Země Pustoty

Noctis Clive: *Musí uznat že i když je Tsuki Nukeninka docela slušně si to zařídila s tou skupinou tu co tu má, nechá se dovést až do pracovny za Tsuki a dokonce mile poděkuje. * Tak najít tě nebylo zase tak těžké, nakonec pořád mám nějaké známosti i v úrovni lidí jako je tato. *Nemyslí tím že jsou nějak podřadní ale spíš myslí takovou tu druhou stranu zákona, zločince a různé gangy apod. * Už to bude doba co jsem tě viděl a nějak jsem zatoužit tě zase vidět, nevadí to že jsem se stavil? *Zeptá se a přijde k tomu stolu aby se opřed o jeho kraj a mohl se bokem natočit na Tsuki a usmát se na ní. * Takže to tu vedeš jo? Skutečně tu o to máš zájem nebo je to jen způsob jak si trochu zpříjemnit život?

*Popísaný papier založila do knihy. Urobila si z neho tak záložku na stránke, kde skončila. Pritom ho počúvala a odkladala knihy pekne na seba na jednu kôpku. Práve v tom momente sa Noctis dostal k okraju jej stolu a oprel sa tam. Zdvihla k nemu svoj pohľad,* Po tom, čo zomrel Mareo, som sa sem vrátila a nejak to celé vystrelilo. Neviem, či tu mám do budúcna nejaké plány a perspektívu, ale musela som urobiť krok k tomu, aby som si niekde aspoň na nejaký čas vybudovala isté zázemie.. *jej pohľad sa trochu zmenil. Bol vážnejší a niekde tam bolo vidieť aj váhanie. Skutočne váhala. Váhala, či mu to povedať, alebo nie.. Ale asi to bolo potrebné..* Mali by sme sa porozprávať.. O jednej dosť vážnej veci, Noctis-chan.. Som moc rada, že si tu a nerada by som kazila nejaké naše zvítanie, ale toto nepočká.. *mávla na neho, aby k nej prešiel bližšie. A keď tak urobil, chytila mu jednu jeho ruku a položila si ju na svoje bříško. Mohol zreteľne cítiť, že bolo mäkšie, oblejšie, než v časoch, kedy boli spolu naposledy..*

Noctis Clive: Zázemí je dobrá věc, asi není úplně ideální každý den cestovat z místa na místo ne? Navíc obětní beránci při případném problému se hodí. *Tsuki ale pak zvážní a už jen od pohledu co hodila mu přeběhne mráz po zádech, ani neví proč. * Huh? *Tsuki ho požádá aby přišel blíž a tak přijde a jeho ruka skončí na jejím bříšku a omg ihned mu to dojde! Tsuki je těhotná, ani na vteřinu neváhá že by to nebylo jeho. Tohle s ním ale docela zamává a podlomí se mu kolena a po tom bříšku ji tou rukou jemně pohladí, klečí na kolenou ale tak je vysokej dost aby to bylo akorát ta výška a tak položí hlavu bokem na to její bříško jako kdyby ho chtěl poslouchat ale o to mu vůbec nejde, jen prostě je to pro Noctise způsob jak ho nebo ji jakoby obejmout, (asi)? Cítí se momentálně šťastně ale přitom i šokovaně. * Promiň Tsuki, vím že to je něco čemu ses chtěla vyhnout ale… nemůžu si pomoct. *Má z toho prostě radost a upřímně neví jak reagovat ale uvnitř má hodně smíšené pocity, sakra v něm teď probíhají desítky myšlenkových procesů že sám neví co ji na to prostě má říct. *

*Ten jeho prvotný výraz, skoro mala chuť sa rozosmiať. Ale ihneď sa jeho výraz zmenil. A teraz šokoval zase Noctis ju.. Doslova sa mu podlomili kolená a pristál nimi na zemi, kľačiac tam pred Tsuki. Bola by mu vynadala, aby sa okamžite vzchopil, postavil sa na nohy a nekľačal tam pred ňou ako nejaká sračka, ale ostala bez slov aj ona. Tá reakcia ju dostala. Hej, vedela, že Noctis by to malé ľúbil aj keby čo bolo, sám to povedal.. Ale nepredstavovala si to takto.. Niečo sa v nej zlomilo až tak, že začínala mať pocit.. že možno nebol najhorší nápad si toho malého parazita nechať. Vlastne ani nemala moc na výber - nájsť niekoho kvalifikovaného, kto by ju toho decka zbavil, bolo v tomto prostredí nemožné. A tak jej utekal čas, až utiekol úplne a už sa nedalo nič moc robiť. A tak to malé v nej aj naďalej rastie. Teraz, keď videla Noctisovu reakciu, bola odhodlaná to aspoň vynosiť.. A potom nájde spôsob, ako ho Noctisovi doručiť do Iwy. Dieťa nechcela, ale Noctis má z toho radosť..* Tak vidíš. To je presne ten dôvod, prečo potrebujem nejaké miesto.. Aspoň na čas.. *vôbec nemala v pláne načínať tému, že sa toho prcka chcela najskôr zbaviť. A že sa ho chce zbaviť po narodení mu nespomína už vôbec.. Bude to riešiť za chodu. Ale to decko u nej neostane, ani keby čo bolo. Toto bola Noctisova starosť, neuhlídal sa, tak bude niesť následky.*

Noctis Clive: *Ještě chvilku si tam takto dalo by se říct užívá ten pocit že má položenou hlavu na břiše těhotné Tsuki, ten pocit že se uvnitř jejího těla vyvíjí nový život a k tomu život, který stvořily oni spolu je nepopsatelný. Jak o tom víc a víc přemýšlí vyjdou na povrch emoce, které Noctis chtěl pohřbít nebo si je prostě nechtěl připustit a samozřejmě že to vše se týká právě Tsuki. Konečně po chvilce zvedne hlavu z jejího bříška a postaví se na nohy ale pak se přesune přímo naproti té židli na které sedí a to i kdyby měl odsunout ten stůl a klekne si tam na jedno koleno a vezme její ruce do těch svých aby se ji mohl podívat pozorně do očí a jeho pohled je fakt odhodlaný ale přitom se jeho oči lesknou, není těžké usoudit že ho to nějak dojalo a i teď je vidět jedna kapička slzičky z koutku pravého oka ale nebulí tam! * Nevím co k tomu říct, mohu ti říct jen to že… Budu ho nebo ji milovat, blbost budu vás milovat oba Tsuki a ano vím ty rytíře v plné zbroji nepotřebuješ a to ti fakt dělat nebudu ale musíš vědět že stejně jako jsem to řekl už mnohokrát tak to říkám znovu, vždycky tu pro tebe budu a udělám pro tebe cokoliv bude potřeba. *Ne není to jen moment že se nechal unést emocemi, překvapivě se uklidnil a jedná zcela klidným způsobem. Pak se postaví a dá Tsuki trochu prostoru a to doslova, udělá pár kroků vzad aby se mohl zadkem opřít o ten stůl. * Omlouvám se pokud jsem jednal přehnaně ale prostě, pořád tomu nemůžu uvěřit víš. Mám teď pocit jako kdyby emoce a myšlenky co jsem potlačoval a držel je hluboko zakopané v srdci vyšli ven, nechceš se jít projít nebo tak nějak?

