aby jí někdo cizí koupil zmrzlinu ,předním to byl itami ,ale cely oběd .Honilo se jí hlavou.*Jahodovou prosím.*Pak jí podál a reina jí začala lízat.Svůj zrak pak obrátila na Shimiru tak si všimla jeho jizvy.*Kdo tu nepřijde nezjistí pravdu a krom toho hodně lidí říká že jsme nevychování ,ale najdou se zde i takový ,kteří jsou.*Jen mu řekla s úsměvem na tváří a dojídala pomalu zmrzlinu.*Kam by si se chtěl podívat nebo co tě nejvíc zajímá?*Slušně se ho zeptala a čekala co jí od poví.Krom toho si ho reina pomalu začala oblibovat.*

Shimiru: Silný ? Heh. *Zasmál se Shimiru.* To jsi ještě moc silné shinobi neviděla, jsou tak silní shinobi, že jsem proti nim jen moucha. *Zasmál se upřímně ve chvíli co řekl, že za ní utrácet nemusí tak se na ní ovšem jen lehce podíval a usmál se.* Ber to jako menší výplatu za to, že mi děláš průvodce. *Usmál se na ní a když viděl, že ji zmrzlina chutná tak se jeho úsměv jen zvětšil, poté však se začal opět dívat po okolí.* Každá vesnice má něco. O nás se říká, že jsme slabý shinobi, co ve světě nic nezmůžou. Ale jednoho dne se to změní. *Řekl odhodlaně.* Kam dál ? Hm...možná to bude znít nudně, ale nějaké hezké památky. A potom asi nějakou ubytovnu, kde bych se mohl složit přes noc, ne že bych spal s tím trochu bojuji, ale tak víš co. Podle toho co vím tak v poušti v noci můžeš lehce ochladnout i když to tak nevypadá. Přes den může být třeba i čtyřicet stupňů a v noci se to může blížit nule. Takové vlastnosti má písek, proto vás obdivuji, že tu takhle přežíváte. Máte můj respekt. *Řekl klidně a podíval se na Reinu. Samozřejmě mu neušlo to, že si jizvy všimla. V té chvíli si tričko opět zapl a díval se jinám. Pokud by Reina vyrazila, šel by klidně za ní.* Pověz mi něco o sobě Reino. Doma na mě čeká přítelkyně a určitě bude ráda, když ji povyprávím něco jak jsem potkal mladou Shinobi ze Sunagakure, která jednou bude velkou shinobi. *Mrkl opět na ní.*

*Dojídala zmrzlinu a jen ho poslouchala .Snažila se všechny jeho slova vstřebat.*“Tak chytrého člověka jsem ještě neviděla a je upovídaný .“*Pomyslela si a když dojedla zmrzlinu jen se usmívala od ucha k uchu.*Tak děkují .*Jen mu odvětila a přemýšlela jaké památky by mu mohla ukázat.Pak si vzpomněla na uličku koyo a její budovy vyznáme.*Dobře tak půjdeme do uličky Koyo jsou tam vyznámne budovy. Něco na přenocování vím ,ale už jsem tam dlouho nebyla ,ale mohl bys tam přespat zadarmo. Jinak jsi dost chytrý jsi první kdo mi řekl tolik informaci.*Jen se na něj usmála od ucha k uchu.Jak slyšela od něj ať mu něco osobě řekne tak jen povzdechla.*Ach jo tak dobře.*Pak se pomalu rozešla směrem k uličce koyo.*Když mi bylo pět let přišla jsem o mamku umřela na nemoc opar dní později mi umřel otec na misi. A abych neskončila na ulici ujala se mně sousedka Tamya starala se o mně do mích deseti let.Ve škole a ostatní dětí mně šikanovali ,ale změnilo se po geninských zkouškách našla jsem si dost kamarádu.Když mi bylo skoro jedenáct tak si mně chtěla adoptovat jedna žena ,šli jsme za tetou ,ale když jsme přišli byla mrtvá a krom toho jsem v ten den zjistila ,že mám bratra o kterém jsem cely život nevěděla.Pak se mně ujala ,ale beru jí jako vlastní.Jinak se omlouvám že tak moc mluvím.Jediným snem je cestovat,byt silná jako kazekage ,ale hlavně mít hodně kamarádu.*Pak se podívala na Shimiru a jen se usmála.*Mohl by sté mi říct něco o sobě vy Shimiru-senpai?Prosím když o mně vše víte .*Řekla mu milým hlasem a pomalu se blížili k uličce koyo.*

