Kumogakure no Sato

*Zatímco Michi čekal, tak se v jedné ulicí objevila přicházející dvojicelidí. Jedno byl chlapec a druhý dívka s havraními vlasy, které měla stažené dozadu do culíku. Společné měli to, že byli oba oblečení do klasické uniformy Kumo. Což bylo něco, co mohlo Michiho lehce zmást, protože Temari takhle oblečenou nikdy předtím ještě nemohl vidět. Ale i přesto to byla ona a na rameni měla tašku na věci. Temari znalým pohledem přezkoumala situaci a pak hned po letmém pozdravu přišla k Michimu.* Ahoj, je mi líto že jsi mě vynechal z minulé mise víš to? *Načež ho schválně vzala za ruku, kde v místě kde měl nějaký obvaz a lehce, ale tak aby ho to bolelo mu ruku stiskla během toho co si ho nekompromisně přitáhla blíž k sobě.* A hlavně si nepřišel o misi za mnou… *V očích jí probleskl plamínek hněvu. Ale pak se otočila k neznámu klukovi.* Mimochodem bych vás ráda seznámila… *Ukáže na Michiho.* Tohle je Michi, člen týmu co na mě kašle když jde na misi a proto mi musela být přidělena náhrada což je mimochodem K. *Prostě jen vyslovit to písmeno, nic víc tak se to čte.* Mimochodem je docela fajn Michi, ne jako ty… *A pak udělá něco, co Michi nečeká. Rozváže mu první obvaz a začne se soustředit. Hned v odpověď na to, se její dlaně rozzáří lékařskou chakrou (SHOUSEN JUTSU) a ona postupně jeho veškerá zranění vyléčí. Naštěstí jde jen o drobná zranění na která hravě stačí. Během toho se K (NPC) omluví a nechá s malým mrknutím Michiho v rukách Temari. Když bude nyní Michi plně vyléčený, tak by na to měli společnými silami stačit.* Mimochodem, učím se na lékařku Michi, pokud sis nevšiml. *Poznamená Temari a pak se pozdraví s rodinou. Vypadá to, že na ně Temi dělá dobrý dojem a dokonce se děti od ní nechají pohladit po vlasech. Jinak temari má pouzdro s tanto a na noze a vzadu na zbraňovém opasku po pouzdru s ninja vybavením.*

*Michi sledoval jak se blíží k nim dvě neznámé osoby.* To co je zas tohle?* řekne si pro sebe, dost otráveně. Když na něj ale promluvila, tak hned poznal o koho jde.* Eeee ahoj, no nechtěl jsem tě tím zatěžovat,přišlo mi to jako práce pro jednoho člověka.* Vyhrkl ze sebe nervózně, poté ho chytla za ruku,na které měl obvaz, lehce mu při přitáhnutí k sobě stiskla ruku a Michi hlasitě polkl.*'' Že já si nevzal tu mikinu s dlouhým rukávem''* Nejradši by se plácl po čele za tohle.* Nooo, jak jsem už řekl nechtěl jsem tě zatěžovat.* Plamen v její očí ho dost vyděsil, očekával ránu a tak se trošku bál. Poté ho seznámí s neznámým klukem.* K? Co to je za debilní jméno? Navíc nevypadá moc silně, když už ti chtěli dát náhradu,tak někoho stejně silného jako já a né takového slabocha.* Vyhrkl ze sebe zatímco jsi neznámého kluka prohlížel. Poté mu Temari rozváže obvaz na ruce.* Počkej co to....* Uvidí jak jí zeleně začnou zářit ruce, navíc jeho rána na ruce se začne léčit, což bylo dost neuvěřitelné. Neznámý klučina se mezitím vypařil.* Tsch, já vím že jsi lékařka, nikdy bych na to nezapomněl, a ten klučina je nějaký divný.* Dodá dost podrážděně, a poté se otočí na rodinku,která vypadala že je i s Temari spokojená.* No zdá se, že vás budeme doprovázet k vašemu domu, je dost možné že cestou narazíme na další bandity, takže se snažte držet zpátky, a my vás ochráníme.* Usměje se na ně, byl rád že jim předtím dokázal pomoci, přeci jen chtěl chránit lidi svou spravedlností, a to se mu povedlo v tomto případě. Michi slabě pokulhával, ale to mu nebránilo v tom, aby se nemohl postavit nepřátelům.*

*Za ta slova, že si myslel že jde o práci pro jednoho člověka ho dostala chuť vážně praštit. Ale nechtěla si pokazit před rodinkou reputaci a navíc, doma ho může praštit dodatečně tak co, že? Když se však narážel do jejího společníka, který se s nimi jen pozdravil a zase zmizel, tak se na něho Temari přísně zamračí.* Je to přezdívka, podle tvaru přívěsku na jeho krku. Kdyby si pořád tolik neremcal, mohl sis toho jako dobrý ninja všimnout. *Na jeho slova o banditech pouze přikývne.* Dobrá s formací souhlasím. První jde Michi a pak rodinka. Já se budu pohybovat okolo nich a nikoho k nim nepustím i když to nebude jistě potřeba, že Michi? *Tím naráží na to, jak Michi kdysi slíbil že jí ochrání a navíc i na to, že slíbil že se na misi o vše postará. Mimochodem předtím vyléčila vše, takže by snad to kulhání měl i rozchodit po malé chvíli a celkově by měl být naprosto v pořádku. Takže celá skupinka se může konečně vydat bránou na cestu.*

*Díky léčbě Temari byl Michi schopný chodit i bez kulhání, což se opravdu moc hodilo, bylo vidět že Temari byla skvělá ve svém oboru. *Nebojte se, ochráním vás všechny před jakýmkoliv problémem, od toho tu jsem!* Řekne radostně a vyrazí jako první vpřed.*''(Kazuki) Je ti jasné, že za ty své poznámky to u ní schytáš?/(Michi) Prosímtě, tu už to určitě omrzelo./(Kazuki) Když myslíš.''* Michi si předem prohlédl mapu,kde se osada do které mají rodinku doprovází nachází, byla dost u kraje hranic Země Blesků, takže je čekala dlouhá cesta. *Dost možná nás čeká klidná cesta, pokud tedy dorazíme do osady před setměním, to by jsme pak mohli mít problém, ve tmě bandité vylézají ven a rádi přepadávají lidi,aspoň co jsem si zjistil informace,ale nebojte i kdyby nastala tma, proti mě nemají šanci, už jsem si jednou s nimi poradil, a dokážu to zas.* Pokusil se uklidnit rodinku, rozhodně by nerad,kdyby se jim něco stalo. Chtěl chránit všechny, jak rodinku tak i Temari, proto mu pozice v první linii vyhovovala,takto může reagovat na případné čelní útoky nepřátel,ač pokud zaútočí z boku,bude muset reagovat také rychle. * Jsi skvělá lékařka Temari, věřím že tvé schopnosti dokáží zachránit mnoho životů.* Otočil se na chvíli na Temari,aby jí pohleděl do očí a pak se zase podíval vpřed.*

