Brána Sunagakure

Shimiru: *Nadále se usmíval na Reinu.* Příjemný ? *Podíval se na ní a začal se smát.* Holka znáš mě jen několik minut. Můžu třeba být taky člověk, co udělal něco hodně špatného. *Řekl vážným tonem, ale poté se začal smát.* Neboj dělám si srandu. *Dodal a opět se postavil když se rozhlédl po té uličce.* Tohle místo je nádherné. A myslím si, že se Sunagakure nemusí být když bude mít takovou silnou shinobi jako jsi ty. *Dodal kdy mu vítr trochu opět rozepl tričko, takže byla opět vidět jeho velká jizva, Shimiru tentokrát toho vědom byl, ale jak tak sledoval tu uličku vzpomněl si na to, jak Bilma-kun chtěl poznávat svět což ho trochu rozesmutnilo, ale úsměv mu nezmizel, jen to bylo vidět v jeho oku.* Važ si toho co máš...nikdy nevíš kdy o to příjdeš. Ale myslím si, že to u tebe problém nebude. *To jak to Shimiru řekl, bylo velice milým a odhodlaným tonem.*

*Když došli do ulice tak se zastavila a viděla kolem sebe jen ty budovy a přitom poslouchala slova shimira .Po jeho slovech se jen usmála.*Nevím jestli budu někdy vůbec silná.*Pak se na něj podívala a přemýšlela o čem nad hodit konverzaci.Když v tom zase viděla tu jeho jizvu.*“Musel hodně zažit podle jizvy .“*Pomyslela si a u jeho posledních slovech jen trochu s klonila hlavu.*Už jsem přišla skoro o vše ,ale život je plný zvratu. Ale mamka co se mě ujala mi dává vše jako by mojí rodiče neumřeli,ale nevím jak bych se jí za to měla odvděčit. Jediné co mně teď zajímá je pomsta.Bud později nebo dřív k tomu dojde si myslím a ten člověk ,který se naziva mim bratrem za to zaplatí. V podstatě mi vzal tetu ,která se o mně starala od mala ,ale to co udělal mu neodpustím.*Řekla mu skleslým hlasem ,ale co z ní mluvilo nebylo od srdce ,ale její temna stránka ,která se poslední dobou u ni začala ozývat ,ale nikomu o tom neřekla.Krom toho hodně často měla pocit jak její vnitřní temnota se v myšlenkách bavila s ní.Nikdy neměla zapotřebí se někde vnucovat a od přírody byla vždy milá a kamarádská i když někdy umí byt i dost otravná.Pak jen zvedla hlavu a dívala se shimiru přímo do oči ,ale z tváře jí zmizel usměv a čekala co jí na to teď odpoví.*

Shimiru: *Jakmile o sobě začala pochybovat Shimiru se na ní přestal usmívat a začal se na ní dívat tentokrát velice vážně a ve chvíli co zmínila pomstu a bratra to už se na ní Shimiru díval zamrečeně.* Mého malého brášku zabili přímo předemnou a jeho krev dopadla přímo na mě, byl jsem od toho deset centimetrů a další na řadě měla být moje sestrička. Chtěl jsem se pomstít, opravdu chtěl. Ale neudělal jsem to a víš proč? Jedna velice moudrá žena mi řekla, že pomstou to nekončí, ale začíná. *Řekne a stále se mračí, kdy příjde ještě blíže k ní a opět si klekne, aby se ji mohl dívat pořádně do očí.* Věř mi, že je lepší být s těmi co milujeme, to, že půjdeš za pomstou to tě od ních vzdálí. Tu jizvu co jsi viděla, katana mi proletěla přes rameno až do prsního svalu, jen protože jsem se postavil před ženu, kterou miluju. *Dodá a když si všiml, že zmizel ten úsměv tak ji jen jemně objal.* Buď s lidma co máš ráda, nenech se ovládat tím špatným, jasný ? *Řekl s úsměvem, kdy ji objímal, přeci jen věděl jak se Reina cítí. Po chvilce ji však pustil a opět se trochu odsunul, aby ji viděl do očí.* Bude to takový náš slib jo? Jako kamarádi. *Dodal a stále se na ní usmíval.*

*Jen stála a sledovala ho a poslouchala jeho slova,ale nebyla z nich nadšena ba naopak ,připadala si jak zpraskanej pes.Pomalu jí začali téct slzy jak dva vodopády.*“To jsem nevěděla že si prošel něčím horším než já ,ale asi proto se nechtěl o tom bavit.“*Pomyslela si a dívala se na zem.Vůbec si nevšimla že si k ní klekl.Ale když cítilas jí objal objala ho taky a plakala mu na pravé rameno, sice nechtěla ale vše na ní jen dolehlo, všechno co dusila v sobě.*Ano.*Jen mu pošeptala do ucha a pak se ho pustila a jak viděla ,že se odsunul tak si začala utírat slzy. Při jeho posledních slovech jen kývla chápavě a usmála se na něj.*Jinak děkují cítím se už o dost lepé.*Pak zvedla hlavu k nebi a jen se smála a pak se podívala z novu na něj.*Zvu tě na jídlo ber to jako dárek na přivítanou.*Řekla mu s úsměvem na tváří a pak se pomalu rozešla směrem kde měl byt ráj barbecue.Přitom nepodívala jestli jde taky.*