*Čo to, kurva, ten Noctis robí?.. Skoro sa z jej tváre stratila všetka farba, keď si pred ňu pomaly kľakol na jedno koleno a ešte vzal do rúk jej ruky. Ak by ju teraz niekto bodol, nedorezal by sa u nej krvi. Myslela si, že to pako ju tu ide požiadať o ruku, alebo nejakú podobnú hlúposť, za ktorú by ho rovno vyfuckovala do prdele. A ešte keď videla tie slzičky na krajíčku. Toto bolo už moc aj na ňu. Mala hroznú chuť sa napriahnuť a vraziť mu poriadnu bombu do ksichtu, aby sa konečne spamätal, ale on začal rozprávať.. A tak ho počúvala so zatajeným dychom a s modlitbami ku hocikomu, hocičomu.. Len nech ju nežiada o ruku!.. A možno. Ne, určite to bolo tými hormónmi, ktoré sa v nej teraz búrili, ale jeho slová ju obmäkčili. Aspoň sčasti. A hrozne si vydýchla, že nevyslovil žiadnu blbosť..* Ja viem, že budeš. Vždy si bol. A tak to je a bude aj z mojej strany.. Navždy.. *pousmiala sa Tsuki a jednu svoju ruku povolila z držania jeho rúk.. A zamierila s ňou k jeho tvári, kde ho pohladila s úsmevom po líčku. S návrhom prechádzky len súhlasila, pretože hormóny s ňou teraz robili rôzne veci. Mala chuť Noctisa skopať ako prašivého psa a zároveň ho tu chcela hodiť na stôl a vyšukať z neho dušu.. Bola predsa len teraz z nej nadržaná tehulka, no.. Ale kto by len chcel šukať tehotnú ženu, hm?.. Vstala z kresla, a keď teraz stála, šaty pekne ukazovali jej oblé bříško. Nebolo ešte moc veľké, ale guľatilo sa. Dlaňou si prešla po krížoch, lebo ju teraz sem-tam pobolievali. A to si radšej nepredstavovala, čo ju ešte len za nočné mory čaká..* Tak poď.. *vyšla von z pracovne a skôr, než opustili vnútorné priestory sídla, nakázala týpkovi, čo sa stará o jedlo, aby niečo dobré pripravil. Potom zamierila von na nádvorie, kde prežila pár rokov tréningu..* Chcel by si radšej dcéru, alebo syna? *spýtala sa Tsuki. Bola celkom zvedavá, ale nič viac v tom nebolo. Len prostá zvedavosť..*

Noctis Clive: *Cítí že pár myšlenek a pocitů zůstalo nevyslovených ale má pocit že v současnosti není vhodné aby něco takového řekl, sám navíc teď neví jak přesně to cítí ale jedno ví jistě. Zdá se k Tsuki cítí něco víc než si připouštěl a nemůže za to jen to že s ním teď čeká dítě, ten šok ho jen donutil o tom přemýšlet jinak. Rozhodně si to bude muset ještě promyslet ale to momentálně počká. Následuje Tsuki někam ven mimo tuto místnost a dostanou se i ven z toho sídla a ocitnou se venku u nějakého nádvoří. * Co bych chtěl radši? *Na okamžik se nad touto otázkou skutečně zamyslí. * Nejspíš dceru a ty?

*Len tak sa tam prechádzali po nádvorí. Tsuki nemala absolútne žiaden plán, kam by mali ísť, nechala nohy, aby ich viedli. Toto nebolo mierumilovné mestečko, takže pod šatami mala svoje brašne, kde mala uložené svoje zbrane a vo zvitkom bol ostatok.. K tomu všetkému tu bol ešte aj Noctis, ktorý bol taktiež ozbrojený..* Mne je to jedno. Dcéra, syn.. Stále to bude rovnaký potomok.. *očami blúdila po nádvorí a hlavou jej vírili spomienky, ako tu trénovala. Ako dostávala štítom do tváre, do chrbta, aby sa aj s ním naučila bojovať. Ale to jej nikdy nešlo.. Boj so zbraňami jej nikdy nešiel, ale vyvažovala to tým, že sa vedela moc dobre hýbať. A tak sa občas mohlo zdať, akoby v tom bola dobrá..* Prečo vôbec dcéru?.. Nemajú to chlapi spíš tak, že chcú radšej syna, aby mu mohli odovzdať to, čo sa naučili oni sami? Aby si z nich vytrénovali a vychovali k svojmu obrazu? *spýtala sa Tsu. Tieto veci vôbec neovládala a len používala to, čo odpozorovala, čo sa dozvedela, či prečítala.. Nemala s tým vôbec skúsenosť. Eh, teda vlastne mala.. Otec ju nikdy nebral ako dievča a bol k nej tvrdý. Ale tam to nemalo s pohlavím nič spoločné..*

Noctis Clive: Nechci ho nebo ji tvořit k obrazu svému a proč? Asi mám potřebu mít někoho kdo mě bude potřebovat a koho budu moct chránit, asi mám pocit že bych rád svou malou princeznu. *Hold Noctis doufá že by měl dceru aby to byla tatínkova holčička. * Divím se že jsi mě ještě nezabila za to co jsem ti to provedl. *Samozřejmě tím myslí její břicho a to co v něm teď nosí, nějak během té chůze samovolně sáhne svou rukou po jedné ruce Tsuki aby si s ní mohl i proplést prstíky během této procházky. * Beru to ale i pozitivně, tohle je další věc co nás dva spojuje, nemám pravdu? *Už tak toho mají spoustu co spolu sdílí a to hlavně zážitky a minulost ale tohle se taky dá počítat jako další taková věc i když je to spíš taková nehoda. *

*Tsuki nemala vôbec problém s tým, aby jej Noctis vzal jej ruku a vodili sa vonku ako párik. Robievali to aj v Iwagakure ako kamaráti, ktorými boli aj teraz. I když teraz ich spojovalo nie jen kamarátske puto, ale už aj budúci spoločný potomok, ako Noctis poznamenal. Tsuki sa rozosmiala pri jeho slovách,* Máš obrovské šťastie, že sme spolu netrávili čas v dobe, keď som zistila, že som tehotná.. Teraz som už nad tým povznesená, ale donútilo ma to uvažovať nad rôznymi vecami v medicíne. Nie každá žena túži byť matkou. A nie vždy sa takáto nehoda musela stať s niekým, koho tá žena miluje, alebo má rada.. Koľko je na svete nechcených detí, ktoré sa stali výplodom znásilnenia. A ani neuvažujem nad tým, koľké percento z nich prežilo ešte horší život než ja.. A čo z nich vyrástlo.. Pustila som sa do menšieho výskumu. Zaujímalo by ma, či je možné prerušiť tehotenstvo bez mechanického zásahu do maternice ženy.. *Tsuki musela teraz znieť dosť šialene..* A hlavne bezpečne, aby to neohrozilo matku.. *chcela vytvoriť niečo, čo vyvolá samovoľný potrat, ale pri každom tomto procese je veľmi veľa faktorov, ktoré ovplyvňovali priebeh potratu. Takže bude sakra ťažké prísť na niečo, čo zaistí hladný priebeh..* Asi zniem šialene, čo? *obrátila svoju hlavu na Noctisa..* Ale mám za to, že by mala mať žena právo na to rozhodnúť sa, či na svet privedie nechceného, alebo chceného potomka..