*Když Michi dál mluví k rodině a uklidňuje je, tak na to Temari nic neříká. Místo toho si sama všímá nejbližšího okolí kolem všech. Je jí jedno, že zrovna vyšli protože podle ní může nebezpečí hrozit i ve vesnici. Pouze si u toho pomyslí.* “Doufám, že pro změnu dokážu já dohlédnout na tebe ty hlupáčku...” *Mezitím se celá skupina začíná přesouvat dál od vesnice, která zmizí v nedohlednu. Kvůli dětem ale nejdou tak, jak by zvládli kdyby šli oba jen s dospělými. Temari to trochu znepokojuje a zrovna když o tom přemýšlí, na ní Michi promluví. Smutně se na něho usměje a konečně mu odpoví.* Víš, že jsem zkoušku zvládla taky Michi, že? *Pak se podívá na děti a schválně Michiho popíchne.* A na rozdíl od vašeho hrdiny, jsem neskončila v nemocnici… *Schválně na něho vyplázne jazyk. Baví jí ho jemně popichovat. Ale vlastně mu tím chce říct, že se o sebe umí sama postarat. To že se učí na lékařku ještě neznamená, že je přece úplně bezbranná.*

Tsch, pamatujte děti pravý hrdina bojuje do úplného konce, to z něho dělá vítěze a já bojoval i se zraněním, a má chakra byla na pokraji svých sil, i přesto jsem bojoval do posledního dechu a jizvy na mém břiše jsou důkazem, že je vždy třeba tvrdě trénovat, jestli chci jednou překonat druhé, jinak...*Podíval se na Temari.* Kdyby se do toho nepletli ostatní, také bych se dokázal dostat do nemocnice sám.* Faktem bylo že Michi i Kazuki byli ke konci v bezvědomí,ale i tak Michiho hrdost mu nechce dovolit vypadat jako slaboch před Temari. Byli už dost daleko od vesnice, tak si Michi dával pozor na okolí, místo kde předtím bojoval s bandity bylo nedaleko, kdoví jestli jich nakonec nebylo víc, to by mohl být i problém. Michi zpomalil svoji rychlost tak, aby byl blíž u rodinky. Temari na něm mohla vypozorovat, nervozitu jako kdyby něco očekával.*''(Kazuki) Myslíš že tu budou další bandité?/(Michi) Pokud ano, tak se určitě budou chtít pomstít za své kamarády, rozhodně musím všechny ochránit, ať se stane cokoliv.''

*Děti se zasmějí jak na Michiho předtím vyplázla Temi jazyk, ale naslouchají mu až příliš vážně. Proto jim Temari musí napravit ty jejich malé mozečky.* Víš, že jsem bojovala až po tobě, takže jsem oba a vše zápasy viděla, že Michi? *Myslí zápas jeho i Natsua samozřejmě. A pak přijde na to hlavní téma pro ty děcka.* Pokud nejste trénování je lepší použít hlavu a přežít dnešek, aby jste mohli sami určit jaký bude zítřek. *Vyčítavě se při tom na svého společníka (Michiho) podívá. Ale po chvíli se terén začne měnit. Krajina začíná být hůře přehledná a tak Temari raději umlkne. Na chvíli se od skupiny vzdálí, ale pohybuje se v kruhu okolo nich tak, aby na sebe mohli navzájem vidět. Zatím však nenachází nic podezřelého, tak se pomalu vrátí zpět k rodině, kterou společně s Michim chrání. Pokud se na ní podívá, tak jen zavrtí záporně hlavou, jako že nic podezřelého nenašla. Problém je, že nepřehledným terénem podle mapy nyní mají jít rychlou chůzí asi tak dvacet minut a ke konci úseku bude i malý lesík. Temari se to nelíbí, ale jde o nejkratší cestu a ona jen doufá, že jí už brzy budou mít za sebou.*

Tsch* Nijak nezasahoval do toho, co Temari říkala, kord když se na něj vyčítavě podívala tak už tuplem nechtěl nic říct, ať je poučí jak chce, Michi v tomto nebyl nejlepší ve výchově, tak asi bude lepší když nechá Temari,aby děti poučila. Krajina se začala měnit, Michi přivřel oči a sledoval okolí, bylo jasné že momentálně byli nejvíc zranitelný. Když si všimne že se Temari na chvíli vzdálila a poté se vrátila do formace, dala mu znamení že je vše v pořádku, zatím byla cesta klidná, avšak když začali procházet lesíkem, tak bylo až nepřirozené ticho, žádná zvířata nebyla slyšet. Michimu se tohle nelíbilo, kde byl les, tam vždy byla nějaká zvířata, co vydávala zvuky, to že bylo ticho mohlo znamenat pouze to,že zvířata se vyplašila, ale proč? Náhle Michi uslyšel zašustění na stromě, nebylo by to neobvyklé, kdyby však foukal nějaký vítr. Michi se zastavil a poté se otočil směrem k Temari a rodince.* Vem je, a utečte odtud pryč. Za každou cenu je ochraň, až bude vzduch čistý, doběhnu pro vás.* Když tohle Michi řekl děti se přitiskli k ženě,a vypadali vyděšeně. Michi doufal že Temari jim pomůže utéct pryč. Michi nechtěl bojovat před dětmi, aby viděli smrt, předtím když je zachránil tak už bylo po všem, navíc s bandity bojoval nedaleko tábora,kde byli zavřený v kleci,ale teď byla situace jiná. Faktem bylo,že Michi ani nevěděl o jaké nepřátelé se jedná,zda o bandity, či ninji a neznal ani jejich počet, jediné co věděl bylo to,že někdo se musel skrývat na stromě. Asi Michiho neslyšeli, co řekl protože zatím nikdo neútočil. Michi vyčkával na reakci Temari, jakmile začne utíkat pryč,určitě dotyčná osoba bude jednat.*

*Jenže Temari neutíkala, sice slova Michiho slyšela ale zároveň od něho uvažovala jinak. Tenhle terén byl ideální na to, aby se kolem nich dokázal skrýt i větší počet nepřátel aniž by byl kdokoliv z nich vidět. Především stromy ale i keře, byli všude okolo nich a tak rozběhnout se by znamenalo padnou někomu z nich do rány. Navíc Temari slyšela více zvuků které do lesa nepatřili a byl jich velký počet. Na druhou stranu to znamenalo, že nejde o ninji ale o bandity. Temari nemluvila, jen chtěla předvést pár posunků když v tom jí došlo, že jí nebude rozumět. Zapomněli se domluvit! Kousla se do rtů a téměř okamžitě se rozhodla a nahodila nevinný až naivní výraz.* Ale Michi, co je strašíš vždyť to byla jen veverka, myslím že jsem zahlédla její zrzavý kožíšek. *Smutně se na něho usmívala a pak pomalu přišla k rodince.* Všechno bude v pořádku, jen prostě dělejte co vám řekneme a uvidíte že nebudeme muset TADY ani BOJOVAT. *Navíc rozhodí rukama v gestu, který opíše prostor kolem dokola a tentokrát se při tom dívá na Michiho.* NEEXISTUJE totiž důvod, proč by okolo nás měl být JEDEN, natož pak VÍCE SKUPIN nepřátel. Nejlepší bude prostě zkusit POMALU PROJÍT v původním směru, ne Michi? *Přivře oči a naivním výrazem ho pozoruje. Všechny předchozí slova vypsané caps lockem řekla jiným jako by napjatým tónem. Michi Temari dobře znal, takže jemu jedinému tenhle detail nemohl uniknout. Alespoň v to pevně doufala, aby zprávu pochopil tak navíc podpořila ta slova svým přehnaně bezstarostným chováním které Michi zažil s ní jen jednou. A to když šlo o komedii při podávání vysvětlování.* “Michi, jestli to nepochopíš, tak tě zbiju!” *Co si včak myslí, nedává nijak najevo.*