Shimiru: *Když ji ještě objímal cítil jak ho objala také a díky tomu Shimiru cítil ještě větší lítost. Když se pak odtáhl a viděl jak si utírá slzy tak ji s tím jen lehce pomohl.* Nenech minulost ovládat tě. A nikomu nedovol tě rozesmutnit, nesluší ti to. *Řekl a zasmál se, poté když řekla, že ho zve na jídlo, tak se Shimiru jen ušklíbl a samozřejmě ji poté následoval.* Je pravda, že kuchyni Sunagakure jsem ještě neochutnal. *Řekl a stále se usmíval. Když poté došli do svého cíle, Shimiru čekal než se Reina usadí a poté se posadil až on, přeci jen nezapomněl na své chování a nechal tu mladou dámu posadit se jako první. Pokud by si sedla jako první a on se posadil také, jen by se na ní díval. * Opravdu mi připomínáš moji sestričku Imuru, mohla by být tak v tvých letech. *Řekl, kdy si ji prohlížel, pokud by však Reina jídlo objednala a chtěla zaplatit, Shimiru by to udělal dříve, přeci jen neměl rád, když za něj někdo něco platí a už vůbec ne někdo mladší než on.* Chtěla jsi o mě vědět něco víc, že ? Jsem z Kumogakure to už asi víš, podle čelenky. Konkrétně z klanu Taigajointo..jsme takoví malíři.  *Usmál se kdy vytáhl jeden svitek z pouzdra a namaloval na něj malého králíčka a udělal pečeť tygra, takže králíček ožil a přes celý stůl přehopsal přímo k Reině. (Vzhled králíčka.) * Stejně jako ty matku nemám a otec mě prodal, když jsem byl malý. Takže se dá říct, že vlastní rodinu nemám, pouze nevlastní kde mam sestru a bra... *Poté se trochu pozastavil protože v té nevlastní rodině byl i právě Bilma-kun, který zemřel.* Prostě lidi co beru jako rodinu. Jeden Shinobi jménem Shinzaburo ten by se ti líbil. Toho beru jako mladšího bráchu. Chceš vědět ještě něco více ? *Zeptal se klidně a díval se Reině přímo do očí, samozřejmě jen jedním okem, přes druhý měl stále čelenku.*

*Poslouchala ho ,ale nic neřekla mlčela.Jen se na něj smála.Když dorazili do restaurace tak se posadila a viděla ,že jí pomohl usadit tak mu milým hlasem řekla.*Děkují Shimiru-chan.*Poslouchala jeho slova a vzala si jídelní lístek a dívala se na to co by si dala.Když přišla číšnice tak si objednala barbecue žebírka .*Co si dáš ty? *Zeptala se milým hlasem a jestli si neobjednal tak by číšnice odešla.Kdyby jo pak by odešla.*Malíři?*Jen se trochu po chechtala nevěděla co si má pod tím představit.Ale když viděla co děla a toho roztomilého králička byla hodně překvapená .*Chápu tě nejsme si zas tak moc rozdílní jen jsme měli špatné dětství. *Pak se odmlčela. *Jinak jsem z klanu dýmu .*Natáhla ruku a druhou si vyndala kunai a máchla si po ní jak kdyby si jí chtěla useknout.“ Sanka no Jutsu.“Jen že kunai prošel její rukou a pak se ruka vrátila do původního stavů.Když se jí zeptal tak se jen usmála od ucha k uchu.*Jen mně napadá proč máš čelenku přes oko?*Zeptala se ho milým hlasem a schovala si kunai zpět do pouzdra a obě ruce si položila na stul.*

Shimiru: *Když mu ukázala co její klan umí, jen se lehce pousmál, ale ve skutečnosti mu to připadalo dost fascinující, že tohle dokáže.* To by se mohlo hodit. Nebezpečná věc. *Zasměje se se lehce, samozřejmě jídlo si neobjednal, ale peníze nechal na stole, aby si je číšnice vzala za jídlo, které si Reina objednala. Poté se však zeptala na tu čelenku přes oko.* Heh, přišel jsem o něj. *Samozřejmě to byla lež, ale přeci jen nechtěl vyzradit toto tajemství, tedy alespoň zatím ne. Je dost možné, že ho jednou třeba Reina i uvidí kdo ví. Čísnice mezitím přinesla Reině jídlo a vzala si peníze od Shimira.* Dobrou chuť Reino. *Popřál ji dobrou chuť a jen se zvedl, kdy došel ještě v rychlosti za číšnicí a během chvíle se vrátil. Číšnice mezitím přinesla ještě nějaké dobré pití pro Reinu (samozřejmě nealkoholické ! ). * Vím, že na to není vhodná chvíle, ale jak, že se tvůj bratr jmenuje ? *Zeptal se a vytáhl si takovou knížku, na které bylo napsáno : známý nukeninové. V té poté začal listovat.*

*Seděla velmi uvolněně a čekala co jí odpoví a nemohla se dočkat.Když se od něj dozvěděla že o něj přišel jen mu řekla.*A bez oka se přítelkyni líbit nebudeš?*Chtěla jen udělat trochu srandy nechtěla ho nějak naštvat nebo vyprovokovat.Když jí donesli jídlo pustila se z chutí do něj.*Děkují.*Pak si všimla že shimiru někam jde ,ale nevěděla kam a pokračovala v jídle.Když se k ní vrátil měla usměv od ucha k uchu.*Děkují ti za vše.*Jen dodala a jedla pomalu ,jídlo si vychutnávala .Ale když uslyšela jak se ptá na bratra těžce polkla.*Jmenuje se Renji Nobu ,ale je to nedávno co se zněj stál nukenin.*Pak jedla dal .Když do jedla utřela si ruce a pusu do ubrousku a pomalu pila pití co jí donesl shimiru.*