Noctis Clive: *Tiše a pozorně naslouchá každému slovu Tsuki a musí uznat že to co říká dává absolutní smysl. * Pokud na to někdo přijde tak ty a i kdyby ne sama tak v tom světě Nukeninů najdeš i dobré vědce o ti s tím rádi pomohou. Podle mě to úplný nesmysl není, prakticky jde jen o chemii a jde o to najít jen způsob jak tělo přinutit přerušit samotné těhotenství bez nějakých vážnějších následků a bez potřeby zásahu do těla… budu ti držet palce. *Pak se ale nad dalšímu slovy Tsuki pozastaví. * Není to rozhodnutí jen matky ale i otec by měl právo do toho něco říct. Samozřejmě u znásilnění a podobných situací je to jiné ale řekněme když pár otěhotní tak i když ho porodí žena tak i otec by měl mít právo rozhodnout zda se narodí nebo ne. *Neví ani proč tohle řekl, jeho starost to není ale to ničemu nevadí když se vyjádří. *

Áno, máš sčasti pravdu. Pokiaľ nejde o znásilnenie, mal by mať možnosť do toho zasiahnuť aj otec. Ale vy chlapi si musíte uvedomiť, že to my ženy prechádzame zmenami. Nás rast plodu ovplyvňuje jak psychicky, tak fyzicky. My ten plod nosíme, obetujeme mu skoro desať mesiacov svojho života, prijíma živiny od nás, z nášho tela.. Takže si myslím, že podstatne väčšie slovo by sme mali mať my.. Bude to znieť hnusne, keď teraz dieťa prirovnám ku bradavici, ale ty by si takisto nerozhodoval o tom, či si tvoja priateľka má, alebo nemá nechať vypáliť bradavicu, ktorá je na jej tele.. *poznamenala Tsuki. Jednoducho má za to, že toto rozhodnutie by malo byť z väčšej časti na žene, lebo plod je súčasťou jej tela. A muž by to mal rešpektovať..* Ale je to jedno. Nás sa to netýka, a ak sa mi to podarí a vytvorím niečo podľa mojich predstáv, potom to bude už boj medzi partnermi.. My za nich rozhodovať nebudeme, ja im len dám možnosť.. *ani netušila ako, ale po kratšej prechádzke vonku sa ocitli znova pred vchodom do sídla..* Dala som ti pripraviť nejaké jedlo. Chceš sa najesť teraz so mnou, alebo nemáš hlad po tom cestovaní? *opýtala sa ho Tsuki a pustila mu vo vnútri sídla jeho ruku. Jej kroky tak, či tak smerujú do kuchyne a očkami dávala Noctisovi najavo, aby ju nasledoval. Už bolo len na ňom, či sa najedia spolu. Prcek si pýtal živiny, tak mu ich musí dať..*

Noctis Clive: Ah, chápu a vlastně to dává smysl že ta ženská by měla mít větší slovo ale minimálně by mu to měla aspoň říct. *Pak se ocitnou před tím sídlem a Tsuki se ho zeptá zda se s ní půjde najíst nebo ne. * Ah jídlo bych si rozchodně dal, nebylo lehké cestovat takovou dálku za tak krátkou dobu. *Odpoví a následuje ji do té kuchyně a kdo ví kam půjdou pak. * Vlastně ty toto asi teď sníš daleko víc co? Krmíš jak sebe tak i malého vetřelce uvnitř svého těla. *Zasměje se tomu ale ono to dává naprostý smysl, nicméně rád se s ní nají. Tentokrát to snad bude i lepší jak to co tehdy při posledním setkání uvařil on ji. *

Jak ťa poznám, tak si sa cestou isto kŕmil nejakými rozhlíčkami a houskami.. *dorazili do kuchyne. Nebola to zrovna malá kuchyňa. Ale ani veľká. Krásne to tu voňalo nejakým pečeným mäsom. K tomu bola ako príloha ryža a nejaká 'grilovaná' zelenina. Keď ju kuchár uvidel medzi dverami, kývol hlavou a nemohol si nevšimnúť aj Noctisa. Takže dve porcie. Nebol problém. Tsuki sa otočila,* Ani si nevieš predstaviť jak moc. Našťastie mám dobrý metabolizmus a všetko potrebné ide dieťaťu, takže som pribrala len váhu toho plodu.. *a nezaťažovala ho tým, že aj váhu plodovej vody, plodových obalov. Asi to nebola moc téma vhodná pred jedlom. Pohla sa ďalej. Nebudú jesť v kuchyni. A ani v jedálni s ostatnými. Jedlo jej totiž prinesú do pracovne, mala by si tam urobiť trochu poriadok na stole, aby sa tam mohli najesť obaja. O chvíľu boli v pracovni, rovno sa vrhla na odpratanie kníh a papierov stranou, niekde na okraj stola, kde to nebude zavadzať. Nemalo cenu ich vracať naspäť do políc, pretože tie knihy aj tak potrebovala a znova by ich musela vyťahovať. Práca navyše!..* Budeš si sem musieť priniesť stoličku.. *ukázala prstom na jednu z dvoch stoličiek, čo boli pri vysokých policiach plných kníh. Ona sa medzitým pohodlne uložila do dreveného kresla vystlaného kožušinami z medveďa. Mimovoľne si dlaňou prešla po bříšku a druhou odložila preč ceruzky.*

Noctis Clive: Vlastně máš pravdu, nejedl jsem nic pořádného ale jen něco co mi poskytne dostatek živin abych tu cestu zvládl. *Jídlo nikdy moc neřešil, nějak by přežil i delší dobu bez jídla a neměl by problém žít třeba jen na tom co mu poskytne příroda. Samozřejmě že nepotřebuje slyšet kvůli všemu mohla tak přibrat, on to ví a není nutné aby mu to Tsuki říkala a ona k tomu má naštěstí stejný názor jako on. Dostanou se nakonec do kanceláře Tsuki, když dojde na otázku nějaké stoličky tak směrem k jedné z nich natáhne pravou ruku a z malé tykve na písek vyletí malé množství písku, které tvoří takové „lano“ které vychází z té tykve a to písečné lano se obmotá kolem té židle a přitáhne ji k Noctisovi, který si ji pak už ručně přisune k tomu stolu a písek zase nechá zmizet ve své tykvičce. Když se usadí tak se loktem opře o stůl a tou stejnou rukou si podepře hlavu. * koukám že nějak moc čteš. *Natáhne se po jedné z knih aby se mohl podívat co pěkného si to Tsuki pročítá a ani ho nenapadlo se zeptat zda se vůbec podívat může, hold klasický Noctis -> drzoun. *