*Poslechne si Temari a ušklíbne se, sice nevěděl co Temari přesně myslí, ale dostal nápad, kterým by mohl podpořit slova Temari.* Ach, já hlupák, zase jsem reagoval přehnaně. Co bych bez tebe dělal, a víš co? Tohle vypadá jako rychlá a bezpečná cesta! Možná by jsme mohli Raikagemu-sama říct, že by tohle mohla být hlavní obchodní trasa.* Bylo to zajímavé divadlo, navíc svými slovy Michi mohl dát banditům stopku k útoku, proč by útočili na někoho, kdo jim může zařídit, aby na této cestě mohli oloupit mnoho obchodníků. Bojovat teď se nevyplatilo z důvodu doprovodu rodinky, avšak cestou zpátky by se mohli s nimi vypořádat,když už nebudou muset se bát o něčí život. Temari mohla poznat že Michi začal hrát divadlo díky předponě sama, kterou použil u Raikageho, přeci jen Michi neměl respekt k němu ani nikomu jinému, předpony takřka nevyužíval u jmen. Každopádně aby se ujistil že Temari chápe, že se jedná o divadlo, tak ještě dodá.* Pokud mě PODPOŘÍŠ, v mém návrhu na lepší trasu pro obchodníky, dostaneš ode mě polibek.* Mrkne na Temari a poté dá gesto na znamení,že můžou jít vpřed. S trochou štěstí je bandité nechají na pokoji, a tím jim umožní bezpečnou cestu.*'' Teď hlavně, aby to vyšlo.''* Pomyslí si Michi, a dává pozor na okolí, kdyby se náhodou někdo rozhodl zaútočit. *

*Rodinu překvapí, že Temari se chová klidně a navíc i Michi obrátí. Jenže se zdá, že to Michi hraje dost okatě. Bylo až moc snadné ho přesvědčit, což se Temari rozhodne zamaskovat.* Tak proč si pro jednu nepřijdeš hned, hmm? *Temari nasadí svůdný hlas, jako by si s Michim jen hrála. Posunkem ruky ho přivolá k sobě, doufá že udělá přesně co chce. Protože Michiho potřebuje dostat k sobě a rodině. Pokud k ní Michi půjde, tak udělá dva kroky k němu a obejme ho. Lehce se k němu nakloní a políbí ho na tvář, pak si položí hlavu na jeho rameno takže má rty blízko jeho ucha. On jediný nyní ví, že tiše šeptá.* Jsou všude okolo jedna větší skupina, možná dvě menší. Banditi. Polož mi ruku na nohu, ne tam! Víc zezadu mám tam pouzdro s kunaii. *Povzdechne si a pořád se snaží znít profesionálně a sebejistě, i když i pro ní není tahle pozice zrovna lehká i když jde o Michiho. Po chvíli pokračuje.* Kde máš ty Kunaie? Ty mé mají na sobě výbušné lístky, takže potřebuji dosáhnout na tvé jinak budu muset být hodně rychlá. *Musela by sáhnout dozadu do druhého pouzdra co má vzadu na pásku.* Podívej na tři oba vytáhneme a hodíme jeden až dva kunaie, odpálíme a ve zmatku a kouři odvedeme rodinu mimo cestu. Směrem za ten nejtlustší strom za tebou. Tím směrem je podle mapy hustší les, ale hlavně zde rychleji skončí. Najdeme vhodné místo, vytvoříme perimetr z kunaiů s výbušnými lístky kolem sebe a budou muset projít středem přes nás ale to neprojdou. Jasné? *Pokud udělá co po něm chce tak se nahlas zachichotá jako by se jen dobře bavili a začne odpočítávat.*

*Trošku zčervená když ho Temari zavolá k sobě, ale nebrání se rozhodně vyrazí směrem k ní. Když ho Temari obejme a políbí na tvář, zrudne o něco víc. Nebylo to sice poprvé, ale vždy přitom zrudne. Poté mu začne něco šeptat, a tak vážně začne poslouchat.* Mám je v levé zadní brašně, nejsou tam ale výbušné lístky na nich, ty najdeš ve druhé brašně,ale na to nemáme čas. Se strategii problém nemám,ale půjdeš první, a já vás budu vzadu krýt,kdyby se o něco pokusili.* Michi se mezitím snaží nahmatat brašnu s kunaii, neviděl tam takže musel poslepu. Když tak hledal, tak mu ujela ruka a skončila na jejím zadku, když mu po zmáčknutí došlo o co šlo,rychle se přemístil rukou ke kraji, kde už konečně nahmatal brašnu. Nijak to s ním nehnulo,že jí sáhl a zmáčkl zadek, bral to stejně,jako kdyby jí třeba zmáčkl za ruku. Když nenápadně zasunul ruku do brašny a nahmatal tam kunaie, tak jen čekal na znamení Temari. *Společně je dokážeme porazit.* Dodal nakonec sebejistě, byl rád že s ním byla na misi, s Temari jako jedinou si rozuměl, a tak věřil že tomu bude i ohledně boje,že dokáží skvěle spolupracovat.*

*Když jí Michi očividně moc pečlivě neposlouchá a zmáčkne jí nejdřív zadeček, tak poněkud ztuhne. Do tváře se i jí vleje trochu té slušivé červené, ale snaží se to zvládnout. Stále si v mysli opakuje, že nejdřív musí zabít bandity a až po té Michiho za to co si k ní dovolil! Sáhnout jí na její pevný a pěkně tvrdě vytrénovaný zadeček si ještě nikdo nedovolil a Temari trénuje denně, takže má celou postavu dobře vypracovanou. Ale zpátky k problému s bandity.* Dobře hážeme na tři… *Temari konečně odpočítá a pak tasí dva kunaie které doufám hodí jen s nepatrným zpožděním na jednu stranu zatímco Michi by měl hodit na druhou. Ihned po dopadu je nečekaně všechny vlastní chakrou odpálí a naštěstí dřív, než se kdokoliv z banditů dokáže pohnout. Výbuch a kouř tak všem poskytne dobré krytí. Temari vyrazí jako první a rychle pomáhá s dětmi rodičům. Táhne je pryč předem domluveným směrem, zatím se zdá že jim vše vychází. I když se v kouři začínají objevovat zmatené a některé i zraněné postavy navíc se odevšad začíná ozývat neprofesionální řev který obsahuje vzteklé výkřiky nad zmařeným útokem ale i bolestivé výkřiky. Zdá se, že výbušné lístky zafungovaly skvěle a chvíli bude trvat, než najdou bandité správnou stopu. Temari doufá, že se dostanou co nejdále k okraji lesíka včas než je začnou dohánět. Očima neustále hledá vhodné místo a po chvíli ho konečně uvidí. Padlý zlomený strom v místě, které bylo kdysi dávno pocuchané nejspíš vichřicí. Temari se obrátí na otce a dá mu svou malou mapu.* Pokračujte tudy, musíte běžet tímhle směrem a po cestě doprava. To je na mapě tady, vidíte? Doženeme vás až se vypořádáme s bandity. *Slíbí jim a pak začne pobíhat okolo a rychle rozhazuje své zbylé kunaie s výbušnými lístky. Vytváří tak kolem stromu obranný perimetr a protože je zde lesní úsek tenčí tak to stačí. Jediná cesta skrz je přes strom, kde se Temari skryje. Nechá na Michim, kam se chce postavit či on sám skrýt. Brzy se mezi stromy směrem k oběma začnou blížit první běžící postavy, Temari na ně moc nevidí ale odhaduje, že jich bude prozatím tak sedm.*