Shimiru: *Když zmínila Akane, jen se lehce usmál a podíval se směrem nahoru se zavřenýma očima.* Nejkrásnější žena co jsem kdy viděl, a vedle ní takovej blbec jako já. *Zasmál se. Poté když zmínila jméno jejího bratra vypadalo to jako by si něco zapisoval do toho svitku.* Hm..radši tě s tím nebudu týrat Reino. Každopádně budu muset zařídit ještě jednu věc. Pokud mě omluvíš. *Shimiru se poté zvedl s úsměvem na tváři. Vytáhl z pouzdra ještě jednu věcičku, kterou položil přímo před Reinu. Byl to jeden ze Shimirových štětců.* Rád jsem tě poznal Reino Nobu. *Poté však odcházel pryč, ještě se jen zastavil u číšnice a dal ji další peníze, ta poté přišla k Reině. * Ten pán řekl, že pokud by jste ještě něco chtěla tak můžete, zaplatil za vás. * Pokud by se Reina otočila za Shimirem tak ten už by tam nebyl. Shimiru totiž seděl na jedné z laviček, kde doslova splinul s okolím a i když to vypadalo, že od Reiny odešel. Tak ve skutečnosti to vypadalo jako by Reinu hlídal.*

*V klidu pila pití a sledovala Síria jak si tam listuje. Nevěděla na co to chtěl vědět ,ale i tak měla z toho divný pocit.Stejně ho poslouchala a byla ráda že má nového kamaráda.*Taky jsem tě ráda poznala.*Jen dodala a pak se dívala na štětec co dal před ní tak se otočila za ním ,ale byl už pryč.Pak si všimla číšnice ,poslouchala jí a jen dodala.*Ne díky není třeba.*Dopila a pak se zvedla a vzala si sebou štětec a vydala se ven ,ale nikde ho neviděla atak se vydala domu.*

*Shin se konečně vydal splnit slib Hakaiovi, kterého potkal na chuuninských zkouškách v Iwě, a vydal se do Sunagakure. Uteklo několik dní, co byl na cestě, když už konečně dorazil k bráně Suny, kde se musel podrobit kontrole, než byl puštěný dovnitř. Už měl u krku rozepnutých pár knoflíků u košile a doufal, že někde hodně rychle najde cokoli studeného, protože po cestě pouští a celkově podnebí v Zemi Větru bylo velmi horké, na což nebyl zvyklý. Černé kalhoty měl vyhrnuté ke kolenům a světle zelené košili už pro jistotu ustříhl rukávy na krátké. Bylo neskutečné vedro, že se poblíž brány opřel o chladnější zeď hradeb a schoval se tak trochu do stínu. Čelenku měl zavázanou na čele. Sice měl výdrž slušnou, ale tahle cesta byla i pro něj náročná*

*Reina se jen tak procházela po suně a užívala krásný slunečný den.Jen se dívala na lidí co tam žijí a dneska se jí nechtělo nic a tak se rozhodla pro trochu odpočinku.Tak měla zdravotní procházku ,chodila svou typickou chůzí. Mířila si to k bráně ,protože to bylo pro ní místo důležité .Tam jí arisu chytla při bojí a vracelo jí to vzpomínky.*“Snad dnešek bude ještě lepší než je ,ale mám radost za nedlouho chuuninská zkouška a jestli se mi podaří byt chuunin tak budu moct chodit na lepší mise.“*Pomyslela si a pomalu docházela k bráně. Měla na  sobě své každodenní oblečení (Viz).Svou čelenku ze znakem suny měla kolem krku.Jakmile došla na místo tak se zastavila a jen se rozhlížela kolem sebe.Jestli uvidí někoho známého ,ale nikoho neviděla.Pak si všimla kluka co byl opřený o jednu ze zdi.*“Kdo to je,ale vypadá žíznivě. Krom toho je asi stejně stáry asi jako já,ale pěkný .“*Pomyslela si reina a jen se na něj dívala.Ale stejně jí to nedalo a ruce si dala za záda a pomalu se vydala k němu.Když k němu došla zastavila se kousek předním.*Ahoj nepotřebuješ pomoc?*Zeptala se ho milým hlasem a jen si prohledla od hlavy k patě a pak zpět.Velice se jí vzhledem zamlouval, v postatě se jí zalíbil hned od pohledu.Usmívala se na něj jak jen nejlépe uměla a všimla si jeho čelenky a věděla ,že je z kumo. Ale čekala na jeho odpověď.*