*Nekomentovala spôsob, ktorým si pritiahol stoličku ku stolu. Ešte stále niečo na onom stole robila, ukladala a odkladala, keď sa jej Noctis spýtal otázku. Len očkami prešla k jeho ruke, čo sa naťahovala po jednej z kníh. Možno by ho niekto iný okríkol, aby sa mu Noctis nehrabal vo veciach a bez dovolenia sa ich dotýkal.. Ale Tsuki nie. Tsuki to nevadilo. Len preniesla pohľad k jeho tvári,* Ty máš svoje zbrane. Ja mám svoje knihy. Ale áno, teraz toho čítam oveľa viac, pretože mám viacej nechceného voľna.. *myslela tým, že s tým parazitom sa toho príliš veľa nedalo robiť, aby ho neohrozila. Ale což, ten votrelec poputuje pekne krásne do Iwy hneď, ako uzrie svetlo sveta. Ani sekundu naviac nebude v jej prítomnosti. Anyway knižka, ktorú si Noctis vzal, bola o chemických reakciách prebiehajúcich v ľudskom tele. Ďalšie tomu podobné knihy mala tiež na stole. O pár minút neskôr niekto klopal na dvere..* Ďalej. *zahučala Tsuki a dvere otvoril nejaký muž, čo pustil dovnútra kuchára s vozíkom, na ktorom bolo naložené jedlo. Odstavil im ho zboku pri stole a hlavný chod im obom položil na stôl rovno pred nich. Uklonil sa a odišiel. Týpek za sebou zatvoril dvere a už ho nebolo..* Dobrú chuť, *popriala Tsuki a s chuťou sa pustila do onoho jedla.*

Noctis Clive: Zkoumáš chemické procesy v lidském těle? To se snažíš vytvořit nějaké látky ovlivňující lidské emoce nebo chování? *Noctis to tak usuzuje, protože vlastně každá emoce je pouze chemický proces a tak by se s tím teoreticky dalo nějak pracovat. Když někdo zaklepe Noctis knihu zase odloží zpět na místo kde ji sebral. Když jim dají na stůl jídlo, Noctis se na něj s chutí podívá. * Dobrou chuť. *Pustí se do jídla a začne si to vychutnávat, docela se zdejší kuchyně bál ale není tak špatná jak se mohl bát. * By mě zajímalo, jaké to je podnikat ty všelijaké zločiny? Jaké to je zabíjet ve svém vlastním jménu místo zabíjení pro vesnici, ve výsledku se nic nemění zabíjíš jak ty tak i já ale zajímá mě zda cítíš nějaký rozdíl při zabíjení pro sebe a pro vesnici.

Áno, máš pravdu. Skúmam chemické procesy v ľudskom tele, ako vidíš.. *pousmiala sa Tsuki,* Ale z celkom iného dôvodu. Ovšem, ovládať ľudské emócie by bolo skvelé. Predstav si, že by som stvorila armádu bezcitných bojovníkov a dobila celý svet.. *uškrnula sa. Už teraz jej bolo jasné, že Noctis ju zrejme vôbec nepočúval, alebo proste tie informácie ihneď vyhodil z hlavy, pretože pre neho neboli dôležité,* Škoda len, že nič takého neskúmam.. Iba rýchly spôsob, ako bezpečne ukončiť graviditu. *potom sa teda spoločne pustili do jedla. Nemala moc vo zvyku kecať počas jedla, robievala to dosť málo, spíš v nevyhnutných situáciách, alebo pri niekom s kým sa cítila dobre..* No.. *prehltla sústo a vidličkou sa pohrávala s ďalším kúskom, ktorý už mala na tanieri pripravený,* ..povedzme, že to nie je až taký rozdiel, ak zabíjaš pre iného zločinca.. Ale teraz tie veci rozdávam ja iným.. A musím povedať, že rozhodovať o vlastnom živote a o tom, či nechám niekoho žiť, alebo ho zabijem.. Je to oveľa lepší pocit, než keď mi to prikáže ktokoľvek.. Či už dedina, niekto kto ma najme.. Je to istý spôsob moci.. *niežeby bola Tsuki vyslovene zlá osoba. Ibaže celý život ju držal pod svojou mocou jej otec a teraz, keď bola 'na slobode', mohla si robiť, čo sa jej zapáčilo. Tak prečo sa obmedzovať? Ak niečo chcela, dostala to. Ak jej niekto skrížil cestu, bolo po ňom..*

Noctis Clive: Bezcitný bojovník je úplně zbytečná věc, takový bojovník je zcela nepoužitelný. *Samozřejmě ví že tohle není vážná debata nebo rozhovor ale tak bavit se o úplných blbostech taky není k zahození a někdy se to může hodit ne? *Samozřejmě mu bylo jasné předem proč to Tsuki zkoumá, už předtím zmínila co by ráda vymyslela a tohle jde s jejím cílem ruku v ruce a co víc je nutné aby tu chemii pochopila pokud chce uspět. * Chápu. *Noctis sám chce časem trochu té moci a proto chce donutit Iwagakure aby vstoupila do války proti Konoze, kterou chce Noctis podrobit vůči Iwagakure a Kirigakure a co víc, rád by se stal novým vládcem a zavedl tam úplně nový režim jako jejich 2. Hokage. Vzal si slova svého Bijuu k srdci že by měl mít trochu ambicí ale prozatím to jsou pouze myšlenky a nic jiného, musí ještě hodně zesílit pokud toho chce dosáhnout. Dál se o tom nebaví a radši v klidu pokračuje v jídle. *

*Nemienila mu odporovať a ani ďalej sa o tom baviť. Bola to zbytočná téma. Pomaly dojedala svoju väčšiu porciu a tentokrát zjedla všetko. Bolo to pochopiteľné. Zrazu sa však čudne zatvárila, keď od seba tanier odsunula a oprela sa pohodlne do kresla. Chvíľu netušila, čo to bolo, bol to veľmi nepríjemný a zvláštny pocit, ktorý doteraz nikdy necítila. Akoby ten malý prcek tušil, že sa tu nachádza aj jeho otec, ten, ktorý ho splodil. Tsu si prešla rukou po bříšku, ale dlhšie sa nič nedialo, kým ju znova zachvátil ten zvláštny pocit a mrňou ju zvnútra kopol!* Poď sem.. Rýchlo.. *mávla Tsuki na Noctisa druhou rukou. Jasné, vedela, že sa tieto veci dejú, ale ona to zažívala teraz na vlastnej koži. A mala potrebu to zdieľať s Noctisom.*