*Jakmile Temari napočítala do tří, Michi vytasil a hodil opačným směrem dva kunaie, než hodila Temari. Když nastal zmatek tak Temari vyrazila s rodinkou první jak bylo domluvené, Michi se jí rozhodl ihned následovat, avšak naneštěstí při pokusu o útěk vedle něj spadl na zem bandita,který ho chytl za nohu a tím Michiho dostal k zemi.*''Sakra!''* Michi banditu začal kopat do hlavy dokud ho nepustil, a chtěl opět utéct za Temari,ale bandité už se stihli zorganizovat a tasili směrem k Michimu meče. Bylo jich kolem deseti, přičemž pět následovalo Temari a rodinku, dost jim to usnadňoval dětský pláč, jelikož děti ze strachu plakali při útěku, dalších šest banditů leželo na zemi, zřejmě je zabili výbušné lístky.*'' Tsch tohle je zlé,nesmím je nechat ohrozit ostatní!''* Michi se soustředil na jeden ze stromů a začal skládat pečetě, přičemž na to začali bandité okamžitě reagovat útokem, sekli Michiho, ale ten se stihl pomocí Kawarimi no Jutsu prohodit s kusem dřeva, a sám se ocitl na stromě, což mu dávalo chvilkovou výhodu překvapení,než ho bandité najdou. Nejradši by utíkal tím směrem kam utíkala Temari s rodinkou,ale faktem bylo že větší část banditů se teď zajímala o Michiho, utéct jejich směrem by znamenalo,že by nalákal k nim víc nepřátel, a to Michi nechtěl. Michi si rychle připravil luk,který měl na zádech, a přitom si vytáhl z pouzdra šíp, na kterém měl výbušný lístek, to už ho bandité ale zaregistrovali, a také si připravili luk se šípy, Michi měl výhodu překvapení a tak byl rychlejší, při zabodnutí šípu mezi bandity nechal výbušný lístek vybouchnout, ozval se další křik banditů, a přitom z dýmu, kde byl výbuch vylétlo pár šípu,které naštěstí Michiho minuli, zřejmě bandité stříleli naslepo.*

*Začátek šel celkem dobře, čtyři kunaie zasvištěli vzduchem a pak výbuch pokryl velkou plochu ať už silou výbuchu či kouřem. Ale pak během přesunu Michi, který uzavíral celý skupinový přesun zmizel. Temari si toho ale bohužel všimla příliš pozdě a tak musela změnit předchozí plán (v odpisu). Použila sice zbylé kunaie s výbušnými lístky na zabezpečení perimetru, ale hodila je jinak. Totiž přesně z kunaiů vytvořila šest bodů a pokud by je někdo spojil, tak by mu vznikla šesticípá hvězda. Rodinka sice chvíli běžela,a le báli se dál pokračovat sami. Takže dotvářeli dokonalý obraz v pozadí za Temari. Ta se přikrčila a mírně povytáhla tantoo s pouzdra na zádech, jakmile se jejích pět pronásledovatelů (banditů). Vypadala lehce přikrčená, že bude spoléhat na boj na blízko a je připravená se proti nim bránit. Smůla, že každý kunai byl hozený tak, aby nebyl ze směru běžících banditů k Temi vidět. Takže když se ocitli všichni bandité přesně uprostřed a skoro u Temari tak ta kupodivu netasila zbraň, ale chladnokrevně složila pečeť aby všechny lístky najednou odpálila. Ten výbuch vážně stál za to a Temari pěkně ofoukl, ale bandité dopadli mnohem hůř. Zvedli se jen dva a hodně potrhaní, spíš pohybem připomínali zmatené zombie. Temari se ušklíbla a vrhla se na ně, s tantoo neměla problém je po krátkém boji oba dorazit. Zabila je bez mrknutí oka a chvíli pouze stála mezi hromadou kouře a mrtvolami. Pak se pomalu vydala zpět, odkud byly stále slyšet zvuky boje. Nespěchala, chtěla cestou sejmout každého banditu aby vyčistila oblast meri skrytou rodinou a místem kde bojoval Michi.*

*Michi s úšklebkem se začal propadat do stromu, dokud v něm nezmizel celý (Kagerō), to vyvolalo u banditů zmatek,kteří začali Michiho hledat, zdálo se že výbuch co Michi způsobil zabil tři bandity a další dva poranil, ti co byli zraněný začali stát na místě, zbytek což dělalo pět banditů se rozeběhli každý jiným směrem s úmyslem najít Michiho, který nikam necestoval, byl skrytý jen uvnitř stromu, šel slyšet křik banditů, kteří si navzájem nadávali. Směrem k Temari vyrazili dva bandité, tři zbylí utíkali opačným směrem, a zraněný si sedli na zadek aby nabrali síly, když Michi vykoukl hlavou z větve, tak viděl jen dva bandity, kteří nedávali pozor, což mu hrálo do karet, ihned se zase ponořil dovnitř větve a poté se skrz strom a zemi přemístil za bandity, odkud pomalu vylezl ze země, z brašny si mezitím vytáhl dva kunaie, a nepozorným banditům zabodl do hlavy kunaie, jejich křik ale přivolal tři bandity,kteří hledali Michiho opačným směrem, než ti dva co šli směrem k Temari. Michi se kousl do prstu a poté složil pečetě, když už byli bandité na dohled s pěkně naštvanými výrazy, Michi dokončil akorát pečeť a udeřil rukou do země, čímž se objevil dým (Kuchioyse no Jutsu), před Michim se objevil škorpion Yattoko, který byl stejně velký jako Michi (Velký jako dítě). Bandité se zarazili, vypadalo to že nikdy neviděli takhle velkého škorpióna.* Kryj mě, a klidně je zabij!* Michi opět začal skládat pečetě a škorpión se rozeběhl směrem k banditům,kteří začali zděšeně řvát a utíkali od škorpiona pryč,ten je ale pronásledoval.*