*Shin byl zatraceně rád, že se chuuninské zkoušky nekonaly tady, protože v takovém vedur by druhou část rozhodně nepřežil. Zlaté zkoušky v Iwě. Přemýšlel nad Hakaiem, klukem, kterého potkal v Iwě. Jak mohl proboha v tomhle vedru trénovat? Nebo jak vůbec můžou tady žít lidi a shinobi? Nechápal to, ale v tom stínu bylo docela dobře a pomalu se vzpamatovával a už nevypadal tak, že každou chvíli zkolabuje. Třeba dostane od Hakaie nějaké triky, jak tu přežít. Nemohl dostat z hlavy jejich setkání u Věže Konce. Bohužel nejen v tom dobrém. Sice už o něco vyrostl a něco z toho, o čem tenkrát Hakai mluvil, pochopil, ale prostě pořád mu to přišlo divné, že mu to říkal. Že se mu dělo to, co se dělo právě se Shinem. Chtěl se ho na to zeptat. Nad tímhle přemýšlel, když si všiml fialovlasé dívky, která si to tak na první pohled stydlivě mířila k němu. Prohlédl si ji s úsměvem a trochu se narovnal, aby si dodal kuráž ji vůbec oslovit a hlavně nevypadal jak zombík, kterého zničí jen vedro. Nakonec ho oslovila ona a zeptala se, jestli nepotřebuje pomoct. Trochu mu zčervenaly tváře* Ahoj, no... *přišel na chvíli o řeč, když si ji tak prohlížel. Totálně se zasekl při pohledu na ní. Teď už před sebou nemohl dál tajit, že se dívá po holkách, když on po ní doslova čuměl a nevěděl, jestli vůbec dokáže promluvit* Nemáte tu něco studeného, třeba zmrzku? *dostal ze sebe a trochu se zakoktal při pohledu do jejích očí, přišel si naprosto neschopný vést nějakou konverzaci*

*Dívala se na něj až se až se červenala  a snažila se mu nekoukat přímo do jeho oči jenže neodolala a podívala se do nich a začala se v nich strácét.*Ano máme jestli chceš mohli bychom spolu zajít ? *Zeptala se ho milým hlasem a neuměla se mu přestat dívat do oči.Po chvilce se vzpamatovala.*Jinak se jmenuju Reina nobu a jak se ty jmenuješ?*Smála se na něj a pravou rukou si zpravila vlasy.*Jestli chceš můžeme jít ráda ti ukážu cestu a je tam i stín.*Natáhla ruku a chytla ho za jeho jestli by se nebránil a vedla by ho směrem k stánku.Netáhla by ho silně šla by pomalu a červenala se v obličeji s úsměvem na tváří.*“Je roztomilý a prostě božský , nevím zdá holka jako já by u něj mohla mít šanci.“*Pomyslela si a podívala by se na něj s úsměvem od ucha k uchu a v obličeji červena  aniž by to sama chtěla, prostě nevěděla proč ale dělo se to.*

*nějak se zasekli pohledem na tom druhém oba, z pohledu třetí osoby to mohlo být úsměvné, ale Shin z toho byl snad ještě víc nervózní. Nakonec si po její odpovědi na zmrzku odkašlal a zazubil se na ní* To by bylo super. Budeš mým zachráncem *usmíval se a když se mu představila, tak trochu zčervenal* Těší mě, Reino...-chan *trochu se zasekl při tom oslovení, přeci jen už nebyli úplně děti, takže by se hodilo víc san, ale prostě to z něj přirozeně vypadlo* Já jsem Shinzaburo Genichiro *představil se a ztuhl podruhé, když ho čapla za ruku. Neměl ani slovo námitky a vydal se s ní ke stánku se zmrzlinou. Měla příjemný stisk a Shin rudnul ještě víc, protože se kromě Midori s žádnou holkou za ruku nedržel* Předpokládám, že půjdeš na příští chuuninské zkoušky? Na těch minulých jsem byl a to bych si tě určitě všiml *promluvil, když nabral trochu odvahy a i kdyby ho vedla do samotného pekla, tak by mu to bylo jedno. Vůbec nedával pozor na cestu*

*Dříne než s ním vyrazila si ho vyslechla .Jen ho vedla a přemýšlela jak by si získala jeho důvěru.*“Shinzaburo z ní zajímavě ,ale je tak pěkný a sladký.“*Pomyslela si a jen se trochu zasmála.*Snad jo pokud se vše povede Shin-chan.*Řekla by mu s úsměvem na tváří.Jeho stisk byl tak hebký a něžný.Reina nevěděla jak vůbec se má chovat čím víc se s ním bavila tím víc mu propadala.*Jinak ti gratuju k úspěšné zkoušce. Přišel jsi na naštěvu suny ? Nebo za někým kurent nim jestli se mohu zeptat.*Zeptala se ho líbezním hlasem. A dávala pozor na cestu když pomalu došli ke stánku ze zmrzlinou ,tak se zastavila ve stínu a pustila mu ruku.Pak se jen dívala bokem a byla červená jako rajče.*“ Ještě tohle k nikomu ne cítila a je to příjemný pocit. Ale nevím čím to je , ale on je tak….“*Pomyslela si a z červenala ještě víc. Jen se na něj nechtěla dívat když byla tak červena.*Jaké máš zájmy ? Rád cestuješ?*Zeptala se ho trochu nervózním hlasem a čekala na jeho odpovědí.*