Noctis Clive: *V klidu si ještě jedl dokud ho Tsuki k sobě nezavolala, netuší co po něm chce ale hádá že žádná blbost to asi nebude a možná mu chce něco důležité. Odsune tak od sebe talíř a zvedne se od stolu aby ho mohl obejít a dojít až k Tsuki kde by se nad ní mohl sklonit a věnovat ji trochu zvídavý pohled. * Copak se děje? Potřebuješ mi něco důležitého nebo copak? *Netuší co po něm chce ale tak hádá že Tsuki mu to nakonec stejně poví. *

*Ešte stále ten pohyb cítila jak mala ruku na svojom bruchu. Noctis bol už pri nej, keď sa ku nej sklonil a venoval jej zvedavý pohľad. Zavrtela hlavou na jeho otázky. Nebolo to dôležité, ani sa vlastne nič nedialo, ale proste.. Chcela sa s ním o toto podeliť. A tak sa natiahla po jeho ruke a potiahla si ho viac k sebe jak tam sedela v onom kresle.. Jeho ruku si priložila na svoje bříško - konkrétne jej otvorenú dlaň..* Vydrž.. *povedala Tsuki a trvalo pár sekúnd, než sa malý votrelec znova pohol. A bolo to zreteľne cítiť.*

Noctis Clive: *Netuší o co jde a tak přiloží svou dlaň levé ruky na její kulaté bříško a počká si než to přijde, ten malý hajzlík se pohl a on to cítil! Ten pocit byl takový, nepopsatelný. Pořád nemůže uvěřit tomu že za pár měsíců to bude na světě a Noctis bude tatínek. * To je, úžasné. Vem si že uvnitř tebe roste něco co bude mít něco z nás obou…

*Sledovala Noctisovu tvár. I když to dieťa nechcela a neplánovalo sa to, tak aj pre ňu to bolo niečo neopísateľné. Ale vôbec ju to nijak neobmäkčilo. Pridržiavala si na svojom bříšku aj naďalej Noctisovu ruku, respektíve roztvorenú dlaň a pozerala na neho. V tomto momente sa cítila ako veľryba na suchu. Bola tam rozvalená v kresle a pred sebou bříško. Hoci ešte stále nebolo obrovské. A to ešte netušila, že tie pohyby budú častejšie a výraznejšie. Možno bude mať to šťastie, že 'uvidí' nožičku, či ručičku toho malého parazita, keď ju bude kopať poriadne silno..* No, rozhodne to bude poriadne tvrdohlavý drak.. To môžem povedať už len z toho jak sa tam prevaľuje.. *posunula sa v kresle trochu vyššie a tak sa v ňom popravila, ale Noctisovu ruku si stále na bruchu nechávala. Asi za to skutočne mohli tie hormóny, čo ňou lomcovali..*

Noctis Clive: Drak to bude pořádnej, navíc pokud zdědí tvou schopnost té páry, toho Kekkei Genkai tak to bude teprve něco. *Ne že by mu Tsuki někdy přímo řekla že jde o Kekkei Genkai ale Noctis nějakou techniku Futtonu už viděla (od Tsuki) a nějak si odvodil že se nejspíš bude jednat skutečně o Kekkei Genkai. Noctis ji po tom bříšku hladí, nedrží tu dlaň jen na jednom místě jako kdyby čekal až k tomu místu přiroste. * Musí to být vyčerpávající, nosit to v sobě každý den, každou minutu svého života a nějakou dobu to ještě nosit budeš a bude to horší.

Kai Yoshimitsu
*Už byl unavený z toho, jak byl pořád ve vesnici a opouštěl ji jen zřídka. Vlastně mimo vesnici byl jen když byl na misi a nebo někde na výletě. Proto se rozhodl odcestovat někam daleko, kde by ho nikdo neměl znát. Během tohoto výletu nehodlal bojovat a tak si sebou vzal jen jeden malý vak s jílem a nic víc. Proto se během oběda rozešel do pokoje, aby se připravil. Vzdal si dva druhy oblečení, kdyby se náhodou něco stalo a jedno se mu roztrhalo. Chvíli se rozhodoval, které si vezme první, ale na konec se rozhodl a tak se oblékl (Odkaz). Druhý druh oblečení si dal do vaku, společně s dalšími věcmi, které by se mohli hodit. Rozejde se do předsíně, kde onen vak položí na botník a projde celý byt, aby pozavíral okna. Po pár minutách se opět ocitl v předsíni a tak se mohl obout. Vyšel ven, zamkl pořádně za sebou a opustil Sunagakure. Pár kilometrů za vesnici si vyrobil dopravní prostředek ve tvaru ptáka a tak se mohl rozletět do Země pustoty. Něco málo o té zemi již slyšel a tak se rozhodl ji prozkoumat na vlastní oči. Byl s vědom, že to není výlet na dva tři dny, ale že takto stráví třeba několik týdnu. Nikomu nic neřekl, když zmizel a tak o jeho odchodu nikdo nevěděl. Cesta mu trvala skutečně několik dní, než dorazil konečně na k hranicím. Teď jen najít nějaké město nebo vesnici a mohl začít zkoumat tuto zemi. V duchu doufal, že nenarazí na nějaké problémy, kterým se chtěl nyní vyvarovat. Chuť bojovat nechal ve vesnici, aby nezpůsobil problémy. Čelenku vesnice má ve vaku, aby ho nikdo nemohl přiřadit k nějaké vesnici.*

*Bolo veľmi netradičné, aby sa v blízkosti tohto mesta vyskytovali ninjovia, o ktorých by Tsuki nevedela. Pár rokov dozadu, keď sem 'prišla', resprekríve keď ju tu kapitánka predala ako kus dobytka bývalému tunajšiemu kápovi, obývali toto mesto len civilní zločinci, žoldáci a iné indivídua bez štipky talentu na jutsu. To sa ale v priebehu času pomaly menilo. Sedela na terase sídla a s veľkým záujmom sledovala boj dvoch statných mužov. Odetá nebola vo svojich typických veciach (here) , ale mala na sebe len jednoduché rudé šaty, dlhé až po zem. Jej oči tikali zo strany na stranu jak muži tancovali svoj tanec. Až ju napokon vyrušil jeden z jej ľudí..* Kilometer a pol od hraníc mesta sa nachádza ninja. Momentálne mieri našim smerom. Nejaké rozkazy? *spýtal sa muž stojaci za Tsuki a vyčkávajúci na jej odpoveď. Tsuki si pred pár rokmi vyvinula schopnosť cítenia chakry okolo seba. Muž nepanikáril a nezmienil sa o extrémnej zásobe chakry. Nebol to teda Noctis. Aká škoda.. Sama zaktivovala svoju pasívku schopnosť Kagura Shingan a zväčšila jej pôsobenie na cca okruh 2 kilometrov od seba.. Bola to chakra pre ňu neznáma a nebola väčšia, než jej..* Žiadne špeciálne rozkazy ani opatrenia. Nie je to hrozba. Pokiaľ však vkročí do mesta, chcem hlásiť jeho polohu.. *muž kývol a vytratil sa. Tsuki ešte chvíľu osobne sledovala onú chakru, ale nakoniec techniku 'prepla' len do pasívneho režimu. Oprela sa lepšie do kresla a natiahla sa po pití. Práve včas, keď jeden z mužov preťal druhého napoly v páse.. Vstala z kresla a oprela sa rukami o zábradlie. Venovala pohľad mužovi, ktorý prežil, a potom ho lenivo preniesla na ďalšieho, ktorému očami naznačila, aby ten svinčík upratali. V tomto sídle bolo len veľmi málo žien..*