“Jak naivní…” *Odtušila cynicky Temari, když odcházela od pomalu tuhnoucích těl či jejich kousků. Aniž by to sama na sobě pozorovala, přepnula do stavu mysli kdy se z ní stával pouze zabíjecí stroj. Nepřemýšlela nad smrtí vlastní či cizí s obavami, ona si zabíjení užívala. Když se v rozplývacím kouři před ní objevili dva kráčející bandité, tak nezaváhala a upustila tanto na zem. Využila tak šikovně dokonalého překvapení, kdy je spatřila první. Oba si sice ještě všimli pohybu, ale to už bylo příliš pozdě. Temari totiž oddělila obě své ruce a vystřelila je tak, aby chytila oba bandity pod hrdlem. Naštěstí díky vysoké rychlosti techniky JIONGU: GARROTTER (rychlost 8 bodů) je dokázala zaskočit a nejen to, ještě trhla celým tělem aby pohyb přešel i do rukou, které k sobě měla neustále připevněné pomocí klanových vláken a oba muže srazila na zem. Temari křečovitě zarývala prsty do tváří banditů a ty pomalu nebezpečně červenaly. Oba se snažili vyprostit a nejspíš by se jim to i podařilo, jenže Temari potřebovala jen získat trošku času na to, aby k nim pohodlně došla a pak je sama nečekaně pustila a ruce stáhla zpět. Jenže to už stála sama nad nimi a v každé ruce se jí objevil jeden kunai! Temari zároveň s jejich vytažením se šíleně usmála a prudkým pohybem si mezi oba muže klekla, vložila veškerou svou sílu do toho pohybu a zabodla po kunaii do každého nebožáka. Krev vystříkla a muži děsivě zakřičeli. Ale Temari nepřestávala a bodala a bodala, dokud jejich křik po dlouhých a děsivých pár minutách zcela neutichl v posledním smrtelném chroptění. Ten křik asi nepřidal moc klidu zbývajícím banditům kteří už takhle museli zdrhat před zuřícím škorpionem. První nejspíš zemřeli zranění. A pak Temari pomalu vyšla z kouře, v pouzdře na zádech opět tanto, z kterého odkapávala krev. Vlastně ona sama byla postříkaná krví nebožáků a v každé ruce zkrvavený kunaii. Její výraz byl šílený, chladné oči a nepřítomný úsměv. Dívala se na škorpióna a pak nečekaně hodila oba své kunaie po jakémkoliv banditovi, který v té době měl ještě sílu utíkat. Nejspíš ale pomalu bylo po boji.*

*Michi se chtěl už vypořádat s bandity, když tu náhle uslyšel křik banditů,který trval i několik minut.*Tsch, to umírají tak pomalu?* Řekl si Michi a utíkal směrem k banditům,kteří utíkali před škorpionem. Náhle dva bandité dostali zásah kunaiem, jeden se skácel k zemi, druhý začal kulhat, čímž se stal snadnou kořistí pro škorpiona,který ho chytl svými klepety a silně stiskl, šlo slyšet i křupání kostí, poté mu zasadil několik ran bodcem do hlavy,čímž ho usmrtil, už byl jen jeden bandita, který utíkal pryč, Michi soustředil chakru do chodidel a rychlými skoky, začal banditu dohánět dokud ho nepřeskočil a nestál před ním.* Někam jdeš?* Zeptal se Michi a bandita s vytaseným mečem se ohnal proti Michimu,jeho pohyby avšak byli pomalé a předvídatelné jak se bál, z toho důvodu Michi jen udělal pár kroků v bok a vyhnul se švihnutím meče, poté vytáhl další kunai a podřízl banditovi krk, tepna na krku byla nejcitlivější a zařídila rychlou smrt,ač nevýhoda byla,že Michi pak skončil celý od krve, no naštěstí tímto byl problém s bandity vyřešen, Michi luskl prsty a škorpion zmizel, byl po něm jen dým,který později zmizel, když Michi šel směrem k Temari,viděl její výraz. Byl to děsivý pohled, takhle Temari ještě nikdy neviděl. Zděsil se toho.* Temari jsi v pořádku? Co se děje?* Vyhrkl ze sebe a utíkal směrem k ní, nevěděl co se stalo,ale tohle se mu nelíbilo.*

C-co? *Trochu trhne hlavou, zaregistruje pohyb a sáhne rukou na rukojeť tanto. Udělala to zcela automaticky, protože proti sobě zaregistrovala přibližujícího se Michiho jako nepřátelský pohyb. Temari si sáhne na obličej, ale jen si tam rozmaže o něco víc krve.* Jak bys řekl sám, Tsch… *Povzdechne si a přijde k vecem jednoho mrtvého. Prohledává ho, dokud nenajde něco čím by se dalo trochu otřít. Zdá se být zase v pořádku.* Víš, že máš na sobě spousty krve? Musíš s tím taky něco udělat… *Poučí ho a když se dá trochu do pořádku, tak začne tahat všechny mrtvoly za nohy na jedno místo. I ty co jsou daleko.* Všechny mrtvoly spálíme, běž zatím uklidnit rodinu. *Pronese pořád trochu chladně, ale už je to ona. Sem tam na Michiho koukne, zda dělá co chce.* Takhle tam jít nemůžeš… *Přijde k němu a začne mu pomáhat s čištěním zbytků krve, na krku kam si sám nevidí.*

*Když vidí jak sahá po rukojeti,tak se zastaví.* Klídek, to jsem já Michi, nepoznáváš mě?* Vyhrkl ze sebe, Temari byla celá od krve stejně jako Michi, když se vrátila k normálu tak si oddychne, už se bál že na něj zaútočí, když viděl co Temari dělala,tak jí pomohl,aby to měli rychleji hotové, přeci jen nenechá jí samotnou tahat mrtvoly na hromadu. Zatím se neotíral, tu krev nijak neřešil, jen si otřel trochu obličej,aby mu krev nepadala do očí, jinak to extra neřešil. * Tsch, už mě takhle jednou viděli, trocha krve nikoho ještě nezabila.* V tu chvíli ale k němu přišla a začala mu čistit krev, tak jen zakroutil hlavou, vzal si z brašny kus oděvu a začal se také utírat, co se týče oblečení, ta krev jen tak dolů nepůjde, ale z kůže jí dostat může. Když je čistý,tak ještě před tím než vyrazí za rodinkou se otočí směrem k Temari.* Měla by ses naučit ovládat, mohla by jsi takto zabít i někoho,koho by jsi nechtěla.* Bylo to trochu i vtipné,že zrovna Michi poučuje někoho o kontrole, ale to jak se Temari tvářila,a reagovala na něj v něm vzbudili obavy o ní. Víc už jí k tomu neřekl a vyrazil směrem za rodinkou, chvíli je musel hledat ale pak je našel,jak se krčí u stromu kompletně zděšený.* To bude v pořádku, už je po všem.* Dodá s úsměvem a na ženě byla vidět úleva,avšak děti stále plakaly.* Nebojte, až dorazíme k vám domů,tak vám koupím něco dobrého dobře?