Shimiru: *Na jeho větu o uličce se pouze pousmál a kývl, že mohou vyrazit, což také nejspí udělali. Poté poslouchal co říkala. S čímž soucítil přeci jen měl dá se říct skoro až stejné dětství než se ho ujala Temari. Skoro jako by v ní viděl tehdy sebe, jen ona to brala o dost lépe než Shimiru tehdy.* "Chudák holka...matka mrtvá...otec taky. A přitom stále s úsměvem na tváři." *Pomyslel si, ale pak došlo na slovo BRATR, to se Shimiru na místě zastavil, kdy jeho smích zmizel a jen se díval chvíli do země, než se opět vzpamatoval a pokračoval v chůzi.* Prožila sis toho dost Reino.. *Řekl, kdy se, ale už neusmíval tolik jako předtím.* Cesta k tomu snu bude těžká, ale není nemožná když za svým snem půjdeš. *Řekl ji a opět se na ní usmál, i když to bylo o něco mírněji než předtím. Poté ho, ale rozesmála oslovením Senpai.* Senpai? Říkej mi Shimiru, tyhle oslovení to není nic pro mě. *Řekl, kdy se pokusil vyhnout otázce o něm. * Chtěla si tě adoptovat jedna žena? *Shimiru začal přemýšlet, a poté se na ní podíval.* Neřekla jsi jméno *Řekl s úsměvem, kdy mohl zahlédnout, že jeho oko se začalo velice rychle pohybovat. Ti co Shimira znají tak ví co to znamená, zapojil svůj mozek naplno.* To znamená, že buď se té ženy ve skutečnosti bojíš nebo se bojíš prozradit její jméno, protože si myslíš, že by měla problémy. Osobně si myslím spíše to druhé. Nejsem tu ovšem kvůli nikomu ze sunagakure. *Dodal kdy se mu oko přestalo hýbat a tím přestal tak přemýšlet.*

*Pomalu docházeli do uličky koyo a úsměvem na rtech poslouchala Shimira.Pak se na něj podívala a zastavila se.*Hodně jsem toho zažila ,ale ani jedno jmenuje se Arisu Sasaki. A věřím tomu že jsi toho taky hodně zažil ,akorát se o tom nechceš bavit Shimiru-chan.*Usmála se na něj a chtěla chytit za ruku tak jí jen k němu natáhla,ale ne z důvodu ,že by sním chtěla chodit nebo tak něco jenom to myslela kamarádský .*Nevadilo by ti kdybychom se chytly za ruce?*Řekla trochu ustrašeným hlasem a jen doufala ,že jí neseřve nebo tak.*Myslím to kamarádský nic jiné ho a ráda bych věděla i něco o tobě zdá by ses chtěl vyzpovídat ?“ Snad nejsem na něj nějak vlezla to bych byla nerada. Snad bych mohla byt i jeho kamarádka.“*Pomyslela si smutně ,protože nevěřila že by se to mohlo splnit.Tak jen stála a čekala co udělá či odpoví ,ale byla cela nesvá skoro žádného kamaráda kluka neměla ,ale i tak jí přišel Shimiru docela zajímavý a příjemný kluk.*

Shimiru: *Vyslechl si to jméno, ale to mu nic neříkalo, takže se nad tím jen pousmál. Když řekla, že Shimiru se o své minulosti nechce bavit pouze na ní pootočil hlavu.* Jsi docela bystrá. *Řekl a mírně se na ní pousmál. Poté ovšem se zeptala zda se nechtějí chytit za ruce což Shimira docela překvapilo a tak si k ní dřepl.* Mám doma nevlastní sestřičku, může být tak v tvém věku. Jste si hodně podobní. *Řekl, kdy se ji díval do očí.* Ale myslím, že by lidé koukali blbě, přeci jen jsem starší. * Dodal.* Ale kamarádi jsme ne ? *Zeptal se a stále se na ní díval.* Je pravda, že o tom co jsem začal nerad mluvím. A bez urážky, ale už vůbec ne před menší holkou, co už tak si toho dost prožila. *Dále se na ní usmíval.*

*Jen stála a dívala se na něj.Jen poslouchala pečlivě co jí říká. Pak si ruku dala podél těla a jen se na něj pousmála .*Ano Shimiru-chan. Jsem jinak ráda že jsem se s tebou setkala.Jsi velice příjemný společník.*Pak se jen na něj usmála od ucha k uchu.Bránila se zuby nehty aby neobjala shimira ,ale chtěla ho obejmout ,jenže by to vypadalo divně.Krom toho co se sním bavila začala si ho oblibovat čím dal tím víc. Jen nevěděla jak by mu řekla že by ráda se seznámila s jeho sestrou ,ale nechtěla se mu vnucovat do života.*