Kai Yoshimitsu
*V dálce zahlédl město, ale netušil jak daleko je od něj. Také co slyšel o této zemi, bylo hlavně to, že tu není moc ninju, ale spíš se tu nacházejí bandité. Ale to už je nějaká doba, takže všechno mohlo být jinak. Proto přistál zhruba kilometr od toho města, seskočil ze svého ptáčka na zem a vak si hodil přes rameno. Svůj výtvor nechal tam kde přistál a sám se rozešel do města. Neměl nijak v plánu se chovat nepřátelsky a ani jim nějak vyhrožovat. Proto zvolil takový, pro něj, netradiční postup. Rozhlížel se kolem sebe, aby měl jistotu, že ho nikdo nechce přepadnout. Byl nějakých 200 metrů od města, když zahlédl nějaké osoby, chodící po městě. Zastaví se 50 metr před bránou a prohlíží si okolí. Poupraví si svůj vak a vejde do města. Jestli tu jsou bandité, tak ty mu nedělají problém, spíš se bojí těch ninju, kteří se tu mají nacházet. Jde pomalým krokem a neustále se rozhlíží kolem. Nechce se stát obětí překvapivého útoku a rozhodně tu nechce umřít.*

*Z terasy sledovala ako odpratávali z nádvoria dve polovice jedného chlapa. Lopatou potom ešte nabrali hlinu a špinu, ktorá bola pofŕkaná krvou a zbytkami vnútorností muža. Tsuki nebola kdejaká krehká panenka a pohľad na krv jej nerobil problém, kord keď od nej bývala a býva zafŕkaná od hlavy po päty. Ale mala tu rada čisto a puch rozkladajúcej sa krvi nebol vábny. Než bolo nádvorie čisté, znova sa pri nej pristavil onen muž, ktorý ju predtým varoval pred ninjom blízko mesta..* Je tu, v meste.. *oznámil jej muž. Kai sa momentálne nemusí vôbec obávať o svoj holý život, pretože nikto nemá záujem na neho útočiť bezdôvodne. Toto mesto bol obchodný bod v 'podsvetí' a k vraždám a útokom tu dochádzalo vyslovene len vtedy, ak chcel jeden druhého ojebať, okradnúť a podobne. Viac-menej tu bol pokoj.. Tsuki kývla hlavou na chlapa a po krátkom okamihu sa odlepila od zábradlia a vyrazila von zo sídla. Znova za pomoci Kagura Shingan zväčšila dosah cítenia chakry a netrvalo dlho, kým nešla tú, ktorú hľadala. Ostatné chakry už jakž-takž poznala, preto bolo pre ňu dosť ľahké nájsť tu jednu najmenej známu. Vykračovala si uličkou vo svojich šatách a neuniklo jej, že jej bolo venovanej viac pozornosti, než o ktorú stála. Pre tých, ktorí ju poznali, to bol nezvyk vidieť ju v šatách. Nevšímala si ich a šla k svojmu cieľu. Zastavila sa pri jednom stánku, kde predávali zbrane. Mala odtiaľ teraz perfektný výhľad na osobu. Takže muž, dosť mladý. Ale čo robil tu?.. Tieto otázky sa jej hnali hlavou. Bola si vedomá toho, že bola len maličkou rybou, ale žeby poslali na ňu len jedno mladé ucho? Nuž, radšej očakávala to najhoršie, než situáciu podceniť. Prstami prešla po oceli položenej na pulte. Zabiť? Nezabiť? Hnalo sa jej hlavou..*

Kai Yoshimitsu
*Panovala tu jiná atmosféra, než na kterou byl zvyknutý. Proto se zastavil pár desítek metrů od brány a rozhlížel se. Hledal něco, kde by mohl přespat a kde by se mohl i najíst. Musel vypadat jako vidlák ve velkoměstě, protože to tu vůbec neznal a každý si musel říkat, co tu dělá. Rozešel se k někomu místnímu a zastavil se před ním. Optal se ho na nějaký hostinec a jakmile dostal odpověď, rozešel se tím směrem. Vešel dovnitř a usadil se k nejbližšímu stolu. Objednal si něco k jídlu a jen sklenici vody. Vak si odložil vedle sebe na zem a nohou si přišlápl popruh, kterým ho nosil na zádech. Opatrnosti není nikdy nazbyt. Když mu donesli ono jídlo, zastavil ještě toho, kdo mu to donesl.* (Kai) Mohu se zeptat? Máte tu nějaké místo v této Zemi, které by stálo za to, abych ho navštívil? Existuje zde něco takového? *zeptá se zdvořile a na nic víc se neptá. Jestli mu něco takového sdělí bude rád, ale na druhou stranu chápe, že ne každý je vlídný k cizincům. Proto se pustí do jídla a občas se rozhlédne po okolí.*

*Nanešťastie skôr, než sa rozhodla, sa mladík vytratil niekde pomedzi ľudí. Takže sa vydala za jeho chakrou a zbrane nechala ležať obchodníkovi na pulte. Nenáhlila sa za ním, a tak napokon vošla do hostinca pár minút po ňom. Teraz už nepotrebovala svoju schopnosť Kagura Shingan a zbytočne plytvať svojou chakrou. Technika sa dala do pasívneho režimu a hneď, ako vošla dovnútra hostinca, otočila hlavu smerom tam, kde chakru už kratšiu chvíľku nehybne 'stála'. Mladík si tam sedel za stolom. Vykročila jeho smerom a venovala pohľad čašníkovi a ten sa bez odpovede smerom ku Kaiovi pakoval preč. Tsuki si prisadla čelom ku Kaiovi a ihneď venovala aj jemu svoj pohľad. Na jej pohľade by nebolo nič zvláštne, keby mala oči rovnakej farby. Ľavé oko mala rudé, skoro jak jej šaty a pravé oko mala zase ľadovo modré a žiarivé. Bola to neprirodzená modrá farba. A čo bolo hlavné a nikto nevedel okrem Rikua Noctisa, bola na to modré oko slepá..* Si na veľmi zlom mieste, ak hľadáš nejakú exkurziu.. *povedala Tsuki a mohlo to vyznieť docela smiešne v jej podaní. Bola to mladá holka, sotva žena, ktorá sa tu promenádovala v šatičkách ako nejaká princezná. A šla mu kecať o zlých miestach..*