*No, když mají z mrtvol hromadu a Michi se tváří pořád ustaraně, tak jí to dost pobaví. Když však přijde blíž a začne jí zkoušet poučovat, tak se jen ušklíbne.* Ničemu nerozumíš Michi, i když je milé že se snažíš a nebo snad… *Udělá krok k němu a rychle ho chytí levou rukou zatím co mu dvěma prsty přejede po hrdle jako by ho podřezávala.* ...bych tě měla zabít? *Nakloní zvědavě hlavičku na stranu a pozoruje jeho reakci. Temari se smrti nebojí, to už mohl vidět předtím. Ale u ní by se dalo hádat, že to zasahuje hodně dál až by to snad mohlo i hraničit se šílenstvím. Kdo ví proč taková je? Může za to výcvik, ale on to neví.* Díky za pomoc, i tvé rady. Ale pokud ti vadí jaká jsem, můžeš přeci kdykoliv odejít… *Jak jen tohle myslí? Těžko říct. Ale ať už odejde, či nikoliv tak složí pečetě a vytvoří pomocí katonu ohnivou kouli kterou hromadu těl zapálí a pak podstoupí aby nemusela čichat ten smrad. Chce se ujistit, že po mrtvolách nic nezůstane. Teprve až oheň zhasne a z těl zbyde jen popel, taks e vydá nejspíš za Michim a rodinou, kterou mezitím určitě zvládl uklidnit. Trochu jí udivuje, jak na to jaký to je pitomec, dokáže být milý i k cizím lidem. Možná, že si vzal kdysi její slova k srdci? Trochu jí ta naděje že vzal těší.* Tak co, můžeme vyrazit dál? *Podívá se tázavě na celou skupinku hned jak k nim pomalu dojde.*

*Když ho Temari zastaví a projede mu dvěma prsty po hrdle, tak jen hlasitě polkne. Poté ji chytne ruku, kterou mu projížděla po krku.* Jestli mě chceš zabít,udělej to hned.* Zamračí se, vůbec se mu to chování nelíbí, jako kdyby ho Temari chtěla od sebe odhánět pryč. * Na to abych tě opustil, k tobě až moc něco cítím. Nevím co se to s tebou děje, ale neopustím tě.* Pokud se Temari nebude bránit, tak jí políbí na tvář a poté udělá to co v předchozím odpisu po odchodu. Po chvíli se zdálo že rodinka se trochu uklidnila, a když se Temari zeptala zda mohou vyrazit, tak matka jen kývla a vstala,přičemž celou dobu držela děti za ruce. Ihned se vydali na cestu a Michi byl opět v první linii, pro případ kdyby se zase něco stalo. *''(Kazuki) Temari-chan vypadala dost nebezpečně a agresivně po tom boji./(Michi) Tsch, já vím. Zdá se že o ní nevíme úplně vše, bude lepší když se budeme snažit,aby se ona moc do boje nezapojovala, pro její dobro.''* Když konečně navázali na hlavní cestu,kterou šli předtím, tak se Michimu i trochu ulevilo, chtěl si s Temari promluvit o tom co se stalo,ale to až poté, co dorazí do osady, určitě tam bude nějaká hospůdka, kde se budou moci umýt,najíst a také trochu prospat, tak při jídle by se jí mohl zeptat co se stalo.*

“Tak jo!” *Ještě že si to jen pomyslela a nevyslovila to nahlas. Protože to by Michiho jistojistě ještě víc vyděsilo. Určitě by to jako vtip nepochopil, takže je lepší když mu na to udělej to hned Temari neodpoví. Když pak říká ta hezká slova tak Michimu věnuje svůj smutný úsměv.* Možná tě jen málo děsím, ale neměla jsem to v plánu prosím věř mi to. *Když pak přijde blíž a dá jí pusu na tvář, tak se na něho tázavě zadívá. Trochu sklopí oči a s vypětím všech sil se drží, aby nezrudla.* To bylo za co? *Zeptá se a snaží se vyznít tak, jako by o nic nešlo. Až jí Michi odpoví, tak nastane akorát čas vyrazit. Temari by ráda dorazila s jejich společnou živou zásilkou (rodinkou) na místo určení včas. Po celém tom boji, když z ní vyprchávají zbytky adrenalinu se začíná cítit unavená. Docela ráda by si dala horkou sprchu a smyla ze sebe tu cizí krev. Přemýšlí co by mohla dnes udělat dobrého k večeři. Docela dostala chuť na rámen, takže má nakonec asi vybráno. Už se vidí sedět nad stolem společně s Michim a představuje si i jak se on cpe jako by mu šlo o život. Vždy ráda vidí, že mu chutná to, co mu připraví i když ho někdy tajně podezřívá, že se tak snaží tvářit i když to jídlo podle ní není až tak dobré.*

Spíš mám o tebe obavy.* Dodal jen k tomu,zda se jí bojí, ohledně polibku neřekl nic, prostě jí políbil na tvář a dál ať si domyslí sama kvůli čemu to bylo. Michi byl po dnešku již vyčerpaný, rozhodně si chtěl v osadě odpočinout,než zase s Temari vyrazí domů. Poté vyrazili s rodinkou opět po cestě, už byla tma když viděli v dálce světlo jdoucí od osady, když už byli u brány osady,tak tam stál neznámý muž, Michi byl nejdříve nervózní,zda to nebyl zase nějaký bandita,ale když děti radostně zavolali tati, tak mu došlo o koho šlo, děti ihned běželi a skočili muži do náruče,stejně jako žena, vypadalo to na dojemné setkání, kdy všichni plakali a děkovali Michimu i Temari za pomoc. Tohle byli výsledky spravedlnosti,kterou Michi chtěl konat, i když to nebylo vždy podle zákonů, tak chtěl chránit ostatní a pomáhat jim,aby mohl být šťastný,jako tahle rodinka.* Nemusíte děkovat, udělali jsme to rádi, nemáte tady nějaký hostinec,kde by jsme mohli přespat?* Zeptal se s úsměvem Michi a muž kývl a rozhodl se je vést k místnímu hostinci.*