*Shin z ní jednoduše nemohl spustit oči. V krvi mu koloval adrenalin jen z toho, že ji držel za ruku. Že vůbec nevěděl, jak se s ní má bavit nebo tak. Výhodou pro něj bylo, že on je o něco dál v shinobi hierarchii než ona, takže se případně můžou bavit o chuuninské zkoušce nebo tak. Ale momentálně neměl vůbec slov* Určitě chuuninskou zkoušku zvládneš jako nic *usmál se na ní a palcem ji pohladil po ruce, jak ji držel. Hlavou se mu honily myšlenky, které pro něj byly nové* Chtěl jsem se sem podívat, ale tenkrát na chuuninských zkouškách jsem slíbil jednomu klukovi, že se tu stavím... jmenoval se Hakai, neznáš ho náhodou? *zeptal se a trochu zčervenal, když tak šel kousek za ní a oči nechal na jejích zádech a níž. Musel vypadat jak nějaký zvrhlík. Jako Hakai tenkrát v Iwě. Nevnímal cestu, takže ve chvíli, kdy Reina zastavila, tak udělal ještě krok před ní, než mu došlo, že dívka stojí* Eh... Promiň *pousmál se a když mu pustila ruku, měl pocit, že o něco přišel. Ten dotek mu byl příjemný* Takže zmrzka, jo... Zvu tě *zazubil se na ní, aby trochu prolomil to trochu trapné ticho. Na objednávku si ale museli vystát pořádnou frontu.* Moje zájmy? No... *v první chvíli nevěděl, co říct* V pár zemích kromě Země Blesků už jsem byl, ale jen v rámci mise. Tohle je vlastně první výlet bez nějakých povinností. Asi se moc zaměřuju na povinnosti než abych měl nějaký čas na zájmy... *nervózně si vjel rukou do vlasů, přišel si nezajímavý* A co zajímá tebe? *zeptal se a podíval se na ní, měl pocit, že horší to být nemůže*

*Jak ho vedla poslouchala jeho líbezný hlásek a na jeho slova jen kývla chápavě.Když cítila ,že jí hladí palcem po ruce velice se jí to líbilo bylo to jako by jí po ruce jezdil samet .*Ano znám ,ale už tady ně ní stál se zněj nukenin.*Oznámila mu milým hláskem než se zastavili.Když viděla že šel přední tak se jen uculila .*Nic se neděje. Neznáš náhodou Shimira ? Byl tady před tebou a mluvil o tobě.*Když trochu min byla červena tak Jen po něm svůdně pokukovala.*Děkují ti je to od tebe mile Shin-chan.*Řekla by mu roztomilým hláskem a dala by si obě ruce za záda.Když slyšela jeho zájmy jen se na něj milé smála.*Ale i tak jsi jistě toho zažil i viděl? *Zeptala se ho nejmilejším hláskem co uměla.*Moje zajmi ?*Jen se trochu roztomilé pochéchtla .*V poctám žádné ,ale jeden zájem tedy mám ráda po můžu když někdo potřebuje.*Jen milé mu to pověděla a všimla si že si vjel rukou do vlasu. Tak se jen na něj nemilé usmála a pak němu přišla co nejblíže a jestli se nechal tak ho bezvadní objala velice něžně a ruce mu z léchká položila na záda a do ucha by mu pošeptala nejmilejším hláskem.*Jsi ten nejlepší,nejhezčí kluk ,které ho jsem v životě potkala.*Pak by si o něj opřela hlavu a červenala by se.Na své hrudí mohl cítit její prsa.Jak se příjemně opírají o jeho hrud.Prostě chtěla mu dokázat že se mu libí a nikdo jiný nemyslela to zlé jen jí to přišlo správné.Hlavně udělal to co měla v srdci a to neskonalou lásku k němu. Pak by zvedla hlavu a dívala by se mu do oči jak by byla v jeho náruči a pomalu by se přibližovala pusa pomalu k té jeho ,ale nebyla na špulena na políbení. Jen propadala jeho krásným zeleným očim.*

*šli takhle směrem ke zmrzce a on dokázal vnímat jen ji. Její tvář, jejich hebký dotek. V hlavě zrovna měl jen myšlenku, že by se ji chtěl dotýkat víc, když najednou z Reiny vypadlo, že Hakai je nukenin* Cože? to není možné... Teda ne, že bych ti něvěřil, ale... Jak jsem ho poznal, tak je to šok *promluvil a trochu mu zčervenaly tváře, přeci jen si musel zákonitě vzpomenout na to, co se mezi ním a Hakaiem tenkrát stalo. Teda spíš to, co se dělo Hakaiovi. Jistě, Shinovi byl sympatický, cítil s ním něco, čeho se děsit. Tenkrát a děsil by se toho i teď, kdyby se to stalo dneska. Na jednu stranu si proto oddechl, že ho tu nepotká* Shimiru-kun byl tady? Páni *usmál se, naštěstí tím, že zmínila Shimira, se všechny jeho pochyby ohledně sebe a Hakaie rozplynuly* Je to můj... Něco jako starší bráška *usmíval se, téma Shimiru mu dodalo na chvíli pevnou půdu pod nohama. Když ho oslovila tak důvěrně, Shin-chan, tak ještě víc zrudl, ale bylo mu to příjemné* Některé věci byly zajímavé, to je pravda *usmál se a se zrychlujícím tepem sledoval, jak se k němu přiblížila a objala ho. Nezastavil ji. Jen na chvilku přivřel oči při pohledu na ní. Uměla mu snad číst myšlenky? Ne, že by si teď troufl ji takhle obejmout, ale později by k tomu odvahu našel. Bylo pro něj velmi příjemné cítit teplo z jejího těla i přes to horko. Cítit její tělo na svém. Pomalu ji objal taky a celý červený se na ní usmíval* To ty jsi nádherná *dostal ze sebe, ale skoro nedokázal vnímat nic z toho, co mu řekla. Vnímal jen její tělo, to, jak se k němu přibližovala. Mohla cítit, jak mu splašeně bije srdce. V hlavě se mu honilo spoustu věcí, když se k ní sklonil a v poslední chvíli ztratil odvahu a uhnul trochu hlavou, aby ji políbil na tvář. Byl na tohle prostě moc stydlivý ještě. To byla ale jeho hlava, jeho tělo si to rozhodně nemyslelo. Byl k ní ještě nakloněný, když se k ní podvědomě přitiskl ještě víc. Nevěděl skoro, ani jak se jmenuje, ale jeho tělo jednalo za něj, když ji jednou rukou pohladil po vlasech. Nakonec sebral tolik odvahy, že ji konečně políbil na rty. Krátce, sám z toho byl celý vyklepaný, že hned potom od ní kousek ucouvl* Promiň, já... Nevím, co to... *začal koktat a nemohl se na ní podívat, jak moc se styděl. Za nimi se ozvalo nespokojené odkašlání a Shin se podíval před sebe, kde bylo pár metrů místa. Přeci jen stáli ve frontě a už byli skoro na řadě* Gomen *omluvil se pánovi za nimi a asi i Reině ještě jednou, než se posunul v řadě a celý zmatený jim objednal zmrzlinu. Reině samozřejmě tu, kterou by si řekla*