Kai Yoshimitsu
*Jídlo mu sice někdo donesl, ale na otázku odpověď nedostal. To mu přišlo asi nejvíce zvláštní, ale neřešil to. Alespoň ne do chvíle, než si k němu někdo přisedl. Zvedl oči od svého jídla a podíval se na ní. Tipoval ji věk stejný jako měl on sám, možná o něco málo mladší. Ale co ho nejvíce překvapilo bylo to, že má dvě barvy očí. Díval se na ní svými žlutýma očima, které taky nebyly úplně obvyklé.* (Kai) Ale něco tady musí být, ne? Něco kam se vyplatí se podívat. *odpoví ji a prohlíží si ji.* (Kai) 'To je nějaké šlechtična z této vesnice nebo co?' *proběhlo mu hlavou, když si ji prohlédl. Během toho se opět zakousl do svého toustu. Ale musel uznat, že byla vskutku i pěkná.* (Kai) Tak co? Je tu nějaké místo, kam bych se mohl podívat a aby mě nikdo nezabil? *zeptá se ještě jednou pro jistotu, zda by ho poprvé přeslechla. Po sjezení sousta se ještě napil vody a pak se na ní jen díval a čekal, co z ní vypadne za radu.*

*Podoprela si svoju hlavu rukou a lakťom sa oprela o dosku stola. Zadívala na mladého muža a druhou rukou sa natiahla po ďalšom touste, ktorý mal na tanieri. Ovšem len v prípade, ak ju nejakým spôsobom nezastavil. Ešte to tak, aby si nechala odrezať prsty, alebo celú ruku.* Ako som povedala.. Ak hľadáš exkurziu, si na zlom mieste. Teda, pokiaľ nie si nejaký šialenec, čo má záľubu v opustených zrúcaninách.. *odhryzla si z toustu, ak jej predtým nijak nezabránil v tom, aby si ho zobrala. A následne po zjedení prvého sústa pokračovala vo svojich slovách.* Prečo inak by sa táto zem volala Zem Pustoty, nenájdeš tu takmer nič.. *obyčajne sa s ľuďmi nijak veľmi nerozprávala, a ak, tak úplne iným spôsobom..* Neďaleko je jeden opustený zámok, to je asi tak všetko, čo sa nachádza v blízkosti tohoto mesta. A čo možno stojí za zastávku a stratu času. *odhryzla si ďalšie sústo a neprestávala mužovi venovať svoj pohľad. Nikdy nemala problém s očným kontaktom. Spíš ho dokonca vyhľadávala.*

Kai Yoshimitsu
*Sledoval ji a prohlížel si ji. Nejvíc ho zaujali její dvoubarevné oči, které nikdy neviděl. Měl polovinu zkuste v sobě a jen sledoval, jak si z jeho talíře krade další. Nikdy nebyl lakomec a jestli měla hlad, ať si dá. Nezabránil ji v tom.* (Kai) Šílenec v jistém slova smyslu jsem. A každá země musí mít něco, na co může být pyšná. Takže mi to můžeš prozradit, nebo se tu hold porozhlédnu sám. *poví a opět se zakousne do svého toustu. Vidí jak ho neustále pozoruje a tak z ní také nespouští oči. Nad další větou jen kývne hlavou a slovně nijak nereaguje. Měla pravdu a to ji dal najevo kyvnutim hlavy. Nepotřeboval na ni promlouvat a tak tam jen seděli a koukali na sebe, přičemž oba jedli své tousty.* (Kai) Já věděl, že tu něco musí být. A jestli je to ztráta času, ta je to jen moje věc a nikoho jiného. Ale díky za starost. *odpoví ji, když mu konečně řekla o nějakém místě. Plánoval se tam rozhlédnout, ale až zítra. Pro dnešek tu bude jen sedět a pak si půjde lehnout.* (Kai) Co by jsi řekla na zítřejší výlet? Dovedeš mě k tomu zámku, za to že si mi snědla jeden toust. *zeptá se a opře se o opěradlo své židle. Jelikož se mu dost líbila, napadlo ho o ještě něco, čím by mu to mohla vynahradit. Ale to si zatím nechal pro sebe. Buď jako ji to řekne nebo ne a to uvidí podle toho, jak odpoví na ten výlet.*

"Šialencov mám rada, v istom slova zmysle.." *reagovala sama vo svojej hlave..* Obyčajní ľudia sú nudní.. *dodala potom nahlas po tom, čo muž priznal, že v istom zmysle je šialenec. Všetko neobyčajné bolo zaujímavé. A jej zvedavosť bola veľká. Naozaj veľká a častokrát kvôli tomu vedela robiť fakt obrovské blbosti..* Táto zem je pyšná len na to, že sa jej smerom neuberá príliš veľa zvedavých očí. A hlavne žiadny mocný pár očí.. To už by sme dávno neexistovali.. *narážala hlavne na to, že táto zem neoplývala naozaj ničím dobrým a prospešným. Len čiernym trhom a hŕstkou sebranky v podobe nukeninov, zločincov a iných podobných indivíduí.. Kým jedla posledné sústo toustíku, ktorý si vlastnoručne ukradla, kútiky jej úst mierne ucukli smerom hore. Pobavil ju,* Platba za moje služby a moju spoločnosť sú vyššie než len jeden toust.. *úsmev z tváre jej nemizol..* Z ktorejže si dediny? *opýtala sa ho a pošúchala si medzi sebou svoje prsty, aby z nich dostala drobky toustového chlebu. Špičku prostredníku si vložila do úst, aby z neho dostala trochu omáčky, čo jej tam ostala..* Určite sa nejak dohodneme.