*Po posledním velkém tréninku následovali pro Temari opět jen běžné a nudné dny kdy měla sotva tak akorát čas na to, si brzy ráno či večer zajít zatrénovat. Proto byla docela ráda, když se jí podařilo najít si zase jednou trochu času na delší trénink. Část jejího většího týmu byla totiž nečekaně odvolaná jinam a jí tak najednou zbylo celé volné odpoledne na což si rozhodně nestěžovala. Nejdříve si zašla na dobrý obídek a pak když se příjemně najedla a doplnila energii, tak se vydala pomalu k jezeru. Bylo to už dlouho její oblíbené místo na trénování a navíc bylo více než vhodné když někdo jako ona ovládal katon. Cesta jí příjemně ubíhala a ona se dnes ani příliš nezdržovala nějakou rozcvičkou. Takže když došla k jezeru, tak jednoduše vložila chakru do nohou a přešla na vodní hladinu po které pokračovala dál od břehu. Po chvíli se však zastavila a prostě zavřela oči. Rozhodla se hned na začátku vytěsnit všechny myšlenky a emoce, uchopit pevně do neviditelných rukou sebeovládání svou chakru a zkusit tak, zda to bude mít nějaký pozitivní vliv na její trénink. A ono jak se ukázalo to příjemně fungovalo, protože si takhle dokázala hned ze startu srovnat chakru na příjemné minimum aniž by pak došlo díky použití technik k jejímu nečekanému boomu. Když pak prudce otevře očka, tak okamžitě vyrazí po hladině jezera. Představí si nepřehledný terén, ve kterém je nutné neustále kličkovat a unikat nepříteli. Ten jí například mohl oddělit od zbytku týmu, jo tahle představa se jí líbí. Tedy ne že by chtěla být oddělena od svých kamarádů během mise, ale jeden se musí připravovat na všechny možné scénáře co by v budoucnu mohli nastat. Proto za běhu složí pečetě, pak vyskočí do vzduchu kde se pootočí a ještě než dopadne zpět nohama na vodní hladinu, tak vyšle tři menší ohnivé koule směrem doprava od sebe. Po dopadu udělá pár skoků vpřed a pak se prudce otočí a vypálí po sobě v širším pásmu i zbylých sedm ohnivých koulí jako by šla po kryjících se nepřátelích. Jakmile jí střely dojdou, tak složí pečeť tygra směrem zpět do středu nepřátel a u toho tasí ze zad tanto. Načež s chakrou v nohou skáče po vodní hladině a pokouší se projít obranou nepřátel a zasahovat své neviditelné protivníky. každý její následující sek je vedený jinak. Jeden je nízky po dopadu skoro k zemi, u dalšího probíhá pouze kolem oběti a u dalšího jen proskočí bokem dvakrát nečekaně sekne. Pak se pokouší běžet v opačném směru, skákat a vyhýbat se dál. Je spokojená, tohle by nebyl špatný plán. Navíc díky tomu získala čas, aby použila vlastní chakru a přivolala z okolí vrány (Sanzengarasu no Jutsu) ve chvíli kdy si představila že by jí zbylí nepřátele obklíčili. Vrány vytvoří kolem Temari hustou pohyblivou síť a ta zahrnuje i její pomyslné nepřátelé. Vyhodí do vzduchu dva kunaie, které vrány zachytí a pak pomocí pečetě tygra zmizí kus dál po vodní hladině.* “To není vůbec špatné!” *Nyní chvíli vyčkává a hraje si s útokem vran na neviditelný cíl. Silného ninju by to nejspíš nezastavilo ale zpomalit a zranit by ho to mohlo.* “Navíc, pokud by se mi později podařilo získat vhodný jed...” *Temi se usměje, tahle myšlenka se jí líbí. Měla by se později na tuto oblast více zaměřit, jen co se o jedech z výuky o doktorů dozví víc. Ale nyní už je čas pokračovat a tak vrány nechá přeletět nad sebou a ony upustí kunaie, které Temari pohotově pochytá. Jakmile se tak stane, tak vrány jednoduše odletí až na dvě, které se usadí temari každá na jedno rameno. Temari totiž právě dostala další nápadík na zlepšení! Hodlá svůj trénink udělat ještě těžší, protože musí udržovat chakru v nohách, vrány na ramenou a navíc se dá znovu do běhu. Hodlá složit další pečeti na ohnivou kouli a vypustit jí neškodně tak, aby po chvíli letu narazila neškodně do vodní hladiny. temari se potí. Tohle je velký a těžký úkol, protože její chakra a rovnováha ještě nikdy předtím nebyla až tolik zatížená. Ona však předpokládá, že mise mohou podobné zatížení v budoucnu vyžadovat a tak pokračuje dál. Zvládne ještě jeden delší běh po vodní hladině ale pak se to stane, techniky ovládající vrány se na moment naruší ohledně soustředění a vrány najednou zamávají křídly a odletí. Vzápětí jí nevyjde ani další ohnivá střela a Temari má co dělat, aby doskočila na břeh a nepropadla se pod vodní hladinu. Na břehu se skácí a ztěžka oddechuje a nabírá síly.* Panečku...to bylo dost dobrý! *Pronese pro sebe a cítí se být naprosto spokojená, ona totiž ráda překonává vlastní hranice možností. Po pár minutách se ztěžka posadí a začne meditovat a uklidňovat vlastní chakru. Musí na tom dřít opravdu delší dobu, než normálně ale nakonec se jí to podaří. Zrovna když se zvedá aby se trošku opláchla, tak jí dojde že zapomněla že se dnes Michi má vrátit z mise dřív domů! Trochu se vyděsí, že nemá navařeno a tak všeho nechá a rozběhne se nejkratší cestou na trhy, aby nakoupila suroviny na něco dobrého, co mu uvaří. A co? To musí vymyslet rychle za pochodu, ale s tím si už nějak jistě poradí.*

KONEC RPG

*Kazumi se rozhodla trochu se projít. Doma si hrála se svou matkou a pěkné počasí jí donutilo jít se podívat ven. Sebou si vzala svého mazlíčka, sklípkana, kterého měla na rameni. Poskakovala si po ulici a moc se nekoukala na ostatní, takže kdo se jí neuhnul, do toho vrazila a hned se omluvila. Ale většina lidí se jí kvůli jejímu chlupatému mazlíčkovi vyhýbala obloukem.* Roboshu, dneska je ale pěkně co ? *Její pavouk jí samozřejmě neodpověděl, ale ona si to domyslela.* Mohli bychom se jít podívat někam na louku, aby sis mohl chytit nějakou mušku.

*Toshi sa ešte len pred chvílou zobudil. Išiel sa najesť, všimol si však, že kytky, ktoré mal vo váze uschli.* "Budem musieť ísť znova na lúku.." *v duchu si pre seba Toshi povedal. Urobil si instantní ramen, umyl se. A išiel sa prezliecť. Po prvý krát si obliekol čierno strieborné kimono, ktoré zdedil po svojom otcovi. Rýchlo dojedol, zabalil si nejaké veci do tašky, kebyže sa cestou naspäť zastaví trénovať a vyrazil na cestu.* Uhh, znova musím ísť na lúku. *Vzdychol si Toshi, ktorý neznáša chodiť na lúku lebo je príliš ďaleko. Zastavil sa ale si nakúpiť dango a pre istotu pár obväzov. Keď konečne došiel na lúku. Uvidel v diaľke nejaké dievča. Došel k ní.* Ahoj, ja som Toshinori Ubone ale môžeš mi hovoriť Toshi a ty si? *Spýtal sa jej*

*Když byla Kazumi na louce, sedla si mezi květiny, které byly rozkvetlé a krásně voněly. Koukala na nebe a představovala co symbolizuje jaký mrak. V jednom viděla rybu, další vypadal jako obrovský hamburger, což jí rozesmálo, najednou se ale trochu lekla, protože nevnímala okolí a najednou někdo blízko promluvil. Raboshu byl v klidu v trávě a snažil se chytit nějaký hmyz aby se mohl najíst. Kazumi věděla, že neuteče a proto ho ani nehlídala.* Hmm?! *Lekla se trochu Kazumi.* Ahoj, já jsem Kazumi Oshiro. Trochu jsi mě polekal, byla jsem zakoukaná do mraků a nevšimla jsem si, že někdo přišel.

Prepáč, prepáč. *Ospravedlnil Toshi trocha nervózne. Pak si položil svoj velký batoh na zem a tiež si sadol.* A čo tu vlastne robíš? *Spýtal sa jej a počas toho obdivoval krásne modré nebesa.* Dnes je opravdu krásně, že? *Snažil sa začať konverzaci. Po chvíli zobral do rúk svoj obří batoh a vytiahol z nej dve dangá.* Chceš jedno? *Spýtal sa slušne s nadějí, že budou kamarátmi*