*Poslouchala jeho slova,ale nic na ně neodpovídala .Když slyšela jeho vřela slova úplně se v jeho v náruči rozplývala.Když cítila jeho ruku ve vlasech propadla mu bez nadějně .*“Není možné že on mně taky miluje.“*Pomyslela si a jen si jeho gesto užívala a nechala se unášet na křídlech lásky. Její mysl nereagovala jak by mněla ,tělo si děla co chtělo a její srdce buši jak o život.Když od něj dostála pusu na líčko oči se jí rozzářili jak nikdy dřív a když se s ním políbila na rty připadalo jí jako by čas ,starosti a smutek neexistoval jen oni dva a tahle chvíle.Když měla svoje rty na těch jeho tak zavřela oči a ohnula pravou nohu za sebe nahoru.Jen chtěla aby tahle chvilka byla jen přece delší.Když cítila že odstoupil podívala se stranou červena jak rajské jablko a nohu dala zpátky.*To je v pořádku shin-chan nemusíš se omlouvat jsi tak sladký .*Řekla by mu nejmilejším hláskem.*Prosím shin-chan překvap mně zmrzlinou .*Pak zůstala stát bokem a jen se na něj dívala jak na anděla .Jenže co ještě nevěděl shin cela mu podlehla a byla do něj tak zamilovaná že by za něj položila i život.*

*Shin ani nevěděl, co cítil. Vlastně se prostě jen cítil příjemně stejně jako před těmi pár lety s Hakaiem. Ale tohle bylo trochu jiné, byl už o něco starší a Reina byla prostě kouzelná. Ne, že by se do ní nebyl schopný zakoukat nebo tak, ale sám nevěděl, co vlastně cítí. Byl poprvé takhle blízko jakékoli dívce a na čtení romantických příběhů ho vážně neužilo. Když ji políbil na rty, tak jeho ruce sjely z lopatek níž na pas. Nic příjemnějšího nezažil do dnešního dne. I když jejich polibek byl krátký a nervózní, tak cítil, že by to chtěl zkusit znovu. Třeba mezitím nabere dost odvahy. Zatím si přišel prostě jako kluk k ničemu. Ani ji nedokázal dát pořádnou pusu* "Vynahradím ti to" *pomyslel si při pohledu na ní, byla tak rozkošná. Sám zrudl, když ho nazvala sladkým. Když se dostal na řadu tak ani nevěděl jak, ale zvládl objednat dva kornoutky vanilkové zmrzliny, zaplatil a s kornoutky se vydal k Reině* Prosím *zazubil se na ní, jako kdyby se předtím nic nestalo. Ale jeho myšlenky byly silnější. Sám se s takřka dětskou radostí pustil do zmrzliny* Konečně něco studeného *zamručel spokojeně a tak nějak nevědomě druhou rukou našel tu její, aby ji za ní ještě chytil*

*Jen se na něj dívala a nevědomky toho si pramínek vlasu motala kolem prstu.*“Ach Shin-chan kdyby si jen věděl jak moc tě miluju ,jen škoda že ti to nemohu dát víc najevo.“*Pomyslela si a jen nemohla z něj odtrhnout oči. Smála by se na něj tím nejvíc okouzlujícím způsobem co uměla a nechtěla se s ním nikdy rozloučit když si byla vědoma že se bude muset vrátit do vesnice. Ježe ještě nešel tak sním chtěla strávit co nejvíce času. Když reina viděla že jde k ní dala ruce za záda a nepřestávala se smát. Když viděla že jí podává zmrzlinu tak si jí od něj vzala a milým hláskem mu řekla.*Děkuju Shin-chan můj milovaný .*Pak se podívala do boku a přemýšlela proč mu to vlastně řekla.Pak se na něj podívala ještě jednou a vzpomněla si na jeho božský usměv.*“ Kéž bychom mohli byt spolu na pořád.“*Pomyslela si a pustila se do zmrzliny. Když cítila že se jeho ruka chytla té její tak jí srdce bušilo jak o život a chytla jej taky .Pomalu lízala svojí zmrzlinu a nechala se unášet jeho krásou a prostě jím celým.*