Kai Yoshimitsu
*Tohle byl první člověk, od kterého slyšel, že obyčejní lidé jsou nudní. Proto sem nad tím pousmál. Jestli má ráda šílence, jako mladý by se ji určitě líbil. Teď je sice krotnější, ale taky dokáže dělat šílené věci.* (Kai) Chápu. Jestli je tu málo shinobi a hodně banditů, tak to by jste opravdu neexistovali. *potvrdí jej slova. Zakloní se a ruce si dá na prsa.* (Kai) Jestli si říkala pravdu a není tu nic, co by mělo nějakou hodnotu, tak by to tu nikdo nechtěl zabrat. *poví a pak se ji podívá do očí. Když ji nabídne službu za ten toust, tak se také zasměje, když se usměje i ona.* (Kai) Čekal sem tuto odpověď. Nevím jestli ti to mám říct, aby si mě pak náhodou nezabila, když to zjistíš. *odpoví ji. Nemohl ji věřit, že ho pak nezabije a nebo ho nebude mučit. Proto to zatím skrýval, dokud mu nedokáže, že ji může věřit. Sám si vzal poslední toust, který tam byl a pustil se do něho. Jedním okem sledoval jak zbavuje své prsty zbytků toustu a omáčky. Sám se jedním loktem opřel o stůl a podepřel si hlavu a v druhé držel toust. Oči měl nyní jen pro ní a pro nikoho jiného.* (Kai) Dobře. A budeš to chtít probrat tady nebo zajdem do mého pronajatého pokoje? Nebo to raději chceš probrat jinde? *zatím v klidu dojídá toust a dopíjí onu vodu, kterou měl před sebou.*

Iste sa však zhodneme, že nemáš záujem na ničom inom, než len o onú exkurziu našou krajinou.. Úmysel človeka sa dá veľmi ľahko vyčítať z jeho očí.. *mohlo to pôsobiť tak, že tým svojim pohľadom mu chcela naozaj vzhliadnuť až do duše. Inu, áno, pozorovala ho aj z tohoto dôvodu..* Nech už je akýkoľvek. A títo ľudia.. *Tsuki konečne odvrátila svoj pohľad rôznofarebných očí stranou, byť len na okamih, aby pohľadom prešla po skupine ľudí, ktorí sa v hostinci nachádzali. Ninjov tu bolo pomenej, to áno, ale aj títo civilisti dokázali byť pekne nebezpeční, kord keď to boli cvičení zabijáci. Nemal to byť spôsob, ktorým by ho chcela vystrašiť, nakoniec.. aj tento mladý muž bol ninja a bol iste zvyknutý na horšie veci na misiách a podobne.. Ale bola to taká malá vyhrážka, lebo nemala v úmysle tolerovať akýkoľvek nepokoj v tomto meste.. A ešte spôsobený niekým.. cudzím..* Vypadám na to, že by som ťa dokázala zabiť? To mi nesmierne lichotí.. *to, že tomuto mladíkovi venovala viac svojej pozornosti, než iným novým ľuďom, malo svoj dôvod.. Vstala zo svojho miesta a podišla ku mužovi. Doslova ho vytiahla zo stoličky za golier, silu na to mala. Ale to bolo tak všetko. Dala mu tým najavo, že nebola len tak obyčajná ženská, civilistka. Venovala mu nič nehovoriaci úsmev, ale niečo na ňom bolo..* Vzhľadom na to, že tu pre teba nenájdeme žiadne neutrálne prostredie k rozhovoru so mnou.. Tak si vyberiem pohodlie sama pre seba.. *zvrtla sa na pätách a svojim dlhým čiernym zapleteným vrkočom plesla mladíka nechtiac do hrude. Mohol ju nasledovať, bolo to na ňom.*

Kai Yoshimitsu
*Skoro to vypadalo, jako kdyby mu dokázala číst myšlenky. Nasadil lehce překvapený výraz. Původně tu chtěl jen prozkoumat krajinu, ale když uviděl tuto ženu, chtěl prozkoumat i ji. Její slova zněla, jako kdyby o něm přesně toto viděla.* (Kai) Hmm. *prošlo jeho ústy. Když se začne po svém proslovu rozhlížet, začne koukat kolem taky. Banditů se nebál, ty proti němu neměli šanci, ale říkat ji to nehodlal. Rozhlížel se do doby, než opět promluvila.* (Kai) Každý je schopen zabít každého. Stačí chvilka neopatrnosti a je to. Proto si dávám pozor v neznámém území. *promluví a následně dojídá svůj toust. Jakmile dojedl, ona se zvedla. Zvedne k ní hlavu a chvíli ji sleduje. Zatím nehodlal vstávat, ale jakmile ho zvedla svoji silou, postavil se. Vezme si svůj vak, přehodí si ho přes záda a rozejde se za ní. Jen hodí Barmanovi klíče od pokoje, které si od nich půjčil.* (Kai) Tak mě veď. *poví a rozejde se za ní. Stále se je v pozoru, že by mu chtěla vrazit dýku do zad a zabít ho. Šel za ní nějaký tři metry s vakem přes pravé rameno.*

*Mladík si od nej udržiaval odstup. Nelámala si s tým hlavu, ale mala chuť mu povedať, že predsa nehryzie. Ale to by klamala. Hostinský ani neriešil, že mu mladík nezaplatil za jedlo, bolo na účet podniku, lebo bol v spoločnosti Tsuki. Kai mohol pozorovať jak sa Tsuki ladne niesla. Nebol to ten škrobený spôsob chôdze, pre ňu to bolo prirodzené, že sa pohybovala tak ladne. Tsuki pochádzala z bohatej rodiny bývalého generála Iwagakure. Matka síce nebola kunoichi, ale v rannom detstve ju 'mučila' tými rôznymi šaškárnami pre bohatých.. A k nim patril aj tanec, ktorý si Tsuki obľúbila, priam zamilovala.. Až kým ju do pazúrov nechytil otec-tyran.. Cestou mestom ich nikto nerušil.. Až sa o nejaký čas dostali k jednému sídlu..* Vitaj u mňa doma.. *ozvala sa Tsuki, keď sa spolu s mladíkom ocitla na nádvorí sídla. Trénovalo tam zopár chlapov a nie príliš gently. Venovala im krátky pohľad, než k nej dobehol jeden z jej 'posluhovačov'. Naklonil sa k nej, pretože Tsuki bola dosť maličká, a niečo jej šepkal do ucha,* Nie, zvládnem to sama.. *prehovorila Tsuki nahlas a muž nevrlo pozrel na Kaia. A potom odišiel. Kai mal dnes šťastie, Tsuki obyčajne stretávala nových ľudí mimo mesto a hlavne vtedy, keď boli okolo nej jatky.. Dnes vypadala aspoň civilizovane. Mrkla svojimi očami na mladíka a presunula sa dovnútra sídla, smerujúc do svojej pracovne. Akonáhle otvorila do nej dvere, naskytol sa pohľad na samé police s knihami a knihy so štosmi papierov boli aj na jej stole. Stôl bol jeden veľký chaos, v ktorom sa vyznala len ona. Pozvala mladíka dovnútra pracovne a jak sa zabuchli za nimi dvere, prirazila mlaďocha o stenu a držala mu pod krkom ostrie zápästného noža, ktorého mechanizmus bol skrytý v rukávoch jej šiat. Druhou rukou ho držala o stenu, ostatně to robila prakticky celým svojim telom. Dívala sa mu pokojne do očí,* Neznámi sem nechodia príliš často.. A keď už, tak za úplne iným účelom, než ty.. Skutočne si sa prišiel pozrieť na krásy zeme, kde nič nie je?.. Alebo ťa niekto poslal? Rada jednám na rovinu.. Takže?..