Neomlouvej se. *Kazumi se sladce usmála na Toshiho.* Já jsem vzala Roboshua trochu projít, když je takhle krásně. *Kazumi ukázala na pavouka, který zrovna vycucával jednu kobylku, která mu nestihla uskočit. Nebyl ještě úplně velký, zhruba tak jako dětská ruka.* Ano je opravdu krásně. Musím pak mamince natrhat kytičky, bude ráda, vždycky si k nim ráda čichá, když takhle hezky voní. *Toshi nabídl dango a to nemohla Kazumi odmítnout, i kdyby neměla chuť a hlad, ale oboje zrovna měla.* Jé, děkuji. Tohle jídlo mám moc ráda. Toshi, ty jsi taky z Kumo viď? Jinak bys tady asi nebyl. Taky chodíš na akademii? Mě tam přihlásili rodiče, můj taťka je silný shinobi a mamka taky, ale už nechodí moc na mise, jsou docela staří, táta má teď starosti s vedením klanu, takže je skoro pořád ve vesnici a má na mě čas, chodí se mnou i trénovat. *Kazumi mluvila tak nadšeně jak jen mohla, konečně si popovídá s někým, kdo není z jejího klanu a nebude na ní koukat jako na dceru vůdce klanu.*

Ano, som z Kumo. Ale moc sem na lúku nechodím, mám to dosť ďaleko od domu, išiel som sem len preto lebo tie, ktoré mám doma mi vyschli *Povedal Toshi s jemným úsmevom na tvári.* Tiež chodím na akademii jen nemám moc času na to aby som sa jej venoval aj vo voľnom čase. *Zasmial sa Toshi.* Tiež ma tam rodičia prihlásili ešte keď som bol malý. Neviem ale aké to je, doniesť mame kytky. Alebo trénovať s tatom. Zomreli už docela dávno to som bol ešte malý. Zomreli na misi, obetovali sa pre jej splnenie. *zaspomínal si Toshi na rodiče.* Ostali mi po nich jen nejaké peníze a po tátovy tohle kimono, které mám na sobě... To ale neznamená, že budem slabší keďže nemám rodičov, urobím čokoľvek pre splnenie môjho snu. *Povedal Toshi odhodlane.* A vlastne, z akého si klanu? Ja som z klanu Kazeshi. A ovládaš aj nejaké elementy? Já zatím jenom fuuton ako všichni z klanu.

*Když Toshi začal mluvit o svých mrtvých rodičích, Kazumi docela zesmutněla.* Tvoji rodiče jsou hrdinové. Můžeš donést květiny mé mamce, ta bude moc ráda. Tvoji rodiče tady určitě musí mít hroby, můžeme donést květiny a aspoň jim je ozdobit! *Raboshu mezi tím přišel ke Kazumi a vlezl jí zase na rameno.* Toshi, to teď bydlíš úplně sám, nebo máš nějakou rodinu? *Kazumi byla docela empatická a proto jí dost zasáhlo, že by někdo neměl rodinu. Z ničeho nic vstala a začala trhat ty nejbarevnější kytky které našla. Dávala je k sobě v ruce tak, aby spolu barevně ladily. Skoro ke každé květině si přičichla a usmála se.*

Bohužial, žijem úplne sám. *Povedal smutne Toshi. Po chvíli tiež vstal a začal trhat jen ty nejkrásnejší kytky. Farebne mu neladili, ale bolo mu to jedno.* A môžeme im ich odniesť na hroby pokiaľ chceš. *Povedal trocha nervózne Toshi zamýšlajúc sa nad tým či to bolo vhodné povedať. A pokračoval ďalej v zbieraní kytek.

*Když měla Kazumi pořádnou kytici barevných lučních květin, ukázala je Toshimu, barevně byly sladěné a krásně voněly.* Odneseme jim je, ať mají radost, určitě na tebe zrovna koukají z nebe a hlídají tě! *Kazumi si porovnala sukni u šatů, aby nedělala ostudu, když půjdou přes město. Pak se skákavým krokem vydala na cestu ke hřbitovu.* Přidej Toshi. *pobídla kamaráda s úsměvem na tváři.* Nechtěl bys bydlet s námi Toshi? Tatínek i maminka by to určitě dovolili, jsou moc hodní. Máme velký dům, kde bys měl určitě svůj pokoj s hračkami. Děti by neměly být samy, tak mi to aspoň vždycky rodiče říkali.

*Toshi trocha poběhl* Nemusíme sa ale ponáhlať. *Zasmál se Toshi. Ale když sa ho Kazumi zeptala či nechce bydlet s nimi tak ho to trochu zaskočilo.* "Proč, proč by ma mal niekto dávať možnosť bydlet s ním?" *Zamyslel sa Toshi nad tým.* Klidně, byl bych rád kdybych mohl bydlet s váma, teda pokud to nebude vadiť tebe ani tvým rodičům. *Řekl Toshi a zamyslel se nad sebou či to, co dělá je správny*

*Když Toshi odpověděl, byly už u hřbitova, teď už musel být v čele on, protože Kazumi nemohla vědět, kde mají jeho rodiče hrob.* Tak dobře, ještě dneska se zeptám rodičů. Teď mě ale musíš ukázat, kde leží tvoji rodiče, abychom jim mohli dát kytičky. *Kuzumin mazlíček poslušně seděl na jejím rameni a skoro se ani nehýbal, stejně ale každý kdo prošel kolem dodržoval docela velký odstup, jelikož moc lidí sklípkany rádo nemělo.* Toshi, jak to, že tě nedali do dětského domova, když se o tebe nemá kdo starat? Myslela jsem, že malé děti nenechají bydlet samotné.

*Toshi popošel dopředu* Poď. * Povedal a pomalým, jemným krokem jse vydal k 5 řadu. Došli k 4 hrobu, byl úplně prázny, neozdobený. Toshi sa postavil pred ten 4.* Toto je hrob môjho táty. A ten naľavo vedľa neho je zase hrob mojej mamy. *I mámin hrob byl neozdobený. Toshi položil svoji kytici na tátov hrob. Na chvíli se zadíval na tatov hrob, pak na mámin, zaspominál. Potom jse zakoukal na oblohu.* Proč mě nedali do dětského domova? Uprímme, nikdy som to neriešil. Nenapadlo ma sa niekedy nad tým zamyslieť, prečo ma nedali do dětského domova. Ale nevadí mi to. Možná byl jeden z dôvodov proč mě nechali samého, že mi rodiče zanechali dost peněz abych mohl vyžiť. A možná bol aj jeden z dôvodov aj to, že nikdy sa to nezverejnilo kto zomrel na tý misi, nebyl ani pohřeb.* "Doufám, že jsem neřekl toho moc" *Zamyslel se Toshi*

*Kazumi následovala Toshiho a položila květiny na hrob jeho matky.* Ale Toshi, raikage přeci musel vědět, že tvoji rodiče umřeli, nenechal by tě jen tak na pospas. Musí dávat pozor na celou vesnici, nestačí jen to, že je ze všech nejsilnější, musí být i chytrý. Asi už budu muset domů, zeptám se tedy rodičů, jestli se knám můžeš nastěhovat, určitě jim to vadit nebude, ale musím se zeptat, abych nedostala zaracha. Tak ahoj, už musím být skoro doma. *Kazumi se rozběhla směrem domů a ještě se ohlédla na Toshiho u hrobů a zamávala mu.*

*Toshi sa otočil a zamával jej. Ešte chvíľu zaspomínal na rodičov a pak odkráčel pomaly domov.* "Mal som jej o tom hovoriť? Povedal som jej moc." *Rozmýšľal Toshi, počas cesty domov. Zastavil sa ešte v obchode nakoupit. Potom išiel priamou cestou domov. Když prišel domov, položil nákup na stôl, umyl si tvár, prezliekol sa a dal si prať. A išiel spať.