*Shin byl celkově docela roztomile zmatený, navíc u té pusy necítil nic, co by stálo za to to zopakovat. Jistě, bylo v tom nějaké vzrušení z neznámého a bylo to velice příjemné, ale to bylo asi tak všechno. Čekal mnohem víc, ačkoli nečetl žádné přeslazené knížky a tak, tak prostě od první pusy čekal něco jiného. Nechtěl ale svými úvahami kazit atmosféru, jen prostě z toho asi nebyl tak extra nadšený jak Reina. Když k ní přišel se zmrzlinou a oslovila ho, jak ho oslovila, tak bylo vidět, že najednou ztuhl. Jen se zaraženě díval na Reinu a nechal zmrzlinu, aby docela rychle tála. Tím jak byl najednou zaražený, tak ji ani za tu ruku nechytil. Z toho stronga ho probrala až rozteklá zmrzlina, která mu začala téct po ruce* No super *poznamenal s úšklebkem a prostě kornoutek se zbytkem zmrzliny vyhodil do blízkého koše. Začínal být trochu podrážděný a nesnesitelný i sám sobě. Nejspíš za to mohlo to horko, ještě ve chvíli, kdy se měl zchladit zmrzlinou, tak čučel na Reinu a nechal si ji prostě roztéct. Nezbývalo nic jiného, než si tu frontu vystát znovu. Tentokrát nebyla tak dlouhá, ale Shinovi to přišla jako věčnost. Nevěděl vůbec, co si myslet o tom, co mezi ním a Reinou proběhlo, a jaké ji dával signály k tomu, že ho oslovila až tak důvěrně. Neměl vůbec do Suny chodit*

*Když k tomu držení nedošlo jak by chtěla jen se na něj dívala a pak už nic neřekla a svůj zrak otočila jinam .Nechtěla dávat najevo že jí to zabolelo přímo v srdci . Bylo to poprvé co něco takového zažila ,tohle ještě nikdy ke klukovi necítila a asi už ani neucítí .*“Jak sem mohla byt tak naivní a zamilovat se do prvního krásného cizince.“*Pomyslela si a pomalu dojídala zmrzlinu. Když jí dojedla dívala se jen na nebe a nevěděla co má dělat připadala si tak ztraceně a bez mocně. Bez pochyby byla do něj bezhlavě zamilována a asi nedokáže si zpátky získat jeho důvěrnost a její srdce doslova chtělo puknout .*“ Nechtěla jsem ho tak vyděsit ,ale jen sem mu chtěla říct co pro mně zazena jsem tak blba.“*Jen sledovala oblohu a na něj neměla odvahu se podívat.*

*zatímco Shin stál ve frontě tak si v hlavě přehrával všechny ty chvilky od chvíle (a že to bylo opravdu nejspíš jen pár minut), kdy ho Reina oslovila u brány. Jasně, byla moc milá a líbila se mu. Nějak nevnímal moc okolí a kdyby ho odvedla do pekla, asi by šel za ní. Ale tím, jak se stával kvůli horku podrážděný a ještě ta zmrzka v háji, tak mu to trochu vlilo do hlavy trochu rozumu. Ale ve chvíli, kdy ho tak oslovila, tak se prostě zalekl. Přišel si, jako kdyby snad čekala, že s ní po pár minutách setkání stráví zbytek jeho života. Naštěstí se mu vybavili rodina a přátele doma v Kumo. Shimiru by z něj měl určitě srandu. Každopádně uteklo pár krátkých minut, než si koupil znovu zmrzku a tentokrát se do ní pustil už cestou k Reině. To mu trochu zlepšilo náladu, ale stejně vůbec netušil, jak se má k Reině chovat. On neměl žádný problém se na ní dívat a byl překvapený z toho, jak najednou byla bezradná. Vypadala tak rozhodně.* Jsi v pořádku? *zeptal se s nevinným úsměvem, ale už se k ní nepřibližoval tak moc, jako předtím. Udržoval si odstup. Dělal, jako kdyby se to, co se dělo předtím, vůbec nestalo. Přeci jen to bude pro jeho hlavu, která se pomalu ochlazovala zmrzlinou, lepší.*

*Shin a Reina se po nějaké době rozloučili a každý se vydal jinam. Shin si šel najít nějaký nocleh s tím, že druhý den vyrazil zpátky domů. Zbytek dne strávil touláním se po vesnici, ale nebylo tam nic, co by ho zaujalo. Jistě, věděl, že někde tu bydlí i Arisu Sasaki, ta silná kunoichi, kterou potkal na misi v Zemi Démonů, ale měl plnou hlavu toho, co zažil s Reinou, že mu bylo všechno jedno. Měl z toho takový hořký pocit. Sice dal svou první pusu holce, která se mu líbila, ale na druhou stranu to, jak se na něj začala hned lepit, nebylo nic, co by se mu líbilo. V myšlenkách se dostal k Mizuki, dívce z restaurace u nich doma. Měl svou první pusu dát ji a ne dívce, kterou vůbec neznal. Každopádně se moc v Suně nezdržoval a vydal se zpátky do Kumo hned druhý den*

*Procházel se ulicemi Suny a na zádech měl své plátno Hotai, které před několika týdny získal.* "Zjistil sem že plátno reaguje na moji chakru a dá se ovládat i pomocí myšlenek. Což je bomba. Měl bych ale zjistit co vše se sním dá dělat." *Přemýšlel kde by mohl trénovat s plátnem, nechtěl aby ho někdo viděl. Přeci jen nikdy neslyšel o nikom kdo by bojoval za pomocí plátna a tak měl za to že je to vzácné a nechtěl aby ho někdo viděl. Přeci jen chtěl mít plátno jako eso v rukávu.* "Mohl bych jít k vodní nádrži. Tam moc lidí nechodí, tedy kromě Misako. Třeba ji tam potkám." *Po této myšlence si to namířil k vodní nádrži.*

*Cestou si všiml nějaké ženy která se dívala jeho směrem a usmívala se. Pozorně si ji prohlédl a dle oblečení soudil že není ze Sunagakure a dost ho štvalo že se na něj usmála. Měl totiž za to že se mu vysmívá a výsměchu už měl plné zuby. Přeci jen se mu vysmívali všichni geninové z klanu Toku. Suhuachi zavrtěl hlavou a poté se zdvořilostně usmál a poté se vydal za ní. Jen co k ní přišel tak řekl.* Dobrý den, dle vašeho oblečení soudím že nejste ze Sunagakure. Odkud jste? "Chtěl jsem zjistit co vše moje plátno umí ale to musí počkat. Teď mě zajímá kdo je ona a co tu dělá."

*Byl překvapen z toho že se uklonila. Jeho údiv byl znatelný a její odpověď ho překvapila taktéž.* "Je zdejší a přitom není jo?" Takže jste shinobi a lovec nukeninů že? Jestli se nepletu tak lovec je nucen cestovat. Jste tedy shinobi zdejší vesnice ale většinu času trávíte na cestách a tak jste zde velmi málo a proto tvrdíte že nejste zdejší Život zde se sice moc nemění ale i tak nějaké změnu tu určitě jdou vidět že? *Poté se podrbal na čele a zamyslel se jelikož nenahmatal svou čelenku na svém místě. Začal se tedy prohledávat když v tom našel čelenku ve své kapse u kalhot. Vytáhl ji a uvázal na čelo tak aby na čele měl znak Sunagakure.* Z jakého jste klanu smím li se zeptat.

*S úžasem poslouchak vše co mu žena říkala.* "Super takže nejsem jedinej člověk co nepoužívá klanové techniky. To je fajn. Pevnost Samurajů v zemi železa?" To že nepoužíváš klanové techniky je zajímavé. Já sem se taky distancoval od klanových technik ale moje rodina s tím nesouhlasí a ani členové mého klanu s tím nejsou moc v pohodě. Minimálně ne Geninové, které jsem potkal na svých misích. Nemyslím si že by se zde za posledních šest let nějak oteplilo ale možné to je. Já jsem na tohle vedro zvyklej takže bych asi nepoznal kdyby se oteplilo. Co tě vlastně přivádí do Suny?

"Ona je sirotek?" Co to vlastně znamená být samurajem? Promiň jsi první samuraj kterého sem kdy potkal a upřímně ani si nedokážu představit jak takoví samurajové bojují. Přece jen používat jenom Kenjutsu a základní ninjutsu musí být nepohodlné. Shinobi používají mnoho schopností a dovedností než jen Kenjutsu. Mohl bych se podívat jak cvičíte? "Mohl bych se toho dost naučit jen pozorováním, navíc se mi to může hodit v přístích letech a možná při chuninských zkouškách." *Pomyslel si a čekal co se bude dít dále.*

*Vyslechl si vše co mu řekla a usmál se.* Chápu že mi nechceš ukázat své techniky ale prosím pochop že mě zajímají. Zajímají mě všechny styly boje když se vnich užívá chakra. Promiň že jsem byl tak vlezlý a děkuji ti za rozhovor. Pokud mohu tak bych tě provedl po vesnici ale pokud chceš být sama tak tě nechám být. "Mohl bych na ni zaútočit pomocí mých chakrových nití, přilepit je k jejímu meči a ten si poté vzít. Ne asi by ten meč chytla dříve než bych ho přitáhl k sobě. No možná by použila nějakou zajímavou techniku ale spíše by mě zmlátila za pomocí Taijutsu." *Pokud mu Izumi řekne že má jít pryč tak se vydá k vodní nádrži a bude zkoušet co vše jeho plátno Hotai umí.*

*Měl radost když mu řekla že ji může provést.* Rád tě zde provedu. Nezajdeme napřed na jídlo? Přece jen by jsi mohla mít hlad po své cestě do Suny. *Jen co to dořekl tak se usmál a čekal na její odpověď.* "Dobře takže dnes budu spíše sbírat informace o samurajích. Tedy jestli bude ochotná mi něco říct. Uvidím jak se to vyvine. Sběr informací je přece jen důležitou prací shinobiho. Tedy alespoň toto nám říkali v Akademii." Jestli nemáš hlad tak bych ti mohl ukázat tréninkové místo, odpočívadlo, nebo knihovnu. Knihovna v Suně je dobrým místem k odpočinku nebo při sbírání informací. Přeci jen je tam dost užitečných knih.